101 d∙vod∙, proΦ b²t vegetarißnem
Poznßmka: v∞tÜinou jsou vÜechny body zam∞°eny ke skuteΦnostem v USA
V²tah - Φφslovßnφ zachovßno dle originßlu
1. Do masnΘho pr∙myslu proudφ mnoho dotacφ, ale nejv∞tÜφ Φßst t∞chto dotacφ vypl²vß ze skuteΦnosti, ₧e Animal Welfare Act (Zßkon na ochranu zvφ°at) se nevztahuje na zvφ°ata urΦenß k jφdlu. V²sledek toho je, ₧e co d°φve mohlo b²t p°i nejlepÜφ v∙li naz²vßno ₧ivoΦiÜn²m hospodß°stvφm, nenφ dnes nic jinΘho ne₧ v²robnφ zßvod. Prakticky ₧ßdn² zßkon hospodß°skß zvφ°ata nechrßnφ, krutost a zneu₧φvßnφ je povoleno zßkonem. Kdyby zßkon donutil farmß°e dßvat zvφ°at∙m prostornΘ a ΦistΘ prost°edφ, Φist² vzduch a slunce - pokud by nebylo legßlnφ pouhopouhΘ podßvßnφ medikament∙ zvφ°at∙m, kterΘ by jinak zem°eli kv∙li podmφnkßm, ve kter²ch ₧ijφ - levnΘ a rychlΘ obΦerstvenφ (fast food) by nikdy neexistovalo. NφzkΘ ceny v podstat∞ udr₧ujφ vysokou poptßvku a umo₧≥ujφ rozvoj masnΘmu pr∙myslu. Prakticky vÜechny zvφ°ata - v souΦasnosti p°es 8 miliard zvφ°at utracen²ch pro ob₧ivu v USA ka₧d²m rokem - jsou produktem rychle b∞₧φcφho v²robnφho systΘmu, kter² obsahuje nebezpeΦnΘ, bezprecedentnφ a nesnesitelnΘ zp∙soby efektivity v²roby. Za poslednφ generaci vyrostlo farma°enφ v USA do monstr≤znφ velkov²roby, jeho₧ rozsah lze jen st∞₧φ pochopit nebo dokonce mu v∞°it.
6. LΘka°sk² v²bor pro zodpov∞dnou medicφnu, skupina asi 4500 lΘka°∙, publikovala v roce 1995, ₧e roΦnφ nßklady na lΘΦbu, kterΘ p°φmo souvisφ s nßrodnφm masit∞-zam∞°en²m stravovßnφm, se pohybujφ mezi 23,6 - 61,4 miliard USD, co₧ je pln∞ srovnatelnΘ s nßklady spojenΘ s kou°enφm.
7. Pro sv∞domφ m∙₧e b²t snadnΘ jφst maso z bytosti, kterß je hloupß, Üpinavß Φi tupß. Pro n∞koho vÜak m∙₧e b²t p°ekvapujφcφ, ₧e prasata jsou vysoce inteligentnφ. Zeptejte se profesora Stanley Curtise z Pensylvania State University, USA. UΦil n∞kolik prasat vztah∙m mezi p°φΦinou a nßsledkem, aby byla schopna hrßt video hry. Curtis, spoleΦn∞ s jeho kolegy, shledal prasata pozorn²mi, tvo°iv²mi a novßtorsk²mi, rovnocenn²mi s inteligencφ Üimpanz∙.
9. V USA dostßvajφ zvφ°ata na farmßch 30x Φast∞ji antibiotika ne₧ lidΘ - ne vÜak kv∙li lΘΦenφ nemoci, ale kv∙li rychlejÜφmu r∙stu p°i snφ₧enΘ spot°eb∞ krmiva. AΦkoliv je to dokonale legßlnφ, tato praxe ve skuteΦnosti zp∙sobuje rezistenci bakteriφ na antibiotika. N∞kterΘ z t∞chto bakteriφ mohou Φlov∞ku zp∙sobit nemoc, kterou pak lΘka°i lΘΦφ jen s obtφ₧emi. Tato praxe se sΦφtß s vÜeobecnou celosv∞tovou krizφ rezistencφ na lΘky. Ka₧d² rok 60 000 AmeriΦan∙ zem°e, proto₧e jejich medikamenty jsou ne·ΦinnΘ v boji s bakterißlnφmi kmeny.
