Vegetarißnskß strava pro d∞ti - nejlΘpe hned od zaΦßtku

Vegetarißnskß strava pro d∞ti - nejlΘpe hned od zaΦßtku

Stravovacφ nßvyky se vytvß°φ ji₧ v rannΘm d∞tstvφ. Vegetarißnskß strava dß vaÜemu dφt∞ti p°φle₧itost poznat mnoho vynikajφcφch a nutriΦn∞ vyvß₧en²ch jφdel. ZajiÜ¥uje v²born² p°φsun ₧ivin ve vÜech etapßch d∞tstvφ, od narozenφ a₧ po dospφvßnφ.

Kompletnφ v²₧iva pro d∞ti

VegetarißnskΘ d∞ti jsou ÜtφhlejÜφ, zdrav∞jÜφ a ₧ijφ dΘle ne₧ jejich kamarßdi, kte°φ jedφ maso. Je mnohem jednoduÜÜφ sestavit v²₧ivnou stravu pro d∞ti z vegetarißnsk²ch jφdel, ne₧ ze ₧ivoΦiÜn²ch produkt∙, kterΘ obsahujφ ₧ivoΦiÜn² tuk, cholesterol, a jinΘ lßtky, kterΘ d∞ti ke svΘmu r∙stu zcela jist∞ nepot°ebujφ.

Kojenφ je nejp°irozen∞jÜφm zp∙sobem, jak zajistit dφt∞ti vÜechny pot°ebnΘ ₧iviny a zlepÜit imunitu dφt∞te, a to nemluvφme o psychologickΘm p°φnosu. Kdy₧ ale kojenφ nenφ mo₧nΘ, lze ho nahradit s≤jov²mi v²robky. Nenφ ₧ßdn² d∙vod k tomu, aby dφt∞ bylo ₧iveno kravsk²m mlΘkem. KravskΘ mlΘko obsahuje bφlkoviny, kterΘ u mnoha d∞tφ vyvolßvajφ b°iÜnφ koliky a navφc vyvolßvß alergie. Imunitnφ odpov∞∩ na mlΘΦnΘ bφlkoviny je pova₧ovßna za p°φΦinu vzniku d∞tskΘ cukrovky s pot°ebou podßvßnφ inzulφnu a z°ejm∞ takΘ "Syndromu nßhlΘ smrti" u d∞tφ. S≤jovΘ nßhra₧ky mate°skΘho mlΘka se vÜeobecn∞ pou₧φvajφ v americk²ch d∞tsk²ch nemocnicφch, aΦkoliv samoz°ejm∞ mohou vzßcn∞ takΘ vyvolßvat alergie. SojovΘ mlΘko prodßvanΘ v obchodech ale nenφ stejnΘ jako sojovß nßhra₧ka mate°skΘho mlΘka, nebo¥ neobsahuje vÜe, co d∞ti pot°ebujφ.

D∞ti se Φasto rodφ s vyÜÜφ hladinou ₧eleza v krvi. B∞hem prvnφch 3 m∞sφc∙ bychom jim tedy nem∞li sami podßvat ₧ßdnΘ lΘky na dopln∞nφ ₧eleza - pokud je nep°edepφÜe lΘka°. Existujφ d∙kazy o tom, ₧e p°φliÜ vysokß hladina ₧eleza m∙₧e naruÜit imunitu a zv²Üit tak riziko infekcφ. Ale to se rychle zm∞nφ a rostoucφ d∞ti pot°ebujφ ₧elezo. R∙znΘ druhy luÜt∞nin a zelenΘ listovΘ zeleniny dodajφ d∞tem pot°ebnΘ mno₧stvφ ₧eleza. Vitamφn C v zelenin∞ a ovoci navφc podporuje vst°ebßvßnφ ₧eleza.

