Oxfordskß studie v∞novanß vegetarißnstvφ
(Zdroj: International Vegetarian Union - http://www.ivu.org/oxveg/Publications/Oven/Articles_General/oxvegstudy.html)
Hlavnφ v²sledky z OxfordskΘ studie v∞novanΘ vegetarißnstvφ
Tato studie je celostßtnφ a dlouhodobß a zkoumß zdravφ u 6000 osob, kterΘ nejedφ maso (z nejv∞tÜφ Φßsti vegetarißni, ale do tΘto skupiny pat°φ i n∞kolik tzv. "semi-vegetarißn∙", kte°φ jedφ ryby) a jako kontrolnφ vzorek zkoumß 5000 lidφ, kte°φ maso jedφ. Zßstupci vegetarißn∙ byli nalezeni s pomocφ The Vegetarian Society UK, prost°ednictvφm Φasopis∙ o vegetarißnstvφ a o zdravφ a pomocφ dalÜφch sd∞lovacφch prost°edk∙. Kontrolnφ skupina nevegetarißn∙ byla vytvo°ena z jejich p°ßtel a p°φbuzn²ch, odpovφdajφcφho v∞ku a pohlavφ, kte°φ ale jedφ maso. Nßbor pro v²zkumu probφhal v obdobφ od zß°φ 1980 do ledna 1984.
Dobrovolnφk∙m byl rozeslßn ·vodnφ dotaznφk, kter² zjiÜ¥oval podrobnosti o jejich strav∞, ₧ivotnφm stylu (nap°. o kou°enφ, pitφ alkoholu, prßci a fyzickß aktivit∞), o souΦasnΘm zdravotnφm stavu a o prod∞lan²ch nemocech. Pozd∞ji byli dobrovolnφci mladÜφ 70-ti let po₧ßdßni o vzorky krve a v letech 1985 a₧ 1986 byl vÜem ·Φastnφk∙m rozeslßn podrobn² stravovacφ dotaznφk, do kterΘho m∞li uvΘst sv∙j podrobn² jφdelnφΦek ve dvou pracovnφch dnech a o vφkendu. Dφky tomu jsou nynφ k dispozici zßznamy o hladin∞ cholesterolu v krvi u tΘm∞° 3800 ·Φastnφk∙ a detailnφ stravovacφ ·daje pro zhruba 5000 ·Φastnφk∙.
Strava a hladina cholesterolu v krevnφm sΘru
Celkovß hladina cholesterolu a hladiny LDL-cholesterolu (lipoproteiny s nφzkou hustotou) a HDL-cholesterolu (lipoproteiny s vysokou hustotou) byly porovnßny u vÜech 4 stravovacφch skupin (vegani, vegetarißni, semi-vegetarißni a vÜe₧ravci) a v²sledky byly zve°ejn∞ny v roce 1987. Celkovß hladina cholesterolu a hladina LDL-cholesterolu byly ob∞ v²razn∞ nejmenÜφ u vegan∙ a nejvyÜÜφ u vÜe₧ravc∙. U vegetarißn∙ a semi-vegetarißn∙ konzumujφcφch ryby byly zjiÜt∞ny velmi podobnΘ hodnoty, kterΘ se pohybovaly zhruba uprost°ed. Hladina HDL cholesterolu byla podobnß u vÜech 4 stravovacφch skupin. Rozdφly naznaΦujφ, ₧e v²skyt nemocφ srdce a cΘv m∙₧e b²t a₧ o 24% ni₧Üφ u do₧ivotnφch vegetarißn∙ a a₧ o 57% ni₧Üφ u do₧ivotnφch vegan∙ ne₧ u konzument∙ masa. Nßsledujφcφ anal²za stravy na vzorku 208 ·Φastnφk∙ (52 z ka₧dΘ stravovacφ skupiny) ukßzala, ₧e hladinu cholesterolu ovliv≥uje p°edevÜφm druh konzumovanΘho tuku (₧ivoΦiÜn² nebo rostlinn²) ne₧ jeho mno₧stvφ ve strav∞. LidΘ cht∞jφcφ zlepÜit svΘ zdravφ se takΘ Φast∞ji p°iklonili ke zm∞n∞ druhu tuku ne₧ k nφzkotuΦnΘ strav∞.
Literatura:
Plasma lipids and lipoprotein cholesterol concentrations in people with different diets in Britain. Thorogood M, Carter R, Benfield L, McPherson K, Mann JI. British Medical Journal 1987;295:351-353.
Dietary intake and plasma lipid levels: lessons from a study of the diet of health conscious groups. Thorogood M, Roe L, McPherson K, Mann J. British Medical Journal 1990;300:1297-1301.