13. Strava zalo₧enß na rostlinn²ch potravinßch chrßnφ p°ed nemocemi p°edevÜφm aktivn∞ - dφky komplexnφm polysacharid∙m, antioxydanty, vitaminy, minerßly i vlßkninou; tedy z podstaty: Φφm vφce rostlinnΘ stravy snφte, tφm mΘn∞ prostoru mßte pro ₧ivoΦiÜnou stravu, kterß zanßÜφ cΘvy cholesterolem, zat∞₧uje ledviny p°ebytkem protein∙ a spaluje srdce saturovan²m tukem. Americkß dietetickß organizace ADA potvrzuje souvislost mezi vegetarißnskou stravou a snφ₧en²m rizikem ateroskler≤zy, vysokΘho krevnφho tlaku, diabetu, obezity a urΦit²ch druh∙ rakoviny.
16. Tovßrnφ slepice jsou nuceny ₧φt v bateriov²ch klecφch v °adßch, Φty°i nad sebou, po tisφcφch. Ka₧dß je uv∞zn∞na v prostoru kolem 48 palc∙ ΦtvereΦnφch ( cca 310 cm ΦtvereΦnφch, co₧ odpovφdß zhruba polovin∞ listu A4). Po m∞sφcφch v∞zenφ majφ krky plnΘ puch²°∙, k°φdla holß, h°ebφnek krvav², pa°ßty rozdrßsanΘ. V²pary z hnoje a hnijφcφch klecφ nutφ lidi zam∞stnanΘ v dr∙be₧ß°skΘm pr∙myslu nosit plynovou masku. Kdy₧ slepice dorostou jak je zvykem naz²vat do "spot°ebnφ" velikosti, v²robci je p°evß₧ejφ Φasto na velkou dßlku na porß₧ku, kde jsou poslßni bu∩ do plynu nebo je doslova rozemelou za₧iva na krmivo pro jinß zvφ°ata.
19. Polovina z ka₧dΘ pora₧enΘ krßvy a t°etina z ka₧dΘho pora₧enΘho prasete se pou₧ije bu∩ jako vedlejÜφ produkt nebo se vyhodφ. K tomu navφc zem°e v USA jeÜt∞ p°ed porß₧kou 920 mil. zvφ°at. Co mß tento pr∙mysl d∞lat s takov²m poΦtem ·mrtφ a prolitou krvφ? Naz²vajφ to recyklace. Pysky se exportujφ do Mexika na pln∞nφ Taco (???). Rohovina se zpracuje na ₧elatinu; dalÜφ Φßsti se pou₧φvajφ do vÜeho od lΘk∙ po afrodisiaka. Nezapomφnejme ani na kosmetiku. Zbytek se rozemele, vyrobφ se prßÜek a p°idßvß se do dalÜφch v²robk∙. N∞co se usuÜφ na prßÜek a p°idßvß se do potravy pro zvφ°ata. V Americe je tΘm∞° nemo₧nΘ b²t veganem - Φlov∞kem, kter² se stravuje bez ₧ivoΦiÜn²ch produkt∙.
23. Kastrovanφ b²ci se mnohem lΘpe ovlßdajφ ne₧ ti nekastrovanφ. Jejich maso mß v∞tÜφ tr₧nφ hodnotu. Existujφ 3 kastraΦnφ metody. Ve 2 z nich se prost∞ p°eruÜφ p°φvod krve, tak₧e varlata se bu∩to zatßhnou zp∞t nebo jednoduÜe po n∞kolika t²dnech odpadnou. T°etφ metoda spoΦφvß v tom, ₧e se na°φzne Üourek, tak₧e se varlata mohou vyndat. AnestΘzie se dßvß v t∞chto p°φpadech z°φdka a n∞kdy jsou operace zfuÜovanΘ. Jeden expert na dobytek doporuΦuje "rßdoby" kastrßtor∙m: "èpatnß kastrace sni₧uje zisk."
pokraΦovßnφ p°φÜt∞
