hlad v S∙dßnuzp∞t na hlavnφ strßnku   Hlad

"Z vφce ne₧ 5-ti miliard lidφ na Zemi mß zhruba 1 miliarda lidφ mΘn∞ potravin, ne₧ je nezbytnΘ biologickΘ minimum. Chronick²m hladem trpφ zhruba 500 milion∙ a₧ 1 miliarda lidφ. Ka₧doroΦn∞ se narodφ 24 milion∙ d∞tφ s podvßhou. Odhaduje se, ₧e v roce 1990 bylo vß₧n∞ podvy₧iven²ch 204 milion∙ d∞tφ ve v∞ku do 5-ti let. Okolo 13 milion∙ lidφ roΦn∞ umφrß z p°φΦin spojen²ch s hladem. V p°epoΦtu to znamenß, ₧e ka₧d² den zem°e hladem 35000 lidφ. V∞tÜinu z nich tvo°φ d∞ti."
V zemφch posti₧en²ch hladem (stßty Afriky, Asie, LatinskΘ Ameriky) je v∞tÜina veÜkerΘ ornΘ p∙dy v rukou mφstnφ ·zkΘ elity a mezinßrodnφch korporacφ, kterΘ bohatnou z obrovsk²ch plantß₧φ, kde se p∞stujφ hlavn∞ monokultury urΦenΘ na v²voz (kßva, kakao, cukrovß t°tina, banßny, Φaj, bavlna, kauΦuk, podzemnice olejnß, krmivo pro jateΦnφ zvφ°ata v rozvinut²ch zemφch, p°φp. se zde p°φmo zvφ°ata chovajφ atd.).
D°φve ne₧ b∞loÜi, s p²chou a krutostφ sob∞ vlastnφ, zaΦali dob²vat jinΘ kontinenty, tak mφstnφ obyvatelΘ t∞chto zemφ netrp∞li tolik hladem jako dnes. Jist∞ ₧e i zde existovaly rozdφly ve spoleΦnosti a rozliΦnΘ formy zisku, ale lidΘ si mohli na sv²ch mal²ch polφΦkßch p∞stovat pestrou Ükßlu rostlin k vlastnφ ob₧iv∞, co₧ jim poskytovalo dostatek potravin a nevyΦerpßvalo to nadm∞rn∞ p∙du. Teprve kolonistΘ zavedli monokulturnφ plantß₧e, kterΘ stßle vφce vyΦerpßvajφ ornou p∙du a zap°φΦi≥ujφ postupn² zßnik drobn²ch rolnφk∙, co₧ vede k zßvislosti t∞chto zemφ na dovß₧en²ch potravinßch a ke dneÜnφmu hladu. Vystihujφ to slova zakladatele "utilitarismu" Johna Stuarta Milla: "NaÜe zßpadnφ indickΘ kolonie (...) nem∙₧eme pova₧ovat za stßt. Je to mφsto, kterΘ se hodφ pro p∞stovßnφ cukru, kßvy a jin²ch tropick²ch plodin pro Anglii." Stojφ za to dodat, ₧e b∞hem hladomor∙ v letech 1876 a 1877 a ve 40. letech naÜeho stoletφ bylo z Indie exportovßno mnoho tun obilφ, co₧ p°ineslo b∞loch∙m obrovskΘ zisky. P°itom ve 40. letech zem°elo v Indii hladem 1,5 milionu lidφ. Tento p°φklad je bohu₧el spφÜe typick²m p°φkladem ne₧ v²jimkou. Lappe a Collins ve svΘ knφ₧ce "Food first" uvßdφ velmi mnoho podobn²ch p°φpad∙. Nesmφme takΘ zapomφnat na to, ₧e v roce 1914 ₧ilo 70% obyvatel planety v koloniφch. My b∞loÜi bychom se tΘm∞° m∞li styd∞t za svou barvu pleti. A jeden Albert Schweitzer nem∙₧e zmenÜit tφhu zloΦin∙, kterΘ jsme zp∙sobili zbytku sv∞ta. V souΦasnΘ dob∞ jsou v "rozvojov²ch zemφch" monokulturnφ plantß₧e - zp∙sobujφcφ erozi p∙dy - byznysem velk²ch zahraniΦnφch korporacφ a hrstky zdejÜφch bohat²ch, kte°φ bohatnou z obrovskΘ bφdy zbylΘ v∞tÜiny. Mφstnφ farmß°i, kter²m Φasto nepat°φ p∙da na nφ₧ hospoda°φ, jsou vytlaΦovßni ze sv²ch tradiΦnφch oblastφ do stßle horÜφch, p°edevÜφm horsk²ch terΘn∙, kterΘ jsou v∞tÜinou nevhodnΘ pro zem∞d∞lstvφ a velmi rychle se vyΦerpajφ. Prßce, kterß je jim nabφzena na plantß₧φch, je Φasto nelidsky t∞₧kß, nestaΦφ pro vÜechny a je velmi Üpatn∞ placenß (aby produkty z plantß₧φ mohly cenov∞ konkurovat jin²m na celosv∞tovΘm trhu).
