3. Kßvu, prosφm?Kßva, Φi p°esn∞ji "kafe", tak znφ p°eklad slova "java" [Φti d╛ßva] pochßzejφcφho z americkΘ slangovΘ angliΦtiny, kterΘ se stalo jmΘnem novΘho programovacφho jazyka. Jeho vznik je spojen s rozmachem celosv∞tovΘ sφt∞ Internet, resp. se slu╛bou World Wide Web (WWW), a prßv∞ na WWW strßnkßch se m∙╛eme s mal²mi programy v Jav∞, naz²van²mi applety, nejΦast∞ji setkat.Applet m∙╛e v Java-kompatibilnφm prohlφ╛eΦi jako je nap°φklad Netscape Navigator (verze 2.0 a vy╣╣φ) vypadat takto:
Java v╣ak nenφ, jak se mnozφ domnφvajφ, urΦena jen pro Internet, ale je obecn∞ pou╛iteln²m jazykem urΦen²m pro tvorbu b∞╛n²ch aplikacφ. Pochßzφ od firmy Sun Microsystems, jejφ╛ dce°inß spoleΦnost JavaSoft jej nadßle vyvφjφ. Zßkladnφ programovacφ nßstroje jsou na Internetu od tΘ╛e firmy voln∞ k dispozici vΦetn∞ obsßhlΘ a kvalitnφ dokumentace (viz kap. 4.). Krom∞ toho je na trhu ╣irokß nabφdka vizußlnφch v²vojov²ch prost°edφ. 3.1. Vlastnosti jazykaJava je objektov∞ orientovan² jazyk, kter² vychßzφ z jazyk∙ C a C++. Narozdφl od sv²ch p°edch∙dc∙ v╣ak neobsahuje n∞kterΘ konstrukce zp∙sobujφcφ p°i programovßnφ nejv∞t╣φ potφ╛e a naopak p°idßvß °adu zajφmav²ch vlastnostφ:
3.2. Java PlatformaNejv∞t╣φm p°φnosem Javy je bezesporu plnß p°enositelnost program∙ na libovolnou platformu bez nutnosti jejich rekompilace. Programy se toti╛ nep°eklßdajφ do strojovΘho k≤du konkrΘtnφho procesoru, ale do nezßvislΘ podoby, tzv. bytovΘho k≤du (bytecode) (2) . Tento k≤d pak m∙╛e b²t interpretovßn na jakΘmkoliv poΦφtaΦi nebo pr∙myslovΘm za°φzenφ. Kompatibilita je tedy zaji╣t∞na na binßrnφ ·rovni.HardwarovΘ rozdφly zast°e╣uje tzv. Java Platforma, kterß obsahuje dv∞ zßkladnφ Φßsti:
V souΦasnΘ dob∞ probφhß nßvrh n∞kolika roz╣i°ujφcφch programov²ch rozhranφ. Jednß se nap°φklad o podporu 2D a 3D grafiky (Java 2D a 3D API), zvuk (Java Audio API), sprßvu sφt∞ (Java Management API), bezpeΦnost (Java Security API) atd. Firma Sun rovn∞╛ vyvφjφ specißlnφ mikroprocesory urΦenΘ pro rychlou interpretaci bytovΘho k≤du a takΘ sφ╗ov² poΦφtaΦ (JavaStation) s operaΦnφm systΘmem na bßzi Javy (JavaOS). 3.3. Java nenφ JavaScriptPom∞rn∞ roz╣φ°en²m omylem je nßzor, ╛e jazyky Java a JavaScript jsou toto╛nΘ. P°esto╛e syntakticky si jsou dosti podobnΘ, existujφ mezi nimi zßsadnφ rozdφly (3) a nelze ani °φci, ╛e JavaScript je podmno╛inou Javy.JavaScript pochßzφ od firmy Netscape a je urΦen v²hradn∞ pro WWW strßnky. Tφmto jazykem se dßle nebudeme zab²vat - vφce informacφ lze nalΘzt nap°φklad na [WWW9]. 3.4. Nedostatky JavyHlavnφm nedostatkem Javy je malß rychlost interpretovan²ch program∙. To se t²kß zejmΘna Internetov²ch prohlφ╛eΦ∙, kterΘ navφc majφ mnohdy problΘmy se stabilitou applet∙ (ov╣em nikoliv vinou Javy). Tuto vadu by m∞ly v budoucnu odstranit vyvφjenΘ JIT kompilßtory.Druh²m problΘmem jsou znaΦnΘ nßroky na pam∞╗, vznikajφcφ v d∙sledku automatickΘ sprßvy pam∞╗ov²ch prost°edk∙. Kapacita pam∞tφ poΦφtaΦ∙ v╣ak neustßle roste, a tudφ╛ se jednß o pon∞kud mΘn∞ zßva╛n² nedostatek.
|