Historie vegetarißnskΘho hnutφ
 

VIII. mezinßrodnφ kongres vegetarißnsk² v Berlφn∞ - Edenu od 9. do 15. Φervence 1932

Spiritistickß Revue, 1932, Φφslo 10-12, K.èt∞rba, E.Kroczek

       ╚lov∞k, jako₧to nejpokroΦilejÜφ tvor na zemi, mß u₧φti svΘho rozumu a svΘ inteligence k tomu, aby uspo°ßdal sv∙j ₧ivot tak, aby v n∞m bylo co nejmΘn∞ nesouladu, kter² jest p°φΦinou rozliΦn²ch utrpenφ. ╞lov∞k by nem∞l rozsΘvati bolest a smrt tvorstvu pod nφm stojφcφmu, avÜak on nedbß toho a zvφ°ata krmφ jen proto, aby se jimi nakonec sßm nakrmil. Tento pochyben² ₧ivotnφ sm∞r vyvolßvß bohu₧el svΘ nßsledky. Dnes ji₧ i v∞da lΘka°skß p°iznßvß stßle vφce a vφce, ₧e p°φΦina mnoh²ch nemocφ v∞zφ v p°φliÜnΘm pojφdßnφ masa.
        Vegetarismus je pojφmßn se t°ech stanovisek: 1) se stanoviska nßbo₧enskΘho, 2) se stanoviska zdravotnφho a 3) se stanoviska etickΘho.
BudhistΘ, na p°φklad, nepojφdajφ maso proto, ₧e jim to zakazuje jejich nßbo₧enstvφ. Mnozφ stali se vegetarißny z d∙vod∙ zdravotnφch a koneΦn∞ jsou lidΘ, kte°φ ·vahami, literaturou a pouΦenφm p°iÜli k vegetarismu, aby osvobodili se ze sfΘry zvφ°ecφ.
        Ti, kdo₧ stali se vegetarißny na zßklad∞ vÜech t°φ jmenovan²ch stanovisek, dosßhli ÜirÜφho ₧ivotnφho nßzoru, nebo¥ cht∞jφ b²ti zdrßvi, cht∞jφ oΦistiti duÜi od ni₧Üφch vliv∙ a uvΘsti sv∙j ₧ivot v soulad se zßkony p°φrody.
NßÜ spolek "Bratrstvφ" vlo₧il si vegetarismus hned do sv²ch zßklad∙, aΦ nikdy nebyl ₧ßdn² z jeho Φlen∙ donucovßn k zanechßnφ masitΘ stravy.
        Spolek nßÜ takΘ se roku 1927 p°ihlßsil za Φlena Internacionßlnφ VegetarißnskΘ Unie a platφ 1% z p°φsp∞vk∙ Φlen∙ do jejφho ·st°edφ.
Internacionßlnφ Vegetarißnskß Unie (IVU) sklßdß se z p°ihlßÜen²ch vegetarißnsk²ch svaz∙ a spolk∙. I jednotlivΘ osoby mohou se stßti Φleny. P°edsednictvo sestßvß z 5 Φlen∙ z r∙zn²ch zemφ a to: p°edsedy, tajemnφka, pokladnφka a dvou p°φsedφcφch.
        Kongresy po°ßdajφ se co t°i lΘta na pozvßnφ spolu nebo svazu v n∞kterΘm stßt∞. LetoÜnφ kongres po°ßdal se v Berlφn∞-Edenu od 9. do 14. Φervenec a pova₧uji to za Üt∞stφ, ₧e jsem byl op∞t pov∞°en i s br. Kroczkem zastupovati nßÜ spolek na tomto kongresu. Kdy₧ jsem p°ed t°emi lety dlel na podobnΘm kongresu v Kam. èenov∞, myslil jsem si, ₧e sotva se poda°φ najφti lepÜφ a vhodn∞jÜφ mφsto pro p°φÜtφ kongresy. Dnes po pro₧it²ch dnech kongresov²ch v Berlφn∞-Edenu musφm p°iznati, ₧e tento kongres p°edΦil v mnohΘm kongres v Kam. èenov∞. Ne₧li budeme lφΦiti zajφmavosti kongresu, zmφnφm se krßtce o Edenu.
       Eden jest vegetarißnskß osada vzdßlenß od Berlφna 3/4 hod. jφzdy vlakem (asi 50 km). ╚φtß 230 Φφsel a 900 obyvatel. Byl zalo₧en za vedenφm jistΘho pana Wilhwelma v r. 1893. P∙da jeho jest pφsΦitß, mßlo ·rodnß a pro zahradnictvφ velice nevhodnß. Nßsledkem toho, ₧e tehdejÜφ cena za zakoupen² pozemek v rozloze 225 a 1/4 ha byla pouze 36.000 RM, tedy dosti nφzkß, odhodlali se n∞kte°φ odvß₧livci k jeho koupi, zaΦali p∙du obrßb∞ti a stav∞li d°ev∞nΘ budky jako obydlφ. Na hotovosti m∞li pouze 18.000 RM a nikdo se nenaÜel, kdo by jim n∞co zap∙jΦil na jejich ne·rodnou p∙du. Tak se lopotili v potu tvß°e a₧ vystihli, jak²m plod∙m se v tΘto p∙d∞ nejlΘpe da°φ a tak jejich nßmaha byla alespo≥ z Φßsti korunovßna ·sp∞chem. V jejich zahradßch vidφme ponejvφce jahody, rybφz, angreÜt, hrßch, z ovocn²ch strom∙ da°φ se tam t°eÜnφm a jistΘmu druhu jablon∞, kterΘ u nßs neznßme.
        Dluh byl pozvolna splßcen a osadnφk∙ stßle p°ib²valo. KoneΦn∞ vystav∞li si tovßrnu na zpracovßnφ a konservovßnφ ovoce, vybudovali si z vlastnφch prost°edk∙ vodovod, majφ vlastnφ konsum a spolkov² d∙m. V tovßrn∞ zpracovßvß se ovoce na marmelßdu a Ü¥ßvy tak, aby nepozbylo konservovßnφm sv²ch v²₧ivn²ch lßtek. Toto konservovßnφm d∞je se tφm zp∙sobem, ₧e rozm∞ln∞nΘ plody a vylisovanß Ü¥ßva zah°φvajφ se ve vzduchot∞sn²ch kotlφch a₧ na 70 stup≥∙ C, pak se jimi plnφ nßdoby, kterΘ se op∞t neprodyÜn∞ uzavφrajφ, usklad≥ujφ a prodßvajφ. Vyrßbφ se tam takΘ z rostlin jφdlo, kterΘmu °φkajφ vegetarißnsk² salßm. Majφ rovn∞₧ svΘ vegetarißnskΘ mßslo, kterΘ je dobrΘ, ale dß se t∞₧ko zasφlati, jeliko₧ snadno p°ichßzφ do tekutΘho stavu.
        Ve spolkovΘm dom∞ majφ takΘ sv∙j hostinec, ve kterΘm se samoz°ejm∞ podßvajφ jen bezalkoholickΘ nßpoje a vegetarißnskß jφdla. Sßl s jeviÜt∞m pojme asi 400 osob. Po°ßdajφ se v n∞m r∙znΘ slavnosti, divadla a p°ednßÜky. Po ₧nφch, tj. po sklφzni ·rody jdou obΦanΘ osadou s hudbou a pak konß se slavnostnφ hostina.
        V obci nesm∞jφ b²ti z°izovßny obchody, kterΘ prodßvajφ maso a masnΘ v²robky, dßle alkoholickΘ nßpoje a tabßk. Osadnφci nechovajφ takΘ ₧ßdn²ch domßcφch zvφ°at mimo psa a koΦku. Hnojφ pouze kompostem promφsen²m jen vlastnφmi odpadky. Obec spravuje dru₧stvo. Pozemky nesm∞jφ b²t prodßvßny jednotlivc∙m a jsou vlastnictvφm dru₧stva. Podφlnφk∙m se jejich vklady ne·rokujφ. Jak jsme zjistili, jest v∞tÜina obyvatel∙ v Edenu bezvyznßnφ; majφ sprßvn² nßzor na ₧ivot, kter² se podobß v n∞kter²ch sv²ch Φßstech ₧ivotu v naÜem hnutφ.
        Rozloha dneÜnφho Edenu jest asi 1400 jiter.

