Bi-wiring,bi-amping      

a k Φemu to vlastn∞ je?

Aby bylo jasno hned od zaΦßtku, neΦekejte v tomto Φlßnku jednoznaΦnou odpov∞∩ na otßzku v titulku. Ta je samoz°ejm∞ mφn∞nß jako °eΦnickß. NicmΘn∞ pßr fakt∙, kterΘ by mohli b²t zajφmavΘ, se tu snad najde. Problematika drßtovßni v hifi je stßle aktußlnφ, i kdy₧ ty nejrozbou°en∞jÜφ vßÜn∞ ji₧ vychladly. Ale urΦit∞ se Φasem probudφ, nebo¥ historie se opakuje a opakovßnφ je sice matkou moudrosti, n∞kdy ale dcerou jejφho pravΘho opaku.

K Φemu jsou kabely, to je snad jasnΘ. Z hlediska provozu u₧ivatele majφ p°edevÜφm p°enßÜet signßl ,a pro pot°eby tohoto Φlßnku se omezφme na p°enos ze zesilovaΦe do reproduktoru. TakΘ mohou vyd∞lßvat penφze a tento fakt nenφ z hlediska tΘmatu tohoto Φlßnku prßv∞ zanedbateln²; to je ale nejistß p∙da, na kterou se rad∞ji pouÜt∞t nebudeme. Maximßlnφ ·sp∞ch, kterΘho m∙₧e (reproduktorov², v²konov²) kabel z fyzikßlnφho hlediska dosßhnout, je dokonalΘ, to jest jak²chkoli ztrßt prostΘ p°enesenφ signßlu z v²stupnφch svorek zesilovaΦe na vstupnφ svorky reproduktorovΘ soustavy. Tento ·sp∞ch je ale dop°ßn pouze kabelu ideßlnφmu, tedy ₧ßdnΘmu. SkuteΦn² kabel v₧dycky n∞jakΘ ztrßty zp∙sobφ. Nßs by pochopiteln∞ zajφmalo, jak tyto ztrßty vznikajφ a jak konkrΘtn∞ vypadajφ. Fyzika dßvß jasnou odpov∞∩ - zde mßte Ohm∙v zßkon, pou₧ijte je nßle₧it²m zp∙sobem. To mß ale dva hßΦky. Prvnφ z nich je pou₧itφ samotnΘ. Ohm∙v zßkon tak, jak ej kdysi pan Ohm vymyslel a jak se uΦφ na Ükolßch ni₧Üφho stupn∞, je formulovßn a platn² pro stejnosm∞rn² proud a nap∞tφ. U st°φdav²ch proud∙ a nap∞tφ, kterΘ se v audiotechnice vyskytujφ, nastßvajφ potφ₧e. Druh²m hßΦkem je pojem signßl. Z uvedenΘho jednoduchΘho fyzikßlnφho hlediska je signßlem vÜechno, co se dß v²stupu zesilovaΦe odebrat. Teorie informace a takß psychoakustika ale rozliÜuje signßl od signßlu neu₧teΦnΘho. Pokud by se n∞jak²m zp∙sobem poda°ilo dosßhnout toho, aby ztrßty p°i p°enosu vφce postihly ty neu₧iteΦnΘ slo₧ky, pak z psychoakustickΘho hlediska by vlastn∞ doÜlo ke zv²Üenφ kvality signßlu, i kdy₧ teoretickΘ mno₧stvφ p°enesenΘ informace by klesl.To¥ onen svat² grßl hifistiky - v²sledek jejφho sna₧enφ musφ b²t dokonalejÜφ ne₧ originßl. Zßkladnφ teoriφ funkce kabelu a jejφch pozitivnφch i negativnφch aspekt∙ se tentokrßt zab²vat nebudeme, naÜφm tΘmatem je bi-wiring, bi-amping a otßzka, zdali nßs k tomuto svatΘmu grßlu mohou p°iblφ₧it.

