zp∞t na hlavnφ strßnku   Vegetarißnskß strava je nejzdrav∞jÜφ

Vegetarißnskß strava je v²znamn²m a ₧ßdoucφm krokem k zachovßnφ a upevn∞nφ dobrΘho zdravφ. Pro p°φpravu vegetarißnsk²ch jφdel lze pou₧φt Üirokou paletu produkt∙ a tato jφdla jsou chutnß, lßkavß a zdravß. Vegetarißni nejedφ maso, ryby a dr∙be₧. Ti, kte°φ konzumujφ mlΘΦnΘ v²robky a vajφΦka jsou oznaΦovßni jako lakto-ovo vegetarißni. Vegßni (p°φsnφ vegetarißni) nejedφ maso, ryby, dr∙be₧, vajφΦka ani mlΘΦnΘ v²robky.


ZdravΘ srdce

Vegetarißni majφ mnohem menÜφ hladinu cholesterolu ne₧ konzumenti masa a srdeΦnφ choroby jsou u vegetarißn∙ vzßcnΘ. D∙vody nenφ t∞₧kΘ najφt. Vegetarißnskß jφdla obvykle obsahujφ mßlo nasycen²ch tuk∙ a velmi mßlo nebo ₧ßdn² cholesterol. Jeliko₧ cholesterol se nachßzφ pouze v ₧ivoΦiÜn²ch produktech jako je maso, mlΘΦnΘ v²robky a vajφΦka, tak vegßni jedφ zcela bez-cholesterolovß jφdla.

Prosp∞ÜnΘ pro zdravφ jsou v tomto sm∞ru p°i vegetarißnskΘ strav∞ takΘ rostlinnΘ proteiny. Mnoho studiφ ukßzalo, ₧e nßhrada ₧ivoΦiÜn²ch protein∙ rostlinn²mi vede ke snφ₧enφ hladiny cholesterolu - a to dokonce i tehdy, kdy₧ mno₧stvφ a druh p°ijφman²ch tuk∙ z∙stane stejn². Tyto studie ukßzaly, ₧e nφzkotuΦnß vegetarißnskß dieta je nejvφce zdravφ prosp∞Ünß ze vÜech r∙zn²ch diet.


Ni₧Üφ krevnφ tlak

Impozantnφ mno₧stvφ v∞deck²ch v²zkum∙, provßd∞n²ch od 20. let a₧ dodnes, ukazuje, ₧e vegetarißni majφ ni₧Üφ krevnφ tlak, ne₧ konzumenti masa. Navφc n∞kterΘ studie prokßzaly, ₧e pokud p°idßme do vegetarißnskΘ stravy znovu maso, krevnφ tlak se znovu rapidn∞ zv²Üφ. ┌Φinky bezmasΘ stravy jeÜt∞ posφlφ nφzk² obsah slouΦenin sodφku ve vegetarißnsk²ch jφdlech. Kdy₧ pacienti s vysok²m krevnφm tlakem p°ejdou na vegetarißnskou stravu, m∙₧e mnoho z nich pozd∞ji zcela p°estat u₧φvat lΘky.


Regulace cukrovky

Nejnov∞jÜφ v²zkumy mezi diabetiky ukßzaly, ₧e dieta s vysok²m obsahem slo₧it²ch uhlovodan∙ (nachßzejφ se pouze v rostlinnΘ strav∞) a s nφzk²m obsahem tuku p°inßÜφ nejlepÜφ v²sledky p°i regulaci cukrovky. Jeliko₧ diabetici majφ vysokΘ riziko vzniku srdeΦnφch chorob, tak se musφ ve svΘ strav∞ co nejvφce vyvarovat tuk∙ a cholesterolu. Proto je pro n∞ ideßlnφ vegetarißnskß strava. T°eba₧e vÜichni diabetici zßvislφ na inzulφnu jej nadßle pot°ebujφ, tak rostlinnß strava jim pom∙₧e snφ₧it jeho pot°ebnΘ mno₧stvφ.


Prevence rakoviny

Vegetarißnskß dieta je ·Φinnß v prevenci proti rakovin∞. Studie ukßzali, ₧e vegetarißni majφ o jednu t°etinu a₧ jednu polovinu ni₧Üφ ·mrtnost na rakovinu, ne₧ zbytek populace. Rakovina prsu se v zemφch, kde lidΘ jedφ p°evß₧n∞ rostlinnou stravu, vykytuje jen velmi z°φdka. AvÜak kdy₧ obyvatelΘ t∞chto zemφ p°ejdou na zßpadnφ masitou stravu, dojde u nich k prudkΘmu nßr∙stu v²skytu rakoviny prsu.

Mezi vegetarißny je takΘ v²znamn∞ menÜφ v²skyt rakoviny tlustΘho st°eva, ne₧ mezi konzumenty masa. Rakovina tlustΘho st°eva velmi ·zce souvisφ s jedenφm masa - mnohem v²razn∞ji ne₧ s jin²mi dietnφma faktory.

Jak m∙₧e vegetarißnskß strava chrßnit p°ed rakovinou? P°edevÜφm obsahuje velmi mßlo tuku a hodn∞ vlßkniny. Ale jsou tu i jinΘ v²znamnΘ faktory. Nap°φklad vegetarißni obvykle konzumujφ mnohem vφce rostlinnΘho barviva beta-karotenu. ╚φm₧ lze takΘ vysv∞tlit to, ₧e mnohem mΘn∞ onemocnφ rakovinou plic. Navφc jedna z poslednφch studiφ ukßzala, ₧e lakt≤za v mlΘΦn²ch v²robcφch z°ejm∞ zvyÜuje riziko rakoviny vajeΦnφk∙ u n∞kter²ch ₧en.

N∞kterΘ aspekty anti-rakovinovΘho ·Φinku vegetarißnskΘ stravy jeÜt∞ nejsou objasn∞ny. Nap°φklad v²zkumnφci jeÜt∞ p°esn∞ nev∞dφ, proΦ majφ vegetarißni v krvi v∞tÜφ obsah bφl²ch krvinek urΦitΘho typu - tyto bφlΘ krvinky b²vajφ oznaΦovßny jako p°irozenφ zabφjeΦi bun∞k a jsou schopny najφt a zniΦit rakovinnΘ bu≥ky.


Problematika vßpnφku

Vegetarißni majφ ni₧Üφ pravd∞podobnost vzniku ledvinov²ch a ₧luΦnφkov²ch kamen∙. TakΘ majφ ni₧Üφ riziko osteopor≤zy, jeliko₧ jejich strava obsahuje jen velmi mßlo a nebo v∙bec ₧ßdnΘ ₧ivoΦiÜnΘ proteiny (bφlkoviny). Vysok² p°φjem ₧ivoΦiÜn²ch protein∙ toti₧ zp∙sobuje vyplavovßnφ vßpnφku z kostφ. Nßhradou ₧ivoΦiÜn²ch produkt∙ Φist∞ rostlinn²mi docφlφme snφ₧enφ ztrßt vßpnφku. To m∙₧e pomoci vysv∞tlit, proΦ v zemφch, kde se jφ p°evß₧n∞ rostlinnß strava, je velmi mal² v²skyt osteopor≤zy i kdy₧ je zde zßrove≥ i ni₧Üφ celkov² p°φjem vßpnφku.


Plßnovßnφ vegetarißnskΘ diety

Plßnovßnφ vegetarißnskΘ diety je velmi snadnΘ, nebo¥ nenφ t∞₧kΘ zorientovat se ve stravovacφch pot°ebßch. Obilφ, fazole a zelenina majφ vysok² obsah protein∙ a ₧eleza. Zelenß listovß zelenina, fazole, ΦoΦka, o°echy a suÜenΘ ovoce jsou vynikajφcφmi zdroji vßpnφku.

Vitamφn D za normßlnφch okolnostφ vznikß v t∞le po opalovßnφ. LidΘ, kte°φ se pravideln∞ vystavujφ sluneΦnφmu zß°enφ, nepot°ebujφ zφskßvat vitamφn D ze stravy. LidΘ tmavÜφ pleti a nebo ti, kte°φ ₧ijφ v severnφch zem∞pisn²ch Üφ°kßch, mohou mφt v pr∙b∞hu roku nedostatek vitamφnu D. Nejsnßze lze vitamφn D zφskat z potravin obohacen²ch vitamφny - jsou to nap°. r∙znΘ druhy mⁿsli, sojovΘ mlΘko a r∙znΘ multivitamφny.

