www.eCesty.cz - Kam jste se v₧dycky cht∞li podφvat!

Na hlavnφ strßnku
e- Φasopis
o
nezßvislΘm cestovßnφ

>Sta₧enφ denφk∙
>Fotografie
>Odkazy
>O autorovi
>P°φÜt∞...

PicoSearch

Klikacφ mapa sv∞ta
 
Click Here!Rozhovor 1993 Zßpadnφ Afrika

Tento Φlßnek byl uve°ejn∞n 5. dubna 1995 v p°φloze KariΘra expres Hospodß°sk²ch novin.
D∞kuji panφ redaktorce PolaneckΘ za svolenφ ke zve°ejn∞nφ na tΘto strßnce.

Jak byl ╚ech na praxi u indickΘ firmy v Ghan∞


Ve Φtrnßcti cht∞l b²t astronomem. Kdy₧ ale na gymnßziu objevil kouzlo äpφsφΦek", dal hv∞zdßm vale a po maturit∞ se p°ihlßsil na Vysokou Ükolu ekonomickou s tφm, ₧e bude studovat aplikaci poΦφtaΦ∙ a jako p°φva₧ek än∞jakou ekonomii". Kdy₧ je ale Φlov∞k na ekonomickΘ Ükole Φty°i p∞t let, dostane se mu ekonomie do hlavy, a¥ chce nebo nechce. Nakonec Davida KuΦeru zaujala natolik, ₧e se stala nßplnφ jeho ₧ivota, i kdy₧ nutno p°iznat, ₧e notn∞ poznamenanß jeho oblφben²mi poΦφtaΦi.

U₧ na st°ednφ Ükole studoval David horliv∞ angliΦtinu a vyhledßval vÜechny mo₧nosti, jak se v nφ zdokonalit. Chodil do knihoven na americkΘ a britskΘ velvyslanectvφ, p∙jΦoval si knihy, noviny a Φasopisy. V prvnφm roΦnφku VysokΘ Ükoly ekonomickΘ zaslechl cosi o studentskΘ organizaci AIESEC, kterß se mj. zab²vß zahraniΦnφmi stß₧emi pro studenty. Nevßhal ani chvφli a Üel se podφvat, zda by si svoji angliΦtinu nemohl jeÜt∞ n∞jak zdokonalit. äJe to organizace v∙Φi student∙m velice otev°enß, nenφ problΘm se do nφ dostat, ale je problΘm v nφ vydr₧et, proto₧e tam je t°eba hodn∞ pracovat," vzpomφnß David. äOhromn∞ m∞ to bavilo, hodn∞ jsem se nauΦil. P°edevÜφm samostatnosti v rozhodovßnφ, zodpov∞dnosti a t²movΘ prßci." Kdy₧ konΦil Ükolu v∞d∞l, ₧e nejsmyslupln∞jÜφ teΦkou za studiem a zßrove≥ p°echodem k praxi by byla stß₧ v zahraniΦφ. Nßhoda tomu cht∞la, ₧e prßci, o ni₧ m∞l zßjem, nabφzela jedna firma v Akk°e, hlavnφm m∞st∞ Ghany.

Jen klid, pane

äKdy₧ naÜe letadlo p°istßlo, nikdo mne na letiÜti neΦekal. Vzal jsem si taxφka a odjel na univerzitu do Legonu, kde jsem naÜel lidi z mφstnφ poboΦky AIESEC a ti mne ubytovali. Bydlel jsem asi dva m∞sφce na kolejφch, pak mne p°est∞hovali do rodiny. Najφt pro bφlΘho studenta ubytovßnφ v rodin∞ nenφ problΘm, myslφm, ₧e to pro tamnφ lidi je ΦßsteΦn∞ i otßzkou presti₧e. Za ubytovßnφ jsem platit nic nemusel, ale samoz°ejm∞ jsem se jako Φlen rodiny (a tak jsem byl brßn) podφlel na rozpoΦtu. Vid∞l jsem, ₧e mojφ hostitelΘ, kte°φ byli pova₧ovßnφ za lΘpe situovanΘ, musejφ obracet ka₧dou korunu, v p°φpad∞ Ghany tedy ka₧dΘ cedi.

    Äivot v Ghan∞ je ·pln∞ odliÜn² od vÜeho, co jsem zatφm za₧il. LidΘ tu jsou ohromn∞ srdeΦnφ, p°ßtelÜtφ, ka₧dou chvφli vßs na ulici n∞kdo zastavφ a chce si s vßmi povφdat. Kdy₧ to je jednou dvakrßt, je to p°φjemnΘ, ale kdy₧ se tak d∞je padesßtkrßt za den, je to pon∞kud namßhavΘ. Ale Φlov∞k je v tΘ zemi hostem, proto musφ brßt ₧ivot takov², jak² tam je.

