Správa šumavského parku nesouhlasí
s pokutou za likvidaci kůrovce "Je to absurdní situace, protože ze zhruba 2600 krychlových metrů kůrovcem napadených stromů, které jsme podle inspekce neasanovali, je zhruba 2400 metrů v první zóně číslo 124 - Trojmezná. Zde však zásahy znemožnila loňská blokáda ekologů, která trvala od 27. července do 21. září," vysvětlil Žlábek. Správa parku podle něj bude činit veškeré právní kroky včetně případné soudní žaloby k tomu, aby zhruba devět desetin pokuty uhradili ekologové, kteří za vytýkané nedostatky v tomto rozsahu nesou odpovědnost. "Uznáváme, že chybami našich pracovníků zůstalo v parku (mimo Trojmezné) neasanováno zhruba 230 kůrovcem napadených stromů. Vezmeme-li v úvahu, že loni jsme porazili na 90.000 `kůrovcových` stromů, pak je 230 stromů miminální chyba, která zaslouží spíš uznání, než uložení pokuty," poznamenal Žlábek. Podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí Duha, jež bylo jedním z organizátorů loňské blokády, je uložení pokuty za zónu Trojmezná právním pochybením České inspekce životního prostředí. "V tom se správou parku shodujeme. Správa není povinna kácet (napadené stromy) v prvních zónách a není ji tedy možné pokutovat za to, že tam nekácí. Stejně jako správa parku se Hnutí Duha proti rozhodnutí inspekce odvolá. Považujeme je totiž za právně nesmyslné," řekl dnes Kotecký ČTK. Přesto uložení pokuty označil za poměrně oprávněné. "Správa šumavského parku nezvládala likvidaci kůrovcové kalamity zejména proto, že zasahovala v pralesovitých porostech prvních zón, kde to nebylo potřeba. Přitom nestíhala kácet napadené stromy ve druhých zónách, kde tyto zásahy byly potřebné," vysvětlil. Vichřice pod Jeseníky porážela
stromy Stromy ve trech prípadech padly do cesty také vlakovým soupravám. Pet stromu popadalo na trati Tremešná - Osoblaha, další dva mezi Domašovem a Moravským Berounem na trati Olomouc - Krnov a poslední zastavení dopravy zpusobila vichrice mezi stanicemi Kravare a Chuchelná. "Vlaky nemely vetší zpoždení než hodinu," ubezpecil dispecer Ceských drah v Ostrave. Poryvy vetru komplikovaly sportování i lyžarum v Jeseníkách. Podle Horské služby musel provozovatel napríklad na Cervenohorském sedle uzavrít témer všechny vleky, aby nevystavil lyžare nebezpecí. Meteorolog ze stanice Cervená u Libavé, která je nejblíž pohorí Jeseníku, CTK rekl, že i v nižších polohách vítr dosahoval síly vichrice. "V nekterých údolích a na horách mohl v nárazech dosáhnout i pres sto kilometru v hodine." Za předčasné kácení na Cibulce
hrozí firmě pokuta Vlastníci pozemku na Cibulce vykáceli v sobotu dopoledne za asistence bezpečnostní agentury podle ekologického sdružení Děti Země 180 stromů a keřů. Přivolaní inspektoři se na místo dostali až za pomoci policie. Výsledkem následného dvouhodinového jednání byla podle ekologů dohoda na dnešním došetření celé záležitosti. Společnost Metrostav-Intertrade, která chce na pozemku stavět byty, už inspekci kontaktovala. Tiskové prohlášení k případu se však chystá vydat v úterý, řekl dnes ČTK pracovník společnosti Tomáš Hlaváček. Ve správním řízení bude podle něj vystupovat pouze firma Intertrade jako vlastník pozemku na Cibulce. Ekologové vystupující proti projektu požadují změnu výstavby komplexu Cibulka tak, aby sídliště o kapacitě asi 120 bytů nenarušovalo krajinný ráz a nezhoršilo životní prostředí lokality. Předseda Dětí Země Jindřich Petrlík v sobotu uvedl, že by tam měly stát nanejvýš čtyřpodlažní domy, zatímco současný projekt předpokládá výstavbu pěti až šestipatrových budov. Ekologové soudí, že výstavba sídliště podle současného projektu by přírodní park Košíře-Motol vážně poškodila. Horvát: Odmítáme tvrzení, že