U bi-wiringu se jednß o p°ipojenφ dvou nebo vφcepßsmovΘ reproduktorovΘ soustavy k zesilovaΦi tφm zp∙sobem, v²hybky se rozd∞lφ na dv∞ Φßsti s odd∞len²mi vstupy (samoz°ejm∞ ale takΘ v²stupy, ale ty jsou uvnit° bedny a jejich sprßvnΘ p°ipojenφ by m∞l obstarat v²robce) a ka₧dß Φßst se p°ipojφ na v²stup zesilovaΦe vlastnφm kabelem. Pokud jde o dvoupßsmovou soustavu, odd∞lφ se od sebe hloubkovß a v²Ükovß Φßst. U t°φpßsmovΘ soustavy zpravidla z∙stßvß spojena st°edovß Φßst s Φßstφ v²Ükovou. Je mo₧n² tri-wiring, p°φliÜ Φasto se vÜak nepou₧φvß. Nevφm jak²m zp∙sobem myÜlenka bi-wiringu vznikla a co bylo jeho p∙vodnφm ·Φelem. Mo₧nß Ülo dob°e mφn∞nou, ale chybn∞ pojednanou snahu omezit vliv kabelu na p°enos signßlu. Tento vliv je urΦen vzßjemn²m p∙sobenφm v²stupu zesilovaΦe, kabelu a reproduktorovΘ soustavy, p°iΦem₧ obecn∞ je tφm menÜφ, Φφm menÜφ je odpor a indukΦnost, resp. Induktance kabelu. (Poznßmka : indukΦnost je parametr kabelu dan² jeho konstrukcφ a induktance je cosi jako p°φdavn² odpor indukΦnosti zp∙soben². IndukΦnost p°φliÜ nezßvisφ na kmitoΦtu, induktance je kmitoΦtu p°φmo ·m∞rnß. Impedance kabelu je dßna jeho odporem a induktancφ, nejde ale o jejich souΦet.) NejjednoduÜÜφm zp∙sobem, jak odpor a indukatanci zmenÜit, je vzφt mφsto jednoho kabelu dva a spojit je paraleln∞, tedy na obou koncφch (obr.1). Pokud ale kabely spojφme paraleln∞ pouze u zesilovaΦe a u reproduktorovΘ soustavy p°ipojφme kabel na jin² vstup v²hybky (Φφm₧ vznikne bi-wiring, obr.2), je mo₧nΘ dokßzat , ₧e v²slednß zm∞na neodpovφdß paralelnφmu spojenφ. Za urΦit²ch okolnostφ se ztrßty v kabelß₧i mohou v n∞kterΘ Φßsti kmitoΦtovΘho pßsma dokonce zv∞tÜit. Z toho plyne, ₧e z hlediska ztrßt v kabelß₧i nejsou v²hody bi-wiringu tak jednoznaΦnΘ. Teoretick² rozbor by byl znaΦn∞ rozsßhl², uveden² jev byl ale autorem tohoto Φlßnku skuteΦn∞ pozorovßn. Poznamenßvßm, ₧e z elektrickΘho hlediska nezßle₧φ na tom, jak²m zp∙sobem paralelnφ spojenφ konc∙ kabel∙ provedeme, pokud je odpor tohoto spojenφ dostateΦn∞ mal² ( prakticky v °ßdu setin ohmu). V zßsad∞ je mo₧nΘ vyu₧φt i zdvojen²ch v²stupnφch svorek zesilovaΦe (A/B loudspeakers, by¥ jsou urΦeny k n∞Φemu jinΘmu; ob∞ dvojice svorkov²ch soustav vÜak musφ b²t zapnuty, co₧ u n∞kter²ch zesilovaΦ∙ nenφ mo₧n∞). Trochu poΦφtßnφ: jedna p°φpojka jsou dv∞ svorky (obvykle Φernß a Φervenß), jeden kanßl tedy pot°ebuje jeden pßr svorek, dva kanßly jsou nejmΘn∞ dva pßry spojek, a pokud mß zesilovaΦ mo₧nost volby A/B speakers, je to vÜechno dvakrßt, tedy dvakrßt dva pßry, Φili celkem osm svorek. P∙vodn∞ to vÜechno bylo urΦeno k n∞Φemu jinΘmu, ale pro bi-amping to m∙₧e fungovat taky. Pokud jde o impedanci, je p°i bi-wiringovΘm zapojenφ zesilovaΦ zatφ₧en stejn∞ jako p°i zapojenφ jednoduchΘm (°ekn∞me "mono-wiring").

