DEFINICE A POPIS TORN┴DA Tornßda, hurikßny, ... Co to vlastn∞ je tornßdo? V∞tÜina St°edoevropan∙ si sice sprßvn∞ vybavφ, ₧e to je n∞jak² velmi siln² vφtr, p°φpadn∞ ₧e mß podobu vφru, ale tφm znalosti Φasto konΦφ. NaÜinc∙m se tornßda v∞tÜinou pletou s hurikßny, tajfuny Φi cykl≤ny, co₧ je pravd∞podobn∞ zp∙sobeno tφm, ₧e s v∞tÜinou t∞chto jev∙ se setkßme spφÜ na televiznφ obrazovce ne₧ v p°φrod∞. To pak automaticky navozuje jist² exotick² nßdech t∞chto pojm∙ a tφm i jejich "praktickou nezajφmavost", od nφ₧ je ji₧ jen kr∙Φek k zaml₧enosti, p°φpadn∞ neznalosti jejich v²znamu. Naproti tomu, jestli₧e tornßda a hurikßny p°edstavujφ reßlnou hrozbu pro znaΦnou Φßst obyvatel USA, je pro pr∙m∞rnΘho AmeriΦana obsah t∞chto pojm∙ naprosto z°ejm². Jak to s t∞mito pojmy tedy vlastn∞ je? Hurikßn, tajfun a cykl≤n jsou jen r∙znΘ mφstnφ nßzvy pro jeden typ atmosferickΘho jevu - tropick² cykl≤n. To je mohutn² oblaΦn² vφr o pr∙m∞ru n∞kolika set kilometr∙, vznikajφcφ nad tropick²mi mo°i, s dΘlkou ₧ivota kolem jednoho a₧ dvou t²dn∙. Naproti tomu tornßdo je sice tΘ₧ atmosfΘrick² vφr, avÜak podstatn∞ menÜφch horizontßlnφch rozm∞r∙ (°ßdov∞ desφtky a₧ stovky metr∙), v²razn∞ kratÜφ doby ₧ivota (desφtky sekund a₧ desφtky minut), ale v∞tÜinou v²razn∞ siln∞jÜφ intenzity, kter² vznikß pod vertikßln∞ mohutnou bou°kovou oblaΦnostφ konvektivnφch bou°φ. Zatφmco tropickΘ cykl≤ny p∙sobφ relativn∞ menÜφ Ükody na obrovskΘm ·zemφ (Φφm₧ je celkovß bilance Ükod znaΦnß), tornßda zpravidla p∙sobφ znaΦnΘ lokßlnφ Ükody. TropickΘ cykl≤ny je v souΦasnosti ji₧ mo₧nΘ dob°e monitorovat a p°edpovφdat jejich dalÜφ postup s n∞kolikadennφm p°edstihem, tornßda se vyvφjejφ tΘm∞° neoΦekßvan∞ a v²straha p°ed nimi b²vß mo₧nß jen n∞kolik minut - vyjφmeΦn∞ p°es deset a₧ dvacet minut - dop°edu. Konvektivnφ bou°e, supercely Atmosferickß konvekce je proces, p°i kterΘm vzduch, zah°ßt² nejΦast∞ji od zemskΘho povrchu Φi mo°skΘ hladiny, zaΦne v d∙sledku ArchimΘdovy sφly stoupat v podob∞ r∙zn∞ velk²ch "bublin" sm∞rem vzh∙ru. Od jistΘ hladiny zaΦne kondenzovat vodnφ pßra do drobn²ch kapiΦek, zaΦφnß vznikat oblak typu cumulus. Pokud mß stoupajφcφ "bublina" dostatek energie (to zßvisφ na vertikßlnφm teplotnφm zvrstvenφ atmosfΘry, ve kterΘ konvekce probφhß), m∙₧e se vyvinout podstatn∞ mohutn∞jÜφ oblak - cumulonimbus ("bou°kov² mrak"). Tento oblaΦn² projev konvektivnφch bou°φ znß v∞tÜina lidφ spφÜe pod ne zcela p°esn²m oznaΦenφm "bou°ka". Zatφmco Φesk² termφn "bou°ka" je souhrnn²m oznaΦenφm pro elektrickΘ, optickΘ a akustickΘ jevy doprovßzejφcφ atmosfΘrickΘ v²boje, termφn "konvektivnφ bou°e" je obecn∞jÜφm oznaΦenφm pro oblak typu cumulonimbus a jevy, kterΘ jej doprovßzejφ nebo mohou doprovßzet (elektrickß aktivita, intenzivnφ srß₧ky, kroupy, siln² nßrazovit² vφtr, tornßda). Hovorovß ΦeÜtina tyto dva pojmy p°φliÜ nerozliÜuje, je vÜak nutnΘ si uv∞domit, ₧e ne ka₧dß bou°ka musφ b²t vßzßna na konvektivnφ bou°i a naopak. Terminologickß nejednotnost se projevuje i v p°ekladech - pro °adu termφn∙, b∞₧n∞ pou₧φvan²ch v americkΘ angliΦtin∞, doposud neexistuje ustßlenß Φeskß a slovenskß terminologie. Proto na t∞chto strßnkßch najdete u n∞kter²ch Φesk²ch (resp. slovensk²ch) pojm∙ v zßvorce i p∙vodnφ americkΘ nßzvy. Typickß doba ₧ivota jednΘ "bou°kovΘ bu≥ky" je kolem 30 a₧ 50 minut - po tΘto dob∞ bu≥ka zanikß. V∞tÜina konvektivnφch bou°φ je vÜak tvo°ena vφce takov²mito bu≥kami v r∙znΘm v²vojovΘm stßdiu, Φφm₧ bou°e jako celek m∙₧e navenek existovat po dobu podstatn∞ delÜφ, a₧ n∞kolik hodin. Existuje vÜak typ bou°φ tvo°en²ch jedinou bu≥kou, kterΘ mohou p°e₧φvat po dobu n∞kolika hodin. TakovΘto bou°e siln∞ rotujφ kolem svΘ vertikßlnφ osy. Na tzv. dopplerovsk²ch radarech (schopn²ch m∞°it vedle radarovΘ odrazivosti i radißlnφ rychlosti) je pak pozorovßna tzv. mezocykl≤na (angl. mesocyclone) o pr∙m∞ru p°ibli₧n∞ 10 - 30 kilometr∙. Konvektivnφ bou°e, ve kter²ch je radarem detekovßna mezocykl≤na, se naz²vajφ supercely (angl. supercell, supercell storm). A prßv∞ supercely b²vajφ doprovßzeny "nejdivoΦejÜφm" poΦasφm - ob°φmi kroupami, tornßdy, p°φpadn∞ p°φvalov²mi srß₧kami Φi extrΘmnφ elektrickou aktivitou. Dodejme, ₧e p°edpona "super" se nevztahuje k velikosti bou°φ, n²br₧ k intenzit∞ proces∙, kterΘ v nich probφhajφ. Definice tornßda
Podφvejme se nynφ, jak je tornßdo definovßno. Definice, kterß se mi jevφ jako nejv²sti₧n∞jÜφ a nejobecn∞jÜφ, je nßsledujφcφ: Tornßdo je siln∞ rotujφcφ vφr (se zhruba vertikßlnφ osou), vyskytujφcφ se pod spodnφ zßkladnou konvektivnφch bou°φ, kter² se dot²kß zemskΘho povrchu a je dostateΦn∞ siln², aby na n∞m mohl zp∙sobit hmotnΘ Ükody. P°ibli₧n∞ takovouto definici navrhuje Chuck Doswell ve svΘm vynikajφcφm www-eseji What is a tornado? (v n∞m₧ naleznete krom∞ hlubok²ch a nesmφrn∞ racionßlnφch ·vah o definici tornßda i hodn∞ obrßzk∙ k danΘ problematice, kterΘ z d∙vodu copyrightu nenφ mo₧nΘ uve°ejnit p°φmo na naÜich strßnkßch). Podle tΘto definice tudφ₧ pro klasifikaci jevu jako₧to tornßda nenφ nutnß ani p°φtomnost kondenzaΦnφho ächobotuô, ani nenφ rozhodujφcφ geografickß oblast, kde se jev vyskytl. Tato definice rovn∞₧ elegantn∞ obchßzφ podmφnku zp∙soben²ch Ükod, kterß se vyskytovala v °ad∞ starÜφch definic. Podle nich nemohl b²t klasifikovßn jako tornßdo jev, kter² se vyskytl v neobydlen²ch oblastech (nap°. prΘriφch, pouÜtφch, horßch), nebo¥ tam prost∞ neexistovalo nic, co by mohlo b²t zniΦeno... V definici vÜak z∙stßvß znaΦnß subjektivita, a sice v ohodnocenφ schopnosti jevu zp∙sobit Ükody. HlubÜφ zßjemce o problematiku definice tornßda odkazuji na v²Üe zmφn∞n² esej. Pro ·plnost jeÜt∞ uvßdφm definici tornßda a tromby podle MeteorologickΘho slovnφku v²kladovΘho a terminologickΘho (MÄP ╚R + Academia, Praha, 1993): Tromba - vφr v atmosfΘ°e s jinou ne₧ horizontßlnφ osou a pr∙m∞rem °ßdov∞ jednotek, desφtek, v²jimeΦn∞ i stovek metr∙. Rozeznßvßme: a) malΘ tromby, kterΘ se tvo°φ od zem∞ vzh∙ru v siln∞ p°eh°ßtΘm vzduchu nad pevninou a dosahujφ do v²Üky n∞kolika desφtek a₧ stovek metr∙. Vznikajφ p°edevÜφm na pouÜtφch, lze je vÜak pozorovat v lΘt∞ i v mφrn²ch zem∞pisn²ch Üφ°kßch. Projevujφ se jako prachovΘ nebo pφseΦnΘ vφry a rotaΦnφ proud∞nφ v nich m∙₧e mφt charakter antibarickΘho v∞tru; b) velkΘ tromby se tvo°φ ve vyÜÜφch vrstvßch ovzduÜφ v horkΘm instabilnφm vzduchu a jsou vßzßny na oblak druhu cumulonimbus, z n∞ho₧ se spouÜt∞jφ dol∙ a mohou dosßhnout a₧ zemskΘho povrchu. ..... VelkΘ tromby m∙₧eme pozorovat jak nad pevninou, tak mo°em.Vznikajφ v tepl²ch oblastech Zem∞, nikoliv vÜak v blφzkosti rovnφku. ZvlßÜt∞ mohutnΘ velkΘ tromby, vyskytujφcφ se v ji₧nφch stßtech USA a v²jimeΦn∞ i v severn∞ji le₧φcφch oblastech, se naz²vajφ tornßda. Tornßdo - nßzev pro velkΘ tromby, vyskytujφcφ se p°edevÜφm v povodφ °eky Mississippi ve stßtech Kansas a Oklahoma (USA). Obvykle vznikajφ v instabilnφm vlhkΘm tropickΘm vzduchu pochßzejφcφm z oblasti MexickΘho zßlivu a vytvß°ejφcφm teplΘ sektory cykl≤n, kterΘ p°echßzejφ nad jmenovan²mi ·zemφmi. Oblaky druhu cumulonimbus, se kter²mi tornßda souvisejφ, b²vajφ uspo°ßdßny do pßs∙ a tvo°φ typickou Φßru instability identifikovatelnou na dru₧icov²ch snφmcφch a p°i radiolokaΦnφch pozorovßnφch. Tornßda se vyskytujφ v tΘto oblasti i na studen²ch frontßch. Termφn tornßdo se n∞kdy pou₧φvß jako oznaΦenφ pro podobnΘ jevy, vyskytujφcφ se nap°. v zßp. Africe, ve v²ch. Φßstech Indie, v Austrßlii, pop°. i v Evrop∞, kde vÜak zdaleka nemajφ takovΘ niΦivΘ ·Φinky. Na zßklad∞ t∞chto dvou definic je tedy mo₧nΘ ztoto₧nit tornßdo se silnou trombou. Vzhledem ke znaΦn∞ rozÜφ°en∞jÜφmu pou₧φvßnφ termφnu tornßdo ve v∞tÜin∞ ostatnφch jazyk∙ se k tomuto termφnu p°iklßnφme i na t∞chto strßnkßch. V definici tornßda, tak, jak je uvedena v²Üe, z∙stßvß znaΦnß subjektivita ohledn∞ potencißlu jevu zp∙sobit Ükody. Zpravidla vÜak jakßkoliv tromba, vyskytujφcφ se pod zßkladnou kumulonimbu a dot²kajφcφ se zemskΘho povrchu, je pova₧ovßna za tornßdo. Diskutabilnφ z∙stßvß prßv∞ podmφnka doteku se zemsk²m povrchem: nenφ d∙vodu p°edpoklßdat, ₧e tornßdo, kterΘ se "zvedne" ze zem∞, p°estßvß b²t tornßdemà Jeliko₧ vÜak tuto podmφnku uvßdφ v∞tÜina definic, budeme ji respektovat. Definice tornßda se bude dßle vyvφjet a nelze ji proto pova₧ovat za dogma, za koneΦnou a jedinou sprßvnouà Tornßda, kterß jsou vßzßna na konvektivnφ bou°i majφcφ supercelßrnφ charakter, b²vajφ oznaΦovßna jako supercelßrnφ tornßda. Tornßda, pro jejich₧ "mate°skou" bou°i nenφ supercelßrnφ charakter z°ejm², jsou oznaΦovßna jako nesupercelßrnφ tornßda. Op∞t je mo₧n²m p°edm∞tem diskuze, do jakΘ mφry jsme schopni rozpoznat supercelßrnφ podstatu bou°e - je to do znaΦnΘ mφry vßzßno na ·rove≥ pozorovacφ techniky (tedy p°edevÜφm radar∙), p°φpadn∞ na zkuÜenosti pozorovatele, a na vzdßlenosti, v jakΘ se bou°e vyskytne od radaru nebo pozorovatele. Tromby, kterΘ nespl≥ujφ definici tornßda (z jakΘhokoliv d∙vodu), lze p°esn∞ji oznaΦit jako netornßdickΘ tromby. Pro trombu, kterß p°edchßzφ tornßdu (v dob∞, kdy se jeÜt∞ nedot²kß zemskΘho povrchu) nebo po n∞m z∙stane po opuÜt∞nφ zemskΘho povrchu, doporuΦuji pou₧φvat v₧itß oznaΦenφ kondenzaΦnφ chobot nebo nßlevka. A jeÜt∞ jedna d∙le₧itß poznßmka. ObΦas se v ΦeÜtin∞ jako synonymum pro trombu nebo tornßdo pou₧φvß termφn smrÜ¥. Podle MeteorologickΘho slovnφku se vÜak smrÜtφ rozumφ "hovorovΘ oznaΦenφ pro prudkΘ a krßtkodobΘ zesφlenφ v∞tru provßzenΘ niΦiv²mi ·Φinky". Z tohoto pohledu je tromba Φi tornßdo jednou z mo₧n²ch forem smrÜti, a nem∞ly by se tedy tyto termφny zam∞≥ovat. P°esto vÜak obΦas nalezneme (zejmΘna ve starÜφ literatu°e) termφn smrÜ¥ pou₧it² p°i zjevnΘm popisu tromby. Tudφ₧ o tom, co m∞l autor p°i pou₧itφ termφnu smrÜ¥ na mysli, se Φasto musφme dom²Ület z obsahu; p°i Φetb∞ Φesk²ch p°eklad∙ starÜφch latinsk²ch text∙ nebo zahraniΦnφ literatury je mo₧nΘ ov∞°enφ pou₧itΘho termφnu v originßlφm dφle. Vzhled tornßda Tornßdo se nejΦast∞ji jevφ jako siln∞ rotujφcφ "chobot" Φi "sloup", visφcφ ze spodnφ zßkladny konvektivnφ bou°e. Rotace je v naprostΘ v∞tÜin∞ p°φpad∙ cyklonßlnφ (p°i pohledu ze zemskΘho povrchu na severnφ polokouli zleva doprava), vyjφmeΦn∞ anticyklonßlnφ. Ne v₧dy je vÜak rotace dob°e patrnß - nejlΘpe ji "zviditel≥uje" zvφ°en² prach, unßÜen² tornßdem. Pokud vÜak pozorujeme tornßdo z v∞tÜφ vzdßlenosti, nemusφ b²t vφ°φcφ prach rozeznateln² a tornßdo se spφÜe jevφ jako sloup, trycht²° Φi nßlevka pod zßkladnou bou°e. NejΦast∞ji je tornßdo "zviditeln∞nΘ" dφky kondenzaci vodnφ pßry, ke kterΘ dochßzφ v d∙sledku velmi silnΘ rotace vzduchu a nßslednΘmu poklesu atmosferickΘho tlaku uvnit° tornßda. Zeslabenφ cirkulace nebo nasßtφ suÜÜφho vzduchu mß za nßsledek "zvednutφ se" tornßda ze zemskΘho povrchu Φi jeho ·plnΘ vymizenφ, kolφsßnφ intenzity rotace se projevuje jako "skßkßnφ" tornßda.
Existujφ tornßda, kdy se na jejich obvodu vytvo°φ podru₧nΘ, drobn∞jÜφ vφry, kterΘ vÜak sv²m destruktivnφm ·Φinkem vysoce p°evyÜujφ "nosnΘ" tornßdo. Vyskytujφ se i p°φpady, kdy vlastnφ tornßdo je velmi slabΘ, p°φpadn∞ se ani nedot²kß zemskΘho povrchu (pak by ale nem∞lo b²t jako₧to tornßdo v∙bec oznaΦeno...), avÜak jeho podru₧nΘ vφry zp∙sobφ znaΦnΘ Ükody. Pro tyto podru₧nΘ vφry je charakteristickß velmi krßtkß doba ₧ivota (°ßdov∞ sekundy Φi desφtky sekund), co₧ mß za nßsledek vysoce lokalizovanΘ Ükody. Jeliko₧ vÜak tyto podru₧nΘ vφry jsou charakteristickΘ prßv∞ (a pouze) pro tornßda, pak i jev, kter² by svou intenzitou nebyl klasifikovateln² jako₧to tornßdo, avÜak na n∞m₧ se tyto podru₧nΘ vφry vyskytnou, b²vß automaticky za tornßdo oznaΦen. Mezi tornßda lze zpravidla za°adit i obdobnΘ jevy nad mo°em, oznaΦovanΘ v ΦeÜtin∞ jako vodnφ sloup nebo vodnφ smrÜ¥ (angl. waterspout). Nelze sem vÜak za°adit r∙znΘ praÜnΘ nebo pφseΦnΘ vφry drobn∞jÜφch rozm∞r∙ a slabÜφ intenzity, kterΘ se vyskytujφ p°i vyÜÜφch teplotßch zemskΘho povrchu i za bezoblaΦnΘho poΦasφ nebo pod drobnou konvektivnφ oblaΦnostφ. Jak je snad z uvedenΘho patrnΘ, je klasifikace jevu jako₧to tornßda do znaΦnΘ mφry subjektivnφ, mohou se vyskytnout p°φpady na hranici tohoto pojmu. Jeliko₧ vÜak p°φroda neznß "Ükatulkovßnφ" (co₧ je ostatn∞ jenom pom∙cka lidφ pro usnadn∞nφ ₧ivota), je v²skyt t∞chto jev∙ "na pomezφ definice" naprosto p°irozen²... |