NovinovΘ Φlßnky
Tichß, klidnß a Φistß smrt
Pßrku v rohlφku a jin²m masit²m pochoutkßm p°edchßzela smrt zvφ°ete. Smrt, je₧ m∞la b²t bezbolestnß, tichß a °emesln∞ Φistß. Cφtφme jeÜt∞ v tΘ podivnΘ hmot∞ ukr²vajφcφ se v obalech z kov∙, igelitu Φi lesklΘho papφru kdysi ₧ivΘho tvora? Nebo si to nep°ipouÜtφme a chlßcholφme se v∞domφm, ₧e maso se p°ece "vyrßbφ v tovßrnßch"? Mo₧nß o jeho p∙vodu jen nep°em²Ülφme.
MletΘ ze strom∙
Ohromujφcφ Φφsla - t°icet tisφc telat, p∙l milionu krav a b²k∙, tΘm∞° p∞t milion∙ prasat a nespoΦφtanΘ mno₧stvφ slepic, hus, kachen, krßlφk∙ a jin²ch zvφ°at se roΦn∞ porazφ v naÜφ malΘ zemi. Smrt zvφ°ete si vÜak uv∞domφme, jen pokud se t²kß naÜich domßcφch mazlφΦk∙. "Vφte, jak² je rozdφl mezi m∞Ü¥ßkem a venkovanem?" ptß se rodßk z Vimperka, osmdesßtilet² vyslou₧il² °eznφk Jßchym Bla₧ej. "Ne? No, kdy₧ vyprßvφm, co se d∞je se zvφ°etem p°i porß₧ce, tak venkovan mlΦφ. A m∞Ü¥ßci? Ti °φkajφ: "MusφÜ to °φkat zrovna u jφdla? Jako by m∞li v²Φitky sv∞domφ z toho, co jedφ, alibisti," uva₧uje °eznick² nestor.
"Taky si myslφm, ₧e pon∞kud zapomφnßme, ₧e smrt je souΦßstφ ₧ivota, a nikoliv jejφm koncem. V₧dy¥ nßm v∙bec chybφ n∞kdejÜφ sou₧itφ se zvφ°aty, tak₧e si u₧ n∞kterΘ d∞ti myslφ, ₧e t°eba krßva je fialovß nebo ₧e mletΘ maso roste na stromech," °φkß Ji°φ Novßk, p°edseda ┌st°ednφ komise pro ochranu zvφ°at.
Nß, husß, nß
Za plotem dvora hospodß°stvφ na kraji Humpolce se p°ed Velikonocemi kolΘbajφ t°i husy. Zavalitφ, leskle bφlφ ptßci s okrovou ₧lutφ na zobßcφch syΦφ na Marii. Jejφ dvojΦata strkajφ skrze oka plotu husßm Ü¥avnatΘ puky pampeliÜek. Pok°ikujφ na n∞: "Nß, husß, nß, nß, husß, nß." Venkovskß idyla, p°esn∞ takovß, jakou rodilß Pra₧aΦka Marie Rendlovß v pokuÜenφ chalupß°skΘho sentimentu chce sv²m desetilet²m potomk∙m ukßzat.
Z k∙lny vychßzφ drobnß starß ₧ena, Üßtek na hlav∞, sekeru v ruce. Op°e ji o Üpalek na sekßnφ d°eva a holφ za₧ene husy do rohu. Pra₧ßk∙ za plotem si nepovÜimne. Prvnφ husu sev°e mezi nohama, natßhne jφ krk jako gumovou hadici p°es Üpalek, zvedne sekeru a Φist∞ odd∞lφ hlavu od krku. Roztßhne kolena a t∞lo husy bez hlavy se jeÜt∞ mocn∞ odrazφ od Üpalku. Na ΦeskΘm dvorku se odehrßvß ptaΦφ tanec, podobn² epileptickΘmu zßchvatu. Vezme druhou husu, sev°e ji mezi koleny, ost°φ zasviÜtφ... uchopφ t°etφ husu a svist ... po trßv∞ "lΘtajφ" ptßci a z dlouh²ch krk∙ bez hlav jim pr²Ütφ krev."Hej, co to vyvßdφte, ₧enskß, ste se zcvokla," cloume zrezl²m plotem rozohn∞nß Marie Rendlovß. D∞ti jen zv∞dav∞ p°ihlφ₧ejφ, neplßΦou. Marie je nacpe do auta a mφ°φ z Vrchoviny, pryΦ ze "ÜφlenΘho venkova", dom∙, do Prahy, do...