        Dne 9. Φervence t. r. v 5 h. 42 min. unßÜel nßs vlak k Berlφnu - naÜemu cφli - hotelu Nodrischer Hof. V zahrad∞ jmenovanΘho hotelu setkali jsme se s prvnφmi ·Φastnφky kongresu. Byla to skupina z Lond²na, k nφ₧ pat°il mn∞ ji₧ znßm² pan Wyatt, kter² sv²m zvlßÜtnφm typem a sympatick²m vzhledem poutal ka₧dΘho. Tento pßn pojφmß vegetarismus tak p°φsn∞, ₧e nenosφ ani obuv ze zvφ°ecφ k∙₧e. Ze zahrady odebrali jsme se do velkΘho sßlu, kde se konal uvφtacφ veΦφrek; sßl byl napln∞n do poslednφho mφsteΦka. P°φtomno bylo asi 500 osob.
        VeΦφrek zahßjila pφ. Tietzovß p°ednesem ·vodnφ bßsn∞ s vegetß°skou tendencφ. Potom prvnφ p°edseda vegetarißnskΘho sdru₧enφ BerlφnskΘho p. B. Rieger srdeΦn∞ uvφtal vÜechny zahraniΦnφ i mφstnφ zßstupce a vyslovil pot∞Üenφ nad tak hojnou ·Φastφ v dneÜnφ nep°φznivΘ sv∞tovΘ situaci. Po n∞m ujal se slova p. Alex Humboldt, kter² dokazoval, ₧e jedin∞ systΘm vegetarißnsko-hospodß°sk² jest sprßvn². Jen vegetß°sk² ₧ijφcφ Φlov∞k jest schopen vφce lßsky k veÜkerenstvu. P°i tΘto ₧ivotosprßv∞ nenφ Φlov∞k schopen brutßlnφch a egoistick²ch myÜlenek. Kdyby lidstvo ₧ilo vegetarißnsky, vymizely by vßlky samy sebou. Jeho °eΦ byla p°eklßdßna do esperanta. President Mezinßrodnφ VegetarißnskΘ Unie in₧. Gumprecht pozdravuje vÜechny a konstatuje, ₧e naÜφ v∞ci se da°φ a ₧e naÜe zdravφ vykazuje znaΦnΘ zlepÜenφ.
        P°ed 30 a₧ 40 lety poΦala malß hrstka lidφ propagovat a provozovat vegetarißnstvφ. Co nadßvek a v²sm∞chu bylo jim snΘsti! Dnes jest ji₧ jinak. Vegetarißnstvφ jest dnes cen∞no Üirok²mi vrstvami nejen co obrodnΘ hnutφ, ale takΘ lΘka°skß v∞da se k n∞mu p°iklo≥uje a je doporuΦuje. Po n∞m ujal se slova MUDr. Habelt z °φÜskΘho zdravotnφho ·°adu, uvφtal p°φtomnΘ jmΘnem lΘka°skΘ spoleΦnosti a prohlßsil, ₧e hnutφ vegetarißnskΘ jen vφtajφ, proto₧e se jφm zßjmy lidstva zlepÜujφ a p°ßl kongresu mnoho ·sp∞chu. Redaktor "Reformblattu" p. Feix konstauje, ₧e nekrvavß v²₧iva p°ichßzφ Φφm dßl, tφm vφce k platnosti. Vzpomφnß bßsnφka Goetheho, jeho₧ dφla jsou prodchnuta myÜlenkou vegetarismu, tedy lßskou k ₧ivoΦiÜstvu a rostlinstvu. Vzpomφnß osady Edenu u Berlφna, kterß byl a p°ed 40 lety na podklad∞ vegetarißnskΘm zalo₧ena a k jakΘmu vzr∙stu dosp∞la dnes. Pan Oluf Egerot, Ükolnφ inspektor z Kopenhagenu, pozdravuje jako pokladnφk Mez. Veg. Unie krßtce p°φtomnΘ, jmenovit∞ p. Saxona z Norska, kter² je ji₧ od mlßdφ vegetarißnem a jemu₧ nebylo zat∞₧ko jako 70letΘmu starci vykonati tak dlouho cestu.
        Nßsledovaly krßtkΘ pozdravnΘ proslovy delegßta p. Borrendama z Holandska a p. Wyatta z Lond²na, kter² mluvil anglicky a litoval, ₧e nem∙₧e mluviti n∞mecky. Poznamenal, ₧e tento kongres jest nejlepÜφm kongresem mφru z celΘho sv∞ta. Po n∞m promluvil p. Schnitzer z Warnsdorfu a t∞Üil se, ₧e se tohoto kongresu z·Φastnilo takovΘ mno₧stvφ delegßt∙ a host∙ ze vÜech konΦin sv∞ta, co₧ zajistΘ dodß vÜem novΘ sφly k duÜevnφmu boji proti hmota°stvφ. Nebude nikdy lΘpe, pokud se duch sv∞tla nezmocnφ vlßdy na zemi. Abychom toho dosßhli, je nutno, aby ka₧d² zaΦal u sebe. Podotkl, ₧e kdyby se ty r∙znΘ konference a parlamenty sklßdaly z vegetarißn∙, m∞ly by jist∞ positivn∞jÜφ v²sledky. Vzpomφnß Virchova a poukazuje na jeho materialistick² nßzor. U n∞ho duch neexistoval, avÜak dnes slavφ p°ece duch svΘ zmrtv²chvstßnφ.
Dot²kß se problΘmu velkom∞st jako nehygienickΘho a konΦφ provolßnφm "Vzh∙ru na venkov!"
        PotΘ jeÜt∞ krßtce promluvili delegßti r∙zn²ch zemφ, mezi nimi i zßstupce ╚sl. veget. klubu prof. Dr. S. Bat∞k, kter² pozdravil kongres Φesky, pokraΦoval n∞mecky a skonΦil Φesk²m "Nazdar!". Mezi jednotliv²mi proslovy ·Φinkovala salonnφ hudba st°φdajφcφ zp∞vy sopranistky sl. BeckovΘ.
        Kolem 18. hod. byl veΦφrek ukonΦen a ·Φastnφcφ se odebrali na nßdra₧φ, odkud se jelo elektrick²mi vlaky do Orranienburku a odtud omnibusy do Edenu, kam jsme dorazili po p∙l noci.
        Kdy₧ jsme vystupovali v Edenu p°ed spolkov²m domem, byli jsme mile p°ekvapeni. V∞tÜina obyvatelstva Edenu, shromß₧d∞na v polokruhu s ho°φcφmi pochodn∞mi, uvφtala nßs zp∞vy. Mnoho host∙ dojetφm zaslzelo. Pak jsme se odebrali do kancelß°e, kde nßm byly p°id∞leny noclehy. Nocovali jsme u tamnφch obyvatel∙, kte°φ nßm vyÜli velmi laskav∞ vst°φc a sna₧ili se nßm poskytnouti co nejv∞tÜφho pohodlφ.

