zp∞t na hlavnφ strßnku   DoporuΦenφ LΘka°skΘho v²boru pro zodpov∞dnou medicφnu (PCRM)

Physicians Committee for Responsible Medicine (PCRM)
- LΘka°sk² v²bor pro zodpov∞dnou medicφnu
5100 Wisconsin Avenue NW Suite 404 Washington, DC 20016
Tel. (202) 686-2210, FAX (202) 686-2216

DoporuΦenΘ zm∞ny zßkladnφch dietetick²ch doporuΦenφ pro obyvatele USA

p°edlo₧eno Poradnφmu V²boru pro Dietetiku - Department of Agriculture & Health, Human Services

31. ledna 1995

Federßlnφ sm∞rnice t²kajφcφ se stravy bylo mo₧no zrevidovat v mnoha p°φpadech velmi zßsadn∞, nebo¥ se objevilo mnoho nov²ch v∞deck²ch d∙kaz∙ a informacφ, t²kajφcφch se stravy a zdravφ. SouΦasn² proces zm∞n ve stravovacφch doporuΦenφch pro AmeriΦany je p°φle₧itostφ k tomu, aby byly vyu₧ity v²sledky v∞deck²ch objev∙ a v²zkum∙, kterΘ nßm dßvajφ Üanci prosadit stravovacφ nßvyky vedoucφ ke snφ₧enφ rizika vzniku mnoha zßva₧n²ch onemocn∞nφ a mohou zabrßnit p°edΦasn²m ·mrtφm. SrdeΦnφ choroby, rakovina, mozkovΘ p°φhody, vysok² tlak, obezita a jinΘ zßva₧nΘ nemoci jsou ji₧ v Americe epidemiφ, vybφrajφcφ si ohromnou da≥ mezi lidmi a zap°φΦi≥ujφ ka₧doroΦn∞ v²daje ve v²Üi n∞kolika desφtek miliard dolar∙ na zdravotnictvφ. Strava hraje v²znamnou roli v etiologii (nauka o p∙vodu a p°φΦinßch nemocφ) a v rozvoji t∞chto nemocφ. SouΦasnß dietetickß doporuΦenφ pro AmeriΦany neodrß₧φ pln∞ nejnov∞jÜφ poznßnφ v tΘto oblasti a vy₧adujφ jeÜt∞ urΦitΘ zm∞ny. Eventußlnφ zm∞ny, kterΘ jdou nad rßmec zm∞n navrhovan²ch v souΦasn²ch stravovacφch doporuΦenφch, jsou realizovatelnΘ a potencißln∞ mohou zachrßnit mnoho lidsk²ch bytostφ.

V∞deckß literatura v²razn∞ podporuje takovΘ stravovacφ normy, kterΘ doporuΦujφ konzumaci zeleniny, ovoce, luÜt∞nin a obilovin, jako zßkladnφch a nejd∙le₧it∞jÜφch potravin. Maso a mlΘΦnΘ v²robky a takΘ rostlinnΘ oleje by m∞ly b²t za°azeny rad∞ji kategorie "nepovinn²ch", ne₧ do kategorie "doporuΦen²ch" potravin. Kdyby vφce AmeriΦan∙ p°eÜlo ke strav∞ zalo₧enΘ na rostlinn²ch produktech, pak by bylo mo₧no oΦekßvat znaΦnΘ snφ₧enφ v²skytu v∞tÜiny chronick²ch onemocn∞nφ. SouΦasnß verze "potravinovΘ pyramidy" ilustruje stßvajφcφ federßlnφ doporuΦenφ a vy₧aduje takΘ urΦitou revizi.

Tato pyramida vychßzela z opatrnosti a dßvala d∙raz na konzumaci obilovin, zeleniny a ovoce. AΦkoliv mno₧stvφ masa a mlΘΦn²ch v²robk∙ je v²razn∞ menÜφ, ne₧ podφl stravy rostlinnΘho p∙vodu, p°esto doporuΦuje ka₧dodennφ konzumaci 2-3 porcφ z ka₧dΘ tΘto skupiny. Tato strava byla testovßna co do schopnosti sni₧ovat hladinu cholesterolu, ale tyto testy skonΦily jednoznaΦn∞ negativn∞. Tato strava nechrßnφ ani p°ed jin²mi zßva₧n²mi nemocemi.

V nßsledujφcφch jednotliv²ch bodech p°iblφ₧φme podrobn∞ navrhovanΘ zm∞ny. Tyto budou Φlen∞ny do sedmi Φßstφ, kterΘ se vztahujφ k souΦasnΘ verzi stravovacφch doporuΦenφ.


NavrhovanΘ zm∞ny:

Na ·vod chceme zd∙raznit v²znam stravy jako Φinitele majφcφho vliv na vznik mnoha zßva₧n²ch nemocφ. Dv∞ formulace na stran∞ 4 musφ b²t odstran∞ny. Prvnφ konstatovßnφ: "pro zachovßnφ sprßvnΘ mφry je pot°eba vyh²bat se extrΘmnφm dietßm" - je velmi nejasnΘ a nesrozumitelnΘ a m∙₧e vΘst k obavßm Φtenß°∙ p°ed provedenφm jak²chkoliv v²znamn∞jÜφch zm∞n ve sv²ch stravovacφch zvyklostech, i t∞ch, kterΘ by jim mohly b²t ku prosp∞chu. Konstatovßnφ, ₧e "AmeriΦanΘ si musφ vybφrat stravu, kterß je diferencovanß, bohatß a bezpeΦnß" - je v tomto dokumentu voleno nevhodn∞, zvlßÜt∞ kdy₧ si uv∞domφme, ₧e "bezpeΦnost" r∙zn²ch druh∙ potravin z pohledu bakterißlnφch infekcφ je v souΦasnΘ dob∞ teprve Üφ°eji studovßna.


DoporuΦenφ Φ. 1

Konzumuj rozmanitou stravu

DoporuΦovanß rozmanitost a pestrost stravy musφ b²t omezena pouze na stravu rostlinnΘho p∙vodu. V∞deckΘ d∙kazy jasn∞ ukazujφ, ₧e r∙znorodß strava rostlinnΘho p∙vodu zajiÜ¥uje p°φsun celΘho rozsahu mikro i makro element∙. Toto je lΘpe popsßno v textu doporuΦenφ Φ. 4 (1).

Na druhou stranu v∞deckΘ v²sledky nijak nepotvrzujφ jakoukoliv nutnost konzumace rozliΦn²ch ₧ivoΦiÜn²ch produkt∙, sma₧en²ch jφdel Φi tukov²ch mouΦnφk∙. Tudφ₧ doporuΦenφ "konzumovat dle individußlnφho uvß₧enφ malß mno₧stvφ ₧ivoΦiÜn²ch produkt∙, Φi praktikovßnφ vegetarißnskΘ stravyy nebo stravy tΘm∞° vegetarißnskΘ", je doporuΦenφm nesrovnateln∞ lepÜφm, ne₧ mo₧n² "u₧itek" plynoucφ z doporuΦenφ konzumovat "rozmanitou potravu ₧ivoΦiÜnΘho p∙vodu". Formulace, ₧e "ka₧dß potravina, kterß dodßvß t∞lu kalorie a pot°ebnΘ prvky, m∙₧e b²t souΦßstφ v²₧ivnΘ a plnohodnotnΘ stravy" (str. 5, paragraf 2) je nevhodnß, proto₧e p°ipouÜtφ konzumaci potravin, kterΘ zp∙sobujφ posun celΘho stravovacφho systΘmu nevhodn²m sm∞rem. Text, kter² uvßdφ jako p°φklady maso a mlΘko (paragrafy 3 a 4), musφ b²t odstran∞n, nebo¥ vyvolßvß dojem, ₧e tyto potraviny jsou doporuΦen²m zdrojem protein∙, vitamφn∙ skupiny B a vitamφn∙ A a D, vßpnφku, fosforu, ₧eleza a zinku. Kdy₧ by byly maso a mlΘΦnΘ v²robky za°azeny do skupiny "nepovinn²ch", pak by tyto produkty nem∞ly b²t specißln∞ doporuΦovanΘ, jeliko₧ uvedenΘ prvky a slouΦeniny je mo₧no zφskat ze zdrav∞jÜφch zdroj∙, co₧ je podrobn∞ji popsßno nφ₧e. Skupiny potravin, kterΘ jsou uvedeny na stran∞ 6, vy₧adujφ urΦitΘ zm∞ny. Velk² v²znam zeleniny, ovoce a obilovin je potvrzen mnoha rozliΦn²mi v∞deck²mi pracemi a m∞l by b²t uvßd∞n ve vÜech budoucφch dietetick²ch doporuΦenφch.

LuÜt∞niny nemohou b²t za°azeny do stejnΘ skupiny jako maso. Toto spojenφ m∙₧e vyvolßvat dojem, ₧e luÜt∞niny jsou urΦitou nßhra₧kou masa. P°itom vÜak slo₧enφ luÜt∞nin z hlediska stravy (velk² obsah slo₧en²ch uhlovodan∙, stravitelnΘ celul≤zy, nφzk² obsah tuku a nulov² obsah cholesterolu) je zcela jinΘ, ne₧ slo₧enφ masa. Naopak obsah r∙zn²ch slo₧ek a rozdφly mezi luÜt∞ninami a jin²mi rostlinn²mi potravinami ukazujφ na to, ₧e luÜt∞niny by m∞ly tvo°it specißlnφ skupinu. Kde₧to maso musφ b²t za°azeno do kategorie "nepovinn²ch potravin". SouΦasnΘ doporuΦenφ, aby maso bylo podßvßno denn∞ 2 a₧ 3-krßt (resp. jakΘkoliv doporuΦovßnφ konzumovat maso) ost°e kontrastuje s naprostou v∞tÜinou v∞deck²ch d∙kaz∙, kterΘ ukazujφ, ₧e konzumace masa zap°φΦi≥uje vznik mnoha zßva₧n²ch onemocn∞nφ, a takΘ dokazujφ, ₧e lidΘ, kte°φ nejedφ maso jsou celkov∞ zdrav∞jÜφ, ne₧ konzumenti masa.