Zmrazenß krutost?
"...asi jela do suprmßrketu. Pro ·hledn² balφky. Masov² kuliΦky, pikantnφ k°φdla, rybφ prsty. Jo, odkdy vlastn∞ majφ ryby prsty?" sm∞je se Jßchym Bla₧ej, kdy₧ si vyslechne husφ p°φb∞h z Vrchoviny. ╪eznφk velice dob°e vφ, odkud maso na talφ°i pochßzφ. Mß ovÜem takΘ vnuky v Plzni a ti se podobajφ d∞tem panφ RendlovΘ. D∞deΦek se jednou tuze divil, kdy₧ se od nich dozv∞d∞l, ₧e se penφze tisknou v bankomatech a maso ₧e se vyrßbφ v masnßch a v obchodech. Z Φeho vlastn∞, to vnuci °φci nedokßzali. "Ta babka to ud∞lala dob°e. Husy se v klidu pßsly, nebyly vystresovan². Byla to Φistß prßce," komentuje Jßchym Bla₧ej.Marii Rendlovou husφ smrt pohorÜila a rozlφtila. Uva₧ovala dokonce o trestnφm oznßmenφ pro poruÜenφ zßkona o t²rßnφ zvφ°at. Na protest proti zabφjenφ se rozhodla stßt se vegetarißnkou. Jak to vlastn∞ s tou husou je? Veterinß° Ji°φ Dousek je mφstop°edseda ┌st°ednφ komise pro ochranu zvφ°at p°i ministerstvu zem∞d∞lstvφ. "Ve velkochovech se husa zav∞sφ za nohy, navlhΦφ se jφ hlava a omrßΦφ elektrick²m proudem. Vzßp∞tφ nßsleduje vykrvenφ. Na druhou stranu se v malochovech p°ipouÜtφ i ut∞tφ hlavy dr∙be₧i, proto₧e nezp∙sobuje nadm∞rnou bolest. Nenφ to krutß smrt. P°ipadalo by mi komickΘ, kdyby si babiΦka na dvorku musela nejd°φve p°ipravit na dvo°e elektrickou lßze≥," °φkß veterinß° Ji°φ Dousek.
