zp∞t na hlavnφ strßnku   Konzumace ovoce a zeleniny chrßnφ p°ed mnoha chronick²mi nemocemi

(Zdroj: British Medicine Journal, 28. zß°φ 1996 - http://www.bmj.com/)

Kdy₧ jsem byl mal², moje matka mi opakovan∞ zd∙raz≥ovala, abych jedl ovoce a zeleninu. M∞la pravdu - zdravotnφ prosp∞Ünost ovoce a zeleniny je pozoruhodnß, o Φem₧ sv∞dΦφ °ada epidemiologick²ch studiφ. Snad nejp°esv∞dΦiv∞jÜφ v²sledky se t²kajφ rakoviny. V²sledky mnoha r∙zn²ch studiφ jasn∞ ukazujφ, ₧e strava bohatß na ovoce a zeleninu sni₧uje v²skyt mnoha typ∙ nßdor∙, p°edevÜφm u d²chacφch cest a trßvicφho systΘmu. (1,2,3)

Epidemiologickß data jsou v souladu s biologick²mi mechanismy - jak je znßmo, rostlinnΘ chemickΘ lßtky mohou p°φzniv∞ ovlivnit vÜechny fßze rozvoje rakoviny (4). MΘn∞ v²sledk∙ mßme o kardiovaskulßrnφch nemocφch, ale nedßvnΘ v²zkumy ukßzaly, ₧e s vyÜÜφ konzumacφ ovoce a zeleniny se sni₧uje i ·mrtnost na kardiovaskulßrnφ nemoci (5), v²skyt infarktu myokardu (6) a mozkovΘ mrtvice (7). V²sledky t∞chto sledovßnφ dopl≥ujφ v²zkumy provßd∞nΘ v r∙zn²ch zemφch sv∞ta, jako nap°φklad "Studie sedmi zemφ"(Seven Countries Study), kterß ukßzala, ₧e ·mrtnost na vÜechny p°φΦiny a takΘ na kardiovaskulßrnφ nemoci byla ni₧Üφ v zemφch, v nich₧ lidΘ tradiΦn∞ jedφ p°edevÜφm rostlinnou stravu (8).

V tomto kontextu p°inßÜφ studie T. Keye (9) dalÜφ d∙le₧itΘ informace. ┌mrtnost zkouman²ch jedinc∙ v jeho studii je mnohem ni₧Üφ, ne₧ ve zbytku populace. Byl zjiÜt∞n pokles ·mrtnosti o 21 a₧ 32% a to celkov∞ u vÜech p°φΦin, u ischemickΘ choroby srdeΦnφ a u nemocφ mozkov²ch cΘv u t∞ch lidφ, kte°φ denn∞ jedφ ΦerstvΘ ovoce v porovnßnφ s lidmi, kte°φ ho jedφ mßlo. Auto°i takΘ zjistili podobn² kladn² vliv ovoce na pokles ·mrtnosti na rakovinu. P°φnos tΘto studie je v jejφm obecn∞jÜφm zam∞°enφ na stravu, bez konkrΘtnφho vyzvedßvßnφ jednotliv²ch jejφch slo₧ek. Stravovacφ doporuΦenφ typu "jezte vφce ΦerstvΘho ovoce" je snßze pochopitelnΘ ne₧ dietetickß rada "zv∞tÜete sv∙j dennφ p°φjem flavonoid∙". TakΘ pokusy izolovat jednotlivΘ aktivnφ ₧iviny z komplexu navzßjem se dopl≥ujφcφch lßtek v potravinßch, mohou b²t provßzeny obtφ₧emi. Nap°φklad - role antioxydantu beta-karotenu je podle poslednφch v²sledk∙ nejasnß. NedßvnΘ nßhodnΘ pokusy neukßzaly ₧ßdnΘ v²hody plynoucφ z podßvßnφ samotnΘho beta-karotenu. Ale navzdory tomu mnoho jin²ch v²zkum∙ ukßzalo, ₧e je velmi prosp∞ÜnΘ jφst jφdla obsahujφcφ hodn∞ beta-karotenu (10). Mo₧nΘ vysv∞tlenφ je to, ₧e beta-karoten je sßm o sob∞ mßlo aktivnφ, ale slou₧φ jako indikßtor p°φtomnosti dalÜφch d∙le₧it²ch ₧ivin v t∞chto potravinßch.

