71
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. prosince 1998 bylo v Tallinu podepsáno Rozhodnutí č. 1/ /1998 Společného výboru Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Estonskou republikou.
Rozhodnutí se na základě svého článku 2 odst. 2 předběžně provádělo od 1. ledna 1999 a v souladu se zněním článku 39 odst. 2 Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Estonskou republikou ze dne 19. dubna 1996, vyhlášené pod č. 53/1998 Sb., vstoupilo v platnost dne 18. března 1999.
Anglické znění a český překlad Rozhodnutí se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Majíce na zřeteli Dohodu o volném obchodu mezi Českou republikou a Estonskou republikou, podepsanou v Tallinu dne 19. dubna 1996, a Protokol 2 týkající se definice pojmu "původní výrobky" a metod administrativní spolupráce k této Dohodě;
Berouce v úvahu ustanovení článků 36, 37 a 39 Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Estonskou republikou;
Vzhledem k tomu, že v rámci protokolu 2 je třeba upravit definici pojmu "původní výrobky" k zajištění správného fungování rozšířeného systému kumulace, který umožňuje použití materiálů původních v Evropském společenství, Polsku, Maďarsku, České republice, Slovenské republice, Bulharsku, Rumunsku, Lotyšsku, Litvě, Estonsku, Slovinsku, Evropském hospodářském prostoru, Islandu, Norsku a Švýcarsku;
Vzhledem k tomu, že je účelné zachovat do 31. prosince 2000 v účinnosti systém jednotných sazeb poplatků stanovených v článku 15 Protokolu 2 v souvislosti se zákazem navracení cla a osvobození od cla;
Vzhledem k tomu, že by bylo rovněž vhodné rozšířit systém kumulace na tyto výrobky původní v Turecku;
Vzhledem k tomu, že v zájmu usnadnění a zjednodušení administrativních úkonů je žádoucí změnit znění článků 3, 4 a 12 Protokolu 2;
Vzhledem k tomu, že je třeba brát v úvahu změny ve výrobních postupech a nedostatky určitých surovin, je nutno provést některé úpravy v seznamu požadavků na opracování a zpracování, kterému musí být podrobeny nepůvodní materiály za účelem získání statusu původu;
Společný výbor složený z představitelů Stran
Protokol 2 týkající se definice pojmu "původní výrobky" a metod administrativní spolupráce se tímto mění následovně:
1. Písmeno (i) článku 1 se nahrazuje tímto:
| "(i) | "přidanou hodnotou" se rozumí cena ze závodu snížená o celní hodnotu každého z použitých materiálů původních v ostatních zemích uvedených v článku 4, nebo, není-li celní hodnota známa nebo nemůže být zjištěna, o první cenu prokazatelně zaplacenou za tyto výrobky ve Straně." |
2. Článek 3 se ruší.
3. Článek 4 se nahrazuje tímto:
1. Bez dotčení ustanovení odstavce 1 článku 2 se výrobky považují za původní ve Straně, jestliže jsou zde tyto výrobky získány s použitím materiálů původních v Evropském společenství, Bulharsku, Polsku, Maďarsku, České republice, Slovenské republice, Rumunsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Slovinsku, Islandu, Norsku, Švýcarsku (včetně Lichtenštejnska)1) nebo Turecku v souladu s ustanovením protokolu o pravidlech původu, který je součástí dohod mezi touto Stranou a každou z těchto zemí, za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené v této Straně přesahuje operace uvedené v článku 7 tohoto protokolu. Není nutné, aby tyto materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování.
2. Jestliže opracování nebo zpracování provedené ve Straně nepřesahuje operace uvedené v článku 7, získaný výrobek se považuje za původní v této Straně, pouze je-li hodnota zde přidaná větší než hodnota použitých materiálů původních v jedné z ostatních zemí uvedených v odstavci 1. Pokud tomu tak není, získaný výrobek se považuje za původní v té zemi, ve které byla přidána nejvyšší hodnota původních materiálů použitých ve výrobě v této Straně.
3. Výrobky původní v jedné ze zemí uvedených v odstavci 1, které nejsou podrobeny žádnému opracování nebo zpracování ve Straně, si ponechávají svůj původ, jestliže jsou vyvezeny do jedné z těchto zemí.
4. Kumulace stanovená v tomto článku může být uplatněna pouze na materiály a výrobky, které získaly status původu použitím pravidel původu shodných s pravidly v tomto protokolu."