U vegetarißn∙ se v porovnßnφ se "vÜe₧ravci" v mnohem menÜφ mφ°e vyskytuje vysok² tlak, srdeΦnφ choroby, rakovina, cukrovka, ledvinovΘ kameny a obezita (9) - co₧ je v krßtkosti uvedeno v nßsledujφcφch odstavcφch.

Vysok² tlak
Odhaduje se, ₧e asi 63 mili≤n∙ AmeriΦan∙ mß vysok² krevnφ tlak, p°iΦem₧ zhruba polovina o tom nevφ. V²daje na zdravotnφ pΘΦi, kterΘ s tφm souvisφ, p°edstavujφ roΦn∞ vφce ne₧ 12 miliard dolar∙ (2). V²skyt vysokΘho tlaku u vegetarißn∙ je zhruba o jednu t°etinu a₧ o jednu polovinu menÜφ, ne₧ u "maso₧ravc∙" (3, 4, 5). Zavedenφm vegetarißnskΘho zp∙sobu v²₧ivy se v²znamn∞ sni₧uje tlak krve - v individußlnφch p°φpadech jak p°i zv²ÜenΘm, tak i p°i normßlnφm krevnφm tlaku (6, 7, 8, 9, 10). P°iΦem₧ tento v²sledek nezßvisφ na zm∞nßch t∞lesnΘ hmotnosti, na mno₧stvφ p°ijφman²ch solφ Φi tuk∙, a nenφ ho mo₧no pln∞ objasnit p°φtomnostφ nebo nep°φtomnostφ n∞kterΘ samostatnΘ slo₧ky stravy Φi skupiny takov²ch slo₧ek (11, 12, 13).

SrdeΦnφ choroby
Odhaduje se, ₧e ka₧doroΦn∞ postihne infarkt zhruba 1 mili≤n AmeriΦan∙, p°iΦem₧ asi 45% z nich je mladÜφch 65-ti let (2). SrdeΦnφ choroby roΦn∞ stojφ zdravotnictvφ okolo 40 miliard dolar∙. Laktovegetarißni majφ ni₧Üφ riziko ·mrtφ na srdeΦnφ choroby zhruba o t°etinu a₧ o polovinu v porovnßnφ s "maso₧ravci". A to i tehdy, kdy₧ vezmeme do ·vahy i jinΘ faktory, majφcφ vliv na ₧ivotnφ styl jedince (14, 15, 16, 17). Hladina cholesterolu je u vegetarißn∙ mnohem ni₧Üφ, ne₧ v²sledky, jich₧ dosßhl Nßrodnφ program pro vzd∞lßvßnφ v otßzkßch cholesterolu - Step Two Diet (22, 23, 24, 25).

Rakovina
Ka₧doroΦn∞ je u 1,2 milionu AmeriΦan∙ diagnostikovßna rakovina (nepoΦφtajφc v to r∙znΘ specißlnφ formy tΘto nemoci). Ka₧doroΦn∞ takΘ 526 000 AmeriΦan∙ umφrß kv∙li tΘto nemoci - je to p∞tina ze vÜech ·mrtφ v USA. LΘΦenφ tΘto nemoci stojφ roΦn∞ 35 miliard dolar∙ (26).

V²skyt onemocn∞nφ rakovinou je u vegetarißn∙ o 25-50% ni₧Üφ oproti pr∙m∞ru celΘ populace (dokonce i kdy₧ vezmeme do ·vahy kou°enφ, souΦinitel hmotnosti t∞la, Φi socißln∞-ekonomickΘ postavenφ) (16, 27). Vliv na to mß nßr∙st spot°eby zeleniny a ovoce, ale nenφ to jedin² faktor, kter² zp∙sobuje tyto v²razn∞ kladnΘ v²sledky u vegetarißn∙ (28, 29).

Cukrovka
Odhaduje se, ₧e cca 10 a₧ 14 milion∙ AmeriΦan∙ trpφ cukrovkou (30, 31). V roce 1986 dosahovaly bezprost°ednφ nßklady na zdravotnφ pΘΦi spojenou s cukrovkou 6,8 miliardy dolar∙, a dalÜφ 4,8 miliardy dolar∙ byly vydßny na lΘΦbu cΘvnφch chorob a dalÜφch zdravotnφch problΘm∙ souvisejφcφch s cukrovkou (32). V²zkumy provßd∞nΘ mezi "Adventisty sedmΘho dne" - tΘm∞° polovina z nich jsou vegetarißni - ukßzaly, ₧e poΦet zjiÜt∞n²ch p°φpad∙ cukrovky byl zhruba o 90% v∞tÜφ u mu₧∙ maso₧ravc∙ a o 40% vyÜÜφ u ₧en konzumujφcφch maso, ne₧ u vegetarißn∙ (33). Kdy₧ tyto v²sledky zkorigujeme o rozdφly ve hmotnosti t∞la, tak se tato Φφsla zmenÜφ, ale i tak je v²skyt cukrovky mezi konzumenty masa v∞tÜφ, ne₧ mezi vegetarißny (33, 34, 35). Strava zalo₧enß na rostlinnΘ strav∞ Φasto zlepÜuje nebo zcela odstra≥uje cukrovku (kterß p°edtφm vy₧adovala lΘΦbu) a redukuje i neuropatii (onemocn∞nφ perifernφch nerv∙) a nemoci oΦnφ sφtnice (31, 36, 37, 38, 39).

Onemocn∞nφ ₧luΦnφku
Ka₧doroΦn∞ vφce ne₧ 500 000 AmeriΦan∙ podstoupφ operaci ₧luΦnφku, co₧ vy₧aduje nßklady cca 3 miliardy dolar∙ (40, 41). U vegetarißn∙ je v²skyt problΘm∙ se ₧luΦnφkem (a nßsledn²ch operacφ) zhruba o 3/4 menÜφ ne₧ u "vÜe₧ravc∙" (42).

Obezita
Nadvßha je hlavnφ p°φΦinou mnoha zßva₧n²ch nemocφ, p°iΦem₧ u vegetarißn∙ se vyskytuje mnohem mΘn∞ ne₧ u ostatnφch lidφ (42, 43). Vegetarißni jsou v pr∙m∞ru ÜtφhlejÜφ ne₧ lidΘ, konzumujφcφ maso (4, 5, 19, 42, 43, 44, 45) a p°echod na tento zp∙sob stravy vede ke snφ₧enφ t∞lesnΘ hmotnosti (24, 46). Fakta ukazujφ, ₧e u velkΘho poΦtu AmeriΦan∙ se postupn∞ rozvφjejφ nemoci jako arterioskler≤za, rakovina, vysok² tlak, cukrovka, ledvinovΘ kameny a obezita. Tito lidΘ tedy nemajφ ₧ßdn² prosp∞ch z dodr₧ovßnφ souΦasn²ch doporuΦenφ, kterß nabßdajφ ke konzumaci masa. TakΘ jim nep°inßÜφ ₧ßdn² prosp∞ch doporuΦovanß nßhrada ΦervenΘho masa masem dr∙be₧φm nebo rybφm s ni₧Üφm obsahem tuku. Nap°φklad 2-3 jφdla z bφlΘho netuΦnΘho masa denn∞ prakticky nepomohou snφ₧it hladinu cholesterolu.

Nßrodnφ program pro vzd∞lßvßnφ v otßzkßch cholesterolu - Step Two Diet - ukßzal, ₧e hladina koncentrace lipoprotein∙ se snφ₧ila maximßln∞ o 5% (25), zatφmco strava ·pln∞ bezmasß je mnohem ·Φinn∞jÜφ ve sni₧ovßnφ hladiny cholesterolu - co₧ bylo dokßzßno n∞kolika v∞deck²mi studiemi. Jeliko₧ v∞tÜina AmeriΦan∙ je reßln∞ ohro₧ena srdeΦnφmi chorobami, rakovinou a dalÜφmi zßva₧n²mi nemocemi, tak z toho d∙vodu by konzumace masa nem∞la b²t dßle doporuΦovßna jako nezbytnß. Mnoho souΦasn²ch lΘka°sk²ch autorit zastßvß nßzor, ₧e optimßlnφ dßvka cholesterolu je nulovß dßvka - Φeho₧ lze dosßhnout jedin∞ vylouΦenφm masa ze stravy. Rostlinnß strava v∙bec neobsahuje cholesterol, zatφmco ₧ivoΦiÜnΘ produkty ho obsahujφ v₧dy.

