NovinovΘ Φlßnky
"V Polsku nenφ politick² prostor pro nacionalisty a antisemity," °φkß Aleksander KwaÜniewski
Alexandr Kramer
Pane prezidente, pat°φ vaÜe nyn∞jÜφ nßvÜt∞va ╚eskΘ republiky (rozhovor se uskuteΦnil ve st°edu 22. ·nora) do kategorie b∞₧nΘ diplomatickΘ turistiky, nebo je n∞Φφm mimo°ßdn∞ v²znamnß?
V Praze jsem byl u₧ n∞kolikrßt a jeÜt∞ mnohem vφckrßt jsem se na r∙zn²ch mφstech sv∞ta setkßval s panem prezidentem Havlem. Mßme spolu trval² pracovnφ vztah, jeho₧ v²znam potvrzujeme Φas od Φasu slavnostnφmi nßvÜt∞vami. Tato je mimo°ßdnß tφm, ₧e je to moje prvnφ oficißlnφ nßvÜt∞va ╚eskΘ republiky.
Polsko, ╚eskß republika a Ma∩arsko se sblφ₧ily v ·silφ o vstup do NATO a do EvropskΘ unie. Domnφvßte se, ₧e bychom i v budoucnu m∞li - mo₧nß s n∞kter²mi dalÜφmi zem∞mi - v t∞chto strukturßch tvo°it jakousi lobby, prosazujφcφ naÜe spoleΦnΘ zßjmy?
Jednoho spoleΦnΘho cφle jsme u₧ dosßhli: jsme v NATO. K tomu, ₧e se nßm to poda°ilo, bezpochyby velmi p°isp∞lo, ₧e ╚eÜi, Ma∩a°i a Polßci v ·silφ o p°ijetφ do tΘto aliance spolupracovali. Jsem p°esv∞dΦen, ₧e totΘ₧ platφ pro naÜe p°ibli₧ovßnφ k EvropskΘ unii.
Vstupem do t∞chto struktur se stßvßme souΦßstφ ÜirÜφch spoleΦenstvφ. To ale neznamenß, ₧e bychom si v okam₧iku, kdy projdeme dve°mi, m∞li zamßvat a vydat se ka₧d² jinou cestou. Naopak, myslφm, ₧e pokud budeme ve svΘ dosavadnφ spoluprßci pokraΦovat, bude to p°φnosem nejen pro nßs, ale i pro naÜe novΘ partnery.
Necht∞l bych v tΘto souvislosti hovo°it o n∞jakΘ lobby, ale toho, co nßs bude i nadßle spojovat, urΦit∞ nenφ mßlo. Za prvΘ je to u₧ sama situace nov∞ p°φchozφch - a pak samoz°ejm∞ to, ₧e jsme zem∞ s podobnou historickou zkuÜenostφ, tak₧e budeme bezpochyby vφce zd∙raz≥ovat v∞ci, kterΘ z nφ vypl²vajφ. NaÜi partne°i to od nßs koneckonc∙ oΦekßvajφ, proto₧e nßs v tomto smyslu vnφmajφ jako celek: jako zßstupce st°ednφ Evropy.
V EU ovÜem zatφm nejsme a nadÜenφ Polßk∙ pro vstup do nφ v pr∙b∞hu poslednφho roku znaΦn∞ opadlo. Neobßvßte se, ₧e a₧ dojde k referendu, odpovφ v∞tÜina ne?
Ne, toho se neobßvßm. Jsem p°esv∞dΦen, ₧e stoupenci vstupu do EU budou v Polsku v₧dy p°eva₧ovat nad jeho odp∙rci. Je pravda, ₧e ta p∙vodnφ euforie dost opadla, ale je t°eba vid∞t, z jak velkΘ v²Üky: hlas∙ pro bylo zpoΦßtku skoro 80 procent! Nynφ je ten pom∞r 2:1, a to je, myslφm, realistiΦt∞jÜφ cifra.
