Na cestách jsem nashromáždil
menší jmění :-) v podobě nejdostupnějších uměleckých děl
reprezentujících každou zemi - bankovek a mincí. Každý, kdo
alespoň trochu cestuje si jistě všiml, že platidla celkem přesně vypovídají
o kultuře a zvycích jednotlivých zemí. Já jsem během svých cest
vypozoroval následující.
Grafická podoba
Začíná to už jejich grafickým návrhem, kde
nejlelegantnější jsou platidla ekonomicky vyspělých zemí, která
jsou většinou vydávána jako ucelené řady a "táhne" se
jimi jakási společná osa, či myšlenka (pokud se to tak dá říct). Příkladem
může být Austrálie, USA, Německo a další. Na druhé straně jsou
platidla zemí ekonomicky méně vyspělých, jež nemají vytříbený
vkus (míněno v našem evropském smyslu) a navíc jsou se zhoršující se
ekonomickou situací země nuceny tisknout a razit platidla stále vyšších
nominálních hodnot, jež nebyla v původním návrhu a jsou pak každý
pes jiná ves - například Indonésie, Ghana, Bangladéš a další.
Některé země mají stále ještě bankovky téměř nechráněné proti padělání. Mince většinou není třeba chránit,
protože mají nízké nominální hodnoty a jejich padělání se nevyplácí
(i když
i s tím jsem se setkal - v Peru se mi do rukou dostala falešná
jednosolová mince). Snad všechny bankovky používají hlubotisk,
vodotisk a vlákna v papíře viditelná jen pod ultrafialovým světlem
(v některých směnárnách, a to i ve "třetím" světě, mají
dokonce ultrafialové lampy volně dostupné). Stále více se rozšiřuje
tisk rastrů, které při pohledu z různých úhlů vytvářejí různé
vzory (např. zobrazují nominální hodnotu bankovky) a používání papíru s vložených
kovovým proužkem. Zajímavě chráněné jsou thajské bahty, jež mají
v pravé části "okno" z průhledné umělé hmoty. Australské
bankovky jdou ještě dále a kromě průhledného umělohmotného
"okna" jsou celé z umělé hmoty, takže nehoří, méně se mačkají
a snadno se s nimi platí i v automatech.
Jak se do lesa volá... takové jsou bankovky
Stejnou, možná ještě větší měrou, o zemi vypovídá
stav, v jakém během svého pobytu její bankovky najdete. Opět se dají
najít dva extrémy mezi nimiž se země pohybují podle své ekonomické
vyspělosti. V jedněch jsou bankovky vždy jako nové, jen mírně pomačkané,
prostě radost pohledět. Jsou i země, kde dokonce přešli na bankovky
umělohomotné (Austrálie). Na druhé straně jsou zase země, kde když
dostanete bankovku v níž není díra, není potrhaná, je odlišitelná
od kusu shnilých starých novin na ulici a nedostanete z ní svrab, tak můžete
hovořit o velkém štěstí. Extrémním případem je Indie. Tam
bankovky s délkou doby v oběhu černají (jak přecházejí z jedněch
špinavých rukou do druhých), stávají se těžší a těžší (jak se
na ně lepí prach poté, co si je rikšista přidržel v puse při hledání
drobných, a mezitím je oslintal), popsanější a popsanější, přibývá v nich děr (jak je v bankách
secvakávají dohromady a pak s takovéhoto balíčku trhají jak trhací
kalendář) a každý vám dá tu nejhnusnější bankovku jakou jste kdy
viděli, ale sám vezme jen mírně poškozenou.
Bankovky a mince na této stránce neustále
přibývají, ať už ze sbírky, kterou jsem získal během cesty kolem
světa, nebo z jiných zdrojů, odkud získávám platidla ze zemích kde
jsem byl v dobách, kdy jsem je ještě nesbíral. Máte se na co těšit. |
| Fotografie
měsíce |
| Všechny
lasturky světa |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Proč lasturky?
Tak jsme začal říkat penězům za svého pobytu v Ghaně, protože lasturky dovezene
tuším ze Seychel byly jednou z prvních měn na území této západoafrické země a
jejich název - "ceedee" - byl dokonce po získání nezávislosti vybrán za
jméno nové ghanské měny. |
|
