NovinovΘ Φlßnky
Pro zdravΘ obΦany ned∞lß stßt bohu₧el v∙bec nic
Stßt stvo°il ministerstvo zdravotnictvφ, kterΘ mß peΦovat o zdravφ obyvatel. SkuteΦnost je o vÜem takovß, ₧e je pouze ministerstvem nemocφ, nemocnic a lΘk∙.
Pro zdravΘ ned∞lß nic.
Postoj ke zdravφ je u nßs zcela jin² ne₧ t°eba v dßvnΘ ╚φn∞. Tam byl lΘka° zodpov∞dn² za v²chovu a prevenci. NejlΘpe byl placen ten, kterΘmu ₧ßdnß osoba v jeho komunit∞ neonemocn∞la. Praxe naÜeho stßtnφho zdravotnictvφ je nßkladn∞jÜφ: nechat nemoc vzniknout a pak potlaΦovat jejφ p°φznaky. V naÜem systΘmu je toti₧ zak≤dovßna p°φmo fatßlnφ chyba. Zßjmy zdravotnφk∙ jsou, na rozdφl od t∞ch Φφnsk²ch, v p°φmΘm rozporu se zßjmem nemocn²ch. Kdy₧ onemocnφme, byli bychom rßdi vylΘΦeni jednou a prov₧dy. To by ale v∞tÜina naÜich lΘka°∙ asi nem∞la na chleba. A tak nßÜ systΘm motivuje lΘka°e obrßcen∞lΘΦit nßs co nejΦast∞ji a stßle. Navφc tu p∙sobφ pro normßlnφho smrtelnφka nep°edstavitelnΘ lobby nadnßrodnφch monopol∙ v²robc∙ lΘΦiv a lΘka°skΘ techniky. Jejich mocensk² vliv je obrovsk². B∞₧n∞ viditelnß je pouze masivnφ, i kdy₧ sofistikovanß reklama, vytvß°ejφcφ prost°edφ pro poptßvku po stßle nov²ch lΘcφch, diagnostickΘ a lΘΦebnΘ technice a ·konech. Ani nejvysp∞lejÜφ stßty sv∞ta nejsou schopny tento systΘm financovat. P°itom procento populace, kterΘmu se standardnφ lΘka°skΘ pΘΦe m∙₧e dostat, trvale a rapidn∞ klesß. Nap°. v USA to bylo v roce 1965 jeÜt∞ 45 procent populace, v roce 1985 jen 16 procent a v roce 1995 zhruba 5 procent obyvatel. Vztßhnemeli tento trend na celosv∞tovou populaci v roce 1999, zjistφme, ₧e vrcholnß standardnφ pΘΦe m∙₧e b²t poskytnuta asi polovin∞ promile obyvatel planety... Majφli s financovßnφm problΘmy nejvysp∞lejÜφ zem∞, jak je to u nßs? RuÜenφ nemocnic, jednotek intenzivnφ pΘΦe za stovky milion∙, p°evß₧enφ zran∞n²ch lidφ v sanitce od jednΘ nemocnice k dalÜφ p°es dv∞ hodiny, Φekßnφ na operace... Jen₧e systΘm, kter² to mß na sv∞domφ, je uzßkon∞n. Krom∞ toho jej de facto °φdφ ti, kte°φ na n∞m profitujφ, a nemajφ proto zßjem na n∞m cokoliv m∞nit. A tak, aby se zhroucenφ systΘmu co nejdΘle oddßlilo, p°enßÜejφ se nßklady z pojiÜ¥oven ve stßle v∞tÜφ mφ°e na bedra obΦana plßtce danφ a zdravotnφho pojiÜt∞nφ. Klidn∞ se vßm proto m∙₧e stßt, ₧e budete sice po desetiletφ obojφ °ßdn∞ platit, ale a₧ budete pot°ebovat n∞jak² lΘk nebo lΘka°sk² ·kon, zaplatφte znovu.