Na poslednφ mezinßrodnφ v∞deckΘ konferenci v∞novanΘ kardiologii bylo konstatovßno, ₧e "optimßlnφ dßvka cholesterolu je pravd∞podobn∞ dßvka nulovß" (47). V∞dci z Harvardu - W. Willet a F. Sacks doÜli ke stejnΘmu zßv∞ru: "optimßlnφ dßlka cholesterolu je dßvka nulovß, co₧ znamenß nekonzumovat potraviny ₧ivoΦiÜnΘho p∙vodu" (48). TotΘ₧ z°ejm∞ platφ i v p°φpad∞ jin²ch ₧ivoΦiÜn²ch tuk∙. Navφc maso neobsahuje ani uhlovodany a celul≤zu.
MlΘΦnΘ v²robky by rovn∞₧ m∞ly b²t za°azeny spφÜe do kategorie "nepovinn²ch", ne₧ do kategorie doporuΦen²ch potravin. Hlavnφmi kalorick²mi souΦßstmi mlΘΦn²ch v²robk∙ jsou: ₧ivoΦiÜn² tuk, ₧ivoΦiÜnΘ proteiny a lakt≤za, p°iΦem₧ nic z toho nenφ pot°ebnΘ v lidskΘ strav∞. V∞tÜina mlΘΦn²ch v²robk∙ obsahuje velmi mnoho tuk∙, a to p°edevÜφm nasycen²ch tuk∙. Jsou ale k dispozici i nφzkotuΦnΘ mlΘΦnΘ v²robky, kterΘ jsou doporuΦovßny n∞kter²mi odbornφky na v²₧ivu. MlΘΦnΘ v²robky obsahujφcφ velkΘ mno₧stvφ tuku p°ispφvajφ ke zv²Üenφ rizika vzniku srdeΦnφch chorob i jin²ch zßva₧n²ch zdravotnφch problΘm∙.

ProblΘmy s trßvenφm lakt≤zy jsou z biologickΘho ·hlu pohledu normßlnφm jevem mezi dosp∞l²mi jedinci u vÜech druh∙ savc∙. StejnΘ je to i u v∞tÜiny lidφ na celΘm sv∞t∞. Mezi domorodci v Africe nebo LatinskΘ Americe se ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ vyskytujφ problΘmy s trßvenφm lakt≤zy (v Africe 65-100%, v LatinskΘ Americe 45-94%). Mezi asiaty jsou odhadovanΘ poΦty jeÜt∞ v∞tÜφ.

U v∞tÜiny b∞loch∙ (ale ne vÜech) se schopnost trßvit lakt≤zu p°edßvß autosomßlnφm, dominantnφm genem s vysokou penetracφ (49). Existujφ takΘ r∙znΘ p°φznaky ÜpatnΘho trßvenφ lakt≤zy. Jedinci nejvφce trpφcφ t∞mito problΘmy jsou schopny p°ijφmat jen malß mno₧stvφ mlΘka. Potencißlnφ zdravotnφ rizika spojenß s produkty Üt∞penφ lakt≤zy (p°edevÜφm jde o vliv galaktozy na rozvoj oΦnφho zßkalu a nemocφ vajeΦnφk∙) jsou v souΦasnΘ dob∞ zkoumßna (50, 51, 52, 53).

Konzumace mlΘΦn²ch v²robk∙ - tolik rozÜφ°enß v celΘ lidskΘ populaci - vyvolßvß Φasto naprosto opaΦnΘ v²sledky oproti p∙vodnφm p°edpoklad∙m. ZvlßÜ¥ v poslednφ dob∞ ti, kte°φ brßnφ a doporuΦujφ mlΘΦnΘ v²robky, tak Φinφ kv∙li obsahu n∞kter²ch mikroelement∙ (jde hlavn∞ o vßpnφk a dopl≥kov² vitamφn D) a neberou v ·vahu jejich hlavnφ souΦßsti. I kdy₧ jsou k dispozici zdrav∞jÜφ zdroje vßpnφku a vitamφnu D (viz nφ₧e).

D∙le₧it∞jÜφ je vÜak skuteΦnost, ₧e rovnovßha vßpnφku v organismu je zßle₧itostφ mnohem slo₧it∞jÜφ, a nezßvisφ jen na samotnΘm mno₧stvφ p°ijφmanΘho vßpnφku. Zdß se, ₧e nejd∙le₧it∞jÜφ jsou takovΘ zm∞ny ve strav∞, kterΘ vedou ke snφ₧enφ ztrßt vßpnφku. V²znam stravy, kterß vyluΦuje maso a mlΘΦnΘ v²robky bude popsßn nφ₧e.

Bφlkoviny
Vyvß₧enß strava, zalo₧enß na rozmanit²ch rostlinn²ch produktech, snadno uspokojφ pot°eby naÜeho organismu v oblasti aminokyselin a to dokonce i bez specißlnφho v²b∞ru nebo sestavovßnφ stravy podle jednotliv²ch bφlkovin (54).

P°φjem rostlinn²ch bφlkovin p°inßÜφ i dalÜφ kladnΘ zdravotnφ v²sledky, zatφmco velmi koncentrovanΘ ₧ivoΦiÜnΘ bφlkoviny mohou urychlovat ztrßty vßpnφku v ledvinßch, co₧ je vφce popsßno dßle.

Vßpnφk
Zdrav² metabolismus vßpnφku vy₧aduje, aby byl zajiÜt∞n jeho odpovφdajφcφ p°φsun, ale zßrove≥ aby byly minimalizovßny jeho ztrßty. Nutno podotknout, ₧e dosud neznßme optimßlnφ mno₧stvφ vßpnφku, jakΘ je pot°ebnΘ pro organismus. V∞tÜina zeleniny (ale s v²jimkou Üpenßtu) poskytuje vßpnφk, kter² se v organismu vst°ebßvß ve stejnΘm rozsahu Φi dokonce jeÜt∞ vφce, ne₧ vßpnφk, kter² se nachßzφ v mlΘku. Bohat²m zdrojem vßpnφku jsou takΘ r∙znΘ luÜt∞niny (55, 56, 57, 58). RostlinnΘ zdroje vßpnφku majφ i dalÜφ v²hody: dodßvajφ organismu mnoho r∙zn²ch minerßl∙, antioxidanty a slo₧itΘ uhlovodany, p°iΦem₧ neobsahujφ ₧ivoΦiÜnΘ bφlkoviny, ₧ivoΦiÜn² tuk ani lakt≤zu. Plnohodnotnost rostlinnΘ stravy velmi v²razn∞ a jasn∞ potvrzujφ v²zkumy mezi obyvatelstvem. Ve spoleΦnostech, kde se lidΘ ₧ivφ rostlinnou stravou, byl zjiÜt∞n ni₧Üφ v²skyt lßmavosti a praskßnφ kostφ ne₧ u skupin lidφ, kte°φ se ₧ivφ ₧ivoΦiÜn²mi produkty a to navzdory menÜφmu mno₧stvφ vßpnφku p°ijφmanΘho z rostlin (59). P°φsun vßpnφku v d∞tstvφ a v dospφvßnφ mß vliv na p°φr∙stek kostnφch tkßnφ. Ale tvrdost a kompaktnost kostφ se s postupem let sni₧uje, pokud je vßpnφk z t∞la nekontrolovan∞ odplavovßn.

Ve skuteΦnosti v zemφch, kde je koeficient p°φjmu vßpnφku velmi vysok², nachßzφme zßrove≥ vysok² koeficient lßmavosti kostφ, co₧ znamenß, ₧e faktory, kterΘ zvyÜujφ vyplavovßnφ vßpnφku z organismu, snadno znehodnotφ jak²koliv prosp∞ch, kter² by plynul z vyÜÜφho p°φjmu vßpnφku (59). Vyplavovßnφ vßpnφku z organismu zp∙sobujφ p°edevÜφm: ₧ivoΦiÜnΘ bφlkoviny, slouΦeniny sodφku, kofein, tabßk, sedav² zp∙sob ₧ivota a z°ejm∞ i alkohol (59, 60, 61, 62, 63, 64).

┌bytek minerßl∙, zp∙soben² v²Üe zmφn∞n²mi Φiniteli, je velmi zßsadnφm problΘmem a ukazuje se, ₧e mß v∞tÜφ vliv na zdravφ v∞tÜiny lidφ, ne₧ samotn² p°φjem vßpnφku rozliΦn²mi zp∙soby. NekontrolovanΘ ztrßty vßpnφku z organismu vedly k tomu, ₧e se zv²Üila doporuΦovanß dßvka vßpnφku, co₧ m∞lo tento ·bytek kompenzovat.

Dietetickß doporuΦenφ by m∞la vΘst ke snaze porozum∞t mechanismu fungovßnφ t∞ch Φinitel∙, kterΘ zvyÜujφ vyplavovßnφ vßpnφku z organismu, aby se odboural faleÜn² pocit bezpeΦφ u osob, kterΘ hojn∞ konzumujφ potraviny s vysok²m obsahem vßpnφku. Pokud se v∞nuje pozornost pouze samotnΘmu mno₧stvφ dodßvanΘho vßpnφku, pak je to podobnΘ, jako kdybychom se sna₧ili krvßcejφcφho pacienta zachra≥ovat pouze dodßvßnφm dalÜφ a dalÜφ krve a nestarali bychom se o p°φΦiny krvßcenφ.

Äelezo
Strava slo₧enß ze zeleniny, ovoce, luÜt∞nin a obilovin zajiÜ¥uje organismu odpovφdajφcφ mno₧stvφ ₧eleza (65, 66, 67, 68, 69, 70). Strava konzumovanß nap°. v ╚φn∞ - zalo₧enß na rostlinn²ch produktech - obsahuje vφce ₧eleza, ne₧ kolik se ho konzumuje nap°. v USA (1). NejΦast∞jÜφ p°φΦinou ·bytku ₧eleza je vnit°nφ krvßcenφ (71). Konzumace mlΘΦn²ch v²robk∙ rovn∞₧ vyvolßvß u n∞kter²ch d∞tφ nedostatek ₧eleza. Je to zp∙sobeno jednak tφm, ₧e mlΘΦnΘ v²robky obsahujφ velmi mßlo ₧eleza a takΘ tφm, ₧e mohou zp∙sobovat skrytΘ krvßcenφ ve st°evech a tφm ·bytek ₧eleza z organismu (72).

