Srovnßnφ anatomie ₧ivoΦich∙ podle druhu p°ijφmanΘ potravy

Srovnßnφ anatomie ₧ivoΦich∙ podle druhu p°ijφmanΘ potravy

Maso₧ravec	B²lo₧ravec	╚lov∞k
mß drßpy	nemß drßpy	nemß drßpy
nemß ko₧nφ p≤ry, potφ se jazykem	potφ se mili≤ny ko₧nφch p≤r∙	potφ se mili≤ny ko₧nφch p≤r∙
mß ostrΘ, ÜpiΦatΘ p°ednφ zuby k trhßnφ masa	nemß ostrΘ ÜpiΦatΘ p°ednφ zuby	nemß ostrΘ ÜpiΦatΘ p°ednφ zuby
mß malΘ slinnΘ ₧lßzy v tlam∞ (nepot°ebuje natrßvit obilφ a ovoce)	mß dob°e vyvinutΘ slinnΘ ₧lßzy pot°ebnΘ k natrßvenφ obilovin a ovoce	mß dob°e vyvinutΘ slinnΘ ₧lßzy pot°ebnΘ k natrßvenφ obilovin a ovoce
mß kyselΘ sliny, nemß enzym ptyalin nutn² k natrßvenφ obilovin	mß zßsaditΘ sliny a mnoho ptyalinu k natrßvenφ obilovin a ovoce	mß zßsaditΘ sliny a mnoho ptyalinu k natrßvenφ obilovin a ovoce
nemß plochΘ zadnφ stoliΦky k rozm∞ln∞nφ potravy	mß plochΘ zadnφ stoliΦky k rozm∞ln∞nφ potravy	mß plochΘ zadnφ stoliΦky k rozm∞ln∞nφ potravy
mß mnoho silnΘ kyseliny solnΘ v ₧aludku na trßvenφ pevn²ch zvφ°ecφch sval∙, kostφ atd.	₧aludeΦnφ kyselina solnß je 10x slabÜφ ne₧ u maso₧ravc∙	₧aludeΦnφ kyselina solnß je 10x slabÜφ ne₧ u maso₧ravc∙
za₧φvacφ ·strojφ je pouze 3x delÜφ ne₧ t∞lo, aby se rychle hnijφcφ maso dostalo z t∞la co nejrychleji	za₧φvacφ ·strojφ je 6x delÜφ ne₧ t∞lo (ovoce se nerozklßdß tak rychle, tak₧e m∙₧e mnohem pomaleji prochßzet t∞lem)	za₧φvacφ ·strojφ je 6x delÜφ ne₧ t∞lo

JakΘ jsou charaktristickΘ znaky jednotliv²ch druh∙ savc∙?