Sv∞tla velkom∞sta
OmrßΦenφ i vlastnφ skon zvφ°ete m∙₧eme p°irovnat k velkom∞stu v noci - v₧dy se najde sv∞tlo, kterΘ zhasne jako poslednφ. To, ₧e na dvo°e lΘtajφ husy bez hlav, se m∙₧e jevit v tomto ohledu jako drastickΘ, ale husa u₧ nic necφtφ, je mrtvß.Starozßkonnφ ÄidΘ, st°edov∞kΘ m∞stskΘ °eznickΘ cechy, p°edvßleΦnΘ SpoleΦenstvo °eznφk∙ a uzenß°∙ i ₧ena na dneÜnφm ΦeskΘm dvorku poznali onu starou moudrost, ₧e existuje p°φmß ·m∞rnost mezi kvalitou masa a zp∙sobem porß₧ky, p°esn∞ji °eΦeno situacφ, je₧ porß₧ce p°edchßzela.Na Üumavsk²ch kopcφch je tma a dole ve Vimperku u₧ nesvφtφ ₧ßdnΘ sv∞tlo. Je t∞sn∞ p°ed vßlkou a Jßchym Bla₧ej spolu s otcem vyvßd∞jφ dva voly z pastvy. Vedou je pomal²m krokem po okresnφ cest∞ do Volyn∞. VeΦer dorazφ k zßjezdnφ hospod∞ ve ZleÜicφch a zvφ°ata p°ivß₧ou k ₧elezn²m kruh∙m zapuÜt∞n²m ve zdivu (ty kruhy jsou tam dosud - pozn. red.). "Rßno ve t°i jsme znovu vyrazili a voleΦci ty poslednφ kilometry k voly≥skΘmu °eznφkovi doÜli v chlßdku, v klidu a odpoΦatφ. On je pak palicφ omrßΦil a potom teprv porazil. To sem vßm m∞l z toho takovej dobrej pocit, ₧e na ten konec hoÜi m∞li Φas. ÄßdnΘ hon∞nφ a i to maso bylo lepÜφ," vzpomφnß °eznφk Bla₧ej.Veterinß° Ji°φ Dousek k tΘto problematice dodßvß: "B²ci z jednoho chovu majφ mezi sebou p°φsn∞ vymezenou hierarchii. Na velk²ch jatkßch ale n∞kdy dochßzφ k mφchßnφ jedinc∙ a ti mezi sebou bojujφ o postavenφ ve skupin∞. Zvφ°ata se takΘ vysilujφ cestou, kdy jsou nat∞snßna v kamionu. Tohle sta°φ °eznφci v∞d∞li, ₧e zvφ°e p°ed porß₧kou musφ b²t odpoΦatΘ a klidnΘ. ╪ada hormon∙, kterΘ se stresovanΘmu zvφ°eti vyplavφ do krve, toti₧ znehodnotφ kvalitu masa. Vep°ovΘ se zbarvφ do Üedor∙₧ova a zvodnatφ. Hov∞zφ ztmavne, zm∞nφ chu¥ a nelze ho zpracovat dom∞kka."
Tichß
Dnes nenφ mo₧nΘ porß₧et velkß zvφ°ata doma (nejv∞tÜφ zvφ°e povolenΘ pro domßcφ zabφjaΦku je prase), je vÜak mo₧nΘ a ₧ßdoucφ zvφ°eti cestu ke smrti ulehΦit. Veterinß°i sice vytvo°ili hustou pavuΦinu zßkon∙, p°φkaz∙ a na°φzenφ, dle kter²ch je t°eba dodr₧ovat mimo jinΘ stßdov² pud, aby ostatnφ krßΦeli za vedoucφm zvφ°etem, ale i princip p°echßzenφ z tmavÜφho prostoru do sv∞tlejÜφho, a nikoliv naopak. Je takΘ dßno, ₧e zvφ°e nenarazφ na p°ekß₧ky, jako je gumovß hadice nebo kalu₧ vody a ₧e vÜe se mß odehrßvat beze sp∞chu. Jako ostatn∞ Φasto, realita je jinß. Veterinß°i znajφ p°φpady modlφcφch se °eznφk∙, prosφcφch za odpuÜt∞nφ, ₧e berou ₧ivot a na druhΘ stran∞ jsou znßmy ÜpeditΘrskΘ firmy p°ijφ₧d∞jφcφ na jatka po zavφracφ hodin∞. PlechovΘ boxy se slepicemi °idiΦi nahßzejφ p°es plot na hromadu. Co si myslet o lidech, kte°φ krßvu se zlomenou nohou p°ehazujφ na korbu nßkla∩ßku l₧φcφ bagru. "Myslφm, ₧e bezbolestnß porß₧ka zvφ°at je, jak se dnes °φkß, dob°e oÜet°enß. ProblΘm je Φasto s t∞mi, kdo ji provßd∞jφ. Zde m∙₧e dojφt a₧ k jistΘ otup∞losti," vysv∞tluje Ji°φ Dousek. S "anonymitou masa" na druhou stranu kontrastuje nov² trend, p°ichßzejφcφ ze zßpadnφ Evropy. Tak jako existuje ekologickΘ zem∞d∞lstvφ, existuje i - jakkoliv to znφ absurdn∞ - "ekologickß smrt". Ve vybran²ch obchodech a statcφch si m∙₧ete zakoupit maso s tzv. rodokmenem. Dozvφte se z n∞ho nejen to, kde se dotyΦn² b²k pßsl, jak se jmenoval, kolik mu bylo let, ale mßte i jistotu, ₧e na porß₧ku p°iÜel v klidu a jeho smrt byla bezbolestnß.
