A B C D E F H I J K L M N O P R S T U V Z

1. Albinismus - vrozen² nedostatek ko╛nφho barviva melaninu, vyskytujφcφ se d∞diΦn∞

2. Balistika - nauka o pohybu st°ely

3. Barva - mysliveck² nßzev pro krev zv∞°e

4. Barvß° - skupina plemen loveck²ch ps∙ pro prßci na barv∞. Barvß°e znßme hanoverskΘ a bavorskΘ (drobn∞j╣φ typ)

5. Ba╛ant obecn² - Phasianus colchicus, nejznßm∞j╣φ druh pernatΘ zv∞°e u nßs, tok ba╛ant∙ probφhß v b°eznu a slepice mφvß ve sn∙╣ce 10-15 vajec, ku°ata se lφhnou po 24 dnech.

6. Ba╛antnice - ·ΦelovΘ za°φzenφ a upraven² Φßst honitby, majφcφ vhodnΘ podmφnky pro intenzivnφ chov ba╛ant∙. Podle zßkona o myslivosti se rozli╣uje ba╛antnice samostanß a uznanß.

7. Bekasina otavnφ - bahennφ ptßk velikosti kosa

8. Bonitace - za°azovßnφ pozemk∙ do urΦit²ch bonitnφch t°φd podle druh∙ rostlin nebo ╛ivoΦich∙

9. Brak²°i - skupina plemen loveck²ch ps∙, vy╣lecht∞nß k hlasitΘmu vyhßn∞nφ zv∞°e z hou╣tin na lovce.

10. Broky - drobnΘ st°ely kulovitΘho tvaru, jejich╛ souhrn tvo°φ hromadnou st°elu brokovΘho nßboje. Jsou urΦeny k ods°elu drobnΘ srstnatΘ a pernatΘ zv∞°e a ke sportovnφ st°elb∞.

11. Broukßnφ - slab² a krßtk² hlasov² projev jelena v °φji

12. Brou╣enφ - jedna z fßzφ hlasovΘho projevu tet°eva v toku (dal╣φ fßze jsou klepßnφ, trylek a v²lusk).

13. Buchtovßnφ - vyr²vßnφ a obracenφ drn∙ a v∞t╣φch kus∙ p∙dy prasaty divok²mi p°i hledßnφ potravy.

14..BulteriΘr - hladkostrst² nornφk, Φasto pou╛φvan² jako honiΦ, osv∞dΦuje se p°i prßci s Φernou zv∞°φ.

15. Burßcenφ - hlubok² a mohutn² hlas jelena v °φji, kter² varuje a zastra╣uje soka.

16. CAC - titul Φekatel ╣ampi≤na ╚R, zadßvan² loveck²m ps∙m p°i celostßtnφch v²stavßch

17. CACIB - nejvy╣╣φ ocen∞nφ, dosa╛itelnΘ na mezinßrodnφch v²stavßch po°ßdan²ch FCI, za exteriΘr psa, oznaΦujφ se jφm ΦekatelΘ mezinßrodnφho ╣ampionßtu krßsy

18. CACIT - nejvy╣╣φ ocen∞nφ , dosa╛itelnΘ na vybran²ch mezinßrodnφch zkou╣kßch z v²konu, oznaΦuje Φekatele mezinßrodnφho ╣ampionßtu krßsy

19. CIB - titul Mezinßrodnφ ╣ampi≤n krßsy, zadßvan² po zφskßnφ 3 titul∙ CACIB na mezinßrodnφch v²stavßch ps∙ v r∙zn²ch stßtech

20. ╚abraka - b∞lavΘ plochy po obou stranßch srsti muflona

21. ╚ekanß - jeden z nejΦast∞j╣φch zp∙sob∙ individußlnφho lovu zv∞°e

22. ╚ernß zv∞° - oznaΦenφ pro prasata divokß

23. ╚esk² fousek - hrubosrst² ontinentßlnφ oha°, na╣e nßrodnφ plemeno, uznanΘ jako standard roku 1963, vy╣lecht∞n v I.polovin∞ XX. stoletφ.