Vitamφn B12 se hojn∞ vyskytuje v potravinßch obohacen²ch vitamφny (viz. v²Üe). AΦkoliv nedostatek vitamφnu B12 je vzßcn², p°φsnφ vegßni by m∞li do svΘ stravy zahrnout zdroje tohoto vitamφnu. Na etiket∞ v²robku obohacenΘho o vitamφny hledejte ve slo₧enφ slovo "cyanocobalamin" - tato forma vitamφnu B12 se nejlΘpe vst°ebßvß.


M²ty okolo protein∙ (bφlkovin)

V minulosti se lidΘ domnφvali, ₧e je v²hodn∞jÜφ p°ijφmat vφce protein∙. Na poΦßtku 20. stoletφ byli AmeriΦanΘ nabßdßni, aby jedli okolo 100 gram∙ protein∙ denn∞. V 50-t²ch lΘtech se tvrdilo, ₧e zvyÜovßnφ p°φjmu protein∙ je prosp∞ÜnΘ pro zdravφ. V souΦasnosti se objevily r∙znΘ dietnφ p°φruΦky, kterΘ tvrdφ, ₧e dalÜφm zvyÜovßnφm p°φjmu protein∙ lze redukovat t∞lesnou hmotnost. P°itom pr∙m∞rn² AmeriΦan ji₧ bez toho jφ dvakrßt vφce protein∙, ne₧ skuteΦn∞ pot°ebuje. V individußlnφch p°φpadech lze podle t∞chto nßvod∙ krßtkodob∞ docφlit snφ₧enφ t∞lesnΘ hmotnosti, ale tito lidΘ se nev∞domky vystavujφ riziku zdravotnφch problΘm∙, zp∙soben²ch vysok²mi dßvkami protein∙. P°emφra p°ijφman²ch protein∙ vede ke vzniku osteopor≤zy, k nemocφm ledvin, zap°φΦi≥uje vytvß°enφ vßpenat²ch kamΘnk∙ v moΦov²ch cestßch a zp∙sobuje n∞kterΘ druhy rakoviny.


Stavebnφ kameny ₧ivota

V lidskΘm t∞le se proteiny vytvß°φ z aminokyselin, kterΘ pochßzφ z protein∙ p°ijφman²ch v jφdle. Pestrß strava obsahujφcφ fazole, ΦoΦku, obiloviny a zeleninu dodß t∞lu vÜechny esencißlnφ aminokyseliny. Dennφ pot°ebu protein∙ lze snadno uspokojit, pokud konzumuje v pr∙b∞hu dne pestrou Ükßlu zdroj∙ aminokyselin. TakΘ je pot°eba jφst dostateΦnΘ mno₧stvφ kaloriφ, nebo¥ ty jsou nezbytnΘ pro sprßvn∞ vyu₧itφ protein∙ (1).


ProblΘmy vyvolanΘ nadm∞rn²m p°φjmem protein∙

Pr∙m∞rn² AmeriΦan jφ maso a mlΘΦnΘ v²robky, v d∙sledku Φeho₧ p°ijφmß velkΘ mno₧stvφ ₧ivoΦiÜn²ch protein∙. To m∙₧e vΘst k °ad∞ zdravotnφch problΘm∙:

Nemoci ledvin:
Kdy₧ Φlov∞k jφ p°φliÜ mnoho protein∙, p°ijφmß tak vφce dusφku, ne₧ kolik opravdu pot°ebuje. Tφm nadm∞rn∞ namßhß svΘ ledviny, proto₧e ty musφ p°ebytek dusφku vylouΦit moΦφ. Proto je lidem s nemocemi ledvin doporuΦovßna strava s nφzk²m obsahem protein∙ (2). Takovß strava snφ₧φ vysokou hladinu dusφku, Φφm₧ pomßhß lΘΦit nemoci ledvin.

Rakovina:
Obvykle b²vß za p∙vodce rakoviny oznaΦovßn v oblasti v²₧ivy p°edevÜφm tuk, ale proteiny u tΘto nemoci takΘ hrajφ svou roli. V zemφch, kde se jφ b∞₧n∞ maso, je vysok² v²skyt rakoviny tlustΘho st°eva (3). V²zkumnφci se domnφvajφ, ₧e to je zp∙sobeno tukem, proteiny, p°φrodnφmi karcinogeny a nedostatkem vlßkniny ve strav∞. V roce 1982 vydala Nßrodnφ v²zkumnß rada prohlßÜenφ o tom, ₧e existuje spojitost prßv∞ mezi rakovinou tlustΘho st°eva a ₧ivoΦiÜn²mi proteiny (4).