Vedle psychologickΘho momentu jsou tu ovÜem i faktory v∞cnΘ. N∞kterΘ skupiny obyvatelstva - p°edevÜφm zem∞d∞lci - jsou znepokojeny riziky, kterΘ jim vstup do EU p°inese; p°itom znaΦnß Φßst on∞ch obav vypl²vß z nedostateΦnΘ informovanosti. Myslφm, ₧e tady vlßda v poslednφch dvou letech dost zaspala a ₧e je nezbytnΘ, aby brzy dohnala, co zanedbala nejen v propagaΦnφ Φinnosti, ale zejmΘna v oblasti vysv∞tlovßnφ a v²chovy k evropanstvφ. V∞°φm, ₧e to ud∞lß a ₧e referendum dß na polo₧enou otßzku jednoznaΦn∞ kladnou odpov∞∩. ZejmΘna jsem si jist, ₧e pro vstup do EvropskΘ unie budou hlasovat p°φsluÜnφci naÜφ mladΘ generace.
KterΘ oblasti se vßm p°i jednßnφ s Bruselem jevφ jako nejproblΘmov∞jÜφ a jakΘ v²jimky bude Polsko po₧adovat?
Zatφm jsme toho nßzoru, ₧e bychom o moc v²jimek ₧ßdat nem∞li a ₧e i poΦet p°echodn²ch obdobφ, oddalujφcφch naÜe plnohodnotnΘ partnerstvφ se souΦasn²mi Φleny EU, je t°eba omezit na minimum.
Kde jsou hlavnφ problΘmy? Tφm prvnφm je cel² nßÜ prßvnφ systΘm, kter² musφme zm∞nit tak, aby byl kompatibilni s legislativou v zemφch EU. V tΘto oblasti jsme toho u₧ hodn∞ ud∞lali, ale stßle toho mßme dost p°ed sebou.
Druh²m t∞₧k²m o°φÜkem, o n∞m₧ jsem se u₧ zmφnil, je zaΦlen∞nφ naÜeho zem∞d∞lstvφ do celoevropskΘho rßmce. Ale nemyslφm si, ₧e to je specificky polsk² problΘm; pokud znßm dob°e historii EU, pot²kaly se s nφm vÜechny zem∞, kterΘ do nφ postupn∞ vstupovaly.
T°etφ problΘm: nutnost restrukturalizace vÜech tradiΦnφch pr∙myslov²ch odv∞tvφ - hornictvφ, hutnictvφ, zbrojnφho pr∙myslu... Ta u₧ samoz°ejm∞ probφhß, ale musφ b²t skuteΦn∞ velmi hlubokß a d∙slednß, aby se tyto industrie b∞hem dvou a₧ t°φ let p°izp∙sobily standard∙m EvropskΘ unie a byly p°ipraveny fungovat v nov²ch podmφnkßch.
╚tvrtΘ d∙le₧itΘ tΘma, o n∞₧ jsem v tomto rozhovoru u₧ takΘ zavadil a kterΘ b²vß Φasto podce≥ovßno, je zp∙sob myÜlenφ, respektive nutnost jeho zm∞ny. Vstup do EvropskΘ unie nenφ jen v∞c politickΘho rozhodnutφ a souvisejφcφch ekonomick²ch a prßvnφch operacφ; je to takΘ otßzka toho, co mßme v hlavßch. Je t°eba v∞d∞t, jak²m zp∙sobem chceme b²t Evropany - abychom se v onom klubu nemotali jen kdesi v p°edsßlφ a netrp∞li nejr∙zn∞jÜφmi mindrßky v∙Φi jeho starÜφm Φlen∙m. Evropanstvφ znamenß v∞domφ novΘ, ÜirÜφ pospolitosti, k n∞mu₧ musφme dosp∞t, a to p°edpoklßdß velice hlubok² v²chovn² proces, kter² musφ probφhat vÜude: v politick²ch kruzφch i v tovßrnßch, ve Ükolßch, ve velk²ch m∞stech, v mal²ch m∞stech i ve vesnicφch...
