Nutnost provést rozsáhlé úpravy pro poskytování auditorských služeb, změnu ve
zkouškovém systému a rozsáhlé úpravy povinností auditorů a auditorských
společností přivedla zákonodárce k vytvoření nového zákona o auditorech, který vyšel ve
Sbírce zákonů pod číslem 254/2000 Sb., a který
platí od 1. 1. 2001.
Tento zákon má tři části. První část je rozdělena na deset
hlav, druhou částí se zrušuje čl. V zákona č. 165/1998 Sb., kterým se mění
zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a ve třetí části je stanovena účinnost.
Hlava I - Úvodní ustanovení
Je zde vymezen rozsah zákona a definice auditorské služby, auditora a auditorské společnosti
(§ 1 a 2). Oproti předchozí právní úpravě, kde byl vymezen audit (auditor vykonával
auditorskou činnost a oprávnění měly i právnické osoby zapsané v seznamu auditorů),
je zde zavedeno poskytování auditorských služeb. V rámci těchto služeb
poskytují auditor a auditorská společnost nejen provedení auditu a ověřování dalších
skutečností podle zvláštních právních předpisů, ale nově se připouští i možnost,
dohodnout si ve smlouvě ověřování i jiných ekonomických
informací. Nově je upravena i nezávislost auditora a nezávislost zaměstnance
auditorské společnosti, jejímž jménem mohou auditorské služby poskytovat
pouze auditoři.
Hlava II - Předpoklady pro poskytování auditorských služeb
Zde je uvedeno, co je nutno splňovat a dodržovat, aby mohly (případně
nemohly) být poskytovány auditorské služby. Obsahem je:
|
-
|
stanovení podmínek pro zapsání auditora do seznamu
auditorů (§ 3),
|
|
-
|
stanovení podmínek pro zapsání obchodní společnosti
do seznamu auditorských společností (§ 4 a 5),
|
|
-
|
stanovení údajů, které musí obsahovat seznam auditorů
a seznam auditorských společností (§ 6 a 7),
|
|
-
|
stanovení podmínek pro auditorskou zkoušku, auditorskou
rozdílovou zkoušku, zkušební komise a zkušební řád (§ 8 až 10),
|
|
-
|
stanovení podmínek vyškrtnutí ze seznamů auditorů
nebo auditorských společností a pozastavení oprávnění k poskytování
auditorských služeb (§ 11 a 12).
|
Nově je v návaznosti na zákon o vysokých školách pro auditory stanovena podmínka
vysokoškolského vzdělání.
Dále je zde zavedena podmínka pracovat nejméně tři roky jako asistent
auditora a v rámci požadavku na kvalitu poskytovaných auditorských služeb i zákaz
pracovního poměru nebo jiného obdobného poměru, s výjimkou pracovního poměru
učitele vysoké školy nebo pracovního poměru u auditora nebo u auditorské společnosti.
Tato podmínka však nabude účinnosti až dnem 1. ledna 2003 vzhledem k
tomu, že v současné době provádí výkon auditorské činnosti část auditorů vedle
svého pracovního poměru. Dvouletým odkladem účinnosti je poskytnut auditorům
dostatečný prostor pro přizpůsobení se tomuto požadavku na nezávislost auditora.
Nově je rovněž stanovena podmínka složení profesního slibu a horní
hranice poplatku za zápis do seznamu auditorů, který by měl pokrýt náklady Komory
spojené se zápisem.
Oproti stávající právní úpravě při zapsání obchodní společnosti do seznamu
auditorských společností zde dochází ke změně hodnotové i věcné (snížení
ze 60 % podílu pouze na 50 % hlasovacích práv). Nově je
stanoven i požadavek na procentní zastoupení auditorů i ve statutárním a
dozorčím orgánu auditorské společnosti.
Zákon odstraňuje "diskriminaci" předchozí právní úpravy,
kdy podíly nebo hlasovací práva musely náležet auditorům, kteří jsou občany České
republiky.
Zákonem jsou vymezeny oblasti, z nichž se skládají zkoušky, je stanoven termín
pro jejich dokončení, počet opakování a postup v případě neuspění u
zkoušky. Rovněž je stanoveno složení zkušebních komisí a horní hranice
poplatku za přihlášku k jednotlivým zkouškám. Další podrobnosti ke zkouškám
budou upraveny ve zkušebním řádu, který bude vydán prováděcím předpisem
MF po projednání s Komorou auditorů.
Taxativní výčet případů, ve kterých jsou auditor nebo auditorská
společnost vyškrtnuti ze seznamů, nebo jim je pozastaveno oprávnění
k poskytování auditorských služeb by měl umožnit Komoře působit prostřednictvím
dohledu nad řádným poskytováním auditorských služeb.
Hlava III - Způsob poskytování auditorských služeb
Auditorské služby poskytuje auditor svým jménem, nebo v auditorské společnosti jejím
jménem, nebo jako zaměstnanec auditorské společnosti (§ 13).
Nově je stanoveno omezení pro případ, kdy auditor poskytuje auditorské služby
jménem auditorské společnosti. V tom případě již nemůže současně
poskytovat auditorské služby svým jménem ani jménem jiné auditorské společnosti
nebo auditora.
Hlava IV - Práva a povinnosti auditorů a auditorských společností
Tato část je věnována stanovení povinností při auditu a úpravě náležitostí zprávy
o auditu.
Nově je zavedena povinnost vést spis o poskytnutých auditorských službách.