Tisu neotrávil kyanid "Považuji za obzvláště nezodpovědné, že oficiální experti nebo představitelé rumunské vlády činí taková prohlášení," prohlásil Horvát v rozhovoru pro agenturu AFP a současně odmítl opakovaná rumunská tvrzení, že maďarská strana ekologické škody způsobené kyanidem přehání. Mluvčí maďarského ministerstva zahraničí rovněž reagoval na rumunská obvinění, že Maďarsko samo způsobilo rozsáhlé vymírání ryb v Tise a Szamosi, když do řek vylilo dezinfekční prostředek, který měl neutralizovat kyanid. "Žádná analýza dosud neprokázala, že ryby prezentované jako oběti kontaminace z dolu Aurul v Rumunsku byly skutečně usmrceny kyanidem," prohlásil ve čtvrtek představitel rumunského ministerstva ochrany životního prostředí George Lazea. Na toto tvrzení dnes rozhořčeně reagoval mluvčí maďarského ministerstva životního prostředí Gábor Koller. "Maďarsko odmítá obvinění, podle něhož vylilo do vody kyanid, dezinfekční prostředek nebo jinou chemikálii. Maďarsko není sebevrah a neničí své vlastní řeky na léta dopředu," prohlásil Koller. "Je skutečností, že když masy kyanidu dospěly do Maďarska, byl jeho obsah 180krát vyšší než bezpečnostní limity. To je východisko. Nedomnívám se, že to (zpochybňování maďarských údajů)) je korektní a považuji za nezodpovědné a cynické, když někdo zpochybňuje tyto maďarské údaje," uvedl dále Koller. Horvát rovněž připomněl, že v memorandu, které 10. února podepsal rumunský ministr ochrany životního prostředí Romica Romescu spolu se svým maďarským protějškem Pálem Pepó, Rumunsko uznalo, že ekologická katastrofa byla způsobena protržením odkalovací nádrže dolu Aurul. Maďarští odborníci také připomínají, že chemikálie nebylo možno do Tisy a Szamose lít již proto, že tyto řeky byly během ekologické katastrofy zamrzlé. Kniha `Amatérská jeskyně` mapuje
jeskyně ČR Uvedl, že se jedná o odbornou monografii, která na 232 stranách shrnuje výsledky práce speleologů, geologů a dalších odborníků v tomto rozsáhlém jeskynním systému. Celé dílo je rozčleněno do 17 kapitol a doplněno barevnými fotografiemi. Kromě toho má kniha šest samostatných mapových příloh. Jsou zde detailně popsané všechny části jeskyně, včetně nových objevů a nově prozkoumaných komínů, vysvětlil Sirotek. Kniha prý obsahuje vyčerpávající geologickou i biospeleologickou dokumentaci celé lokality. "Protože se jedná o úzce zaměřenou publikaci, nebylo možné zajistit její vydání z vlastních prostředků," řekl Sirotek a dodal, že vydání knihy v nákladu 600 výtisků umožnil grant ministerstva životního prostředí. Křest knihy se uskuteční v sobotu 26. února v 11:30 v Eliščině síni Sloupsko- šošůvských jeskyní za účastní mnoha autorů a dalších odborníků, kteří se na výzkumu podílejí. Biomasa v Peklově Vysoká účast na tématickém dnu v Peklově potvrdila narůstající zájem o fytoenergetiku. Přibývá zájemců o pěstování energetických rostlin z řad zemědělců. Přímo na Peklově bylo přítomno několik farmářů vážně uvažujících o pěstování energetických rostlin. Zájem projevují také studenti zemědělských škol, kteří navštěvují podobné akce ve stále větším počtu. Rovněž přítomnost novinářů, zejména ze zemědělského tisku, svědčí o aktuálnosti problematiky energetických rostlin. Další akcí CZ BIOMu je mezinárodní konference "Technika a technologie pro nepotravinářské využití půdy a její udržování v klidu", která proběhne 5. dubna na Brněnském výstavišti při příležitosti veletrhu Techagro. Valné hromady v tomto týdnu: Ekologové kritizují kácení stromů
