Zdravotnφ d∙vody vegetarißnstvφ
Je mo₧no zlepÜit svΘ zdravφ, kdy₧ p°estaneme jφst maso? M∙₧eme se tφm vyhnout n∞kter²m nemocem?
Zastßnci vegetarißnstvφ ji₧ mnoho let tvrdφ, ₧e ano. Bohu₧el oficißlnφ v∞da se k t∞mto nßzor∙m stav∞la dlouho skepticky. AvÜak v poslednφ dob∞ se tyto postoje m∞nφ a °ada medicφnsk²ch studiφ upozor≥uje na spojitost mezi konzumacφ masa a r∙zn²mi nebezpeΦn²mi nemocemi.
Ji₧ v 60-t²ch letech p°iÜli n∞kte°φ lΘka°i s nßzorem, ₧e vznik arterioskler≤zy a srdeΦnφch nemocφ je n∞jak²m zp∙sobem spojen s konzumacφ masa. V "╚asopise AmerickΘ lΘka°skΘ asociace" z roku 1961 se pφÜe: "p°echod na vegetarißnskou stravu v 90-97% p°φpad∙ vede k zastavenφ rozvoje nemocφ srdce".
[Journal of the American Medical Association, Diet and Stress in vascular disease. JAMA 176: 134-5, 1961]
Od tΘ doby byla provedena °ada v²zkum∙, kterΘ upozor≥ujφ na to, ₧e vedle alkoholismu a kou°enφ je konzumace masa jednou z hlavnφch p°φΦin ·mrtnosti v rozvinut²ch pr∙myslov²ch zemφch.
[Inter-Society Commission for Heart Disease Resources: Primary prevention of the artheriosclerotic diseases. Circulation 42: A53-95, December 1970]
[Senate Select Committee on Nutrition and Human Needs: Dietary Goals for the United States. U.S. Government Printing Office, Washington, D.C., 20402, 1977.]
Lidsk² organismus si nedokß₧e poradit s p°ebytkem ₧ivoΦiÜn²ch tuk∙ a cholesterolu. NasycenΘ tuky se vyskytujφ hlavn∞ v ₧ivoΦiÜn²ch produktech, ale nejen v nich. HydrogenizovanΘ tuky se vyskytujφ ve v²robcφch potravinß°skΘho pr∙myslu, cholesterol je pouze v mase a masn²ch v²robcφch.
Anketa mezi 214 lΘka°i a v∞dci, kte°φ se zab²vajφ studiem arterioskler≤zy ve 23 zemφch sv∞ta, ukßzala, ₧e prakticky vÜichni souhlasφ s tφm, ₧e existuje spojitost mezi v²₧ivou, hladinou cholesterolu v krvi a nemocemi srdce a cΘv.
[Kaare R. Norum, "What is the Experts' Opinion on Diet and Coronary Heart Diseases?" Journal of Norwegian Medical Association, 12 February 1977.]
Pokud organismu dodßvßme vφce cholesterolu, ne₧ kolik pot°ebuje, resp. dokß₧e zpracovat - co₧ se d∞je p°i konzumaci masa - pak dochßzφ ke vzniku mnoha r∙zn²ch nemocφ. Cholesterol se uklßdß na st∞nßch ₧il a tepen, Φφm₧ se sni₧uje p°φvod krve do srdce - co₧ vede k vysokΘmu krevnφmu tlaku a k infarktu.
Na druhou stranu v∞dci z MilßnskΘ university a z kliniky Meggior zjistili, ₧e bφlkoviny rostlinnΘho p∙vodu normalizujφ hladinu cholesterolu v krvi. Ve svΘm Φlßnku, publikovanΘm v anglickΘm Φasopise Lancet, pφÜe dr. Sirtori, ₧e lidΘ, kte°φ majφ vysokou hladinu cholesterolu v krvi a trpφ srdeΦnφmi a cΘvnφmi chorobami, "mohou zlepÜit svΘ zdravφ, pokud p°ejdou na vegetarißnskou stravu, kterß obsahuje pouze rostlinnΘ bφlkoviny".
[C.R. Sirtori, et. al., "Soybean Protein Diet in the Treatment of Type II Hyperlipoproteinaemia", The Lancet 1 (8006): 275-7, (5 February 1977).]