ZnaΦnΘ ·silφ v oblasti ochrany zdravφ je vynaklßdßno na p°edchßzenφ anemii, zp∙sobenΘ nedostatkem ₧eleza v organismu. To ovÜem vede v∞tÜinou ke znaΦnΘmu p°edßvkovßvßnφ organismu velk²mi dßvkami ₧eleza, kterΘ je ale pravd∞podobn∞ jeÜt∞ nebezpeΦn∞jÜφ ne₧ nedostatek ₧eleza (71). Lidsk² organismus toti₧ nemß ·ΦinnΘ prost°edky pro vylouΦenφ tohoto nadbytku. Sprßvnß rovnovßha ₧eleza v organismu je kontrolovßna vnit°nφm vst°ebßvßnφm ve st°evech (66, 71). Ni₧Üφ hladina ₧eleza v organismu souvisφ s lepÜφm vst°ebßvßnφm nehemovΘho ₧eleza - tato spojitost byla objevena u rostlin (73).

Namφsto toho hemovΘ ₧elezo, kterΘ se vyskytuje v ₧ivoΦiÜn²ch produktech, se snadno uklßdß v organismu, a to bez ohledu na ji₧ p°φtomnΘ mno₧stvφ, Φφm₧ m∙₧e dochßzet k "p°edßvkovßnφ" naÜeho t∞la ₧elezem (71). Stßlß forma ₧eleza takΘ souvisφ s faktory, kterΘ zp∙sobujφ vznik srdeΦnφch chorob (74, 75) a jeho vysokß hladina v organismu mß takΘ spojitost se vznikem rakoviny (76, 77, 78) a takΘ zp∙sobuje ni₧Üφ odolnost proti r∙zn²m infekcφm (78, 79).

Riboflavin (vitamφn B2)
DoporuΦenß dennφ dßvka riboflavinu je 1,2 miligramu. Vychßzφ se p°itom ze starÜφch v²zkum∙ z let 1941 a 1950, kterΘ ukßzaly, ₧e pokud dennφ dßvka klesne pod 0,55 miligram∙, zaΦnou se projevovat p°φznaky jejich nedostatku.

Vegetarißni vÜeobecn∞ majφ hladinu riboflavinu v organismu odpovφdajφcφ t∞mto doporuΦenφm (65). I kdy₧ epidemiologickΘ v²zkumy a studie naznaΦujφ, ₧e n∞kterß doporuΦenß mno₧stvφ uvedenß v dietetick²ch doporuΦenφch mohou b²t pon∞kud nadsazenß. Nap°. v ╚φn∞ se pr∙m∞rn² dennφ p°φjem riboflavinu pohybuje okolo 0,8 miligram∙. V mnoha Φßstech ╚φny vφce ne₧ 90% obyvatel ne₧ije v souladu se souΦasn²mi dietetick²mi doporuΦenφmi, ale p°esto se tam nevyskytujφ ₧ßdnΘ znßmky nedostatku riboflavinu (80).

Zinek
Strava zalo₧enß p°edevÜφm na obilφ, luÜt∞ninßch a zelenin∞ obecn∞ zajiÜ¥uje p°φsun odpovφdajφcφho mno₧stvφ zinku. AΦkoliv rostlinnΘ zdroje mohou b²t chudÜφ na zinek, tak ve srovnßnφ s masem naopak vegetarißnskß strava vede ke zmenÜenφ mno₧stvφ zinku, kterΘ je z t∞la vyplavovßno (81, 82). Hladina zinku v organismu a mno₧stvφ dodßvanΘho zinku p°i Φist∞ rostlinnΘ strav∞ je - jak ukazujφ p°φsluÜnΘ v²zkumy - v po°ßdku (70, 69). Ukazuje se takΘ, ₧e organismus se p°irozen²mi cestami p°izp∙sobφ ni₧Üφmu p°φsunu zinku (83).

Vitamφn D
Vitamφn D v naÜem t∞le vznikß p°irozenou cestou p°i opalovßnφ na slunci. Pokud ale nemßme mo₧nost vyu₧φt sluneΦnφ zß°enφ, pak budeme pot°ebovat dopl≥ovat vitamφn D jinou cestou. Tento vitamφn se v souΦasnosti obvykle p°idßvß do snφda≥ov²ch vloΦek, mlΘka a do r∙zn²ch multivitamφnov²ch nßpoj∙. Nutno ale podotknout, ₧e nem∙₧eme doporuΦit p°ijφmat vitamφn D z mlΘka a mlΘΦn²ch v²robk∙, jeliko₧ tento vitamφn je stejn² i v jin²ch produktech a navφc byly zdokumentovßny p°φpady, kdy bylo mno₧stvφ vitamφnu D v mlΘce Üpatn∞ m∞°eno.

Vitamφn B12
DoporuΦenß dennφ dßvka vitamφnu B12 je 2 mikrogramy. Tento vitamφn nenφ produkovßn ani rostlinami a ani zvφ°aty, ale vytvß°φ ho urΦitΘ mikroorganismy. Stopovß mno₧stvφ vitamφnu B12, vytvo°enΘho bakteriemi, se mohou nachßzet v ΦerstvΘm ovoci a v ΦerstvΘ zelenin∞. Ale v pr∙myslov∞ rozvinut²ch zemφch se nem∙₧eme na tyto zdroje spolΘhat. ÄivoΦiÜnΘ produkty obsahujφ vitamφn B12, kter² byl vytvo°en mikroorganismy ₧ijφcφmi ve st°evech t∞chto zvφ°at. N∞kte°φ lidΘ tedy zφskßvajφ vitamφn B12 ze ₧ivoΦiÜn²ch produkt∙ - nap°. z ryb, kor²Ü∙, dr∙be₧e, hov∞zφho a vep°ovΘho masa nebo z mlΘΦn²ch v²robk∙. AvÜak pot°ebnΘ mno₧stvφ vitamφnu B12 je snadno dostupnΘ takΘ ve snφda≥ov²ch vloΦkßch, s≤jov²ch nßpojφch a jin²ch dopl≥kov²ch potravinßch. Vegetarißni, kte°φ konzumujφ tyto v²robky, lehce napl≥ujφ dietetickß doporuΦenφ (54).

Kdy₧ byla strava zalo₧enß na Φist∞ rostlinn²ch produktech srovnßvßna s "vÜe₧raveckou" stravou o nφzkΘm obsahu tuku, nebyly zjiÜt∞ny ₧ßdnΘ rozdφly ve schopnosti osvojenφ t∞chto "diet" u lidφ s chorobami srdce (85). TakΘ se ukßzalo, ₧e lidΘ zm∞nφ v²razn∞ji svΘ stravovacφ nßvyky tehdy, kdy₧ jsou jim doporuΦovßny radikßlnφ zm∞ny (86). Takovß dietetickß doporuΦenφ, kterß jsou zßm∞rn∞ liberßlnφ, kterß zßm∞rn∞ nevyz²vajφ k v∞tÜφm zm∞nßm proto, aby byly lidmi snßze p°ijaty, vedou k tomu, ₧e lidΘ, kte°φ hledajφ sprßvnΘ nßvody pro stravovßnφ, necφtφ pot°ebu cokoliv u sebe m∞nit. ╚φm₧ ani nedojde k oΦekßvanΘmu zlepÜenφ zdravφ (86).


Poznßmky k obdobφ t∞hotenstvφ a kojenφ

Ovoce, obilφ, zelenina a luÜt∞niny zajiÜ¥ujφ p°φsun vÜech slo₧ek, kterΘ jsou pot°ebnΘ pro udr₧enφ dobrΘho zdravφ v dob∞ t∞hotenstvφ (87). Ve skuteΦnosti t∞hotnΘ vegetarißnky mnohem mΘn∞ trpφ r∙zn²mi zdravotnφmi problΘmy a takΘ majφ ni₧Üφ stupe≥ zneΦiÜt∞nφ mlΘka (88, 89). TakΘ se u nich mnohem mΘn∞ vyskytujφ t∞hotenskΘ otravy a porody cφsa°sk²m °ezem. N∞kterΘ ₧eny si mohou v dob∞ t∞hotenstvφ a kojenφ zvolit stravu bez mlΘΦn²ch v²robk∙, Φφm₧ se vyhnou ohro₧enφ plodu (a pozd∞ji i kojence) mlΘΦn²mi proteiny - v souΦasnΘ dob∞ jsou mlΘΦnΘ proteiny studovßny z hlediska jejich role v etiologii cukrovky.

Je pot°eba se v tΘto souvislosti soust°edit na ₧elezo a vitamφn B12. I kdy₧ zv²Üenou pot°ebu ₧eleza je mo₧no pokr²t odpovφdajφcφ stravou, tak n∞kterΘ osoby pot°ebujφ dopl≥ujφcφ dßvky ₧eleza - a to bez ohledu na jejich stravu. Vitamφn B12 by m∞l b²t takΘ vφce dopl≥ovßn potravinami obohacen²mi o vitamφny a minerßlnφ soli.


