Správa Národního parku Šumava
podporuje petici ekologů Členové petičního výboru, mezi nimiž jsou například předseda komise pro životního prostředí Akademie věd ČR Milan Straškraba, člen grémia ministra životního prostředí pro národní parky Igor Míchal, aktivista Hnutí Duha Jaromír Bláha a spisovatel Ivan Klíma, také vyzývají k rozšíření parku "o neméně cenné území Královského hvozdu s Černým a Čertovým jezerem". "Správa parku vítá postupné sbližování stanovisek s nezávislými ekologickými organizacemi. Je přesvědčena, že brzy budou profesionální i amatérští ochránci přírody společně postupovat v zájmu dalšího nerušeného vývoje parku a proti všem, kteří by chtěli využít zdejší přírodní bohatství a krásu ve svůj prospěch," uvedl Kantořík. Vedení parku podle něj v posledním období registruje zjevné snahy skupin a jednotlivců o zmenšení stávající rozlohy a narušení celistvosti tohoto největšího parku v ČR. "Úvahy o možném rozšíření parku o Královský hvozd vítáme, ale v současné politické a společenské situaci je zatím nevidíme jako příliš reálné," připomněl. Národní park Šumava byl vyhlášen 20. března 1991. Z jeho celkové rozlohy 69.030 hektarů tvoří 81 procent lesy. Loni park navštívilo na 1,85 miliónu turistů; k nejvyhledávanějším lokalitám již tradičně patřila naučná stezka Povydří, vedoucí od Čeňkovy pily k Antýglu, jíž ve špičkách denně prošlo až 2000 návštěvníků. Kužvart: Občanská společnost
by měla být ekologicky aktivnější Jednání více než 80 ministrů životního prostředí z celého světa v největší skandinávské zemi se týká z velké části právě podílu občanské společnosti na péči o životní prostředí na prahu 21. století. Dalším významným bodem je pak role průmyslu a zvláště soukromého sektoru v této oblasti. "Myslím, že ekologicky zaměřeným nevládním organizacím by náš státní rozpočet mohl poskytnout více než dnešních 19 miliónů korun, neboť zapojením širšího okruhu občanů do péče o přírodu lze získat širší spektrum názorů a například i kvalifikovanější oponenturu pro jednotlivé projekty," řekl Miloš Kužvart. Na celosvětovém fóru se Česká republika podle něj řadí mezi rozvinuté země. Jako jediná z postkomunistické střední Evropy je ČR například poskytovatelem konkrétní pomoci rozvojovému světu, což ani Polsko, ani Maďarsko nebo Polsko nedělají. Podle měřítek Evropské unie se pak již ČR blíží průměru patnáctky a předstihuje některé jihoevropské členské země. "Lze dělat pochopitelně ještě více, ale vše chce svůj čas," dodal ministr. Za poslední desetiletí omezila ČR jako jediný stát z OECD znečištění sírou o plných 86 procent a také řekami odtéká z českého území výrazně méně nečistot než kdysi. Ekonomický a ekologický růst musí podle Miloše Kužvarta probíhat zároveň: "Tvrzení, že na ekologii jako jakýsi luxus může dojít až tehdy, když bude zajištěn blahobyt, je stejně nesmyslné jako opačný extrémní názor, že ekologie musí stát v každém ohledu vpředu, daleko před hospodářstvím." V Malmö se český ministr zúčastnil neformální panelové diskuse s resortními kolegy z ostatních zemí. Pro ČTK se však vyjádřil i k nedávnému tvrzení jednoho švédského deníku o tom, že ČR údajně požádala OSN o to, aby byla česká účast na fóru hrazena z prostředků, které UNEP vyčlenila pro rozvojové země. "Šlo o naprosté nepochopení a zkreslení skutečnosti," zdůraznil Kužvart. "Nic podobného není pravda a účast si pochopitelně hradíme sami podle stejných pravidel jako vyspělé země." Jednání rady UNEP v Malmö potrvá do středy a skončí přijetím společné deklarace, jež má být podkladem pro zasedání UNEP letos v září i zdrojem pro agendu globální konference o životním prostředí v roce 2002. Magistrát doposud vyhlásil památnými
sedmapadesát stromů Mezi dřevinami, které nesou označení památný strom, je nejpočetněji zastoupena lípa srdčitá se 24 stromy těsně následovaná dubem letním s 21 stromy. K vyhlášeným stromům patří také cedr atlaský, jinan dvoulaločný a tis červený. K patrně nejznámějším pražským památným stromům patří platan na Karlově náměstí a platan ve vstupním prostoru Kinského zahrady. Před samotným vyhlášením musí odborní pracovníci změřit obvod kmene, výšku stromu, šířku koruny, zjistit jeho stáří a místopisné a historické údaje. Památný strom má stanoveno i ochranné pásmo, které jej zabezpečuje před poškozením. U jednotlivých stromů je také zpracován návrh na pěstební zásahy, například odstranění suchých větví, ošetření poranění kmene a asanace dutin. Jelikož jde o stromy mimořádných velikostí, posuzuje se i otázka stability stromu, rizika spojená s jeho pádem či s ulomením větví. Na Broumovsku již slouží dvě
staronové historické cesty Broumovsko v minulosti protkávala hustá síť polních cest, spojujících obce a umožňující lidem hospodaření na pozemcích. Lemovaly je kapličky, kříže a boží muka. Stejně jako cesty začaly zanikat po kolektivizaci zemědělství. O jejich obnovu usiluje CHKO s dalšími subjekty již třetí rok. Dnes otevřená Křinická cesta je historicky a turisticky nejvýznamnější. Při její obnově vysadili její zachránci 300 stromů a keřů a opravili poničené sakrální památky. Novinkou je pískovcová brána času, postavená nad pramenem u Křinic. "Je to nádherný monument, pocta pramenům, který byl dnes při májovém procesí vysvěcen," řekl Piňos. Vytipování trasy pro obnovu je podle Piňose tou nejjednodušší záležitostí. "Nejvíc záleží na přístupu vlastníků pozemků, ti musí s obnovou souhlasit," uvedl ředitel CHKO. Aktivity ochranářů prý většinou vítají obce, jimž cesty krátí spojení s okolním světem, soukromé vlastníky však k souhlasu nutit nemohou. "Právě v Martínkovicích, které budou naším třetím cílem, se obci podařilo souhlas všech tří majitelů pozemků získat," dodal ředitel. Krásy Pálavy turisté obdivovali
s průvodci správy CHKO "Vrch Děvín je srdcem Pálavy. Turistická trasa, kterou jsme na dnešek pro příchozí připravili, měřila pět kilometrů. Jednu skupinu tvořil vždy průvodce s asi dvacítkou návštěvníků. Výšlap na vrchol i se sestupem trval téměř tři hodiny," uvedl Matuška. Správa chráněné krajinné oblasti připravila pro turisty také informační tabule o zamýšleném rozšíření biosférické rezervace Pálava a každý mohl nahlédnout i do spisů o ekology kritizované rekonstrukci vysílače na Děvíně. "Akci jsme pojali i jako výchovnou. Průvodci turistům připomínali, jak se mají v přírodě chovat, aby kvůli jejich výletům netrpělo životní prostředí," zdůraznil Matuška. Poznamenal, že ochranářům na Pálavě dělají problémy rogalisté, kteří při svých startech z kopců ničí vzácné rostliny. V Chráněné krajinné oblasti Pálava se vyskytují vzácné druhy rostlin, hub, bezobratlých živočichů, ryb, obojživelníků, plazů a ptáků. Z 366 kriticky ohrožených živočišných druhů v ČR jich na tomto území žije více než sto, mimo jiné i kobylka sága, luňák hnědý, nejmenší netopýr - vrápenec malý, čáp černý, ledňáček říční nebo kudlanka nábožná. V arboretu se vzácnými dřevinami
ve Křtinách začala sezóna "Turisté budou arboretem procházet v doprovodu průvodců, kteří jim poskytnou odborný výklad. Až do 11. října si zájemci mohou arboretum prohlédnout každý týden, vždy v pátek, sobotu a neděli," uvedl Mauer. Připomněl, že turisté si při návštěvě mohou některé okrasné dřeviny také koupit. Při vstupu do arboreta jim budou nabízeny výrobky ze dřeva a literatura o přírodě. Arboretum založil v letech 1929 až 1930 profesor brněnské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Augustin Bayer, jehož pomník lze nalézt i při procházce Masarykovým lesem. Jednou z největších pozoruhodností arboreta je sbírka 250 druhů vrb patřící k největším v Evropě. Vede jím i naučná stezka Domácí dřeviny, kterou tvoří 135 stromů, vyskytujících se v Evropě. Každý z těchto stromů je přímo v terénu označen tabulí s popiskou a mapkou oblastí, v nichž roste. Arboretum leží 20 kilometrů severně od Brna a ročně ho navštíví asi 5000 turistů, dodal Mauer. V plzeňském Šídlovském rybníku
je po odbahnění téměř pitná voda "Šídlovský rybník je prvním ze soustavy Boleveckých rybníků, jehož údržba je dokončena. Nyní se připravuje pro odbahnění a opravu hráze sousední rybník Nováček. Město má v plánu postupně vyčistit všechny rybníky v bolevecké rybniční soustavě," řekl Frydrýn. Oprava a údržba Šídlovského rybníka, který nebyl od svého založení v roce 1460 nikdy odbahněn, se prováděla postupně od roku 1997 a vyžádala si devět miliónů korun. Poslední etapa - odbahnění rybníka - byla završena loni na podzim. Nyní je rybník o rozloze zhruba tří hektarů napuštěn a připraven pro rekreaci Plzeňanů. V rekreační oblasti Bolevecké rybníky je osm rybníků, z nichž největší Velký rybník má rozlohu 53 hektarů. Celá rybniční soustava, ačkoliv je v sousedství velkého města, se vyznačuje dobrou kvalitou vody. Je to způsobeno především čistou vodou v přítoku, převážně zalesněnému povodí a pískovcovému podloží, které má samočistící schopnost, dodal Frydrýn. Ochránci přírody vyvěsili v lesích
na Rokycansku 50 ptačích budek "Budky obsadily převážně sýkory koňadry, které zlikvidují v páru z jednoho hektaru lesa během hnízdění 20.000 až 40.000 housenek a housenic. Tito živočichové společně s kůrovcem patří k největším škůdcům lesa," řekl dnes novinářům Lubomír Dědek z Oblastního inspektorátu Lesů ČR v Písku. Doplnil, že nejde jen o ochranu stromů před škůdci, ale i o udržení určitých druhů ptáků v krajině. Předseda rokycanské organizace ČSOP Pavel Moulis uvedl, že budky chodí členové svazu kontrolovat, aby zjistili jejich obsazenost. Ptáci si podle něj velmi dobře na hnízda přivykli a nastěhovali se do všech sledovaných budek. Lesy ČR a Český svaz ochránců přírody uzavřely letos v březnu dohodu o společných projektech v oblasti ochrany přírody, krajiny, životního prostředí a ekologické osvěty, na jejichž realizaci poskytnou Lesy ČR ochráncům 1,5 miliónu korun. Vyvěšování a údržba budek je jednou z dohodnuté formy spolupráce. Správa šumavského parku otevřela
další informační středisko Středisko je určeno široké veřejnosti. Zájemcům poskytne všeobecné informace o národním parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, turistické mapy a další informačních materiály. Jako jediné ze šumavských středisek nabízí výstavu věnovanou ochraně žijících živočichů, řekl dnes ČTK mluvčí správy parku Zdeněk Kantořík. Návštěvník se podle něj více dozví o konkrétních programech posílení populace ohrožených druhů i o současném pojetí péče o zvěř v šumavském parku. "Smyslem expozice je přimět veřejnost k zamyšlení nad vztahem a postojem člověka k volně žijící fauně v minulosti i současnosti. Netradiční je forma apelace na lidské chování k okolní přírodě - každý návštěvník má možnost vyjádřit svůj pocit kresbou, jež se může stát i součástí expozice," dodal mluvčí. Středisko bude v sezóně otevřeno od května do konce září. Vybaveno je i parkovištěm pro automobily a stojany na jízdní kola. Invalidní občané ocení bezbariérový přístup a všichni návštěvníci pak možnost jednoduchého občerstvení. Národní park Šumava loni navštívilo 1,8 miliónu turistů. Správa parku ve spolupráci s Klubem českých turistů pečuje o značení 470 kilometrů pěších, 280 kilometrů cyklistických, 340 kilometrů lyžařských a 59 kilometrů vodáckých tras. Keramické vydry za ochranu životního
prostředí poputují na Moravu Za vzornou spolupráci obce a státní správy při ochraně přírody odměnila Nika cenou pro profesionály v oblasti životního prostředí starostku Bartošovic Kateřinu Křenkovou a vedoucí chráněné krajinné oblasti Poodří Vlaďku Hamplovou. I cena Niky pro občanská sdružení poputuje do Bartošovic, získala ji zde působící stanice pro handicapované živočichy. Keramickými vydrami odměňuje redakce Niky české ekology a novináře zabývající se problematikou životního prostředí od roku 1997. Mezi laureáty patří například právník Petr Kužvart a publicisté České televize, kteří pracovali na pořadech Nedej se. Mezi letošními kandidáty byli také poslanec KDU-ČSL Libor Ambrozek, ředitelka pražského ekocentra Toulcův dvůr Emilie Strejčková, pražské občanské sdružení Flora, Jindřichohradecké místní dráhy a Lenka Matoušková, která bojuje proti projektu výstavby komplexů bytů na Cibulce v pátém pražském obvodě. Redaktor Mladého světa Josef Velek, po němž je pojmenována cena pro dobrovolné aktivisty, byl jedním z prvních českých publicistů, kteří se soustavně zabývali ekologickou problematikou. V roce 1990 utonul během potápěčské expedice Blue World 90 v Rudém moři. Strážci v parku Podyjí budou
letos důsledněji dohlížet na turisty Využívání stezek pro pěší cyklisty, motorkáři nebo dokonce skupinami turistů na koních je podle Rothröckla velmi nebezpečné. Pěšiny jsou totiž úzké a hrozí na nich srážky a zranění turistů. Mnozí cyklisté navíc nezvládají jízdu po chodníčcích a mnohdy se při pádech z kola zraní. Koně zase mohou způsobovat erozi půdy. "Nemůže si každý jezdit, kde si zamane. Porušování těchto nařízení proto budeme pokutovat," uvedl ředitel parku. Dodal, že strážce může provinilce potrestat pokutou až 500 korun. V parku je 87 kilometrů tras pro pěší a dalších 82 kilometrů tras pro cykloturisty. Novinkou v něm jsou turisté na koních, kteří se zde ve větší míře objevili až letos. Správa parku proto již pracuje na vyhlášce, která jezdcům na koních vymezí trasy pro hipoturistiku, řekl Rothröckl. Na území parku přírodovědci zjistili 165 druhů ptáků a 57 druhů savců. Patří mezi ně vydra říční, netopýr Brandtův a hraboš mokřadní, osm druhů plazů a bohatě je zde zastoupen i hmyz. FIG Working Week Tato akce se koná od úterý 23. května do pátku 26. května 2000 v Národním domě na Vinohradech. V rámci této konference si Vás společnost Intergraph ČR, spol. s. r.o. dovoluje pozvat na firemní prezentaci o novinkách a řešeních společnosti Intergraph a na návštěvu expozice na přidružené výstavě Geomatika 2000. Tato prezentace bude probíhat ve čtvrtek 25. 5. 2000 od 12:10 do 13:10 hodin. Neznámé chemikálie otrávily ryby
v polské řece Warta Řeku podle Miroslavy Zalecké z inspektorátu ochrany životního prostředí v Konině otrávilo velmi velké množství jedovatých chemikálií. Která látka otravu způsobila bude inspektorát znát až v příštích dnech po dokončení analýzy vody z Warty. Dobrovolníci zbavili Jizerské
hory 750 kilogramů odpadků "Objevili jsme také několik černých skládek nejrůznějšího charakteru a šrot volně pohozený v krajině," řekla. Veškerý nalezený odpad podle ní odvezli ekologové k likvidaci. Akce Ukliďme Jizerky vznikla před třemi lety jako aktivita několika mladých lidí z Jablonce nad Nisou. Pravidelně se jí účastní turistické a skautské oddíly, školní třídy, kroužky dětí a mládeže, ale i rodiny a jednotlivci. "Letos poprvé neputovali sběrači horami pod vedením pořadatelů, ale zvolili si své trasy sami," řekla Doubnerová. Ke zjednodušení organizace sběru podle ní vedly finanční důvody - oproti loňskému roku se totiž nepodařilo získat na úklid hor žádnou finanční podporu. Zatímco při loňských úklidových pracích mohli počítat sběrači se svačinou a úhradou cestovních nákladů, letos nic takového nebylo možné. Správa CHKO Křivoklátsko připomněla
den parků vodáckou exkurzí Vodácká stezka - 57 kilometrů dlouhý úsek Berounky mezi Zvíkovcem a Karlštejnem - existuje podle Kažmierského od roku 1984. Kvůli rozsáhlé devastaci informačních tabulí u stezky přistoupila Správa CHKO Křivoklátsko loni a letos na jaře k její rekonstrukci. "Z celkem 14 informačních panelů se devět nachází na území Křivoklátska, jeden v Berouně a čtyři v CHKO Český kras. Tematicky se zaměřují na vodní a pobřežní faunu, ptactvo, paleontologickou lokalitu ve Skryjích či historii osídlení lokality od doby Keltů," uvedl. Každý panel podle něho obsahuje i mapku s vyznačením zastávky a zobrazení tří živočichů či rostlin, typických pro danou lokalitu. Dodal, že zvláštností stezky je její důsledné zaměření právě na vodáky. "Informační panely jsou obráceny k vodě, aby byly čitelné z pozice projíždějících vodáků. Většinou se však nacházejí v kempech, takže jsou přístupné i tamním návštěvníkům," vysvětlil. Evropský den parků, připadající na 24. května, si Správa CHKO Křivoklátsko podle Kažmierského připomíná letos podruhé. S myšlenkou věnovat jeden den v roce chráněným územím přišla poprvé loni mezinárodní organizace Federace Europarc, sdružující 400 chráněných území z 36 evropských zemí. Stalo se tak v souvislosti s loňským 90. výročím vyhlášení prvních národních parků v Evropě. Labuť s pěti mláďaty zemřela
u Brodců pod koly vlaku Ptáky pravděpodobně přejel některý z projíždějících vlaků, sdělil dnes ČTK vedoucí vlašimské Stanice pro handicapované živočichy Českého svazu ochránců přírody Pavel Čech. Na těla ptáků s rozdrcenými nebo od těla oddělenými hlavami upozornili obyvatelé ekology. Ti zaznamenali, že část labutí rodiny tragédii přežila a zdržuje se na nedalekém Podhajském rybníku. Na železnici podobně jako na silnicích přijde podle Čecha o život mnoho zvířat. Spolupracovníci Stanice pro handicapované živočichy našli v zimních měsících při kontrole úseku železnice mezi Benešovem a Trhovým Štěpánovem na Benešovsku několik desítek mrtvých živočichů. Pod koly vlaků tu našli smrt plazi, ptáci, ale i srnec, pes nebo divoké prase. "Ve většině případů jde o náhodné střety s jedoucím vlakem, kterým nejde předejít," podotkl Čech. Ochránci přírody v této souvislosti žádají řidiče aut, autobusů i vlaků, aby podobné nehody ohlásili Stanici pro handicapované živočichy ve Vlašimi, telefon 0303/845169 nebo 0603/268461. Dny otevřených dveří v Temelíně
jsou již zcela obsazeny "Tyto termíny jsou poslední možností, kdy může veřejnost vstoupit do reaktorového sálu v kontejnmentu (ochranném obalu) prvního výrobního bloku. Zde nyní probíhají předprovozní zkoušky a revize zařízení a do konce srpna bude do reaktoru zavezeno jaderné palivo," řekl mluvčí. Podle něj nebude kvůli harmonogramu a průběhu prací možné tuto jedinečnou možnost prohlídky dále rozšířit. "Všichni další zájemci o informace o jaderné energetice a Temelíně se však i nadále mohou domluvit s pracovníky našeho informačního střediska o některém ze standardních programů exkurze do elektrárny," připomněl Nebesář. Na střední Moravě podpořilo referendum
o Temelínu 4500 lidí "Doufám, že do konce týdne budeme mít 40.000 podpisů a jejich váha už přiměje ministra průmyslu (Miroslava Grégra), aby se s námi po třech týdnech slibů sešel," uvedl Beránek. Zatím podle něj ministr nabídl jako prostředníka svého náměstka, schůzku s ním však aktivisté odmítli. Mezi lidmi, kteří se pod petici podepsali, je podle Beránka řada osobností, například moravský katolický metropolita Jan Graubner a biskup Josef Hrdlička, spisovatelé Ludvík Kundera, Ivan Klíma a Jiří Stránský, hudebníci Roman Holý, Václav Koubek a Jan P. Muchow a Michal Prokop, senátor Petr Pithart či Miss ČR 1999 Helena Houdová. Koalice více než stovky občanských iniciativ hodlá sbírat mezi lidmi podpisy tak dlouho, až politiky přinutí schválit zákon o referendu a pak je vypsat. "Byli bychom rádi, kdyby se referendum uskutečnilo zároveň s podzimními volbami do Senátu," uvedl už dříve Beránek. Grégrův poradce Jiří Hanzlíček však minulý týden zveřejnil, že na přelomu srpna a září by mohl být první blok elektrárny připraven k zavážení paliva. Návrh ústavního zákona o referendu z dílny poslanců ČSSD zamítla Poslanecká sněmovna počátkem roku. Ministr životního prostředí prohlásil, že se pokusí zařadit zákon na jednání vlády. Kromě nedostatku času stojí proti zájmům občanských aktivistů také loňské usnesení vlády, podle nějž se Temelín dokončí, a rovněž veřejné mínění. Podle dubnového průzkumu agentury STEM by v referendu daly hlas dostavbě jaderné elektrárny bezmála tři čtvrtiny lidí, což je o osm procent více než loni. Ke skalním zastáncům nukleární energetiky se řadí více než polovina oslovených obyvatel. Ochránci připravili kampaň o
ohrožených živočiších Sdružení Ochrana fauny ČR má 80 členů a příznivců. Provozuje stanici pro zraněné živočichy a věnuje se ochraně ptáků před elektrickým vedením, hlídáním hnízd dravých ptáků před vyloupením a například také přenášením živočichů přes nebezpečná místa. Činnost sdružení podporuje britské velvyslanectví. Jak řekl na dnešní tiskové konferenci Steve O`Connor, jenž zodpovídá za grantovou činnost britské ambasády, chce tato instituce přispět k udržení druhů, které na území Velké Británie již vyhynuly. Mezi ohrožené živočichy žijící na území České republiky patří například vlci. Z ptáků se sdružení věnuje monitorování raroha velkého a sokola stěhovavého. "Čistota vod a ovzduší se v posledních letech sice zlepšila, na druhou stranu se po otevření hranic začalo obchodovat s ohroženými druhy," uvedl vedoucí sdružení, které se v roce 1998 oddělilo od Českého svazu ochránců přírody, Pavel Křížek. Doplnil, že životy zvířat končí častěji než dříve na sloupech elektrického vedení nebo pod koly automobilů. Labe je znovu čisté jako před
sto lety Vedoucí odboru rybářství při saském ministerstvu životního prostředí Gert Füllner uvádí, že vody Labe jsou dnes znovu tak čisté, jako před sto lety. "V důsledku toho se do nich vrací stále více ryb, takže dnes jsou všechny druhy, které zde bylo možné najít na začátku století, znovu v Labi zastoupeny." "Pacient Labe již dávno opustil stanici intenzivní péče a jeho stav se bude v příštích letech dále zlepšovat," říká šéf saského Úřadu pro kontrolu kvality vod Heinrich Reincke. Podstatně zlepšenou kvalitu vody v Labi dnes potvrdil i Luděk Rederer z Povodí Labe v Hradci Králové. V současné době se podle něj v řece vyskytuje zhruba osm desítek druhů ryb, což prý svědčí o výrazné změně k lepšímu v porovnání s minulými lety. Na dolním toku Labe v okolí Hřenska vodohospodáři dokonce zaznamenali i obnovený výskyt bobrů, uvedl Rederer. Příčiny zlepšování čistoty labských vod jsou zřejmé: uzavírání provozu v podnicích, které je dříve nejvíce znečišťovaly, a to jak na území bývalé NDR, tak v České republice, a rozsáhlá výstavba nových čisticích stanic v ČR i ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Sasku-Anhaltsku. Podle údajů Reinckeho se ve srovnání s rokem 1985 snížil například obsah rtuti ve vodách Labe o plných 95 procent a obsah uhlovodíků dokonce o 98 procent. Sběrači odpadků vyrazí opět do
Jizerských hor Akce Ukliďme Jizerky podle ní vznikla jako aktivita několika mladých lidí z Jablonce nad Nisou na podzim 1998. Pravidelně se jí účastní turistické a skautské oddíly, školní třídy, kroužky dětí a mládeže, ale i rodiny a jednotlivci. "Letos poprvé nebudou sběrači putovat trasami pod vedením pořadatelů, ale zvolí si své trasy sami. Doporučíme jim, kudy se vydat, a vybavíme je pytli na odpad, jehož svoz potom zařídíme," dodala. Ke zjednodušení organizace sběru vedly ekology podle Doubnerové finanční důvody: Proti loňskému roku se totiž nepodařilo získat na úklid hor žádný grant. Vlivem tepla dříve rozkvetly
některé chráněné rostliny "Počasí se projevilo ve výskytu zvláštních situací, neboť kvetou některé letní druhy a současně dokvétají jarní druhy. Rostliny se tak dostávají ve fázi kvetení do velmi zajímavých kombinací," řekl dnes ČTK Petr Albrecht ze Správy chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. V rozlehlé chráněné oblasti nyní kvetou trávy a ostřice, které jiné roky vykvétají až za tři týdny. Naplno již kvete i silně ohrožený druh kosatec sibiřský, který jindy zdobí louky až koncem května. Dříve vykvetl i chráněný upolín nejvyšší. Podle Albrechta však jde spíše o ojedinělé úkazy. Sucho a teplo zatím do života v lužních lesích a na loukách v chráněné oblasti nijak zásadně nezasáhlo. Lesy Litovelského Pomoraví totiž na jaře zalila pětiletá voda, která se postupně vsákla do půdy. I přes sucho je jí zatím v podzemních vrstvách dostatek. "Chráněná oblast má poměrně vysokou ekologickou stabilitu a s takovými výchylkami si dokáže poradit lépe než okolní krajina. Sucho zatím jen zvýraznilo ekologické rozdíly mezi suššími částmi luk a vlhkými," poznamenal Albrecht. Záchranáři pečují o zraněného
čápa i jeho příští potomstvo "Pták poraněný na křídle prudkým nárazem pochází z hnízdiště v Merklíně na Plzeňsku. Nejdříve jsme sledovali, zda zraněný čáp skutečně patří k samičce v hnízdě. Poté jsme ho odvezli do záchranné stanice a z hnízda vybrali i čtyři vejce. Čápi jsou totiž zvyklí pečovat o hnízdo společně a osamocená samička by nedokázal sama zdárně vyvést mladé," uvedl Makoň. Zranění čápa je vážné a špatně se hojí, takže jeho návrat na svobodu nebude zřejmě možný. Pokud se z vajec vylíhnou mláďata, záchranáři mají v úmyslu je po čase vypustit do volné přírody, dodal Makoň. Již více než sedm tisíc Severočechů
podpořilo petici Referendum 2000 "Na podporu vyhlášení referenda připravujeme několik podpůrných akcí. Již tuto sobotu, 13. května, se od 14 hodin uskuteční v přírodním divadle Kyselka v Bílině koncert s názvem KONCERT PROTI LHOSTEJNOSTI, kde vystoupí přes deset hudebních skupin. O týden později připravujeme podobnou akci na Mírovém náměstí v Ústí nad Labem," dodal Klecker. Údaje o ekologii v Praze na novém
CD-ROM Nový CD-ROM obsahuje mimo jiné ročenku a atlas životního prostředí Prahy a odkazy na instituce, kde mohou lidé získat další informace. "Každý obyvatel Prahy může například zjistit, kam odnést nebezpečný odpad nebo jaká je kvalita ovzduší v ulici, kde bydlí," uvedl Šolc. Dodal, že otázky z oblasti znečištění ovzduší jsou jedny z nejčastějších, na které se lidé ptají. Zájem lidí o informace o životním prostředí podle Šolce neustále roste, ale obyvatelé většinou nevědí, kde je mohou získat. V řadě případů přitom není nutné obcházet úřady a vyplňovat formuláře, protože informace jsou zpracovávány průběžně a jsou veřejně dostupné na Internetu a v mnoha tištěných publikacích. Ročenky a další údaje o životním prostředí v Praze naleznou zájemci na internetové adrese www.praha-mesto.cz, atlas životního prostředí na adrese www.premis.cz/atlaszp a informace o kvalitě ovzduší na adrese www.premis.cz, upozornil Šolc. Většina údajů je dostupná i v angličtině, dodal. Aktivisté sbírali podpisy za
referendum o Temelínu Podobné akce se dnes konaly také v Ostravě, Plzni, Aši, Domažlicích a dalších městech Čech a Moravy. Počet iniciativ, které se ke koalici hlásí a pořádají nejrůznější akce, stoupl podle Beránka v posledních dnech na 103. Ve sběru podpisů pod petici chtějí její autoři pokračovat do doby, než poslanci a senátoři jejich požadavek splní a přijmou zákon o referendu. Chtěli by však, aby se referendum o Temelínu uskutečnilo v termínu podzimních voleb do Senátu. Iniciativu zatím podpořil ministr životního prostředí Miloš Kužvart, který přislíbil o požadavku jednat s místopředsedou vlády Pavlem Rychetským. V úterý řekl Kužvart novinářům, že by s velkou pravděpodobností podpořil i případný poslanecký návrh zákona o referendu. Aktivisté stále očekávají reakci ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra. Ten přislíbil na jejich dopis o požadavku referenda reagovat už koncem dubna, jeho odpověď však aktivisté zatím nedostali. Dostavbu a spuštění jaderné elektrárny Temelín by podle průzkumu Střediska empirických výzkumů v referendu počátkem dubna podpořily téměř tři čtvrtiny lidí ze 73 procent českých občanů, kteří by se tohoto hlasování zúčastnili. Počet zastánců dostavby byl v dubnu o osm procent vyšší než počátkem loňského května, kdy o dostavbě elektrárny rozhodovala vláda. Vyšla publikace o významných
ptačích územích v Evropě Publikace se podrobně věnuje 50 evropským zemím a popisuje u každého místa druhy ptactva, které se tam vyskytují, popis jejich prostředí, využití území z lidského hlediska, případné ohrožení ptačích druhů a jejich možná ochrana. Členové ČSO představili i další projekty organizace Birdlife International a některé své vlastní projekty. Hlavním z nich je program Rozšiřování Evropské unie, jehož záměrem je zavedení směrnic EU na ochranu přírody do národních právních norem. Jde o směrnice o ochraně volně žijících ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. ČSO také bude posuzovat projekty financované EU z hlediska vlivů na životní prostředí a snaží se minimalizovat možné škodlivé efekty dotací a investic v zemědělství a dopravě. Dalším program společnosti se jmenuje Volná křídla a je zaměřen na minimalizaci projevů kriminální činnosti ve vztahu k ptákům. V tomto případě se členové ČSO zaměřují na postihování ilegálního pronásledování ptáků, jejich odstřel nebo pašování, ale i sportování v chráněných oblastech. Česká ornitologická společnost byla založena v roce 1926. V současné době má přibližně 1700 členů. Z nejbližších akcí upozornil tajemník ČSO Petr Voříšek na sčítání labutí, které se uskuteční 17. a 18. června, či na sledování výskytu poštolek v Praze, které již začalo. Zájemci o spolupráci z řad veřejnosti se mohou o těchto i dalších aktivitách společnosti dozvědět více na internetových adresách www.birdlife.cz a www.cso.cz. AFP: Ekosystém jezera Tanganjika
ohrožen Se stářím okolo 10 miliónů let je Tanganjika jedním z nejstarších jezer ve světoznámé Velké příkopové propadlině. V jezeře hlubokém asi 700 metrů žije mnoho vzácných druhů ryb, zejména dva druhy akvarijních rybek z čeledě frontosa a tropheus, které žijí jen v těchto vodách. "Biologický význam jezera je naprosto výjimečný," vysvětluje jeden francouzský obchodník z Burundi, amatérský "fanda" exotických ryb, který si přál zůstat v anonymitě. "Žijí zde druhy, které jinde ve světě neuvidíte a které dělají velkou radost milovníkům akvarijních rybiček." "Nejbohatší na různé druhy ryb je severovýchodní strana jezera, která patří právě Burundi," říká s tím, že "ale na této straně je také nejvíce průmyslu a žije zde nejvíc lidí". Burundská metropole Bujumbura s 250.000 obyvateli a s asi 70 velkými podniky má podle Národního úřadu pro životní prostředí a zachování přírody (INENC) přímý vliv na stav vody v Tanganjice i v přitékajících říčkách. Veškerý průmysl (zemědělsko-potravinářský, textilní, chemický a farmaceutický, ropný, výrobny mýdla, jatka, opravny aut, aj.) byl podle úředníka INENC a koordinátora Programu výuky znečištění v Burundi Gabriela Hakizamany ve městě postaven bez jakýchkoli ohledů na ekologii jezera. Analýzy prováděné ve vodách jezera v zátoce v Bujumbuře prokázaly existenci různých druhů bakterií, "zejména koliformních", které byly podle něj nalezeny též v pitné vodě. Též další větší města jako Rumonge a Nyanza-Lac na jihu země pouštějí použitou vodu - zejména z domácností - do jezera. Další hrozbou pro jezero jsou pesticidy, které jsou ve velké míře používány na zemědělských polích v Rusizi a v okolí Rumonge. "Nejvíce ze všeho ale bez jakýchkoli pochybností škodí odlesňování pobřežních částí jezera," říká jeden odborník