Osteopor≤za a ledvinovΘ kameny:
Strava obsahujφcφ velkΘ mno₧stvφ ₧ivoΦiÜn²ch protein∙ zp∙sobuje u Φlov∞ka v∞tÜφ vyluΦovßnφ vßpnφku moΦφ ne₧ je obvyklΘ (6) a zvyÜuje tak riziko vzniku osteopor≤zy. V zemφch, kde lidΘ jedφ stravu s mal²m obsahem protein∙ je takΘ nφzk² v²skyt osteopor≤zy a zlomenin kostφ (7).

Zv²ÜenΘ vyluΦovßnφ vßpnφku takΘ zvyÜuje riziko vzniku ledvinov²ch kamen∙. V²zkumnφci v Anglii zjistili, ₧e pokud p°idßme do b∞₧nΘ stravy okolo 150 g rybφho masa denn∞ (tj. okolo 30 g protein∙), zvyÜuje se riziko tvorby moΦov²ch kamen∙ o 250% (8).

Po dlouhou dobu se myslelo, ₧e sportovci pot°ebujφ vφce protein∙, ne₧ jinφ lidΘ. SkuteΦnost je ale takovß, ₧e sportovci pot°ebujφ jen o mßlo v∞tÜφ dßvky protein∙, co₧ lze snadno pokr²t v∞tÜφmi porcemi jφdel, kterΘ sportovci obvykle jedφ kv∙li vyÜÜφmu p°φjmu kaloriφ. Vegetarißnskß strava je pro sportovce velmi vhodnß. StaΦφ, kdy₧ ve svΘ souΦasnΘ strav∞ jednoduÜe nahradφ ₧ivoΦiÜnΘ produkty obilφm, zeleninou, luÜt∞ninami a ovocem. Zφskajφ tak stravu, kterß obsahuje dostateΦnΘ avÜak ne nadm∞rnΘ mno₧stvφ protein∙.

Reference:
1. Position of the American Dietetic Association: Vegetarian Diets. J Am Diet Assoc 1988;88:351-5.
2. El Nahas AM, Coles GA. Dietary treatment of chronic renal failure: ten unanswered questions. Lancet 15 March 1986:597-600.
3. Pellet PL. Protein requirements in humans. Am J Clin Nutr 1990;51:723-37.
4. Committee on Diet, Nutrition, and Cancer of the National Research Council. Diet, Nutrition, and Cancer. Washington, DC, 1982.
5. Zemel MB. Calcium utilization: effect of varying level and source of dietary protein. Am J Clin Nutr 1988;48:880-3.
6. Sherman HC. Calcium requirement in man. J Biol Chem 1920;44:21.
7. Hegsted DM. Calcium and osteoporosis. J Nutr 1986;116:2316-9.
8. Robertson WG, Heyburn PJ, Peacock M, Hanes FA, Swaminathan R. The effect of high animal protein intake on the risk of calcium stone-formation in the urinary tract. Clin Sci 1979;57:285-8.


Vßpnφk v rostlinnΘ strav∞

Mnoho lidφ chce ze svΘ stravy vylouΦit mlΘko, nebo¥ obsahuje tuk, cholesterol, alergennφ proteiny, lakt≤zov² cukr a je obvykle kontaminovßno r∙zn²mi nebezpeΦn²mi lßtkami. MlΘko se takΘ podφlφ na vzniku cukrovky u mladistv²ch. NaÜt∞stφ mßme k dispozici pestrou Ükßlu jin²ch dobr²ch zdroj∙ vßpnφku.

Zdravφ a sφla vaÜich kostφ zßvisφ p°edevÜφm na tom, kolik vßpnφku vaÜe t∞lo vyluΦuje, ne₧ na jeho p°ijφmanΘm mno₧stvφ.

V n∞kter²ch zemφch, kde lidΘ nekonzumujφ mlΘΦnΘ v²robky, je typick² dennφ p°φjem vßpnφku v rozmezφ 175 a₧ 475 miligram∙. A p°itom tito lidΘ velmi mßlo trpφ osteopor≤zou. ╪ada v∞dc∙ je toho nßzoru, ₧e vznik osteopor≤zy ovliv≥uje °ada faktor∙, nap°. i ₧ivotnφ styl - p°edevÜφm pravidelnΘ cviΦenφ - a cel² problΘm nelze zjednoduÜit jen na sledovßnφ p°ijφmanΘho mno₧stvφ vßpnφku.


