(P°eklad z www.meatstinks.com - Popular Questions, Pavel Kosina, 02/09/1999)
ProΦ bychom nezabφjeli zvφ°ata pro potravu, kdy₧ to n∞kterß zvφ°ata d∞lajφ takΘ? V∞tÜina zvφ°at, kterß musφ zabφjet svoji potravu, by nep°e₧ila, kdyby tak neΦinila. A to nenφ nßÜ p°φpad. Nßm se da°φ lΘpe, kdy₧ maso nejφme. A takΘ, nebereme si ze zvφ°at vzor v jin²ch p°φpadech, tak proΦ v otßzce masa a zabφjenφ ano?
Nemusφ lidΘ jφst maso, aby z∙stali zdravφ? Jak Ministerstvo zem∞d∞lstvφ USA (U.S. Department of Agriculture) tak Americkß Dietologickß Organizace (ADA - American Dietetic Association) ji₧ schvßlily vegetarißnskou stravu. Studie takΘ prokßzaly, ₧e vegetarißni majφ siln∞jÜφ imunitnφ systΘm ne₧ jedlφci masa a ₧e jedlφci masa majφ tΘm∞° 2x v∞tÜφ pravd∞podobnost ·mrtφ na srdeΦnφ p°φhodu, o 60% vφce umφrajφ na rakovinu a o 30% vφce umφrajφ na jinΘ nemoci. Spot°eba masa a mlΘΦn²ch v²robk∙ je prokazateln∞ svßzßna s diabetem, artr≤zou, osteopor≤zou, kornat∞nφm cΘv, obezitou, astma a takΘ impotencφ.
Co budeme d∞lat se vÜemi t∞mi ku°aty, krßvami a prasaty, kdy₧ se vÜichni stanou vegetarißny? Je nerealistickΘ oΦekßvat, ₧e se vÜichni staneme vegetarißny p°es noc. Jak se bude sni₧ovat spot°eba masa, tak se bude sni₧ovat poΦet zvφ°at k ob₧iv∞. Farmß°i zastavφ chovßnφ takovΘho mno₧stvφ zvφ°at a zaΦnou p∞stovat n∞co jinΘho. Kdy₧ bude mΘn∞ t∞chto zvφ°at, budou moci ₧φt p°irozen∞jÜφm ₧ivotem.
Nemajφ vegetarißni problΘmy s p°φjmem dostateΦnΘho mno₧stvφ bφlkovin? Ani v nejmenÜφm nenφ ve Spojen²ch Stßtech problΘm nedostatku bφlkovin. V∞tÜina AmeriΦan∙ dostßvß asi 7x vφce bφlkovin, ne₧ skuteΦn∞ pot°ebujφ. M∙₧ete zφskat dostateΦnΘ mno₧stvφ bφlkovin z celozrnnΘho peΦiva, ovesn²ch vloΦek, luÜt∞nin, kuku°ice a obilφ, a dokonce z hub a brokolice. TΘm∞° ka₧dß potravina obsahuje bφlkoviny. Pokud nejφte velmi mnoho tzv. "junk food" (hamburgery, hot dogy,..) je tΘm∞° nemo₧nΘ nezφskat dostateΦn² p°φjem bφlkovin p°i souΦasnΘm dostateΦnΘm p°φjmu kaloriφ.
Na druhou stranu p°φliÜ mnoho bφlkovin je hlavnφ p°φΦinou osteopor≤zy a p°ispφvß k selhßvßnφ ledvin a ostatnφch chorob z blahobytu.
Co je ÜpatnΘho na pitφ mlΘka? Nepot°ebujφ krßvy dojit? Aby krßva dßvala mlΘko musφ mφt tele. "MlΘΦnΘ krßvy" jsou oplod≥ovßny ka₧d² rok, aby nßs zßsobily stßl²mi dodßvkami mlΘka. V p°irozenΘm b∞hu v∞cφ by tele od krßvy pilo jejφ mlΘko (odstranila by se jejφ "pot°eba" b²ti dojena lidmi). Ale d∞ti "mlΘΦn²ch krav" jsou jim odebrßny b∞hem dne nebo dvou po narozenφ, tak₧e lidΘ mohou dostßvat mlΘko, kterΘ p°φroda p°ipravila pro telata. SamiΦφ telata se Φasto hned vedou na porß₧ku nebo se z nich stanou zase "mlΘΦnΘ krßvy". SamΦφ telata jsou uv∞zn∞ny 16 t²dn∙ v mal²ch bednßch, kterΘ jsou tak malΘ, ₧e se v nich nemohou ani otoΦit.
