Marantz zesilovaΦ PM-17 a CD p°ehrßvaΦ CD-17

Petr Pⁿschel.

Dostaly se ke mn∞ na hodnocenφ dva äzlatΘô klenoty z Japonska.Ji₧ p°i vybalovßnφ z krabic bylo znßt, ₧e se jednß o d∙kladn∞ a poctiv∞ zhotovenΘ p°φstroje s ·ctyhodnou hmotnostφ. A kdy₧ jsem je postavil na regßl, cΘdΘΦko na zesilovaΦ a z odstupem na n∞ pohlΘdl, °ekl jsem si v duchu: krßsa! Opravdu, co se t²kß povrchovΘho zpracovßnφ, p°esnosti a ergonomickΘ ladnosti, t∞₧ko by hledaly n∞jakou konkurenci. Byl jsem ale zv∞dav, co se skr²vß pod krßsnou vizß₧φ.

Sestavu jsem p°ipojil k reproduktorov²m sestavßm Xavian XN 230 pomocφ kabel∙ Weinberg audio a rovn∞₧ CD p°ehrßvaΦ se zesilovaΦem signßlov²m kabelem tΘ₧e firmy. Pro porovnßnφ zvukov²ch kvalit slou₧il C.E.C. TL 5100 Z (integrovan² °emφnkov² p°ehrßvaΦ japonskΘ firmy zhruba stejnΘ cenovΘ hladiny). P°i testovßnφ kvality °φdφcφ Φßsti zesilovaΦe PM 17 byl pou₧it inovovan² koncov² zesilovaΦ DPA 380 SE.

Nejd°φve ke zvuku kombinace CD 17 a PM 17. Zvuk na prvnφ poslech zaujme svou velikou rozliÜenostφ t∞ch sebemenÜφch detail∙. V tomto se trochu podobß t∞m nejvyÜÜφm model∙m Sony. Prostorovost je rovn∞₧ vynikajφcφ. P°i vyÜÜφch hladinßch hlasitosti p∙sobφ ona detailnost a₧ pon∞kud ost°e a po delÜφm poslechu se stßvß trochu agresivnφ. Prost∞ tak trochu ·toΦφ na naÜe uÜi. Tento hlasit² poslech ale nemusφ kazit celkov∞ p°φzniv² dojem. P°i ni₧Üφch a st°ednφch hlasitostech se kombinace chovß velice sluÜn∞.

Zkusil jsem p°ipojit gramofon (Technics SL-P 1200 mkII s p°enoskou Linn K5 MM). V²sledek byl p°ekvapiv∞ vφce ne₧ dobr². Zvuk byl vynikajφcφ a je jen Ükoda, ₧e jsem doma nem∞l n∞jakou sluÜnou MC p°enosku, abych vyzkouÜel jak se chovß phono p°edzesilovaΦ i pro p°enosky a pohyblivou cφvkou, kterΘ jsou zvukov∞ lepÜφ. Majitel tohoto zesilovaΦe by si rozhodn∞ m∞l po°φdit i kvalitnφ gramofon, nebude rozhodn∞ litovat. PM 17 je integrovan² zesilovaΦ jak se sluÜφ a jen Ükoda, ₧e vedle svorek Pre-out nemß vstup do v²konovΘ Φßsti Main-in. P°i testovßnφ jsem v²stup ze °φdφcφ Φßsti vyu₧il tak, ₧e jsem jφm äkrmilô DPA 380 SE. Zvuk se dost zklidnil, zp°esnil a zφskal na jistot∞. Ne, ₧e by samotn² PM 17 hrßl Üpatn∞, to v∙bec ne, ale zvuk ädual monoô v²konovΘho zesilovaΦe mu jenom prosp∞l. Jeto mo₧nost do budoucna, jak m∙₧e majitel sestavy CD 17 / PM 17 zvuk sv²ch ämilßΦk∙ô dostat o krok dßle.

