KonzervovanΘ potraviny a rakovina tlustΘho st°eva
(Zdroj: Gazeta Wyborza 21.10.1998, podle New Scientist Φ. 2146)
M∙₧e existovat n∞jakß podobnost mezi zapßchajφcφ bahnitou stokou a lidsk²m st°evem? Samoz°ejm∞. ZvlßÜt∞ tehdy, kdy₧ svß st°eva zaplnφme jφdlem äz prßÜku" a nebo z rychlΘho obΦerstvenφ.
StejnΘ bakterie, kterΘ sφdlφ v odpadnφch stokßch a poznßme je podle zßpachu zka₧en²ch vajφΦek, mohu sφdlit i v lidsk²ch st°evech. Tyto bakterie zp∙sobujφ velkΘ Ükody na lodφch, vrtn²ch ploÜinßch a niΦφ i kovovΘ roury. Kdy₧ se usφdlφ v lidsk²ch st°evech, tak zp∙sobujφ °adu zßva₧n²ch nemocφ od zßn∞t∙ tlustΘho st°eva a₧ po rakovinu koneΦnφku.
Tyto bakterie se obvykle vyskytujφ v usazeninßch bahna, do nich₧ se nedostane vzduch a takΘ v podzemnφch lo₧iskßch vody, kterΘ se obvykle nachßzejφ u ropn²ch naleziÜ¥. Äivφ se vodφkem a sφrany. Vodφk produkujφ jinΘ organismy, kterΘ fermentujφ r∙znΘ organickΘ zbytky bez p°φstupu vzduchu, a sφrany jsou rozpuÜt∞nΘ v mo°skΘ vod∞. Z t∞chto lßtek pak zmφn∞nΘ bakterie vytvß°ejφ mimo jinΘ i sirovodφk, kter² nep°φjemn∞ pßchne, ale nejen to. Je jen o trochu mΘn∞ jedovat² ne₧ kyanovodφk a ve vod∞ vytvß°φ tzv. äsirovodφkovou vodu", kterß doslova roze₧φrß kovovΘ roury a souΦßsti vrtn²ch ploÜin a lodφ.
V lidskΘm st°ev∞ se ale tyto bakterie za normßlnφch okolnostφ nevyskytujφ. Mohou tam ₧φt pouze tehdy, kdy₧ Φlov∞k jφ potraviny konzervovanΘ slouΦeninami sφry. Jsou to p°edevÜφm ve vysokΘm stupni pr∙myslov∞ p°etvo°enΘ potraviny, do nich₧ se p°idßvß SO2, sφrany, si°iΦitany a pirosi°iΦitany. Na etiketßch se oznaΦujφ k≤dy E 220 a₧ E 227.
Takov²ch potravin m∙₧eme najφt v ka₧dΘm obchod∞ velmi mnoho. Jsou to hlavn∞ r∙znΘ omßΦky, kterΘ se pak pou₧φvajφ i v restauracφch rychlΘho obΦerstvenφ. Bohu₧el i n∞kterß Φerstvß zelenina se p°i balenφ konzervuje SO2 a tato slouΦenina se Φasto p°idßvß do vφna, piva a dalÜφch nßpoj∙ i kdy₧ na etiketßch o tom nenφ ₧ßdnß informace. Mnoho sφry takΘ Φlov∞k konzumuje v mase a v potravinßch bohat²ch na bφlkoviny. Proto₧e p°i jejich trßvenφ vznikajφ aminokyseliny obsahujφcφ sφru.
Pokud je tedy v organismu hodn∞ sφry a jejφch slouΦenin, vznikajφ ve st°evech p°φznivΘ podmφnky pro tyto hnilobnΘ bakterie. A to prßv∞ v oblasti koneΦnφku. Proto₧e tato Φßst tlustΘho st°eva jim nejvφce vyhovuje - je zde nedostatek vzduchu, pestrß Ükßla mikroorganism∙ a intenzφvn∞ zde probφhß fermentace zbytk∙ potravy bez p°φstupu vzduchu.
Potvrzujφ to i v²zkumy, p°i nich₧ se zkoumala st°evnφ mikroflora u zdrav²ch lidφ a u pacient∙, kte°φ trpφ ulcerosnφ kolitidou (v°edovit² nespecifick² zßn∞t tlustΘho st°eva, projevujφcφ se krvav²mi pr∙jmy a celkov²m oslabenφm organismu - mß chronick² charakter a m∙₧e pacienta v r∙znΘ intenzit∞ trßpit i °adu let). U 96% takto nemocn²ch pacient∙ byly zjiÜt∞ny zmφn∞nΘ bakterie ₧ivφcφ se slouΦeninami sφry, zatφmco u zdrav²ch jedinc∙ to bylo jen 50%. Äe tato nemoc nenφ zp∙sobena samotn²mi slouΦeninami sφry, bylo dokßzßno jin²mi v²zkumy. Ji₧ v 70. letech se zjistilo, ₧e zvφ°at∙m, u nich₧ byla st°evnφ mikroflora zcela zniΦena antibiotiky, nehrozφ kolitida ani kdy₧ jsou jejich st°eva drß₧d∞na vysok²mi koncentracemi slouΦenin sφry.
Kdy₧ nap°. Φlov∞k zv²Üφ dennφ spot°ebu masa z 60 gram∙ na 600 gram∙, zv²Üφ se obsah sφran∙ v moΦi 2x a obsah si°iΦitan∙ ve stolici a₧ 10x. Spojitost mezi konzumacφ masa a rakovinou tlustΘho st°eva byla zjiÜt∞na ji₧ d°φve. Nynφ se tedy zdß, ₧e tato nemoc je zp∙sobena si°iΦitany, kterΘ uvol≥ujφ bakterie. Tyto slouΦeniny z°ejm∞ poÜkozujφ DNA bun∞k v koneΦnφku.