24. ╚esk² teriΘr - hrubosrst² nornφk, nßrodnφ plemeno, uznanΘ jako standard roku 1963

25. ╚iplenka - mladß samice jelenovit²ch, kterß dosud nebyla oplodn∞na.

26. ╚i°ikßnφ - hlas koroptvφ.

27. Dan∞k skvrnit² - jeden ze zßstupc∙ jelenovit²ch u nßs, v souΦasnosti ╛iDe tΘm∞° po celΘ Evrop∞, °φje probφhß v °φjnu na obvykl²ch (Φasto dlouholet²ch) °φji╣tφch, v °φji se da≥ci oz²vajφ rochßnφm, dan∞la je plnß asi 33 t²dn∙, a pohlavn∞ dospφvß v 16-17 m∞sφcφch. Dan∞k pravideln∞ ka╛doroΦn∞ shazuje a nasazuje paro╛φ. Nejstar╣φ da≥ci shazujφ v dubnu a vytloukajφ v srpnu.

28. Dna - v²sledek poruchy lßtkovΘ v²m∞ny, projevuje se hlavn∞ ve voliΘrov²ch chovech ba╛ant∙ a kachen, nemocnß zv∞° kulhß, nebo╗ se jφ v kloubech usazujφ krystalky kyseliny moΦovΘ.

29. Doba lovu - vyhlß╣kou stanovenΘ obdobφ, v n∞m╛ je mo╛nΘ urΦit² druh zv∞°e lovit. Vzßcn∞j╣φ druhy jsou hßjeny celoroΦn∞ (nebo zvlß╣tnφmi p°edpisy - o ochran∞ p°φrody a krajiny). Doby lovu stanovuje Ministerstvo zem∞d∞lstvφ.

30. Dohledßvka - hledßnφ post°elenΘ zv∞°e drobnΘ b∞hem honu nebo po jeho skonΦenφ za ·Φasti psa.

31. Dosled - hledßnφ post°elenΘ zv∞°e spßrkatΘ.

32. Dvojßk - Kulovnice se dv∞ma, vedle sebe umφst∞n²mi, hlavn∞mi s drß╛kovan²m v²vrtem.

33. Dvojka - brokovnice s dv∞ma hlavn∞mi, umφst∞n²mi vedle sebe.

34. ExteriΘr - zevn∞j╣ek, soubor morfologick²ch znak∙ t∞la zvφ°ete.

35. FCI - mezinßrodnφ kynologickß federace se sφdlem v m∞st∞ Thuin (Belgie).

36. Fretka - st°edn∞ velkß, domestikovanß, forma tcho°e, pochßzejφcφ z Afriky a ⌐pan∞lska.

37. Fialka - aromaitckß ko╛nφ ╛lßza na h°betnφ stran∞ ko°ene ohß≥ky li╣ky.

38. Fφky - dvijitΘ pachovΘ ╛lßzy v zßtylφ kamzφk∙ (ob∞ pohlavφ).

39. Hßky - hornφ i dolnφ ╣piΦßky bachyn∞.

40. Hamerleska - dlouhß loveckß palnß zbra≥ se sklopnou hlavnφ a l∙╛kov²m zßv∞rem, u nφ╛ jsou kladφvka umφst∞na uvnit° zßv∞ru.

41. Halali - v souΦasnosti oznaΦuje hlahol (slavnostnφ fanfßra), trouben² na loveckΘ rohy k uct∞nφ zv∞°e.

42. Holß zv∞° - oznaΦnφ pro samice a mlß∩ata jelenovit²ch, nemajφcφch paro╛φφ.

43. Holubi - z °ßdu m∞kkozob²ch, u nßs h. h°ivnßΦ (nejv∞t╣φ z na╣ich holub∙) a h. doup≥ßk (celoroΦn∞ hßjen²).

44. Hon - druh spoleΦnΘho lovu zv∞°e za ·Φasti vφce lovc∙ (min. t°φ), zpravidla i honc∙. Nezbytnß je p°φtomnost lovecky upot°ebiteln²ch ps∙.