        DruhΘho dne, t. j. 10. Φervence, shromß₧dili jsme se v 6 hod. rßno na tamn∞jÜφm h°iÜti, kde po Φas kongresu v₧dy v tutΘ₧ dobu provßd∞n byl t∞locvik. V 7. hod. jsme posnφdali pod velk²m stanem, kter² tam byl postaven.
        V 9 hod. zahajuje in₧. Gumprecht, p°edseda I.V.U., kongres a vφtß ·Φastnφky na p∙d∞ Edenu. Generßlnφ sekretß° Felix ujφmß se slova, vzpomφnß zem°el²ch pr∙kopnφk∙ vegetarismu a vyz²vß p°φtomnΘ, aby povstßnφm uctili jejich pamßtku a soust°edili na n∞ myÜlenku po dobu jednΘ minuty, co₧ se takΘ stalo.
        Na tribun∞ vystoupil starosta Oranienburgu a uvφtal srdeΦn∞ vÜechny °eΦφ n∞meckou, anglickou a francouzskou, zejmΘna pak zahraniΦnφ hosty. Pozoruhodnou byla °eΦ 76tiletΘ sta°enky, ΦilΘho a ΦerstvΘho vzez°enφ, kterß mezi jin²mi pravila: "Jsem 50 let vegetarißnkou. Vychovala jsem 16 zdrav²ch d∞tφ, kterΘ dodnes ₧ijφ a mohu jen vegetarißnskou ₧ivotosprßvu vÜem doporuΦit. V prvnφ °ad∞ musφ se p°izp∙sobiti ₧ena k sprßvnΘmu vedenφ domßcnosti. V jejφch rukou je soust°ed∞na v∙le a moc, aby dala jak v²chov∞ d∞tφ, tak kuchyni sprßvn² sm∞r. Jest znßmou v∞cφ, ₧e v rodinßch, kde se spot°ebuje mnoho masa, vyskytuje se nejvφce nemocφ a ne°estφ. Jedinß cesta k omezenφ infekΦnφch nemocφ jest vegetarißnskß ₧ivotosprßva". Ke konci svΘ °eΦi nabßdala vÜechny ₧eny, kterΘ jeÜt∞ nezformovaly svou domßcnost, aby tak uΦinily, ₧e vbrzku poznajφ blahodßrn² vliv tohoto kroku.
        Po nφ promluvil Dr. Ude, kter² ve svΘ °eΦi poukßzal na to, ₧e jen vegetarismus je s to zdolati dneÜnφ neut∞ÜenΘ pom∞ry. VypoΦφtßvß kolik potravy spot°ebuje domßcφ zvφ°e chovanΘ na zabitφ. Konstatuje, ₧e 80% potraviny spot°ebovanΘ zvφ°etem jde na zmar. Ty spot°ebuje zvφ°e samo a jen 20% zφskß se ve form∞ masa. Vegetarismus znamenß spojenφ s p°φrodou a jejφmi zßkony. ProhlaÜuje, ₧e ka₧dß rodina mß b²ti ·zce spjata s p∙dou, mß mφti svΘ vlastnφ obydlφ a pozemek, aby mohl b²ti ka₧d² jejφ Φlen produktivn∞ Φinn².
        Na to promluvili: zßstupci veget. spolk∙ z Argentiny a zßstupci vegetarißnsk²ch spolk∙ z Lond²na.
       Po ob∞d∞ byla v p°φrod∞ sehrßna velmi zajφmavß divadelnφ hra: "Apolonius z Tyany". Je to hra o 6 obrazech z dob Kristov²ch od K. Bartesa. jeliko₧ tato se hodφ takΘ pro naÜi scΘnu, avÜak nenφ jeÜt∞ tiskem vydßna, za₧ßdali jsme autora o jejφ zaslßnφ, co₧ nßm on takΘ p°islφbil. Pro zajφmavost uvedu struΦn² ·ryvek hry: Apoloniu, syn bohatßch rodiΦ∙, pro₧il svΘ mladφ v rodnΘm m∞st∞ Tyany v Kappadozii. Vzd∞lßvßn byl v sousednφm m∞st∞ Tarsu.
       V 16 letech p°iklonil se k pythagorejskΘ ₧ivotosprßv∞, kterΘ z∙stal v∞ren po cel² sv∙j ₧ivot. Na sv²ch cestßch dostal se takΘ k babylonsk²m a s·zsk²m mag∙m. V m∞st∞ Ninus p°ipojil se k n∞mu jist² Damis z Assyrie, kter² se mu stal nerozluΦn²m spoleΦnφkem. Damis byl takΘ autorem denφk∙, podle kter²ch pozd∞ji Filostratus sepsal Apoloniovu biografii.
Z Babylonu odebral se Apolonius do Indie, navÜtφvil krßle Praotesa a na druhΘ stran∞ Hipasis, brahmany, kde se zdr₧el 4 m∞sφce. Zde prohloubil svΘ v∞d∞nφ a poznatky taj∙ indickΘ moudrosti pod vedenφm vrchnφho kn∞ze Jarchase. PotΘ vrßtil se op∞t do Babylonu a odtud cestoval do Ninive a p°es Cypry do Jonie. Na svΘ cest∞ zachrßnil m∞sto Ephesus od moru. V ╪φm∞ se v∞°ejn∞ postavil proti pronßsledovateli filosof∙ Neronovi. NavÜtφvil takΘ èpan∞lsko a na zpßteΦnφ cest∞ p°iÜel do AthΘn, kde byl zasv∞cen do tamnφch mysteriφ.
        V Egypt∞ seÜel se s pozd∞jÜφm cφsa°em Vespasianem, otcem cφsa°∙ Tita a Domitiana. Na cest∞ z Alexandrie navÜtφvil jeÜt∞ gymnosofisty na Hornφm Nilu.
        Po r∙zn²ch cestßch dostal se do nejnebezpeΦn∞jÜφ doby svΘho ₧ivota. Kdy₧ jej zaΦal krut² °φmsk² cφsa° Domitian pronßsledovati pro domn∞lou velezradu, dostavil se Apolonius dobrovoln∞ k °φmsk²m soud∙m, aby alespo≥ zachrßnil svΘ p°ßtele. Äaloba mu kladla za vinu, ₧e vede zvlßÜtnφ ₧ivot, ₧e se jinak oblΘkß, ₧e nosφ dlouhΘ vlasy, ₧e se nechßvß uctφvat od lidφ jako B∙h, ₧e p°edpov∞d∞l m∞stu Ephesu mor a ₧e zavra₧dil chlapce, aby z jeho vnit°nostφ prorokoval p°φÜtφmu cφsa°i. Cφsa° Domitian na°φdil zvlßÜtnφ slavnostnφ soudnφ p°elφΦenφ, kterΘmu sßm p°edsedal. Apolonius obhßjil se skv∞lou °eΦφ a byl osvobozen.
        ScΘny v divadelnφ h°e "Apolonius z Tyany" byly z p°ekladu Baltzerova zpracovßny K. Bartesem a byly u p°φle₧itosti VIII. mezinßrodnφho vegetarißnskΘho kongresu v Edenu sehrßny na jeviÜti v p°φrod∞.
        Po divadle konala se vegetarißnskß nßrodnφ slavnost, na nφ₧ byly p°edvßd∞ny nßrodnφ tance, hry, zp∞vy, um∞leckΘ loutkovΘ divadlo, ukßzky t∞locviku atd. V sßle spolkovΘho domu byla sehrßna jednoaktovß opereta äRodiΦe na nßvÜt∞v∞ô, kterß byla velmi p∞kn∞ podßna.

