Sprßvnß v²₧iva pro d∞ti
Benjamin Spock, M.D.
Sprßvnß v²₧iva je d∙le₧itß jak pro vaÜe dφt∞, tak i pro vßs. V²zkumy ukßzaly, ₧e mnoho zdravotnφch problΘm∙, p°edevÜφm nemoci srdce, n∞kterΘ typy rakoviny, vysok² krevnφ tlak, cukrovka a dalÜφ nebezpeΦnΘ nemoci ve velkΘ mφ°e zßvisφ na strav∞. Mnoho z t∞chto pozd∞jÜφch zdravotnφch problΘm∙ mß svΘ ko°eny v d∞tstvφ. Nap°φklad zm∞ny stavu cΘv se Φasto objevujφ jeÜt∞ p°ed 3. rokem ₧ivota. U 12-ti let²ch se vyskytujφ tΘm∞° u 70% d∞tφ a ve v∞ku 21 let se vyskytujφ tΘm∞° u vÜech mlad²ch lidφ. TakΘ problΘmy s nadvßhou poÜkozujφ vaÜe dφt∞ a p°ispφvajφ k dalÜφm zdravotnφm problΘm∙m v pozd∞jÜφm v∞ku.
AΦkoliv vφme, jakß strava je pro vaÜe dφt∞ ta nejlepÜφ, m∙₧e b²t problΘmem, aby ji d∞ti p°ijaly. D∞ti se obvykle p°φliÜ nezajφmajφ o svΘ mo₧nΘ budoucφ zdravotnφ problΘmy. Ve Ükolßch a restauracφch rychlΘho obΦerstvenφ Φasto nabφzejφ ·pln∞ jinß jφdla, ne₧ jakß jim p°ipravujete doma. TakΘ televiznφ reklamy propagujφ hlavn∞ sma₧enΘ bramborovΘ chipsy a hamburgery mφsto mnohem zdrav∞jÜφch peΦen²ch brambor nebo ovoce a zeleniny.
AvÜak kdy₧ rodiΦe soustavn∞ nabφzφ d∞tem doma zdravou stravu - tedy zeleninu, ovoce, celozrnnΘ obilnΘ v²robky a luÜt∞niny - a kdy₧ celß rodina, vΦetn∞ samotn²ch rodiΦ∙, zalo₧φ svou stravu na t∞chto d∙le₧it²ch a zdrav²ch potravinßch, tak se d∞ti p°irozen²m zp∙sobem nauΦφ mφt rßdy to, co jim bude pomßhat cel² ₧ivot.
Strava zalo₧enß na rostlinn²ch produktech
Jakß strava je nejlepÜφ? NaÜe chßpßnφ v²znamu stravy se v poslednφch letech nesmφrn∞ zv∞tÜilo. Nenφ tomu tak dßvno, co jsme na zeleninu, obilniny a luÜt∞niny pohlφ₧eli jen jako na p°φlohy k jφdl∙m a preferovali jsme hlavn∞ maso a mlΘΦnΘ v²robky a nestarali jsme se o to, kolik cholesterolu a tuku p°ijφmajφ naÜe d∞ti. Toto vÜechno se zm∞nilo. Nynφ ji₧ vφme, ₧e zelenina, obilniny, luÜt∞niny a ovoce by m∞ly tvo°it hlavnφ souΦßst stravy.
N∞kolik rad jak sestavit zdravß jφdla pro vaÜe d∞ti:
Jezte hodn∞ zelenΘ listovΘ zeleniny - nejmΘn∞ 2x nebo 3x denn∞. Dodßvß snadno vst°ebateln² vßpnφk, ₧elezo a mnoho vitamφn∙, kterΘ d∞ti pot°ebujφ.
Jezte samoz°ejm∞ i jinΘ druhy zeleniny - v₧dy up°ednost≥ujte co nejΦerstv∞jÜφ zeleninu z organick²ch farem, kterou prodßvajφ ve specializovan²ch obchodech a nebo zeleninu z mφstnφch zahrßdek, a nebo, pokud m∙₧ete, p∞stujte si vlastnφ. To vßm umo₧nφ podßvat v jφdle vφce druh∙ zeleniny a navφc d∞ti nebudou jφst zeleninu z neov∞°en²ch zdroj∙. Globßln∞ vzato by zelenina m∞la tvo°it 25 a₧ 30% stravy.
TakΘ luÜt∞niny (hlavn∞ s≤ja) a v²robky z nich jako tofu nebo tempeh by m∞ly b²t pravidelnou souΦßstφ stravy. Jsou bohatΘ na bφlkoviny, vßpnφk a dalÜφ ₧iviny.