45. Honcovßnφ - obdobφ pß°enφ zajφc∙ a krßlφk∙ divok²ch.

46. Honitba - souvislΘ honebnφ pozemky, majφcφ zpravidla v²m∞ru minimßln∞ 500 hektar∙, kterΘ okresnφ ·°ad uznal za honitbu ve smyslu zßkona o myslivosti.

47. Hranostaj - lasicovitß drobnß ╣elma s r∙znou dobou b°ezosti od 10 t²dn∙ (normßlnφ dΘlka p°i pß°enφ v II - III) a╛ 8 m∞sφc∙ (ztv. latentnφ b°ezost p°i letnφm pß°enφ v VII - IX).

48. Hubertka - loveckß trofej, zkostnat∞lß chrupavka v srdci rohatΘ a parohatΘ zv∞°e.

49. Husy - velcφ ptßci, ocas mß 16 - 18 r²dovacφch per, jsou ta╛nφ. Znßme u nßs h. velkou, h. polnφ, h. malou, h. b∞loΦelou. Myslivecky se k husßm °adφ i berne╣ky - u nßs bez mysliveckΘho v²znamu.

50. Chrutφ - obdobφ pß°enφ divok²ch prasat.

51. Irsk² setr - dlouhosrst² anglick² oha°.

52. Jelen evropsk² - zßstupce Φeledi jelenovit²ch, °φje probφhß v zß°φ a vrcholφ koncem tohoto m∞sφce, jeleni se v dob∞ °φje oz²vajφ troubenφm, °vanφm, mrmlßnφm, aj. Po 32 t²dnech klade la≥ zpravidla jednoho koloucha. Jelen shazuje paro╛φ od konce ·nora (nejstar╣φ jeleni) do kv∞tna a vytloukß novΘ paro╛φ od Φervence do poΦßtku zß°φ (nejd°φve op∞t sta°φ jeleni).

53. Jelenec vir╛insk² - zv∞°, pochßzejφcφ ze severoamerickΘho kontinentu, u nßs ╛ije typick² jelenec vir╛insk² p°edev╣φm na Dob°φ╣sku. V severnφ Evrop∞ (Finsko) ╛ije poddruh Odocoileus virginianus borealis, kter² je mohutn∞j╣φ. ╪φje jelenc∙ probφhß v °φjnu a listopadu, shazuje paro╛φ v prosinci a lesnu a vytloukß v Φervenci a srpnu.

54. Je°ßbek lesnφ - vzßcn², celoroΦn∞ hßjen², zßstuce °ßdu hrabav²ch, hnφzdφcφ v IV - V a majφcφ 8 - 10 mlß∩at. Je u nßs tΘm∞° vyhuben.

55. Jest°ßb lesnφ - zßstupce °ßdu dravc∙, oko mlad²ch ptßk∙ je ╛lutΘ, star²ch oran╛ovΘ. Hnφzdφ v lesφch v IV - VI, mφvß 3-4 mlß∩ata.

56. JezevΦφci - nornφci protßhlΘho t∞la, pou╛φvajφ se takΘ k dosledu spßrkatΘ jako barvß°i.

57. Jezevec lesnφ - ╛ije v Evrop∞ a v mφrnΘ Φßsti Asie a╛ do Japonska, je velmi Φistotn² a v Φistot∞ udr╛uje i okolφ svΘ nory. Je v╣e╛ravcem, v Φervenci a╛ srpnu probφhß pß°enφ , b°ezost trvß 7 - 8 m∞sφc∙.

58. Kachny plovavΘ - na hladin∞ plujφ s hrudφ pono°enou hluboko do vody a ocas nesou pom∞rn∞ vysoko. Prudce lΘtajφ a vzlΘtajφ p°φmo z hladiny. Pat°φ sem kachna divokß, l╛iΦßk pestr², kop°ivka obecnß, ostralka ╣tφhlß, hvφzdßk eurasijsk², Φφrka obecnß a Φφrka modrß.

59. Kachny potßplivΘ - za potravou se hluboko potßp∞jφ, ocas polo╛en² na hladinu nebo t∞sn∞ nad nφ, z hladiny vzlΘtajφ t∞╛ce, nebo╗ majφ krat╣φ k°φdla. Pat°φ sem polßci, zrzohlßvka rudozobß, hohol severnφ, turpani, morΦßci.