╚esk² prezident Vßclav Havel minul² t²den ve svΘm projevu v EvropskΘm parlamentu mluvil o svΘ vizi federalizovanΘ Evropy. Mßte takΘ n∞jakou takovou p°edstavu?
╪ekl bych, ₧e v tomto uva₧ujeme s prezidentem Havlem velice podobn∞. Jsem velmi rßd, ₧e pronesl ten v²znamn² projev ve
ètrasburku; jß sßm jsem m∞l p°φle₧itost hovo°it k poslanc∙m EvropskΘho parlamentu vloni na p°elomu Φervna a Φervence. Je dob°e, ₧e hlasy ze st°ednφ Evropy, kterΘ tam slyÜφ, nejsou jen suplikami netrp∞liv²ch Φekatel∙ na p°ijetφ do EU, ale takΘ souzn∞jφcφmi p°φsp∞vky do diskuse o budoucφ podob∞ naÜeho kontinentu.
Myslφm, ₧e koncepce federalismu je pozitivnφ v tom, ₧e nßs vÜechny zavazuje k dodr₧ovßnφ jist²ch pravidel, kterß nßm usnad≥ujφ ₧ivot, p°ispφvajφ k dorozum∞nφ a k uskuteΦ≥ovßnφ spoleΦn²ch zßm∞r∙. SouΦßstφ t∞ch pravidel ale musφ b²t takΘ respekt pro kulturnφ svΘbytnost jednotliv²ch nßrod∙, etnik i menÜin. Stejn∞ jako prezident Havel i jß jsem p°esv∞dΦen, ₧e r∙znorodost a rozmanitost Evropy nenφ jejφ slabinou, ale naopak jejφm bohatstvφm - ₧e prßv∞ z odliÜnostφ vyr∙stajφ v²znamnΘ hodnoty. A ₧e bychom se proto m∞li - jak ve filozofickΘ, tak v praktickΘ rovin∞ - zamyslet nad tφm, jak tuto rozmanitost zachovat a uchrßnit p°ed tlakem unifikace.
Na to, ₧e nap°φklad ╚eÜi a Polßci, aΦkoliv hovo°φ podobn²mi jazyky, jsou v lecΦems rozdφlnφ, ₧e majφ trochu odliÜn² temperament, ₧e majφ v n∞kter²ch otßzkßch jinou citlivost - na to vÜechno se p°ece musφme dφvat jako na p°φle₧itost ke vzßjemnΘmu obohacovßnφ, a ne jako na problΘm, kter² by se m∞l n∞jak odstranit.
Jak² socißlnφ model by podle vßs sluÜel Evrop∞ 21. stoletφ?
Na takovou otßzku se dß t∞₧ko odpov∞d∞t struΦn∞, ale p°esto se o to pokusφm. P°edevÜφm by to m∞l b²t model, vychßzejφcφ z p°edpokladu, ₧e ka₧d² Φlov∞k mß zodpov∞dnost v∙Φi vlastnφmu osudu. Za druhΘ: musφ to b²t model socißln∞ spravedliv², tedy takov², kter² vÜem obΦan∙m zajistφ p°φstup k nejd∙le₧it∞jÜφm v∞cem, jako jsou zdravotnφ a so cißlnφ pΘΦe, vzd∞lßnφ, zßkladnφ kulturnφ statky apod. Za t°etφ: musφ to b²t systΘm dob°e organizovan² a kontrolovateln²; jeho fungovßnφ musφ b²t garantovßno stßtem.