na ochranu životního prostředí, který chtěl též zůstat v anonymitě. "Místní obyvatelé nejvíce hospodaří na úbočích hor, kde těží dřevo kvůli svému vlastnímu zásobení či pro výrobu dřevěného uhlí. Pobřeží jezera je z velké části vytěženo také, a proto se v období dešťů či při sebemenších lijácích valí na pobřeží jezera doslova potoky bahna," vysvětluje. "Z toho pak vyplývá slabá vrstva usazenin na skalistém dně jezera, což zabraňuje plnému rozvoji tamních řas a což též dusí endemické houby v hloubce od dvou metrů," vysvětluje. Celé bohatství tohoto tropického pásu bude v krátkodobém horizontu několika desetiletí zasaženo nečistotami, pokud se neodkladně nezmění přístup k přírodě, uvedla v roce 1993 studie publikovaná šéfem francouzského sdružení cichlidů Robertem Allgayerem. Po sedmi letech se podle něj situace bohužel nezlepšila, ale spíše výrazně zhoršila. Místa tření ryb jsou stále více a více znečišťovány nánosy bahna, oznámil úředník z INENC. "Některé velmi vzácné druhy ryb už zmizely a voda je rok od roku neprůhlednější," říká jeden rybář z malé vesnice na břehu jezera Tanganjika. Globe Games v Humpolci se zúčastnilo
350 studentů Mezi účastníky her, které jsou součástí mezinárodního celosvětového programu, jenž sleduje stav životního prostředí Země, se letos poprvé objevila i padesátičlenná skupina norských studentů a učitelů, informovala koordinátorka akce Jana Ledvinová. Přestože se programu Globe aktivně účastní 89 zemí světa, Globe Games se zatím pravidelně konají pouze v České republice, podotkla s tím, že Humpolec se stal hostitelským městem po Valašském Meziříčí a Telči. Zahájení na náměstí se zúčastnil i norský koordinátor akce Karel Hetland. Soutěžící týmy se pak rozešly na deset stanovišť v okolí nedaleké zříceniny hradu Orlík, aby zde sbíraly cenné body v oblasti meteorologie, hydrologie, biometrie, biologie, zeměpisu či angličtiny. Studenti po dva dny například měřili maximální, minimální i okamžitou teplotu vzduchu, určovali typy mraků, druhy stromů a jejich věk nebo hledali na satelitní mapě města ČR, shrnula Ledvinová. Smyslem akce bylo nejen ověřit a porovnat znalosti a schopnosti soutěžících týmů, ale především umožnit setkání dětí a studentů z celé republiky zapojených do tohoto mezinárodního programu, vysvětlila. Děti z celého světa se snaží pomocí svých měření zmapovat důsledky lidské činnosti na planetu Zemi. Přihlásili se k němu studenti a vědci ze 112 zemí světa, kteří provádějí na 20 různých měření. Výsledky pozorování pak odesílají prostřednictvím Internetu do centra NASA v americkém státě Colorado. Zpět obdrží přehledně zpracované výsledky. Za pět let trvání programu byly zpracovány na čtyři milióny jednotlivých měření, které odesílá pravidelně více mež 7500 škol. V ČR se k programu přihlásilo 90 skupin. Koordinátorem je od roku 1995 sdružení pro ekologickou výchovu Tereza. Program podporují ministerstvo školství i životního prostředí. Pracovníci Českého Švýcarska
mají pracovní víkend Patzelt řekl, že čtyři strážci, sedmnáct lesníků a jedenáct dalších odborných pracovníků bude dohlížet především na dodržování zákazu vstupu do lesa. Správa parku vydala zákaz vstupu do lesa poté, co tento týden děčínští hasiči likvidovali na území parku dva lesní požáry: u Mezné Louky a u obce Kyjov. Oheň zničil přibližně tři hektary lesa. Vzniklou škodu si Patzelt ještě dnes netroufá odhadnout. Pracovníci správy parku budou podle svého ředitele vybaveni především dobrou vůlí a věří, že v ojedinělých případech porušení zákazu vstupu do lesa vystačí s domluvou. Pokud domluva stačit nebude, mají víkendoví strážci parku k dispozici i pokutové bločky, a to do výše 500 korun. Patzelt zdůraznil, že zákaz vstupu do lesa neznamená v žádném případě zákaz vstupu do parku. "Turisté se však musejí pohybovat jen po cestách," poznamenal. Národní park České Švýcarsko vznikl k 1. lednu 2000 v nejcennější části pískovcového území na pravém břehu Labe na rozloze 7900 hektarů. Kužvart: Obce nevyužívají ekologické
fondy EU Mezi 58 účastníky semináře byli hlavně zástupci obecních úřadů z okresů Frýdek-Místek, Nový Jičín, Karviná a Ostrava. Podle ministra se zajímali vedle možností financování projektů také o metodiku jejich vypracování. Pro získání peněz z fondů EU je totiž nezbytné vypracovat velmi kvalitní záměry. Jakýkoli nedostatek v materiálu může znamenat oslabení šancí na získání prostředků nebo dokonce jeho vyřazení, vysvětlil Kužvart. Za vzorový projekt, jenž má šanci na schválení v EU, označil ministr záměr Ostravy na rozšíření kanalizačních systémů. Ten údajně počítá s využitím asi 300 miliónů korun. Kužvart zdůraznil, že v souvislosti s avizovaným vstupem České republiky do EU je nutné v komunální sféře investovat hlavně do čistíren odpadních vod, kanalizací i plynofikace. V těchto oblastech jsou totiž normy EU velmi tvrdé, a ČR je musí splnit. Navíc v České republice pramení několik důležitých řek, které protékají zeměmi Evropské unie. Další oblasti v ekologii, které bude nutné podle Kužvarta v komunální sféře zlepšit v souvislosti se vstupem České republiky do EU, je likvidace obalů a problematika komunálních odpadů. Kužvart bude ve Švédsku jednat