Vßpnφk ve vaÜem t∞le

TΘm∞° vÜechen vßpnφk je v t∞le ulo₧en v kostech. Pouze malΘ mno₧stvφ lze nalΘzt i v krvi - je zde pot°ebn² pro n∞kterΘ d∙le₧itΘ t∞lesnΘ funkce - kontrakci sval∙, udr₧ovßnφ srdeΦnφho rytmu a p°enos nervov²ch impuls∙.

T∞lo neustßle vyluΦuje z krve urΦitΘ mno₧stvφ vßpnφku - moΦφ, potem a v²kaly. Tyto ztrßty jsou nahrazovßny vßpnφkem z kostφ. Takto je z kostφ neustßle odebφrßn vßpnφk a musφ b²t dopl≥ovßn stravou.

Mno₧stvφ vßpnφku, kterΘ pot°ebuje t∞lo p°ijφmat, se v pr∙b∞hu ₧ivota m∞nφ. Zhruba do 30-tΘho roku ₧ivota pot°ebujeme jφst vφce vßpnφku, ne₧ kolik ho ztrßcφme. ZvlßÜt∞ pot°ebnΘ je jφst adekvßtnφ mno₧stvφ vßpnφku v d∞tstvφ a v dospφvßnφ. Pozd∞ji t∞lo p°ejde na "zßpornou vßpnφkovou bilanci" a kosti postupn∞ ztrßcφ vφce vßpnφku, ne₧ kolik ho p°ijφmajφ. VelkΘ ztrßty vßpnφku pak vedou k oslabovßnφ kostφ nebo ke vzniku osteopor≤zy.

Jak rychle naÜe t∞lo ztrßcφ vßpnφk, to zßvisφ zΦßsti na druhu a mno₧stvφ p°ijφman²ch protein∙, ale i na dalÜφch naÜich stravovacφch nßvycφch a na celkovΘm ₧ivotnφm stylu.


Snφ₧enφ ztrßt vßpnφku

Mno₧stvφ vßpnφku vyplavovanΘho z t∞la m∙₧e ovlivnit °ada faktor∙:  
Zdroje vßpnφku

T∞lesnΘ cviΦenφ a st°φdmost v p°φjmu protein∙ vßm pom∙₧e udr₧et zdravφ vaÜich kostφ. LidΘ, kte°φ jedφ rostlinnou stravu a vedou aktivnφ ₧ivotnφ styl obvykle pot°ebujφ p°ijφmat mΘn∞ vßpnφku. I p°esto je vßpnφk d∙le₧itou slo₧kou stravy pro ka₧dΘho a je pot°eba jφst ka₧d² den potraviny bohatΘ na vßpnφk.

Nßsledujφcφ tabulka ukazuje, kolik vßpnφku obsahujφ r∙znΘ potraviny rostlinnΘho p∙vodu. U₧ z letmΘho pohledu je z°ejmΘ, jak snadno m∙₧eme uspokojit naÜi dennφ pot°ebu vßpnφku.


Obsah vßpnφku v potravinßch
(obsah v miligramech)
 
Obilniny
r²₧e natural (1 hrnek, va°enß) 20
kuku°iΦn² chlΘb (1 kousek o vßze cca 60 g) 133
chlΘb pita (1 kus) 18
pÜeniΦn² chlΘb (1 krajφc) 18
celozrnnß pÜeniΦnß mouka (1 hrnek) 40
 
Ovoce
Jablko (1 kus st°ednφ velikosti) 10
banßn (1 kus st°ednφ velikosti) 7
SuÜenΘ fφky (10 kus∙ - cca 187 gram∙) 269
PomeranΦ (1 kus st°ednφ velikosti) 56
pomeranΦov² d₧us, obohacen² vßpnφkem (cca 250g) - viz informace na obalu cca 300
HruÜka (1 kus st°ednφ velikosti) 19
Hrozinky (2/3 hrnku) 53
 
Zelenina
Brokolice (1 hrnek, uva°enß, vychladlß) 94
R∙₧iΦkovß kapusta (1 hrnek, uva°enß, cca 8 kus∙) 56
Karotka (syrovß, 2 kusy st°ednφ vel.) 38
Kv∞tßk (1 hrnek, uva°en²) 34
Celer (1 hrnek, uva°en²) 64
Kapusta (1 hrnek, uva°enß) 94
Cibule (1 hrnek, uva°enß) 46
Brambora (1 st°ednφ vel., peΦenß) 20
Hlßvkov² salßt (1 hrnek) 20
 