Za zvlßÜt∞ d∙le₧itΘ pova₧uji nalezenφ zp∙sobu, jak skloubit ekonomickou ·sp∞Ünost danΘho modelu s jeho socißlnφ citlivostφ. Nesouhlasφm s t∞mi, kte°φ tvrdφ, ₧e se mßme starat jen o hospodß°sk² r∙st a vÜechno ostatnφ se u₧ vy°eÜφ samo. Za stejn∞ chybn² vÜak pova₧uji i nßzor, ₧e konkrΘtnφ so cißlnφ politiku, vychßzejφcφ z ideovΘ orientace, respektive z programov²ch cφl∙ tΘ kterΘ vlßdy, lze realizovat bez ohledu na to, co se d∞je v ekonomice. Tady je t°eba najφt rozumnou rovnovßhu.
K blφzk²m partner∙m Polska i ╚eska ve st°ednφ Evrop∞ pat°ilo dosud takΘ Rakousko. Myslφte, ₧e k nim m∙₧e pat°it i s vlßdou, jejφ₧ polovinu tvo°φ Haiderovi ultranacionalistΘ?
To je vß₧n² problΘm; pro nßs ale zatφm stßle platφ, ₧e Rakousko je naÜφm d∙le₧it²m partnerem. Myslφm, ₧e v souΦasnΘ dob∞ je d∙le₧itΘ rozliÜovat mezi v²hradami, kterΘ mßme v∙Φi Haiderovi, a pocity, kterΘ chovßme v∙Φi Rakousku. ╚eÜi i Polßci si dob°e pamatujφ, za co Rakousku vd∞Φφ: kolik z nich prßv∞ v n∞m naÜlo v Φasech nesvobody ·toΦiÜt∞. Kdybychom se nynφ zaΦali na Rakousko dφvat jen "prizmatem
Haider", bylo by to rozhodn∞ nespravedlivΘ - a takΘ by to v ₧ßdnΘm p°φpad∞ neodpovφdalo skuteΦnosti.
Na druhΘ stran∞, jak Polßci, tak ╚eÜi majφ rozumnΘ a zßva₧nΘ d∙vody k tomu, aby velice pozorn∞ sledovali, co se nynφ v Rakousku d∞je. Ob∞ naÜe zem∞ byly ob∞¥mi nacismu - Polsko se stalo doslova h°bitovem mili≤n∙ lidφ, kterΘ p°ipravil o ₧ivot: Polßk∙, Äid∙ i p°φsluÜnφk∙ jin²ch nßrod∙... Proto je ka₧d², kdo dnes hovo°φ o nacismu t°eba jen trochu pozitivn∞, pro nßs neakceptovateln². To °φkßme nahlas a v₧dy to °φkat budeme, proto₧e to pova₧ujeme za svΘ morßlnφ prßvo i za svou povinnost.
Rakousko mß jist∞ prßvo mφt takovou vlßdnφ koalici, jakou si zvolilo. My tuto vlßdu budeme hodnotit podle jejφ Φinnosti. Budeme bedliv∞ sledovat, jak respektuje a podporuje spoleΦnΘ evropskΘ hodnoty, k nim₧ se p°ihlßsila ve svΘm programovΘm prohlßÜenφ. Uvidφme, jak se zachovß v otßzce odÜkodn∞nφ osob, kterΘ za vßlky musely vykonßvat otrockΘ prßce, a totßln∞ nasazen²ch. Uvidφme, jak² bude jejφ p°φstup v∙Φi emigrant∙m, kte°φ v Rakousku ₧ijφ. Uvidφme, jak² postoj zaujme k rozÜi°ovßnφ EvropskΘ unie. Doufßm, ₧e z Vφdn∞ nebudeme dostßvat ÜpatnΘ zprßvy.
Nem∙₧e se - navzdory onΘ bolestnΘ zkuÜenosti, o nφ₧ jste hovo°il - n∞co podobnΘho jako v Rakousku p°ihodit i u vßs? V °ad∞ postkomunistick²ch zemφ se po svr₧enφ diktatur ote v°ela stavidla xenofobnφch projev∙ - a v Polsku bezesporu existuje jistß tradice nacionalismu a antisemitismu...