Poznßmky t²kajφcφ se d∞tφ

Ovoce, obilφ, zelenina a luÜt∞niny jsou optimßlnφ stravou i pro d∞ti. HojnΘ mno₧stvφ slo₧it²ch uhlovodan∙, celul≤zy, bφlkovin, vitamφn∙ a minerßlnφch lßtek spolu s nφzk²m obsahem tuku jsou d∙vodem k zavedenφ takov²ch stravovacφch nßvyk∙, kterΘ budou udr₧ovat dobrΘ zdravφ po cel² zbytek ₧ivota. V²zkumy provßd∞nΘ u vegetarißnsk²ch d∞tφ ukßzaly, ₧e obecn∞ majφ hladinu ₧eleza a vitamφnu B12 normßlnφ a hladinu cholesterolu majφ ni₧Üφ ne₧ je obvykl² pr∙m∞r (67). VegetarißnskΘ d∞ti se normßln∞ vyvφjejφ a normßln∞ rostou (87, 67).

N∞kterΘ v²zkumy ukazujφ, ₧e vegetarißnskΘ d∞ti rostou vφce rovnom∞rn∞ a postupn∞ - zpoΦßtku rostou mΘn∞, ne₧ d∞ti "maso₧ravΘ" - ale jejich v²sledn² vzr∙st je stejn² (87, 90, 91). Strava zalo₧enß na rostlinnΘ strav∞ m∙₧e takΘ vΘst k pozd∞jÜφmu pohlavnφmu dospφvßnφ, co₧ je ale zßrove≥ spojeno - jak ukßzaly epidemiologickΘ v²zkumy - s menÜφm rizikem onemocn∞nφ rakovinou prsu (92, 93). Proporce fyziologickΘho v²voje v rßmci delÜφho ΦasovΘho obdobφ lidskΘho ₧ivota z∙stanou zachovßny.

PediatrickΘ testy, zkoumajφcφ mentßlnφ v²voj vegetarißnsk²ch d∞tφ, ukazujφ, ₧e tyto d∞ti jsou Φasto pokroΦilejÜφ, ne₧ by odpovφdalo jejich v∞ku.

U t∞chto d∞tφ byla takΘ zkoumßna inteligence (IQ) a ukßzalo se, ₧e je vyÜÜφ ne₧ pr∙m∞r, co₧ nßm dßvß jistotu, ₧e mentßlnφ v²voj vegetarißnsk²ch d∞tφ je normßlnφ (94).

Kdy₧ tedy shrneme prvnφ doporuΦenφ: je pot°eba up°ednost≥ovat stravu zalo₧enou na r∙znorod²ch rostlinn²ch potravinßch a maso a mlΘΦnΘ v²robky p°esunout do kategorie "nepovinn²ch" potravin.


DoporuΦenφ Φ. 2

Udr₧uj si zdravou vßhu t∞la

Nφ₧e uveden² text varuje Φtenß°e p°ed riziky, kterß s sebou nese otylost a nabφzφ n∞kterΘ rady pro redukci t∞lesnΘ hmotnosti (a to jak dietetickΘ prvky, tak i fyzickΘ cviΦenφ).

V oblasti dietetiky by m∞la pozornost soust°ed∞na spφÜe na v²b∞r urΦit²ch druh∙ pokrm∙ ne₧ jen na snφ₧enφ mno₧stvφ p°ijφman²ch kaloriφ.

P°echod ze stravy bohatΘ na tuky na stravu bohatou na uhlovodany vede obvykle k redukci nadm∞rnΘ t∞lesnΘ hmotnosti (a to bez rizik, s nimi₧ jsou obvykle spojeny jinΘ restriktivnφ metody zalo₧enΘ na snφ₧enφ obsahu kaloriφ) (46, 24).

Uhlovodany majφ p°irozen² nφzk² obsah kaloriφ a p°i metabolickΘ p°em∞n∞ na tuky ztrßcφ 23% svΘho obsahu kaloriφ. Naproti tomu strava bohatß na tuky ztrßcφ pouze 4% kalorickΘho obsahu b∞hem skladovßnφ tuku v t∞le.

Strava bohatß na uhlovodany takΘ zintenziv≥uje metabolismus v naÜem t∞le, nebo¥ zesiluje ·Φinky hormon∙ ÜtφtnΘ ₧lßzy a noradrenalinu (95, 96, 97, 98).

LidΘ, kte°φ jedφ nφzkotuΦnou stravu bohatou na uhlovodany, majφ mnohem menÜφ sklon k otylosti ne₧ lidΘ, kte°φ jedφ stravu bohatou na tuky s mal²m obsahem uhlovodan∙ (42, 43).

Pro realizaci naÜich dietetick²ch doporuΦenφ je pot°eba konzumovat v∞tÜφ mno₧stvφ ovoce, zeleniny a takΘ peΦiva a r∙zn²ch kaÜφ a obiln²ch v²robk∙. Ale souΦasnß dietetickß doporuΦenφ na mφsto uvßd∞nφ konkrΘtnφch druh∙ potravin, kterΘ jsou pot°ebnΘ pro lidi, pouze °φkajφ - "konzumuj mΘn∞ tuku a tuΦn²ch potravin". Mφsto toho je spφÜe pot°eba jasn∞ uvΘst, ₧e je pot°eba vynechat potraviny obsahujφcφ ₧ivoΦiÜnΘ i rostlinnΘ tuky, sma₧enΘ potraviny a n∞kterΘ druhy peΦiva.

VÜechny ₧ivoΦiÜnΘ produkty obsahujφ mnohem vφce tuku ne₧ b∞₧nß jφdla slo₧enß ze zeleniny, ovoce, obilnin Φi luÜt∞nin. ÄivoΦiÜnΘ produkty takΘ neobsahujφ ₧ßdnΘ slo₧itΘ uhlovodany ani celul≤zu. RostlinnΘ oleje majφ stejn² kalorick² obsah jako ₧ivoΦiÜnΘ tuky.


DoporuΦenφ Φ. 3

Vybφrej si takovou stravu, kterß obsahuje mßlo tuku, nasycen²ch tuk∙ a cholesterolu.

Na rozdφl od doporuΦenφ Φ 4, kterΘ popisuje jednotlivΘ druhy potravin (zeleninu, ovoce a obilnΘ v²robky), se doporuΦenφ Φ. 3 v∞nuje n∞kter²m hodnotßm stravy, kv∙li nim₧ se praktickß dietetickß doporuΦenφ stßvajφ mΘn∞ srozumiteln²mi. NejlΘpe je to vid∞t v praxi - ne vÜichni konzumenti v∞dφ, nebo jsou schopni zjistit, v Φem jsou obsa₧eny tuky, nasycenΘ tuky nebo cholesterol.

Jeliko₧ cholesterol se nachßzφ pouze v ₧ivoΦiÜn²ch produktech, m∞l by b²t doporuΦovßn v²b∞r takov²ch potravin, kterΘ obsahujφ co nejmΘn∞ ₧ivoΦiÜn²ch produkt∙.

Jak u₧ bylo v²Üe uvedeno, neexistuje ₧ßdn² d∙vod, kv∙li n∞mu₧ by bylo pot°eba konzumovat cholesterol. Hlavnφmi zdroji tuk∙ a nasycen²ch tuk∙ jsou ₧ivoΦiÜnΘ produkty a takΘ rostlinnΘ oleje, sma₧enΘ potraviny a n∞kterΘ druhy peΦiva.

DoporuΦenß hladina cholesterolu 200 miligram∙/decilitr - stanovenß v Nßrodnφm programu pro vzd∞lßvßnφ v otßzkßch cholesterolu - je spφÜe urΦit²m globßlnφm cφlem v rßmci celΘ populace. Ale rozhodn∞ to nenφ vysn∞n² cφl pro jedince, nebo¥ p°i takovΘ hladin∞ cholesterolu je ji₧ reßlnΘ riziko vzniku srdeΦnφch chorob.

Riziko nemoci v∞nΦit²ch tepen se sni₧uje o 2% na ka₧dΘ 1%, o n∞₧ se snφ₧φ hladina cholesterolu a to a₧ do hodnoty okolo 150 miligram∙ cholesterolu na decilitr.

TakΘ limity 30% celkovΘho doporuΦenΘho obsahu tuku a 10% obsahu nasycen²ch tuk∙ jsou rovn∞₧ stanoveny spφÜe kompromisn∞ a nemajφ v∞deck² zßklad. Dodr₧ovßnφ t∞chto hladin obsahu tuk∙ mß na nemoci srdce jen velmi mal² vliv (25). NφzkotuΦnß strava zalo₧enß na konzumaci rostlinn²ch produkt∙ je pro lidi mnohem prosp∞Ün∞jÜφ a musφ b²t doporuΦovßna.

Ani procentnφ obsah kaloriφ, ani obsah tuku v gramech nemß pro v∞tÜinu konzument∙ praktick² v²znam. Mnohem pragmatiΦt∞jÜφ by bylo doporuΦit konkrΘtnφ druhy potravin ne₧ jen mno₧stvφ jednotliv²ch souΦßstφ.

╚ßst textu, kterß °φkß, ₧e "potraviny obsahujφcφ tuky, nasycenΘ tuky a cholesterol, jako nap°. maso, mlΘko, s²r a vejce, obsahujφ takΘ kvalitnφ proteiny a jsou pro nßs nejlepÜφm zdrojem n∞kter²ch vitamφn∙ a minerßl∙", musφ b²t odstran∞n. Neexistujφ ₧ßdnΘ d∙kazy o tom, ₧e rostlinnΘ bφlkoviny pro nßs nejsou plnohodnotnΘ. Naopak, existuje stßle vφce d∙kaz∙ o tom, ₧e p°i konzumaci ₧ivoΦiÜn²ch produkt∙ nßm hrozφ Ükody na zdravφ (hlavn∞ kv∙li ₧ivoΦiÜn²m protein∙m) (59, 60, 100).