Maso₧ravci (Carnivora) majφ nepravideln² chrup uzp∙soben² k trhßnφ kus∙ masa, kterΘ hltajφ po kusech. majφ kyselΘ sliny, jednoduch² ₧aludek, krßtkΘ tenkΘ st°evo a velmi krßtkΘ jednoduchΘ, p°φmΘ a hladkΘ tlustΘ st°evo. Trßvicφ proces v nich probφhß zahnφvßnφm a trßvenina postupuje krßtk²m st°evem velmi rychle.
B²lo₧ravci (Herbivora) majφ pravideln² chrup, zßsaditΘ sliny, kapacita ₧aludku je mnohem v∞tÜφ, v n∞kter²ch p°φpadech je ₧aludek komplikovan² nebo mß vφce Φßstφ. TenkΘ st°evo je velmi dlouhΘ, tlustΘ st°evo je hladkΘ a tΘ₧ velmi dlouhΘ. Jejich typickou stravou je spßsßnφ velkΘho objemu cel²ch rostlin. trßvicφ proces probφhß kvaÜenφm.
Mezi t∞mito dv∞ma krajnφmi skupinami stojφ zvlßÜtnφ skupina primßt∙ - n∞kterΘ opice a Φlov∞k. Majφ pravideln² chrup, zßsaditΘ sliny, jsou schopni polykat malß sousta dob°e rozm∞ln∞nΘ potravy; jejich ₧aludek je jednoduch², tenkΘ st°evo mnohem delÜφ ne₧ maso₧ravc∙, ale kratÜφ, ne₧ u b²lo₧ravc∙. tlustΘ st°evo je ·pln∞ jinΘ, asi 1,5 m dlouhΘ a tßhne se b°iÜnφ dutinou ne p°φmo, jako u maso₧ravc∙, ale ve tvaru obrßcenΘho U. Na rozdφl od hladkΘho tlustΘho st°eva vÜech ₧ivoΦich∙ mß lidskΘ tlustΘ st°evo velmi charakteristickou strukturu. je to trubice podΘln∞ obalenß t°emi svalovit²mi pßsy, kterΘ jsou kratÜφ ne₧ samo st°evo. To zp∙sobuje, ₧e st°evo je zvrßsn∞no do vßΦk∙, tak₧e nenφ hladkΘ jako u jin²ch ₧ivoΦich∙. Toto st°evo je uzp∙sobeno k uklßdßnφ zbytk∙ potravy objemn∞jÜφ, ne₧ je maso, a mΘn∞ objemnΘ, ne₧ je trßva. trßvicφ proces v n∞m probφhß Üt∞penφm trßvicφmi enzymy nebo n∞kdy mφrn²m kvaÜenφm. Snφ-li Φlov∞k maso, to dlouho prochßzφ jeho st°evem a p°i b∞₧nΘ zßcp∞ se tam dr₧φ i t²den. B∞hem dlouhΘho putovßnφ lidsk²m st°evem maso hnije - mno₧φ se miliardy hnilobn²ch bakteriφ, jejich₧ toxiny prostupujφ st°evnφ st∞nou a zanßÜejφ organismus. Cholesterol a tuky obsa₧enΘ v mase vytvß°ejφ ve st°ev∞ mno₧stvφ rakovinotvorn²ch lßtek, kterΘ majφ Φas p∙sobit na st∞nu st°eva. EpidemiologickΘ studie za poslednφch 30 let bezpeΦn∞ dokßzaly, ₧e masitß strava vyvolßvß u Φlov∞ka (ale i u opic) rakovinu st°ev, prsu, prostaty, ateroskler≤zu, st°evnφ vychlφpeniny (divertikuly), dnu, cukrovku a mnohΘ dalÜφ nemoci. Proto je maso pro Φlov∞ka nep°irozenΘ a nevhodnΘ. (Dostane-li se vÜak na druhΘ stran∞ do lidskΘho st°eva velk² objem cel²ch rostlin, zp∙sobφ to silnΘ nad²mßnφ, meteorismus.) LidskΘmu za₧φvacφmu traktu nejlΘpe vyhovujφ plody rostlin - semena, ovoce, o°echy, obiloviny, lust∞niny, plodovß, ko°enovß a n∞kterß listovß zelenina. Tyto plodiny nevyvolßvajφ v lidskΘm st°ev∞ ₧ßdnΘ patologickΘ stavy, trßvφ se bez zahnφvßnφ nebo silnΘho kvaÜenφ. Stolice je kaÜovitß, obyΦejn∞ dvakrßt denn∞, a nezapßchß pronikav∞ (pouze p°i luÜt∞ninßch zp∙sobujφ jejich oligosacharidy jistou plynatost. Tyto plodiny mo₧no obΦas doplnit Φerstv∞ nadojen²m kozφm nebo kravsk²m mlΘkem, domßcφm tvarohem z ΦerstvΘho mlΘka anebo den star²mi vejci.

Pou₧itΘ zdroje: tabulka - ╚asopis Bytφ Φ.9/1995 (http://www.dub.cz/9/vyziva.html)
text - K. ╚erven², D. ╚ervenß: Vegetarißnskß kucha°ka (1991)

Zp∞t na hlavnφ strßnku