JeÜt∞ k porovnßnφ CD 17 a C.E.C. TL 5100 Z. Oba p°φstroje byly zapojeny pomocφ stejn²ch kabel∙ do PM 17, kterß slou₧ila jako °φdφcφ zesilovaΦ pro DPA 380 SE. Posluchu se z·Φastnilo n∞kolik osob. P∙vodn∞ m∞l b²t test slep², ale jeliko₧ zvuk t∞chto dvou CD p°ehrßvaΦ∙ je tolik odliÜn², rozhodl jsem se ptßt posluchaΦ∙ jen na jejich dojem z hudby. Jako testovacφ nahrßvku jsme pou₧ili Paco DeLucia, Al DiMeola, John McLaughlin, Verve/Polydor 1996, 6. skladba Espiritu.

A hlavnφ dojmy? P°i poslech CD 17 jsme ohromeni mno₧stvφm detail∙, kterΘ v nahrßvce slyÜφme. Struny m∙₧eme nahmatat v prostoru, jak dokonale je cφtφme. Ze zvuku C.E.C. zase vlßdne pohoda a suverenita. Naprosto bezkonkurenΦnφ podßnφ st°ed∙, zvuk nenφ ostr², je äanalogov²ô. P°i poslechu CD 17 nßm p°φstroj dßvß najevo, ₧e poslouchßme CD p°ehrßvaΦ. U C.E.C. pocit poslech digitßlu ztrßcφme. Ale je t°eba otev°en∞ p°iznat, ₧e soupe°á pro C.E.C. by byl spφÜe Accuphase nebo t°eba Naim audio.

Nynφ k technickΘmu popisu naÜeho CD p°ehrßvaΦe. Verze äKI Signatureô je vylepÜenß verze klasickΘ CD 17. KI je zkratka jmΘna Ken Ishiwata, co₧ je produkΦnφ a marketingov² ÜΘf firmy. Podle jeho nßvrh∙ je model CD 17 dolad∞n na maximßlnφ mo₧nou ·rove≥, co₧ se kladn∞ projevuje na p°esnΘm zvuku. V n∞meckΘm Audiu 1/97 dostal tento p°ehrßvaΦ 100 bod∙ a hodnocenφ vynikajφcφ (cena na n∞meckΘm trhu je 3000 DM). Sφ¥ovß Ü≥∙ra je p°ivedena k p°φstroji napevno a je dvou₧ilovß. Digitßlnφ v²stup je pouze koaxißlnφ (RCA) a analogov² v²stup rovn∞₧ pouze cinch (RCA).

P°φstroj je mo₧no zapojit do sb∞rnice Remote control in/out (rovn∞₧ RCA). Analogov² v²stup je variabilnφ (p°es dßlkovΘ ovlßdßnφ). Zde musφm uvΘst, ₧e dßlkovΘ ovladaΦe obou testovan²ch p°φstroj∙ jsou asi nejkrßsn∞jÜφ, kterΘ jsem zatφm vid∞l. T∞₧kΘ, kovovΘ, chladnΘ, ÜtφhlΘ, dlouhΘ, s ovlßdacφmi prvky jak drahokamy à Jejich barva ladφ s barvou obou sk°φnφ. Po odmontovßnφ osmi Üroub∙ se vßm naskytne pohled do ·trob. Prvnφ nßs ohromφ mno₧stvφ m∞di, kterß zevnit° svφtφ.

Cel² p°ehrßvaΦ je d∙kladn∞ vφcekrßt oplßtovßn. èasi mechaniky je z plastu, stabilizßtor disku standardnφ. NaΦφtßnφ disku a rovn∞₧ p°φstup ke skladbßm je rychl² a spolehliv². Digitßlnφ filtr je tvo°en obvodem NPC SM 5841 DS, bistreamov² p°evodnφk tvo°φ obvod Philips SAA 7350 AGP. Samotn² D/A p°evodnφk je zakryt v m∞d∞nΘ krabiΦce a jednß se o znßm² Philips TDA 1547. SamotnΘ obvody v²stupnφ analogovΘ Φßsti jsou rovn∞₧ zakryty plechy a jednß se o moduly HDMA (takΘ specialita firmy Marantz).