       11./VII. Na mφst∞, kde byla p°edeÜlΘho dne p°edvßd∞na div. hra äApolonius z Tyanyô, konaly se veÜkerΘ p°ednßÜky.
       P°edseda p. Schnitzer zahajuje dneÜnφ den kongresu pozdravem, d∞kuje dr. Udemu a vÜem ostatnφm za jejich krßsnΘ proslovy minulΘho dne.
        Prvnφ z hlavnφch °eΦnφk∙ dr. Ude vφtß p°φtomnΘ, t∞Üφ se z tak hojnΘ ·Φasti a pravφ, ₧e vÜichni nßrodovΘ pro₧φvajφ v dneÜnφ dob∞ pekelnou dobu proto, ₧e nedbajφ p°φrodnφch resp. kosmick²ch zßkon∙, nßsledkem Φeho₧ povstßvß chaos v ₧ivot∞ lidskΘm. Zd∙raz≥uje, ₧e ze vÜech zßkon∙ jest zßkon absolutnφ mravnosti nejvß₧n∞jÜφ. Tento zßkon nestrpφ ₧ßdnΘho kompromisu. Pro ka₧dΘho Φlov∞ka platφ jen bu∩to äsmφÜô anebo änesmφÜô. Ka₧d² p°estupek tohoto zßkona nese p°estupek sßm v sob∞. Mßm∞ Φiniti dobro a navrßtiti se k p°φrod∞ û vegetarißnskΘ ₧ivotosprßv∞.
Vegetarißnstvφ nenφ jen otßzkou ₧aludku, n²br₧ takΘ otßzkou mravnφ Φi estetickou. Aby se tato otßzka mohla u vÜech nßrod∙ probojovati, shrnuje dr. Ude jejφ podmφnky v nßsledujφcφch 7 bodech.

1. B∙h stvo°il sv∞t pro lidi, aby vÜichni mohli °ßdn∞ a dostateΦn∞ ₧φti
2. Ka₧d² bez rozdφlu mß p°φm² nßrok na p∙du
3. Mravn∞ bez·honnou pracφ zφskß Φlov∞k vlastnφ dr₧avu
4. P°ebytky jest povinnen ka₧d² podstoupiti t∞m, kdo₧ nic nemajφ a d∞lnφk∙m platiti °ßdnΘ mzdy.
5. Ka₧d² Φlov∞k mß pracovati
6. èkodlivΘ produkty nemß nikdo vyrßb∞ti
7. Nikdo nemß prßva zneu₧φti vlastnictvφ. LidΘ si nemajφ nechat lφbit, aby byli vyu₧itkovßni jako otroci; stßt jest pro lidi, nikoli lidi pro stßt.