Co se t²kß rakoviny, tak v²zkumy v poslednφch 20-ti letech s naprostou jistotou ukßzaly, ₧e existuje zßvislost mezi konzumacφ masa a rakovinou tlustΘho st°eva a rakovinou prsu v ₧en. Rakovina t∞chto orgßn∙ se tΘm∞° nevyskytuje u t∞ch lidφ, kte°φ konzumujφ jen minimßlnφ mno₧stvφ masa, resp. ho nejφ v∙bec. To m∙₧eme sledovat nap°. u Japonc∙ a Ind∙, a mezi Adventisty sedmΘho dne. Naopak jsou tyto typy rakoviny velmi rozÜφ°eny v zemφch, kde je vysokß spot°eba masa.
[R.L. Phillips, "Role of Lifestyle and Dietary Habits in Risk of Cancer Among Seventh-Day Adventists", Cancer Research 35:3513, (November 1975)]
[Morton Mintz, "Fat Intake Seen Increasing Cancer Risk", Washington Post, 10 September 1976.]
I dalÜφ studie upozor≥ujφ na to, ₧e v oblastech, kde lidΘ konzumujφ mnoho ₧ivoΦiÜn²ch tuk∙ a bφlkovin, je mnoho p°φpad∙ rakoviny tlustΘho st°eva. Zatφmco v oblastech, kde se lidΘ ₧ivφ vegetarißnsky a jejich strava obsahuje jen mßlo tuk∙ a dalÜφch slo₧ek ₧ivoΦiÜnΘho p∙vodu, je poΦet takov²ch onemocn∞nφ minimßlnφ.
[M.J.Hill, "Bacteria and the Aetiology of Cancer of the Large Bowel", Lancet, 1:95-100, 1971.]
Rollo Russel ve svΘ knize "O p°φΦinßch vzniku rakoviny" pφÜe: "Zjistil jsem, ₧e z 25-ti zemφ, jejich₧ obyvatelΘ konzumujφ velkß mno₧stvφ masa, je v 19-ti velmi vysokΘ procento v²skytu rakoviny a jen v jednΘ je tento v²skyt mal². Naopak z 35-ti zemφ, jejich₧ obyvatelΘ jedφ maso minimßln∞, nebo v∙bec, nenφ ani v jedinΘ takov² velk² v²skyt rakoviny."
[Citßt z disertaΦnφ prßce - Cancer and Other Diseases from Meat Consumption, Blanche Leonardo, Ph.D. 1979, s. 12]
JakΘ jsou p°φΦiny toho, ₧e lidΘ, kte°φ jedφ maso, majφ tak velk² sklon ke zmφn∞n²m nemocem? Hlavnφ p°φΦinou je to, ₧e podle nßzoru biolog∙ a dietolog∙ trßvicφ trakt Φlov∞ka nenφ uzp∙soben pro trßvenφ masa. Maso₧ravφ ₧ivoΦichovΘ majφ krßtkß st°eva (max. trojnßsobek dΘlky t∞la), co₧ jim umo₧≥uje rychle vylouΦit z t∞la rozklßdajφcφ se toxickΘ zbytky masa. B²lo₧ravci majφ st°eva delÜφ - minimßln∞ 6-nßsobek dΘlky t∞la - nebo¥ rostlinnß strava se trßvφ mnohem dΘle a pomaleji. ╚lov∞k mß takΘ dlouh² trßvicφ trakt, tak₧e pokud jφ maso, v jeho t∞le vznikajφ rozkladem masa nebezpeΦnΘ toxiny, kterΘ nadm∞rn∞ zat∞₧ujφ jßdra a ledviny. Tyto orgßny nedokß₧φ vÜechny Ükodliviny z masa zpracovat a vylouΦit, co₧ vede ke vzniku artritidy, revmatismu nebo rakoviny.
Navφc se maso na jatkßch napouÜtφ r∙zn²mi chemikßliemi. Tkßn∞ zabit²ch zvφ°at se postupn∞ rozklßdajφ a po n∞kolika dnech zφskßvß maso odpudivou Üedo-zelenou barvu. Aby se tomu zabrßnilo, napouÜtφ se na jatkßch maso solemi obsahujφcφmi dusφk (nitrßty a nitridy) a dalÜφmi lßtkami, dφky kter²m si maso zachovß svou p∙vodnφ r∙₧ovo-Φervenou barvu. V∞deckΘ v²zkumy upozor≥ujφ, ₧e °ada z t∞chto lßtek mß karcinogennφ charakter.
