NovinovΘ Φlßnky
Va°enß zelenina zrodila Φlov∞ka
Novß hypotΘza o v²znamu ohn∞ pro v²voj lidstva
Kdy₧ se p°edch∙dci dneÜnφho Φlov∞ka nauΦili pou₧φvat ohe≥, m∞lo to pro jejich v²voj p°φmo klφΦov² v²znam. Dφky tomu se jim zv²Üila inteligence a postoupili v²Üe na ₧eb°φΦku vedoucφm k dneÜnφm lidem. AntropologovΘ se obvykle domnφvajφ, ₧e v²voj naÜich p°edk∙ se urychlil hlavn∞ tφm, ₧e si na ohni upravovali maso. Nynφ vÜak skupina v∞dc∙ p°ichßzφ s teoriφ, kterß by se s trochou nadsßzky dala nazvat jako vegetarißnskß.
Podle nφ se p°edch∙dci lidφ zßsadnφm zp∙sobem zm∞nili proto, ₧e si na ohni p°ipravovali rostlinnou stravu. To neznamenß, ₧e by maso v∙bec nejedli. Sem tam n∞co ulovili a pravd∞podobn∞ si takΘ pochutnßvali na mase uhynul²ch zvφ°at. N∞kte°φ v∞dci soudφ, ₧e nikdy neexistovali ₧ßdnφ stateΦnφ lovci mamut∙, ale jen pragmatiΦtφ pojφdaΦi mamutφch mrÜin. NicmΘn∞ toto maso by podle novΘ teorie na skok ve v²voji nestaΦilo.
Va°enΘ ko°φnky vydatn∞jÜφ
S hypotΘzou p°iÜel t²m veden² AmeriΦany Gregory Ladenem z MinnesotskΘ univerzity a Richardem Wranghamem z Harvardovy univerzity. V∞dci vychßzejφ z toho, ₧e p∙vodnφ p°edch∙dci Φlov∞ka m∞li velkΘ zuby a mohutnΘ Φelisti. ╗To ukazuje, ₧e ka₧d² den strßvili mnoho hodin ₧v²kßnφm potravy,½ °ekl Laden zpravodajce agentury Reuters. Podle n∞j muselo jφt o mßlo v²₧ivnΘ jφdlo vΦetn∞ r∙zn²ch ko°φnk∙. Ke zlomu vÜak doÜlo p°ed 1,9 milionu let. Tehdy se objevuje Homo erectus (Φlov∞k vzp°φmen²), kter² mß menÜφ zuby, mΘn∞ robustnφ Φelisti, avÜak v∞tÜφ t∞lo i mozek. Laden a Wrangham to od∙vod≥ujφ tφm, ₧e tito p°edch∙dci Φlov∞ka m∞li vydatn∞jÜφ stravu. A zφskali ji dφky tomu, ₧e se nauΦili pou₧φvat ohe≥. OvÜem tφmto nßzorem se odliÜuje od v∞tÜiny v∞dc∙, kte°φ soudφ, ₧e vyu₧φvßnφ ohn∞ zaΦalo a₧ p°ed 200-500 tisφci lety. Oba AmeriΦanΘ takΘ dedukujφ, ₧e na ohni si naÜi p°edkovΘ upravovali zejmΘna rostliny. ArcheologovΘ toti₧ na mφstech, kde sφdlil Homo erectus, nenaÜli vφce zvφ°ecφch kostφ ne₧ na tßbo°iÜtφch jeho p°edch∙dc∙. Proto tento t²m, v n∞m₧ jsou i odbornφci na v²₧ivu, vyvozuje, ₧e sn∞denΘho masa nep°ibylo. Navφc je maso stejn∞ v²₧ivnΘ, a¥ je v syrovΘm stavu, nebo tepeln∞ upravenΘ. Z tohoto zdroje se prost∞ tehdy nedalo zφskat vφce ₧ivin.
Kucha° je tvorem spoleΦensk²m
Naproti tomu uva°enΘ rostliny, plody a ko°φnky se dajφ snßze ₧v²kat, n∞kterΘ jsou po uva°enφ mΘn∞ toxickΘ. ╗Ohe≥ rozÜφ°il seznam v∞cφ, kterΘ bylo mo₧nΘ jφst,½ konstatuje Laden. Tφm tedy lidÜtφ p°edch∙dci zφskali p°φstup k nov²m ₧ivinßm, jak² jim nemohlo poskytnout maso, a proto se mohla jejich t∞la zv∞tÜit. Oba badatelΘ takΘ soudφ, ₧e va°enφ zm∞nilo socißlnφ strukturu. Zvφ°e, kterΘ snφ potravu hned potΘ, co ji nalezne, se nemusφ d∞lit a m∙₧e ₧φt na vlastnφ p∞st. AvÜak ₧ivoΦich, kter² musel nalezenou potravu odnΘst k ohni a pak ji n∞jakou dobu upravovat, byl vlastn∞ nucen d∞lit se s ostatnφmi. Proto v∞dci usuzujφ, ₧e dφky ohni se prohlubovala spoluprßce mezi p°edch∙dci Φlov∞ka. A zaΦala snad i dalÜφ d∞lba prßce mezi pohlavφmi, proto₧e n∞kdo musel setrvßvat u ohn∞ a p°ipravovat jφdlo, co₧ se hodilo pro ₧eny, je₧ majφ v pr∙m∞ru slabÜφ t∞lesnou schrßnku. A n∞kdo dalÜφ, tedy mu₧i, pak potravu shßn∞l.
Mladß fronta DNES 02.10.1999
V∞da - Autor: Josef TuΦek - Strana: 02
