RIO DE JANEIRO, 31. kv∞tna (╚N/Greenpeace) - Na poΦßtku letoÜnφho T²dne pro ₧ivotnφ prost°edφ p°edstavila mezinßrodnφ ekologickß organizace Greenpeace svou novou celosv∞tovou kampa≥ na zßchranu Amazonie. äBoj proti niΦenφ amazonsk²ch deÜtn²ch prales∙ bude jednou z hlavnφch priorit organizace Greenpeace p°i jejφm vstupu do novΘho tisφciletφ,ô uvedl Thilo Bode, v²konn² °editel Greenpeace International na tiskovΘ konferenci v Rio de Janeiru.
áááGreenpeace se chce v brazilskΘ Amazonii zam∞°it nejd°φve na niΦivΘ t∞₧ebnφ aktivity. Nedßvno zve°ejn∞nΘ studie identifikovaly t∞₧ebnφ pr∙mysl jako hlavnφ hrozbu pro pralesy nejen v Amazonii, ale na celΘm sv∞t∞. V novΘ zprßv∞ Greenpeace je identifikovßno vφce ne₧ 2500 d°eva°sk²ch spoleΦnostφ a velk²ch pil v celΘ Amazonii.
áááZprßva dßle popisuje 26 zahraniΦnφch nadnßrodnφch spoleΦnostφ, kterΘ v souΦasnΘ dob∞ v Amazonii operujφ. Podle brazilskΘ vlßdy je a₧ 80 procent veÜkerΘ t∞₧by d°eva v Amazonii ilegßlnφ.
áááJeÜt∞ v roce 1970 bylo 99 procent amazonsk²ch deÜtn²ch prales∙ prakticky nedotΦeno. Brazilskß vlßda odhaduje, ₧e od tΘ doby bylo v Amazonii vykßceno 553 086 ΦtvereΦnφch kilometr∙ pralesa, co₧ je oblast o velikosti Francie a sedmkrßt vφce ne₧ rozloha ╚eskΘ republiky. K dneÜnφmu dni je vykßceno ji₧ 14 procent vÜech brazilsk²ch prales∙. Destrukce navφc dßle pokraΦuje. Jen b∞hem poslednφch Φty° let byla vykßcena oblast o velikosti Holandska, Belgie a Lucemburska dohromady (77 285 ΦtvereΦnφch kilometr∙).
áááS postupn²m vyΦerpßvßnφm prales∙ jihov²chodnφ Asie a centrßlnφ Afriky se Amazonie stßvß cφlem nadnßrodnφch t∞₧a°sk²ch spoleΦnostφ, kte°φ v nφ vidφ hlavnφ zdroj tropickΘho d°eva pro p°φÜtφ dekßdy. T∞₧a°sk² pr∙mysl v Amazonii navφc otevφrß dve°e dalÜφmu niΦenφ zb²vajφcφch prales∙ tΘto oblasti. Cesty budovanΘ t∞₧a°sk²mi spoleΦnostmi umo₧≥ujφ dalÜφ formy niΦenφ pralesa, k nim₧ pat°φ chov dobytka nebo p∞stovßnφ soji.
áááKrom∞ protest∙ proti niΦivΘ t∞₧b∞ chce kampa≥ Greenpeace hledat tΘ₧ p°ijatelnΘ ekonomickΘ alternativy pro p∙vodnφ obyvatele Amazonie. äChceme, aby lidΘ vid∞li prales jako mo₧nost dalÜφho rozvoje a nikoliv jako jeho p°ekß₧ku,ô uvedl Roberto Kishinami, °editel Greenpeace Brazφlie. Kampa≥ se zam∞°φ na vyhledßvßnφ trvale udr₧iteln²ch ekonomick²ch alternativ, jako je sb∞r kauΦuku nebo prodßvßnφ ovoce a rostlin z pralesa od celkem 20 milion∙ lidφ, kte°φ v oblasti Amazonie ₧ijφ. äDoba, kdy jsme se na Amazonii dφvali pouze jako na rezervaci, je nenßvratn∞ pryΦ. Je z°ejmΘ, ₧e jakßkoliv snaha zachrßnit deÜtnΘ pralesy musφ °eÜit tΘ₧ otßzky trvale udr₧itelnΘho ekonomickΘho rozvoje,ô °ekl Kishinami.
áááGreenpeace vede v Amazonii kampa≥ ji₧ od roku 1992. Jako odpov∞∩ na aktivity Greenpeace vyhlßsila brazilskß vlßda moratorium na t∞₧bu mahagonu s cφlem chrßnit tento vß₧n∞ ohro₧en² druh d°eviny. Greenpeace nynφ hodlß svou p°φtomnost v oblasti Amazonie posφlit a jeÜt∞ tento t²den otev°e novou kancelß° ve m∞st∞ Manaus ve stßt∞ Amazonas.
áááPodle Greenpeace existuje n∞kolik zp∙sob∙, jak zabrßnit destrukci p∙vodnφch deÜtn²ch prales∙ v Amazonii. Sφ¥ chrßn∞n²ch oblastφ pralesa by m∞la b²t rozÜφ°ena. T∞₧ba v takov²chto zvlßÜtnφch oblastech by m∞la b²t povolovßna podle p°φsn²ch ekologick²ch a socißlnφch kritΘriφ. Rezervace urΦenΘ ke sbφrßnφ kauΦuku a ned°ev∞n²ch produkt∙ by m∞ly b²t zv∞tÜeny. Zßrove≥ by vÜak m∞lo b²t provedeno nßle₧itΘ vymezenφ oblastφ, v nich₧ ₧ije p∙vodnφ indißnskΘ obyvatelstvo.