OkrajovΘ projevy toho, o Φem hovo°φte, se tu a tam objevujφ; d∙le₧itΘ je, aby okrajov²mi z∙staly. Podle mΘho nßzoru v dneÜnφm Polsku u₧ pro n∞jakΘ politicky v²znamn∞jÜφ skupiny, vyznßvajφcφ nacionalismus nebo antisemitismus, prostor nenφ. Existujφ vÜak urΦitß populistickß seskupenφ a nelze vylouΦit, ₧e vzniknou i dalÜφ. Reformy, kterΘ d∞lßme u₧ deset let, jsou pokrokovΘ, pro nemalou Φßst populace jsou vÜak zdrojem urΦitΘ frustrace. Nenφ pochyb, ₧e n∞kte°φ lidΘ i politickß uskupenφ cht∞jφ tΘto frustrace programov∞ zneu₧φvat a postavit na nφ sv∙j ·sp∞ch. Tady riziko je, a jß osobn∞ ho rozhodn∞ nepodce≥uji.
P°ed dv∞ma lety jste Prßvu °ekl: "Bylo by smutnΘ, kdyby ti, kdo se po lΘta domßhali otevφrßnφ hranic, najednou mo₧nosti cestovßnφ zaΦali omezovat." Co o tom soudφte dnes? Jde dohromady kritika proticizineck²ch postoj∙ J÷rga Haidera se zavßd∞nφm vφzovΘ povinnosti pro obΦany
tzv. problΘmov²ch zemφ?
Jß potvrzuji to, co jsem tehdy °ekl. NaÜφ mravnφ povinnostφ je nep°ipustit, aby v Evrop∞ vznikly novΘ bariΘry. V pr∙b∞hu setkßnφ prezident∙ st°edoevropsk²ch stßt∙, kterΘ se konalo loni ve Lvov∞, jsem navrhl, abychom se spoleΦn∞ s experty pokusili najφt °eÜenφ, kterΘ nßm pom∙₧e chrßnit svΘ zem∞ p°ed pronikßnφm takov²ch jev∙, jako jsou organizovanß kriminalita, obchod s drogami, terorismus - ani₧ by se p°itom uzavφraly hranice pro normßlnφ lidi, pro turisty, pro mlßde₧... U nßs se na takovΘm °eÜenφ pracuje. Mßme jeÜt∞ trochu Φasu. ╚eÜi u₧ sice zaΦali se zavßd∞nφm vφzovΘ povinnosti -
Proto se na to ptßm.
- ale my zatφm stßle p°em²Ülφme, co by se dalo ud∞lat, abychom pro naÜe sousedy z Ukrajiny, B∞loruska a Litvy takovß omezenφ zavßd∞t nemuseli. Opakuji: Hledat °eÜenφ, kterΘ udr₧φ hranice otev°enΘ, je naÜφ mravnφ povinnostφ, proto₧e z vlastnφ zkuÜenosti dob°e vφme, co takovß omezenφ znamenajφ. Dob°e si pamatujeme, jakΘ to bylo, kdy₧ jsme navÜt∞vovali r∙znß velvyslanectvφ a prosili o vφza, jak nßs dovedli poko°it...
Vy sßm jste to za₧il?
V roce 1976, to jsem jeÜt∞ studoval, mi jeden v²znamn² stßt odmφtl dßt vφzum.
Nechcete °φct, kter² stßt to byl?
No, proΦ bych to vlastn∞ ne°ekl - byla to Kanada. AmerickΘ vφzum jsem dostal, ale kanadskΘ ne. V Montrealu tenkrßt byla olympißda a jß jsem se na ni cht∞l podφvat, proto₧e jsem m∞l v₧dycky velice blφzko ke sportu. NevyÜlo to.
