ČÁST II

Ministerstvo dopravy a spojů - Český telekomunikační úřad vydává podle § 19 odstavce 1 zákona č.110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 150/1992 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb.

kterým se stanovuje číslovací plán veřejné telefonní sítě

1. Číslovací plán upravuje číslování veřejných telefonních, (pevných i mobilních, včetně virtuálních sítí), digitálních i analogových sítí. Určuje očíslování cílových sítí provozovatelů (DN), obvodů místních sítí (TC), doplňkových služeb a přídavných služeb (virtuálních sítí) a očíslování přístupů k dalším veřejným telekomunikačním sítím. Stanovuje přestupné znaky k cílovým sítím (geografickým oblastem, včetně virtuálním), resp. k přístupovým kódům (SAC) a do mezinárodní telefonní sítě. Určuje obecné zásady tvorby národního čísla účastníků telefonních sítí a stanovuje jejich strukturu.
2. Číslovací plán je platný pro veřejnou telefonní síť, které mohou být provozovány nebo poskytovány (virtuální sítě) na celém území České republiky. Všichni provozovatelé musí v příslušných spojeních dodržovat stanovené zjevné směrování.
3. Zjevné směrování se řídí národními směrovými čísly (NDC), podle článku 3, odstavce 1 a Přílohy C. Směr k tzv. “dálkovým operátorům” je “10” (jedna nula) viz Příloha B. Pokud je nutno změnit některé z  národních směrových čísel cílových sítí nebo přístupových kódů uveřejněných v číslovacím plánu, musí zůstat zrušené číslo nevyužito v číslovacím plánu ještě nejméně 12 měsíců od doby, kdy změna byla regulačním orgánem telekomunikací schválena. Využívání nepřidělených národních směrových čísel neuvedených v tomto číslovacím plánu nebo směrů k nevyužitým číslům země (CC) neuvedených v doporučení ITU. E.164 je zakázáno.

1. Veřejnou telefonní sítí se pro účely tohoto pravidla rozumí pevné, mobilní i virtuální veřejné telekomunikační sítě včetně sítě ISDN, umožňující jednoznačné adresování všech jejich účastníků evidovaných na území celého státu. Každé účastnické číslo má ve veřejné telefonní síti jedinečnou numerickou adresu bez ohledu na to, zda je připojeno do pevné nebo mobilní telefonní sítě, nebo je adresováno číslem přídavné služby ve virtuální síti.
2. Přídavnou službou se rozumí jakákoli jiná služba poskytovaná ve veřejné telefonní síti nad rámec služby základní.
3. Virtuální sítí je přídavná služba dostupná přestupným znakem “0” (nula) a národním směrovým číslem přídavné služby podle Přílohy C. Spojení do virtuální sítě s přestupným znakem “0” není spojením ve smyslu spojení mezi ostatními cílovými sítěmi v pevných a mobilních sítích.
4. Seznam užívaných zkratek a značek je uveden v Příloze D.

1. Předepsaná struktura¹⁾ mezinárodních čísel účastníků geografických oblastí je následující:

2. Mezinárodní číslo ve veřejných telefonních sítích smí dosáhnout max. 15 číslic, ve veřejné telefonní síti v České republice max. 12 číslic s výjimkami stanovenými tímto pravidlem. Vymezení platí i pro připojení pobočkových ústředen s provolbou, tj. včetně číslic provolby.
3. Číslo země (CC) může mít jednu až tři číslice. “CC” České republiky (420) bylo přiděleno Mezinárodní telekomunikační unií (ITU)²⁾.
4. Národní směrové číslo (NDC) má strukturu :

5. Před volbou mezinárodního čísla je nutno vždy předřadit přestupný znak indikující, že následující volené číslo je CC. V ČR je tímto přestupným znakem “00” (nula nula). Přestupný znak se do délky mezinárodního čísla nezapočítává. Podadresa ISDN poskytuje doplňkové adresní kapacity mimo číslovací plán. Přestupný znak “00” (nula nula) je volen i po sérii “10XX” k dosažení mezinárodního účastníka prostřednictvím sítě dálkového operátora. Pro mezinárodní číslo účastníka ISDN se požaduje, aby cílovou síť identifikovala maximálně sedmá číslice mezinárodního čísla³⁾ Pro příchozí volání do České republiky je tato podmínka splněna. Pro jednomístné DN_x (viz Příloha C) je identifikace cílové sítě na čtvrtém místě, u dvoumístného DN_x na pátém místě mezinárodního čísla.
6. Mezinárodní číslo účastníka analogové mobilní pozemské sítě má strukturu odvozenou ze struktury mezinárodního čísla účastníka geografické oblasti. Mezinárodní číslo mobilního účastníka v analogové síti má 12 číslic.
7. Pro mezinárodní identifikaci mobilního účastníka (Mobile Subscriber) v síti GSM je použito tří numerických adres⁴⁾ s následující strukturou MSISDN, IMSI, MSRN.