[M. Jacobson, "How Sodium Nitrite Can Affect Your Health", (Washington, D.C.: Center for Sience in the public interest, 1973)]
[W. Linjinsky, S. S. Epstein, "Nitrosamines as Environmental Carcinogens", Nature, no. 225 (1970), s. 21-3]
[Committee on Nitrate Accumulation, National Academy of Sciences, 2101 Constitution Ave., Washington, D.C., 20418, 1972]
[Lancet, "Nitrate and Human Cancer", 2 (8032): 281, 6 August 1977]
Tento problΘm je jeÜt∞ slo₧it∞jÜφ, proto₧e do krmiva pro jateΦnß zvφ°ata se takΘ p°idßvß obrovskΘ mno₧stvφ r∙zn²ch chemikßliφ. Gary a Steven Null ve svΘ knize "Jedy v naÜem t∞le" p°inßÜejφ mnoho informacφ, nad nimi₧ by se m∞li lidΘ vß₧n∞ zamyslet, ne₧ si koupφ dalÜφ porci masa nebo Üunky.
"Do krmiva pro jateΦnß zvφ°ata jsou p°idßvßny trankvilizßtory, hormony, antibiotika a celkem 2700 dalÜφch lßtek a preparßt∙. Proces "chemickΘ ·pravy" zvφ°ete zaΦφnß jeÜt∞ p°ed jeho narozenφm a pokraΦuje jeÜt∞ dlouho po jeho smrti. A aΦkoliv se vÜechny tyto chemikßlie uklßdajφ v mase, kterΘ putuje na pulty obchod∙, tak p°esto zßkony nevy₧adujφ, aby vÜechny tyto lßtky byly uvßd∞ny na etiketßch pro spot°ebitele.
[Gary and Steven Null, Poisons in Your Body, Arco Press, 1977, p.52]
V roce 1983 Americkß Akademie v∞d na zßklad∞ podobn²ch studiφ prohlßsila, ₧e "lidΘ se mohou vyhnout rakovin∞, pokud snφ₧φ spot°ebu tuΦnΘho masa a za°adφ do svΘ stravy vφce zeleniny a obilnin."
[American Academy of Sciences, Diet, Nutrition, and Cancer, National Research Consul, National Academy Press, Washington, June 1982]
Nynφ mo₧nß n∞koho napadnou otßzky - Ale co₧pak pro Φlov∞ka nenφ p°irozenφ ₧ivit se masem? Co₧pak nßÜ organismus nenφ zßvisl² na ₧ivoΦiÜn²ch bφlkovinßch?
Odpov∞∩ v obou p°φpadech znφ - Ne.
N∞kte°φ historikovΘ a antropologovΘ sice dosud tvrdφ, ₧e Φlov∞k byl v₧dy vÜe₧ravec, ale stavba lidskΘho t∞la - zuby, Φelisti a trßvicφ trakt - sv∞dΦφ o tom, ₧e Φlov∞k je uzp∙soben k p°ijφmßnφ vegetarißnskΘ potravy.
Asociace americk²ch dietolog∙ tvrdφ, ₧e "naprostß v∞tÜina lidφ po celou dobu historie lidskΘho rodu jedla vegetarißnskou, nebo tΘm∞° vegetarißnskou stravu". A velkß Φßst dneÜnφch obyvatel sv∞ta se tak stravuje stßle.
Dokonce i v rozvinut²ch zemφch se konzumace masa vφce rozÜφ°ila a₧ v poslednφch zhruba 100 letech. Stalo se tak dφky zkonstruovßnφ chladφrensk²ch za°φzenφ, hlavn∞ chladφrensk²ch vag≤n∙ a voz∙ a takΘ dφky spot°ebnφmu p°φstupu k ₧ivotu, kter² ovlßdl lidstvo ve 20. stoletφ. AvÜak lidsk² organismus si ani ve 20. stoletφ nezvykl na trßvenφ masa.
V²znamn² ÜvΘdsk² v∞dec Karl von Linnee napsal: "Srovnßnφm anatomie Φlov∞ka a ostatnφch zvφ°at dojdeme k zßv∞ru, ₧e p°irozenou potravou pro Φlov∞ka je ovoce a Ü¥avnatß zelenina."
