Oblast: Účetnictví

Důvod úpravy:

Nutnost provést rozsáhlé úpravy pro poskytování auditorských služeb, změnu ve zkouškovém systému a rozsáhlé úpravy povinností auditorů a auditorských společností. Dále nutnost zajistit větší účast státu nad vstupem do profese a nad zákonností profesních předpisů.

Anotace:

• Tento zákon má tři části. První část je rozdělena na deset hlav, druhou částí se zrušuje čl. V zákona č. 165/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a ve třetí části je stanovena účinnost.
• Hlava I - Úvodní ustanovení
  Je zde vymezen rozsah zákona a definice auditorské služby, auditora a auditorské společnosti (§ 1 a 2). Oproti předchozí právní úpravě, kde byl vymezen audit (auditor vykonával auditorskou činnost a oprávnění měly i právnické osoby zapsané v seznamu auditorů), je zde zavedeno poskytování auditorských služeb. V rámci těchto služeb poskytují auditor a auditorská společnost nejen provedení auditu a ověřování dalších skutečností podle zvláštních právních předpisů, ale nově se připouští i možnost, dohodnout si ve smlouvě ověřování i jiných ekonomických informací. Nově je upravena i nezávislost auditora a nezávislost zaměstnance auditorské společnosti, jejímž jménem mohou auditorské služby poskytovat pouze auditoři.
• Hlava II - Předpoklady pro poskytování auditorských služeb
  Zde je uvedeno, co je nutno splňovat a dodržovat, aby mohly (případně nemohly) být poskytovány auditorské služby. Obsahem je:

  -	stanovení podmínek pro zapsání auditora do seznamu auditorů (§ 3),
  -	stanovení podmínek pro zapsání obchodní společnosti do seznamu auditorských společností (§ 4 a 5),
  -	stanovení údajů, které musí obsahovat seznam auditorů a seznam auditorských společností (§ 6 a 7),
  -	stanovení podmínek pro auditorskou zkoušku, auditorskou rozdílovou zkoušku, zkušební komise a zkušební řád (§ 8 až 10),
  -	stanovení podmínek vyškrtnutí ze seznamů auditorů nebo auditorských společností a pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb (§ 11 a 12).

  Nově je v návaznosti na zákon o vysokých školách pro auditory stanovena podmínka vysokoškolského vzdělání.
  Dále je zde zavedena podmínka pracovat nejméně tři roky jako asistent auditora a v rámci požadavku na kvalitu poskytovaných auditorských služeb i zákaz pracovního poměru nebo jiného obdobného poměru, s výjimkou pracovního poměru učitele vysoké školy nebo pracovního poměru u auditora nebo u auditorské společnosti. Tato podmínka však nabude účinnosti až dnem 1. ledna 2003 vzhledem k tomu, že v současné době provádí výkon auditorské činnosti část auditorů vedle svého pracovního poměru. Dvouletým odkladem účinnosti je poskytnut auditorům dostatečný prostor pro přizpůsobení se tomuto požadavku na nezávislost auditora.
  Nově je rovněž stanovena podmínka složení profesního slibu a horní hranice poplatku za zápis do seznamu auditorů, který by měl pokrýt náklady Komory spojené se zápisem.
  Oproti stávající právní úpravě při zapsání obchodní společnosti do seznamu auditorských společností zde dochází ke změně hodnotové i věcné (snížení ze 60 % podílu pouze na 50 % hlasovacích práv). Nově je stanoven i požadavek na procentní zastoupení auditorů i ve statutárním a dozorčím orgánu auditorské společnosti.
  Zákon odstraňuje "diskriminaci" předchozí právní úpravy, kdy podíly nebo hlasovací práva musely náležet auditorům, kteří jsou občany České republiky.
  Zákonem jsou vymezeny oblasti, z nichž se skládají zkoušky, je stanoven termín pro jejich dokončení, počet opakování a postup v případě neuspění u zkoušky. Rovněž je stanoveno složení zkušebních komisí a horní hranice poplatku za přihlášku k jednotlivým zkouškám. Další podrobnosti ke zkouškám budou upraveny ve zkušebním řádu, který bude vydán prováděcím předpisem MF po projednání s Komorou auditorů.
  Taxativní výčet případů, ve kterých jsou auditor nebo auditorská společnost vyškrtnuti ze seznamů, nebo jim je pozastaveno oprávnění k poskytování auditorských služeb by měl umožnit Komoře působit prostřednictvím dohledu nad řádným poskytováním auditorských služeb.