        Dßle vypoΦφtßvß dr. Ude, ₧e kdyby byla jen ornß p∙da na celΘ zemi na ka₧dΘho Φlov∞ka stejnom∞rn∞ rozd∞lena, p°ipadlo by na hlavu 8 ha nepoΦφtaje v to louky a lesy. Nabßdß k bezohlednΘmu potφrßnφ pijßctvφ a kou°enφ. Nemßme trp∞ti, aby ku°ßk vedle nßs nßm otravoval vzduch. Za ty ohromnΘ miliardy, co lidstvo roΦn∞ prokou°φ a propije, mohlo by se vystav∞ti n∞kolik settisφc rodinn²ch domk∙ a chud²m rodinßm rozd∞liti. Ke konci svΘ °eΦi nabßdß dr. Ude k milosrdenstvφ ke vÜemu ₧ijφcφmu. Nezabφjet zvφ°ata a net²rat je; ani rostlin zbyteΦn∞ neniΦit.
        Pak prohlaÜuje p. Schnitzer, ₧e se p°ihlßsil p°edseda berlφnskΘho spolku pro ochranu zvφ°at p. Cesar Rahm a prosφ o slovo, kterΘ mu bylo ud∞leno. P. Rahm vystupuje na tribunu a d∞kuje p. dr. Udemu za jeho blahodßrnou Φinnost na poli ochrany zvφ°at a konstatuje, ₧e neznß horliv∞jÜφho a Φinn∞jÜφho bojovnφka na tomto poli ne₧ je dr. Ude. Dßle sd∞luje, ₧e p°edsednictvo tohoto spolku se usneslo dr. Udemu ud∞liti zlatou medaili, kterou mu sou Φasn∞ p°edßvß. Dr. Ude mile p°ekvapen p°ijφmß vyznamenßnφ, d∞kuje za n∞ p. Rahmovi a pravφ, ₧e je to po prvΘ v jeho ₧ivot∞, co se mu dostalo za jeho Φinnost vyznamenßnφ. Doposud sklφzel jen nevd∞k v nejhrubÜφch formßch.
        Nßsledujφcφ °eΦnφk p. Bulgakov, b²val² sekretß° TolstΘho, jest pßn velmi milΘho a sympatickΘho vzhledu. Ve svΘ p°ednßÜce vzpomφnß smrti TolstΘho a °φkß, ₧e v Rusku to byl Tolstoj, kter² vzbudil vegetß°stvφ. Vyprßvφ n∞kolik p°φb∞h∙ z jeho ₧ivota, kterΘ podßvajφ d∙kazy o jeho velice vyvinutΘmu citu k ni₧Üφmu tvorstvu. Jeden z t∞chto p°φb∞h∙ uvßdφm: jedna z p°φbuzn²ch kn∞₧en velice mu zazlφvala a vyt²kala vegetarismus. P°i jednΘ svΘ nßvÜt∞v∞ u TolstΘho spat°ila u nohy stou ovßzanΘho v∞rnΘho psa Tolstojova a na stole velik² kuchy≥sk² n∙₧. Tßzala se, co to mß znamenat. Tolstoj odv∞til, ₧e to zvφ°e je p°ipraveno pro jejφ pochoutku, aby si je jen zabila. Takov²m pßdn²m zp∙sobem objasnil sv∙j nßzor o vegetarismu a kn∞₧na jej dokonale pochopila. Tolstoj byl vegetarißnem se stanoviska etickΘho. Tento vegetarismus vyplynul z jeho nßzoru na sv∞t. Pravφ, ₧e vegetarismus jest prvnφm stupn∞m k mravnφmu zdokonalenφ Φlov∞ka. Uva₧uje takΘ o otßzce, zda vegetarißn mß po₧φvati mlΘko a mßslo. Dle jeho nßzoru ano, kdo se vÜak i bez toho obejde a nahradφ t∞lu tyto lßtky ₧ivinami vegetabilnφmi stejnΘ hodnoty, Φinφ dob°e. Celkem vzato, mß se Φlov∞k sna₧iti, aby pokud mo₧no nejvφce splynul s p°φrodou. Zd∙raz≥uje vÜak, ₧e jen vegetarißnstvφm Φlov∞k nedosßhne absolutnφ dokonalosti. Musφ stoupati od stupn∞ ke stupni na vysokΘm ₧eb°φΦku dokonalosti, na n∞m₧ jest vegetarismus prvnφm stupn∞m.
        Ve druhΘm dφle svΘ p°ednßÜky vyprßv∞l p. Bulgakov o vzniku äduchoborc∙ô v Rusku, kterß₧to sekta vznikla asi p°ed 200 lety. (Duchoborec û bojovnφk ducha.) Tito byli vlßdou a cφrkvφ krut∞ pronßsledovßni, zvlßÜt∞ proto, ₧e odmφtali vojenskou slu₧bu a veÜkerΘ zßkony a na°φzenφ, kterΘ uznali za nemravnΘ. Ji₧ v rusko-tureckΘ vßlce koncem 18. stoletφ odhodili ΦlenovΘ tΘto sekty zbran∞ a nebyli ani krut²mi tresty donuceni k boji. V r. 1840 byli duchoborci vlßdou vyhnßni do nejdrsn∞jÜφ Φßsti Kavkazu. Tak m∞li b²t ·pln∞ vyhubeni. Ale 12.000 duchoborc∙ uΦinilo v 50 letech z tΘto krajiny nej·rodn∞jÜφ Φßst Kavkazu. Jejich poΦet stoupl na 21.000. V r. 1899 vyst∞hovalo se 7366 Φlen∙ tΘto sekty do Kanady. Z tohoto poΦtu bylo pouze 1500 mu₧∙, pon∞vad₧ v∞tÜina jich byla p°i vpßdu kozßk∙ pobita nebo odvleΦena do zajetφ. Nßtlakem anglickΘho ve°ejnΘho mφn∞nφ byl car donucen dßti povolenφ k vyst∞hovßnφ duchoborc∙ do Kanady. Kanadskß vlßda slφbila je sprostiti vojenskΘ slu₧by a takΘ dala pro ka₧dΘho Φlena sekty 64 ha p∙dy. A tak tito duchoborci zm∞nili 140.000 ha prΘrie v provinciφch Alberta, Manitoba a SaskaΦevan v nej·rodn∞jÜφ p∙du. Jak jsem ji₧ d°φve uvedl, byl nedostatek mu₧∙, proto musely i ₧eny obd∞lßvati p∙du, stav∞ti obydlφ, orati (24 do jednoho pluhu). Mu₧ovΘ hledali prßci na stavb∞ drßhy a silnic. Svou pφlφ a beznßroΦnostφ poda°ilo se jim hospodß°sky se povznΘsti. Ji₧ po 19 m∞sφcφch poΦali svΘ dluhy splßceti a odmφtali dalÜφ pomocnΘ prost°edky. Dokonce mohli sv²m brat°φm na Sibi°i poskytovati podporu. ┌°ednφ zprßvy dokazujφ, ₧e maximßlnφ vydßnφ za jednu osobu m∞sφΦn∞ Φinilo 2 dolary. Jejich hospodß°stvφ zkvΘtalo a nynφ ₧ije v Kanad∞ asi 15.000 duchoborc∙ a stojφ na vysokΘm stupni vzd∞lßnφ.
        V Rusku jich ₧ije takΘ asi 15.000 a v r. 1921 bylo jim zajiÜt∞no sproÜt∞nφ vojenskΘ slu₧by. Sov∞tskß vlßda se vÜak t∞chto duchoborc∙ bojφ vφce ne₧ ozbrojenΘ armßdy a stßle vynalΘzß d∙vody, aby je mohla v∞zniti a trßpiti. Zat∞₧uje je nesnesiteln²mi dan∞mi, sna₧φ se je t∞lesn∞ i duÜevn∞ ubφt tak, jak tomu bylo za cara. Tento zßpas je hrozn². UtlaΦovßnφ duchoborc∙ je nesl²chanΘ.Tito se museli obrßtiti ke sv²m kanadsk²m brat°φm o pomoc. KoneΦn∞ velkΘ shromß₧d∞nφ duchoborc∙ v Kanad∞ se usneslo poslati do Ruska v²pravu, kterß se mß pokusit docφliti od sov∞tskΘ vlßdy povolenφ k vyst∞hovßnφ duchoborc∙ do Kanady. Tato v²prava p°iÜla v Φervenci 1931 do Berlφna, musela vÜak tuto cestu p°eruÜiti, pon∞vad₧ nedostala povolenφ k dalÜφ cest∞ do Ruska. Nakonec doufß, ₧e se pom∞ry zlepÜφ a toto pronßsledovßnφ ustane.
        Po p. Bulgakovi ujφmß se slova cestovatel p. Zimmermann z Bernu ve èv²carsku, kter² procestoval kus sv∞ta. Ve svΘ p°ednßÜce lφΦφ vegetarismus jako sv∞tovou reformu. Pon∞vad₧ lidstvo pojφdßnφm masa odch²lilo se od p°φrody, Φeho₧ nßsledek jest bφda, hospodß°sk² chaos, vßlky a r∙znΘ nemoce, nutφ takto p°φroda sama, aby se op∞t lidstvo vrßtilo k ₧ivotu p°φrodnφmu. Nabßdß takΘ k provßd∞nφ t∞locviku, aby t∞lo nabylo pru₧nosti. ZkuÜenosti dneÜka majφ nßm b²ti pouΦenφm pro zφt°ek a podle p°esv∞dΦenφ nutno takΘ ₧φti. je zßsadn∞ proti jednostrannΘmu boji ve vegetarismu a pravφ, ₧e je nutno bojovati p°esv∞dΦovßnφm a ne nßsilφm. Ka₧d² spor jde smφ°enφm ukonΦiti.
        Ve svΘ p°ednßÜce lφΦφ takΘ cesty po pralesφch, kde po celΘ dva roky cestoval beze zbran∞ a medikament∙. ╚asto se 10 a₧ 14 dn∙ postil a p°i tom se cφtil Ü¥astn²m. Pravil, ₧e za pravΘho vegetarißna nepova₧uje toho Φlov∞ka, kter² musφ svou touhu po masitΘ strav∞ nßsilφm p°emßhati. Ameriku lφΦφ jako zemi zamo°enou materialismem, avÜak zemi , ve kterΘ hnutφ vegetarißnskΘ jest velmi znaΦnΘ. ZvlßÜt∞ indißni ₧ijφ ode dßvna p°evß₧n∞ vegetarißnsky a mezi nimi cφtil se velmi Ü¥astn². Tento nßrod pracuje sv²mi vlastnφmi silami bez pomoci zvφ°at.
        Poukazuje na havajskΘ ostrovy, kde evropskß civilisace Üφ°enß misionß°i byla p°φΦinou ·padku tamn∞jÜφ kultury, natropila mnoho zla, zamo°ila celΘ kraje alkoholem atd.
        Civilisace evropskß donutila takΘ Japonsko k militarismu. S p°ijetφm k°es¥anstvφ poΦali Japonci pojφdati maso. LφΦφ tyto jako velmi mφrn² nßrod, s nφm₧ pro₧il krßsnΘ chvφle.
        O Indech je znßmo, ₧e jsou zßsadnφ vegetarißni a brßnφ se hou₧evnat∞ evropskΘ civilisaci. Poznßvßme, ₧e tito nelpφ na hmotn²ch statcφch, kdy₧ 100.000 sedlßk∙ opustilo svΘ domovy a statky, aby zahßjilo pasivnφ odpor proti anglickΘ nadvlßd∞.
        Zimmermann p°iznßvß se k atheismu, kde₧to prof. dr. Ude ve svΘ p°ednßÜce hßjφ stanovisko nßbo₧enskΘ a jest v∞rn²m stoupencem cφrkve °φmsko-katolickΘ. Zimmermann odsoudil Φinnost misionß°∙ mezi domorodci.
        Pravφ: äPodle zkuÜenostφ, kter²ch jsem nabyl dnes, z°izuji si ₧ivot zφt°ka. Chci b²ti prost vÜech pout a dogmat, kterΘ by mne svφraly a Φinily mou bytost poddanou.ô
        Dr. Ude cφtil se b²ti dotΦen p°ednßÜkou p. Zimmermanna, na kterou dosti ost°e reagoval. P°i vzniklΘ debat∞ o t∞chto p°ednßÜkßch bylo vid∞ti, ₧e oba °eΦnφci majφ na svΘ stran∞ p°φvr₧ence. V∞tÜina p°φtomn²ch byla nßhledu nßbo₧enskΘho.
        Po Zimmermannovi p°ihlßsil se ke slovu dr. Oillsali z Turkestanu, kter² pronesl pozdrav za svou vlast.
        Pan Schnitzer prohlaÜuje, ₧e byl d°φve takΘ atheistou, dnes ale hßjφ bo₧stvφ. P. Bulgakov mß takΘ nßmitky proti p. Zimmermannovi a °φkß, ₧e ₧ivot nßbo₧enstvφm stßvß se lepÜφm.
        P. Zimmermann odpovφdß, ₧e otßzka bo₧stvφ a meterialismu musφ b²ti jednou vy°eÜena. Ke slovu se hlßsφ p. Bascomba, zßstupce britskΘ Zßpadnφ Indie, kter² pozdravuje kongres jmΘnem svΘho nßroda a prohlaÜuje, ₧e ₧ßdn² nßrod tolik netrp∞l jako AfriΦanΘ. Äßdn² jin² nßrod nenφ od p°φrody tolik d∙v∞°iv² a v∞rn² jako oni. AvÜak poznßnφm evropskΘ civilisace, stal se ned∙v∞°iv²m v∙Φi b∞loch∙m. Zastßvß se nßzoru p. Zimmermanna a prohlaÜuje jej za nejlepÜφho Φlov∞ka a p°φtele, jakΘho kdy mezi b∞lochy poznal.
       Toho dne veΦer absolvoval p. Bartes p°ednßÜku se sv∞teln²mi obrazy na tΘma: äVznik a v²voj Edenuô