SouΦasnß vysokß poptßvka po mlΘΦn²ch v²robcφch zp∙sobuje, ₧e krßvy ne₧ijφ ve svΘm p°irozenΘm prost°edφ, jsou geneticky upravovßny a krmeny r∙stov²mi hormony, aby produkovaly velkß mno₧stvφ mlΘkaà..
Jezenφ masa je p°irozenΘ. D∞lalo se to tisφce let. Jsme na to p°izp∙sobeni. Ve skuteΦnosti lidΘ nejsou p°izp∙sobeni k jezenφ masa. Maso₧ravß zvφ°ata majφ zahnutΘ tesßky, drßpy a krßtk² za₧φvacφ trakt. LidΘ se vyvinuli bez drßp∙ a tesßk∙. Mßme plochΘ stoliΦky a dlouh² za₧φvacφ trakt, kter² je uzp∙soben pro p°φjem zeleniny, ovoce a zrn. Po₧φvßnφ masa je hazard s naÜφm zdravφm a p°ispφvß k srdeΦnφm onemocn∞nφm, rakovin∞ a spolupodφlφ se na dalÜφch nemocφch.
Kdyby jste ₧ivo°il na Φlunu na mo°i a bylo tam takΘ zvφ°e, sn∞dl byste ho? Nevφm. Bytosti zachßzφ do extrΘm∙, kdy₧ si cht∞jφ zachrßnit sv∙j ₧ivot, i kdy₧ to znamenß, ₧e poÜkodφ n∞koho nevinnΘho. (LidΘ dokonce jedli lidi v ukrutn²ch situacφch.) Tento p°φklad avÜak nenφ m∞°iteln² s naÜφ ka₧dodennφ volbou. Pro v∞tÜinu z nßs zde nejsou ₧ßdnΘ ₧ivot ohro₧ujφcφ okolnosti a tak nenφ ₧ßdnß omluva pro zabφjenφ zvφ°at na potravu.
Budeme mφt dostatek jφdla, kdy₧ ka₧d² zaΦne jφst zeleninu a zrna? Zvφ°ata , kterß jsou urΦenß pro potravu, skrmφ tak moc zrna, ₧e kdybychom se stali vÜichni vegetarißny bylo by dostatek potravy pro cel² sv∞t. Zvφ°ata v USA skrmφ tΘm∞° 80% kuku°ice, kterß se vyp∞stuje a vφce ne₧ 95% ovsa. VÜechen dobytek sv∞ta sßm o sob∞ zkonzumuje tolik jφdla, ₧e by kaloricky uspokojila pot°eby 8,7 miliard lidφ, tedy vφce ne₧ je souΦasn² poΦet obyvatel zem∞.
Zvφ°ata by nedßvala tolik mlΘka a vajec, kdyby o n∞ farmß°i dob°e nepeΦovali. Zvφ°ata na v²robnφch farmßch nenab²vajφ na vßze, nekladou vejce a nedßvajφ mlΘko proto₧e je o n∞ dob°e postarßno, ale spφÜe proto₧e je s nimi manipulovßno specieln∞ pomocφ genetiky, medikament∙, hormon∙ a ovlßdacφch technik. A co vφce - zvφ°ata chovanß na potravu jsou dnes porß₧ena velmi mladß, p°ed tφm, ne₧ je zdecimuje choroba nebo utrpenφ.
Chovß se velk² poΦet zvφ°at pro potravu, proto₧e je ekonomiΦt∞jÜφ spolknout n∞jakΘ ztrßty ne₧ jim poskytnout lidskΘ podmφnky.
Pokud by se ka₧d² stal vegetarißnem, bude to horÜφ pro zvφ°ata, proto₧e se mnoho z nich ani nenarodφ! Äivot na farmßch je tak bez·t∞Ün², ₧e je t∞₧ko v∞°it tomu, ₧e d∞lßme slu₧bu pro zvφ°ata, kdy₧ jim dovolφme se narodit a pak je v∞znφme a stresujeme, zneu₧φvßme a pak porazφme.
Otßzky a odpov∞di
