Vylepšená krystalka

Tuto krystalku jsem postavil pro kamaráda, který ji má ve svém trampském srubu. Toto ekologické rádio funguje bez elektrické sítě i bez baterií, energii si bere jen z radiových vln. Samozřejmě, že potřebujeme pořádnou venkovní anténu. a lze zachytit jen blízké vysílače. K poslechu slouží citlivá vysokoohmová sluchátka.
Schéma krystalky
Krystalka zapojená standardním způsobem je málo selektivní, takže např. příjem Country radia je rušen blízkým vysílačem Svobodné Evropy. Je to tím, že laděný obvod je tlumen malým vstupním odporem detektoru, zatíženého sluchátky, i nízkou impedancí antény. Proto jsem u vylepšené krystalky navázal anténu i detektor na laděný obvod přes vinutí s menším počtem závitů, a tak je lépe přizpůsobil velkému odporu rezonujícího laděného obvodu.
Cívka je navinuta na 3cm dlouhém a 8mm tlustém úlomku feritové tyčky, opatřeném papírovou trubičkou. Ladicí vinutí má 50 závitů vysokofrekvenčního lanka, vinutého v jedné vrstvě, a obě vazební vinutí mají po 15 závitech smaltovaného drátu. Vazební vinutí jsou navinuta na ladicím vinutí v druhé vrstvě. Na směru vinutí nezáleží. Pokud bychom vazební vinutí udělali ještě kratší, přijímač by byl ještě selektivnější, ale hrál by slaběji, neboť by se více energie spotřebovalo v ztrátových odporech laděného obvodu. Ladicí kondenzátor je vzduchový ze starého rádia. Jako detektor lze použít germaniovou diodu nebo původní galenitový krystal.
Kmitočtový rozsah, ve kterém se krystalka ladí, se na dolním konci nastavuje posouváním trubičky s vinutím po feritu a na horním konci ho nastavíme trimrem C2. Stačí přibližné nastavení bez přístrojů tak, aby se vysílače vyskytovaly na správných místech stupnice.
Podobné zapojení, jako zde popisuji, ale bez uvedení parametrů kondenzátoru a cívky, najdete v [1] na str. 273. Mnoho různých variant zapojení krystalek s podrobným vysvětlením činnosti najdete v [2], str. 60 až 101.
 

Literatura

[1] M. Syrovátko: Obvody zesilovačů a přijímačů, SNTL, Praha, 1991.
[2] V. Borisov: Mladý radioamatér, Naše vojsko, Praha, 1954.



Zpět do Jeníčkova radiového doupěte
Stránku vytvořil Ing. Petr Jeníček.
Případné dotazy, týkající se zde popisovaného přístroje, posílejte na adresu pjenicek@seznam.cz