To, ₧e ₧ivoΦiÜnΘ produkty obsahujφ nejvφce n∞kter²ch potravnφch souΦßstφ jeÜt∞ neznamenß, ₧e jsou z toho d∙vodu "nejlepÜφ" stravou pro lidi.

Objevujφ se stßle dalÜφ d∙kazy o tom, ₧e hemovΘ ₧elezo nenφ lepÜφ ne₧ nehemovΘ a ₧e naopak m∙₧e Ükodit zdravφ.

Text na str. 17 v doporuΦenφch vy₧aduje d∙kladnΘ zm∞ny. Tento text vyvolßvß dojem, ₧e dietetickß doporuΦenφ by m∞la b²t jinß pro lidi s vysokou hladinou cholesterolu a jinß pro lidi s nφzkou hladinou cholesterolu. AvÜak i osobßm s nφzkou hladinou cholesterolu by m∞lo b²t doporuΦovßno zavedenφ optimßlnφ stravy.

Nemoci srdce jsou pouze jednφm z mnoha rizik, kterß jsou spojena se Üpatnou stravou. DoporuΦenφ, aby lidΘ konzumovali libovΘ maso, ryby a dr∙be₧ (bez k∙₧e) a nφzkotuΦnΘ mlΘΦnΘ v²robky, co₧ pr² povede ke snφ₧enφ hladiny cholesterolu, byla klinicky zkoumßna a ukßzalo se, ₧e v²sledn² efekt je tak minimßlnφ, ₧e tato doporuΦenφ je nutno oznaΦit jako chybnß a nebezpeΦnß (25).

Sprßvnß doporuΦenφ t²kajφcφ se tuk∙ a olej∙ musφ radit pouze sporadickou a minimßlnφ spot°ebu (pokud v∙bec vznikne takovß pot°eba).

DoporuΦenφ t²kajφcφ se masa a mlΘΦn²ch v²robk∙ na str. 17 souΦasnΘ verze dietetick²ch doporuΦenφ musφ b²t odstran∞na.


DoporuΦenφ Φ. 4

Praktikuj stravu bohatou na zeleninu, ovoce a obilnΘ v²robky

Tato kapitola obsahuje hlavnφ a nejd∙le₧it∞jÜφ informace, kterΘ byly potvrzeny p°φsluÜn²mi v²zkumy v tΘto oblasti a proto vy₧adujφ zvlßÜtnφ pozornost.

Jeliko₧ zelenina, ovoce, obilφ a luÜt∞niny se navzßjem liÜφ typem jednotliv²ch souΦßstφ, doporuΦuje se, aby byly rozd∞leny na n∞kolik podskupin, s uvedenφm jejich v²znamu.

Zelenin∞ je pot°eba v∞novat pozornost p°edevÜφm kv∙li obsahu vitamφn∙, minerßl∙, antioxydant∙, flavonoid∙ a dalÜφch p°φrodnφch souΦßstφ, kterΘ jsou v souΦasnΘ dob∞ testovßny co se t²kß jejich schopnosti sni₧ovat riziko vzniku rakoviny.

Ovoce je bohat²m zdrojem vitamφn∙, p°edevÜφm vitamφnu C a stravitelnΘ buniΦiny. Stejn∞ jako vÜechny rostlinnΘ potraviny neobsahuje cholesterol a celkov∞ obsahuje velmi mßlo tuku.

ObilnΘ v²robky celozrnnΘ jsou d∙le₧itΘ p°edevÜφm kv∙li obsahu slo₧en²ch uhlovodan∙ a stravitelnΘ i nestravitelnΘ celul≤zy. Jsou takΘ d∙le₧it²m zdrojem zinku.

LuÜt∞niny jsou cennΘ p°edevÜφm kv∙li obsahu bφlkovin, slo₧en²ch uhlovodan∙ a stravitelnΘ celul≤zy a takΘ vitamφn∙ a minerßl∙ (nap°. ₧eleza).

P°φvlastek "suchΘ", kter² se v souΦasnΘm textu t²kß luÜt∞nin, je zbyteΦn² a m∞l by b²t odstran∞n.


DoporuΦenφ Φ. 5

Cukr pou₧φvej jen v mal²ch mno₧stvφch

Tato podkapitola je vhodnß a pot°ebnß, ale mß druho°ad² v²znam. V²raz "malΘ mno₧stvφ" by m∞l b²t nahrazen konkrΘtn∞jÜφm ·dajem.


DoporuΦenφ Φ. 6

Pou₧φvej s∙l a slouΦeniny sodφku jen v mal²ch mno₧stvφch

SouΦasn² text doporuΦenφ je u₧iteΦn², ale nekompletnφ. P°edevÜφm vyvolßvß dojem, ₧e jedin²m problΘmem, kter² m∙₧e vniknout p°i nadm∞rnΘm pou₧φvßnφ slouΦenin sodφku, je vysok² tlak. Je vÜak znßmo, ₧e dalÜφm problΘmem, spojen²m s nadm∞rn²m pou₧φvßnφm slouΦenin sodφku, je zv²ÜenΘ vyplavovßnφ vßpnφku z organismu a zv²ÜenΘ riziko vzniku osteopor≤zy, co₧ by m∞lo b²t v textu rovn∞₧ uvedeno.

Za druhΘ, s∙l je v oblasti dietetiky pouze jednφm z faktor∙, kterΘ majφ vliv na tlak krve. Obsah tuku ve strav∞ rovn∞₧ ovliv≥uje tlak krve, a to jak bezprost°edn∞, tak i dφky svΘmu vlivu na t∞lesnou hmotnost. Naopak vegetarißnskß strava sni₧uje tlak krve (4, 5, 6).

Tyto r∙znorodΘ v²sledky plynoucφ z popsanΘho zp∙sobu stravovßnφ majφ obrovsk² potencißlnφ v²znam pro ochranu zdravφ celΘ lidskΘ populace. Ale dosavadnφ text doporuΦenφ m∙₧e vΘst k dom∞nce, ₧e krom∞ urΦitΘ hladiny p°ijφmanΘho sodφku neexistujφ ₧ßdnΘ jinΘ souΦßsti potravy, kterΘ by m∞ly vliv na tlak krve.

Dietetickß doporuΦenφ typu - jak sprßvn∞ naplßnovat skladbu a druhy potravin, aby mno₧stvφ p°ijφmanΘho sodφku bylo malΘ, musφ zohled≥ovat to, ₧e nejvφce slouΦenin sodφku obsahujφ konzervovanΘ potraviny a takΘ r∙znΘ slanΘ suÜenky a keksy. ÄivoΦiÜnΘ produkty takΘ obsahujφ vφce slouΦenin sodφku ne₧ rostlinnß strava (dokud do nφ nenφ p°idßna s∙l).

V²raz "malΘ mno₧stvφ" musφ b²t nahrazen konkrΘtn∞jÜφm ·dajem.


DoporuΦenφ Φ. 7

Pokud pijeÜ alkohol, konzumuj ho s mφrou.

Do tΘto podkapitoly musφ b²t dodßny ·daje, kterΘ ukazujφ na souvislost mezi pitφm alkoholu a rakovinou prsu u ₧en. Jak ukßzaly v²zkumy v tΘto oblasti, tak v²znamnΘ riziko rakoviny prsu se vyskytuje i tehdy, kdy₧ se ₧ena omezφ pouze na 1 drink denn∞.

Alkohol takΘ zvyÜuje riziko rakoviny hltanu (ale i jin²ch forem rakoviny), dßle riziko cirh≤zy jater, je p°φΦinou mnoha nehod a takΘ mß v organismu r∙znΘ dalÜφ negativnφ vedlejÜφ ·Φinky. Konzumacφ alkoholu se takΘ zvyÜujφ v²daje na zdravotnφ pΘΦi.

Proto musφ b²t souΦasnΘ doporuΦovanΘ limity konzumace alkoholu snφ₧eny (jak pro mu₧e, tak i pro ₧eny) (102).

Alkohol ale nenφ jedinou slo₧kou nßpoj∙, kterß zp∙sobuje zßva₧nΘ Ükody na zdravφ. Kofein, nßpoje sycenΘ kysliΦnφkem uhliΦit²m a nßpoje obsahujφcφ kyselinu fosforovou se podφlejφ na vyplavovßnφ minerßl∙ z kostφ (v zßvislosti na konzumovanΘm mno₧stvφ) (62).

Kdy₧ vezmeme v ·vahu vÜeobecnou rozÜφ°enost a oblφbenost konzumace nßpoj∙ obsahujφcφch kofein a kyselinu fosforovou, tak je pot°eba, aby tento problΘm byl vφce ve°ejn∞ diskutovßn. V opaΦnΘm p°φpad∞ by se mnozφ Φtenß°i mohli domnφvat, ₧e stav jejich kostφ zßvisφ pouze na mno₧stvφ konzumovanΘho mlΘka a mlΘΦn²ch v²robk∙.

Na zßv∞r jeÜt∞ doporuΦujeme, aby Φtenß°i, kte°φ se °φdφ dietetick²mi doporuΦenφmi, kterß jsou na str. 27 souΦasnΘ verze doporuΦenφ, se p°esv∞dΦili, zda tyto informace pochßzφ z ov∞°enΘho zdroje a zda byly p°edem dostateΦn∞ probßdßny.
 