60. Kali╣t∞ - bahnitΘ mφsto, ketrΘ nav╣t∞vuje p°edev╣φm Φernß a jelenφ zv∞°.

61. Kamφnkovßnφ - o zajφcφch, ket°φ v zim∞ zanechßvajφ nazelenalou moΦ na sn∞hu, ketrß se poklßdß za znamenφ nemoci.

62. Kamzφk horsk² - rohatß zv∞°, °φje probφhß v listopadu a prosinci, ╛ije v tlupßch kamzic, kamzφΦat a mlad²ch kamzφk∙. Star╣φ samci (nad 3 roky) ╛ijφ osamocen∞.

63. Kßn∞ - dravec z Φeledi krahujcovit²ch, hnφzdφ v III - V, mφvß 2-5 mlß∩at, vyskytuje se v mnoha barevn²ch variacφch, u nßs ╛ije kßn∞ lesnφ a pravideln²m zimnφm hostem je kßn∞ rousnß.

64. Kelce - hornφ ╣piΦßky jelenφ, z°φdka srnΦφ, zv∞°e.

65. Koroptev polnφ - tok probφhß v III-IV, 12-16 olivov²ch vajec, z nich╛ se za 23-25 dnφ lφhnou ku°ata. V poslednφch letech stavy velmi prudce poklesly.

66. Kozlice - v ╣ir╣φm slova smyslu dlouhß palnß zbra≥ se dv∞ma hlavn∞mi, umφst∞n²mi nad sebou .

67. Krahujcovitφ - poΦetnß podΦele∩ drav²ch ptßk∙, pat°φ sem lu≥ßci, orli, kßn∞, jest°ßbi, krahujci, vΦelojedi, supi, orlosupi, motßci, orlφci.

68. Krßlφk divok² - byl u nßs v minulosti znaΦn∞ roz╣φ°en , p°esto╛e nenφ na╣φ p∙vodnφ zv∞°φ, je men╣φ ne╛ zajφc, mß krßtkΘ slechy bez ΦernΘho zakonΦenφ, mlß∩ata se rodφ po 28-32 dnech nevidomß a holß.

69. Krßtkok°φdlφ - poΦetnß Φele∩, u nßs zahrnujφcφ je°ßby, ch°ßstaly a dropy.

70. Krkavcovitφ - Φele∩ s nejv∞t╣φmi druhy p∞vc∙, pat°φ sem krkavec, vrßna, havran, kavka, straka, sojka, o°e╣nφk, kavΦe.

71. Kulovnice - loveckß dlouhß palnß zbra≥ s drß╛kov²m v²vrtem, pou╛φvanß p°edev╣φm k lovu zv∞°e spßrkatΘ.

72. Kuny - drobnΘ ╣elmy z Φeledi lasicovit²ch, znßme kunu esnφ a kunu skalnφ (s typickou bφlou nßprsenkou, pol╣tß°ek tlapky nenφ pokryt srstφ).

73. Kynologie - nauka o psech

74. Labrador retriever - slφdiΦ, dlouhostrst², hrubostrst² i krßtkostrst².

75. Lßmßnφ - zvuk, vznikajφcφ p°i pohybu spßrkatΘ zv∞°e, zp∙soben² lßmßnφm such²ch v∞tvφ

76. Lancasterka - v╛itΘ oznaΦenφ pro dlouhΘ palnΘ zbran∞ s vn∞j╣φmi kohouty a st°edov²m zßpalem nßbojnice.

77. LeΦ - prostorov∞ omezenß Φßst honitby, v nφ╛ probφhß jedna Φßst honu.

78. Lestn² lov - lov za pomoci lsti, tedy vßbenφm, lßkßnφm, vnad∞nφm, pou╛itφ lßkadel aj.

79. Li╣ka obecnß - zßstupce Φeledi psovit²ch, pß°enφ se nazßvß ka≥kovßnφ a probφhß v lednu a ·noru, po 52-53 dnech mφvß 3-8 li╣Φat, nebezpeΦnΘ je p°enß╣enφ vztekliny (dφky ozdravnΘ vakcinaci v╣ak toto onemocn∞nφ ub²vß).

