Původní darvinova teorie evoluce nepočítá s entropií a pouze tvrdí, že se rostliny, živočichové a veškerý život pouze přizpůsobuje přírodním podmínkám. To je určitě pravda, i když se tuto teorii pan Darwin snažil uplatnit na teorii vzniku člověka z opice, což se později ukázalo jako velmi nepravděpodobné. Pravděpodobně tu žila od počátku jakási "opice" z níž se vyvinul člověk, ale vědci tvrdí a v tom se s nimi shoduji, že tato opice byla velmi už od počátku odlišná od té co známe. Byl to jiný druh, jehož chromozomy nebyly s to se s normální opicí křížit a smazávat rozdíly mezi těmito dvěma druhy. A vůbec, pokud vzniká nový živočišný druh miliony let, v které fázi se začne genetika bránit křížení mezi oběma druhy, vždyť by tento pochod měl snahu vytvořit opět jeden proud, pokud by nebyly tyto komunity od sebe odděleny.
Opět je zde spousta otazníků, z nichž některé jdou vysvětlit, jiné jsou dnešními poznatky nevysvětlitelné.
Pokud začnete studovat chování lidí ve velkých společenstvích, zjistíte že spousta lidí má "malé", své mravenčí cíle, které se většinou váží k jejich existenci, ke zlepšení standardu bydlení a vůbec kultury života. Naproti tomu ovšem miliony lidí dohromady mají cíle, které jakoby žádný z těch jedinců neměl. Národy se pak mají tendenci roztahovat a utiskovat ostatní národy, národ má snahu dotknout se hvězd, a spoustu jiných cílů, které žádný z jeho jedinců nemá.
Pokud vezmeme poznatky z entropie a použijeme je na lidi jako na celek, dostaneme zvláštní pohled na lidské společenství. Můžeme jej považovat za něco, co protrhlo svým množstvým starou kvalitu a stala se z milionu lidí kvalita vyšší jediná a hlavně ůplně jiná.
Tuto novou kvalitu bytí si ale nemíte představovat ve svých liských rozměrech, je to cosi co nás svou jinou kvalitou mnohonásobně předčí a dokonce je to tak výrazně jiné, že si toho do dnešního dne všimlo jen nemnoho lidí. pokud spolu lidé komunikují, chovají se jako jednotlivé neurony v mozku, podílí se na činnosti něčeho o čem ani samy nevědí. Tento entropický stroj jsem nazval superego, ale je to lhostejné jak jej pojmenujeme, někdo mu říká nadvědomí, někdo kolektivní myšlení, jedno je ovšem jasné, válku jednoho národa proti druhému nezačíná jeden člověk, je to záležitost boje dvou supermozků.
Tak jak ale my svým množstvím a kvalitou lidí přispíváme k výsledné kvalitě supermozku, tak také on přispívá k výšší kvalitě svých jedinců, nakonec vždyť pečuje jen sám o sebe. Tato myšlenka mě vede k doměnce, že
Myslím si, že naše kultura není vlastnictvím jednotlivce, je to vlastnost a stav tohoto superega,
My jako jedinci tvoříme v milionech superego, toto superego je tak kvalitní jak jen je kvalitní komunikace mezi lidmi. Proto se domnívám že tlak na vývoj nových komunikací jako je telefon, internet, televize a vše co přijde je způsoben tímto superegem, které se neustále vyvíjí.