        Dne 12./VII. konala se ve spolkovΘm sßle hlavnφ sch∙ze delegßt∙ IVU. Jeliko₧ tato t²kala se vφce zßjm∙ spolk∙ sdru₧en²ch v IVU, z·Φastnili se jφ pouze delegßti a n∞kolik mßlo host∙. Ostatnφ ·Φastnφci kongresu byli na prohlφdce m∞sta Oranienburku, v tovßrn∞ na zpracovßnφ ovoce nebo debatovali v zahrad∞ v Edenu.
        Prof dr. S. Bat∞k s Φeskou skupinou pou₧il tΘto p°φle₧itosti k nßvÜt∞v∞ vesnice Rixdorfu, kterou zalo₧ili ΦeskobratrÜtφ exulanti. Obec tato nalΘzß se u Berlφna a tvo°φ samostatnou ves uprost°ed mo°e velkom∞stsk²ch dom∙. Nachßzφ se tam pomnφk Friedricha VilΘma I. Na jednΘ stran∞ tohoto pomnφku jest reliefn∞ znßzorn∞n odchod uboh²ch vyhnanc∙ z vlasti, na druhΘ stran∞ zase, jak vypadal p∙vodnφ Rixdorf dnes zvan² Neu K÷ln. TakΘ pojmenovßnφ ulic jako B÷hmische Gasse, Johanes Hus Gasse atd. ukazuje na n∞kdejÜφ Φesk² ₧ivel.
        Sch∙zi delegßt∙ p°edsedali p. in₧. Gumprecht z Berlφna, Oluf Egerot z Kodan∞ a Feix z Warnsdorfu. P. in₧. Gumprecht pozdravuje p°φtomnΘ delegßty a zßrove≥ je p°edstavuje. Zastoupeny byly tyto zem∞: Anglie, Estonstko, Finko, Holandsko, Norsko, èvΘdsko, Rakousko, Polsko, ╚eskoslovensko, Ma∩arsko, Argentina, Rusko, Turecko, Afrika.
        Ve svΘm ·vodu d∞kuje in₧. Gumprecht p. Bartesovi, ₧e zprost°edkoval a umo₧nil tento kongres.
        Pokladnφk O. Egerot p°edΦφtß roΦnφ uzßv∞rku z poslednφ 3 lΘta, kterß se schvaluje.
        Do p°edsednictva byli op∞t zvoleni ·st°ednφ tajemnφk Feix z Warnsdorfu ╚SR., pokladnφk Oluf Egerot z Kodan∞ v Dßnsku.
        P°edsedou zvolen byl p. Boredam z Holandska. Jako p°φsedφcφ byli jmenovßni p. Wyatt z Lond²na a p. Bartes z Edenu.
       Navrhuje se ustavenφ nßsledujφcφch komisφ:

komise pro propagandu,
komise pro v²chovu mlßde₧e a sportovnφho hnutφ,
komise pro obstarßvßnφ pom∙cek reformy ₧ivota,
komise pro obstarßvßnφ um∞lΘ k∙₧e, ko₧eÜin, usnadn∞nφ jejich dovozu,
komise pro praktickou mφrovou prßci.

        Byla takΘ navr₧ena zm∞na stanov. Z dosavadnφch 3 Φlen∙ p°edsednictva rozÜi°uje se toto na 5 Φlen∙. Ka₧d² spolek sdru₧en² v IVU vysφlal dosud na kongresy 2 delegßty po jednom hlase, kde₧to nap°φÜt∞ bude vysφlati 1 Φlena disponujφcφho 1 hlasem za ka₧d²ch zapoΦat²ch 100 Φlen∙.
        Nejv∞tÜφ poΦet hlas∙ jest 5.
       RoΦnφ p°φsp∞vek, kter² dosud Φinil 1% z p°φsp∞vk∙ spolk∙, pozm∞≥uje se v ten zp∙sob, ₧e za ka₧dΘho Φlena budou spolky odvßd∞ti IVU 20 hal., poΦφtßno v naÜφ m∞n∞.
        NejmenÜφ obnos Φinφ 5 RM (40 KΦ).
       Nato tajemnφk Feix d∞kukuje b²valΘmu p°edsedovi in₧. Gumprechtovi, Egerottovi a Bartesovi za jejich intensivnφ Φinnost a konΦφ p°ßnφm, aby bez rozdφlu ka₧d² pracoval na spoleΦnΘm dφle.
Mezinßrodnφ Vegetarißnskß Unie p°ispφvala dosud na vydßvßnφ esperantskΘho Φasopisu äVegetarano", avÜak pro mal² zßjem upustilo se od dalÜφho p°ispφvßnφ. Usneslo se, ₧e mφsto n∞ho bude vydßvati litografovan² propagaΦnφ spis, kter² bude ·Φeln∞jÜφ a takΘ levn∞jÜφ.

       Nynφ nßsledovaly referßty delegßt∙ jednotliv²ch zemφ:
      Deset n∞meck²ch vegetarißnsk²ch spolk∙ sdru₧eno jest ve vegetarißnskΘm svazu.
Berlφnsk² vegetarißnsk² spolek mß 5000 Φlen∙ mß svou knihovnu o 2100 svazcφch a v poslednφch dvou letech absolvoval 2000 p°ednßÜek. V samΘm N∞mecku vychßzφ 125 Φasopis∙ s tendencφ vegetarißnskou.
        Zßstupce Anglie lφΦφ vzestup vegetarismu v Anglii, kde se po°ßdß mnoho p°ednßÜek. V Manchestru po°ßdajφ zase vφce kurs∙. ╚innost Anglick²ch veg. jest dßvßna za p°φklad ostatnφm vegetarißnsk²m spolk∙m.
        Zßstupce Holandska poznamenßvß, ₧e vegetarismus v jejich zemi se ut∞Üen∞ Üφ°φ. Vlßda vychßzφ vegetarißnskΘmu hnutφ vst°φc. U vojska jest dovoleno vegetarißn∙m stravovati se soukrom∞ a vyplßcφ se jim p°φsluÜnΘ stravnΘ. ╚lenem se m∙₧e stßti pouze ten, kdo je vegetarißnem nejmΘn∞ 1 rok. Za°φdili si zvlßÜtnφ ·stav pro zkoumßnφ vegetabilnφch potravin a propagaΦnφ kancelß°. ╚asto takΘ p°ednßÜejφ rozhlasem.
        Norsk² veget. spolek byl zalo₧en v roce 1903 a jako stßt le₧φcφ p°φliÜ severn∞ mß nep°φznivΘ podmφnky pro vegetarismus. Po°ßdß pravideln∞ m∞sφΦnφ sch∙ze.
        Rakousk² vegetarißnsk² spolek zalo₧en byl v roce 1907. Ji₧ v r. 1882 zaΦal se tam pΘci plnozrnn² chlΘb, zvan² Graham∙v. Vegetarismus se v Rakousku vyvφjel t∞₧ce. Zßstupce Rakouska doufß v p°φzniv∞jÜφ obrat. PotΘ byla p°ijata resoluce proti vßlkßm a proti zßkazu p°ednßÜenφ dra Udeho.
        PolÜtφ vegetarianΘ jdou podle slov delegßtov²ch vφce sm∞rem mazdaznansk²m. Po°ßdajφ v²stavy, majφ svΘ kiosky, vydßvajφ Φasopis äMazdaznan". Majφ spojenφ s dr. SouΦkem z Prahy.
        Zßstupce èvΘdska, p. Saxon pravφ, ₧e jejich vegetarißnsk² spolek Φφtß 1200 Φlen∙. Jejich prßce jest spoleΦnß a cφlev∞domß. Vlßda jim takΘ p°islφbila, ₧e pokud to pom∞ry dovolφ, snφ₧φ event. zruÜφ clo na ovoce. V 55 r∙zn²ch ·stavech podßvßna je vegetarißnskß strava. V mnoh²ch zahradßch zavedeno jest elektrickΘ zah°φvßnφ p∙dy.
        Ve èv²carsku jest vegetarismus velmi rozÜφ°en, leΦ vn∞jÜφ Φinnost jest mΘn∞ aktivnφ.
        Zßstupce sudetsk²ch N∞mc∙ z ╚SR, p. Dⁿr, lφΦφ v²voj vegetarismu ve svΘm kraji a uvßdφ, ₧e jejich Φasopis äReformblatt" jest vydßvßn nßkladem 17.000 v²tisk∙. V KamenickΘm èenov∞ majφ ozdravovnu, kterß byla letos rozÜφ°ena a mnohΘ osoby, kterΘ tam byly na lΘΦenφ, staly se vegetarißny. V Chomutov∞ byla z°φzena vegetarißnskß kuchyn∞.
        V Ma∩arsku jest vegetarismus hojn∞ rozÜφ°en a vyvφjφ se slibn∞.
        Zßstupce Argentiny pravφ, ₧e vegetarismus v Americe jest takΘ velmi rozÜφ°en a oce≥ovßn.
        Za Φsl. spiritisty se sφdlem v Radvanicφch podal br. Kroczek velmi obÜφrnou zprßvu, v nφ₧ uvedl program spolku äBratrstvφ". (Po ukonΦenφ tohoto referßtu vystoupil p. Schnitzer z Warnsdorfu a prohlßsil, ₧e slezÜtφ spiritistΘ poznßnφm spiritismu doÜli k vegetarismu, on zase poznßnφm vegetarismu dosp∞l k spiritismu. Tφmto prohlßÜenφm znßmΘho v∙dce sudetsk²ch vegetarißn∙ bylo nßm projeveno mimo°ßdnΘ uznßnφ.)

       Nßsledujφcφ den t. j. 13. VII., byl urΦen k zßjezdu do Potsdamu a Mahlova. Rßno o p∙l 8. vypravili jsme se v 5 poÜtovnφch autobusech (asi 200 osob). Jeli jsme asi 2 hodiny krajem Berlφna sm∞rem k Mahlovu, kde se nachßzφ Priessnitzovo sanatorium a kam jsme dojeli p°ed 11. hod. Tam nßs uvφtal °editel sanatoria, kter² ve svΘ p°ednßÜce lφΦil v²voj p°φrodolΘΦby v N∞mecku po vzoru Priessnitze. Na to tamnφ lΘka° vyklßdal zp∙sob lΘΦby v ·stavu. Po prohlφdce sanatoria odjeli jsme do Potsdamu. M∞sto mß 70.000 obyvatel, jet velmi ΦistΘ a krßsnΘ. Jeho okolφ se zßmkem Sansuci, rodiÜt∞m to b²val²ch prusk²ch vlßdc∙, lze za°adit mezi pohßdkovΘ kraje. O p∙l 4. jelo se zp∞t. Na zpßteΦnφ cest∞ zastavili jsme se u jezera poblφ₧ Potsdamu, kde se n∞kte°φ osv∞₧ili p°φjemnou koupelφ v chladnΘ vod∞ jezera.
        Do Edenu dorazili jsme po 7. od. veΦernφ. Po nßvratu konalo se loutkovΘ p°edstavenφ a po n∞m p°ßtelskß zßbava na rozlouΦenou.