Prßv∞ jsme si °ekli, k Φemu je bi-wiring Üpatn². Ale k Φemu je dobr²? Podstatou problΘmu je nelineßrnφ chovßnφ reproduktor∙. Ka₧d² reproduktor se chovß nejen jako spot°ebiΦ, ale do jistΘ mφry i jako zdroj signßlu. Signßl reproduktorem vyrßb∞n² je odvozen od signßlu do reproduktoru p°ivedenΘho, je ale znaΦn∞ zkreslen. Pokud jsou dva reproduktory propojeny v dvoupßsmovΘ kombinaci, mohou produkty nelineßrnφ funkce jednoho z nich p°enßÜet do druhΘho a b²t jφm v p°im∞°enΘ mφ°e p°em∞≥ovßny na akustick² signßl. K tomuto p°enosu dochßzφ prost°ednictvφm propojenφ vstup∙ obou v∞tvφ v²hybky. P°edpoklßdßme, ₧e zesilovaΦ je ideßlnφ v tomto smyslu, ₧e mß nulovou v²stupnφ impedanci, co₧ jin²mi slovy znamenß nekoneΦn∞ vysok² Φinitel tlumenφ (prakticky sto a vφce). Pokud by i kabel byl ideßlnφ, doÜlo by na v²stupu v²hybky ke zkratovßnφ on∞ch nelineßrnφch produkt∙ a ₧ßdn² p°enos z reproduktoru do reproduktoru by nenastal. Jeliko₧ vÜak kabel mß jist² odpor a induktanci, nenφ toto zkratovßnφ dokonalΘ, nastßvß pouze ·tlum. Ten nenφ prßv∞ mal², v naprostΘ v∞tÜin∞ p°φpad∙ p°esahuje 50 dB, tak₧e je d∙vod k pochybßm, zdali mohou vzniknout n∞jakΘ slyÜitelnΘ efekty. NicmΘn∞ v principu vazba mezi reproduktory existuje. Pokud pou₧ijeme bi-wiring, pak nelineßrnφ slo₧ky z jednΘ v∞tve v²hybky musφ p°es koneΦn² odpor a induktanci kabelu putovat nejd°φve k v²stupnφm svorkßm zesilovaΦe, tam se ovÜem zkratujφ a zp∞t do druhΘ v∞tve ji₧ neputujφ. P°i koneΦn∞ velkΘ hodnot∞ Φinitele tlumenφ (kterß je nep°φmo ·m∞rnß v²stupnφmu odporu zesilovaΦe) bude zkratovßnφ v²stupnφho odporu zesilovaΦe nedokonalΘ, p°φsluÜn² ·tlum bude ale v₧dy v∞tÜφ ne₧ p°ipojenφ bez bi-wiringu. Dlu₧no podotknout, ₧e p°i pou₧itφ ideßlnφho kabelu je efekt bi-wiringu nulov², tj. systΘm se p°i bi-wiringovΘm uspo°ßdßnφ chovß stejn∞ jako p°i pou₧itφ jednoho (spoleΦnΘho) kabelu. A naopak, Φφm v∞tÜφ bude odpor a induktance (resp. indukΦnost) kabelu, tedy vlastn∞ Φφm bude kabel horÜφ, tφm bude v∞tÜφ pom∞rn² efekt bi-wiringu. Za urΦitou hranicφ samoz°ejm∞ negativnφ vliv kabelu p°evß₧φ nad pozitivnφm efektem bi-wiringu, je ale dost obtφ₧nΘ tuto hranici stanovit; experimentovßnφ v tomto sm∞ru ponechßvßm iniciativ∞ Φtenß°skΘ obce.

Pokud jde o bi-amping, je situaci podstatn∞ jednoduÜÜφ. Ka₧dß v∞tev reproduktorovΘ soustavy (kterß je samostatn∞ p°φstupnß p°es svorkovnici soustavy) mß sv∙j vlastnφ zesilovaΦ, k ₧ßdnΘmu ovliv≥ovßnφ popsanΘho druhu tedy nem∙₧e dojφt. Navφc je k dispozici vyÜÜφ v²kon, zesilovaΦe jsou mΘn∞ zatφ₧enΘ, vÜechno by tedy m∞lo fungovat podstatn∞ lΘpe a praxe to takΘ potvrzuje. Znamenß to ovÜem n∞jak² ten zesilovaΦ navφc, co₧ se zpravidla °eÜφ s odd∞len²mi v²konov²mi bloky. A to znamenß navφc i n∞jak² ten sφ¥ov² a linkov² kabel. Ale v²sledek - skvost. No a v∙bec nejdokonalejÜφ °eÜenφ je bi-amping s nev²konovou v²hybkou, co₧ u₧ ale p°edpoklßdß specißln∞ konstruovanou reproduktorovou soustavu (Φasem si o tom povφme trochu vφc). A jak je to s tφm svat²m grßlem? Domnφvßm se, ₧e prßv∞ popsanΘ techniky nßs k n∞mu p°iblφ₧φ. Mohou ale neutralizovat n∞kterΘ vlivy, kterΘ by nßs od n∞j vzdalovaly, a to je koneckonc∙ taky k n∞Φemu dobrΘ.

Bohumil S²kora S&V II/98