80. Lφzßk - mysliveckΘ oznaΦenφ pro jazyk.

81. Mßmenφ - stopnφ znamenφ jelena, p°i kterΘm zadnφ b∞h do╣lapuje do p°ednφ stopy, tak╛e se zdß stopa v∞t╣φ.

82. Melanismus - ΦernΘ zbarvenφ ╛ivoΦich∙, zp∙sobenΘ nadm∞rnou tvorbou melaninu.

83. Metßnφ - vrh mlß∩at ╣elem a prasat.

84. Mor prasat - virovΘ onemocn∞nφ p°evß╛n∞ domßcφch prasat, p°enosnΘ na divokß prasata.

85. Motolice - plo╣φ cizopasnφ Φervi, majφ slo╛it² v²vojov² cyklus s 1-3 mezihostiteli, p°edev╣φm pl╛i (plvatka bahennφ) a mravenci.

86. Muflon - divokß ovce, p∙vodem z ji╛nφ Evropy, severnφ Afriky a ostrov∙ St°edozemnφho mo°e, °φje probφhß v listopadu, bez v²razn²ch hlasov²ch projev∙. Samc∙m vyr∙stajφ mohutnΘ rohy - toulce, muflonky majφ pouze krat╣φ, tenkΘ a zplo╣t∞lΘ rohy. Muflonka klade po 22 t²dnech zpravidla 1 muflonΦe.

87. M²valovec kunφ - n∞kdy zvan² tΘ╛ psφk m²valovit², z Φeledi psovit²ch ╣elem, p∙vodem z Asie.

88. Myxoma≤za - infekΦnφ virovΘ onemocn∞nφ divok²ch a domßcßch krßlφk∙, zavleΦenΘ do Evropy z Ameriky. P°φznakem je zΦervenßnφ oΦnφch vφΦek, spojivek a hnisavΘ otoky. Naka╛enß zvφ°ata hynou.

89. Nßboj - celek urΦen² k nabφjenφ do palnΘ zbran∞ a k vymetenφ st°ely z hlavn∞.

90. Nadhß≥ka - zp∙sob lovu, p°i n∞m╛ honiΦi hlasit∞ ╣tvou zv∞° , sm∞rem na st°elce, stojφcφm na stanovi╣ti, z n∞ho╛ psy vypustili.

91. Nahß≥ka - druh spoleΦnΘho honu, p°i n∞m╛ se zv∞° nahßnφ na st°elce, stojφcφho na urΦenΘm stanovi╣ti.

92. Nßhonec - sφ╗, pou╛φvanß k odchytu koroptvφ, a╛ 300 metr∙ dlouhß, stavφ se proti tmavΘmu pozadφ, aby jej koroptve snadno nespat°ili.

93. NßtlaΦka - hon, p°i n∞m╛ n∞kolik honc∙ po ochozu natlaΦuje zv∞° na 1-2 st°elce

94. N∞meck² oha° - kontinentßlnφ oha°, znßme n.o. krßtkostrstΘ, drsnosrstΘ a dlouhostrstΘ

95. Obora - souvislΘ honebnφ pozemky, mohoucφ mφ men╣φ v²m∞ru ne╛ 500 hektar∙, trvale a dokonale oplocenΘ, s vhodn²mi podmφnkami pro chov zv∞°e , uznßvß ji okresnφ ·°ad jako honitbu.

96. Oboroh - za°φzenφ pro ·schovu suchΘ pφce, sestßvajφcφ ze Φty° k∙l∙ nad Φtvercovou podlahou a jehlanovitΘ st°echy, posuvnΘ po k∙lech.

97. Ondatra pi╛movß - hlodavec ze Severnφ Ameriky, vysazen² u nßs v roce 1905 a 1906 na b°ehu Starohu╗skΘho rybnφka v okolφ Dob°φ╣e. Ondatry se velmi rychle p°izp∙sobily novΘmu ╛ivotnφmu prost°edφ a roz╣φ°ily se tΘm∞° po celΘ Evrop∞.