s kůrovcem v šumavském parku "Příčinou uvažovaného nárůstu zásahů ale není šíření kůrovce do dosud nepostižených lokalit Šumavy. Může jím být jedině neúčinnost zásahů tam, kde se již loni kácelo. Pokud by zásahy byly efektivní, měly by vést k útlumu kůrovce, nikoli k jeho rozšíření," tvrdí Bláha, jenž byl jedním z mluvčích loňské ekologické blokády v šumavském pralese Trojmezná. Loni podle něj správa parku rozhodla o kácení v prvních zónách na celkové rozloze 1852 hektarů, letos navrhuje zásahy na 2100 hektarech. Podle mluvčího správy šumavského parku Zdeňka Kantoříka se efektivita loňských zásahů projeví až při letošním jarním rojení kůrovce. "Povolení zásahů i v letošním roce vytváří právní možnost k tomu, abychom v případě potřeby mohli proti kůrovci zasáhnout. Přitom v drtivé většině zřejmě půjde o provedení korekcí, třeba jen o poražení několika napadených stromů v určité lokalitě," vysvětlil Kantořík ČTK. Loni bylo v prvních zónách parku poraženo 10.000 krychlových metrů "kůrovcových" stromů, letos by měl být tento objem nižší. Zásahy by měly začít zhruba v druhé polovině května, aby se kůrovec z čerstvě napadených stromů nerozlétl a nenapadl další porosty, dodal mluvčí. Připomněl, že v důsledku loňské téměř dvouměsíční blokády ekologů zůstalo v první zóně číslo 124 - Trojmezná stát zhruba tisíc napadených stromů, tedy na 2500 krychlových metrů dřevní hmoty. Kůrovec z nich letos může napadnout nejméně trojnásobek dosud zdravých stromů. 20. století bylo nejteplejší
za posledních 500 let Od roku 1500 se průměrná teplota zvýšila přibližně o 1 stupeň Celsia. Experti říkají, že polovina tohoto růstu nastala ve 20. století. Ze stránek Independent přeložil Vít
Skála
Esmeralda odmítá odpovědnost
za Tisu "Poučili jsme se (z katastrofy) a musíme jednat," prohlásila Wallströmová poté, co si u maďarského města Szölnök na břehu Tisy prohlédla následky kyanidové skvrny. "Zahájím práce na plánu, který v budoucnosti umožní předcházet podobným incidentům a zaplní díry v legislativě," konstatovala komisařka. Ujistila, že Evropská unie (EU) pomůže Maďarsku i Rumunsku s odstraněním následků znečištění a mohla by podpořit obě země při vymáhání odškodného. "Kdokoli je odpovědný za zamoření, měl by platit... to je naše výchozí stanovisko," řekla Wallströmová. Naznačila přitom, že EU zřejmě neposkytne finanční pomoc na odstranění škod v povodí řek. Obecně se má za to, že kyanid se do řeky Tisy dostal rumunským přítokem Somošem protékajícím kolem zlatého dolu v Baia Mare, kde došlo 30. ledna k havárii a pravděpodobně také úniku kyanidu do vody. Z Tisy se jed dostal do Dunaje. Kyanid zahubil jen v maďarské části Tisy asi 80 tun ryb a podle ekologů těžce poškodil celý potravinový řetězec v povodí. Důl Baia Mare vlastní rumunský stát a australská společnost Esmeralda. Její šéf však dnes v prohlášení pro australskou burzu uvedl, že dosud neexistují žádné důkazy prokazující, že k zamoření řek došlo v důsledku havárie na přehradě v Baia Mare z 30. ledna. Ujistil, že jakmile australští odborníci předloží kompletní zprávu o situaci ve zlatém dolu, zajistí její plné zveřejnění. Dodal, že vítá informace o tom, že do oblasti směřují nezávislí odborníci OSN a EU, aby prozkoumali možnosti úniku kyanidu z dolu. Lítost nad katastrofou dnes vyjádřil rumunský ministr pro životní prostředí Romica Tomescu. "Rumunsko nikdy nechtělo rozsah incidentu skrývat, nebo tajit," dodal. Připustil, že k zamoření řeky došlo ve špatné době, kdy Rumunsko usiluje o členství v EU. "Musíme dokázat, že stojí za to investovat u nás," řekl ministr. Jeho prohlášení podráždilo šéfa úřadu pro rumunské vodní toky Petreho Marinesca. Podle jeho názoru ryby v Tise neuhynuly kvůli kyanidu, ale velké koncentraci chemické látky, chlornanu sodného, používané při jeho neutralizaci. Šumavský park uložil pokutu 72