Äelezo je dalÜφm d∙vodem k tomu, abychom vynechali kravskΘ mlΘko. KravskΘ mlΘko obsahuje velmi mßlo ₧eleza a navφc m∙₧e vyvolßvat mφrnΘ chronickΘ krvßcenφ v trßvicφm traktu, co₧ vede k dalÜφm ztrßtßm ₧eleza.

Vßpnφk se zφskßvß z luÜt∞nin a ze zelenΘ listovΘ zeleniny, vylouΦenφ ₧ivoΦiÜn²ch bφlkovin ze stravy pom∙₧e t∞lu udr₧et si vφce vßpnφku.

D∞ti pot°ebujφ ke svΘmu r∙stu bφlkoviny, ale nepot°ebujφ jφdla s vysok²m obsahem bφlkovin. Pestrß strava slo₧enß z obilnin, luÜt∞nin, zeleniny a ovoce jim zajistφ hojnost bφlkovin. Tzv. "nedostatek bφlkovin", kterΘho se bßli naÜi rodiΦe, byl v²sledkem hladov∞nφ nebo velmi omezenΘho v²b∞ru druh∙ potravin v chud²ch zemφch. Nedostatek bφlkovin je krajn∞ nepravd∞podobn² u stravy sestavenΘ z mnoha druh∙ rostlinn²ch produkt∙.

Velmi malΘ d∞ti mohou pot°ebovat mφrn∞ v∞tÜφ p°φjem tuku ne₧ dosp∞lφ. I v tom nßm pomohou sojovΘ v²robky, p°edevÜφm tofu a tempeh. Ale pozor, aby jste to s tukem ve strav∞ u d∞tφ nep°ehnali. AmerickΘ d∞ti velmi Φasto majφ prvnφ p°φznaky nemocφ srdce jeÜt∞ b∞hem studiφ na st°ednφ Ükole. Naproti tomu japonskΘ d∞ti, jejich₧ strava obsahuje mnohem mΘn∞ tuku ne₧ obvyklß strava americk²ch d∞tφ, jsou na tom v tomto ohledu mnohem lΘpe.

Vitamφn B12

D∞tem do stravy p°idßvejte spolehlivΘ zdroje vitamφnu B12. Je naprosto nezbytn² pro zdravou krev a zdravΘ nervy. Je hojn² v mnoha komerΦnφch celozrnn²ch obiln²ch v²robcφch. Na etiketßch hledejte slovo "cyanocobalamin" a nebo "B12". D∞ti, kterΘ nejedφ tyto obohacenΘ potraviny pot°ebujφ dodßvat denn∞ okolo 3 mikrogram∙ vitamφnu B12. V∞tÜina d∞tsk²ch vitamφnov²ch nßpoj∙ obsahuje vφce ne₧ dost vitamφnu B12. Spirulina (druh mo°skΘho planktonu) a mo°skΘ °asy obecn∞ nejsou spolehliv²mi zdroji vitamφnu B12.

D∞ti takΘ pot°ebujφ pobyt na slunci, dφky n∞mu₧ jejich t∞lo vyrßbφ vitamφn D. D∞ti ₧ijφcφ v oblastech s nedostatkem sluneΦnφho svitu mohou pot°ebovat dodßvat vitamφn D um∞le, nejΦast∞ji v multivitamφnov²ch nßpojφch.

Nejd∙le₧it∞jÜφ pro d∞ti je, ₧e v d∞tstvφ se utvß°ejφ stravovacφ nßvyky, kterΘ pak majφ v²znam pro cel² ₧ivot. D∞ti, kterΘ si dnes zvyknou na chu¥ ku°ecφch medail≤nk∙, peΦenΘho hov∞zφho a sma₧en²ch hranolk∙, budou zφtra pacienty onkologick²ch nebo kardiologick²ch odd∞lenφ a budou mφt problΘmy s nadvßhou. D∞ti, kterΘ vyr∙stajφ podle "Φty° nov²ch skupin potravin" - tedy jedφ obilniny, zeleninu, ovoce a luÜt∞niny - budou mφt mnohem menÜφ riziko vzniku nemocφ srdce a rakoviny v porovnßnφ s jejich vrstevnφky, kte°φ jejφ pr∙m∞rnou americkou stravu. Budou takΘ ÜtφhlejÜφ a budou mφt p°edpoklady ₧φt dΘle.