LuÜt∞niny
╚ernΘ fazole (1 hrnek, va°enΘ) 103
Zelen² hrßch (1 hrnek, va°en²) 44
╚oΦka (1 hrnek, va°enß) 37
S≤ja (1 hrnek, va°enß) 175
Tofu (1/2 hrnku, syrov²) 258
BφlΘ fazole (1 hrnek, va°enΘ) 161
 

ProblΘmy spojenΘ s konzumacφ mlΘka

Nedostatek ₧eleza:
MlΘko obsahuje velmi mßlo ₧eleza. Aby byla uspokojena dennφ dßvka 15 mg ₧eleza, doporuΦenß americk²mi normami, musely by d∞ti pφt vφce ne₧ 31 litr∙ mlΘka denn∞. MlΘko takΘ zp∙sobuje vnit°nφ krvßcenφ ve st°evech, Φφm₧ t∞lo ztrßcφ ₧elezo.

Cukrovka:
Ze 142 d∞tφ nemocn²ch cukrovkou, kterΘ byly sledovßny v nejnov∞jÜφch studiφch, m∞lo pln²ch 100% v krvi vysokou hladinu protilßtek proti protein∙m z kravskΘho mlΘka. V∞dci se domnφvajφ, ₧e tyto protilßtky niΦφ bu≥ky slinivky b°iÜnφ, kterΘ produkujφ inzulφn.

Vßpnφk: Zelenß listovß zelenina, jako nap°φklad kapusta je stejn∞ dobr²m ne-li lepÜφm zdrojem vßpnφku ne₧ mlΘko.

Obsah tuku:
MlΘΦnΘ v²robky majφ vysok² obsah tuku. Nßsledujφcφ tabulka udßvß obsah tuku v podφlu v∙Φi obsahu kaloriφ:

Obsah tuku v mlΘΦn²ch v²robcφch v pom∞ru v∙Φi celkovΘmu obsahu kaloriφ
V²robek obsah tuku v %
surovΘ kompletnφ mlΘko 49%
Tzv. nφzkotuΦnΘ 2% mlΘko (2% tuku znamenajφ hmotnostnφ podφl) 35%
S²r "Φedar" 74%
Mßslo 100%


Kontaminace:
MlΘko velmi Φasto obsahuje antibiotika a nadm∞rnΘ dßvky vitamφnu D. Ze 42 zkouman²ch vzork∙ mlΘka jen 12 obsahovalo sprßvnΘ mno₧stvφ vitamφnu D. Z 10-ti vzork∙ mlΘΦn²ch v²robk∙ pro d∞ti m∞lo 7 vzork∙ 2-nßsobnΘ mno₧stvφ vitamφnu D oproti hodnotßm udßvan²m na etiketßch a jeden vzorek dokonce 4-nßsobnΘ.

Lakt≤za:
Mnoho p∙vodnφch domorod²ch obyvatel Afriky a Asie mß problΘmy s trßvenφm mlΘΦnΘho cukru - lakt≤zy. MlΘko jim zp∙sobuje pr∙jmy a plynatost. Navφc p°i trßvenφ lakt≤zy vznikß galakt≤za - jednoduch² cukr, kter² b²vß oznaΦovßn za jednu z p°φΦin vzniku rakoviny vajeΦnφk∙ a ÜedΘho zßkalu.

Alergie:
MlΘko je jednφm z nejv∞tÜφch potravinov²ch alergen∙. Symptomy jsou Φasto velmi jemnΘ a obvykle nejsou po n∞jak² Φas spojovßny s mlΘkem.

Koliky:
MlΘΦnΘ proteiny mohou vyvolßvat koliky - tyto za₧φvacφ problΘmy trßpφ tΘm∞° ka₧dΘ pßtΘ dφt∞. Pokud matka, kojφcφ nemluvn∞, pije kravskΘ mlΘko, p°echßzφ kravskΘ proteiny takΘ do jejφho mate°skΘho mlΘka.

(Podle publikace "Vegetarian starter kit", vydanΘ americkou organizacφ PCRM - http://www.pcrm.org/)

Vegetarißnstvφ