┌prava p°ijφmaΦ∙ Twist a Dolly pro p°φjem VKV v pßsmu CCIR

Kabelkov² p°ijφmaΦ Twist, kter² vyrßb∞la Tesla Bratislava v r. 1968, je konstruovßn pro p°φjem velmi krßtk²ch vln v pßsmu OIRT od 65,2 do 73,5 MHz, kterΘ se u nßs d°φve vyu₧φvalo. Stejn∞ jako Twist jsou zapojeny p°ijφmaΦe Dolly a Prior, kterΘ lze upravit stejn²m zp∙sobem. P°ed n∞kolika lety se v tomto pßsmu p°estalo vysφlat a vÜechny vysφlaΦe byly p°elad∞ny do pßsma CCIR od 88 do 108 MHz. Proto jsem rßdio upravil na p°φjem v pßsmu CCIR. ┌pravu jsem provedl tak, aby bylo nutno m∞nit co nejmΘn∞ souΦßstek.
Oscilßtor p∙vodn∞ kmital o mezifrekvenci v²Üe. Aby nebylo nutno oscilßtor p°ela∩ovat na p°φliÜ vysokou frekvenci (tranzistor T2 by mohl p°estat kmitat, tranzistory OC170+ pracujφ nad meznφm kmitoΦtem fT a jejich zesφlenφ je malΘ), po ·prav∞ pracuje o mezifrekvenci nφ₧e, ne₧ p°ijφman² signßl.
Oscilßtor je tak t°eba upravit z rozsahu 75.9 - 84,2 MHz na rozsah 77,3 - 97,3 MHz. Pevn∞ nastaven² vstupnφ obvod musφme p°eladit z 69,5 MHz na 98 MHz. Lad∞n² obvod L3 C1 mezi p°edzesilovaΦem a sm∞ÜovaΦem p°eladφme z rozsahu 65,2 - 73,5 MHz na 88 - 108 MHz. ┌pravy jsou vyznaΦeny Φervenou barvou na schΘmatu.
SchΘma vstupnφ jednotky VKV rßdia Twist
K rozÜφ°enφ ladicφho rozsahu je t°eba zmenÜit paralelnφ kapacity trimr∙ a zv∞tÜit maximßlnφ kapacitu spojenφ ladicφho kondenzßtoru s padingem, Φeho₧ dosßhneme zv∞tÜenφm pading∙. Ke zv²Üenφ rezonanΦnφho kmitoΦtu musφme zmenÜit indukΦnosti v lad∞n²ch obvodech. Oscilßtorovou cφvku L5 staΦφ doladit jßdrem, L3 z Φßsti odvineme a L2 zmenÜφme p°ipojenφm paralelnφ cφvky. Tφm se zachovajφ vzßjemnΘ pom∞ry vinutφ mezi odboΦkami na cφvkßch.
 

Postup prßce:

  1. Odstranφme trimr C16.
  2. Ke kondenzßtoru C15 p°ipojφme paraleln∞ kondenzßtor 10 pF. Kondenzßtror C15 jsem nevym∞≥oval, proto₧e je Üpatn∞ p°φstupn² a Üel by t∞₧ko ven. Paralelnφ kondenzßtor p°ipßjφme tak, aby Üel snadno vym∞nit.
  3. Kondenzßtor C8 15 pF nahradφme kondenzßtorem 18 pF.
  4. Vyjmeme cφvku L3, odvineme z nφ 2 zßvity a zase jφ p°ipojφme (m∙₧ete experimentovat i s odvinutφm 3 zßvit∙, optimum je n∞kde mezi 2 a 3). Konec vinutφ zajistφme malou kapkou peΦetnφho vosku.
  5. OÜkliv² odvφjecφ trimr C9 14 pF nahradφme precisnφm otoΦn²m trimrem 5 pF. P°i sla∩ovßnφ s nφm budeme muset n∞kolikrßt toΦit. Nechcete p°ece opakovan∞ odmotßvat a namotßvat drßtek.
  6. Paraleln∞ k cφvce L2 p°ipojφme samonosnou vzduchovou cφvku o 6 zßvitech smaltovanΘho drßtu 0,5 mm, vinutou na tyΦku pr∙m∞ru 4 mm, dΘlka vinutφ 5 mm.
Rozmφst∞nφ souΦßstek na desce vidφte na v²krese. ╚erven∞ je oznaΦen trimr C16, kter² se mß odstanit, mod°e jsou zarßmovßny souΦßstky, kterΘ se budou m∞nit nebo p°ela∩ovat.
Rozmφst∞nφ souΦßstek rßdia Twist

Sla∩ovßnφ

P°edpoklßdßme, ₧e p°ed sla∩ovßnφm vstupnφ jednotky jsou mezifrekvenΦnφ lad∞nΘ obvody a detektor sprßvn∞ nalad∞ny. Pokud se domnφvßte, ₧e je mezifrekvence rozlad∞nß a mßte signßlnφ generßtor, se°i∩te ji.

Sla∩ovßnφ mezifrekvence

P°i sla∩ovßnφ jen mßlo rozlad∞nΘ mezifrekvence p°ivedeme kmitoΦtov∞ modulovanΘ nap∞tφ o kmitoΦtu 10,7MHz p°es kondenzßtor 33nF na emitor T2. Druhou cφvku detektoru L19 nastavujeme na nulovΘ stejnosm∞rnΘ nap∞tφ na C43. Nastavenφ detektoru je velmi citlivΘ, pokud detektor dob°e fungoval, rad∞ji s nφm neh²bejte. Prvnφ detekΦnφ cφvku L18 a mf transformßtory L16, L14 a L6 nastavujeme na maximßlnφ nf v²stupnφ nap∞tφ. Podrobn∞ji je to popsßno v [2].
 