N∞kterΘ studie naznaΦujφ, ₧e r∙st vegetarißnsk²ch d∞tφ je postupn∞jÜφ - zpoΦßtku pomalejÜφ, ale to se pozd∞ji zm∞nφ. V²slednß v²Üka a vßha je srovnatelnß s d∞tmi, kterΘ jedφ maso. D∞ti kojenΘ mate°sk²m mlΘkem takΘ rostou pomaleji, ne₧ d∞ti ₧ivenΘ um∞le. Mo₧nß, ₧e p°φroda zkonstruovala Φlov∞ka tak, aby dφky rostlinnΘ strav∞ rostl postupn∞, aby dosßhl puberty pozd∞ji a ₧il dΘle, ne₧ jak je to obvyklΘ u lidφ, kte°φ jsou "vÜe₧ravci".

V roce 1980 v∞dci v Bostonu m∞°ili IQ vegetarißnsk²ch d∞tφ. N∞kterΘ d∞ti ₧ily podle makrobiotickΘ stravy, pßr jich pochßzelo od Adventist∙ sedmΘho dne (mnoho jich jedlo rostlinnou stravu) a zbytek pochßzel z rodin, kterΘ se jednoduÜe rozhodly pro vegetarißnstvφ. V inteligenΦnφch testech tyto d∞ti znaΦn∞ p°evyÜovaly pr∙m∞r. Pr∙m∞rnΘ IQ bylo 116. Zatφm se p°edpoklßdß, ₧e strava z°ejm∞ nemß vliv na inteligenci t∞chto d∞tφ. SpφÜe jejich vegetarißnskΘ rodiny byly lΘpe vzd∞lanΘ ne₧ pr∙m∞rnΘ "vÜe₧raveckΘ" rodiny a je to z°ejm∞ p°edevÜφm rodiΦovskß v²chova, kterß mß vliv na stupe≥ inteligence t∞chto d∞tφ. Na druhou stranu tato studie m∙₧e pomoci uklidnit vegetarißnskΘ rodiΦe, kte°φ se obßvajφ, jestli n∞kterΘ ₧ivoΦiÜnΘ produkty p°eci jen nejsou pot°ebnΘ pro v²voj mozku. Odpov∞∩ znφ - NE.

Kojenci

NejlepÜφ stravou pro nemluv≥ata je mate°skΘ mlΘko. ╚φm dΘle je dφt∞ kojeno, tφm lΘpe. Pokud nem∙₧ete dφt∞ kojit, pou₧ijte sojovΘ nßhra₧ky mate°skΘho mlΘka. Nepo₧φvejte b∞₧nΘ komerΦnφ sojovΘ mlΘko. Kojenci majφ specifickΘ pot°eby a proto je pot°eba podßvat jim v²robky urΦenΘ specißln∞ pro n∞.

V prvnφch n∞kolika m∞sφcφch ₧ivota nepot°ebujφ d∞ti jinΘ potraviny ne₧ mate°skΘ mlΘko nebo jeho sojovou nßhradu. Kojenci pot°ebujφ b²t zhruba 2 hodiny t²dn∞ na slunφΦku, aby m∞li dostateΦn² p°φsun vitamφnu D. Pouze v p°φpad∞, ₧e d∞ti ₧ijφ v oblastech, kde je nedostatek sluneΦnφho svitu (severskΘ oblasti nebo oblasti s p°eva₧ujφcφm oblaΦn²m poΦasφm), pak pot°ebujφ vitamφn D um∞le dopl≥ovat.