1. Národní číslo v pevné digitální i analogové telefonní síti České republiky zahrnuje identifikaci provozovatele cílové sítě DN_x (viz Příloha C) a adresu TCy (OMS) – viz Příloha A, tj. národní směrové číslo NDC a adresu účastníka uvnitř OMS – účastnického čísla SN. Délka čísla cílové sítě DN_x a délka čísla TCy – obvodu místní sítě je vyjádřena 1 až 2 číselnými řády.
2. Před volbou národního čísla je nutné při volbě z pevné sítě do jiné pevné sítě v jiném OMS předřadit přestupný znak “0” (nula), indikující, že následující číslo volané struktury je národním směrovým číslem. Stejný způsob volby z pevné sítě je zachován do mobilních sítí, k přídavným službám a přístupovým kódům. Tento znak se do normované délky národního čísla nezapočítává. V případě, že volba mezi účastníky stejného i různého provozovatele se uskutečňuje v rámci jedné OMS, není nutné předřadit volbu “0” (nuly). Uvnitř vlastní sítě volí účastník, s ohledem na jednotnou délku volby v OMS, vždy celé NDC, může však využít i “0” (nulu). Volba doplňkových služeb a směru “10” k dálkovému provozovateli, u provozovatele, s nímž je účastník v účastnickém smluvním vztahu, je zajišťována volbou série 1XY.. Národní směrové číslo může mít (v novém očíslování) dvě až (čtyři) resp. tři číslice - viz Příloha A a), resp. A b). Národní směrová čísla stanovuje regulační orgán. Směrový znak “0” se volí i po sérii 10XX v “meziměstském” spojení k dosažení účastníka cílové sítě prostřednictvím provozovatele dálkové sítě.
3. V České republice je v analogových pevných sítích normován počet číslic národního čísla v  rozmezí minimálně 3 a maximálně 9 číslic, v digitálních sítích vždy 9 číslic. Výjimku tvoří pouze čísla začínající 1, resp. 01^{5) ,} které mohou mít kratší délku a to minimálně 3 číslice (viz Příloha B, tabulka 11). Další výjimkou jsou čísla s přístupovým kódem 9XY (např. celostátní záznamníková služba a služba předávání hlasových zpráv - viz Příloha C), které mohou mít přechodně délku maximálně 12 číslic.
4. V analogové síti má účastnické číslo v každém OMS, pokud to technologie umožňuje jednotnou délku, a to i v případě účastníka Pbú s provolením (číslice provolby se započítávají do délky účastnického čísla). O délce účastnického čísla analogové sítě rozhoduje:

5. V digitálních sítích ČR má národní číslo jednotnou délku 9 číslic (viz odst. 3). Proto se v každém digitálním OMS řídí délka účastnického čísla délkou národního směrového čísla.
6. Pokud nelze výjimečně v konkrétním OMS splnit ustanovení odst. 4, může regulační orgán telekomunikací po dobu koexistence analogové a digitální sítě povolit výjimku z ustanovení odst. 4, tj. výjimku z jednotné délky účastnického čísla v každém OMS. Délka účastnického čísla se potom stanovuje individuálně podle té OMS a toho prvozovatele, jejímž účastníkem uživatel služby ve skutečnosti je.
7. Délka přípojných čísel pobočkových ústředen, včetně velkosérií, se řídí stejnými pravidly jako pro čísla účastnická. Velkosérie se do jednotné délky účastnického čísla toho, kterého provozovatele v OMS, doplňuje volbou “jalově” volených číslic nejúčelněji “1” (jedna) nebo provolbou (PbÚ s provolením). Při nové výstavbě pobočkových ústředen všeho druhu se nepřipouštějí zkrácená čísla. Pokud z kapacitních důvodů bude nezbytné změnit provolbou jednotnou délku národníhočísla v OMS, musí být v takovém případě počet číslic účastnického čísla zjistitelný analýzou maximálně prvních 3 číslic. Výjimky povoluje regulační orgán telekomunikací.
8. V přechodném období koexistence analogové i digitální sítě v tomtéž OMS se připouští připojit digitální PbÚ na analogovou i digitální síť a v souvislosti s tím jí přidělit dvě strukturou odlišná volací čísla (série, velkosérie)⁶⁾.
9. Očíslování OMS příslušnými čísly TC je uvedeno v Příloze A a) a A b) ⁷⁾ .
10. Provozovatelé jsou povinni zajistit přenositelnost 9 místného čísla mezi provozovateli na databázovém principu.

