zp∞t na hlavnφ strßnku   Nemoc Üφlen²ch krav

Nßzev prßce: Bovinnφ spongiformnφ encefalopatie (BSE - "nemoc Üφlen²ch krav"): ÜirÜφ v²znam pro zdravφ populace
Zdroj: BMJ 1996;312:1313-1314 (25 May) - British Medicine Journal - http://www.bmj.com

Autor: A. J. McMichael - Professor of epidemiology Department of Epidemiology and Population Sciences, London School of Hygiene and Tropical Medicine, London WC1E 7HT

StruΦnΘ shrnutφ:

Autor Φlßnku upozor≥uje na ekologickΘ, zdravotnφ a ekonomickΘ souvislosti tzv. "nemoci Üφlen²ch krav" (BSE). Sna₧φ se dolo₧it, ₧e souΦasnß celosv∞tovß intenzivnφ produkce masa je dlouhodob∞ neudr₧itelnß.

Diskutuje 3 okruhy otßzek:
  1. BSE je jen jednou z °ady nemocφ, kterΘ se p°enesly ze zvφ°at na Φlov∞ka.
  2. P°enos BSE na Φlov∞ka byl podpo°en souΦasn²mi metodami chovu dobytka, je₧ se zaΦaly pou₧φvat kv∙li rostoucφmu tlaku nabφdky a poptßvky.
  3. Celß zßle₧itost s BSE je pouze ÜpiΦkou ledovce, kter² skr²vß mnohem zßva₧n∞jÜφ d∙sledky dneÜnφ hromadnΘ produkce a konzumace masa.
Ad 1. Autor upozor≥uje na fakt, ₧e ji₧ mnoho naka₧liv²ch nemocφ se p°eneslo ze zvφ°at na Φlov∞ka. Uvßdφ nap°. neÜtovice (z hov∞zφho dobytka), spalniΦky (od kopytnatc∙ nebo od ps∙), ch°ipku (od prasat), HIV (z°ejm∞ od opic). Je to zp∙sobeno tφm, ₧e mikroorganismy jsou schopny rychle geneticky mutovat, tak₧e kdysi typicky zvφ°ecφ nemoci se postupn∞ stßvajφ naka₧liv²mi i pro lidi. P°ispφvß k tomu takΘ konzumace masa, co₧ je jeden z "nejintimn∞jÜφch" kontakt∙ mezi lidmi a zvφ°aty. Proto pochybnosti o reßlnosti p°enosu BSE na Φlov∞ka nejsou na mφst∞. U Φlov∞ka se tato nemoc projevφ nejspφÜe jako "Creutzfeldt Jakobova choroba" (6). Navφc poslednφ v²zkumy tzv. prionov²ch bφlkovin doklßdajφ evoluΦnφ spojenφ mezi hov∞zφm dobytkem a lidmi (7). SouΦasnΘ metody intenzivnφho chovu dobytka otvφrajφ p°enosu nemocφ netuÜenΘ mo₧nosti (4, 5).

Ad 2. Spolu s neustßle se zv∞tÜujφcφ lidskou populacφ roste i poptßvka po masu, a navφc spot°ebitelΘ po₧adujφ levnΘ maso. Proto se stßle zintenziv≥uje v²roba masa, roste pot°eba vstup∙ energie, chemikßliφ, vody a bφlkovinnΘho krmiva (8) a takΘ stßtnφ dotace do v²roby masa. Poptßvka po hov∞zφm mase se prudce zv²Üila na zaΦßtku 80-t²ch let, proto₧e tehdy se zv²Üily sv∞tovΘ ceny rybφho masa a s≤je. Bylo to zp∙sobeno mimo jinΘ i Üpatnou ·rodou s≤ji po 30 velmi ·rodn²ch letech (9,10). Produkce s≤ji na osobu se mezi lety 1950 a 1980 ztrojnßsobila a lov ryb se mezi lety 1950 a 1970 zdvojnßsobil, ale od tΘ doby podle autora Φlßnku stagnujφ a od roku 1980 produkce t∞chto a n∞kter²ch jin²ch potravin zastßvß za r∙stem sv∞tovΘ populace (10, 11).