Ovoce, semena a o°echy by m∞ly b²t chutn²m dopl≥kem stravy. Va°enΘ jsou snßze stravitelnΘ.
CelozrnnΘ obilniny, jako nap°. r²₧e natural, jeΦmen, oves, jßhly, celozrnnΘ t∞stoviny nebo celozrnn² chlΘb v²born∞ zasytφ a obsahujφ takΘ mnoho ₧ivin. Obsahujφ slo₧itΘ uhlovodany, kterΘ jsou nejlepÜφm zdrojem energie pro rostoucφ d∞ti a obsahujφ takΘ bφlkoviny, vlßkninu a d∙le₧itΘ vitamφny. CelozrnnΘ obilniny mohou snadno tvo°it a₧ 50% stravy.
Jestli₧e tyto 4 skupiny - zeleninu, luÜt∞niny, ovoce a obilniny - budete d∞tem podßvat ka₧d² den, dodßte jim vÜechny pot°ebnΘ ₧iviny.
N∞kolik d∙le₧it²ch poznßmek ohledn∞ n∞kter²ch vitamφn∙:
Vitamφn D je d∙le₧it² pro silnΘ kosti. Za normßlnφch okolnostφ se tvo°φ v k∙₧i p°i opalovßnφ. Ale d∞ti ₧ijφcφ v seversk²ch oblastech a d∞ti, kterΘ majφ tendenci vyh²bat se slunφΦku, mohou mφt vitamφnu D nedostatek. CelozrnnΘ v²robky obohacenΘ vitamφny a vÜechny d∞tskΘ multivitamφnovΘ nßpoje jsou v takovΘm p°φpad∞ nejzdrav∞jÜφmi zdroji vitamφnu D.
Vitamφn B12 je nezbytn² pro zdravΘ nervy a zdravφ krevnφch bun∞k. Je produkovßn p∙dnφmi bakteriemi, tak₧e v mßlo rozvinut²ch krajφch, kde nejsou takovΘ hygienickΘ zvyklosti jako u nßs, nebo tam kde konzumujφ rostlinnou stravu Üpatn∞ umytou, ho lidΘ majφ dostatek. Ale v naÜem modernφm sv∞t∞ se nem∙₧eme na tyto zdroje spolΘhat. ÄivoΦiÜnΘ produkty sice obsahujφ vitamφn B12 vyrßb∞n² bakteriemi v trßvicφm traktu zvφ°at, ale spolu s nφm budete konzumovat i cholesterol a tuk a dalÜφ nezdravΘ nebo nebezpeΦnΘ lßtky. Proto asi nejlepÜφm zdrojem je sojovΘ mlΘko nebo mⁿsli obohacenΘ o vitamφny a nebo d∞tskΘ multivitamφnovΘ nßpoje. Obsahujφ vitamφnu B12 vφce ne₧ dost.
Potraviny, kterΘ bychom m∞li omezit nebo zcela vylouΦit
V∞tÜina rodin jφ tuΦnß masitß jφdla, resp. n∞kte°φ si vybφrajφ libovΘ kousky. Cht∞l bych jim doporuΦit aby Üli jeÜt∞ krok dßl a p°ijφmali pot°ebnΘ ₧iviny rad∞ji ze zeleniny, obilnin, luÜt∞nin a ovoce, ne₧ z masa, dr∙be₧e, ryb nebo mlΘΦn²ch v²robk∙. D∞ti, kterΘ jedφ rostlinnß jφdla, jsou mnohem zdrav∞jÜφ a budou mφt i mΘn∞ zdravotnφch problΘm∙ v pozd∞jÜφm v∞ku.
P°ed 7 lety jsem ud∞lal velkΘ zm∞ny ve svΘ vlastnφ strav∞. Ve sv²ch 88 letech jsem zaΦal jφst nφzkotuΦnou bezmasou a bezmlΘΦnou stravu. B∞hem dvou t²dn∙ se mi vylΘΦila moje chronickß bronchitida - po letech ne·sp∞ÜnΘ lΘΦby antibiotiky. Znßm mnoho lidφ, kte°φ zm∞nili svou stravu a vylΘΦili si tak mnoho vß₧n²ch zdravotnφch problΘm∙, vΦetn∞ chorob srdce a rakoviny.
