P°φdavnΘ vn∞jÜφ antΘny pro SV, DV a dolnφ pßsma KV

Rßmovß antΘna

P°i p°φjmu ve m∞st∞ je nejvhodn∞jÜφ pou₧φt rßmovou antΘnu, vßzanou s feritovou antΘnou indukΦn∞. Rßmovka i feritovß antΘna zachycuje nagnetickou slo₧ku radiov²ch vln, kterß je mΘn∞ zamo°ena ruÜenφm. Vyza°ovacφ odpor indukΦnφ antΘny, kter² si m∙₧eme p°edstavit jako vnit°nφ odpor zdroje u₧iteΦnΘho signßlu, se zv∞tÜuje, kdy₧ zv∞tÜujeme plochu antΘny a takΘ kdy₧ p°ela∩ujme na signßl o kratÜφ vlnovΘ dΘlce. P°i zv∞tÜovßnφ plochy a zkracovßnφ vlnovΘ dΘlky se zv∞tÜuje i indukovanΘ nap∞tφ, tak₧e v²kon, kter² by teoreticky mohla bezeztrßtovß antΘna dodat P= U2/(4*R), z∙stßvß stejn².
┌Φinnost antΘny je tφm v∞tÜφ, Φφm menÜφ jsou ztrßtovΘ odpory v∙Φi vyza°ovacφmu odporu antΘny. Zv∞tÜujeme-li cφvku a zßrove≥ zmenÜujeme poΦet zßvit∙ tak, aby indukΦnost z∙stala stejnß, jejφ jakost se zvyÜuje, tj. ztrßtov² odpor se zmenÜuje. Proto se u₧iteΦn² v²kon rßmovky p°i zv∞tÜovßnφ rozm∞r∙ zvyÜuje, dokud nedosßhneme takovΘ velikosti antΘny, p°i kterΘ jsou ztrßty zanedbatelnΘ. Na SV by antΘna se zanedbateln²mi ztrßtami musela mφt pr∙m∞r n∞kolika metr∙. Rozm∞ry antΘny volφme proto jako kompromis mezi p°ßnφm maximßlnφho zisku a mo₧nostmi.

NejjednoduÜÜφ st°edovlnnou rßmovou antΘnu zhotovφme tak, ₧e na d°ev∞n² rßm nebo bedniΦku o velikosti 30x40cm navineme v jednΘ vrstv∞ vedle sebe 13 zßvit∙ vf lanka nebo zvonkovΘho drßtu. Zßvity nevineme t∞sn∞ k sob∞, ale nechßme mezi nimi mezery alespo≥ 0,5 mm. Nepou₧φvßme smaltovan² drßt, smalt mß velk² tg delta a zvyÜuje ztrßty. AntΘnnφ vinutφ p°ipojφme paraleln∞ k ladicφmu kondenzßtoru 500 pF. M∙₧eme pou₧φt i ladicφ kondenzßtor s jinou kapacitou, ale musφte upravit poΦet zßvit∙ antΘny. P°ijφmaΦ umφstφme dovnit° rßmu nebo do jeho blφzkosti tak, aby mezi rßmem a feritovou antΘnou nastala indukΦnφ vazba. Ladicφm kondenzßtorem naladφme antΘnu na p°ijφman² vysφlaΦ. AntΘnu, kterß je sm∞rovß a dosti selektivnφ, musφme naladit na kmitoΦet p°ijφmanΘ stanice a namφ°it tak, aby rovina rßmu prochßzela vysφlaΦem. AntΘna zesφlφ signßl p°ijφmanΘ stanice asi o 20 dB a zßrove≥ zeslabφ ruÜenφ, tak₧e odstup signßlu od ruÜenφ m∙₧e vzr∙st i o 30 dB. Vzdßlenost mezi rßmovou antΘnou a p°ijφmaΦem nastavφme pokusn∞ tak, aby sφla vazby byla kritickß. P°i kritickΘ vazb∞ se p°enßÜφ nejvφce energie a zachovßvß se jeÜt∞ dobrß selektivita. Je-li vazba p°φliÜ t∞snß, p°enesen² signßl je slabÜφ a nalad∞nφ rßmovky tupΘ.
Ke vstupu p°ijφmaΦe bez feritovΘ antΘny navß₧eme st°edovlnnou rßmovou antΘnu vazebnφm vinutφm, kterΘ bude mφt jeden a₧ dva zßvity, navinutΘ na rßmu vedle hlavnφho vinutφ.
 