Literatura

  1. Campbell TC, Chen J. Diet and chronic degenerative diseases: perspectives from China. Am J Clin Nutr 1994;59 (suppl):11535-61S.
  2. American Heart Association. 1992 Heart and Stroke Facts. Dallas, American Heart Association, 1991.
  3. Ophir O, Peer G, Gilad J, Blum M, Aviram A. Low blood pressure in vegetarians: the possible role of potassium. Am J Clin Nutr 1983;37:755-62.
  4. Melby CL, Hyner GC, Zoog B. Blood pressure in vegetarians and non-vegetarians: a cross-sectional analysis. Nutr Res 1985;5:1077-82.
  5. Melby CL, Goldflies DG, Hyner GC, Lyle RM. Relation between vegetarian/non-vegetarian diets and blood pressure in black and white adults. Am J Publ Health 1989;79:1283-88.
  6. Rouse IL, Armstrong BK, Beilin LJ, Vandongen R. Blood-pressure-lowering effect of a vegetarian diet: controlled trial in normotensive subjects. Lancet 1983;1:5-10.
  7. Rouse IL, Beilin LJ, Mahoney DP, et al. Nutrient intake, blood pressure, serum and urinary prostaglandins and serum thromboxane B2 in a controlled trial with a lacto-ovo-vegetarian diet. J Hypertension 1986; 4:241-50.
  8. Margetts BM, Beilin LJ, Armstrong BK, Vandongen R. A Randomized controlled trial of a vegetarian diet in the treatment of mild hypertension. Clin Exp Pharmacol Physiol 1985;12:263-66.
  9. Margetts BM, Beilin LJ, Vandongen R, Armstrong BK. Vegetarian diet in mild hypertension: a randomised controlled trial. Br Med J 1986; 293:1468-71.
  10. Lindahl O, Lindwall L, Spangberg A, Stenram A, Ockerman PA. A vegan regimen with reduced medication in the treatment of hypertension. Br J Nutr 1984;52:11-20.
  11. Sacks FM, Kass EH. Low blood pressure in vegetarians: effects of specific foods and nutrients. Am J Clin Nutr 1988;48:795-800.
  12. Armstrong B, Clarke H, Martin C, Ward W, Norman N, Masarei J. Urinary sodium and blood pressure in vegetarians. Am J Clin Nutr 1979; 32:2472-76.
  13. Rouse IL, Beilin LJ. Editorial review: vegetarian diet and blood pressure. J Hypertension 1984; 2: 231-40.
  14. Burr ML, Sweetnam PM. Vegetarianism, dietary fiber, and mortality. Am J Clin Nutr 1982;36:873- -7.
  15. Burr ML, Butland BK. Heart disease in British vegetarians. Am J Clin Nutr 1988;48:830-2.
  16. Chang-Claude J, Frentzel-Beyme R, Eilber U. Mortality pattern of German vegetarians after 11 years of follow-up. Epidemiology 1992;3:395-401.
  17. Snowdon DA, Phillips RL, Fraser GE. Meat consumption and fatal ischemic heart disease. Prev Med 1984;13:490-500.
  18. West RO, Hayes OB. Diet and serum cholesterol levels: a comparison between vegetarians and non-vegetarians in a Seventh-day Adventist group. Am J Clin Nutr 1968; 21:853-62.
  19. Sacks FM, Ornish D, Rosner B, McLanahan S, Castelli WP, Kass EH. Plasma lipoprotein levels in vegetarians: the effect of ingestion of fats from dairy products. JAMA 1985; 254:1337-41.
  20. Fisher M, Levine PH, Weiner B, et al. The effect of vegetarian diets on plasma lipid and platelet levels. Arch Inter Med 1986;146:1193-7.
  21. Burslem J, Schonfeld G, Howald M, Weidman SW, Miller JP. Plasma apoprotein and lipoprotein lipid levels in vegetarians. Metabolism 1978;27:711-19.
  22. Cooper RS, Goldberg RB, Trevisan M, et al. The selective lowering effect of vegetarianism on low density lipoproteins in a cross-over experiment. Atherosclerosis 1982;44:293-305.
  23. Kestin M, Rouse IL, Correll RA, Nestel PJ. Cardiovascular disease risk factors in free-living men: Comparison of two prudent diets, one based on lactoovovegetarianism and the other allowing lean meat. Am J Clin Nutr 1989;50:280-7.
  24. Ornish D, Brown SE, Scherwitz LW, et al. Can lifestyle changes reverse coronary heart disease? Lancet 1990;336:129-133.
  25. Hunninghake DB, Stein EA, Dujovne CA, et al. The efficacy of intensive dietary therapy alone or combined with lovastatin in out patients with hypercholesterolemia. New Engl J Med 1993;328:1213-9.
  26. American Cancer Society. Cancer Facts and Figures -1993. Atlanta, American Cancer Society, 1993.
  27. Thorogood M, Mann J, Appleby P, McPherson K. Risk of death from cancer and ischaemic heart disease in meat and non-meat eaters. Brit Med J 1994; 308: 1667-70.
  28. Block G. Epidemiologic evidence regarding vitamin C and cancer. Am J Clin Nutr 1991;54:1310S- -14S.
  29. Negri E, La Vecchia C, Franceschi S, D'Avanzo B, Parazzini F. Vegetable and fruit consumption and cancer risk. Int J Cancer 1991;48:350-54.
  30. U.S. Centers for Disease Control. Prevalence and incidence of diabetes mellitusûUnited States, 1980-87. Mortality and Morbidity Weekly Report 1990; 39: 809-12.
  31. Anderson JW, Zeigler JA, Deakins DA, et al. Metabolic effects of high-carbohydrate, high-fiber diets for insulin-dependent diabetic individuals. Am J Clin Nutr 1991;54:936-43.
  32. Huse DM, Oster G, Killen AR, Lacey MJ, Colditz GA. The economic costs of non-insulin-dependent diabetes mellitus. JAMA 1989;262:2708-13.
  33. Snowdon DA, Phillips RL. Does a vegetarian diet reduce the occurrence of diabetes? Am J Publ Health 1985;75:507-12.
  34. West KM, Kalbfleisch JM. Glucose tolerance, nutrition, and diabetes in Uruguay, Venezuela, Malaya, and East Pakistan. Diabetes 1966; 15:9-18.
  35. West KM, Kalbfleisch JM. Influence of nutritional factors on prevalence of diabetes. Diabetes 1971; 20:99-108.
  36. Barnard RJ, Massey MR, Cherny S, O'Brien LT, Pritikin N. Long-term use of a high-complex-carbohydrate, high-fiber, low-fat diet and exercise in the treatment of NIDDM patients. Diabetes Care 1983; 6: 268-73.
  37. Munoz JM. Fiber and diabetes. Diabetes Care 1984;7:297-300.
  38. Crane MG, Sample CJ. Regression of diabetic neuropathy on total vegetarian (vegan) diet. J Nutr Med 1995, in press.
  39. Roy MS, Stables G, Collier B, Roy A, Bou E. Nutritional factors in diabetics with and without retinopathy. Am J Clin Nutr 1989;50:728-30.
  40. Schirmer BD, Dix J. Cost effectiveness of laparoscopic cholecystectomy. J Laparoendoscopic Surgery 1992;2:145-50.
  41. McIntyre RC, Zoeter MA, Weil KC, Cohen MM. A comparison of outcome and cost of open vs. laparoscopic cholecystectomy. J Laparoscopic Surgery 1992;2:143-50
  42. Pixley F, Wilson D, McPherson K, Mann J. Effect of vegetarianism on development of gallstones in women. Br Med J 1985;291:11-12
  43. Frentzel-Beyme R, Claude J, Eilber U. Mortality among German vegetarians: first results after five years of follow-up. Nutr Cancer 1988; 11:117-26.
  44. Burr ML, Batese J, Fehily AM, Leger AS. Plasma cholesterol and blood pressure in vegetarians. J Human Nutrition 1981;35:437-41.
  45. Rouse IL, Armstrong BK, Beilin LJ, Vandongen R. Vegetarian diet, blood pressure and cardiovascular risk. Aust NZ J Med 1984;14:439-43.
  46. Dwyer JT, Mayer LDVH, Kandel RF, Mayer F. The new vegetarians. J ADA 1973;62:503-9.
  47. Moncada S, Martin JF, Higgs A. Symposium on regression of atherosclerosis. Eur J Clin Inv 1993; 23:385-98.
  48. Willett W, Sacks FM. Chewing the fatûhow much and what kind. N Engl J Med 1991;324:121-3.
  49. Scrimshaw NS, Murray EB. Prevalence of lactose maldigestion. Am J Clin Nutr 1988;48:1086-98.
  50. Simoons FJ. A geographic approach to senile cataracts: possible links with milk consumption, lactase activity, and galactose metabolism. Dig Dis Sci 1982;27:257-64.
  51. Couet C, Jan P, Debry G. Lactose and cataract in humans: a review. J Am Coll Nutr 1991;10:79-86.
  52. Cramer DW, Willett WC, Bell DA, et al. Galactose consumption and metabolism in relation to the risk of ovarian cancer. Lancet 1989;2:66-71.
  53. Cramer DW, Xu H, Sahi T. Adult hypolactasia, milk consumption, and age-specific fertility. Am J Epidem 1994;139:282-9.
  54. American Dietetic Association. Position of the American Dietetic Association: vegetarian diets. J Am Dietetic Assoc 1993;11:1317-19.
  55. Heaney RP, Weaver CM. Calcium absorption from kale. Am J Clin Nutr 1990;51:656-7.
  56. Heaney RP, Weaver CM, Fitzsimmons ML. Soybean phytate content: effect on calcium absorption. Am J Clin Nutr 1991;53:745-7.
  57. Weaver CM, Heaney RP, Martin BR, Fitzsimmons ML. Human calcium absorption from whole-wheat products. J Nutr 1991;121:1769-75.
  58. Weaver CM, Heaney RP, Martin BR, Fitzsimmons ML. Extrinsic vs intrinsic labeling of the calcium in whole-wheat flour. Am J Clin Nutr 1992;55:452-4.
  59. Abelow BJ, Holford TR, Insogna KL. Cross-cultural association between dietary animal protein and hip fracture: a hypothesis. Calcif Tissue Int 1992;50: 14-18.
  60. Remer T, Manz F. Estimation of the renal net acid excretion by adults consuming diets containing variable amounts of protein. Am Clin Nutr 1994; 59: 1356-61.
  61. Nordin BEC, Need AG, Moms HA, Horowitz M. The nature and significance of the relationship between urinary sodium and urinary calcium in women. J Nutr 1993;123:1615-1622.
  62. Massey LK, Whiting SJ. Caffeine, urinary calcium, calcium metabolism and bone. J Nutr 1993; 123: 1611-4.
  63. Hopper JL, Seeman E. The bone density of female twins discordant for tobacco use. N Engl J Med 1994; 330:387-92.
  64. Slemenda CW, Christian JC, Reed T, Reister TK, Williams CJ, Johnston CC. Long-term bone loss in men: effects of genetic and environmental factors. Ann Int Med 1992; 117:286-91.
  65. Helman AD, Darnton-Hill I. Vitamin and iron status in new vegetarians. Am J Clin Nutr 1987;45:785-9.
  66. Craig WJ. Iron status of vegetarians. Am J Clin Nutr 1994;59: 1233S-7S.
  67. Dwyer JT, Dietz WH, Andrews EM, Suskind RM. Nutritional status of vegetarian children. Am J Clin Nutr 1982;35:204-16.
  68. McEndree LS, Kies CV, Fox HM. Iron intake and iron nutritional status of lacto-ovo-vegetarian and omnivore students eating in a lacto-ovo-vegetarian food service. Nutr Rep Int 1983;27:199-206.
  69. Latta D, Liebman M. Iron and zinc status of vegetarian and nonvegetarian males. Nutr Rep Int 1984;30: 141-149.
  70. Anderson BM, Gibson RS, Sabry JH. The iron and zince status of long-term vegetarian women. Am J Clin Nutr 1981;34:1042-48.
  71. Lauffer R. Iron Balance. New York: St. Martins, 1991.
  72. Committee on Nutrition, American Academy of Pediatrics. The use of cow's milk in infancy. Pediatrics 1992;89(6) :1105-9.
  73. Cook JD. Adaptation in iron metabolism. Am J Clin Nutr 1990;51: 301-8.
  74. Salonen JT, Salonen R, Nyyssonen K, Korpela H. Iron sufficiency is associated with hypertension and excess risk of myocardial infarction: the Kuopio Ischaemic Heart Disease Risk Factor Study (KIHD). Circulation 1992;85:864.
  75. Ascherio A, Willett WC, Rimm EB, Giovannucci EL, Stampfer MJ. Dietary iron intake and risk of coronary disease among men. Circulation 1994; 89: 969-74.
  76. Selby JV, Friedman GD. Epidemiologic evidence of an association between body iron stores and risk of cancer. Int J Cancer 1988;41:677-82.
  77. Stevens RG, Jones DY, Micozzi MS, Taylor PR. Body iron stores and the risk of cancer. NEJM 1988;319: 1047-52.
  78. Weinberg ED. Iron withholding: a defense against infection and neoplasia. Phys Rev 1984;64:65-101.
  79. Brock JH. Iron and the outcome of infection. Br Med J 1986;293: 518-20.
  80. Campbell TC, Brun T, Junshi C, Zulin F, Parpia B. Questioning riboflavin recommendations on the basis of a survey in China. Am J Clin Nutr 1990;51: 436-45.
  81. Srikumar TS, Johansson GK, Ockerman PA, Gustafsson JA, Akesson B. Trace element status in healthy subjects switching from a mixed to a lactovovegetarian diet for 12 mo. Am J Clin Nutr 1992;55: 885-90.
  82. National Research Council. Recommended Dietary Allowances. Washington, DC: National Academy Press, 1989.
  83. Freeland-Graves J. Mineral adequacy of vegetarian diets. Am J Clin Nutr 1988;48:859-62.
  84. Jacobus CH, Holick MF, Shao Q, et al. Hypervitaminosis D associated with drinking milk. N Engl J Med 1992;326:1173-7.
  85. Barnard ND, Scherwitz LW, Ornish D. Adherence and acceptability of a low-fat, vegetarian diet among patients with cardiac disease. J Cardiopulmonary Rehabil 1992;12:423-31.
  86. Barnard ND, Akhtar A, Nicholson A. Factors that facilitate dietary change. Arch Fam Med 1995, in press.
  87. Sanders TAB. The health and nutritional status of vegans. Br J Nutr 1978;40:9-15.
  88. Wolff MS, Toniolo PG, Lee EW, Rivera M, Dubin N. Blood levels of organochlorine residues and risk of breast cancer. J Natl Cancer Inst 1993;85: 648- -52.
  89. Hergenrather J, Hlady G, Wallace B, Savage E. Pollutants in breast milk of vegetarians. Lancet 1981;304: 792.
  90. Shull MW, et al. Velocities of growth in vegetarian preschool children. Pediatrics 1977;60(4):410- -16.
  91. Dietz WH, Dwyer JT. Nutritional implications of vegetarianism for children. In Suskind, RM (ed). Textbook of pediatric nutrition. New York: Raven, 1981.
  92. de Ridder CM, Thijssen JHH, Vant Veer P, et al. Dietary habits, sexual maturation, and plasma hormones in pubertal girls: a longitudinal study. Am J Clin Nutr 1991;54:805-13.
  93. Beaton GH, Bengoa JM. WHO monograph. 1976;62:500-19.
  94. Dwyer JT, Miller LG, Arduino NL, et al. Mental age and I.Q. of predominately vegetarian children. J Am Dietetic Assoc 1980;76:142-7.
  95. Danforth E, Jr., Sims EAH, Horton ES, Goldman RF. Correlation of serum triiodothyronine concentrations (T3) with dietary composition, gain in weight and thermogenesis in man. Diabetes 1975;24:406.
  96. Spaulding SW, Chopra IJ, Sherwin RS, Lyall SS. Effect of caloric restriction and dietary composition on serum T3 and reverse T3 in man. J Clin Endocrinol Metab 1976;42:197-200.
  97. Mathieson RA, Walberg JL, Gwazdauskas FC, Hinkle DE, Gregg JM. The effect of varying carbohydrate content of a very-low-caloric diet on resting metabolic rate and thyroid hormones. Metabolism 1986;35:394-8.
  98. Welle S, Lilavivathana U, Campbell RG. Increased plasma norepinephrine concentrations and metabolic rates following glucose ingestion in man. Metabolism 1980;29: 806-9.
  99. Martin MJ, Hulley SB, Browner WS, Kuller LH, Wentworth D. Serum cholesterol, blood pressure, and mortality: implications from a cohort of 361,662 men. Lancet 1986;2:933-6.
  100. Karjalainen J, Martin JM, Knip M, et al. A bovine albumin peptide as a possible trigger of insulin-dependent diabetes mellitus. N Eng J Med 1992;327:302-7.
  101. Mensink RP, Katan MB. Effect of dietary trans fatty acids on high-density and low-density lipoprotein cholesterol levels in healthy subjects. N Engl J Med 1990;323:439-45.
  102. Willett WC, Stampfer MJ, Colditz FA, et al. Moderate alcohol consumption and the risk of breast cancer. N Engl J Med 1987;316:1174-8