To vßm byla prda...
Znßte slavnΘ "vtipnΘ" p°φhody z ΦeskΘho venkova nebo z Nevßhej a toΦ, kterak se nßm prase napoprvΘ zabφt nepoda°ilo a paÜφk s useknut²m uchem b∞hal k "bodrΘ radosti" vesniΦan∙ ostoÜest po nßvsi? Jßchym Bla₧ej znß tyto p°φb∞hy velmi dob°e. "Na tom nenφ ale v∙bec nic veselΘho. Do vßlky jsem to nikdy nevid∞l, po vßlce skoro vÜude," mluvφ nasupen∞. Narß₧φ na znßmou skuteΦnost, ₧e tzv. dosφdlenci - tedy lidΘ z m∞st bez dostateΦnΘ zkuÜenosti z hospodß°stvφm - se sami pokouÜeli o zabitφ prasete. "Podφvejte se, ÄidΘ m∞li v₧dy svΘho Üocheta a venkov svΘho °eznφka. A¥ ka₧d² d∞lß to, co umφ a neplete se nßm do °emesla. Kdy₧ se do toho pustφ amatΘr, odnese to v₧dycky zvφ°e," ulevuje si °eznφk.Ochrana zvφ°ete p°ed p°edsmrtn²m t²rßnφm a muΦenφm nenφ vynßlez poslednφ doby. Postihy za tento Φin najdeme ji₧ v babylonskΘm Chammurabiho zßkonφku. Ve st°edoevropsk²ch podmφnkßch je ovÜem nejznßm∞jÜφ ₧idovsk² zp∙sob porß₧enφ. Vychßzφ z v∞ty, "₧e Hospodin je ke vÜem dobrotiv², nade vÜφm, co uΦinil, se slitovßvß".HebrejskΘ ca'ar ba'alej chajim (zp∙sobenφ bolesti ₧ivΘmu tvoru) je Φin zakßzan² ₧idovsk²m Zßkonem. Ten p°edepisuje ulevit zvφ°eti v nouzi. Zakazuje ale i zavazovat volu hubu, kdy₧ se mlßtφ obilφ, zap°ahat spoleΦn∞ k orb∞ silnΘ a slabΘ zvφ°e a porazit v tent²₧ den zvφ°e spolu s jeho mlßd∞tem. V hebrejskΘ Bibli lze najφt dokonce ΦetnΘ p°φklady exemplßrnφ laskavosti k nerozumn²m tvor∙m. Za neomluviteln² akt krutosti se pova₧uje jφst maso ze ₧ivΘho zvφ°ete, p°iΦem₧ do tΘto kategorie je zahrnut takΘ sportovnφ lov. Starost o to, aby nebylo zp∙sobeno utrpenφ ₧ßdnΘmu "ΦistΘmu" zvφ°eti, byla do znaΦnΘ mφry motivacφ pro proceduru Üchity, p°i nφ₧ vyÜkolen² a soucitn² Üochet dbß na to, aby smrt zvφ°ete byla co nejlehΦφ a co nejmΘn∞ bolestnß. "Dlouholetß hr∙za z krveprolitφ a krutosti v jakΘkoliv form∞ zp∙sobila, ₧e ÄidΘ jsou neobyΦejn∞ citlivφ k problΘmu ca'ar ba'alej chajim, jeho₧ pravidla vstoupila v platnost nejmΘn∞ 2000 let p°ed tφm, ne₧ v "osvφcen²ch" zemφch vznikly spolky na ochranu zvφ°at," m∙₧eme se mimo jinΘ doΦφst ve Slovnφku judaismu.