NovinovΘ Φlßnky
U₧ivφ nßs Zem∞?
- bude se muset p∞kn∞ otßΦet!
"Sedmdesßt, sedmdesßt, dß n∞kdo vφc?" halasn∞ k°iΦφ vyvolßvaΦ. Slova se z n∞ho jenom °inou. Je to tΘm∞° nadlidsk² v²kon. Jeho drmolenφ p°ipomφnß zvuk, kter² vydßval sta°iΦk² gramofon, kdy₧ se na n∞j polo₧ila velkß deska a otßΦky se nastavily na p∞taΦty°icet za minutu. "Osmdesßt!" ozve se v²k°ik z davu. "Osmdesßt, osmdesßt. Nikdo vφc? Je to tvoje." Jako na povel p°ib∞hnou na mal² plßcek obstoupen² lidmi dva chlapi v d∞rav²ch tφlkßch. Na hlavßch majφ posazen² dlouh² trs zelen²ch banßn∙ tak, aby bylo mo₧nΘ posoudit jejich kvalitu. Cel² ten mumraj bedliv∞ sleduje Φist∞ obleΦen² mu₧, kter² sedφ na blφzkΘm stupφnku. Pokynem ruky m∞ zve, abych si p°isedl. Po jeho boku sedφ zapisovatel, kter² zaznamenßvß tr₧bu. VylΘzßm na stupφnek. KalkatskΘ tr₧iÜt∞ p°ipomφnß mraveniÜt∞. Kolem nßs se prodßvajφ banßny, vedle je velkoobchod s pomeranΦi, o kus dßl se obchoduje s jablky. Ta jsou v Indii pom∞rn∞ drahß. Vozφ se sem a₧ z p°edh∙°φ Himßlaje, ze vzdßlenΘho HimßΦalpradΘÜe. VÜude b∞hajφ Ülachovitφ nosiΦi s t∞₧k²mi nßklady. Jejich rozedranß trika p°ipomφnajφ cednφk s oky velk²mi jako p∞tikoruna. Pot se z nich jenom lije. Jako nehybn² ostr∙vek v rozvln∞nΘm lidskΘm mo°i stojφ ploÜinka, na kterΘ sedφme. M∙j hostitel si povÜimne, s jak²m zaujetφm ten Ürumec pozoruji. "To vφÜ, Φlov∞k se musφ otßΦet, aby se u₧ivil," vysv∞tluje a lßskypln∞ p°ejede palcem po sluÜn∞ tuΦnΘm svazku bankovek...
NA POKRAJI PROPASTI
Ka₧d²ch deset vte°in spat°φ sv∞tlo sv∞ta Φty°iaΦty°icet Φerstv∞ narozen²ch nemluv≥at. Za stejnou dobu musφ sedmnßct z nßs tento sv∞t zase opustit. NaÜe °ady se tedy b∞hem pouh²ch deseti sekund, ne₧ jste p°eΦetli tyto ·daje, rozrostly o 27 lidφ. Za vΦerejÜφ den pak o 230 000, za uplynul² rok o 84 milion∙. Letos dosßhne poΦetnost sv∞tovΘ populace kulatΘho meznφku Üesti miliard lidφ. Je d∙vod k oslavßm? Nebo spφÜe k obavßm? V sedmdesßt²ch letech, kdy se poΦet obyvatel na naÜφ planet∞ pohyboval okolo 3,5 miliardy, prohlaÜoval americk² profesor a ekologick² aktivista Paul Ehrlich, ₧e stojφme na pokraji propasti. Prorokoval, ₧e se v nejbli₧Üφ dob∞ m∙₧eme doΦkat hladomor∙ neb²val²ch rozm∞r∙. TehdejÜφ velikost populace je pr² maximum, kterΘ je schopna Zem∞ u₧ivit. V roce 1976 napsal, ₧e nasytit Üest miliard lidφ je naprosto vylouΦenΘ. TemnΘ p°edpov∞di se tedy nevyplnily. Naopak, podle ·daj∙ OSN vzrostla za poslednφch t°icet let pr∙m∞rnß energetickß spot°eba potravy na osobu a den z 2360 na 2740 kaloriφ a mß dokonce dßle r∙st, minimßln∞ do roku 2010. TakΘ sv∞tovΘ ceny zem∞d∞lsk²ch plodin ve stßl²ch cenßch p°ekvapiv∞ klesajφ. Za poslednφch Φty°icet let zaznamenala pÜenice pokles o 61 procent, kuku°ice o 58 procent. V tΘto souvislosti se dokonce hovo°φ o zelenΘ revoluci.