Oba modely pat°φ ke ÜpiΦce toho, co firma Marantz uvßdφ na trh a zasluhuje si pozornost t∞ch, kte°φ cht∞jφ mφt doma krßsnou sestavu s nadpr∙m∞rn²m zvukem.

Pavel Dudek

Tento model je skuteΦn∞ jeÜt∞ hezΦφ ne₧ jeho d°φve testovan² siln∞jÜφ bratr (PM 16) a dle mΘho nßzoru i lepÜφ objektivn∞ (m∞°enφm) stejn∞ jako subjektivn∞ (poslechov∞). Vn∞jÜφ provedenφ je perfektnφ a souhlasφm s kolegou Pⁿschelem, ₧e jsem nevid∞l hezΦφ dßlkov² ovladaΦ.

Sφ¥ov² toroidnφ transformßtor s jßdrem kruhovΘho pr∙°ezu asi 300 VA, filtraΦnφ kondenzßtory 15000 M/63 V, 2 kusy (zdroj je spoleΦn² pro oba kanßly). Symetricky k napßjenΘmu zdroji jsou umφst∞ny dva bloky koncov²ch zesilovaΦ∙ opat°enΘ mohutn²mi chladiΦi. V²konovΘ tranzistory: 1 pßr na kanßl (typ nezjistiteln², neb jsou zakryty m∞d∞n²m plφÜkem). Ostatnφ tranzistory v koncovΘm stupni velmi rychlΘ (f_t = 200 Mhz). Vstupnφ konektory zlacenΘ zevnit° na vstupech pro Phono a CD, ostatnφ zlacenΘ jen zv∞nΦφ. VÜechny vstupy obsahujφ filtr proti vf ruÜenφ. Volba vstupu poslouchanΘho i nahrßvanΘho (dva nezßvislΘ voliΦe) pomocφ kvalitnφch relΘ. Signßl je za vstupnφm voliΦem p°eveden zvlßÜtnφm (zakrytovan²m) modulem do symetrickΘ podoby a v dalÜφch stupnφch zpracovßvßn v tΘto form∞ (d∙vodem tohoto °eÜenφ je lepÜφ odolnost proti indukovanΘmu brumuá uvnit° p°φstroje). Regulßtor hlasitosti je proto Φtyrnßsobn² (pom∞rn∞ kvalitnφ motorem °φzen², z°ejm∞ Alps). KorekΦnφ obvody a regulßtor vyvß₧enφ vy°aditelnΘ tlaΦφtkem SOURCE DIRECT.

V²konov² zesilovaΦ mß symetrick² vstup. ExtrΘmn∞ krßtkΘ v²stupnφ kabely. Robustnφ v²stupnφ svorky umo₧≥ujφ pouze zasunutφ oholenΘho vodiΦe, co₧ je da≥ za (v tomto ohledu) idiotskou normuá EN60065, kterß p°edepisujeá ochranu u₧ivateleá p°ed nebezpeΦn²má dotykov²m nap∞tφm û ₧e si tento m∙₧e na stejnΘ nap∞tφ sßhnout na vlastnφch p°φvodech reproduktorovΘ soustavyá ji₧ nikoho z ·°ednφk∙ nezajφmß (stejn² ·Φel majφá ony r∙znΘ gumovΘ Φi plastovΘ Üpunty zasunutΘ do b∞₧n²ch äbanßnkov²ch ä reprosvorek , nad kter²mi si jist∞ mnozφ z vßs podivujφ). P°edzesilovaΦ mß vlastnφ externφ v²stup zapφnateln² ovÜem tlaΦφtkemá zapφnßnφ reproduktor∙, tak₧e se z°ejm∞ jednß spφÜe o pat°iΦn∞ äpod∞len²ô v²stup z v²konovΘho zesilovaΦe.