98. Orli - na╣i nejv∞t╣φ dravci, rozd∞lujφ se do n∞kolika rod∙ , jsou velmi vzßcnφ, rozli╣ujeme o.skalnφho, mo°skΘho, volavΘho, stepnφho krßlovskΘho , jest°ßbφho, k°iklavΘho, krßlovskΘho aj., dßle orlovce °φΦnφho a orlφka krßtkoprstΘho.

99. Osiny - hrubΘ ╣t∞tiny u divok²ch prasat.

100. Paroh - kostnφ ·tvar, vyr∙stajφcφ z puΦnice na hlav∞ samc∙ jelenovit²ch, pouze u sob∙ rostou i samicφm. P°i hormonßlnφch poruchßch m∙╛e vyr∙st i samicφm. Podle stupn∞ v²voje paro╛φ se rozli╣uje ╣piΦßk, vidlßk, ╣esterßk (3 v²sady na ka╛dΘ lodyze, pokud mß 3 v²sady pouze na jednΘ lodyze nyz²vßme jej nepravideln²m ╣esterßkem), osmerßk (4 v²sady na ka╛dΘ lodyze) atd.

101. Paruka - zhoubn² paro╛nφ ·tvar, nejΦast∞ji u srnce, kter² nenφ ani vytloukßn ani shazovßn a jeho p°φΦinou je hormonßlnφ poruch apo poran∞nφ varlat, kterß brßnφ vyzrßnφ paro╛φ.

102. Pφchßk - zobßk sluky lesnφ.

103. Podra╛ec - za°φzenφ k odchytu ba╛ant∙, ale i jinΘ pernatΘ. Tvo°φ ho d°ev∞n² rßm pota╛en² sφtφ, jednou stranou op°en² o zem, na druhΘ stran∞ vyzdvi╛en² podp∞rou asi do v²╣e 60 cm. Je umφst∞n nad zßsypem, naproti ve vzdßlenosti asi 5 metr∙ je bouda pro chytaΦe.

104. Poslednφ hryz (zob) - poslednφ pocta vzßcn∞j╣φ ulovenΘ zv∞°i, ·lomek, vklßdan² do svφrßku nebo klovce zv∞°e.

105. Potßpky - vodnφ ptßci, potßp∞jφcφ se hluboko do vody za potravou, rozli╣ujeme p. malou, Φernokrkou, rudokrkou, rohßΦe, ╛lutorohou. Pat°φ do Φeledoi potßpkovit²ch.

106. PuΦnice - ·seky nßstavc∙ Φelnφ kosti u jelenovit²ch, zßklad r∙st∙ paroh∙. Jsou ukryty trvale pod k∙╛φ a jejich r∙st je zahßjen a ukonΦen v r∙zn²ch m∞sφcφch ╛ivota dle druhu zv∞°e.

107. Rß╛e brokovß - udßvß se Φφslem, znamenajφcφm poΦet koulφ stejnΘho pr∙m∞ru odlit²ch z jednΘ libry olova (0,453 kg), ketrΘ suvn∞ prochßzejφ v²vrtem hlavn∞. U kule se jednß o pr∙m∞r v²vrtu v polφch v milimetrech.

108. Rß╛e - varlata strstnatΘ a ps∙.

109. Rouno -dle╣φ srst na hrudi a krku muflona.

110. Rukßvnφk - druh loveckΘ sφt∞, slou╛φcφ k odchytu drobnΘ zv∞°e pernatΘ.

111. R∙╛e - siln∞ perlen² Φi rozbrßzd∞n² v∞neΦek na spodnφm okraji lodyhy parohu, t∞sn∞ nad puΦnicφ.

112. Ryj - nos a tlama divok²ch prasat.

113. Rys ostrovid - Lynx lynx, nejv∞t╣φ evropskß koΦkovitß ╣elma, loveck² revφr Φinφ 10-25 ΦtvereΦnφch kilometr∙, pß°φ se v II-III, samice mφvß 2-3 mlß∩ata, kterß pohlavn∞ dospφvajφ ve 2-3 letech.

114. ╪φje - obdobφ sexußlnφ aktivity savc∙.