Auto°i zprßvy û dr. medicφny Benjamin Spock, Henry Heimlich, William Castelli, William C. Roberts, Dean Ornish, John Farquhar, dr. p°φrodnφch v∞d, dr. filozofie Peter Wood, dr. medicφny Caldwell B. Esselstyn Jr., Frank Oski, dr. filozofie Lawrence Kushi, dr. medicφny Olivier Alabaster, John McDougall, Andrew Weil, Milton Mills, David T. Nash, Robert M. Kradjian, Ronald Cridland, dr. historie, dr. biologie Hans Diehl, dr. medicφny David Perlmutter, Michael Klaper, Joel Fuhrman, Charles Attwood, Daisy Franzini, dr. medicφny, mgr. ve°ejnΘho zdravφ James Craner.

Prezident PCRM û dr. medicφny Neal D. Bernard

Poradnφ v²bor û dr. medicφny Aurora Alberti, Ron Allison, Sylvia Askin-Edgar, Robin Ballina, Helen Boigon, Roger Breslau, Margoir Cramer, Donald Doll, Ulrich Fritzsche, Beverly Greenwold, Phyllis Huene, Donna Hurlock, Casey Kasem, Marvin Kraushar, Jay Lavine, Rue McClanahan, John McDougall, Joyce Moscowitz, Josh Novic, Lavonne Painter, Thomas Poulton, Steven Rosenman, Rhoda Ruttenberg, Frank Sabatino, Roy Selby, Christopher Smith, Malcolm Stewart-Morris, Richard Wernick.


(podle polskΘho p°ekladu z http://gemini.most.org.pl/zb/bzb/25/zmiany.htm)

Vlßda USA potvrzuje v²znam vegetarißnskΘ diety
(doslov polskΘho p°ekladatele)


Vegetarißnstvφ
Zp∞t na hlavnφ strßnku