Sprßva Nßrodnφho parku ⌐umava podporuje petici ekolog∙
VIMPERK (okres Prachatice) 30. kv∞tna (╚TK) - Sprßva Nßrodnφho parku ⌐umava podporuje petiΦnφ akci ekolog∙ za zachovßnφ parku a ochranu jeho p°φrodnφch hodnot. MluvΦφ parku Zden∞k Kanto°φk dnes ╚TK °ekl, ╛e jednomyslnΘ rozhodnutφ o tom padlo na dne╣nφ pravidelnΘ porad∞. K po╛adavk∙m petice pat°φ zachovßnφ parku ve stßvajφcφch hranicφch, zastavenφ kßcenφ strom∙ v jeho prvnφch z≤nßch a dodr╛ovßnφ zßkladnφch princip∙ ochrany p°φrody.

╚lenovΘ petiΦnφho v²boru, mezi nimi╛ jsou nap°φklad p°edseda komise pro ╛ivotnφho prost°edφ Akademie v∞d ╚R Milan Stra╣kraba, Φlen grΘmia ministra ╛ivotnφho prost°edφ pro nßrodnφ parky Igor Mφchal, aktivista Hnutφ Duha Jaromφr Blßha a spisovatel Ivan Klφma, takΘ vyz²vajφ k roz╣φ°enφ parku "o nemΘn∞ cennΘ ·zemφ KrßlovskΘho hvozdu s ╚ern²m a ╚ertov²m jezerem".

"Sprßva parku vφtß postupnΘ sbli╛ovßnφ stanovisek s nezßvisl²mi ekologick²mi organizacemi. Je p°esv∞dΦena, ╛e brzy budou profesionßlnφ i amatΘr╣tφ ochrßnci p°φrody spoleΦn∞ postupovat v zßjmu dal╣φho neru╣enΘho v²voje parku a proti v╣em, kte°φ by cht∞li vyu╛φt zdej╣φ p°φrodnφ bohatstvφ a krßsu ve sv∙j prosp∞ch," uvedl Kanto°φk.

Vedenφ parku podle n∞j v poslednφm obdobφ registruje zjevnΘ snahy skupin a jednotlivc∙ o zmen╣enφ stßvajφcφ rozlohy a naru╣enφ celistvosti tohoto nejv∞t╣φho parku v ╚R. "┌vahy o mo╛nΘm roz╣φ°enφ parku o Krßlovsk² hvozd vφtßme, ale v souΦasnΘ politickΘ a spoleΦenskΘ situaci je zatφm nevidφme jako p°φli╣ reßlnΘ," p°ipomn∞l.

Nßrodnφ park ⌐umava byl vyhlß╣en 20. b°ezna 1991. Z jeho celkovΘ rozlohy 69.030 hektar∙ tvo°φ 81 procent lesy. Loni park nav╣tφvilo na 1,85 mili≤nu turist∙; k nejvyhledßvan∞j╣φm lokalitßm ji╛ tradiΦn∞ pat°ila nauΦnß stezka Povyd°φ, vedoucφ od ╚e≥kovy pily k Ant²glu, jφ╛ ve ╣piΦkßch denn∞ pro╣lo a╛ 2000 nßv╣t∞vnφk∙.

Ku╛vart: ObΦanskß spoleΦnost by m∞la b²t ekologicky aktivn∞j╣φ
MALM╓ (⌐vΘdsko) 30. kv∞tna (dopisovatel ╚TK) - ╚eskß republika mß, podobn∞ jako celß °ada dal╣φch zemφ, dluh v osv∞t∞ t²kajφcφ se pΘΦe o ╛ivotnφ prost°edφ. TakΘ Φeskß obΦanskß spoleΦnost by mohla a m∞la hrßt v tomto ohledu v²znamn∞j╣φ roli, podobn∞ jako je tomu nap°φklad ve skandinßvsk²ch zemφch. V rozhovoru pro ╚TK to v jiho╣vΘdskΘm Malm÷ uvedl Φesk² ministr ╛ivotnφho prost°edφ Milo╣ Ku╛vart, kter² se ve ⌐vΘdsku ·Φastnφ jednßnφ °φdφcφ rady Programu OSN pro ╛ivotnφ prost°edφ (UNEP).

Jednßnφ vφce ne╛ 80 ministr∙ ╛ivotnφho prost°edφ z celΘho sv∞ta v nejv∞t╣φ skandinßvskΘ zemi se t²kß z velkΘ Φßsti prßv∞ podφlu obΦanskΘ spoleΦnosti na pΘΦi o ╛ivotnφ prost°edφ na prahu 21. stoletφ. Dal╣φm v²znamn²m bodem je pak role pr∙myslu a zvlß╣t∞ soukromΘho sektoru v tΘto oblasti.

"Myslφm, ╛e ekologicky zam∞°en²m nevlßdnφm organizacφm by nß╣ stßtnφ rozpoΦet mohl poskytnout vφce ne╛ dne╣nφch 19 mili≤n∙ korun, nebo╗ zapojenφm ╣ir╣φho okruhu obΦan∙ do pΘΦe o p°φrodu lze zφskat ╣ir╣φ spektrum nßzor∙ a nap°φklad i kvalifikovan∞j╣φ oponenturu pro jednotlivΘ projekty," °ekl Milo╣ Ku╛vart.