Nejvφce jsou vyko°is¥ovßny ₧eny a d∞ti. Ale navzdory hladov²m plat∙m a poni₧ujφcφm pracovnφm podmφnkßm je zßjemc∙ o prßci vφce ne₧ pracovnφch mφst, proto₧e pro lidi zbavenΘ jejich p∙dy je Φasto prßce na plantß₧φch jedin²m prost°edkem k p°e₧itφ. Tento kolotoΦ je dßle roztßΦen prohlubujφcφm se zadlu₧enφm zemφ zemi Jihu v∙Φi zemφm Severu a takΘ rostoucφ poptßvkou po produktech monokulturnφch plantß₧φ v bohatÜφch zemφch.
Samostatn²m problΘmem, vy₧adujφcφm pozornost, je rostoucφ chov jateΦnφch zvφ°at. Ponechßm stranou jinΘ, ale nemΘn∞ zßva₧nΘ aspekty chovu zvφ°at a soust°edφm se na souvislost mezi konzumacφ masa a hladem ve sv∞t∞. Peter Singer, americk² profesor filozofie pφÜe: "P°edstavme si, ₧e vlastnφme 1 akr ·rodnΘ p∙dy. M∙₧eme na n∞m vyp∞stovat rostlinnou potravu s vysok²m obsahem bφlkovin, nap°. hrßch nebo fazole. Kdy₧ tak uΦinφme, zφskßme 150 a₧ 250 kg bφlkovin. A nebo m∙₧eme stejn² 1akr pou₧φt pro vyp∞stovßnφ krmiva pro zvφ°ata a ta potom zabφt a snφst. Touto cestou zφskßme 20 a₧ 27 kg bφlkovin." Na celΘm sv∞t∞ se v souΦasnosti vyp∞stuje tolik obilφ, ₧e by ₧ßdn² Φlov∞k nemusel hladov∞t. Ale celß 1/3 tohoto obilφ se pou₧φvß v bohat²ch zemφch jako krmivo pro zvφ°ata. Jak pφÜe Singer: "V letech 1973 a 1974 bylo obilφ a s≤je relativn∞ mßlo a jejich ceny byly vysokΘ, tak₧e zem∞ posti₧enΘ hrozbou hladu, jako Indie, BangladΘÜ, a africkΘ zem∞ na jih od Sahary nem∞ly dost prost°edk∙ k jejich nßkupu. Ale tento nedostatek byl zp∙soben tφm, ₧e t∞mito cenn²mi potravinami jsme krmili nßÜ ₧iv² inventß°. (...) Pr∙m∞rn² AmeriΦan spot°ebuje roΦn∞ vφce ne₧ 1 tunu obilφ. OvÜem 93% z tohoto mno₧stvφ je nejd°φv 'p°em∞n∞no' na maso, mlΘko a vajφΦka. Pr∙m∞rn² obyvatel Indie spot°ebuje za rok asi 200 kg obilφ, z Φeho₧ 85% jφ v nezm∞n∞nΘ podob∞."