Strava a ·mrtnost
Srovnßnφ ·mrtnosti mezi vegetarißny a nevegetarißny za 12 let v²zkumu bylo zve°ejn∞no v British Medical Journal dne 25.6.1994. V²sledky ukßzaly, ₧e po p°epoΦtu pro vylouΦenφ vlivu kou°enφ, indexu t∞lesnΘ hmotnosti a socißlnφho postavenφ (tyto 3 faktory ovliv≥ujφ ·mrtnost), je u vegetarißn∙ ni₧Üφ index ·mrtnosti u vÜech kombinacφ p°φΦin ·mrtφ. Jak u kombinace ischemickΘ choroby srdeΦnφ a vÜech druh∙ rakoviny, tak pro vÜechny ostatnφ p°φΦiny v kombinaci se vÜemi druhy rakoviny byly rozdφly statisticky v²znamnΘ a tedy nemohlo jφt o nßhodu. Pouze Φas ale ukß₧e, zdali tyto rozdφly jsou reßlnΘ nebo jsou projevem tzv. "efektu zdrav²ch dobrovolnφk∙", proto₧e dobrovolnφci z °ad vegetarißn∙ mohli b²t vφce motivovßni na pozitivnφch v²sledcφch a proto se sna₧ili b²t zdrav∞jÜφ ne₧ nevegetarißni. (???) Pokud jsou tyto v²sledky reßlnΘ, pak bude zajφmavΘ sledovat, jestli ni₧Üφ ·mrtnost platφ obecn∞ pro vÜechny typy rakoviny nebo jen pro n∞kterΘ druhy, kterΘ jsou u vegetarißn∙ mΘn∞ pravd∞podobnΘ - jak to napovφdajφ jinΘ v²zkumy. Dßle to takΘ m∙₧e vΘst k tomu, abychom p°esn∞ji zjistili, kterΘ slo₧ky vegetarißnskΘ stravy se podφlejφ na snφ₧enφ ·mrtnosti.
Literatura:
Risk of death from cancer and ischaemic heart disease in meat and non-meat eaters. Thorogood M, Mann J, Appleby P, McPherson K. British Medical Journal 1994;308:1667-1671.
Nßhl² zßn∞t slepΘho st°eva a vliv stravy
Mno₧stvφ oznßmen²ch nßhl²ch zßn∞t∙ slepΘho st°eva bylo u dobrovolnφk∙ porovnßno s jejich stravovacφmi nßvyky v minulosti a bylo uve°ejn∞no v Φasopise "Journal of Epidemiology and Community Health". Dobrovolnφci byli rozd∞leni do skupin podle toho, jestli stßle jedli maso, nikdy nejedli maso a nebo p°estali jφst maso. Procento t∞ch, kte°φ oznßmili, ₧e m∞li nßhl² zßn∞t slepΘho st°eva bylo vyÜÜφ u celo₧ivotnφch konzument∙ masa (10,7 %) ne₧ u celo₧ivotnφch vegetarißn∙ (7,8 %) nebo b²val²ch konzument∙ masa (8,0 %). U konzument∙ masa byl pr∙m∞rn² v∞k, v n∞m₧ podstoupili operaci slepΘho st°eva, okolo 18,9 rok∙, u celo₧ivotnφch vegetarißn∙ to byl v∞k 26 let a u b²val²ch konzument∙ masa 19,6 rok∙. V²sledn² koeficient vznikl² porovnßnφm pr∙m∞rnΘho v∞ku ·Φastnφk∙ v n∞m₧ podstoupili operaci u celo₧ivotnφch konzument∙ masa a celo₧ivotnφch vegetarißn∙ byl 0,47, co₧ napovφdß, ₧e vegetarißni majφ zhruba o 50% ni₧Üφ riziko zßn∞tu slepΘho st°eva ne₧ nevegetarißni.
Literatura:
Emergency appendicectomy and meat consumption in the UK. Appleby P, Thorogood M, McPherson K, Mann J. Journal of Epidemiology and Community Health 1995;49:594-596.
