zp∞t na hlavnφ strßnku   Äiviny a alergie

Renato Pichler, prezident èv²carskΘho sdru₧enφ pro Vegetarißnstvφ (SVV), z Φasopisu EVU News Φ. 1, 1996

Alergie se v poslednφch letech rozÜφ°ily tak, ₧e prakticky nabyly rozm∞r∙ epidemie. Trpφ jimi stßle vφce a vφce lidφ. VÜeobecn∞ znßmΘ jsou sennß r²ma, ekzΘm a otoky krΦnφch a nosnφch mandlφ. OvÜem samotnΘ oznaΦenφ "alergie" je pon∞kud problematickΘ a namφsto snahy o hledßnφ skuteΦn²ch d∙vod∙ se v∞tÜina Φasu v∞nuje lΘΦb∞ p°φznak∙ a nemoc sama je Φasto chßpßna jako nevylΘΦitelnß. Nap°. to m∙₧eme vid∞t u sennΘ r²my - pyly existovaly na Zemi dßvno p°ed vznikem Φlov∞ka. Lidsk² organismus s nimi nikdy nem∞l problΘmy. Sennß r²ma se objevila teprve v poslednφch desetiletφch. Nic nenasv∞dΦuje tomu, ₧e by se pyly staly najednou "agresivn∞jÜφmi". P°esto je pyl∙m dßvßna vina za sennou r²mu, namφsto toho, abychom hledali skuteΦnΘ p°φΦiny v naÜem organismu. Jeliko₧ se sennß r²ma stala vÜeobecn∞ rozÜφ°enou teprve v poslednφch letech, je z°ejmΘ, ₧e bychom se m∞li zamyslet nad tφm, v Φem se zm∞nil nßÜ souΦasn² ₧ivotnφ styl.

VÜichni z t∞ch nemnoha lΘka°∙, kte°φ se sna₧φ hledat p°φΦiny tohoto stavu, dochßzejφ k zßv∞ru, ₧e zßsadnφ vliv na vznik alergiφ majφ ₧ivoΦiÜnΘ bφlkoviny. V p°φpad∞ sennΘ r²my bylo zjiÜt∞no, ₧e vylouΦenφm ₧ivoΦiÜn²ch bφlkovin ze stravy nejmΘn∞ na t°i roky dosßhneme vylΘΦenφ (1). Samoz°ejm∞ pokud Φlov∞k souΦasn∞ jφ zdravou stravu s vysok²m podφlem syrov²ch jφdel, bohat²ch na ₧iviny. I mnoho dalÜφch alergiφ nem∙₧e b²t vylΘΦeno bez ·plnΘho vy°azenφ ₧ivoΦiÜn²ch bφlkovin ze stravy. To je z°eteln∞ vid∞t nap°. u tzv. neurodermatitidy u nemluv≥at (2). Je to ko₧nφ ekzΘm, kter² m∙₧e n∞kdy pokr²vat i celΘ t∞lo. U mnoha nemluv≥at se tento ekzΘm objevφ potΘ, co je matky p°estanou kojit a zaΦnou je krmit kravsk²m mlΘkem. U velmi citliv²ch d∞tφ tato nemoc m∙₧e vzniknout i v dob∞ kojenφ jako reakce na to, ₧e jejich matka konzumuje mlΘΦnΘ v²robky.

Pro lidskΘ t∞lo jsou ₧ivoΦiÜnΘ bφlkoviny cizorodou lßtkou a tak se organismus dφt∞te sna₧φ vylouΦit je co nejrychleji. P°i tomto procesu je k∙₧e vyu₧ita jako vym∞Üovacφ orgßn. EkzΘm na k∙₧i nemluv≥at tedy nenφ Üpatnou reakcφ na kravskΘ mlΘko, ale korektnφ reakcφ imunitnφho systΘmu na bφlkoviny, kterΘ jsou pro lidsk² organismus cizorodΘ a poÜkozujφ ho. Takovß "nevylΘΦitelnß" neurodermatitida se Φasto vylΘΦφ potΘ, co dφt∞ti mφsto kravskΘho mlΘka zaΦneme dßvat nap°. sojovΘ nebo madlovΘ mlΘko a nebo r∙znΘ ovoce.