ekologům "Účastníci blokády se totiž dopustili přestupků proti zákonům o lesích a o ochraně přírody a krajiny. Neoprávněně vstupovali do první zóny parku a zdržovali se na místech, kde je vzhledem k lesním pracím přítomnost nepovolaných osob vyloučena," řekl dnes ČTK mluvčí správy parku Zdeněk Kantořík. Ekologové podle něj byli většinou pokutováni 1000 korun, ti z nich, kteří na nepovolených místech také nocovali, pak dvojnásobkem této částky. Polovina těchto peněz náleží podle zákona obci, v tomto případě obci Nová Pec, druhá polovina Státnímu fondu životního prostředí. Správa parku podle Kantoříka v tomto případě zvolila zkrácené, takzvané příkazní řízení, v němž dotčené osoby obdrží příkaz k zaplacení pokuty a poštovní poukázku. Pokud proti příkazu podaly v zákonem stanovené lhůtě odpor, následovalo běžné správní řízení. Podle ředitele správy šumavského parku Ivana Žlábka zůstalo v první zóně číslo 124 - Trojmezná kvůli blokádě neskáceno zhruba tisíc napadených stromů, tedy na 2500 krychlových metrů dřevní hmoty. Kůrovec z nich může napadnout nejméně trojnásobek dosud zdravých stromů. "Podle znaleckého posudku překročily ekologické škody v důsledku blokády 15 miliónů korun," tvrdí Žlábek. To ovšem jednoznačně odmítá vedoucí lesního programu Hnutí Duha Jaromír Bláha, jeden z mluvčích loňské blokády. "Ohrazuji se proti tomu, že blokáda způsobila ekologické škody. Ty by byly vznikly realizací zásahů, protože to, co první zóna (parku) chrání by bylo pokácením stromů narušeno," řekl dnes Bláha ČTK. Připomněl, že posudek, na který se ředitel Žlábek odvolává, sám nečetl a nemůže se tedy vyjádřit k jeho obsahu. Správa šumavského parku čeká
na vyřízení trestního oznámení "Určitě není dobře, že Okresní státní zastupitelství v Prachaticích nechává jenom na nás, jak se k další blokádě a jejím účastníkům zachováme. Do dnešního dne nám totiž nesdělilo, zda se ekologové loňskou blokádou dopustili či nedopustili trestného činu," řekl dnes ČTK ředitel správy šumavského parku Ivan Žlábek. Připomněl, že blokádou způsobené ekonomické škody činí 100.000 a ekologické škody podle znaleckého posudku více než 15 miliónů korun. "Přitom Inspekce životního prostředí s námi vede správní řízení za to, že jsme v pralese Trojmezná, kde byla loni blokáda, nezpracovali zhruba 1000 stromů napadených kůrovcem. Nyní očekáváme, že nám uloží poměrně vysokou pokutu, která se řádově může pohybovat až v miliónech korun," uvedl Žlábek. "Je to trochu absurdní. Přestože má správa parku plnou odpovědnost za likvidaci kůrovce, tady je tato její odpovědnost v důsledku blokády trochu zpochybněna," poznamenal. Prachatická okresní státní zástupkyně Radmila Frašková potvrdila, že šetření ohledně trestního oznámení dále pokračuje a mělo by zřejmě skončit v březnu. "Prvotní problém je v tom, že dosud se nepodařilo zjistit, co je lepší - zda (v šumavském parku) kácet či nekácet. Tady se totiž rozcházejí odborná stanoviska. Pokud to nevyřešíme, nemůžeme přistoupit k vyvození trestní odpovědnosti," řekla Frašková novinářům. Rumunsko začalo s čištěním Somoše Ekologové dnes oznámili, že rozbory prokázaly vyšší než přípustnou koncentraci těžkých kovů v jugoslávské části Tisy. Ekologická katastrofa způsobila uhynutí mnoha tun ryb a vážně poškodila celý ekosystém povodí. Podle představitelky rumunského ministerstva životního prostředí Liliany Maraové rumunští odborníci sypou do řeky Somoš v místě znečištění velké množství chlornanu sodného, který neutralizuje kyanid. Maraová uvedla, že aktuální koncentrace kyanidu v rumunském přítoku Tisy je 0,19 miligramu na litr vody, což je 19krát více, než povoluje limit. V přecházejících dnech byla údajně zjištěna koncentrace až 0,33 miligramu na litr. Obnovitelné zdroje energie -
spolupráce a integrace Seminář zahájil Jaroslav Váňa předseda CZ BIOMu, který zdůraznil dominantní roli biomasy v rozvoji OZE. Biomase se přičítá až 80%-ní podíl na růstu využívání OZE. To však neznamená, že v budoucnosti hrozí energetický monopol biomasy. A to zejména díky decentralizovanému využívání tohoto zdroje energie, kdy např. obce vlastnící centrální výtopnu na biomasu si sami pěstují na zemědělsky nevyužívaných plochách energetické plodiny a jsou tak energeticky zcela či částečně soběstačné. Nemusí však jít pouze o výtopnu na biomasu. Do stávajících roštových a fluidních kotlů na uhlí je možné