Zm∞≥me tΘma. Jste levicov² prezident v zemi s pravicovou vlßdou. Kdy₧ to zjednoduÜφm - zdß se, ₧e prezident v takovΘ pozici mß dost ·zk² v²b∞r: bu∩ se zpronev∞°ovat svΘmu p°esv∞dΦenφ, nebo sabotovat vlßdnφ program. Jak to dilema °eÜφte?
To je opravdu hodn∞ zjednoduÜen² pohled. P°edevÜφm, v naprostΘ v∞tÜin∞ p°φpad∙ tento konflikt neexistuje, proto₧e ka₧dß vlßda, bez ohledu na to, zda je pravicovß nebo levicovß, musφ plnit svΘ ·koly. Okolo 80 procent rozhodnutφ, kterß p°ijφmß, nemß ideologick² charakter. V t∞ch zb²vajφcφch 20 procentech p°φpad∙ samoz°ejm∞ dochßzφ ke spor∙m a tyto spory jsou n∞kdy °eÜeny radikßlnφ formou. To znamenß, ₧e n∞kterΘ vlßdnφ nßvrhy zßkon∙ vetuji. TΘto vlßd∞ jsem jich zatφm vetoval osm, z toho sedmkrßt bylo moje veto ·ΦinnΘ a jednou jsem prohrßl.
P°ipouÜtφm, ₧e to leckdy b²vajφ dost t∞₧kΘ situace, p°i nich₧ vznikß nap∞tφ mezi vlßdou a mnou, m²m ·°adem. A proto₧e se v∞tÜinou jednß o d∙le₧itΘ v∞ci, diskutuje se o nich vehementn∞ takΘ v mΘdiφch a v celΘ spoleΦnosti.
Pane prezidente, mßm jeÜt∞ n∞kolik otßzek - ale z gest vaÜich spolupracovnφk∙ vidφm, ₧e se na n∞ u₧ nedostane. Ne₧ m∞ za₧enou, polo₧φm aspo≥ jednu, kterou nechci vynechat. Shodou okolnostφ v roce, kdy u nßs vznikla Charta 77, jste vy vstoupil do PolskΘ sjednocenΘ d∞lnickΘ strany. Setrval jste v nφ 13 let. Horoval jste pro socialismus, nejednou jste ost°e kritizoval NATO... Loni jste do n∞j svoji zemi dovedl. Ptßm se bez servφtk∙: Je to autentickß zm∞na nßzoru, nebo jste pouze chytil sprßvn² vφtr?
Musφm °φct jednu podstatnou v∞c. Kdy₧ ╚eÜi a Polßci mluvφ o b²val²ch komunistick²ch stranßch ve sv²ch zemφch, snadno dojde k nedorozum∞nφ, proto₧e nemluvφ o tomtΘ₧. V obdobφ, o kterΘm hovo°φte, rozhodn∞ nelze klßst rovnφtko mezi Polskou sjednocenou d∞lnickou stranu a Komunistickou stranu ╚eskoslovenska. U vßs tehdy p°ituhovalo, u nßs se naopak liberalizovalo. Sedmdesßtß lΘta, kdy jsme studovali, byla v Polsku Φasem pln²m nad∞jφ. U moci byl Edward Gierek, kter² cht∞l dßt stran∞ i celΘ zemi evropsk² charakter. Byla to lΘta otev°enφ, mohli jsme cestovat... My jsme tehdy v∞°ili, ₧e to z°φzenφ je reformovatelnΘ. Dnes, s odstupem Φasu, chßpeme, ₧e ty reformy mohly b²t jen omezenΘ.
Osmdesßtß lΘta pro nßs byla obdobφm dramatick²ch zkuÜenostφ. V Polsku byl vyhlßÜen v²jimeΦn² stav, Solidarita p°eÜla do ilegality. P°esv∞dΦovali jsme Φleny stranickΘho vedenφ, ₧e je t°eba provΘst zßsadnφ zm∞ny a ₧e ₧ßdnΘ kosmetickΘ ·pravy tady u₧ nepomohou. Postupn∞ to pochopili, na rozdφl od t∞ch vaÜich... Nebyla nßhoda, ₧e o zm∞n∞ z°φzenφ se v Polsku rozhodlo u kulatΘho stolu p°i jednßnφ lφdr∙ vlßdnφ strany s opozicφ, zatφmco u vßs se o nφ rozhodlo v podstat∞ na ulicφch.