Kojφcφ vegßnskΘ ₧eny by m∞ly do svΘ stravy takΘ za°adit potraviny obohacenΘ vitamφnem B12, aby m∞ly jistotu, ₧e v jejich mate°skΘm mlΘce je sprßvnΘ mno₧stvφ tohoto vitamφnu. Op∞t p°ipomφnßme, ₧e nejlΘpe vst°ebatelnou formou vitamφnu B12 je lßtka "cyanocobalamin". VhodnΘ multivitamφnovΘ p°φpravky vßm doporuΦφ vßÜ lΘka°.

Dφt∞ by m∞lo b²t kojeno, resp. by mu m∞ly b²t podßvßny sojovΘ nßhra₧ky mate°skΘho mlΘka, nejmΘn∞ po dobu prvnφho roku jeho ₧ivota.

Asi ve ΦtvrtΘm nebo v pßtΘm m∞sφci, a nebo v dob∞ kdy se hmotnost dφt∞te zdvojnßsobφ, m∙₧eme p°idat do stravy jinΘ potraviny.

P°idßvejte v₧dy jen jedno novΘ jφdlo, nejlΘpe v jedno nebo dvout²dennφch intervalech. Nabφzφme vßm ukßzkov² plßn pro p°idßvßnφ jφdel do stravy vaÜeho dφt∞te.

Stß°φ 4 a₧ 5 m∞sφc∙

Jako prvnφ p°idejte dφt∞ti do stravy d∞tskΘ celozrnnΘ obilnΘ kaÜe (podle pot°eby obohacenΘ ₧elezem), nap°. z celozrnnΘ r²₧e, proto₧e u t∞chto jφdel je nejmenÜφ pravd∞podobnost v²skytu alergiφ. Smφchejte je s trochou mate°skΘho mlΘka nebo s d∞tsk²m sojov²m mlΘkem. Pozd∞ji nabφdn∞te dφt∞ti obilnΘ v²robky z jeΦmene a ovsa.

Stß°φ 6 a₧ 8 m∞sφc∙

Za°a∩te do stravy zeleninu. M∞la by b²t d∙kladn∞ uva°enß a rozet°enß. Jako prvnφ m∙₧ete pou₧φt brambory, zelenΘ fazolovΘ lusky, mrkev nebo hrßÜek.

Pozd∞ji p°idejte ovoce. TakΘ rozet°enΘ nebo rozmixovanΘ - nap°. broskev nebo jablko.

Od osmi m∞sφc∙ ji₧ v∞tÜina d∞tφ m∙₧e jφst suÜenky, chlΘb a suÜenΘ cereßlnφ v²robky.
Od osmi m∞sφc∙ takΘ d∞ti mohou zaΦφst jφst potraviny bohatΘ na proteiny - tofu nebo fazole, kterΘ by m∞ly b²t dob°e uva°enΘ a rozet°enΘ.

D∞ti

Pozd∞ji d∞ti pot°ebujφ p°ijφmat hodn∞ kaloriφ i ostatnφch ₧ivin. Ale jejich ₧aludek je mal². Nabφzejte jim proto Φast∞ji malΘ porce jφdel o vysokΘm obsahu kaloriφ a ₧ivin. Nap°. obilφ nebo ovocnΘ Ü¥ßvy. KomerΦnφ d₧usy ale pou₧φvejte jen v omezenΘ mφ°e - mohou obsahovat bφl² rafinovan² cukr.

N∞kterß jφdla, jako nap°. vegetarißnskΘ pßrky, r∙znΘ tyΦinky, araÜφdy a hroznovΘ vφno, mohou b²t pro d∞ti nebezpeΦnΘ, proto₧e je mohou vdechnout. Proto krßjejte d∞tem jφdlo na malΘ kousky a ve∩te je k tomu, aby porce p°ed spolknutφm dob°e roz₧v²kaly.

Mno₧stvφ pot°ebn²ch kaloriφ zßvisφ na ka₧dΘm konkrΘtnφm dφt∞ti.