biomasu přidávat, což vede ke snížení emisí, o čemž informovala Dagmar Juchelková z Vysoké školy báňské. Tento způsob energetického zhodnocování biomasy není investičně náročný. Pod pojmem biomasa se skrývají nejenom pevná biopaliva - štěpky, pelety, brikety, piliny, sláma balíkovaná, volně ložená atd., ale i paliva plynná a kapalná o nichž hovořil Jaroslav Kára z Výzkumného ústavu zemědělské techniky. Z plynných biopaliv je nejdůležitějším bioplyn, který může být vyráběn z exkrementů hospodářských zvířat, bioodpadu a testuje se i možnost využití fytomasy některých rostlin. Získaný bioplyn se většinou spaluje v kogeneračních zařízeních za produkce elektřiny a tepla. Z kapalných biopaliv se v ČR využívá zejména bionafta, ale začíná se prosazovat i bioetanol, který je hlavním zdrojem pro výrobu ETBE (etyl-terc-butyléteru), jímž by měl být v dohledné době nahrazen MTBE (metyl-terc-butyléter) vyráběný z ropy a používaný pro zvýšení oktanového čísla a obsahu kyslíku v bezolovnatých benzinech. Tato náhrada by v ČR znamenala potřebu 50 tisíc tun bioetanolu, což by znamenalo využití 17 - 45 tisíc ha zemědělských ploch, jež leží v současnosti ladem. Biomasa si však, zejména na vesnicích, sama nevystačí. Proto se začínají rozvíjet malé solárně-biomasové komplexy, o kterých se zmínil Ladislav Michalička ze Společnosti pro solární energii. Širšímu rozvoji takovýchto řešení však podle Josefa Matyáše z firmy Bohemia solar brání příliš složitá administrace žádostí o státní dotaci, kdy pro instalaci tohoto zařízení, i třeba do rodinného domku, je vyžadován energetický audit. V Brně vznikl nový ekologický
projekt Adoptujte strom! Peníze mohou zájemci posílat na konto brněnské Investiční a poštovní banky číslo 152343168/5100, variabilní symbol 993. "Projekt je určen lidem i různým společnostem, které se nemohou aktivně podílet na výsadbě stromů. Každý z dárců získá certifikát a zájemci si vypěstovanou sazenici budou moci také osobně zasadit," uvedl Růžička. Doplnil, že sbírka poslouží k výsadbě stromů nejen v lesích, ale i ve městech a obcích. Podle ekologů je úbytek lesů na území ČR nejcitelnější zejména v Krkonoších a v Jizerských a Krušných horách. Málokdo z lidí si uvědomuje, jak jsou stromy pro existenci všech živočichů důležité, řekl Růžička. Připomněl, že produkují kyslík, snižují hluk, brání erozi půdy a zachycují škodlivý prach. Nadace Partnerství loni v ČR přispěla k výsadbě 54.000 stromků, podpořila jejich sázení v Jizerských horách, u obce Vlkoš na Hodonínsku i v Moravském krasu. Zájemci o akci Adoptujte strom! získají bližší informace v brněnském sídle nadace v Panské ulici. Další blokáda šumavského národního parku? ČESKÉ BUDĚJOVICE/VIMPERK (okres Prachatice) 14. února (ČTK) - Ekologové vážně uvažují o tom, že i letos budou v některých lokalitách prvních zón Národního parku Šumava bránit dřevorubcům v kácení stromů napadených kůrovcem. V rozhovoru pro ČTK to dnes řekl vedoucí lesního programu Hnutí Duha Jan Bláha. "Nic totiž nenasvědčuje tomu, že správa parku změní svůj přístup k likvidaci kůrovcové kalamity. Pokud k blokádě přistoupíme, bude rozsáhlejší než loni; zúčastní se jí více lidí, bude trvat déle a zasáhne více míst. Odborníci se totiž shodují, že ekosystém nejcennějších prvních zón parku spíše rozvrátí lesnické zásahy než kůrovec," vysvětlil Bláha, který byl jedním z mluvčích účastníků loňské blokády. Ekologové tehdy od 27. července do 21. září bránili lesním dělníkům v kácení stromů napadených kůrovcem v šumavském pralese Trojmezná. Podle předběžných odhadů správy parku tak vedle ekonomických škod řádově ve statisících korun způsobili i škody ekologické, jejichž rozsah bude možno zjistit až na jaře. Až tehdy totiž podrobné šetření v terénu ukáže, kolik dalších stromů napadl kůrovec, který vylétl z loni nepokácených stromů. Správa parku letos ministerstvu životního prostředí navrhne, aby svůj souhlas s omezenými zásahy proti kůrovci prodloužilo i na letošní rok, řekl dnes ČTK její mluvčí Zdeněk Kantořík. "Zásahy v prvních zónách se budou zřejmě opakovat. Letos přitom půjde hlavně o dohledání čerstvě (kůrovcem) napadených stromů, přičemž práce by mohly začít v druhé polovině května," uvedl Kantořík. Wallströmová se seznámí se situací