        Dne 14. VII. odjφ₧d∞li jsme do Hamburku. P°i odjezdu rozlouΦili jsme se srdeΦn∞ s obyvateli Edenu. Bylo nßs celkem 48 a do Hamburku dorazili jsme v 1 hod. odpol. Tam byli jsme oΦekßvßni a fotografovßni hned u nßdra₧φ. Zvedli nßs do vegetarißnskΘ restaurace, kde jsme za dosti mφrn² obnos sluÜn∞ poob∞dvali. Po ob∞d∞ odebrali jsme se do p°ikßzan²m nßm hotel∙. O p∙l 8. veΦer konala se p°ednßÜka p. Dr. Udeho. Byla to tatß₧ p°ednßÜka, kterou m∞l v Edenu. Po dru Udem promluvil sanitnφ rada dr. Bonne z Hamburku, kter² mezi jin²m pravil: Jsem star 73 let a jsem stßle jeÜt∞ aktivn∞ Φinn² jako praktick² lΘka°. Od ΦasnΘho rßna a₧ do pozdnφ noci a Φasto i v noci konßm svou povinnost p°i svΘ dennφ v₧dy stejnΘ strav∞, sklßdajφcφ se z ovesn²ch vloΦek, mlΘka a ovoce. Nikdy jsem nechurav∞l. Dßle uvßdφ, kolik jeho mladÜφch koleg∙, kte°φ se vysmφvali z jeho ₧ivotosprßvy, odeÜlo ji₧ na onen sv∞t. P∙l stoletφ ji₧ poukazuje na to, aby ka₧d² zreformoval svou ₧ivotosprßvu ve smyslu vegetarismu. Vzdor naÜφ vysp∞lΘ kultu°e hyne lidstvo v masßch v ΦasnΘm v∞ku. Svou °eΦφ klonφ se k racionelnφmu vyu₧itφ p∙dy pro novou reformu ₧ivota.
        Dßle vyklßdß r∙znΘ zß₧itky u pluku, u n∞ho₧ byl lΘka°em v dob∞ vßleΦnΘ. Staral se v₧dy o to, aby lidΘ m∞li dostatek zeleniny. Jednou dal p°ipravit na st∙l r∙znΘ lesnφ byliny a plody. Za to dostalo se mu od r∙zn²ch d∙stojnφk∙ nadßvek za takovΘ äSchweinefutter", avÜak brzy uznali jeho dobrou snahu, proto₧e u dotyΦnΘho pluku na infekΦnφ nemoce nikdo neonemocn∞l, kde₧to u jin²ch pluk∙ zmφrali vojßci v houfech na skorbut nßsledkem nedostatku zeleniny.
        Poukazuje na nesprßvnß nßzor, ₧e p°i onemocn∞nφ tuberkulosou jest nutno pojφdati maso. Probφrß pak Φinnost naÜeho organismu, v²m∞nu bun∞k, zejmΘna mozkov²ch, p°i Φem₧ blahodßrn∞ uΦinkuje strava vegetarißnskß. Poukazuje na to, ₧e Φlov∞k holdujφcφ nejen masu, ale takΘ alkoholu a nikotinu svΘvoln∞ vra₧dφ. Lituje toho, ₧e stßtnφci jsou tak nev∞domφ, ₧e ukazujφ lidstvu ÜpatnΘ cesty. Apeluje na krßle, stßtnφky a ₧urnalisty, aby se vzpamatovali a poukßzali na to, jakß je to poÜetilost po₧φvati maso, alkohol a tabßk.
        P°ednßÜka tato byla velmi obÜφrnß a tφm vφce p∙sobila, ₧e ji p°ednesl v²znamn² a vß₧en² Φlen zdravotnφ a odbornφk na slovo vzat². P°ejeme p. dru Bonnemu mnoho zdaru v boji za uÜlechtilou myÜlenku ₧ivotosprßvy. Takov²ch lidφ m∞lo by b²ti vφce!

        Po p°ednßÜce, kterß trvala do p∙l 11., rozeÜli jsme se do sv²ch byt∙ a p°φÜtφho dne Φasn∞ zrßna pokraΦovali jsme v prohlφdce m∞sta. V otev°en²ch autobusech shlΘdli jsme zajφmavosti m∞sta. V p°φstavu prohlΘdli jsme si takΘ skladiÜt∞, ve kterΘm se nachßzelo n∞kolik set tisφc beden ji₧nφho ovoce. PodΘl p°φstavu tßhnou se v dΘlce asi 75 km. N∞kterß jsou ₧ 85 m Üirokß a 30 m vysokß. Z toho si m∙₧ete uΦiniti p°edstavu o rozm∞rech hamburskΘho p°φstavu. NalΘzß se tam takΘ h°bitov 960 n∞meck²ch vßleΦn²ch lodφ, kterΘ musely b²ti na zßklad∞ mφrovΘ smlouvy zniΦeny.
        V 10 hod. nasedli jsme na lo∩ na okru₧nφ cestu p°φstavem, kterß trvala do p∙l 2. hod. ProhlΘdli jsme si velk² zaoceßnsk² parnφk, kter² se naz²val äMonte Sarmento". Byl 162 m dlouh², 24 m Üirok² a pojal 2600 osob. Byli jsme takΘ p°φtomni odjezdu velkΘho parnφku äMonte Rosa", kter² jel na 10tim∞sφΦnφ cestu kolem sv∞ta. NejmenÜφ poplatek na tomto parnφku byl za 1 osobu 2000 dolar∙ (66.000 KΦ).
        Dßle jsme si prohlΘdli mo°sk² tunel pro povozy a p∞Üφ, kter² jest p°i odlivu 25 m pod hlad. mo°skou. Tento tunel spojuje oba b°ehy p°φstavu. Jsou to vlastn∞ tunely dva. Jeden pro dopravu tam a druh² zp∞t. TakovΘ pr∙chody jsou v Hamburku 2.
        Nßsledoval ob∞d.
        VeΦer byl uspo°ßdßn slavnostnφ veΦφrek. 16. VII. byl po°ßdßn zßjezd parnφkem na Blankenese a prohlφdka sv∞tovΘho Hagenbeckova zv∞°ince. Tohoto zßjezdu jsme se ji₧ s br. Kroczkem nez·Φastnili a odjeli jsme veΦer v 7 hod. dom∙.

        Dojmy, kterΘ jsme na kongresu za₧ili nevymizφ dlouho z naÜφ pam∞ti a mohu sm∞le °φci, ₧e nejenom nßm, ale vÜem ·Φastnφk∙m budou vzpruhou v boji pro vegetarismus. Za celΘ toto uspo°ßdßnφ kongresu nutno vzdßti dφk vÜem tamnφm Φinitel∙m, zejmΘna p. Bartesovi, kter² byl duÜφ celΘho podniku.
        Na sjezdu bylo dob°e pozorovati, kterak v °adßch vegetarißn∙ a to i t∞ch, kte°φ stojφ vφce na zßkladn∞ materialistickΘ, vzr∙stß zßjem o nßbo₧enstvφ Φlov∞ka, co₧ koneΦn∞ pro dobrΘho pozorovatele nenφ niΦφm nov²m, nebo¥ tento vφ, ₧e vegetarismus sßm p°edstavuje krok kup°edu ve sm∞ru duchovnφho v²voje a proto zßjem o v∞ci, nßzory a zßjmy vyÜÜφho rßzu dostavφ se docela urΦit∞.

(P°evzato z Vegetarißnsk²ch strßnkek, zdroj: Spiritistickß Revue, 1932, Φφslo 10-12, K.èt∞rba, E.Kroczek)

---