115. Sika - druh asijskΘho jelena, ╛ije u nßs ve dvou poddruzφch j.s.japonsk² a j.s.DybowskΘho (v oborßch).

116. Skolenφ - hlasov² projev li╣ky obecnΘ p°i ka≥kovßnφ (pß°enφ).

117. Slukovitφ - pat°φcφ do °ßdu bah≥ßk∙, hnφzdo si zaklßdajφ vesm∞s na zemi, v²born∞ lΘtajφ a kladou Φty°i vajφΦka, znßme sluku lesnφ a sluΦku malou.

118.Sokolovitφ - Φele∩ se 13 rody, zastoupenß u nßs druhy, vyznaΦuje se velkou hlavou a zejkem v hornφ Φßsti zobßku. U nßs raroh velk² a ji╛nφ, sokol st∞hovav², po╣tolka obecnß, ji╛nφ a rudonohß, ost°φ╛ ji╛nφ a lesnφ.

119. Sovy - °ßd maso╛rav²ch, drav²ch, v∞t╣inou noΦnφch ptßk∙. Vzhledem k tomu, ╛e oΦi sm∞°ujφ dop°edu, majφ mal² zprn² ·hel a musφ otßΦet hlavou a╛ o 180 stup±∙. Tento °ßs zahrnuje nap°φklad rody sova, v²r, pu╣tφk, kalous, v²reΦek, s²Φek a s²c.

120. Srnec obecn² - nejmen╣φ evropsk² druh jelenovit²ch, °φje probφha v VII-VIII, srna mφvß 1-3 srnΦata, srnec vytloukß paro╛φ v IV-VI a shazuje v X-XI. P°i °φji mß srnec u sebe pouze jednu srnu a potΘ, co °φje usrny pomine, vyhledßvß dal╣φ °ijnou srnu.

121. St°apec - prodlou╛enß srst na p°edko╛ce samc∙ spßrkatΘ zv∞°e.

122. St°eΦkovitost - onemocn∞nφ spßrkatΘ zv∞°e vyvolanΘ nosohltanov²mi nebo podko╛nφmi st°eΦky, co╛ je st°edn∞ velk² hmyz, kladoucφ vajφΦka na srst zv∞°e ((podko╛nφ) nebo do nozder zv∞°e.

123. St°φ╛ - ust°elenΘ Φßsti pe°φ nebo strsti nalezenΘ na nßst°elu. Krom toho najdeme n∞kdy tΘ╛ t°φ╣╗ - co╛ jsou Φßsti kostφ na nßst°elu.

124. SvalovΦitost - trichinel≤za, nemoc, vyvolanß svalovcem stoΦen²m. Hostiteli jsou p°edev╣φm ╣elmy a prasata, ale i lidΘ. U zvφ°at probφhß tΘm∞° bez p°φznak∙, u lidφ je p°i silΘm napadenφ i smrtelnß. Obrana - vy╣et°enφ na svalovΦitost u st°elen²ch prasat, dokonalß tepelnß ·prava masa.

125. Tasemnice - vnit°nφ cizopasnφci nejr∙zn∞j╣φch druh∙ ╛ivoΦich∙ vΦetn∞ Φlov∞ka.

126. TatrΦ - mysliveck² nßzev pro ocas tet°eva, tet°φvka, dropa a krocana.

127. Tet°ev hlu╣ec - z °ßdu hrabav²ch, u nßs je stßle vzßcn∞j╣φ, a proto na n∞kolika lokalitßch probφhajφ pokusy o reintrodukci tohoto druhu do na╣φ p°φrody. Je celoroΦn∞ hßjen , tok probφha od b°ezna do kv∞tna. Dal╣φm druhem tohoto °ßdu je tet°φvek obecn², vyskytujφcφ se v p°φhraniΦnφch horsk²ch lesφch a ra╣elini╣tφch.

128. Tcho°i - drobnΘ lasicovitΘ ╣elmy, tcho° stepnφ se vyskytuje hlavn∞ v bezlesφch oblastech , tco° tmav² se jφm vyh²bß a ╛ije v lesφch , podΘl vodnφch tok∙ a i v blφzkosti lidsk²ch sφdel.