PotravinovΘ skupiny pro d∞ti

ChlΘb, celozrnnΘ obilnΘ v²robky, obilφ
Pou₧φvejte chlΘb, rohlφky, teplΘ i studenΘ obilnΘ kaÜe, t∞stoviny a va°enΘ obilniny jako r²₧i a jeΦmen a takΘ obilnΘ suÜenky.
Podßvanß porce: 1/2 hrnku t∞stovin nebo obilnin a nebo 1 krajφc chleba.

LuÜt∞niny, O°echy, semena
Pou₧φvejte jakΘkoliv va°enΘ luÜt∞niny - fazole, o°echy, ΦoΦku, s≤ju - i v²robky z nich, jako je tofu, tempeh a r∙znΘ nßhra₧ky masa (nap°. sojovΘ maso).
Podßvanß porce: 1/2 hrnku fazolφ.

ObohacenΘ sojovΘ mlΘko
Pou₧φvejte jakßkoliv obohacenß sojovß mlΘka nebo d∞tskou sojovou v²₧ivu.
Podßvanß porce: cca 250 gram∙.

Zelenß listovß zelenina
Pou₧φvejte jakoukoliv zeleninu - brokolici, kapustu, Üpenßt, tu°φn nebo °epu - va°enou nebo syrovou, kterß je pro vßs dostupnß, a¥ u₧ syrovß a nebo mra₧enß. Pou₧φvejte takΘ zeleninovΘ Ü¥ßvy.
Podßvanß porce: 1/2 hrnku va°enΘ zeleniny.

Ovoce
Pou₧φvejte veÜkerΘ ovoce a takΘ 100% ovocnΘ Ü¥ßvy. Ovoce by m∞lo b²t pou₧φvßno ΦerstvΘ, pokud chcete pou₧φt konzervovanΘ ovoce, pak a¥ je zava°ovanΘ s minimßlnφm p°φdavkem cukru nebo jen ve vlastnφ Ü¥ßv∞.
Podßvanß porce: 1/2 hrnku va°enΘho ovoce nebo 1/2 hrnku ovocnΘ Ü¥ßvy nebo 1/4 hrnku suÜenΘho ovoce nebo 1 kus ovoce.

O°echy
Podßvejte d∞tem veÜkerΘ o°echy, o°echovß mßsla, semena nebo mßsla ze semen.
Podßvanß porce: 1 polΘvkovß l₧φce.

Tuky
Pou₧φvejte rostlinnΘ tuky a rostlinnß mßsla.
PodßvanΘ mno₧stvφ: 1 polΘvkovß l₧φce.

Ostatnφ dopl≥kovΘ potraviny
Za°a∩te do stravy i kvasnice nebo Φernou melasu z cukrovΘ t°tiny.
PodßvanΘ mno₧stvφ: 1 polΘvkovß l₧φce.

Skupina potravin	V∞kovß kategorie dφt∞te
Skupina potravin	1 a₧ 4 roky (kolikrßt denn∞ podßvat)	4 a₧ 6 let (kolikrßt denn∞ podßvat)	7 a₧ 12 let (kolikrßt denn∞ podßvat)
CelozrnnΘ obilnΘ v²robky, chlΘb	4	5	6
LuÜt∞niny	1	1-2	1-2
SojovΘ mlΘko, Nßhra₧ky mlΘka	3	3	3
Zelenß listovß zelenina	1/2	1	1-2
Jinß zelenina	1/2	1	2-3
Ovoce	2	2	2
O°echy, semena	1	1-2	1-2
Tuky	3	4	5
Potravinß°skΘ kvasnice	1 polΘvkovß l₧φce	1 polΘvkovß l₧φce	1 polΘvkovß l₧φce
╚ernß melasa z cukrovΘ t°tiny	1 polΘvkovß l₧φce	1 polΘvkovß l₧φce	1 polΘvkovß l₧φce

(Zdroj: Materißl americkΘ organizace Physicians Committee for Responsible Medicine - http://www.pcrm.org/health/Info_on_Veg_Diets/veg_diets_for_children.html)