MalΘ zm∞ny stravy nep°inesou tΘm∞° ₧ßdnΘ zlepÜenφ, je pot°eba provΘst zßsadnφ zm∞nu. Pokud nap°. p°ejdete od "ΦervenΘho masa" ke ku°ecφmu nebo rybφmu, moc vßm to nepom∙₧e. Ku°ecφ maso v souΦasnΘ dob∞ obsahuje skoro tolik cholesterolu jako hov∞zφ - okolo 25 mg v cca 25 g masa - a mß i podobn² obsah tuku. V²zkumy takΘ ukßzaly, ₧e rakovinotvornΘ chemickΘ lßtky, kterΘ se vytvß°φ v hov∞zφm p°i va°enφ, majφ tendenci vytvß°et se i v ku°ecφm a rybφm mase, a to nemluvφme o bakteriφch v mase, kterΘ mohou vyvolat prudkß a zßva₧nß onemocn∞nφ, p°edevÜφm u velmi mal²ch d∞tφ. Proto doporuΦuji rodinßm, kde b∞₧n∞ jedφ maso, aby se seznßmili s vegetarißnsk²mi jφdly a sna₧ili se va°it bezmasß jφdla co nejvφce.
KravskΘ mlΘko je p°edm∞tem vlekl²ch spor∙ mezi lΘka°i a odbornφky na v²₧ivu. Bylo obdobφ, kdy bylo pova₧ovßno za velmi pot°ebnΘ, ale v²zkumy nßs p°inutily p°ehodnotit tento nßzor. P°esto, ₧e v tΘto v∞ci se v∞dci dosud ·pln∞ neshodli, p°eci jen je zde n∞kolik bod∙, s nimi₧ souhlasφ tΘm∞° vÜichni:
1) Zelenß listovß zelenina a luÜt∞niny obsahujφ vßpnφk ve form∞, kterß se vst°ebßvß stejn∞ dob°e, ne-li lΘpe ne₧ vßpnφk z mlΘka. TakΘ obsahujφ ₧elezo, vitamφny, slo₧itΘ uhlovodany a vlßkninu, kterΘ v mlΘce nejsou.
2) MlΘΦnΘ v²robky jsou p°φΦinou p°ekvapujφcφho mno₧stvφ zdravotnφch problΘm∙. Mohou zhorÜit schopnost d∞tskΘho organismu vst°ebßvat ₧elezo a u velmi mal²ch d∞tφ mohou vyvolat drobnß vnit°nφ krvßcenφ v trßvicφm traktu. V souvislosti s tφm, ₧e mlΘko neosahuje tΘm∞° ₧ßdnΘ ₧elezo, to m∙₧e zv²Üit nebezpeΦφ nedostatku ₧eleza.
KravskΘ mlΘΦnΘ bφlkoviny obvykle zp∙sobujφ st°evnφ koliky a Americkß Pediatrickß Akademie nedßvno dosp∞la k zßv∞ru, ₧e existujφ d∙kazy o tom, ₧e kravskΘ mlΘko m∙₧e b²t p°φΦinou prudkΘho nßr∙stu d∞tskΘ cukrovky. MnohΘ d∞ti mohou b²t alergickΘ na mlΘΦnΘ bφlkoviny, co₧ se m∙₧e projevit jako d²chacφ problΘmy, chronickΘ uÜnφ problΘmy nebo ko₧nφ nemoci.
NejlepÜφ pro d∞ti je samoz°ejm∞ mate°skΘ mlΘko. StarÜφ d∞ti mohou jφst v²robky ze sojovΘho nebo r²₧ovΘho mlΘka a r∙znΘ zmrzliny neobsahujφcφ kravskΘ mlΘko.
Ohledn∞ olej∙ doporuΦuji pou₧φvat sezamovΘ oleje, olivov² olej, olej ze ln∞n²ch semφnek, a zeleninovΘ oleje obsahujφcφ vφcenenasycenΘ tuky. Ale pou₧φvanΘ mno₧stvφ by m∞lo b²t minimßlnφ nap°. pouze pomazat spodek pßnve nebo hrnce n∞kolika kapkami oleje nebo post°φkat zeleninov²m olejem ve spreji.
TakΘ je d∙le₧itΘ vyhnout se bφlΘmu rafinovanΘmu cukru. Mφsto n∞j konzumujte ΦerstvΘ ovoce a ovocnΘ d₧usy.
Co se t²kß soli, jß va°φm nap°. obilφ jen se Üpetkou mo°skΘ soli a na stole v∙bec nemßm solniΦku. Jedin² v²znam typickΘ stolnφ soli je v tom, ₧e obsahuje j≤d, kter² je jednou ze zßkladnφch pot°ebn²ch ₧ivin. J≤d se ale hojn∞ vyskytuje nap°. i v mo°sk²ch °asßch.
