Otázky a odpovědi

• Myslíte si z vašeho profesního pohledu, že můžeme očekávat i na našem území nárůst tohoto velmi vzrušujícího přírodního jevu (tornád)? (Jaroslav Chvátal, 21.4.2000)

  Určitý nárůst počtu případů může mít dvojí příčinu: 1) růst informovanosti veřejnosti, 2) klimatické důvody. K první možnosti se asi namá cenu příliš vyjadřovat, došlé e-maily jsou toho důkazem (a to je ostatně hlavním posláním našich "tornádových" stránek - snažit se o osvětu). Co se týká nárůstu frekvence v důsledku rozkolísání klimatu - zde je ještě příliš brzy hovořit o růstu počtu tornád, spíše se kloním k tomu, že to je důsledek informovanosti. Na druhou stranu je ale možné hodnotit frekvenci bouří jako takových a ta se letos (jaro 2000) skutečně zdá být poněkud vyšší než předchozí roky. Nebral bych to ale jako trend, spíše jen jako momentální, nejspíš přirozený výkyv. Jaké bude jeho trvání, ukáže teprve budoucnost.

  Pro úplnost přikládám vyjádření RNDr. Ladislava Metelky (ČHMÚ - Hradec Králové, 19. 5. 2000):

  Pokud jde o klimatologické souvislosti, klimatologie dnes nedokáže dát jednoznačnou odpověď, zda lze v souvislosti s globálním oteplováním, klimatickými změnami apod. očekávat i růst četnosti nebo intenzity tornád. V obecné rovině se ale zdá být velice pravděpodobné, že budoucí klimatické změny se, mimo jiné, projeví i růstem četnosti a intenzity tzv. extrémních projevů počasí. Ne všude stejně, někde to bude výraznější, jinde méně výrazné, ale celkově (globálně) by extrémní projevy počasí měly mít (i objektivně) zvolna narůstající tendenci. Je to způsobeno jednak zvýšením energetického obsahu hlavně spodních vrstev atmosféry (otepleni - zjevné teplo), ale také zvýšením výparu z oteplující se hladiny oceánu (latentní teplo). To může vest, spolu s ochlazením horní troposféry a spodní stratosféry, k nárůstu četnosti výskytu labilního zvrstvení troposféry a i k určitému systematickému posunu horní hranice konvekce směrem nahoru. Z toho se usuzuje, že by se mohl třeba zvýšit podíl srážek, vypadlých ve formě silných nebo přívalových dešťů. Obecně by to ale mohlo znamenat "posílení" konvekce v atmosféře a poněkud častější výskyt tornád by mohl byt (snad) i jedním z doprovodných jevů.
  
  Jsou to ale zatím jen hypotézy, nicméně oteplování povrchu oceánu a spodní troposféry a naopak mírné ochlazení spodní stratosféry je asi už jasný fakt. Nárůst četnosti "extremních" projevů počasí by se ale měl týkat mnoha dalších meteorologických prvků. Jen namátkou - častější výskyt velmi intenzivních srážek, větších maximálních nárazů větru, z klimatologického hlediska možná i nárůst intenzity povodní, ale také častější výskyt delších suchých období, mimořádně teplá nebo naopak mimořádně chladná období apod. Prostě - předpokládá se, že příslušné (většinou Gaussovské) křivky, popisující pravděpodobnosti různých jevů, se poněkud "zploští" a "roztáhnou" k oběma extrémům. Nicméně tohle všechno by mělo probíhat postupně, tak pomalu, že z hlediska svého života by člověk ani neměl žádné výrazné změny zaznamenat. Spíše to bude otázka statistické detekce těchto změn v budoucnosti.
  
  Nedomnívám se, že by v současné době hrály klimatické faktory nějakou významnější roli ve změnách četnosti výskytu tornád. Spíše jde opravdu o větší informovanost a také o praktický důsledek "honby" za "senzacemi" ze strany některých sdělovacích prostředků. Nebo i tím, že se této problematice konečně začal u nás někdo vážně věnovat. Do budoucnosti ale asi nelze zcela vyloučit i nějaké skutečné mírné (ale systematické) změny četnosti nebo intenzity těchto jevů.
  