T. Key zd∙raz≥uje n∞kterß omezenφ svΘ studie, vΦetn∞ nemo₧nosti zjistit zm∞ny stravy b∞hem Φasu. Navφc pou₧itΘ metody hodnocenφ stravy jsou pom∞rn∞ hrubΘ a p°φΦiny ·mrtφ uvßd∞nΘ u zkouman²ch jedinc∙ podle ·mrtnφch list∙ mohly b²t stanoveny nep°esn∞. P°es vÜechny tyto faktory, kterΘ mohly pon∞kud zkreslit v²sledky, je pot°eba vyzdvihnout spojitosti, kterΘ by objeveny. Jako ka₧dß sledovacφ studie mß i tato urΦitß omezenφ. Nap°. konzumenti ovoce jsou pravd∞podobn∞ obecn∞ vφce zam∞°eni na svΘ zdravφ ne₧ ti, kte°φ ho nejedφ. Auto°i se sna₧ili vylouΦit vliv kou°enφ, ale nem∞li dostateΦnΘ ·daje o dalÜφch potencißlnφch pozitivnφch nebo negativnφch vlivech, jako je nap°. fyzickß aktivita, index t∞lesnΘ vßhy, socißln∞-ekonomickΘ postavenφ apod.

Z°ejm∞ nejlepÜφm zp∙sobem je v²zkum pomocφ nßhodn²ch kontrolnφch zkouÜek. Ale jako u mnoha jin²ch zm∞n ₧ivotnφho stylu je vedenφ velkΘ a dlouhodobΘ studie o zdravotnφ prosp∞Ünosti ovoce a zeleniny obtφ₧nΘ. Sledovacφ studie nutn∞ dodßvß nejvφce informacφ o zdravotnφ prosp∞Ünosti jednotliv²ch jφdel a skupin jφdel. V²sledky T. Keye, p°edevÜφm v otßzce konzumace ovoce a v menÜφm rozsahu i pro konzumaci syrov²ch zeleninov²ch salßt∙ a celozrnnΘho chleba, jsou v souladu s velk²m mno₧stvφm v²sledk∙ z jin²ch sledovacφch studiφ zkoumajφcφch zdravotnφ prosp∞Ünost rostlinnΘ stravy, p°edevÜφm stravy bohatΘ na ovoce a zeleninu.

Je pot°eba zv²Üit v zßpadnφch spoleΦnostech konzumaci ovoce a zeleniny u d∞tφ i dosp∞l²ch, proto₧e industrializacφ zem∞d∞lstvφ v minulΘm stoletφ se v zßpadnφch zemφch ne·m∞rn∞ zv²Üila konzumace masa a mlΘΦn²ch v²robk∙. Je to jasn∞ vid∞t, porovnßme-li USA nebo Anglii se stßty okolo St°edozemnφho mo°e (11). NedßvnΘ ·daje zφskanΘ v USA ukßzaly, ₧e pr∙m∞rnß spot°eba ovoce a zeleniny je zde 3 a₧ 4 porce denn∞, co₧ je podstatn∞ mΘn∞ ne₧ 5 a₧ 9 porcφ, kterΘ doporuΦuje americkΘ Ministerstvo zem∞d∞lstvφ (12).

Existuje °ada p°ekß₧ek, kterΘ mohou brßnit zv∞tÜenφ konzumace ovoce a zeleniny. Popularita rychlΘho obΦerstvenφ mezi n∞kter²mi mlad²mi znamenß, ₧e jejich nejb∞₧n∞jÜφ zeleninou jsou sma₧enΘ bramborovΘ hranolky (13). TakΘ mezi chud²mi obyvateli, p°edevÜφm ve m∞stech na severu, jsou ΦerstvΘ ovoce a zelenina mΘn∞ dostupnΘ a dra₧Üφ. Navφc zv²Üenφ poptßvky po ΦerstvΘ produkci m∙₧e znamenat horÜφ regulaci n∞kter²ch zem∞d∞lsk²ch praktik a zv∞tÜenφ transportu produkce na velkΘ vzdßlenosti, co₧ m∙₧e vΘst ke zv²Üenφ v²skytu nemocφ zp∙soben²ch stravou (14). NaÜt∞stφ mra₧enΘ ovoce a zelenina mohou b²t stejn∞ zdravotn∞ prosp∞ÜnΘ jako ΦerstvΘ.