Pla¥te, a a₧ budete n∞co pot°ebovat, zaplatφte znovu
Vlßdnoucφ a prosazujφcφ se nßzor etablovanΘ alopatickΘ medicφny je poplatn² systΘmu, dφky kterΘmu lΘka°i na chleba majφ. To by jeÜt∞ nemuselo a₧ tak vadit. ProblΘmem je, ₧e vÜechno, co lΘka°∙m na chleba potencißln∞ sahß, je ihned potlaΦovßno, nebo aspo≥ bagatelizovßno a karikovßno. Pro normßlnφho obΦana je jedinou cestou z bludnΘho kruhu naÜeho systΘmu prevence. Proto₧e jejφ v²znam je po tisφce let znßm, mluvφ o nφ zdravotnφci i stßtnφ orgßny. Ale jen licom∞rn∞ mluvφ. Jejich rady Φasto vyznφvajφ jako doporuΦenφ na cigaretovΘ krabiΦce od ministra, kter² kou°φ Φty°icet startek denn∞. Navφc prevenci zaml₧ili tak, ₧e za ni mnozφ pova₧ujφ u₧ i interrupci. "Prevence: soubor opat°enφ majφcφ zabrßnit vzniku onemocn∞nφ," °φkß slovnφk. Dφky "zdravotnφ osv∞t∞" za prevenci pova₧ujeme v∞tÜinou jen lΘka°skou prohlφdku. Jakkoliv je jist∞ i ona doporuΦenφ hodnß (hlavn∞ proto, ₧e "lΘΦφme" nßsledky je lepÜφ odstra≥ovat malΘ vady ne₧ velkΘ), s prevencφ nemß v∙bec nic spoleΦnΘho. Jdemeli t°eba na zubnφ kontrolu, m∙₧e lΘka° objevit kaz, kdy₧ je jeÜt∞ mal², a nßs oprava nebude tolik bolet. Ale to p°ece nenφ prevence. Ta tkvφ ve zdravΘ v²₧iv∞ a v ΦiÜt∞nφ zub∙. NaÜe oficißlnφ medicφna skuteΦnΘ p°φΦiny nemocφ nejen neznß, ale ani po nich nepßtrß. Ve skuteΦnosti jφ vyhovuje, kdy₧ poΦty nemocn²ch i nemocφ nar∙stajφ. Krom∞ toho p°edstavitelΘ "v∞deckΘ" medicφny mnohΘ cesty a nßstroje prevence zesm∞Ü≥ujφ nebo ignorujφ a i nej·sp∞Ün∞jÜφ lΘka°i a lΘΦitelΘ u₧φvajφcφ alternativnφ metody lΘΦby jsou otev°en∞ Φi skryt∞ diskriminovßni. Kdo na tuto nevra₧ivost nejvφce doplßcφ, jsou pacienti. A tak lΘka° v ╚eskΘm rozhlase bezostyÜn∞ vysv∞tluje astmatik∙m, ₧e postaΦφ chorobu vΦas diagnostikovat a pak pravideln∞ chodit do ordinace (v tomto p°φpad∞ do konce ₧ivota). Na p°φmou otßzku po prevenci odpovφ, ₧e "prevence to nevy°eÜφ", a na vysv∞tlenou dodßvß, ₧e k r∙zn²m alternativnφm postup∙m nemß d∙v∞ru. DalÜφ den se dovφme, ₧e bez mlΘka nebudeme mφt, zejmΘna d∞ti, dost kalcia a zdravΘ kosti. Jen mlΘko je toho nejlepÜφ zdroj, lepÜφ ne₧ v²robky kysanΘ. A nejsou nßm doporuΦeny "klφΦky ani podobnΘ rßdoby zdravΘ potraviny", proto₧e na to pak doktor nenφ. Mluvil by dotyΦn² lΘka° stejn∞, kdybychom na mlΘko stßli fronty? Stejn∞ poplatnΘ byly a jsou rady o jeÜt∞ d∙le₧it∞jÜφch v∞cech, jako je nap°. u₧φvßnφ antibiotik. Podle pr∙zkum∙ nemßme v pohrdßnφ zdravou v²₧ivou v Evrop∞ konkurenci, v procentech ·mrtφ na znßmΘ civilizaΦnφ choroby nßm pat°φ Φelnß mφsta. JakΘ jsou d∙vody tohoto stavu? Jak se na n∞m podφlφ zdravotnφ osv∞ta a prevence? Do urΦitΘ mφry lze pochopit a tolerovat snahu hßjit vlastnφ zßjmy a udr₧ovat "stßdo" v nev∞domosti. P°ijmout ale na zaΦßtku t°etφho tisφciletφ tvrzenφ, ₧e Slunce obφhß kolem Zem∞, proto₧e vÜechny naÜe smysly to °φkajφ, nelze. Podφvßmeli se na typickΘho "obΦana", uvidφme os∙bku, kterß se podobß majiteli auta, co svΘho milßΦka sice stßle opraÜuje a leÜtφ, ale jezdφ s nφm hlava nehlava a cesta necesta. Nem∞nφ olej ani svφΦky, mφsto naturalu tankuje klidn∞ benzin s olovem nebo naftu. Kdy₧ auto klekne, zlobφ se, ₧e tomu nerozumφ, a dozvφli se, ₧e musφ do opravny, lßte°φ na v²robce. Tak i my, zblblφ vÜemi t∞mi radami, reklamami a jin²mi komerΦn∞ prezentovan²mi "informacemi", zachßzφme stejn∞ se svou t∞lesnou