KVILDA (okres Vimperk) 18. května (ČTK) - Lesníci začali v prvních zónách Národního parku Šumava kácet smrky napadené kůrovcem. O těžbě v dosud bezzásahových zónách rozhodl před měsícem ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Odborná veřejnost není v této otázce jednotná, což Kužvart připouští.
    "Diferencované zásahy v části prvních zón nejsou v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny ani se zákonem, kterým byl pak ustaven," reagoval dnes Kužvart na žalobu, kterou na něho v souvislosti se Šumavou podalo ekologické Hnutí Duha.
    Zásah podle něho funkci národního parku neznevažuje. "Úvaha by byla na místě, kdyby šlo o původní porosty a ne o monokulturu oslabenou imisemi," konstatoval Kužvart na improvizované tiskové konferenci v šumavské lokalitě Ztracená slať.
    Pokud by byly šumavské lesy ponechány napospas kůrovci, jak tomu chtějí ekologové, za 200 až 300 let by zde vyrostl původní les. Mezi tím by však oslabená schopnost krajiny zadržovat vodu mohla podle Kužvarta ohrozit při přívalových deštích celé povodí Vltavy.
    Základním cílem zásahu je zpomalit rozpad ekosystému a umožnit přírodě rychlejší přirozenou obnovu lesa. Platnost Kužvartova rozhodnutí je omezena koncem letošního roku. Poté bude provedena důkladná analýza zásahu a posouzen další postup. Množství asanovaných kmenů v prvních zónách lze podle mluvčího parku Zdeňka Kantoříka jen odhadnout. Mluvčí v této souvislosti upozornil, že napadené stromy by po uschnutí i bez provedeného tlumení škůdce padly jako suché do pěti až deseti let.
    V odborných diskusích vedených v tomto roce na různých úrovních se proti kácení v bezzásahových zónách postavil vedle Hnutí Duha Entomologický ústav Akademie věd ČR. Pro razantní zásah proti škůdci je většina odborné lesnické veřejnosti.