Jestli₧e tedy vφme, ₧e ₧ivoΦiÜnΘ bφlkoviny jsou pro nßÜ organismus cizorodΘ, obzvlßÜt∞ kdy₧ jsou uva°enΘ (3), pak nßs nep°ekvapφ, ₧e kravskΘ mlΘko je dnes nejΦast∞jÜφ p°φΦinou alergiφ. Proto vznikß otßzka, proΦ vlastn∞ naz²vßme p°irozenou reakci imunitnφho systΘmu nemocφ. Bylo by mnohem sprßvn∞jÜφ °φci, ₧e nemocnφ jsou naopak ti lidΘ, u nich₧ nepozorujeme ₧ßdnΘ takovΘ p°φznaky, i kdy₧ jedφ neustßle velkΘ mno₧stvφ va°en²ch ₧ivoΦiÜn²ch bφlkovin. Musφme si uv∞domit, ₧e ani v p°φpad∞, ₧e se p°φznaky neobjevujφ neustßle, neznamenß to, ₧e m∙₧eme naÜe t∞lo vystavovat tomuto "muΦenφ" delÜφ dobu. Kdy₧ se pak d∙sledky koneΦn∞ po letech nebo desetiletφch objevφ, tak se potom naneÜt∞stφ p°φΦiny hledajφ obvykle jinde ne₧ v ₧ivotnφm stylu jedince.

Jestli₧e n∞kdo onemocnφ tzv. "zΦistajasna", m∞l by si p°edevÜφm uv∞domit, ₧e to nenφ proto, ₧e lidsk² organismus je "Üpatn∞ ud∞lßn". Ka₧dß nemoc mß n∞jakou p°φΦinu. Odstran∞nφm t∞chto p°φΦin se t∞lo obvykle vylΘΦφ. PotlaΦovßnφ p°φznak∙ nep°inßÜφ ₧ßdn² prosp∞ch, spφÜe naopak. Nap°. jestli₧e vyluΦovßnφ toxick²ch lßtek k∙₧φ v podob∞ ekzΘmu potlaΦφme lΘky, jedy se zaΦnou hromadit v t∞le a po n∞jakΘ dob∞ zp∙sobφ zßva₧nΘ Ükody uvnit°. Tyto Ükody jsou pak mnohem horÜφ ne₧ jakßkoliv p°edchozφ vyrß₧ka.

Mnoha lidem je z°ejmΘ, ₧e v²₧iva hraje zßsadnφ roli u tzv. "nevylΘΦiteln²ch" nemocφ. P°φkladem m∙₧e b²t i astma, tato nemoc je takΘ z°ejm∞ reakcφ imunitnφho systΘmu na ₧ivoΦiÜnΘ potraviny. Jeden z v²zkumn²ch program∙ zam∞°en²ch na pacienty s astmatem ukßzal, ₧e pokud tito lidΘ jedφ pouze rostlinnou veganskou stravu, bez jak²chkoliv ₧ivoΦiÜn²ch bφlkovin, dojde u nich ke zlepÜenφ. Po 4 m∞sφcφch se v²razn∞ zlepÜil zdravotnφ stav u 71% pacient∙ a po roce dokonce u 92% (4). I u astmatu je tedy jednou z hlavnφch p°φΦin kravskΘ mlΘko.

ObΦas jsou slyÜet nßmitky, ₧e jφdlo, kterΘ jφme Φasto a rßdi, nem∙₧e vyvolßvat alergie, proto₧e bychom to museli poci¥ovat ihned po sn∞denφ takovΘho jφdla. Bohu₧el realita je takovß, ₧e se mnohdy nauΦφme varovßnφ svΘho t∞la ignorovat nebo potlaΦovat. Nap°. m∙₧eme slyÜet leckterou maminku mluvit o tom, ₧e jejφm d∞tem nejd°φv nebylo z kravskΘho mlΘka dob°e a odmφtaly ho, ale proto₧e to "nevzdala" a vytrvale je krmila kravsk²m mlΘkem, tak nynφ jejφ d∞ti mlΘko u₧ nejen snßÜφ, ale dokonce si ho oblφbily. Ani₧ si to sama uv∞domuje, tak vlastn∞ mluvφ o vyp∞stovanΘm potlaΦovanφ alergie na potraviny (5).

Mnohdy jen dφky tomuto vyp∞stovanΘmu potlaΦovßnφ "hlasu naÜeho t∞la" m∙₧eme konzumovat mnohß dneÜnφ typickß jφdla nebo nßpoje, i kdy₧ jde o alergeny. Potom u₧ Φasto nevnφmßme ₧ßdnΘ bezprost°ednφ negativnφ d∙sledky konzumace alergennφch potravin, naopak si na n∞ Φasto zvykneme tak, ₧e mßme silnou chu¥ jφst je pravideln∞.


Poznßmky:



Vegetarißnstvφ