• Hlava III - Způsob poskytování auditorských služeb
  Auditorské služby poskytuje auditor svým jménem, nebo v auditorské společnosti jejím jménem, nebo jako zaměstnanec auditorské společnosti (§ 13).
  Nově je stanoveno omezení pro případ, kdy auditor poskytuje auditorské služby jménem auditorské společnosti. V tom případě již nemůže současně poskytovat auditorské služby svým jménem ani jménem jiné auditorské společnosti nebo auditora.
• Hlava IV - Práva a povinnosti auditorů a auditorských společností
  Tato část je věnována stanovení povinností při auditu a úpravě náležitostí zprávy o auditu.
  Nově je zavedena povinnost vést spis o poskytnutých auditorských službách.
  Dále jsou zde vymezena práva a povinnosti auditora a auditorských společností (stávající právní úprava upravovala pouze povinnost mlčenlivosti a povinnost pojištění), zejména solidárnost auditora, který jménem auditorské společnosti auditorské služby poskytl, při odpovědnosti za případnou škodu a nově i povinnost auditora nebo auditorské společnosti, pokud zaměstnávají asistenta auditora, vytvářet mu takové podmínky, aby se mohl řádně připravit na vstup do profese.
  Zákon rovněž taxativně vymezuje činnosti, které auditor nebo auditorská společnost mohou provádět souběžně s výkonem auditorské činnosti a taxativně vymezuje případy, ve kterých nesmí poskytovat účetní jednotce auditorské služby.
  Nově je auditorovi nebo auditorské společnosti stanovena povinnost informovat orgán státního dozoru nebo orgán bankovního dohledu, jsou-li k dozoru nad účetní jednotkou zřízeny, o skutečnostech, které při poskytování auditorských služeb zjistí a které jsou v zákonu stanoveny. Tato povinnost je rozšířena i na účetní jednotky, ve kterých má auditovaná účetní jednotka aspoň 20% podíl hlasovacích práv, nebo více než 20% podílovou účast základního kapitálu, nebo pokud s ní tvoří majetkové seskupení. Obdobně postupuje auditor nebo auditorská společnost i u ostatních účetních jednotek, kde však je povinen navíc informovat i o skutečnostech, o kterých se domnívá, že mohou naplnit skutkovou podstatu hospodářského trestného činu, trestného činu úplatkářství nebo trestného činu proti majetku. V těchto případech však zákon stanoví povinnost informovat statutární i dozorčí orgán účetní jednotky, případně zastupitelstvo územního samosprávného celku, pokud je auditovanou účetní jednotkou územní samosprávný celek.
• Hlava V - Kárná odpovědnost
  V této hlavě zákon upravuje kárná a jiná opatření, která mohou být auditorovi, auditorské společnosti nebo asistentovi auditora uloženy v kárném řízení; nově je zavedeno veřejné napomenutí. Je rovněž upravena možnost odvolání se, zahlazení kárného nebo jiného opatření a možnost nového zápisu do seznamu, nejdříve však po uplynutí tří let ode dne vyškrtnutí auditora nebo auditorské společnosti ze seznamu.
  Dohled nad poskytováním auditorských služeb přísluší Komoře auditorů. Zákon pouze vymezuje základní pravidla s tím, že podrobnosti stanoví Komora v kárném řádu (§ 21 až 25).
  Tato úprava by měla vytvořit podmínky pro zlepšení dohledu Komory auditorů nad výkonem profesní činnosti, která by se měla odrazit především ve zvýšení kvality poskytovaných auditorských služeb.
• Hlava VI - Asistent auditora
  Jednou z podmínek zápisu do seznamu auditorů je i nejméně tříletá práce pod dohledem auditora konaná v zaměstnaneckém poměru jako asistent auditora. Evidenci asistentů auditora vede Komora auditorů v seznamu asistentů auditora. Zákon stanoví podmínky pro zápis do seznamu asistentů auditora včetně údajů, které se v něm vedou, stanoví, co se do doby zaměstnaneckého poměru nepočítá (např. vojenská služba) a taxativně stanoví případy, ve kterých Komora asistenta auditora vyškrtne ze seznamu asistentů auditora (§ 26 a 27).
  Rozdílná úprava je v tom, že není připuštěn zápis do seznamu auditorů pro uchazeče se středním vzděláním ekonomického směru a pěti lety praxe v účetnictví, tak jak to připouštěl dosavadní zákon, ale je vyžadováno stejné vysokoškolské vzdělání, které zákon stanoví pro zápis do seznamu auditorů.
• Hlava VII - Komora a její orgány
  Komora auditorů je zřízena jako samosprávná profesní organizace všech auditorů. V zákoně jsou uvedeny orgány Komory a jejich působnost s tím, že podrobnosti o organizaci Komory a jejich orgánů upraví statut a další profesní předpisy.
  Zejména je upravena působnost kárné komise, které přísluší rozhodovat v řízení o uložení kárného nebo jiného opatření a působnost tříčlenné komise složené z členů rady, která rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí kárné komise (§ 28 až 35).
  Dosavadní právní úprava sdružovala v Komoře všechny auditory a asistenty auditorů zapsané v seznamu vedeném Komorou, dozorčí komise dohlížela na řádný výkon činnosti auditorů, o porušení povinností a ukládání disciplinárních opatření pak rozhodovala disciplinární komise.
• Hlava VIII - Působnost Ministerstva financí
  Nově je v zákoně upraven pro MF dohled nad profesními předpisy, přijatými orgány Komory a upravena možnost jejich přezkumu soudem. Dále je zde upraveno zmocnění k vydání zkušebního řádu a jmenování členů a předsedů zkušebních komisí, které vychází z návrhu Komory (§ 36).
  Dosavadní právní úprava neupravovala, s výjimkou jmenování zkušebních komisí, žádnou působnost MF.
• Hlava IX - Ustanovení společná
  Uvedená ustanovení zákona upravují vyhlášení a závaznost profesních předpisů a auditorských směrnic a stanoví případy, ve kterých postupují orgány Komory podle správního řádu a případy, ve kterých je možno obrátit se na soud (§ 37 až 40).
• Hlava X - Ustanovení přechodná a zrušovací
  Tato hlava upravuje podmínky pro plynulý přechod na nový zákon a přechod práv a povinností Komory podle současné právní úpravy (§ 41 až 44).

Související platné předpisy:

• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb.
• Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů