Filosofie - citßty slavn²ch
Pythagoras: "Dokud lidΘ masakrujφ zvφ°ata, budou zabφjet i jeden druhΘho. Ten, kdo seje vra₧du a bolest, nem∙₧e sklφzet radost a lßsku."
Ovidius: "Chra≥te se poskvr≥ovat svß t∞la, vy smrtelnφ lidΘ, hanebn²m jφdlem!
Je obilφ tady a ovoce strom∙, v∞tve k zemi je₧ sklßnφ, jsou hrozny zde bujnΘho vφna, jsou zde plodiny sladkΘ a ty, je₧ na ohni pΘci, ve vod∞ va°iti mo₧no, v₧dy¥ vßm nikdo nebere mlΘko, nebere sladk² med, jen₧ vonφ mate°φdouÜkou.
èt∞drß rodiΦka zem∞ vßm bohatstvφ dßvß i pokrm, bez vra₧dy dßvß co jφst, a bez vÜeho krveprolitφ.
Masem ukßjφ hlad jen zv∞°, a jeÜt∞ ne vÜechna: Kon∞, krßvy a ovce a kozy jen trßvou se ₧ivφ.
Jenom divokΘ Üelmy, jim₧ dravost je vrozenß krutß, jako armΘnÜtφ tyg°i a lvovΘ, ve hn∞vu hroznφ, jako medv∞d a vlk, ti z ko°isti krve se t∞Üφ.
B∞da, ach, jak² to zloΦin, kdy₧ maso se do masa vklßdß,
dravΘ a laΦnΘ t∞lo kdy₧ tuΦnφ se polknut²m t∞lem, a kdy₧ je ₧ivoΦich ₧iv zas jinΘho ₧ivoΦicha smrtφ!
P°i tΘto hojnosti vÜeho, je₧ zem∞ nßm p°inßÜφ, naÜe nejlepÜφ matka, snad t∞Üφ t∞ ₧v²kat zu°iv²m chrupem ₧alostnΘ kusy masa a °φdit se Kyklop∙ mravem?
Co₧pak nem∙₧e Φlov∞k, leΦ zßhubou jinΘho tvora ukojit ₧aludku hlad, tΘ nesluÜnΘ hltavΘ Üelmy?"
Plutarchos: "M∙₧ete se skuteΦn∞ ptßt jak² d∙vod m∞l Pythahoras pro to, ₧e nejedl maso?
Jß spφÜe ₧asnu nad tφm, za jak²ch okolnostφ a v jakΘm rozpolo₧enφ mysli se prvnφ Φlov∞k dotkl ·sty masa, p°iblφ₧i svΘ rty masu mrtvΘho stvo°enφ, dal na st∙l mrtvß, starß t∞la a odvß₧il se nazvat potravou a v²₧ivou Φßsti, kterΘ jeÜt∞ p°ed chvφlφ na°φkaly, h²baly se a ₧ily.
Jak mohly oΦi snßÜet zabφjenφ, kdy₧ byla pod°ezßvßna hrdla a stahovßna k∙₧e a trhßn ·d od ·du? Jak mohl jeho nos snΘst ten zßpach? Jak to, ₧e neΦistoty neodvrßtily jeho chu¥, kterß se spojila s bolestφ jin²ch a vysßla Ü¥ßvu a krev ze smrteln²ch ran? Nejsou to lvi, ani vlci, kterΘ bychom jedli v sebeobran∞; ty naopak opomφjφme a zabφjφme neÜkodnß krotkß stvo°enφ bez ostn∙ nebo zub∙, kterΘ by nßm ublφ₧ily. Pro trochu masa je p°ipravφme o slunce, sv∞tlo, dΘlku ₧ivota, kterß jim byla dßna p°i zrozenφ."
"Jak² to zßpas o existenci nebo neubrzditelnß hloupost vßs p°inutila t°φsnit si ruce krvφ, vßs, podotßkßm, kte°φ vyko°is¥ujete vÜe, co je zlΘ, a vyu₧φvßte vÜech v²hod existence?
ProΦ niΦφte Zemi, jako by ona nebyla schopna vßs u₧ivit a vykrmit?"
"ProhlaÜujete-li, ₧e jste od p°φrody stvo°eni pro takovou potravu, pak si sami zabijte to, co chcete jφst. Ud∞lejte to vÜak jen sv²mi vlastnφmi prost°edky, bez sekßΦku, palice, nebo jakΘkoliv sekery."
Leonardo da Vinci: "Vpravd∞ je Φlov∞k krßlem zvφ°at, nebo¥ je svou brutalitou p°edΦφ. Äijeme za cenu smrti ostatnφch. Jsme hroby, nebo¥ v d°φv∞jÜφch dobßch se lidΘ z°φkali pojφdßnφ masa."
Lamartine: "P°ijde Φas, kdy lidΘ budou cφtit takov² odpor k masu zvφ°at, jak² cφtφ k masu lidskΘmu."
Schopenhauer: "Je omylem domnφvat se, ₧e nßÜ vztah ke zvφ°at∙m nemß mφt morßlnφ aspekty nebo... ₧e ke zvφ°at∙m nemßme ₧ßdnΘ zßvazky - to dokazuje neotesanost a barbarstvφ...
Soucit ke zvφ°at∙m je tak siln∞ svßzßn s dobrotou charakteru, ₧e je mo₧nΘ tvrdit, ₧e kdo je krut² ke zvφ°at∙m, ten nem∙₧e b²t dobr²m Φlov∞kem."
Rousseau: "Jednφm z d∙kaz∙, ₧e masitß strava nenφ pro Φlov∞ka vhodnß, je p°irozen² odpor d∞tφ k masu a jejich velkß chu¥ na syrovΘ ovoce, zeleninu, mlΘko a peΦivo."
G. B. Shaw: "Kdy₧ chce Φlov∞k zabφt tygra, naz²vßme to sportem. Kdy₧ chce tygr zabφt Φlov∞ka, naz²v²me to ukrutnostφ."
L. N. Tolstoj: "Maso₧ravost je poz∙statek nejprimitivn∞jÜφho barbarstvφ..."
"╚lov∞k m∙₧e ₧φt a b²t zdrav² bez zabφjenφ zvφ°at pro svou potravu; tudφ₧ kdy₧ jφ maso, ·Φastnφ se tφm zabφjenφ zvφ°at toliko pro ukojenφ svΘ chuti. A takto se chovat je nemorßlnφ."
"U vivisekce jde dle mΘho o toto: Pokud lidΘ p°ipustφ, ₧e majφ prßvo vzφt nebo ohrozit v zßjmu v∞tÜiny jakΘkoli tvory, pak krutost lidφ neznß hranic."
"Kdy₧ Φlov∞k zabφjφ zvφ°ata kv∙li jφdlu, potlaΦuje v sob∞ vyÜÜφ duchovnφ cφt∞nφ - soucit s jin²mi ₧iv²mi tvory, kte°φ jsou mu podobnφ - a potlaΦujφc sßm sebe mrzaΦφ svΘ srdce."
"Jak m∙₧eme doufat, ₧e na zemi zavlßdne mφr a rozkv∞t, jestli₧e naÜe t∞la jsou ₧iv²mi hroby, v nich₧ le₧φ zabitß zvφ°ata?."
"VegetarißnskΘ hnutφ by m∞lo naplnit radostφ duÜe t∞ch, kte°φ majφ na srdci Bo₧φ krßlovstvφ na Zemi. Ale ne z d∙vodu, ₧e vegetarißnstvφ samo o sob∞ je snad n∞jak² v²znamn² krok k tomuto plßnu (ve skuteΦnosti jsou vÜechny kroky stejn∞ d∙le₧itΘ), ale proto₧e je to kritΘrium, podle kterΘho lze poznat, ₧e snaha o vykroΦenφ k dokonalosti je pravΘ a up°φmnΘ." (New Your Review 1892)
Mahßtma Gßndhφ: "Jsem p°esv∞dΦen o tom, ₧e jestli₧e chceme b²t duchovn∞ dosp∞l²mi, musφme p°estat zabφjet svΘ ni₧Üφ bratry kv∙li uspokojenφ sv²ch fyzick²ch pot°eb."
