Speed on-line

Historie, současnost a budoucnost virtuální reality. Kam spěje virtuální realita ? Budeme žít ve virtuálním světě ? To a něco více se dozvíte v článku...

Začátek vývoje

Mohlo by se zdát,že virtuální realita je nová technologie,je však jen pokračování letových simulátorů,které armáda používá už víc než 40 let. Největší rozmach jejího rozvoje byl v NASA,kde v polovině 80. let vytvořily Virtual Inetrface Environment Workstation (pracovní stanicí pro prostředí virtuálního rozhraní) pro plánování letu do vesmíru. Byl to první systém kombinující ty prvky virtuální reality,které dnes považujeme ze podstatné,například počítačovou grafiku,video,stereofonní zvuk a na hlavě umístěnou přilbu pro prostorové vidění. Ještě významnější bylo,že systém byl vytvořen zběžně dostupných součástek. Například obě obrazovky ve virtuální přilbě tvořily miniaturní televizor zakoupený v obchodě rádio Shack. Díky tomu se výzkum virtuální reality dramaticky rozvinul.

Ponoření do virtuální reality

Virtuální realita je jedinečný zážitek. Počítačová grafika může vypadat působivě,zvláště když se skládá z vizualizovaných trojrozměrných obrazů,jenomže je pořád na v dvourozměrné obrazovce. U virtuální reality se nedíváte na počítačem vytvořený svět,nýbrž máte pocit,že jste skutečně v něm. Vstupujete na scénu a jednáte na ní,jako kdyby byla reálná. Můžete třeba zvednout předmět a otevřít dveře nebo jet výtahem do jiného patra budovy. Když zakloníte hlavu vidíte,co je nad vámi a když se otočíte,vidíte,co je za vámi. Říká se tomu ponoření do virtuální reality.

Naše virtuální budoucnost

Příští roky dojde k velkému rozvoji technologie virtuální reality. Počítače,které provozují řídící software,budou rychlejší a budou schopny ještě realističtěji zobrazit grafiku. Dnešní stereoskopické obrazovky,které se nasazují na hlavu,se změní na lehčí,,brýle“,spojené s počítačem infračerveným paprskem,a senzorové snímače budou možná tak malé,aby se daly umístit do oděvu. Nová zařízení budou možná taky simulovat pocity pohybu a dokonce i čich a hmat.

David Havlíček
clanky@atlas.cz
Publikováno dne: 29.7.2000