na Tise Wallströmová chce posoudit možnosti pomoci Evropské unie při odstraňování následků havárie, které jsou podle maďarských odborníků srovnatelné s následky havárie ukrajinské jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986. Podle mluvčí by v nejbližší době mohla unie poskytnout přinejmenším své odborníky, kteří by se podíleli na zhodnocení škod a možností jejich odstranění. "V současné době také zkoumáme, zda by finance ze strukturálních fondů mohly být v rámci předvstupní pomoci poskytnuty na odstranění této katastrofy," řekla mluvčí. Dodala, že Evropská komise dosud v této souvislosti neobdržela žádnou žádost Maďarska ani Rumunska o pomoc. Únik kyanidu, který hubí nejen ryby, ale všechny živé organismy, způsobila pravděpodobně 30. ledna havárie na přehradě u zlatého dolu Baia Mare poblíž rumunského města Oradea. Kyanidový roztok, jenž se využívá k oddělení zlata od horniny, se dostal do tamní řeky, která přivádí vody do maďarské Tisy. Ta pak pokračuje na srbské území, kde se vlévá do Dunaje. Australská těžební společnost Esmeralda, která vlastní v Baia Mare 55 procent akcií dolu, dnes oznámila, že vyslala do zlatého dolu zvláštní tým ekologů, který má prokázat, že firma nenese za havárii odpovědnost. Podle mluvčího společnosti Esmeralda úhyn ryb v Tise a v Dunaji nezpůsobil kyanid. Kužvart nabízí pomoc při monitorování
kyanidu "Pomoc by měla přijít včas, měla by být kvalitní a také žádaná od postižené země," řekl dnes Kužvart novinářům. Kyanid, který unikl z nádrže kolem 30. ledna, zničil život v 600 kilometrech řek. Havárie na dole Baia Mare australské firmy Esmeralda, která v ČR nepůsobí, je označována za nejhorší ekologickou katastrofu po havárii jaderného reaktoru v ukrajinském Černobylu z roku 1986. "Pro přírodu to znamená katastrofu, nám nebezpečí nehrozí nehrozí, je to spíše upozornění, abychom dbali na princip předběžné opatrnosti," uvedl ministr, který není nakloněn těžbě a průzkumu zlatých ložisek v České republice. Stejnou metodu, jakou australská firma využívala v Baia Mare, chtěla v Kašperských Horách na Šumavě použít těžařská firma TVX Bohemia důlní, její projekt však ministerstvo nepovolilo "kvůli porušování zákonů země". Pomocí kyanidu se mělo těžit i v lokalitě Mokrsko, proti záměru se postavili ekologové a místní obyvatelé. "Kdyby se tam stala taková havárie, Vltava by byla mrtvou řekou," konstatoval Kužvart. "Metoda patří ke standardní výbavě získávání kovů, její bezpečnost závisí na úrovni zabezpečení všech kroků a transportu rizikové látky. Ve státech, kde jsou podmínky definovány méně opatrně, je pravděpodobnost havárie větší," vysvětlil ředitel geologického odboru Kužvartova resortu Zdeněk Venera. Na vysoké úrovni jsou podle něj bezpečnostní opatření například na Novém Zélandu. Firma Esmeralda, která vlastní důl společně s rumunským státem, se zatím k havárii nepřihlásila. Do dolu vyslala tým ekologů, který má prokázat, že společnost nenese odpovědnost za únik kyanidu. Život se do postižených toků vrátí podle odhadů za pět let. Australani popírají ničení Tisy
a Dunaje Podle agentury Beta kyanid již zamořil Dunaj na srbském území. Očití svědci údajně hlásili, že na řece viděli místa "celá bílá od břich mrtvých ryb". Obecně se má za to, že kyanidová skvrna má původ v rumunsku, kde 30. ledna došlo k havárii na přehradě u zlatého dolu Baia Mare poblíž města Oradea. Kyanidový roztok, jenž se využívá k oddělení zlata od horniny, se dostal do tamní řeky, která přivádí vody do maďarské Tisy. Ta pak pokračuje na srbské území, kde se vlévá do Dunaje. Australská těžební společnost Esmeralda, která vlastní v Baia Mare 55 procent akcií dolu a 45 procent vlastní rumunský stát, dnes oznámila, že vyslala do zlatého dolu zvláštní tým ekologů, který má prokázat, že firma nenese odpovědnost za únik kyanidu do řeky. Ekologové dorazí do Rumunska v úterý. Podle mluvčího společnosti Esmeralda úhyn ryb v Tise a v Dunaji nezpůsobil kyanid. Záběry televizní stanice CNN a maďarské televize ukázaly, že ryby po vytažení na břeh sebou pořád mrskaly, konstatoval mluvčí Chris Codrington. "Pokud by šlo o otravu kyanidem, byly by mrtvé. A když jsou mrtvé ryby v Maďarsku, proč nebyly hlášeny v Rumunsku, kde se přehrada nachází?" dotázal se mluvčí. Bělehrad oznámil, že za škody způsobené kyanidem se u mezinárodního soudu bude domáhat kompenzací. Kyanidem otrávená Tisa je vážným problémem také pro srbské zemědělce, protože její vody využívají k zavlažování polí. "Tisa byla usmrcena. Ani bakterie nepřežily... Je to skutečná katastrofa," prohlásil v neděli srbský ministr pro životní prostředí Branislav Blažić. Podle jeho slov obnova života v řece si vyžádá nejméně pět let. Podle rumunského ministra pro životní prostředí Antona Vlada jsou informace o následcích úniku kyanidu nadsazené. "Mám dojem, že to je zveličené," řekl dnes ministr. Podle jeho názoru až skvrna dosáhne Dunaje, rozptýlí se, protože tato řeka má desetkrát více vody než Tisa. Podle jugoslávské agentury Tanjug v sobotu v poledne byla koncentrace kyanidu v místě, kde Tisa přechází z Maďarska na území Jugoslávie, 0,07 miligramu na litr. Ještě v ranních hodinách však koncentrace údajně dosahovala 0,20 miligramu na litr. |
|
Vietnam redukuje plánovaná zalesnění Minulý rok Vietnamská vláda nastartovala program s jehož pomocí měla dosáhnout 5 milónů ha lesní půdy do roku 2010. Ale ministr zemědělství a regionálního rozvoje řekl, že cíl musí být snižen asi o 3 milióny ha. Nové zalesnění a redukce chudoby v lesních oblastech jsou základním předpokladem rozvoje Vietnamu. Vietnam ztratil milióny hektarů lesa kvůli válce, příliš extensivnímu hospodařením a kvůli získávání orné půdy. Program vlády pro rozvoj lesnictví zahrnuje podporu místních zalesňovacích a výchovných prací včetně vzdělávání občanů. Dle BBC World Service zpracoval Vít
Skála
Hon na hybrida vlka a psa Svein Nic Norberg, ředitel pro "Nature Management", přímo z lesa pomocí mobilního telefonu agentuře Reuters sdělil podrobnosti. "Máme před sebou extrémně těžký úkol. Může nám to zabrat týdny nebo i měsíce. Vlci mohou klidně ujít 200 km během 24 hodin a nedostatek sněhu v oblasti nám ztěžuje sledování stop. Navíc musíme dávat velký pozor, abychom nezastřelili ostatní vlky, kteří jsou v Norsku přísně chráněni." Vlci v Norsku vyhynuli v roce 1940. V posledních několika letech se Norské úřady snaží vlky do volné přírody vrátit. Genetický rozbor mláděte vlka, který byl sražen automobilem v nedávných dnech ukázal, že se jedná o křížence vlka a psa. Aby se zabránilo šíření těcho "geneticky nevhodných" jedinců v přírodě, je potřeba všechny ostatní mláďata ze stejného vrhu zastřelit. Čtyři ostatní hybridní mláďata včetně jejich čistokrevné matky již byly lokalizovány. Otec - pes - zatím nebyl identifikován. dle agentury Reuters.zpracoval Vít Skála |
|
AssiDomän prodá Štětí Změna vlastníka se nijak nedotkne rozvojových záměru Sepapu, který podle předběžných výsledků skončil loňský rok s tržbami téměř šest miliard korun a letos očekává tržby přes sedm miliard korun. Tato transakce by měla zvýšit hodnotu společnosti pro akcionáře neboť přeskupování kapitálu zpravidla přináší efektivnější hospodaření. Konečná smlouva by měla být podepsána nejdříve na jaře. Frantschach patří k předním evropským společnostem ve dřevozpracujícím průmyslu s ročním obratem 1,5 miliardy EUR. Je významným výrobcem průmyslových pytlů, flexibilních obalů a vysoce kvalitních kancelářských papírů. dle HN z 4. 2. zpracoval Vít Skála