129. Tok - sexußlnφ chovßnφ zv∞°e pernatΘ.

130. Trofej - Φßst ·lovku, kterou si lovec ponechß jako upomφnku na lov. Jednß se o paro╛φ, zbran∞ divok²ch prasat, tatrΦe, tatrΦky, sluΦφ vous, st∞tka, k∙╛e aj.

131. ┌je∩ - nßvnada na zv∞°, uklßdanß do mφst, kam se mß zv∞° p°ivßbit a navyknout (p°i lovu medv∞da hlavn∞).

132.┌lomek - V∞tΘvka stromu, kterou p°edßvß lovci jeho doprovod. Lovφ -li sßm, musφ si sßm opat°it ·lomek. Nejprve se ulomφ del╣φ v∞tev, z nφ╛ Φßst se dß zv∞°i do svφrßku (klovce), druhß se vlo╛φ na vst°el a dal╣φ se nosφ (namoΦenß v barv∞) a╛ do veΦera, kdy byla zv∞° ulovena, na klobouku lovce.

133. Vydra °φΦnφ - ╣elma z Φeledi lasicovit²ch, a╛ 15 kg vß╛φcφ, Po ka≥kovßnφ v II-III mφvß po 60 dennφ b°ezosti 2-5 mlß∩at. Jejφ hlavnφ potravou jsou ryby, raci , drobnφ savci a hmyz. «ije v blφzkosti vod.

134. V²lo╛ - zv∞°, ulo╛enß do jednΘ Φi n∞kolika °ad po jednΘ leΦi.

135. V²°ad - mφsto, obvykle pokrytΘ chvojφm, na n∞m╛ se ulo╛φ ve╣kerß zv∞° na honu ulovenß podle stanoven²ch pravidel. Ka╛d² desßt² kus se o polovinu dΘlky t∞la povytßhne.

136. V²sada - v²r∙stek z lodyhy parohu, del╣φ ne╛ 2 cm, m∞°eno od povrchu lodyhy.Men╣φ v²r∙stek ne╛ 2 cm se naz²vß puk. Na jelenφm paro╛φ majφ v²sady nßzvy: oΦnφk, nadoΦnφk, vlΦnφk (v∞t╣inou chybφ), op∞rßk , koruna.

137.Vzteklina - virovΘ onemocn∞nφ zvφ°at, p°evß╛n∞ psovit²ch ╣elem, p°enosnΘ i na Φlov∞ka. Nßkaza mß ohniskovit² charakter. Po pravideln∞ provßd∞nΘ vakcinaci (ozdravovßnφ) podφl vztekliny v²razn∞ poklesl.

138. Zajφci - samostatn² °ßd savc∙, d°φve °azen mezi hlodavce, od nich╛ se li╣φ dal╣φm pßrem °ezßk∙, vyr∙stajφcφm za prvnφmi. Chybφ jim klφΦnφ kost, co╛ usnad≥uje pohyb. Zajφc polnφ byl na╣φ nejroz╣φ°en∞j╣φ zv∞°φ, v souΦasnosti jeho stavy kriticky poklesly vlivem mnoha faktor∙. ZajeΦky jsou plnΘ 42-44 dn∙ a mφvajφ 2-3 zajφΦata, ketzrß ihned po narozenφ majφ srst a vidφ. ZajeΦφ zv∞° pohlavn∞ dospφvß v 6 m∞sφci ╛ivota. V severnφ Φßsti Evropy a Asie ╛ije zajφc b∞lßk.

139. Zßlomek - v∞tΘvka stromu, nßpadn∞ umφst∞nß , kterß na n∞co upozor≥uje nebo n∞co sd∞luje.

140. Zß╣tita - p°irozen² nebo um∞l² kryt, brßnφcφ zv∞°i ve spat°enφ lovce (mlazina, v∞tve, maskovacφ plßtna), pou╛φvanß pri lovu na zßsedu (zp∙sob osam∞lΘho lovu, p°i n∞m╛ lovec ve vhodnΘm krytu zasedne u ·jedi , u nor, kali╣t∞, na ochozu apod.