ZELEN┴ REVOLUCE
Tento neΦekan² obrat byl zp∙soben p°edevÜφm zavßd∞nφm um∞l²ch hnojiv, p∞stovßnφm vysoce v²nosn²ch odr∙d, pou₧φvßnφm chemick²ch post°ik∙, co₧ znamenalo n∞kolikanßsobnΘ zv²Üenφ hektarov²ch v²nos∙. V souΦasnosti celkovß produkce potravin dokß₧e nasytit veÜkerΘ obyvatelstvo naÜφ planety. Jφdla je tedy dost, p°esto vÜak stamiliony obyvatel rozvojov²ch zemφ trpφ hladem. ╚φm je zp∙sobenΘ takovΘ nerovnom∞rnΘ rozd∞lenφ potravin? P°ekvapiv∞ to ani tak nesouvisφ s mφstnφmi podmφnkami pro p∞stovßnφ zem∞d∞lsk²ch plodin. Jako p°φklad uve∩me Japonsko, kterΘ si na potφ₧e s podv²₧ivou rozhodn∞ nem∙₧e st∞₧ovat. P°esto tato zem∞ nemß dostatek zem∞d∞lskΘ p∙dy, kterß by jφ umo₧nila pokr²t svou pot°ebu z domßcφch zdroj∙. Naproti tomu mnozφ obyvatelΘ rovnφkovΘ Afriky trpφ hladem. P°itom i takovß zem∞d∞lskß velmoc, jakou jsou SpojenΘ stßty, zaostßvß za tam∞jÜφmi p°φrodnφmi podmφnkami. AfrickΘ podnebφ toti₧ umo₧≥uje a₧ t°i sklizn∞ do roka. ProΦ tedy tito lidΘ nemajφ dostatek potravy? ProΦ nedokß₧φ vyp∞stovat dostateΦnΘ mno₧stvφ plodin? V prvnφ °ad∞ proto, ₧e takzvanß zelenß revoluce se jim vyhnula velik²m obloukem. AfriΦtφ zem∞d∞lci nemajφ penφze na nßkup kvalitnφho osevu, hnojiv nebo v²konn²ch zem∞d∞lsk²ch stroj∙. Nejb∞₧n∞jÜφm nßstrojem je v mnoha p°φpadech pouze motyka, Φasto jedinß pro celou rodinu. Prßce, kterß by s kombajnem byla hotovß za p∙l hodiny, trvß za takov²ch podmφnek cel² m∞sφc. Tak se ztrßcφ drahocenn² Φas, b∞hem n∞ho₧ by bylo mo₧nΘ pole znovu osφt. K Φemu ale traktor, kdy₧ nenφ nafta, k Φemu kombajn, kdy₧ nejsou nßhradnφ dφly? Aby bylo mo₧nΘ zajistit ob₧ivu obyvatel t∞chto zemφ, je v prvnφ °ad∞ zapot°ebφ, aby se stabilizovaly tam∞jÜφ politickΘ pom∞ry a hospodß°stvφ mohlo °ßdn∞ fungovat. V zemφch, kterΘ se utßp∞jφ v nekoneΦn²ch obΦansk²ch vßlkßch, problΘmy farmß°∙ nikoho nezajφmajφ. NaÜi zem∞d∞lci si s trochou nadsßzky urΦit∞ povzdechnou, ₧e u nßs ₧ßdnß vßlka nenφ a zodpov∞dnφ ΦinitelΘ jsou k jejich ·d∞lu stejn∞ nevÜφmavφ. A₧ na to, ₧e t°eba takovß kon₧skß vlßda se blokßdy svΘho ·°adu tam∞jÜφmi podvy₧iven²mi vep°φky rozhodn∞ obßvat nemusφ. Ba prßv∞ naopak...
