TOFU

Prvnφ zmφnky o Tofu jsou z ╚φny z doby okolo roku 200 p°ed. n. l. Dnes je tofu jednou z hlavnφch souΦßstφ stravy obyvatel celΘ Asii, ale pou₧φvß se i jinde. I "zßpadnφ" vegetarißni ho pova₧ujφ za nedφlnou souΦßst svΘ stravy.

JakΘ ₧iviny tofu obsahuje:

Tofu je velmi bohatΘ na vysoce kvalitnφ bφlkoviny. Je takΘ dobr²m zdrojem vitamφnu B a ₧eleza. Kdy₧ se pro vysrß₧enφ tofu pou₧ije vßpenatß s∙l, m∙₧e b²t tofu takΘ zdrojem vßpnφku. Zhruba 50% kaloriφ je v tofu obsa₧eno v tuku, avÜak obsahuje jen velmi mßlo nasycen²ch tuk∙ a neobsahuje ₧ßdn² cholesterol. Obecn∞ lze °φci, ₧e Φφm je tofu m∞kΦφ, tφm mΘn∞ tuku obsahuje. Tofu takΘ obsahuje velmi mßlo sodφku, tak₧e je vynikajφcφm jφdlem pro lidi, kte°φ se musφ sodφku vyh²bat.

Tofu obsahuje vÜechny esencißlnφ aminokyseliny, tak₧e je ideßlnφ nßhra₧kou masa. Navφc m∙₧e v²born∞ poslou₧it ke snφ₧enφ hladiny cholesterolu bez pot°eby podßvßnφ lΘk∙. Dr. Goldberga z odd∞lenφ medicφny na Washington University School of Medicine °φkß: "Bφlkoviny obsa₧enφ v s≤ji mohou sni₧ovat koncentraci LDL-cholesterolu. Nejv∞tÜφ p°ekß₧kou toho, ₧e s≤jovΘ bφlkoviny nejsou pou₧φvßny ve v∞tÜφm m∞°φtku p°i lΘΦb∞ hyperlipidemie, je neznalost lΘka°∙ a pacient∙ a nedostatek dostupn²ch a snadno pou₧iteln²ch v²robk∙ ze s≤ji."

LΘΦba stravou je prvnφm krokem p°i lΘΦb∞ hyperlipidemie (vysokß hladina LDL-cholesterolu v krvi). Bohu₧el u n∞kter²ch pacient∙ nestaΦφ pro snφ₧enφ hladiny cholesterolu na ₧ßdoucφ ·rove≥ jen samotnß dieta. P°i zßkladnφ prevenci koronßrnφch nemocφ se lΘka°i i pacienti Φasto cht∞jφ vyhnout sni₧ovßnφ hladiny cholesterolu pomocφ lΘk∙. PotravinovΘ dopl≥ky jako vlßknina, Φesnek a s≤jovΘ bφlkoviny umo₧≥ujφ udr₧ovat ₧ßdoucφ hladinu cholesterolu bez pou₧itφ lΘk∙.

Jak uvßdφ Φlßnek v magazφnu Time z roku 1997, tΘm∞° 60 studiφ prokßzalo, ₧e konzumacφ cca 47 g s≤jov²ch v²robk∙ denn∞ m∙₧eme snφ₧it celkovou hladinu cholesterolu pr∙m∞rn∞ o 9% a hladinu LDL o 13%. To je velmi d∙le₧it² v²sledek, nebo¥ p°i snφ₧enφ hladiny cholesterolu o 1% poklesne o 2% riziko vzniku srdeΦnφch nemocφ. Stßle nejasnΘ je takΘ to, zdali s≤ja m∙₧e pomoci ka₧dΘmu, nebo jen t∞m, kte°φ majφ vysokou hladinu cholesterolu (p°es 240 mg/dl).

V∞dci nev∞dφ proΦ s≤ja sni₧uje hladinu cholesterolu. Po dlouhou dobu se domnφvali, ₧e je to dφky obsahu isoflavon∙, ale kdy₧ podali zkouman²m jedinc∙m pouze samotnΘ isoflavony, nedoÜlo u nich k ₧ßdn²m zm∞nßm hladiny cholesterolu. Nynφ se n∞kte°φ v²zkumnφci zam∞°ili na studium struktury s≤jov²ch bφlkovin, aby odhalili jejich potencißlnφ kladnΘ ·Φinky. Jinφ naopak tvrdφ, ₧e v²sledn² efekt vznikß dφky kombinaci ·Φink∙ bφlkovin a isoflavon∙. Mezitφm ji₧ U. S. Food and Drug Administration ohlßsila za°azenφ s≤ji do svΘho velmi krßtkΘho seznamu jφdel, kterΘ sni₧ujφ nebezpeΦφ srdeΦnφch nemocφ. (DalÜφ polo₧ky seznamu tvo°φ ovoce obsahujφcφ vlßkninu, zelenina, celozrnnΘ obilnΘ v²robky a slupky semen psyllium.) FDA doporuΦuje jφst cca 25g s≤jov²ch bφlkovin denn∞, co₧ m∙₧ete snadno zajistit, kdy₧ si do sv²ch snφda≥ov²ch vloΦek p°imφchßte nap°. prßÜkovΘ s≤jovΘ mlΘko a nebo pou₧ijete n∞jak² komerΦn∞ vyrßb∞n² s≤jov² extrakt.


Obsahy ₧ivin v s≤jovΘm mlΘce, komerΦnφm kravskΘm mlΘce a v mate°skΘm mlΘce: (tabulka udßvß obsah ve 100 g)
 

	S≤jovΘ mlΘko	KravskΘ mlΘko	Mate°skΘ mlΘko
Voda (g)	88,6	88,6	88,6
Bφlkoviny (g)	4,4	2,9	1,4
Kalorie	52	59	62
Tuk (g)	2,5	3,3	3,1
Uhlovodany (g)	3,8	4,5	7,2
NestravitelnΘ souΦßsti (g)	0,62	0,70	0,20
Vßpnφk (mg)	18,5	100	35
Sodφk (mg)	2,5	36	15
Fosfor (mg)	60,3	90	25
Äelezo (mg)	1,5	0,1	0,2
Thiamin (mg)	0,04	0,04	0,02
Riboflavin (mg)	0,02	0,15	0,03
Niacin (mg)	0,62	0,20	0,20

 
MUC. Amee Patel
(autorka pochßzφ z Indie, je studentkou 5. roΦnφku medicφny na 1. lΘka°skΘ fakult∞ University Karlovy v Praze)

---

Zp∞t na hlavnφ strßnku