|
|
Fytoenergetika v Peklově Česká republika se připojila k závazkům EU o snižování emisí skleníkových plynů, stejně jako se snaží i o zvyšování podílu OZE. V současnosti pochází 1,5% z celkové energetické spotřeby ČR z OZE, což by se mělo do roku 2010 zvýšit na 3,5%. Hlavním OZE je v ČR i EU biomasa*, jejíž podíl v rámci OZE činí zhruba 2/3 (v EU i ČR). Teoretický potenciál fytoenergetiky v ČR je odhadován na 10% z celkové energetické spotřeby, z čehož 6% činí odpadní fytomasa (dřevo, sláma, bioodpad apod.) a 4% cíleně pěstované rostliny (energetické byliny - krmný šťovík, některé slézy, topolovka, technické konopí atd. a rychlerostoucí dřeviny - zejména topoly a vrby). Pěstování rostlin pro energii řeší rovněž problémy nevyužívaných zemědělských půd, kterých je v současné době kolem 1 mil. ha, zvyšuje počet pracovních příležitostí v regionech, snižuje energetickou závislost státu i obcí a při citlivém včlenění plantáží do krajiny má jen nepatrný negativní vliv na životní prostředí. Pěstování rostlin je v ČR zatím pouze v počátcích. Energetické byliny jsou pěstovány zejména na rekultivovaných plochách důlních výsypek, u výzkumných ústavů apod. Rychlerostoucí dřeviny se prosazují maličko rychleji. Sklizeň první zralé plantáže v ČR začne 22. února tohoto roku. Při této příležitosti bude pořádat Pěstitelská sekce CZ BIOMu tématický den Peklov 2000, na němž budou předvedeny různé metody sklizně, zpracování i využití fytomasy. * Správněji fytomasa, jelikož předpona bio se vztahuje k veškeré organické hmotě vytvořené biologickými procesy, zatímco fytoenergetika využívá v současné době pouze rostlinnou biomasu, tedy fytomasu. Běžně užívaným termínem je však biomasa (angl. biomass, něm. die Biomasse). Antonín Slejška
|
|
Kužvart otevřel výstavu o svém
úřadu v Národním zemědělském muzeu Vedle zprávy o činnosti nejvyššího úřadu České republiky v oblasti ochrany životního prostředí podává výstava vybraná data a události z historie ochrany životního prostředí v Čechách a na Moravě od 40. let a údaje o stavu jednotlivých složek životního prostředí. Do budoucnosti míří informace o přípravách na vstup do Evropské unie v této oblasti. Expozice bude v muzeu otevřena od středy do 3. března a po celou dobu jejího trvání ji budou doprovázet další programy. Každou středu zde bude pro školy připravovat program sdružení pro ekologickou výchovu Tereza. Čtvrtky budou vyhrazeny seminářům ministerstva životního prostředí. První bude věnován ekologické osvětě. Na dalších seminářích se budou pracovníci ministerstva vykládat o ekologických aspektech energetiky, problematice vstupu České republiky do EU a odpadech. |
|
Dokumentaristka
Třeštíková sledovala ekology "Jde o úvahu o alternativním způsobu života i o složitosti jeho prosazování ve skutečném žití. O chuti změnit ustálené zvyky a víře ve smysluplnost vlastního konání a nakonec i o nezlomnosti tváří v tvář nezdarům," řekla režisérka po dnešní pracovní projekci v Praze. Hrdinové filmu, manželé Lenka a Míra Hřibovi, byli zanícenými aktivisty, pořádali demonstrace proti jaderným elektrárnám a dálnicím. V určité chvíli však začali pochybovat o efektivitě svého počínání. Rozhodli se nikoli mluvit, vykřikovat a demonstrovat, ale činit a dennodenně ekologicky žít. A tak koupili skromnou samotu v Českém středohoří a svůj život zařídili tak, aby jejich nároky na přírodu byly minimalizovány. Ze samoty se však poté odstěhovali do blízkosti Semil, i když ze svých původních cílů neslevili. Nezdarem však skončil jejich projekt na kompostování odpadů, Semilští neprojevili zájem ani o možnost bezplatného moštování. A tak Hřibovi dál hledají vstřícné duše... |