╪═ZEK JE PRO BOHAT╔
Dop°ßt si takov² Ü¥avnat² steak je mimo°ßdn² luxus. O masu hov∞zφm ani nemluv∞. To proto, ₧e je pot°eba nejprve vykrmit dobytek a teprve potom m∙₧e ke stolu zasednout Φlov∞k. Podle americk²ch statistik je k vykrmenφ prasete na porß₧kovou hmotnost 120 kg zapot°ebφ p°ibli₧n∞ 300 kg kuku°ice a 50 kg sojov²ch bob∙. ZφskanΘ maso by jednomu Φlov∞ku vydr₧elo (p°i minimßlnφ dennφ spot°eb∞ 2200 kaloriφ, jak ji uvßdφ OSN) p°ibli₧n∞ 49 dnφ. Kdyby ale Φlov∞k jedl kuku°ici a sojovΘ boby p°φmo, m∞l by dostateΦn² p°φsun potravy na vφce ne₧ 500 dn∙, u hov∞zφho masa dokonce na vφce ne₧ 1300 dn∙ tj. na vφce ne₧ t°i a p∙l roku! Jφst maso je v podstat∞ stejn² p°epych jako tisknout noviny na pergamen. Rychle se rozvφjejφcφ ╚φna zaΦφnß b²t natolik bohatß, ₧e si takov² luxus m∙₧e dovolit. Spot°eba vep°ovΘho na obyvatele je srovnatelnß se Spojen²mi stßty. I spot°eba hov∞zφho a ku°ecφho masa roste. Obliba rychlΘho stravovßnφ, tolik rozÜφ°enΘho v zßpadnφm sv∞t∞, se zvyÜuje. Mφstnφ zdroje nedokß₧φ pokr²t zvyÜujφcφ se poptßvku zp∙sobenou zm∞nou stravovacφch nßvyk∙. P°esto₧e ╚φna za poslednφch padesßt let dokßzala vφce ne₧ ztrojnßsobit produkci obilnin, stßle z∙stßvß jejich nejv∞tÜφm sv∞tov²m dovozcem. Gigant s jednou a Φtvrt miliardou obyvatel se sßm neu₧ivφ. Podφvejme se, jak jsou na tom v sousednφ Indii, kterß by podle progn≤z Fondu OSN pro otßzky populace m∞la ji₧ za padesßt let dosßhnout jednΘ a p∙l miliardy obyvatel a p°edstihnout ╚φnu. Indie ekonomicky v²razn∞ zaostßvß za sv²m v∞tÜφm sousedem, hroziv² je i p°φr∙stek jejφ populace. Na prvnφ pohled by se mohlo zdßt, ₧e tato zem∞ neodvratn∞ sm∞°uje ke katastrof∞. P°esto je tu ale fakt, dφky n∞mu₧ Indie ·sp∞Ün∞ bojuje s hladem. V∞tÜina jejφch obyvatel je toti₧ p°φsn²mi vegetarißny. HinduistickΘ nßbo₧enstvφ, ke kterΘmu se hlßsφ asi 83 procent Ind∙, pova₧uje krßvu za posvßtnou. Zabφt krßvu je n∞co nemyslitelnΘho. ╪eznφci, na rozdφl od naÜich pom∞r∙, rozhodn∞ nepat°φ mezi elitu spoleΦnosti. P°φkladnou pozornost, jakou v∞nuje Indie zem∞d∞lstvφ, spolu s vegetarißnstvφm jejφch obyvatel, jφ zajistilo sob∞staΦnost v produkci zßkladnφch potravin, jejich₧ p°ebytky dokonce vyvß₧φ! Mnozφ odbornφci nevßhajφ v tΘto souvislosti hovo°it o zßzraku. Jestli₧e se i do budoucna poda°φ udr₧et tento p°φzniv² stav, pak je mo₧nΘ Indii pova₧ovat za model pro °eÜenφ problΘmu, se kter²m se pot²kajφ vÜechny rozvojovΘ zem∞.
R┘ÄOV┴ BUDOUCNOST?
Podle st°ednφch odhad∙ OSN by m∞la Zem∞ v roce 2050 nΘst asi 9,5 miliardy obyvatel (odhady kolφsajφ mezi 7,7-11,2 miliardy). OptimistickΘ progn≤zy hovo°φ o tom, ₧e p°ibli₧n∞ v tΘto dob∞ by se m∞l nßr∙st zastavit a v nßsledujφcφch letech by dokonce mohlo dojφt k poklesu. Otßzkou z∙stßvß, jestli je Zem∞ schopnß t∞chto 9,5 miliardy lidφ u₧ivit. JistΘ je, ₧e se bude muset setsakramentsky otßΦet...
Magazφn MladΘ fronty DNES 29.07.1999
TΘma - Autor: Text: Alexandr Kundrßt - Strana: 12