Tyto p°ekß₧ky ale zßrove≥ dßvajφ p°φle₧itost pro inovaΦnφ programy. Nap°. Americk² nßrodnφ institut pro rakovinu sponzoruje celostßtnφ kampa≥ doporuΦujφcφ zv²Üenφ konzumace ovoce a zeleniny na nejmΘn∞ 5 porcφ denn∞. Tato kampa≥ zahrnuje r∙znΘ podp∙rnΘ programy p°φmo v obchodech, programy v celostßtnφch mΘdiφch, zd∙raz≥ujφcφ ka₧doroΦn∞ po°ßdanou t²dennφ akci "5x denn∞" a v²chovu pomocφ dalÜφch kanßl∙, jako nap°. Ükola, pracovnφ vzd∞lßvßnφ apod. (12).

KliniΦtφ lΘka°i takΘ mohou pomoci zlepÜit stravu sv²ch pacient∙. V²zkum jeÜt∞ ukß₧e, kterß strategie je nejefektivn∞jÜφ a nejlΘpe pou₧itelnß v klinickΘ praxi. Pomoci mohou nap°. i metody zalo₧enΘ na individußlnφch zm∞nßch chovßnφ, pou₧φvanΘ v programech pro odvykßnφ kou°enφ (15), a takΘ interaktivnφ poΦφtaΦovΘ komunikaΦnφ systΘmy (16). Mezitφm mohou lΘka°i zajiÜ¥ujφcφ primßrnφ pΘΦi vyu₧φt vÜech dostupn²ch p°φle₧itostφ, aby doporuΦovali sv²m pacient∙m a jejich rodin konzumaci adekvßtnφho mno₧stvφ ovoce a zeleniny (17).

MATTHEW W. GILLMAN, Assistant professor

Department of Ambulatory Care and Prevention, Harvard Medical School, and Harvard Pilgrim Health Care, Boston, MA 02215, USA


Pou₧itß literatura:
  1. Willett W, Trichopoulos D. Nutrition and cancer: a summary of the evidence. Cancer Causes Control 1996;7:178-80.
  2. Block G, Patterson B, Subar A. Fruit, vegetables, and cancer prevention: A review of the epidemiological evidence. Nutr Cancer 1992;18:1-29.
  3. Steinmetz KA, Potter JD. Vegetables, fruits and cancer. I. Epidemiology. Cancer Causes Control 1991;2:325-57.
  4. Steinmetz KA, Potter JD. Vegetables, fruits, and cancer. II. Mechanisms. Cancer Causes Control 1991;2:427-42.
  5. Gaziano JM, Manson JE, Branch LG, Colditz GA, Willett WC, Buring JB. A prospective study of consumption of carotenoids in fruits and vegetables and decreased cardiovascular mortality in the elderly. Ann Epidemiol 1995;5:255-60.
  6. Gramenzi A, Gentile A, Fasoli M, Negri E, Parazzini F, La Vecchia C. Association between certain foods and risk of acute myocardial infarction in women. BMJ 1990;300:771-3.
  7. Gillman MW, Cupples LA, Posner B, Ellison RC, Castelli W, Wolf P. Protective effect of fruits and vegetables on development of stroke in men. JAMA 1995;273:1113-7.
  8. Keys A. Seven countries: a multivariate analysis of death and coronary heart disease. Cambridge, Mass: Harvard University Press, 1980.
  9. Key TJA. Thorogood M, Appleby PN, Burr ML. Dietary habits and mortality in 11 000 vegetarians and health conscious people: results of a 17 year follow up. BMJ 1996;313:775-9.
  10. Greenberg ER, Sporn MB. Antioxidant vitamins, cancer, and cardiovascular disease. N Engl J Med 1996;334:1189-90.
  11. Walker ARP. Vegetable and fruit consumption: Some past, present and future practices. J R Soc Health 1995;115:211-6.
  12. Heimendinger J, Van Duyn MAS. Dietary behavior change: the challenge of recasting the role of fruit and vegetables in the American diet. Am J Clin Nutr 1995;61:1397S-401S.
  13. Basch CE, Zybert P, Shea S. 5-A-Day: dietary behavior and the fruit and vegetable intake of Latino children. Arch Pediatr Adolesc Med 1996;150:81-6.
  14. CDC. Update: Outbreaks of Cyclospora cayetanensis infection, United States and Canada, 1996. MMWR 1996;45:611-2.
  15. Glanz K, Kristol A. Stages of change in adopting healthy diets: Fat, fiber, and correlates of nutrient intake. Health Educ Q 1994;21:499-519.
  16. Dutton JP, Posner BA, Smigelski C, Noonan J, Friedman RH. Use of an automated telephone counsellor to reduce serum lipids in hypercholesterolemia. J Gen Intern Med 1995;10:99.
  17. Austoker J. Cancer prevention in primary care. Diet and cancer. BMJ 1994;308:1610-4.


Vegetarißnstvφ