Rßmovß antΘna pro krßtkΘ vlny

Jednoduchou rßmovku pro dolnφ polovinu KV - rozsah p°ibli₧n∞ 6 a₧ 15 MHz zφskßme tak, ₧e na rßm z latφ o velikosti 60x60cm navineme jeden zßvit drßtu tlustΘho 1 mm a p°ipojφme k ladicφmu kondenzßtoru 200 pF (staΦφ miniaturnφ z tranzistorovΘho rßdia). Tato jednoduchß nestφn∞nß krßtkovlnnß antΘna je dosti citlivß, ale je mßlo sm∞rovß a nepotlaΦuje dosti ·Φinn∞ ruÜenφ. LepÜφho potlaΦenφ ne₧ßdoucφch signßl∙ na KV bychom dosßhli se stφn∞nou antΘnou, popsanou v [1]. P°ipojenφ krßtkovlnnΘ rßmovΘ antΘny k rozhlasovΘmu p°ijφmaΦi nenφ snadnΘ, nebo¥ vstupnφ impedance p°ijφmaΦe antΘnu dosti ovliv≥uje. V²robci u b∞₧n²ch radiop°ijφmaΦ∙ na AM pßsmech nezaruΦujφ velikost vstupnφ impedance. Ta b²vß n∞kolik stovek a₧ tisφc ohm∙, zßvisφ na frekvenci a Φasto mß v²raznou kapacitnφ nebo indukΦnφ slo₧ku. Jen profesionßlnφ komunikaΦnφ p°ijφmaΦe majφ zaruΦenou Φinnou vstupnφ impedanci 50 nebo 75 Ohm∙.
N∞kdy se KV rßmovß antΘna p°ipojuje k rßdiu tak, ₧e se do antΘny vlo₧φ vazebnφ smyΦka o pr∙m∞ru 1/6 a₧ 1/3 hlavnφ smyΦky, a p°ipojφ se na vstup p°ijφmaΦe. M∞ se to p°φliÜ neosv∞dΦilo, p°i malΘ vazebnφ smyΦce byl p°enos energie slab², p°i v∞tÜφ zase reaktanΦnφ slo₧ka vstupnφ impedance rßdia rozla∩ovala antΘnu a reßlnß slo₧ka ji tlumila.

Jednoduch² p°edzesilovaΦ k rßmovΘ antΘn∞

Pro navßzßnφ krßtkovlnnΘ rßmovΘ antΘny ke vstupu citlivΘho rßdia se mi nejlΘpe osv∞dΦil jednoduch² p°edzesilovaΦ s tranzistorem MOSFET, kter² dob°e odd∞luje antΘnu od vstupu p°ijφmaΦe.
SchΘma p°edzesilovaΦe k rßmovΘ antΘn∞