Dále jsou zde vymezena práva a povinnosti auditora a auditorských společností (stávající
právní úprava upravovala pouze povinnost mlčenlivosti a povinnost pojištění), zejména
solidárnost auditora, který jménem auditorské společnosti auditorské
služby poskytl, při odpovědnosti za případnou škodu a nově i povinnost
auditora nebo auditorské společnosti, pokud zaměstnávají asistenta auditora,
vytvářet mu takové podmínky, aby se mohl řádně připravit
na vstup do profese.
Zákon rovněž taxativně vymezuje činnosti, které auditor nebo
auditorská společnost mohou provádět souběžně s výkonem auditorské
činnosti a taxativně vymezuje případy, ve kterých nesmí poskytovat účetní
jednotce auditorské služby.
Nově je auditorovi nebo auditorské společnosti stanovena povinnost informovat
orgán státního dozoru nebo orgán bankovního dohledu, jsou-li k dozoru nad účetní
jednotkou zřízeny, o skutečnostech, které při poskytování auditorských služeb
zjistí a které jsou v zákonu stanoveny. Tato povinnost je rozšířena i na účetní
jednotky, ve kterých má auditovaná účetní jednotka aspoň 20% podíl hlasovacích práv,
nebo více než 20% podílovou účast základního kapitálu, nebo pokud s ní tvoří
majetkové seskupení. Obdobně postupuje auditor nebo auditorská společnost i u ostatních
účetních jednotek, kde však je povinen navíc informovat i o skutečnostech, o kterých
se domnívá, že mohou naplnit skutkovou podstatu hospodářského trestného činu,
trestného činu úplatkářství nebo trestného činu proti majetku. V těchto
případech však zákon stanoví povinnost informovat statutární i dozorčí orgán účetní
jednotky, případně zastupitelstvo územního samosprávného celku, pokud je
auditovanou účetní jednotkou územní samosprávný celek.
Hlava V - Kárná odpovědnost
V této hlavě zákon upravuje kárná a jiná opatření, která mohou být auditorovi,
auditorské společnosti nebo asistentovi auditora uloženy v kárném řízení; nově
je zavedeno veřejné napomenutí. Je rovněž upravena možnost
odvolání se, zahlazení kárného nebo jiného opatření a možnost nového
zápisu do seznamu, nejdříve však po uplynutí tří let ode dne vyškrtnutí
auditora nebo auditorské společnosti ze seznamu.
Dohled nad poskytováním auditorských služeb přísluší Komoře
auditorů. Zákon pouze vymezuje základní pravidla s tím, že podrobnosti
stanoví Komora v kárném řádu (§ 21 až 25).
Tato úprava by měla vytvořit podmínky pro zlepšení dohledu Komory auditorů nad výkonem
profesní činnosti, která by se měla odrazit především ve zvýšení kvality
poskytovaných auditorských služeb.
Hlava VI - Asistent auditora
Jednou z podmínek zápisu do seznamu auditorů je i nejméně tříletá práce pod
dohledem auditora konaná v zaměstnaneckém poměru jako asistent auditora. Evidenci
asistentů auditora vede Komora auditorů v seznamu asistentů auditora. Zákon stanoví podmínky
pro zápis do seznamu asistentů auditora včetně údajů, které se v něm
vedou, stanoví, co se do doby zaměstnaneckého poměru nepočítá (např. vojenská služba)
a taxativně stanoví případy, ve kterých Komora asistenta auditora vyškrtne ze
seznamu asistentů auditora (§ 26 a 27).
Rozdílná úprava je v tom, že není připuštěn zápis do seznamu
auditorů pro uchazeče se středním vzděláním ekonomického směru a
pěti lety praxe v účetnictví, tak jak to připouštěl dosavadní zákon, ale je vyžadováno
stejné vysokoškolské vzdělání, které zákon stanoví pro zápis do seznamu auditorů.
Hlava VII - Komora a její orgány
Komora auditorů je zřízena jako samosprávná profesní organizace všech
auditorů. V zákoně jsou uvedeny orgány Komory a jejich působnost s tím, že
podrobnosti o organizaci Komory a jejich orgánů upraví statut a další profesní
předpisy.
Zejména je upravena působnost kárné komise, které přísluší rozhodovat v řízení
o uložení kárného nebo jiného opatření a působnost tříčlenné komise
složené z členů rady, která rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí
kárné komise (§ 28 až 35).
Dosavadní právní úprava sdružovala v Komoře všechny auditory a asistenty auditorů
zapsané v seznamu vedeném Komorou, dozorčí komise dohlížela na řádný výkon činnosti
auditorů, o porušení povinností a ukládání disciplinárních opatření pak
rozhodovala disciplinární komise.
Hlava VIII - Působnost Ministerstva financí
Nově je v zákoně upraven pro MF dohled nad profesními předpisy, přijatými orgány
Komory a upravena možnost jejich přezkumu soudem. Dále je zde upraveno zmocnění k vydání
zkušebního řádu a jmenování členů a předsedů zkušebních komisí, které vychází
z návrhu Komory (§ 36).
Dosavadní právní úprava neupravovala, s výjimkou jmenování zkušebních komisí, žádnou
působnost MF.
Hlava IX - Ustanovení společná
Uvedená ustanovení zákona upravují vyhlášení a závaznost profesních předpisů a
auditorských směrnic a stanoví případy, ve kterých postupují orgány Komory podle
správního řádu a případy, ve kterých je možno obrátit se na soud (§ 37 až 40).
Hlava X - Ustanovení přechodná a zrušovací
Tato hlava upravuje podmínky pro plynulý přechod na nový zákon a přechod práv a
povinností Komory podle současné právní úpravy (§ 41 až 44).
|