Tato Φφsla ukazujφ, jak²m nemorßlnφm pl²tvßnφm je konzumace masa ve sv∞t∞, kde ka₧d² den umφrajφ tisφce lidφ hladem. Samoz°ejm∞ ₧e jeÜt∞ je tu problΘm se spravedliv²m rozd∞lovßnφm. Ale je p°edevÜφm pot°eba mφt co rozd∞lovat. DalÜφ p°φΦinou bφdy je vysokß porodnost. Doktor Waloszczyk upozor≥uje na to, ₧e "v africk²ch zemφch neustßle nar∙stß podvy₧ivenost obyvatel. Vznikß bludn² kruh - vysokß porodnost zp∙sobuje bφdu a bφda dßle zvyÜuje porodnost."
Profesor Campbell pφÜe: "P°em∞na domorod²ch nßrod∙ ve stabilnφ spoleΦnost, provedenß cφrkevnφmi misionß°i a medicφnou, m∞la na tyto zem∞ zhoubn² vliv, proto₧e poΦet obyvatel zaΦal vzr∙stat rychleji ne₧ se rozvφjelo vyu₧φvßnφ jejich zdroj∙. V²sledkem toho je vznik chudΘho "rozvojovΘho sv∞ta". JeÜt∞ p°esn∞jÜφ je mo₧nß formulace, ₧e neexistujφ chudΘ zem∞, existujφ pouze zem∞, v nich₧ je p°φliÜ mnoho obyvatel. (...) Pr∙m∞rnß dΘlka ₧ivota v zßpadnφch zemφch je nynφ okolo 70 let. Ale v mnoha oblastech Afriky a Asie je to mΘn∞ ne₧ 45 let. (...) V mnoha zemφch lΘka°i zachra≥ujφ lidi jenom proto, aby pak trp∞li podv²₧ivou a hladem.!
Sv∙j podφl zde mß i katolickß cφrkev (je stßle silou, kterß mß velk² vliv v mnoha zemφch, i kdy₧ se v poslednφ dob∞ zaΦφnß mnoho lidφ odvracet od jejφho uΦenφ), kterß odmφtß nejen eutanasii, sebevra₧dy a potraty, ale i antikoncepci. Na toto tΘma probφhß hlasitß diskuse, kterou ponechßvßm bez komentß°e - nech¥ o nφ Φtenß°i sami uva₧ujφ. V ka₧dΘm p°φpad∞ ten fakt, ₧e mßme to niΦφm nezaslou₧enΘ Üt∞stφ, ₧e pat°φme do tΘ Φßsti lidstva, kterß si m∙₧e dop°ßvat 3 jφdla denn∞, nßs nezbavuje povinnosti myslet na ty, kte°φ umφrajφ hladem. Musφme se zam²Ület nad tφm, jak² vliv majφ naÜe ka₧dodennφ rozhodnutφ na bφdu a utrpenφ mnoha lidφ. Pak si mo₧nß vÜimneme toho, ₧e mnoho naÜich rozhodnutφ mß hlubokΘ etickΘ souvislosti. Osobn∞ jsem p°esv∞dΦenß o tom, ₧e dokud bude na Zemi ₧φt t°eba jen jeden hladov² Φlov∞k, pak ka₧dΘ naÜe "nadbyteΦnΘ" Φiny - a¥ u₧ jde o dovoz banßn∙ do zemφ mφrnΘho klimatickΘho pßsma nebo o kosmickΘ lety - sv∞dΦφ o nφzkΘm stupni rozvoje naÜφ morßlky.
VÜφmajφc si nejv∞tÜφch disproporcφ naÜφ civilizace, napsal v roce 1981 Fritjof Capra: "(...) vφce ne₧ 15 milion∙ lidφ, p°evß₧n∞ d∞tφ, umφrß ka₧doroΦn∞ hladem. DalÜφch 50 milion∙ lidφ trpφ d∙sledky podv²₧ivy. Okolo 40% lidstva nemß p°φstup ke zdravotnφ pΘΦi a navφc, rozvinutΘ stßty vydßvajφ na zbrojenφ 3x vφce ne₧ na zdravotnictvφ. Dßle 35% lidstva nemß pitnou vodu a zßrove≥ celß polovina vÜech v∞dc∙ a in₧en²r∙ sv∞ta pracuje na v²voji zbrojnφch technologiφ."

P°evzato z polskΘho Φasopisu Psubraty, autorka: Anna Sobieska, fotografie: OSN


Vegetarißnstvφ