1. Ve veřejných mobilních telefonních sítích ČR má národní číslo jednotnou délku 9 číslic a účastnické číslo (SN) má tedy délku 6 až 7 číslic. Výjimku tvoří pouze čísla začínající 1 resp.”0”1 ⁵⁾ (doplňkové telefonní služby), které mohou mít kratší délku, a to minimálně 3 číslice (viz Příloha B, tabulka 11).
2. V očíslování mobilních účastníků se první dvě až tři číslice národního čísla svou hodnotou kryjí s hodnotou národního směrového čísla NDC typu DN provozovatele příslušné sítě.
3. Prvé tři číslice účastnického čísla analogové mobilní sítě jsou totožné s číslem NDC typu DN sítě, pod kterým jsou účastníci dosažitelní z jiné telefonní sítě.
4. Volba mezi účastníky uvnitř mobilní sítě se uskutečňuje buď volbou národního směrového čísla podle Přílohy C a účastnického čísla (SN) nebo přechodně volbou přestupného znaku “0” (nula), národního směrového čísla (NDC) vlastní sítě a účastnického čísla (SN). Spojení do cílové sítě nebo mezinárodně z veřejné mobilní sítě, se uskutečňuje stejným způsobem jako při volání z pevné sítě.
5. V sítích GSM má každý účastník vedle čísla, kterým je ostatními účastníky volen (tzv. MSISDN), ještě jedno resp. dvě čísla, pod kterými je evidován v databázi systému (IMSI, resp. MSRN). Každý účastník musí mít číslo IMSI; číslo MSRN přiděluje databáze samočinně, změní-li účastník místo pobytu a dostane-li se přechodně do oblasti působení jiné sítě.
6. V adrese MSISDN se definuje v mezinárodních orgánech blok CC. Blok NDC definuje číslovací plán, blok SN definuje provozovatel. Přitom :

7. Strukturu čísla IMSI tvoří bloky MCC, MNC a MSIN. MCC podléhá regulaci mezinárodními orgány, MNC adresuje mobilní síť příslušného provozovatele a číslo přiděluje a mezinárodní evidenci zajišťuje regulační orgán. Desetimístný blok MSIN definuje provozovatel ve vlastní kompetenci.
8. Strukturu i hodnoty čísla MSRN (Mobile Station Roaming Number) definuje případ od případu provozovatel sítě, ve které mobilní účastník momentálně hostuje. Řídí se při tom strukturou čísel MSISDN, definovaných ve vlastní síti.

1. Doplňkové telefonní služby jsou v ČR dostupné zkráceným číslem. Prvá číslice má hodnotu 1⁹⁾ resp. “0”1⁵⁾. Dále je pro evropské harmonizované kódy rezervováno číslo “99”.
2. Prvé dvojčíslí čísla doplňkových služeb typu 1x… resp. “0”1x… charakterizuje druh služby, respektive skupinu služeb stejného typu. Přidělit a využívat zkrácená čísla lze pouze v rozsahu evropských a národních harmonizovaných kódů , podle následující tabulky:

10	Využito pro evropský harmonizovaný přístupový kód pro volbu poskytovatele přenosové cesty (tzv. provozovatele dálkové sítě).
11	Použito popř. rezervováno pro evropské harmonizované zkrácené kódy.
12	Celostátní společensky významné služby poskytované operátorem: Celostátní služby pro zdravotně postižené a pro cizince, celostátní sociální a zdravotní služby, celostátní havarijní služby a celostátní informační služby.
13	Přístup na služební zařízení provozovatelů telefonní sítě (rozdělení se nepublikuje), ohlašovny poruch a telekomunikační služby provozovatelů veřejné telefonní sítě.
14	Informace poskytované provozovateli veřejné telefonní sítě. Komerční informační, nabídkové a pohotovostní služby.
15	Národní tísňová volání.
16	Doplňková služba aut. ústředen - “zkrácená volba”. Výhledově rezervováno pro národní harmonizované zkrácené kódy (po rozšíření telefonních přístrojů s frekvenční volbou DTMF).
17	Aktivace doplňkových služeb aut. ústředen dle CEPT 10). Výhledově rezervováno pro národní harmonizované zkrácené kódy (po rozšíření telefonních přístrojů s frekvenční volbou DTMF).
18	Výhledově rezervováno pro národní harmonizované zkrácené kódy.
19	Deaktivace doplňkových služeb aut. ústředen dle CEPT 10) Výhledově rezervováno pro evropské harmonizované zkrácené kódy (po rozšíření telefonních přístrojů s frekvenční volbou DTMF).
99	Rezervováno pro evropské harmonizované zkrácené kódy.