Vliv stravy, ₧ivotnφho stylu a t∞lesn²ch charakteristik na hladinu cholesterolu
V²sledky v²zkumu vlivu stravy, ₧ivotnφho stylu a t∞lesn²ch charakteristik na celkovou hladinu cholesterolu a na hladinu HDL-cholesterolu u dobrovolnφk∙ byly uve°ejn∞ny v Φasopise "Journal of Human Nutrition and Dietetics". Vysokß celkovß hladina cholesterolu zvyÜuje riziko vzniku nemocφ srdce a cΘv, kde₧to o HDL-cholesterolu se mß zato, ₧e naopak chrßnφ p°ed nemocemi srdce. Po korekci v²sledk∙ o rozdφly ve v∞ku byla zjiÜt∞na postupn∞ klesajφcφ celkovß hladina cholesterolu - nejvyÜÜφ u konzument∙ masa, st°ednφ u vegetarißn∙ a nejni₧Üφ u vegan∙ - a to jak u mu₧∙ tak u ₧en. Oproti tomu hladina HDL-cholesterolu byla podobnß u vÜech stravovacφch skupin, jak u mu₧∙, tak u ₧en. Kdy₧ byl zkoumßn vliv stravy a ₧ivotnφho stylu, bylo zjiÜt∞no, ₧e konzumace masa a s²r∙ zvyÜuje celkovou hladinu cholesterolu, kde₧to vysok² p°φjem potravnφ vlßkniny naopak sni₧uje celkovou hladinu cholesterolu a to jak u mu₧∙ tak u ₧en. Na zßklad∞ t∞chto v²sledk∙ je pot°eba dßle sledovat vliv vegetarißnskΘ stravy s vysok²m podφlem potravnφ vlßkniny a omezenou konzumacφ s²r∙ na sni₧ovßnφ hladiny cholesterolu. VylouΦenφ masa ze stravy m∙₧e vΘst ke snφ₧enφ rizika vzniku nemocφ srdce a cΘv o 15 a₧ 25 %. Podobn² p°φzniv² efekt mß takΘ omezenφ konzumace s²r∙.
Literatura:
Associations between plasma lipid concentrations and dietary, lifestyle and physical factors in the Oxford Vegetarian Study. Appleby PN, Thorogood M, McPherson K, Mann JI. Journal of Human Nutrition and Dietetics 1995;8:305-314.
Strava a ischemickß choroba srdeΦnφ
Ischemickß choroba srdeΦnφ je nejΦast∞jÜφ p°φΦinou ·mrtφ ve VelkΘ Britßnii a takΘ v mnoha dalÜφch rozvinut²ch zemφch. P°edchozφ anal²zy ·daj∙ ukßzaly, ₧e vegetarißni a vegßni majφ o 28% ni₧Üφ riziko ·mrtφ na ischemickou chorobu srdeΦnφ p°ed 80. rokem v∞ku, ne₧ konzumenti masa - a to po p°epoΦtu ·daj∙ pro vylouΦenφ rozdφl∙ zp∙soben²ch kou°enφm, indexem t∞lesnΘ vßhy a socißlnφm postavenφm. Nebylo vÜak jasnΘ, kterΘ stravovacφ faktory zp∙sobujφ tento rozdφl. Proto byl vliv r∙zn²ch slo₧ek stravy zkoumßn novou anal²zou. ┌Φastnφci byli rozd∞leni nejen podle typu stravy (konzumenti masa, semi-vegetarißni, vegetarißni, vegani), ale takΘ podle konzumace konkrΘtnφch jφdel a alkoholu, jak je uvedli ve sv²ch dotaznφcφch. ┌Φastnφci byli takΘ rozd∞leni na t°etiny podle odhadovanΘho celkovΘho p°φjmu tuku, nasycen²ch tuk∙ a cholesterolu z ₧ivoΦiÜn²ch potravin a na t°etiny podle odhad∙ konzumace potravnφ vlßkniny na zßklad∞ poskytnut²ch ·daj∙ o tom, jakΘ potraviny jedφ. Hlavnφ anal²za se omezila na ·Φastnφky, kte°φ v dob∞ nßboru do v²zkumu netrp∞li nemocemi srdce ani cukrovkou. Z nich 392 zem°elo d°φve ne₧ ve v∞ku 80 let, z toho 64 na ischemickou chorobu srdeΦnφ. Po korekci rozdφl∙ zp∙soben²ch pohlavφm, v∞kem, kou°enφm a socißlnφm postavenφm se ukßzalo, ₧e vegetarißni a vegani majφ o 17% ni₧Üφ riziko ·mrtφ na ischemickou chorobu srdeΦnφ, ne₧ konzumenti masa (mezi konzumenty masa byli zahrnuti ti ·Φastnφci, kte°φ jedφ maso nejmΘn∞ 1x t²dn∞), avÜak tyto rozdφly nejsou statisticky v²znamnΘ. Nejp°ekvapiv∞jÜφmi v²sledky anal²zy byla siln∞ pozitivnφ a vysoce v²znamnß spojitost mezi zvyÜovßnφm konzumace ₧ivoΦiÜn²ch tuk∙ a ·mrtnostφ na ischemickou chorobou srdeΦnφ. ┌mrtnost byla zhruba 3x v∞tÜφ u t°etiny s vysok²m p°φjmem ₧ivoΦiÜn²ch tuk∙, nasycen²ch tuk∙ a cholesterolu, v porovnßnφ s t°etinou s nφzk²m p°φjmem t∞chto slo₧ek. Konzumace vajφΦek a s²r∙ podle t∞chto v²sledk∙ takΘ vede k vyÜÜφmu v²skytu ischemickΘ choroby srdeΦnφ. Naopak nebyl zjiÜt∞n pozitivnφ vliv konzumace potravnφ vlßkniny, ryb nebo alkoholu, jak by se dalo oΦekßvat podle v²sledk∙ jin²ch studiφ.