"O velikosti zem∞ a jejφ mravnφ vysp∞losti sv∞dΦφ to, jak se jejφ obyvatelΘ chovajφ ke zvφ°at∙m."
Albert Einstein: "Je smutnΘ vid∞t, ₧e vegetarißnsk² zp∙sob ₧ivota by sv²m Φist∞ fyzikßlnφm ·Φinkem na lidskou povahu nanejv²Ü pozitivn∞ ovlivnil velkou Φßst lidstva."
"Nic nep°isp∞je k lidskΘmu zdravφ a zv²Üenφ Üance na p°e₧itφ ₧ivota na Zemi vφce ne₧ v²voj k vegetarißnstvφ."
"Lidsk² tvor je Φßstφ celku, naz²vanΘho nßmi "Universum" - Φßstφ omezenou Φasem a prostorem. Pro₧φvß svΘ ₧itφ, svΘ myÜlenky a pocity, jako n∞co odd∞lenΘho od zbytku sv∞ta - n∞co na zp∙sob optickΘho klamu jeho v∞domφ. Tento klam je jakΘsi v∞zenφ pro nßs, omezujφcφ nßs na touhy pro sebe a svΘ nejbli₧Üφ. NßÜ ·kol je tedy osvobodit se z tohoto v∞zenφ rozÜφ°enφm oblasti soucitu na vÜechny ₧ivß stvo°enφ a celou p°φrodu v jejφ krßse. Nikdo nenφ tohoto dosßhnout beze zbytku, ale ji₧ tato snaha je Φßstφ osvobozenφ a vnit°nφho bezpeΦφ." (New Yourk Post, 1972)
"Jen ₧ivot, kter² ₧ijeme pro druhΘ, stojφ za to."
Albert Schweitzer: "Dokud nerozÜφ°φ Φlov∞k okruh svΘho soucitu na vÜechny ₧ivΘ bytosti, nenalezne v sob∞ mφr."
"JakΘkoli nßbo₧enstvφ nebo filozofie, kterß nespoΦφvß v respektovßnφ ₧ivota, nenφ pravΘ."
"Je to soucit se vÜemi stvo°enφmi, co Φinφ Φlov∞ka Φlov∞kem."
J. H. Kellogg: "Mrtvß krßva nebo ovce le₧φcφ na pastvin∞ se pova₧uje za mrÜinu. Stejnß mrtvola, nynφ zpracovanß a visφcφ v °eznickΘm stßnku, je vydßvanß za jφdlo."
J. Maszenska-Knape: "Zvφ°ata na jatkßch cel²m sv²m chovßnφm ukazujφ, ₧e rozum∞jφ hr∙ze chvφle, ₧e chßpou blφzkost smrti.
Padajφ tehdy ve smrtelnΘm ·leku na kolena...
chv∞jφce se cel²m t∞lem, oblΘvßna smrteln²m potem strachu, od kterΘho jim Φernß srst.
N∞kterß k°iΦφ p°er²van²m lkajφcφm hlasem, jinß plßΦφ tak straÜn∞, ₧e pramΘnky jejich slz jim tvo°φ kalu₧e na bocφch hlav.
Pro lidi, kte°φ nemajφ umrtven² soucit, je ot°esenΘ dφvat se na hr∙zu, kterß se zraΦφ v jejich oΦφch, vyjad°ujφcφ prosbu o slitovßnφ. AvÜak peklo t∞ch zvφ°at zaΦφnß ji₧ v okam₧iku urΦenφ na jatky, hladov∞nφ a transportu pod ukrutnou vlßdou lidφ zbaven²ch vÜech humßnnφch cit∙, kte°φ s nimi zachßzejφ jen jako se zbo₧φm."
Milan Kundera: "SkuteΦnß morßlnφ zkouÜka lidstva, zkouÜka, je₧ je zßkladem vÜeho ostatnφho, je prßv∞ vztah k t∞m, kte°φ jsou odkßzßni na naÜi milost, ke zvφ°at∙m.
Na tomto poli lidstvo utrp∞lo ·plnou porß₧ku, tak velikou, ₧e vÜechny ostatnφ pramenφ z nφ."