3. Očíslování telefonních doplňkových služeb je uvedeno v Příloze B.
4. Pro přidělování a povoz zkrácených čísel platí následující zásady:

1. Přístup k přídavným službám ve virtuálních sítích, poskytovaným v celostátním měřítku nebo velkoplošně při případné speciální tarifikaci, je umožněn volbou přestupného znaku “0” (nula) a číslem virtuální sítě (přídavné služby) národním směrovým číslem NDC typu DN. Čísla sítí jsou uvedena v Příloze C.

2. Rozlišení struktury očíslování přídavných služeb, popřípadě rozlišení různých tarifů, poskytovatele služeb nebo jiné specifikace, určují číslice následující po DN (A,B,C). Způsob využití těchto číslic je uveden v Příloze C, popř. v rozhodnutí o přidělení čísla. Celková délka čísla služby je jednotná a je shodná s délkou národního čísla, tj. 9 číslic.

1. Telefonním účastníkům veřejné telefonní sítě (pevné i mobilní) jsou v zásadě dostupné i služby instalované v jiných telekomunikačních sítích. Přechodů z veřejné telefonní sítě (pevné i mobilní) do jiné telekomunikační sítě se dosáhne volbou přestupného znaku “0” (nula) a přístupového kódu (SAC) podle Přílohy C. Délka národního čísla sítí (služeb) s přístupovými kódy 9XY (viz Příloha C) je jednotná a dosahuje délky včetně přístupového kódu 9 číslic. U některých služeb s přístupovým kódem SAC 9XY, které vyžadují ze závažných technických důvodů delší adresování, je přechodně maximálně možná délka národního čísla 12 číslic. Po dostatečném rozšíření frekvenční volby bude preferována jednotná délka čísla i u těchto služeb a adresace služeb bude řešena tzv. dvoustupňovou volbou¹¹⁾.
2. Počet číslic celé adresy telefonní sítě (služby) musí být v souladu s čl. 4, odst. 4 a 5. Pokud charakter služby ze závažných technických důvodů vyžaduje delší adresu, je možná výjimka pro přístupové číslo 9XY. Zde je maximální možná celková délka čísla služby 12 číslic. Po dostatečném rozšíření frekvenční volby bude preferována jednotná délka čísla i u těchto služeb a adresace těchto služeb bude řešena tzv. dvoustupňovou volbou.

1. Ruší se “Jednotné pravidlo č. 1/T/1999, kterým se stanovuje číslovací plán veřejné telefonní sítě”, č.j. 109819/1999-611 ze dne 2. listopadu 1999, zveřejněné v Telekomunikačním věstníku, Částka 11 z 21. listopadu 1999.
2. Toto pravidlo nabývá účinnosti dnem …….2000.

1) ITU - CCITT Recommendation E. 164 Geneva,1991
2) ITU Operational Bulletin N. 628 -15.IX.1996
3) Doporučení ITU - T E.164, E.162.
4) Doporučení ITU -CCITT E. 212 a E.213.
5) Ukončení služeb je odvislé od konečného znění a schválení zákona o telekomunikacích a o změně dalších
zákonů.
6) Digitálně lze připojit PbÚ na základě výjimky udělené regulačním orgánem
7) V konečném znění bude vyhodnocena jedna varianta.
8)
9) Čísla přiděluje regulační orgán telekomunikací.
10) Aktivace a deaktivace doplňkových služeb automatických ústředen podle CEPT je závislá na typu číselnice. Účastník s impulsní číselnicí aktivuje, resp. deaktivuje služby volbou dvoumístného čísla, účastník s frekvenční číselnicí volbou znaků "*" a "#". Po dostatečném rozšíření telefonních přístrojů s frekvenční volbou budou číselné skupiny 16, 17 a 19 uvolněny pro jiné účely.
11) Adresování po "*" a "#" nečerpá kapacitu národního číslovacího plánu.