Postup sla∩ovßnφ upravenΘ vstupnφ jednotky:

  1. Trimr C9 nastavφme asi na 2 pF.
  2. Ze signßlnφho generßtoru pustφme na vstup modulovanΘ nap∞tφ o frekvenci 88 MHz, nebo zachytφme n∞jak² vysφlaΦ poblφ₧ zaΦßtku stupnice, nap°. Country radio 89,5 MHz. Mosazn²m jßdrem cφvky L5 nastavφme kmitoΦet oscilßtoru tak, abychom signßl z generßtoru zachytili na zaΦßtku stupnice (Country radio asi 5 mm od zaΦßtku stupnice). Jßdro bude hloub∞ji v cφvce, ne₧ p∙vodn∞, tak₧e indukΦnost bude menÜφ. OtßΦenφm jßdra cφvky L3 nastavφme nejlepÜφ p°φjem.
  3. Na generßtoru nastavφme 108 MHz a zkusφme, zda jej zachytφme na konci stupnice, nebo naladφme Vltavu 105MHz, kterou musφme mφt 12 mm od konce stupnice. Pokud signßl nechytneme, proto₧e ladicφ rozsah je p°φliÜ mal², vym∞nφme paralelnφ kondenzßtor u C15 za v∞tÜφ a opakujeme bod 2. Pokud ani potom nechytneme ani zaÜum∞n² nßznak signßlu, a na hornφ Φßsti pßsma je p°ijφmaΦ mrtv², ujistφme se sacφm vlnom∞rem nebo 100MHz osciloskopem, zda v∙bec kmitß oscilßtor. V mΘm p°ijφmaΦi kmital, ale vφm, ₧e by nemusel. Stane-li se to, zkusφme nahradit T2 tranzistorem AF106 nebo GT328.
  4. Je-li ladicφ rozsah sprßvn², naladφme 105 MHz a trimrem C9 nastavφme nejlepÜφ p°φjem.
  5. Naladφme 89,5 MHz a jßdrem cφvky L3 nastavφme nejlepÜφ p°φjem.
  6. Naladφme 98 MHz a stlaΦovßnφm nebo roztahovßnφm paralelnφ cφvky u L2 nastavφme nejlepÜφ p°φjem. Mo₧nß, ₧e nenajdeme ₧ßdnΘ v²raznΘ maximum, proto₧e vstupnφ obvod mß velmi malΘ Q , tak₧e je Üirokopßsmov².
  7. Opakujeme body 4 a 5 a₧ do dosa₧enφ optima. Nakonec jßdra cφvek zajistφme voskem.

Dosa₧enΘ v²sledky

P°i kvalitnφm provedenφ lze na upravenΘm p°ijφmaΦi poslouchat silnΘ mφstφ vysφlaΦe (Äi₧kovsk² jebßk) i se zasunutou antΘnou a s vysunut²m prutem vysφlaΦe vzdßlenΘ n∞kolik desφtek km. Na dßlkov² p°φjem se aparßt nehodφ, je mßlo citliv² a selektivnφ a dosti trpφ k°φ₧ovou modulacφ. V₧dy¥ je to ale jen jednoduch² p°enosn² p°ijφmaΦ.
Musφm uznat, ₧e konstruktΘ°i Tesly navrhli vstupnφ jednotku chyt°e, to nestφn∞nΘ hnφzdo had∙ a ₧φ₧al funguje p°ekvapiv∞ dob°e. Jednotka je schopna pracovat i na znaΦn∞ vyÜÜφm kmitoΦtu, ne₧ na jak² jsou urΦeny pou₧itΘ tranzistory a to i p°esto, ₧e p°elad∞nφm v²Üe se impedanΦnφ p°izp∙sobenφ obvod∙ trochu zhorÜφ. ZaruΦovanΘ fT u b∞₧n²ch OC170 je 30 a₧ 50 MHz, u vybφran²ch OC170+ je to snad 70 MHz. Na kmitoΦtu o mßlo vyÜÜφm ne₧ fT tranzistor proud zeslabuje, ale je schopen jeÜt∞ zesilovat nap∞¥ov∞, proto₧e jeho v²stupnφ impedance je podstatn∞ v∞tÜφ ne₧ vstupnφ. P°i dobrΘm impedanΦnφm p°izp∙sobenφ vstupu i v²stupu tranzistor v²konov∞ zesiluje. Nejv∞tÜφ teoreticky mo₧nΘ zesφlenφ OC170 na 100 MHz je asi 6 a₧ 7 dB, viz [1]. SchΘma a v²kres umφst∞nφ souΦßstek jsou p°evzaty z [2] a upraveny zakreslenφm zm∞n.
 

DoporuΦenß literatura

[1]  Z. HoÜek, J. Pejskar : VysokofrekvenΦnφ tranzistorovΘ zesilovaΦe, SNTL Praha, 1967.
[2]  E. Kotek : ╚eskoslovenskΘ rozhlasovΘ a televiznφ p°ijφmaΦe a zesilovaΦe 1964-1970, SNTL Praha, 1973.
[3] J. Hyan: TranzistorovΘ p°ijφmaΦe, SNTL Praha, 1974.


Zp∞t do JenφΦkova radiovΘho doup∞te
Strßnku vytvo°il Ing. Petr JenφΦek.
P°φpadnΘ dotazy, t²kajφcφ se zde popisovanΘho p°φstroje, posφlejte na adresu pjenicek@seznam.cz