P°edzesilovaΦ je zapojen jako emitorov² sledovaΦ. FET tranzistor mß obrovsk² vstupnφ odpor, kte²m tΘm∞° nezat∞₧uje lad∞n² obvod. Selektivita rßmovky je proto dobrß. V²stupnφ odpor p°edzesilovaΦe je p°ibli₧n∞ 300 a₧ 500 ohm∙, tak₧e je dob°e p°izp∙soben vstupu obyΦejnΘho rßdia. V²konovΘ zesφlenφ na KV odhaduji asi na 10 dB a na SV p°ibli₧n∞ 23 dB, co₧ staΦφ, pokud poslouchßme na citliv² p°ijφmaΦ, vybaven² vf p°edzesilovaΦem (nap°. Festival). Obvod dosti zesiluje proud, ale nap∞tφ trochu zmenÜuje. Pokud bychom cht∞li p°edzesiovaΦ p°ipojit do 50ohmovΘho vstupu komunikaΦnφho p°ijφmaΦe, m∞li bychom za°adit za FET tranzistor jeÜt∞ jeden sledovaΦ s bipolßrnφm tranzistorem. Mφsto FET tranzistoru KF521, kter² se ji₧ nevyrßbφ, lze pou₧φt BF245. Zenerova dioda D2 chrßnφ p°edzesilovaΦ p°ed p°ep∞tφm, p°ep≤lovßnφm baterie a p°ed statickou elekt°inou, p°ichßzejφcφ po napßjecφm vodiΦi. Diody D1 a D3 chrßnφ choulostiv² MOSFET tranzistor p°ed vniknutφm statickΘ elekt°iny po v²stupnφm kabelu.
P°i pou₧itφ p°edzesilovaΦe s FET tranzistorem, kter² mß velmi velkou vstupnφ impedanci, je v²hodnΘ ud∞lat rozm∞rnou rßmovou antΘnu s velkou indukΦnostφ a p°ipojit ladicφ kondenzßtor o malΘ kapacit∞. AntΘnnφ lad∞n² obvod s velk²m pom∞rem L/C mß v∞tÜφ impedanci a je lΘpe p°izp∙soben k tranzistoru. Na antΘnnφm okruhu se nakmitß v∞tÜφ nap∞tφ p°i menÜφm proudu. Zφskßme tak v∞tÜφ u₧iteΦnΘ nap∞tφ, ani₧ by se zv∞tÜil Üum.
 

P°edzesilovaΦ k rßmovce s v∞tÜφm zesφlenφm

Pokud poslouchßte na mΘn∞ citlivΘ rßdio (obyΦejnΘ lampovΘ s heptodou Φi oktodou na vstupu, kterß ji₧ ve svΘ podstat∞ dosti Üumφ), lze za sledovaΦ s FET tranzistorem za°adit jeÜt∞ jeden zesilovacφ stupe≥. Mn∞ se osv∞dΦilo toto zapojenφ:
SchΘma rßmovΘ antΘny s dvoustup≥ov²m p°edzesilovaΦem.

AntΘna uveden²ch rozm∞r∙ s 200 pF ladicφm kondenzßtorem pracuje v  pßsmu 6 a₧ 12 MHz. Zisk druhΘho stupn∞ p°edesilovaΦe je urΦen odpory R2, R3 a R4. Odpory R2 a R4 vytvß°φ zßpornou zp∞tnou vazbu, kterß zmenÜuje zesφlenφ a linearizuje zesilovaΦ. Silnou zßpornou zp. vazbou a velk²m kolektorov²m proudem tranzistoru T2 (5mA) se p°edchßzφ vzniku k°φ₧ovΘ modulace. Jß jsem jsem zvolil zisk druhΘho stupn∞ jen asi 12dB, kter² je optimßlnφ p°i poslechu na b∞₧n²ch Φty°lampov²ch superhetech, kterΘ majφ citlivost okolo 30 uV. P°edzesilovaΦ byl odzkouÜen s radiop°ijφmaΦem Kongres.