Ad 3. Modernφ zp∙sob v²roby hov∞zφho masa velmi poÜkozuje ₧ivotnφ prost°edφ (8). Pokud by se naplnily progn≤zy o tom, ₧e v 21. stoletφ bude na planet∞ ₧φt 10 miliard lidφ, pak nenφ mo₧no poΦφtat s tφm, ₧e by bohatΘ zem∞ mohly nadßle vyrßb∞t tolik masa. Jednak existujφ jinΘ zdroje bφlkovin a navφc v²roba hov∞zφho masa spot°ebovßvß obrovskΘ mno₧stvφ zßsob fosilnφch paliv a vody. Kv∙li pastvinßm pro dobytek jsou niΦeny lesy (v souΦasnΘ dob∞ hlavn∞ ve St°ednφ Americe pro firmu McDonald (12)). Navφc v²roba masa je neefektivnφ, nebo¥ pro zφskßnφ jednΘ kalorickΘ jednotky masa je pot°eba 6 a₧ 7 kalorick²ch jednotek obilnin (8). V. Smil °φkß, ₧e "strava obsahujφcφ hodn∞ masa je ·chylkou modernφ doby a je v globßlnφm m∞°φtku neudr₧itelnß" (11). Navφc epidemiologickΘ studie ukazujφ, ₧e vegetarißni ₧ijφ o n∞co dΘle, ne₧ konzumenti masa (13, 14). Lze tedy oΦekßvat, ₧e snφ₧enφ spot°eby masa bude mφt jednak p°φm² kladn² vliv na zdravφ lidφ a jednak nep°φm², zmφrn∞nφm socißlnφch a ekologick²ch dopad∙ intenzivnφ v²roby masa (14). V novΘm milΘniu se lidΘ budou muset intenzivn∞ zam²Ület nad t∞mito problΘmy.


Pou₧itß literatura:
  1. Will RG, Ironside JW, Zeidler M, Cousens SN, Estibeiro K, Alperovitch A, et al. A new variant of Creutzfeldt-Jakob disease in the UK. Lancet 1996;347:921-5.
  2. Wilson ME. Infectious disease: an ecological perspective. BMJ 1995;311:1681-4.
  3. McNeill WH. Plagues and peoples. New York: Anchor Press/Doubleday, 1976.
  4. Karlen A. Plague's progress. A social history of disease. London: Gollancz, 1995.
  5. McMichael AJ. Planetary overload. Global environmental change and the health of the humans species. Cambridge: Cambridge University Press, 1993.
  6. Levins R. Preparing for uncertainty. Ecosystem Health 1995;1:47-57.
  7. Krakauer DC, Pagel M, Southwood TRE, Zanotto PMdA. Phylogenesis of prion protein. Nature 1996;380:675.
  8. Rifkin J. Beyond beef. New York: Dutton, 1992.
  9. Brown LR, Kane H, Ayres E. Vital signs. The trends that are shaping our future. London: Earthscan, 1994.
  10. Food and Agriculture Organisation. State of the world's fisheries 1995. Rome: FAO, 1995.
  11. Smil V. How many people can the earth feed? Population and Development Review 1994;20:255-92.
  12. McMichael PD, ed. The global restructuring of agro-food systems. Ithaca: Cornell University Press, 1994.
  13. Thorogood M, Mann J, Appleby P, McPherson K. Risk of death from cancer and ischaemic heart disease in meat and non-meat eaters. BMJ 1994;308:1667-70.
  14. McMichael AJ. Vegetarians and longevity: imagining a wider reference population. Epidemiology 1992;3:389-91.



Vegetarißnstvφ