Beseda
Základní údaje
Vyráběn v letech 1945 až 47 v Tesle Hloubětín podle licence od firmy Phillips.
Je to tříelektronkový superhet s dvouobvodovou vstupní pásmovou propustí.
Elektronky
-
ECH4 - měnič kmitočtu (trioda funguje coby oscilátor, heptoda je směšovač)
-
ECH4 - Heptoda plní funkci mezifrekvenčního zesilovače, trioda slouží jako
nízkofrekvenční předzesilovač.
-
EBL1 - Pentoda je nf zesilovač výkonu, dvojitá dioda slouží k demodulaci
a k usměrnění napětí pro AVC.
-
EM4 - indikátor vyladění
-
AZ1 - dvoucestná usměrňovací dioda
Vlnové rozsahy a citlivost
Označení |
Kmitočet |
střední citlivost
[mikrovolty] |
Počáteční |
Koncový |
DV |
150 kHz |
428,7 kHz |
15 |
SV |
571 kHz |
1579 kHz |
15 |
KV |
5,88MHz |
21,7 MHz |
22 |
Šířka pásma je 10,5 kHz.
Viz podmínky, za jakých byla výrobcem měřena citlivost.
Výkon
Výstupní výkon 3,2 W, napájení střídavým proudem o napětí 220 V (lze nasatvit
od 110 do 245V). Příkon 51 W.
Schéma zapojení
zobrazit schéma zapojení radiopřijímače Beseda
(velikost 2937x2000 bodů, 139 KB).
Podrobnější popis, konstrukční zvláštnosti
Tento přijímač patřil do střední kategorie a vyznačoval se dosti dobrou
citlivostí a selektivitou. Philips pravděpodobně prodal Tesle licenci na
v té době již zastaralý, ale kvalitně navržený přístroj. Citlivost 15 mV
na SV a přibližně 22 mV na přijímaném kmitočtu 21 MHz, to bylo na mezi
možností vstupní elektronky ECH4. V roce 1947 se již vyráběly kvalitnější
elektronky řady Ex21 (přijímač, osazený těmito novějšími lampami, je např.
Kongres) s lepšími vlastnostmi na krátkých vlnách.
Dvouobvodová propust na vstupu, laděná dvěma sekcemi trojitého ladicího
kondenzátoru, má větší útlum v nepropustném pásmu, takže lépe odladí silné
rušivé signály než jednoduchý rezonanční obvod, a přijímač je méně náchylný
ke křížové modulaci. Propust má také širší propustné pásmo, čímž je zajištěna
stálá citlivost v celém přijímaném pásmu, i v místech, kde souběh oscilátoru
se vstupem není dokonalý. V této době se k přeměně kmitočtu přijímaného
signálu na mezifrekvenční kmitočet začalo běžně používat sdružených elektronek
- heptody s triodou v jedné baňce. Trioda slouží jako samostatný oscilátor,
heptoda jen směšuje přijímaný signál s oscilátorovým. Vstupní napětí se
přivádí na 1. mřížku, která je nejcitlivější, oscilátotové napětí pak na
3. mřížku heptody. Tím se dosáhlo lepší stálosti kmitočtu oscilátoru a
lepší citlivosti směšovače, než u kmitajícího směšovače. Rušivý vstupní
signál nemůže ovlivňovat oscilátor, jako se to občas stává u přijímačů
s kmitajícím směšovačem. Také nedochází k zpětnému vyzařování oscilátorového
signálu do antény.
Zpět na obsah Jeníčkových radiotechnických stránek
Stránku vytvořil Ing. Petr Jeníček. Technické údaje, schéma
a fotografie jsou převzaty z knihy Československé rozhlasové a televizní
přijímače I a II od Eduarda Kotka.
Případné dotazy posílejte na adresu pjenicek@seznam.cz