  Jinak jisté souvislosti mezi četností silných konvektivních jevů a El Nina byly (pokud vím) v USA nalezeny a jsou využívány ke klimatologickým předpovědím zvýšené (nebo snížené) četnosti výskytu těchto jevu pro jednotlivé sezóny. Nejde tady ale v žádném případě o předpovědi jednotlivých tornád v meteorologickém smyslu. Tyto předpovědi vlastně jen odhadují, zda se podmínky, vhodné pro vznik těchto jevů, vyskytnou v dané sezóně častěji nebo méně často, než bývá obvyklé.

• Dá se tornádo jakkoliv ovládat, řídit, usměrňovat, předcházet mu nebo alespoň přesvědčivě předpovědět? Nejde mi jen o nynější běžnou praxi, jde mi taky o "hudbu budoucnosti" - např. jsme slyšel o pokusech sypat chemickou sloučeninu do mraků aby z nich nepršelo - tak něco v takového, opravdu i ze žánru scifi.

  Dále bych potřeboval vědět, co se přesně děje, když je tornádo zpozorováno, nebo předpovězeno. Myslím tím tok informací. Kdo koho a jak rychle informuje, v jakých případech dochází k evakuaci a jakým způsobem. Zde mám na mysli hlavně americký kontinent, protože u nás to asi nebude takové "žhavé". Ale i tak by mě postup u nás zajímal, alespoň pro srovnání s USA. (Aleš Zachoval, 8.4.2000)

  Tornádo se nedá (alespoň v současnosti) žádným způsobem uměle ovlivnit. Jedinou možností, jak snížit jeho následky, je včasná výstraha. V současnosti (rok 2000) výstražný systém před tornády funguje pouze na území USA a Kanady; výstrahy jsou vydávány cca 5 až 20 minut předem, což je většinou dostatečná doba pro vyhledání vhodného úkrytu. Výstrahy jsou většinou vydávány na základě radarových pozorování nebo na základě hlášení pozemních pozorovatelů (buď profesionálů, nebo pečlivě školených dobrovolných pozorovatelů). Pozorování sbírá NWS (National Weather Service, Národní povětrnostní služba), která po ověření informace varuje obyvatelstvo prostřednistvím složek civilní ochrany. O výstraze na potenciálně silnou bouři nebo konkrétně na tornádo informuje většina místních televizních a rozhlasových stanic; v místech bezprostředně ohrožených přicházejícím tornádem varuje obyvatele místní rozhlas, sirény a policie pomocí tlampačů. Většina obydlí v ohrožených oblastech má "protitornádový úkryt", což je buď speciální stavba pod zemí (jakási zpevněná "zemljanka"), nebo bytelněji postavená část budovy. Kromě toho existují veřejné velkokapacitní kryty (pevné části veřejných budov), kam se obyvatelé bez jiné možnosti ochrany mohou uchýlit.

  V České republice (ani nikde jinde v Evropě) žádný speciální výstražný systém před tornády nefunguje. Důvod je ten, že frekvence výskytu tornád je zde natolik nízká, že by se podobný systém prostě nevyplatil...

  Lidstvo zkouší ovlivňovat počasí - zejména déšť - od úsvitu dějin (šamani, zaříkávači, bubnování, zvony, střílení do mraků...), ale příliš se mu to (možná naštěstí) nedaří. Moderní pokusy zahrnují střílení raket s různými chemikáliemi (např. jodid stříbrný) nebo jejich rozprašování do bouřkové oblačnosti z letadel, výsledky jsou však značně rozporuplné a nepřesvědčivé. Hlavním důvodem nejednoznačnosti názorů na tyto pokusy je to, že nikdy nelze předem říci, jak by se vyvíjela bouře bez zásahu člověka (čili neverifikovatelnost těchto experimentů). Zpravidla čím je země, kde se tyto pokusy konají, chudší, méně rozvinutá či méně demokratická, tím deklaruje "jednoznačnější" kladné výsledky.