Literatura:
Dietary determinants of ischaemic heart disease in health conscious individuals. Mann JI, Appleby PN, Key TJ, Thorogood M. Heart 1997;78:450-455.
Strava a index t∞lesnΘ hmotnosti
Index t∞lesnΘ hmotnosti (BMI - body mass index - poΦφtß se jako podφl mezi vßhou v kilogramech a druhou mocninou v²Üky v metrech) byl vypoΦφtßn pro 1914 mu₧∙ a 3378 ₧en - vÜichni neku°ßci ve v∞ku 20 a₧ 89 rok∙. Podle odpov∞dφ z dotaznφk∙ byli ·Φastnφci rozd∞leni podle Φetnosti konzumace r∙zn²ch jφdel na konzumenty masa a vegetarißny a dßle do skupin podle odhadu p°φjmu ₧ivoΦiÜn²ch tuk∙ a potravnφ vlßkniny. ┌Φastnφci byli navφc rozd∞leni podle konzumace alkoholu, stupn∞ fyzickΘ aktivity, socißlnφho postavenφ, podle toho zda v minulosti kou°ili a podle toho zda ₧eny m∞ly nebo nem∞ly d∞ti. Pr∙m∞rn² index t∞lesnΘ vßhy byl ni₧Üφ u vegetarißn∙ ne₧ u konzument∙ masa ve vÜech v∞kov²ch skupinßch, jak u mu₧∙ tak u ₧en. Celkov² pr∙m∞rn² BMI index v kg/m2, korigovan² o rozdφly ve v∞ku mezi ob∞ma skupinami byl u mu₧∙ konzument∙ masa 23,18, u mu₧∙ vegetarißn∙ 22,05 a u ₧en konzumentek masa 22,32 a u ₧en vegetarißnek 21,32. Rozdφly byly v₧dy okolo 1 kg/m2, co₧ je velmi statisticky v²znamnΘ a je nepravd∞podobnΘ, ₧e by Ülo o nßhodu. SledovanΘ faktory - konzumace masa, potravnφ vlßkniny a ₧ivoΦiÜn²ch tuk∙, socißlnφ postavenφ, minulΘ zkuÜenostφ s kou°enφm, konzumace alkoholu u mu₧∙ a u ₧en ten fakt, zda m∞ly nebo nem∞ly d∞ti - m∞ly ka₧d² samostatn² vliv na hodnotu BMI indexu. Ale tyto faktory vysv∞tlovaly pouze zhruba t°etinu rozdφl∙ v pr∙m∞rnΘm BMI indexu mezi vegetarißny a nevegetarißny, u mu₧∙ i u ₧en. Byl uΦin∞n zßv∞r, ₧e vegetarißni jsou ÜtφhlejÜφ ne₧ nevegetarißni a ₧e to m∙₧e b²t zΦßsti zp∙sobeno vysok²m p°φjmem potravnφ vlßkniny, nφzkou konzumacφ ₧ivoΦiÜn²ch tuk∙ a u mu₧∙ nφzkou konzumacφ alkoholu.
Literatura:
Low body mass index in non-meat eaters: the possible roles of animal fat, dietary fibre and alcohol. Appleby PN, Thorogood M, Mann JI, Key TJ. International Journal of Obesity 1998;22:454-460.
Shrnutφ pracφ publikovan²ch od roku 1997 vΦetn∞ m∙₧ete najφt v:
The Oxford Vegetarian Study: an overview. Appleby PN, Thorogood M, Mann JI, Key TJ. American Journal of Clinical Nutrition 1999; 70(suppl): 525S-531S.
Poznßmka: Tato Oxfordskß studie v∞novanß vegetarißnstvφ formßln∞ nesouvisφ s Oxfordskou vegetarißnskou spoleΦnostφ, t°eba₧e se n∞kte°φ minulφ i souΦasnφ ΦlenovΘ tΘto spoleΦnosti z·Φastnili studie jako dobrovolnφci.
(Paul Appleby, 1994, 1996 a 1998)