4. Článek 12 se nahrazuje následujícím:
1. Vyjma ustanovení článku 4 a odstavce 3 tohoto článku, musí být podmínky pro získání statutu původu stanovené v hlavě II splněny bez přerušení ve Stranách.
2. Vyjma ustanovení článku 4, vrací-li se zpět původní zboží vyvezené z jedné ze Stran do jiné země, musí být považováno za nepůvodní, pokud není možno uspokojivě prokázat celním orgánům, že:
| a) | zpět dovážené zboží je totožné s vyvezeným; a |
| b) | nebylo podrobeno jiné operaci než operaci nezbytné pro jeho uchování v dobrém stavu v dané zemi nebo při vývozu. |
3. Získání statusu původu v souladu s podmínkami stanovenými v hlavě II není dotčeno opracováním nebo zpracováním materiálů, vyvezených z jedné ze Stran a následně zpět dovezených, které je provedeno mimo území Stran, za předpokladu, že:
| a) | uvedené materiály jsou zcela získány v jedné ze Stran nebo byly před vyvezením podrobeny opracování nebo zpracování nad rámec nedostatečných operací stanovených v článku 7; a |
| b) | celním orgánům může být uspokojivým způsobem prokázáno, že: |
| i) zpět dovážené zboží bylo získáno opracováním nebo zpracováním vyvezených materiálů; a | |
| ii) celková hodnota přidaná mimo území Stran uplatněním ustanovení tohoto článku nepřesahuje 10 % ceny ze závodu výsledného výrobku, jehož status původu je požadován. |
4. Pro účely odstavce 3 se podmínky pro získání statusu původu stanovené v hlavě II nevztahují na opracování nebo zpracování provedené mimo území Stran. Nicméně, stanoví-li pravidlo v příloze II, které je použito k určení původu výsledného výrobku, nejvyšší hodnotu všech použitých nepůvodních materiálů, nesmí součet celkové hodnoty nepůvodních materiálů použitých na uzemí příslušné strany a celkové hodnoty přidané mimo území Stran uplatněním ustanovení tohoto článku překročit stanovené procentuální kritérium.
5. Pro účely uplatnění ustanovení odstavců 3 a 4 se pojmem "celková přidaná hodnota" rozumí všechny náklady vynaložené mimo Strany, včetně hodnoty materiálů tam použitých.
6. Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahuje na výrobky, které nesplňují podmínky uvedené v příloze II, nebo které mohou být považovány za dostatečně opracované nebo zpracované pouze uplatněním pravidla všeobecné hodnotové tolerance stanoveného v odstavci 2 článku 6.
7. Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahuje na výrobky zařazené v kapitolách 50 až 63 Harmonizovaného systému.
8. Jakékoli opracování a zpracování, na než se vztahují ustanovení tohoto článku a které bylo provedeno mimo Strany, se uskuteční v režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo v obdobném režimu."
5. V odstavci 6 článku 15 se datum "31. prosince 1998" nahrazuje "31. prosince 2000".
6. V článku 26 se odkaz "C2/CP3" nahrazuje odkazem "CN22/CN23".
7. V příloze I poznámce 5.2 se doplňují "elektrovodivá vlákna" mezi "umělá chemická vlákna" a "syntetická chemická střižová vlákna z polypropylenu".
8. V příloze I poznámce 5.2 se ruší pátý příklad ("Koberec se střapci . . . je splněno hmotnostní kritérium.").
9. V příloze II se mezi pravidla pro čísla HS 2202 a 2208 vkládá následující pravidlo:
(pravidlo není v elektronické podobě)
10. V příloze II se pravidlo pro kapitolu 57 nahrazuje tímto:
(pravidlo není v elektronické podobě)
11. V příloze II se pravidlo pro číslo HS 7006 nahrazuje tímto:
(pravidlo není v elektronické podobě)
12. V příloze II se pravidlo pro číslo HS 7601 nahrazuje tímto:
(pravidlo není v elektronické podobě)
1. Toto Rozhodnutí vstoupí v platnost dne 1. ledna 1999 za předpokladu, že si před tímto datem Strany vymění diplomatické nóty potvrzující jeho schválení vládou příslušné Strany.
2. V případě, že toto Rozhodnutí nevstoupí v platnost podle odstavce 1 tohoto článku, bude od 1. ledna 1999 předběžně prováděno.
Dáno v Tallinu dne 28. prosince 1998 ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce.
Představitel |
Představitel |
| 1) | Lichtenštejnské knížectví tvoří celní unii se Švýcarskem a je smluvní stranou dohody o Evropském hospodářském prostoru. |