K otßzce bφlkovin se vyjad°uje nap°. dr. Paavo Airola, jeden z v²znamn²ch specialist∙ v oblasti dietologie: "P°ed 20-ti lety se lidΘ domnφvali, ₧e nutnß dennφ dßvka bφlkovin je 150 gram∙. Dnes je oficißlnφ norma stanovena na 45 gram∙. Co to zp∙sobilo? Dφky v²zkum∙m, proveden²m v mnoha zemφch, nynφ hodnov∞rn∞ vφme, ₧e lidsk² organismus nepot°ebuje tolik bφlkovin, ₧e mu staΦφ max. 30-45 gram∙ denn∞. NadbyteΦnß konzumace bφlkovin je nejen zbyteΦnß, ale dokonce Φlov∞ku Ükodφ - m∙₧e vΘst ke vzniku mnoha zßva₧n²ch onemocn∞nφ, nap°. nemocφ srdce a cΘv. Aby Φlov∞k zφskal on∞ch pot°ebn²ch 45 gram∙ bφlkovin denn∞, tak v∙bec nepot°ebuje jφst maso. Plnohodnotnß vegetarißnskß strava, slo₧enß z obilnin, luÜt∞nin, o°ech∙, zeleniny a ovoce pln∞ dodß Φlov∞ku pot°ebnΘ mno₧stvφ bφlkovin."
[Dr. Paavo Airola, "Health Forum", Vegetarian Times, August 1982, s. 67]
Velk² obsah bφlkovin je nap°. v mlΘΦn²ch v²robcφch, obilninßch, luÜt∞ninßch a v o°echßch. Nap°φklad s²r, araÜφdy a ΦoΦka majφ v∞tÜφ procentußlnφ obsah bφlkovin ne₧ maso a masnΘ v²robky. Dosud se ale mnozφ dietologovΘ domnφvali, ₧e plnohodnotnΘ bφlkoviny (obsahujφcφ vÜech 8 aminokyselin, kterΘ nßÜ organismus nedokß₧e vyrobit) lze nalΘzt pouze v mase, ve vejcφch a v mlΘΦn²ch v²robcφch a ₧e vÜechny rostlinnΘ bφlkoviny jsou neplnohodnotnΘ (kv∙li tomu, ₧e v nich chybφ n∞kterΘ z t∞chto osmi aminokyselin).
AvÜak v²zkumy provedenΘ na KarolφnskΘ universit∞ ve èvΘdsku a v institutu Maxe Planka v N∞mecku ukßzaly, ₧e v∞tÜina zeleniny, ovoce, semen, o°ech∙ a obilnin obsahuje plnohodnotnΘ bφlkoviny a navφc, ₧e tyto bφlkoviny se v t∞le lΘpe vst°ebßvajφ, ne₧ ₧ivoΦiÜnΘ bφlkoviny. A navφc rostlinnß strava neobsahuje takovΘ toxickΘ p°φm∞si jako maso. Pokud Φlov∞k jφ dostateΦnΘ mno₧stvφ p°φrodnφch rostlinn²ch produkt∙, pak zcela pokryje svou p°irozenou pot°ebu bφlkovin.
Musφme si takΘ uv∞domit, ₧e zdrojem vÜech druh∙ bφlkovin pro Φlov∞ka i pro ostatnφ zvφ°ata jsou vlastn∞ rostliny. Vegetarißni tedy p°ijφmajφ bφlkoviny bezprost°edn∞ z tohoto zdroje a nikoliv "z druhΘ ruky", jak tomu je u lidφ, kte°φ jedφ maso b²lo₧ravc∙.
V²zkumy takΘ ukßzaly, ₧e nadbyteΦn² p°φjem bφlkovin sni₧uje pracovnφ v²kon Φlov∞ka. Dr. Irving Fisher z university v Yale provedl sΘrii experiment∙, v nich₧ dokßzal, ₧e p°i sprßvn∞ zvolenΘ strav∞ majφ vegetarißni a₧ 2x v∞tÜφ v²konnost, ne₧ "maso₧ravci". Kdy₧ pak u zkoumanΘ skupiny snφ₧il p°φjem bφlkovin o 20%, vzrostla pracovnφ v²konnost t∞chto lidφ o 33%.
[Irving Fisher, "The Influence of Flesh Eating on Endurance", Yale Medical Journal, 13(5), 205-21 (March 1970)]
V mnoha dalÜφch podobn²ch v²zkumech bylo zjiÜt∞no, ₧e sprßvn∞ zvolenß vegetarißnskß strava obsahuje vφce potravinov²ch souΦßstφ ne₧ maso. V²zkumy na BruselskΘ universit∞ ukßzaly, ₧e vegetarißni dokß₧φ pracovat 2 a₧ 3 krßt dΘle, ne₧ lidΘ, kte°φ jedφ maso a navφc a₧ 3x rychleji obnovujφ svΘ sφly.
[J.L.Butter, A Fleshless Diet: Vegetarianism as a rational dietary, Frederich A. Stokes Company, New York, s. 131-2]
(Podle rusk²ch materißl∙ - http://www.vegetarian.newmail.ru/veget-private1.htm , autor Nikita Sorochov)