Doufal jsem, ₧e v tΘto odpov∞di uslyÜφm Φast∞ji zßjmeno "jß" ne₧ "my".
Tak si to "my" klidn∞ vÜude, kde to dßvß smysl, p°epiÜte na "jß".
Aleksander KWAèNIEWSKI, nar. 15. 11. 1954 v Bialogradu. Studoval ekonomii dopravy na Gda≥skΘ univerzit∞, neslo₧il vÜak zßv∞reΦnΘ zkouÜky. Aktivn∞ p∙sobil v mlßde₧nickΘm komunistickΘm hnutφ. Ve t°iadvaceti letech vstoupil do PolskΘ sjednocenΘ d∞lnickΘ strany a jejφm Φlenem byl a₧ do roku 1990, kdy ukonΦila Φinnost. V letech 1981 a₧ 1985 pracoval jako novinß°. V jedenat°iceti letech se stal nejmladÜφm Φlenem vlßdy Zbigniewa Messnera jako ministr mlßde₧e a sportu; v tΘto funkci p∙sobil a₧ do roku 1989 i ve vlßdßch Mieczyslawa RakowskΘho a Tadeusze MazowieckΘho. V letech 1988 - 1991 zastßval funkci p°edsedy PolskΘho olympijskΘho v²boru. P°i rozhovorech u kulatΘho stolu, kterΘ v roce 1989 otev°ely v Polsku cestu ke svobodn²m volbßm, zastupoval vlßdu. V lednu 1990 byl zvolen do Φela Socißlnφ demokracie PolskΘ republiky, kterß se stala nejv²znamn∞jÜφ souΦßstφ volebnφ koalice Svaz demokratickΘ levice. Od °φjnu 1991 byl poslancem Sejmu, v letech 1993 a₧ 1995 p°edsedal ┌stavnφmu v²boru Nßrodnφho shromß₧d∞nφ a v prosinci 1995 se po t∞snΘm vφt∞zstvφ nad tehdejÜφm prezidentem Lechem Walesou stal jeho nßstupcem. S jeho p∙sobenφm jako hlavy stßtu je podle poslednφho pr∙zkumu spokojeno p°es 70 procent Polßk∙. V prezidentsk²ch volbßch, kterΘ se budou konat letos na podzim, nemß vß₧nΘho konkurenta; p°esto₧e zatφm oficißln∞ svou kandidaturu neoznßmil, nikdo nepochybuje, ₧e bude prezidentem dalÜφch p∞t let. Sßm o sob∞ °φkß, ₧e je pragmatik; jeho kritici ho vÜak oznaΦujφ spφÜe za oportunistu. Podle souΦasnΘho p°edsedy Solidarity Mariana KrzaklewskΘho za svou popularitu vd∞Φφ tomu, ₧e "se chovß spφÜe tak, jak chce v∞tÜina, ne₧ aby sßm politiku vytvß°el". Kdy₧ se uchßzel o sv∙j nyn∞jÜφ ·°ad, katolickß cφrkev, kterß mß v Polsku mimo°ßdn∞ velk² vliv, zap°φsahala v∞°φcφ, aby ho nevolili. P°i v²konu svΘ funkce se p°esto do ₧ßdnΘho otev°enΘho konfliktu s vysok²m klΘrem nedostal. Umφ n∞mecky, anglicky, rusky. Je vegetarißn, sportovn∞ zalo₧en², zejmΘna rßd hraje tenis. Je ₧enat², s man₧elkou Jolantou majφ devatenßctiletou dceru Aleksandru.
Titul: Prßvo
Datum vydßnφ: 26.2.2000