schrßnkou. K ·plnΘmu pochopenφ d∙sledk∙ je dobrΘ si uv∞domit, ₧e k pobytu na tΘto planet∞ svΘ t∞lo nezbytn∞ pot°ebujeme. Kdybychom se o sebe starali aspo≥ tak, jak se starßme t°eba o vlasy nebo o nehty... ╪eΦ je ale o opravdovΘ pΘΦi o t∞lo i o ducha. Ka₧d² sice °ekne, ₧e zdravφ je nejd∙le₧it∞jÜφ, ale jednat podle toho zaΦne teprve, kdy₧ je ztrßcφ. Navφc velkΘ Φßsti lidiΦek stßvajφcφ systΘm vlastn∞ vyhovuje. Onemocnφli, dojdou si k lΘka°i pro neschopenku a n∞jak² ten chemick² p°φpravek k potlaΦenφ p°φznak∙ choroby. NestaΦφli na to chemie, lze pou₧φt n∙₧. Ale opustit svΘ zvyky, kterΘ je vlastn∞ do ordinace p°ivedly? Prßv∞ na tomto poli by zdravotnictvφ mohlo pro ty, kte°φ je financujφ, ud∞lat mnoho, hned a s minimßlnφmi nßklady. Nejprve by ovÜem zdravotnφci museli p°estat s radami, kterΘ vypovφdajφ leda tak o tom, kam rßdce ve svΘm v²voji dosp∞l, p°φpadn∞ kolik dostal zaplaceno. A zatφm nedostatek informacφ m∙₧e p°ivodit prßv∞ ty ·jmy, p°ed kter²mi lΘka°i varujφ. P°φkladem m∙₧e b²t po₧φvßnφ masa. Kdy₧ jsme byli prvnφ na sv∞t∞ v konzumaci vep°ovΘho a b∙Φek byl jen v podpultφ, doporuΦovali rßdcovΘ maso omezit. Dnes, kdy je masa nadbytek, radφ nßm jφst maso ka₧d² den a vegetarißnstvφ odsuzujφ. Jen₧e mezi nßmi vegetarißni jsou a budou. Proto by bylo lepÜφ, aby jim byly poskytnuty informace seri≤znφ, ne na ·rovni hanopisu.
Kde zaΦφt
Zßkladnφ a nejjednoduÜÜφ oblastφ prevence je prßv∞ v²₧iva a jejφ dopl≥ky. Je to takΘ oblast nejposti₧en∞jÜφ. VÜimn∞te si, ₧e ani na konci druhΘho milΘnia se lΘka°skΘ kapacity neshodnou na tak trivißlnφ v∞ci, jakou je slo₧enφ stravy Φlov∞ka. Zato reklama p∙sobφ svorn∞, a zdravotnφci se o nedostatek pacient∙ v nejbli₧Üφch desetiletφch obßvat nemusφ. Mnoho d∞tφ u₧ na zßkladnφch Ükolßch svaΦφ denn∞ chipsy s kolou a v automatech umφst∞n²ch p°φmo ve Ükolßch si kupujφ sladkosti a kßvu. V₧dycky jsou dv∞ mo₧nosti, rozhodnout se musφ ka₧d² sßm. Chceteli setrvat v pasivnφm postoji, poΦkat, a₧ nemoc vznikne, a pak lΘΦit jejφ nßsledky chemoterapiφ, m∙₧ete. Jste ve svobodnΘ a demokratickΘ zemi a mßte prßvo b²t nemocnφ. Nemusφte opouÜt∞t svΘ starΘ dobrΘ zvyky, a dokonce ani p°em²Ület. V tomto p°φpad∞ nenφ od v∞ci rada v duchu znßmΘho v²roku "Zaje∩ si do Pelh°imova a b∞₧ se podφvat na krematorium, a¥ vφÜ, do Φeho jdeÜ". Zdßli se vßm to p°φliÜ morbidnφ, m∙₧ete zaΦφt n∞jakou Φekßrnou (nemyslφm nßdra₧nφ).
Kdo zodpovφdß za vaÜe zdravφ?
Nechceteli testovat ·rove≥ naÜeho zdravotnictvφ na vlastnφ k∙₧i, zkuste p°ijmout nßzor, ₧e za vÜechno, co se vaÜeho zdravφ a ₧ivota t²kß, zodpovφdßte pouze a jen VY. Nikdo vßm nem∙₧e nic p°ikazovat a zakazovat (a₧ na n∞kolik prßvnφch norem poplatn²ch modelu totalitnφ legislativy). Bu∩te otev°enφ informacφm, uva₧ujte nejen o jejich obsahu, ale i o tom, kdo a proΦ vßm je sd∞luje. V∞tÜina naÜich spoluobΦan∙ jist∞ nezbaÜtφ bez p°em²Ülenφ vÜechno, co °φkß kup°φkladu p°edseda vlßdy, jen proto, ₧e to °φkß p°edseda vlßdy. Uva₧ujeteli o nßzorech politick²ch, proΦ byste to nem∞li d∞lat u informacφ t²kajφcφch se vaÜeho ₧ivota a zdravφ? Proto, ₧e je hlßsß Φlov∞k s tituly a funkcemi? A do nov²ch zaΦßtk∙ pro vßs mßme nov² nßm∞t: "Jeli mo₧nΘ ₧ivot zhorÜit a zkrßtit, je ho takΘ mo₧nΘ zkvalitnit a prodlou₧it." I kdy₧ to prvnφ je snadn∞jÜφ.
Titul: LidovΘ noviny
Datum vydßnφ: 18.10.1999
Autor: Kristißn Chalupa
Strana: 4