Je pot°eba nedßvat d∞tem kofeinovΘ nßpoje. A pokud to je mo₧nΘ, tak ani dosp∞l²m. D∞ti pot°ebujφ Φistou nezka₧enou vodu. Sna₧te se jim nedßvat ani nßpoje sycenΘ CO2. Mφsto toho zkuste r∙znΘ d₧usy a nebo ovocnΘ Φi bylinnΘ Φaje.
Prost°edφ vhodnΘ k jφdlu
Je takΘ pot°eba, aby si d∞ti osvojily dobrΘ stravovacφ nßvyky. DoporuΦuji rodiΦ∙m, aby nevedly s d∞tmi spory kv∙li tomu co jedφ, niΦemu to nepom∙₧e. TakΘ je dobrΘ poΦkat na d∞ti a₧ p°ijdou ke stolu, b²t p°φjemn² na ostatnφ u stolu, ned∞lat nevhodnΘ poznßmky o jφdlech a v∙bec se sna₧it dodr₧ovat n∞kterΘ "starosv∞tskΘ" zp∙soby chovßnφ u stolu. Je rozumnΘ, aby rodiΦe omezili d∞tem konzumaci bonbon∙, sycen²ch nßpoj∙ a dalÜφch jφdel neprospφvajφcφch zdravφ. To vÜe ale m∙₧e b²t ud∞lßno bez spor∙.
TakΘ je d∙le₧itΘ, aby vßs p°i jφdle neruÜila televize nebo telefon. A i kdy₧ se p°esto vyskytnou proh°eÜky proti "dobr²m mrav∙m" p°i stolovßnφ, pak to ne°eÜte okam₧it²m hubovßnφm. UrΦitΘ mno₧stvφ zdvo°ilosti a respektu k p°φtomn²m i k jφdlu vytvo°φ lepÜφ atmosfΘru pro vßs i pro vaÜe d∞ti.
RodiΦe strßvφ mnoho Φasu a energie v²chovou sv²ch d∞tφ, formovßnφm jejich morßlnφch hodnot a prost°edφ, v n∞m₧ budou ₧φt. Kdy₧ jim pomohou poznat i chutnß a zdravß jφdla, p°inese jim to velk² u₧itek v budoucnu.
Otßzky:
P°echod na pevnou potravu u novorozenc∙
╚asopis "God Medicine": Co byste poradil rodiΦ∙m, kte°φ cht∞jφ pomoci sv²m d∞tem jφst zdrav∞?
Dr. Spock: Kdy₧ kojenec zaΦne jφst pevnou potravu, majφ rodiΦe jedineΦnou p°φle₧itost vyp∞stovat v n∞m stravovacφ nßvyky, kterΘ mu pomohou udr₧et si dobrΘ zdravφ v dalÜφch letech. Zßliba ve slan²ch nebo tuΦn²ch jφdlech se vytvß°φ velmi zßhy, tak₧e rodiΦe, kte°φ nauΦφ svΘ d∞ti hned od mala jφst zdravß jφdla, pro n∞ ud∞lajφ to nejlepÜφ.
GM: Kdy a jak majφ rodiΦe zaΦφt s p°ivykßnφm na pevnou potravu?
Spock: Neexistuje p°esnΘ urΦenφ toho, kdy zaΦφt kojenc∙m podßvat pevnou potravu. Na zaΦßtku tohoto stoletφ to bylo obvykle okolo 1 roku v∞ku. Pozd∞ji zaΦali lidΘ p°ivykat d∞ti na pevnou potravu stßle d°φve a d°φve. Existuje °ada dobr²ch d∙vod∙ k tomu, abychom s tφm zaΦali ji₧ okolo 6. m∞sφce. P°edevÜφm, malΘ d∞ti jsou mΘn∞ umφn∞nΘ a nezlobφ se tolik kv∙li tomu, co jedφ. A za druhΘ, tato jφdla mohou dodat n∞kterΘ prosp∞ÜnΘ ₧iviny, nap°. ₧elezo.
NejlepÜφ je zkusit podat pevnou potravu nejd°φve za hodinu po pravidelnΘm kojenφ nebo pitφ z lßhve a zaΦφt pouze s jednφm chodem denn∞. Nemohu vßm doporuΦit vφce ne₧ 2 pevnß jφdla denn∞ u d∞tφ mladÜφch 6-ti m∞sφc∙, proto₧e mate°skΘ mlΘko nebo jeho nßhrady jsou v prvnφch m∞sφcφch velmi d∙le₧itΘ.