PokusnΘ nastavenφ zisku p°edzesilovaΦe pro p°ijφmaΦ s odliÜnou citlivostφ

Pot°ebn² zisk zßle₧φ na citlivosti VaÜeho p°ijφmaΦe a lze ho nastavit pokusn∞ zm∞nou odporu R2 v rozsahu od 47 do 220 ohm∙. ╚φm menÜφ odpor R2, tφm v∞tÜφ je zesφlenφ, ale takΘ zkreslenφ signßlu.
Kdy₧ naladφte kmitoΦet, na kterΘm nic nevysφlß a regulßtor hlasitosti na p°ijφmaΦi dßte na maximum, musφ b²t slyÜet znaΦn² Üum. P°i nalad∞nφ velmi slabΘ stanice by signßl m∞l p°i zv∞tÜenφ zisku p°edzesilovaΦe b²t siln∞jÜφ a mΘn∞ zaÜum∞n². Pokud se ji₧ odstup signßlu od Üumu tΘm∞° nezlepÜuje a p°i p°idßvßnφ zesφlenφ roste i Üum, nemß ji₧ smysl zisk p°edzesilovΦe zvyÜovat. Zisk nesmφte nastavit zbyteΦn∞ p°φliÜ velk², proto₧e potom dochßzφ ke zkreslenφ p°ijφman²ch signßl∙ na tranzistoru T2 a na vstupnφ elektronce Φi tranzistoru v rßdiu a dochßzφ k intermodulaci a k°φ₧ovΘ modulaci. To se projevuje tak, ₧e silnou stanici pak slyÜφte na vφce mφstech stupnice a tento siln² vysφlaΦ vßm ruÜφ p°φjem slab²ch stanic.
P°i malΘm zisku je p°edzesilovaΦ stabilnφ v jakΘmkoliv uspo°ßdßnφ, ale p°i nastavenφ zisku p°es 18 dB je nßchyln² k oscilacφm, tak₧e pak musφte dbßt na vhodnΘ rozmφst∞nφ souΦßstek, p°φp. druh² stupe≥ a vedenφ k p°ijφmaΦi stφnit.
Pokud mßme dobrou rßmovku a citliv² p°ijφmaΦ, nepot°ebujeme velk² zisk p°edzesilovaΦe. P°edzesilovaΦ jen p°evßdφ impedanci, odd∞luje rßm od vstupu rßdia a mφrn²m zesφlenφm v nφzkoÜumov²ch tranzistorech trochu zlepÜuje celkovΘ ÜumovΘ Φφslo.
Zajφmavß zapojenφ p°edzesilovaΦ∙ k antΘnßm pro pßsma AM jsou popsßna ve Sd∞lovacφ Technice Φ. 6/1981, str. 207.
Popis r∙zn²ch typ∙ rßmov²ch, drßtov²ch i prutov²ch antΘn najdete v bro₧u°e P°φjem na klasick²ch rozhlasov²ch pßsmech.

Drßtovß antΘna

Venkovnφ drßtovß antΘna s uzem∞nφm je nejlepÜφ na venkov∞, kde je mßlo pr∙myslovΘho ruÜenφ. Drßtovß antΘna kratÜφ ne₧ Φtvrt vlny je Üirokopßsmovß, vÜesm∞rovß a p°ijφmß spφÜe elektrickou slo₧ku elektromagnetickΘho pole. Zachytφ mnohem vφce energie, ne₧ rßmovß nebo feritovß antΘna. Jako uzem∞nφ pou₧ijeme nap°. kovovou ruΦnφ pumpu u studny (jen pokud nenφ p°ipojeno i elektrickΘ Φerpadlo), dlouhou ₧eleznou tyΦ zara₧enou do zem∞, nebo co nejv∞tÜφ kus dob°e pozinkovanΘho plechu (t°eba poÜkozenou konev), zakopan² co nejhloub∞ji do zem∞. D∙kladn² spoj zemniΦe s p°φvodem nat°eme antikoroznφ barvou. Uzemn∞nφ zahrabeme nap°. v zahrad∞ na vlhkΘm mφst∞, nem∞lo by b²t blφzko elektrickΘho rozvad∞Φe, sloupu nebo kabelu, kde b²vß uzemn∞n nulßk. NevhodnΘ uzem∞nφ je nulovacφ kolφk v zßsuvce, nebo¥ nulßk je zamo°en ruÜenφm od vÜech el. spot°ebiΦ∙ v okolφ. U kotle nebo Φerpadla b²vß s nulßkem spojeno i ·st°ednφ topenφ a vodovod, tak₧e ani tyto roury netvo°φ Φistou zem.