o ochraně přírody a o odpadech Do Skandinávie odjíždí Kužvart na jednodenní oficiální návštěvu, informovala dnes ČTK Eva Veverková z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí. Švédská strana má podle Veverkové zájem o rozšíření spolupráce v rámci takzvaných twinning projektů, při kterých odborníkům kandidátských zemí pomáhají s přípravou na změny experti členských zemí Evropské unie a které jsou v ČR financovány z prostředků programu Phare. Ministři budou také jednat o možnosti účasti švédských organizací při realizaci investičních opatření v ochraně přírody. Kužvart se setká také se členy Švédsko-české obchodní komory ve Stockholmu a se členy výboru pro zemědělství a životní prostředí švédského parlamentu. Ty hodlá informovat o pokroku dosaženém ve slaďování české legislativy s právem EU. Velvyslanci EU budou v Praze sázet
stromy Jednotlivé obvody vysadí 9. května Lípy Evropy, přičemž třináctý pražský obvod navíc zkrášlí alej patnácti stromů, tedy tolik, kolik je členů unie. Diplomaté jejích států se sázení zúčastní nejen v Praze 13, ale například i v Praze 3, 4 nebo 11, oznámila dnes ČTK agentura Knight & Svoboda, která se na pořádání putovních Evropských dnů podílí. Pražský Evropský den bude zatím nejrozsáhlejší. Vedle dvacítky informačních Eurostánků budou občané moci získávat informace o unii od 10:00 například i v Eurotramvaji. V Městské knihovně pak bude od 14:00 připravena beseda, které se zúčastní například premiér Miloš Zeman, ministr zahraničí Jan Kavan nebo ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Podblanické ekocentrum otevřelo
veřejnosti svou knihovnu Knihovna vznikla především díky odkazům a darům příznivců hnutí na ochranu životního prostředí. Obsahově je zaměřena hlavně na biologické vědy, ochranu životního prostředí a na regionální tematiku. Donedávna sloužila většinou jen samotným ekologům, studentům nebo učitelům, dodala Červenková. Vlašimská organizace ČSOP je jednou z více než 350 základních organizací ČSOP. Byla založena v roce 1990. Před šesti lety otevřela Podblanické ekocentrum, v němž provozuje Stanici mladých ochránců přírody a Stanici pro handicapované živočichy. Centrum zajišťuje ochranu přírody, péči o životní prostředí i ekologickou výchovu dětí a mládeže. Ekologové ukončí petici k Temelínu,
když bude zákon o referendu "Dokud nebude vyhráno, budeme pokračovat. Chtěli bychom však, aby referendum bylo zároveň s podzimními volbami do Senátu," řekl ČTK šéf Hnutí Duha Jan Beránek. Podle něj se počet občanských iniciativ bojujících za referendum o Temelíně rozšířil na 95. Štěpánek informoval, že ministr průmyslu Miroslav Grégr, kterého ekologové požádali o schůzku, jim dodnes neodpověděl, přestože to už minulý týden slíbil. Jeho kolega a ministr životního prostředí Miloš Kužvart myšlenku všelidového hlasování o spuštění Temelína podpořil. Podle něj však požadavek ekologů komplikuje skutečnost, že ČR nemá schválen zákon o referendu. Průzkum veřejného mínění z minulého týdne však ukázal, že za dostavbu se staví většina lidí. Kužvart v úterý novinářům řekl, že by se chtěl sejít s vicepremiérem pro legislativu Pavlem Rychetským a projednat s ním možnost revokace zákona o referendu a jeho zařazení do legislativního plánu vlády. Návrh ústavního zákona o referendu z dílny poslanců ČSSD zamítla Poslanecká sněmovna počátkem roku. Koalice Referendum 2000 dnes kritizovala záměry ministerstev průmyslu a místního rozvoje vybudovat další jadernou elektrárnu v Blahutovicích na Novojičínsku. Mluvčí Štěpánek mimo jiné upozornil na to, že elektrárna by ležela v hustě obydlené oblasti jen pár desítek kilometrů od tří velkých měst - Ostravy, Olomouce a Zlína. Proti plánované stavbě se už postavili senátoři z dotčené oblasti a obce z okolí. Kužvart souhlasí s referendem
k Temelínu Zdůraznil, že pro referendum byl a bude. Řekl, že by se proto chtěl sejít s vicepremiérem pro legislativu Pavlem Rychetským a projednat s ním možnost revokace zákona a jeho zařazení do legislativního plánu vlády. Návrh ústavního zákona o referendu z dílny poslanců ČSSD zamítla Poslanecká sněmovna počátkem loňského roku. Česká republika již produkuje více elektrické energie, než potřebuje, a pokud bude spuštěn Temelín, přebytek se ještě zvýší, varoval ministr před zprovozněním jaderné elektrárny. Veřejnost byla podle Kužvarta již před lety o temelínské elektrárně mylně informována. "Argumentace byla vždy o tom, že jaderná elektrárna pomůže severním Čechám," vysvětlil. Mnohem větší problém však šéf resortu ekologie spatřuje v sociální oblasti. Jasně by podle něj mělo být například řečeno, jak se vláda postaví k vytváření nových pracovních míst pro propouštěné severočeské horníky. Petici za referendum o spuštění Temelína podepsalo k dnešnímu dni 11.400 občanů. Nechybí mezi nimi například sociolog Jan Keller, polárník a cestovatel Oldřich Bubák, herec Břetislav Rychlík, spisovatelka Tereza Boučková či zpěvák Petr Muk. Více informací o iniciativě naleznou případní zájemci na internetové adrese www.referendum2000.cz. |