Kvalitnφmu vn∞jÜφmu provedenφ odpovφdß i provedenφ vnit°nφ. VÜe je velmi ΦistΘ a peΦliv∞ ud∞lßno, p°φstroj je ale dosti slo₧it² (napoΦφtal jsem celkem 15 (!) ploÜn²ch spoj∙), cesta signßlu je pom∞rn∞ dlouhß. Na p°ednφm panelu zaujme m∞°iΦ internφ teploty p°φstroje, kde je ovÜem Φidlo, to se mi nepoda°ilo zjistit (po zapnutφ najede do äst°ednφô polohy asi za p∞t minut, p°i b∞₧nΘ hlasitosti je stabiln∞ mßlo za polovinou û jakou skuteΦnou teplotu ukazuje, nikdo nevφ, postrßdß toti₧ jak²koliv Φφseln² ·daj).

M∞°enφ

V²stupnφ v²kon do 8 ohm byl p°i buzenφ jednoho kanßlu asi 75 W, do zßt∞₧e 4 ohm asi 130 W, ·daj v²robce tedy bezpeΦn∞ spln∞n. KmitoΦtovß charakteristika p°i v²konu 1 W sahß pro pokles û 3 dB do 250 kHz. P°enos obdΘlnφk∙ 10 kHz velmi dobr², bez p°ekmit∙, pouze p°i velmi mal²ch v²stupnφch ·rovnφch nepatrn² nßznak äneΦistotyôá na kladnΘ nßb∞₧nΘ hran∞. Limitace naprosto symetrickß, absence äodtrh∙ô po odb∞hu indikuje velmi dobou stabilitu û PM 17 je nejlepÜφ za vÜech zesilovaΦ∙ tΘto firmy, kterΘ jsem m∞l mo₧nost m∞°it.

Poslech

Subjektivn∞ je zvuk PM 17 spφÜe äst°edov∞jÜφô, obzvlßÜt∞ pak ve spojenφ s p°ehrßvaΦem CD 17. Stereofonnφ obraz je sluÜn², podßnφ prostoru takΘ, ne vÜak nijak mimo°ßdnΘ. D∙vodem je, jak jinak, spoleΦn² zdroj. V²razn∞ lepÜφ podßnφ prostoru nastane, zapojφme-li v²stup z p°edzesilovaΦe do äAI-monaurßln∞ô koncipovanΘho v²konovΘho zesilovaΦe, nebo do dvou samostatn²ch zesilovaΦ∙ (zkouÜel jsem ob∞ varianty): prostor se velmi v²razn∞ zv∞tÜφ, i kdy₧ st°edov² charakter zesilovaΦe z∙stane zachovßn. Necht∞l bych, aby vznikl dojem, ₧e ve svΘ zßkladnφ podob∞ je PM 17 nepou₧iteln², jednß se samoz°ejm∞ o velmi kvalitnφ a poveden² p°φstroj s mimo°ßdn∞ vysokou äu₧itnou hodnotouô, cht∞l bych jen zd∙raznit, ₧e vylepÜenφ jsou mo₧nß i kdy₧ rozdφly poznßte jen p°i bezprost°ednφm porovnßnφ.

Zßv∞r

Za svΘ penφze dostanete mimo°ßdn∞ proveden² a kvalitnφ v²robek, co₧ mohu jako v²robce tvrdit s plnou zodpov∞dnostφ. Objektivnφ parametry jsou velmi dobrΘ, subjektivnφ zvukovΘ kvality odpovφdajφ tΘto cenovΘ hladin∞ a jak ji₧ bylo °eΦeno, oba p°φstroje jsou mimo°ßdn∞ hezkΘ.