èchita p°edepisuje pou₧itφ neposkvrn∞nΘho a specißln∞ p°ipravenΘho no₧e, kter² p°etne zvφ°eti ₧ivotn∞ d∙le₧itΘ tepny, ₧φly a pr∙duÜnici. To mß za nßsledek vykrvßcenφ, bezv∞domφ a smrt za n∞kolik vte°in. ╚eskΘ, stejn∞ jako evropskΘ zßkonodßrstvφ na°izuje, ₧e se zvφ°e p°ed porß₧kou musφ nejd°φve omrßΦit (elektrick²m proudem nebo plynem). Existujφ vÜak v²jimky pro nßbo₧enskΘ obce, jako je ₧idovskß. "Na poΦßtku devadesßt²ch let byla ud∞lena v²jimka pro ₧idovskou nßbo₧enskou obec i p°esto, ₧e ÄidΘ striktn∞ odmφtajφ jakoukoliv formu omrßΦenφ. Zφskali jsme i britskou studii od spoleΦnosti zab²vajφcφ se hledßnφm tΘ nejp°φhodn∞jÜφ formy porß₧enφ. Z nφ jednoznaΦn∞ vypl²valo, ₧e exaktnφ m∞°enφ prokßzala, ₧e p°i Üchit∞ klesne b∞hem n∞kolika desetin vte°iny tlak v mozku natolik, ₧e zvφ°e upadne do bezv∞domφ. Je to smrt tΘm∞° bezbolestnß," tvrdφ veterinß° Ji°φ Dousek.
Klapky na oΦφch
Mnozφ z nßs, stejn∞ jako Marie Rendlovß, p°iznßvajφ, ₧e majφ ke zvφ°at∙m citov² vztah. Kdy₧ pojφdajφ maso, na smrt zvφ°ete rad∞ji nemyslφ. Takov² Üochet p°i porß₧ce musφ myslet na p°ikßzßnφ nezabijeÜ, mimo jinΘ proto, aby po smrti netou₧il. Mnoho k°es¥an∙ si dodnes p°ed jφdlem p°ipomene, ₧e za sv∙j ₧ivot d∞kujφ jinΘmu ₧ivotu. N∞kdo si nemyslφ nic. "Jß to °eÜφm tφm, ₧e daruji ₧ivot. O Vßnocφch p°inesu kapra dom∙ a po veΦe°i ho pustφme do °eky," libuje si Marie Rendlovß. "Jestli je ovÜem n∞co trapiΦskΘho, tak je to naÜe zachßzenφ s kapry. P°φliÜ nechßpu tradici jejich vßnoΦnφho prodeje. Za kßd∞mi stojφ amatΘ°i, kte°φ rybu neum∞jφ zabφt stejn∞ jako my doma. A p°inΘst si kapra dom∙, do chlorovanΘ osmnßctistup≥ovΘ vody a potom ho vyhladov∞lΘho pustit do °eky? To je jistß smrt. To by panφ Rendlovß m∞la spφÜe ₧alovat sebe," °φkß Ji°φ Dousek. V hospodß°stvφ na kraji Humpolce se znovu pasou na dvo°e housata. Hospodyn∞ jim dokonce dala jmΘna. A p°ed Velikonocemi je... a nenφ na tom nic krutΘho.
Magazφn MladΘ fronty DNES 24.06.1999
TΘma - Autor: PAVEL VONDR┴╚EK - Strana: 14