AntΘnu tvaru T nebo p°evrßcenΘho L z m∞d∞nΘho nebo bronzovΘho drßtu, tl. asi 2 mm, co nejdelÜφ, zav∞sφme co nejv²Üe nap°. mezi stromy nebo dva d°ev∞nΘ sto₧ßry. Oba konce izolujeme dvojicemi vajφΦkov²ch izolßtor∙. Mezi antΘnu, uzemn∞nφ a p°ijφmaΦ zapojφme vn∞ domu masivnφ antΘnnφ p°epφnaΦ s jisk°iÜt∞m. P°epφnaΦem antΘnu v₧dy p°ed bou°kou, nebo kdy₧ neposlouchßme, uzemnφme a zßrove≥ odpojφme od rßdia. Zabrßnφme tak zniΦenφ vstupu rßdia atmosfΘrickou elekt°inou, nebo dokonce zavedenφ blesku do domu. Podrobn² popis stavby drßtovΘ antΘny i funkΦn∞ podobnΘ antΘny je₧kovΘ najdete v knize Mlad² radioamatΘr. Slabou nßhradou venkovnφ antΘny m∙₧e b²t pokojovß antΘna, n∞kolik metr∙ drßtu, zav∞ÜenΘho v mφstnosti. RuÜivΘ elektromagnetickΘ pole od elektrick²ch spot°ebiΦ∙ mß siln∞jÜφ elektrickou slo₧ku, ne₧ magnetickou. Ve m∞st∞ proto takovß antΘna p°φjem spφÜe zhorÜφ, nebo¥ zachytφ vφce ruÜenφ, ne₧ u₧iteΦnΘho signßlu.
Dlouhß venkovnφ drßtovß antΘna dodß tak velkΘ nap∞tφ, ₧e p°edzesilovaΦe nejsou zapot°ebφ, spφÜe bych doporuΦil antΘnnφ filtr na odstran∞nφ p°φliÜ siln²ch ruÜiv²ch signßl∙ z blφzk²ch vysφlaΦ∙. Pokud chcete p°ipojit p°edzesilovaΦ ke krßtkΘ (pokojovΘ) drßtovΘ antΘn∞, doporuΦuji zapojit na vstup zesilovaΦe lad∞n² obvod, jinak se zesilovaΦ zahltφ signßly blφzk²ch vysφlaΦ∙ a dojde k ruÜenφ k°φ₧ovou modulacφ.

Odkazy na strßnky o antΘnßch pro AM pßsma

Vintage radio antenna tips

DoporuΦenß literatura

V tonto Φlßnku jsem popsal dv∞ nejjednoduÜÜφ antΘny, popisy dokonalejÜφch antΘn a p°edzesilovaΦ∙ s teoretick²m v²kladem a podrobn²mi nßvody na jejich stavbu najdete v nφ₧e uveden²ch knihßch.
  1. TomßÜ Nachtmann : P°φjem na klasick²ch rozhlasov²ch pßsmech, ╚s. DX klub, 1994
  2. J. T. Hyan : TranzistorovΘ p°ijφmaΦe, SNTL Praha 1974
  3. V. G. Borisov: Mlad² radioamatΘr, NaÜe vojsko, Praha 1954
  4. B. A. Smirenin a kol.: Radiotechnickß p°φruΦka, SNTL, Praha 1955
  5. Sd∞lovacφ Technika Φ. 6/1981, str. 207
Knihy [1], [2], [3] a Φlßnek [5] obsahujφ spφÜe praktickΘ nßvody na zhotovenφ antΘn, p°izp∙sobovacφch Φlßnk∙, filtr∙, p°edzesilovaΦ∙ atd. Ve Smireninov∞ RadiotechnickΘ p°φruΦce najdete teoretick² v²klad a vzorce pro v²poΦet r∙zn²ch antΘn. 
Zp∞t na obsah JenφΦkov²ch radiotechnick²ch strßnek

Strßnku vytvo°il Ing. Petr JenφΦek, ve spoluprßci s Ing ètembergem.

P°φpadnΘ dotazy, t²kajφcφ se popisovan²ch antΘn, posφlejte na adresu pjenicek@seznam.cz