Dφt∞, kterΘ ochutnß pevnΘ jφdlo poprvΘ, je v rozpacφch, znechucenΘ a svraÜ¥uje obliΦej, ale nezlobte se na n∞j za to. Proto₧e mate°skΘ mlΘko nebo jeho nßhra₧ka si samy najdou cestu do b°φÜka. Ale dostat sousto jφdla do jφcnu, to je pro dφt∞ naprosto novß zkuÜenost. NejspφÜe mnohokrßt mu budete otφrat z brady sousta, kterß vyplivlo a dßvat mu je znovu do ·st.
GM: Existuje n∞jakΘ po°adφ jφdel, v jakΘm je dφt∞ti podßvat?
Spock: Prvnφm pevn²m jφdlem jsou obvykle obilniny, Φasto smφchanΘ s mate°sk²m mlΘkem nebo jeho nßhra₧kou, podle toho Φφm dφt∞ krmφte. Je lepÜφ namφchat je °idÜφ, ne₧ jak doporuΦuje nßvod. Jφdlo bude dφt∞ti p°ipadat znßm∞jÜφ a bude se mu lΘpe polykat. Podejte mu 1 Φajovou l₧iΦku nebo mΘn∞ a postupn∞ p°idßvejte 2 nebo 3 ΦajovΘ l₧iΦky, dokud to vaÜe dφt∞ bude chtφt. Dßvejte mu toto jφdlo ochutnßvat n∞kolik dnφ, dokud dφt∞ nedß najevo, ₧e se mu to lφbφ. V∞nujte tomu Φas, nepospφchejte.
Z obilnin bychom m∞li nejd°φve zaΦφt podßvat r²₧i, oves nebo jeΦmen. PÜenice se obvykle nechßvß na pozd∞ji, nebo¥ na rozdφl od ostatnφch obilnin Φast∞ji vyvolßvß alergie.
Pokud vaÜe dφt∞ nechce obilniny, obvykle se doporuΦuje zaΦφt s ovocem. D∞ti jsou z ovoce nejd°φve zmatenΘ, ale za pßr dnφ si ho oblφbφ.
Kdy₧ dφt∞ zaΦne p°ijφmat obilniny nebo ovoce, doporuΦuje se obvykle p°idat do jeho stravy rozmaΦkanou va°enou zeleninu, obvykle d²ni, mrkev, °epu nebo sladkΘ brambory. Jinß zelenina jako brokolice, kv∞tßk, zelφ, tu°φn, kapusta a cibule majφ p°φliÜ v²raznou chu¥, tak₧e je mnohΘ d∞ti odmφtajφ. Kuku°ice se zpoΦßtku nedoporuΦuje, proto₧e jejφ zrnka majφ p°φliÜ tuhou slupku.
Kdy₧ vaÜe dφt∞ p°ijme obilniny, zeleninu a ovoce, m∙₧ete ho seznßmit s dalÜφmi jφdly. Zkuste velmi dob°e uva°enΘ fazole, ΦoΦku, cizrnu nebo hrßch. M∙₧ete takΘ zkusit tofu nakrßjenΘ na malΘ kostky a nebo rozmφchanΘ, nap°. s jableΦnou d°enφ a nebo r∙znß pyrΘ z ovoce nebo zeleniny.
Jφdla pro vaÜe dφt∞ by m∞la b²t dob°e va°enß a rozemletß na ruΦnφm ml²nku, aby byla m∞kkß a lΘpe se polykala.
Doslov PCRM:
Dr. Benjamin Spock byl v₧dy nesmφrn∞ citliv² p°i prßci se sv²mi d∞tsk²mi i dosp∞l²mi pacienty. Jeho kniha "PΘΦe o kojence a d∞ti" se stala zdrojem cenn²ch rad pro rodiΦe ji₧ od svΘho prvnφho vydßnφ v roce 1946. Celkem se jφ prodalo p°es 50 milion∙ v²tisk∙, co₧ znaΦn∞ p°evyÜuje nßklad jakΘkoliv jinΘ srovnatelnΘ knihy. V sedmΘm vydßnφ z roku 1998 dr. Spock p°inesl novΘ d∙kazy o d∙le₧itosti stravy pro zdravφ. Byl Φlenem Poradnφ skupiny PCRM, z·Φast≥oval se tiskov²ch konferencφ a v₧dy velmi podporoval prßci PCRM. Zem°el 15. B°ezna 1998. OdeÜel v n∞m jeden z nejcitliv∞jÜφch a nejetiΦt∞jÜφch lΘka°∙ sv∞ta.