    Co mi v Ghan∞ a v Africe v∙bec opravdu vadilo, byl nedostatek soukromφ. Bydlel jsem v jednom pokoji se synem ämΘ" rodiny a snad nikdy jsem nebyl sßm.Rodina m∞la sice d∙m o p∞ti mφstnostech, ale krom∞ dosp∞l²ch tu ₧ily jeÜt∞ d∞ti p°φbuzn²ch z venkova, kterΘ ve m∞st∞ chodily do Ükoly. To je v Africe obyΦej, ₧e bohatÜφ p°φbuznφ se starajφ o d∞ti t∞ch chudÜφch. Ta v∞Φnß n∞Φφ p°φtomnost ale m∞la tu v²hodu, ₧e jsem se hodn∞ dozv∞d∞l o vÜednφm ₧ivot∞ rodiny a takΘ jsem poznal nutnost tolerance jednoho k druhΘmu.

    Uv∞domil jsem si, jak rozdφlnΘ nßzory mohou mφt lidΘ r∙zn²ch kultur, a ₧e v∙bec nenφ nutnΘ jφt si kv∙li nφm po krku. Mo₧nß to znφ trochu nabub°ele, ale jß vφm bezpeΦn∞, ₧e kdyby se lidΘ vφc poznali a vφce tolerovali, bylo by na sv∞t∞ mφ≥ trßpenφ."


èedivß je teorie...

Firma, do nφ₧ p°ijel David pracovat, pat°ila Indovi a jeho libanonskΘ ₧en∞. Zab²vala se v²robou kart≤nov²ch obal∙, co₧ je v zemi, kterß vyvß₧φ tisφce tun ananas∙, manga, jam∙ a dalÜφch plodin, zßle₧itost velice lukrativnφ. David dostal za ·kol firmu äzkomputerizovat". ZaΦφt musel od zßklad∙... Nejprve p°esn∞ poznat vÜechny v²robnφ i nev²robnφ procesy poΦφnaje objednßvßnφm surovin, jejich dodßvkami a skladovßnφm p°es technologii zpracovßnφ materißlu, sledovßnφ zmetkovitosti a₧ po uskladn∞nφ a prodej hotov²ch v²robk∙. Znamenalo to takΘ chodit mezi lidmi a ptßt se, jak jednotlivΘ Φßsti firmy fungujφ, co by m∞lo b²t informaΦnφm systΘmem sledovßno a jakΘ formy v²stup∙ by jim usnadnily prßci. Pro zkuÜenΘho Φlov∞ka rutina, pro ΦerstvΘho absolventa prubφ°sk² kßmen. ZaÜpiΦat∞l² jeÜt∞ tφm, ₧e David pracoval souΦasn∞ ve dvou firmßch. Ta druhß, tΘ₧ indickß, do nφ₧ ho p∙jΦovali, pro zm∞nu vyrßb∞la v∞ci z plast∙.

    äVzhledem k tomu, ₧e Ülo o soukromou indickou, a tedy dravou firmu, management se mi sna₧il co nejvφc vyjφt vst°φc a poskytoval mi vÜechny pot°ebnΘ informace. Kdybych ale byl zßvisl² na mφstnφch d∞lnφcφch, bylo by to horÜφ, proto₧e pro n∞ byla d∙le₧itß spφÜe pracovnφ doba ne₧ pln∞nφ pracovnφch povinnostφ.

    V pr∙b∞hu prßce jsem po°ßd p°ichßzel na novΘ a novΘ problΘmy, v∞ci byly stßle slo₧it∞jÜφ. Nem∞l jsem s sebou ₧ßdnΘ odbornΘ knihy, nic ne₧ hlavu. Dost jsem si ji potrßpil, ale nakonec jsem vÜechno dotßhl do takovΘho konce, jak² jsem si p°edstavoval. Pak u₧ zb²valo jen nauΦit lidi, jak program sprßvn∞ pou₧φvat, a vysv∞tlit jim, jakou mß vazbu na dosavadnφ systΘm. Trochu se ale obßvßm, jestli se nevrßtili ke klasick²m metodßm, proto₧e niΦemu, co nenφ napsßno na papφ°e, nev∞°φ."


...zelen² strom ₧ivota

Za pßr dnφ to bude p°esn∞ rok, co se David KuΦera vrßtil dom∙. BohatÜφ o jedineΦnou zkuÜenost - vymyslet od A do Z cosi, co slou₧φ n∞komu na druhΘm konci sv∞ta. Pracuje te∩ u firmy B. Braun Medical, kterß je distributorem zdravotnickΘho materißlu. Starß se tu o chod a rozvoj informaΦnφho systΘmu, jak sßm °φkß, stokrßt dokonalejÜφho, ne₧ byl ten, co vymyslel.

    Na sv∙j devφtim∞sφΦnφ pobyt v dalekΘ Ghan∞ vzpomφnß u₧ jen trochu nostalgicky. äByla to neuv∞°itelnß v²zva a dobrodru₧stvφ zßrove≥. VyzkouÜel jsem si, co dokß₧u, a rozhodn∞ bych se dlouho nerozm²Ülel, pokud by se mi podobnß Üance naskytla znovu."

Ptala se Marie Polaneckß, Hospodß°skΘ noviny

┌ryvky z denφku
Rozhovor
Fotografie
Denφk
 

P°edchozφ Zp∞t DalÜφ


(C) David KuΦera, 1997-2000

Cesty jsou na Internetu od 5. 12. 1997, od 1. 9. 2000 jako e-Φasopis eCesty.cz.

 
Informace a komentß°e tΘto strßnky ve Zmiji
  skv∞lΘ [ 1 2 3 4 5 ] hr∙za