Na celosv∞tovΘm f≤ru se ╚eskß republika podle n∞j °adφ mezi rozvinutΘ zem∞. Jako jedinß z postkomunistickΘ st°ednφ Evropy je ╚R nap°φklad poskytovatelem konkrΘtnφ pomoci rozvojovΘmu sv∞tu, co╛ ani Polsko, ani Ma∩arsko nebo Polsko ned∞lajφ. Podle m∞°φtek EvropskΘ unie se pak ji╛ ╚R blφ╛φ pr∙m∞ru patnßctky a p°edstihuje n∞kterΘ jihoevropskΘ ΦlenskΘ zem∞. "Lze d∞lat pochopiteln∞ je╣t∞ vφce, ale v╣e chce sv∙j Φas," dodal ministr.

Za poslednφ desetiletφ omezila ╚R jako jedin² stßt z OECD zneΦi╣t∞nφ sφrou o pln²ch 86 procent a takΘ °ekami odtΘkß z ΦeskΘho ·zemφ v²razn∞ mΘn∞ neΦistot ne╛ kdysi. Ekonomick² a ekologick² r∙st musφ podle Milo╣e Ku╛varta probφhat zßrove≥: "Tvrzenφ, ╛e na ekologii jako jak²si luxus m∙╛e dojφt a╛ tehdy, kdy╛ bude zaji╣t∞n blahobyt, je stejn∞ nesmyslnΘ jako opaΦn² extrΘmnφ nßzor, ╛e ekologie musφ stßt v ka╛dΘm ohledu vp°edu, daleko p°ed hospodß°stvφm."

V Malm÷ se Φesk² ministr z·Φastnil neformßlnφ panelovΘ diskuse s resortnφmi kolegy z ostatnφch zemφ. Pro ╚TK se v╣ak vyjßd°il i k nedßvnΘmu tvrzenφ jednoho ╣vΘdskΘho denφku o tom, ╛e ╚R ·dajn∞ po╛ßdala OSN o to, aby byla Φeskß ·Φast na f≤ru hrazena z prost°edk∙, kterΘ UNEP vyΦlenila pro rozvojovΘ zem∞. "⌐lo o naprostΘ nepochopenφ a zkreslenφ skuteΦnosti," zd∙raznil Ku╛vart. "Nic podobnΘho nenφ pravda a ·Φast si pochopiteln∞ hradφme sami podle stejn²ch pravidel jako vysp∞lΘ zem∞."

Jednßnφ rady UNEP v Malm÷ potrvß do st°edy a skonΦφ p°ijetφm spoleΦnΘ deklarace, je╛ mß b²t podkladem pro zasedßnφ UNEP letos v zß°φ i zdrojem pro agendu globßlnφ konference o ╛ivotnφm prost°edφ v roce 2002.

Magistrßt doposud vyhlßsil pamßtn²mi sedmapadesßt strom∙
PRAHA 29. kv∞tna (╚TK) - Sedmapadesßt strom∙, kterΘ nesou oznaΦenφ pamßtn², najdou na ·zemφ hlavnφho m∞sta pozornφ nßv╣t∞vnφci park∙ a zelen²ch prostranstvφ. Dal╣φch 110 strom∙ odbor ╛ivotnφho prost°edφ pra╛skΘho magistrßtu eviduje a p°ipravuje pot°ebnΘ podklady pro jejich vyhlß╣enφ, sd∞lilo dnes ╚TK tiskovΘ odd∞lenφ magistrßtu.

Mezi d°evinami, kterΘ nesou oznaΦenφ pamßtn² strom, je nejpoΦetn∞ji zastoupena lφpa srdΦitß se 24 stromy t∞sn∞ nßsledovanß dubem letnφm s 21 stromy. K vyhlß╣en²m strom∙m pat°φ takΘ cedr atlask², jinan dvoulaloΦn² a tis Φerven². K patrn∞ nejznßm∞j╣φm pra╛sk²m pamßtn²m strom∙m pat°φ platan na Karlov∞ nßm∞stφ a platan ve vstupnφm prostoru KinskΘho zahrady.

P°ed samotn²m vyhlß╣enφm musφ odbornφ pracovnφci zm∞°it obvod kmene, v²╣ku stromu, ╣φ°ku koruny, zjistit jeho stß°φ a mφstopisnΘ a historickΘ ·daje. Pamßtn² strom mß stanoveno i ochrannΘ pßsmo, kterΘ jej zabezpeΦuje p°ed po╣kozenφm.

U jednotliv²ch strom∙ je takΘ zpracovßn nßvrh na p∞stebnφ zßsahy, nap°φklad odstran∞nφ such²ch v∞tvφ, o╣et°enφ poran∞nφ kmene a asanace dutin. Jeliko╛ jde o stromy mimo°ßdn²ch velikostφ, posuzuje se i otßzka stability stromu, rizika spojenß s jeho pßdem Φi s ulomenφm v∞tvφ.

Na Broumovsku ji╛ slou╛φ dv∞ staronovΘ historickΘ cesty
BROUMOV (okres Nßchod) 27. kv∞tna (╚TK) - Slavnostnφm otev°enφm K°inickΘ cesty z Broumova na vrch Hv∞zda skonΦila dnes druhß etapa ojedin∞lΘho Programu obnovy historick²ch cest na Broumovsku. Iniciovala jej Sprßva Chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti (CHKO) Broumovsko ve spoluprßci s obΦansk²mi sdru╛enφmi a obcemi. "Loni byla otev°ena Ro╛mitßlskß cesta, dnes K°inickß. Nynφ se p°ipravujeme na obnovu cesty z Broumova do Martφnkovic," °ekl ╚TK °editel CHKO Jan Pi≥os.

Broumovsko v minulosti protkßvala hustß sφ╗ polnφch cest, spojujφcφch obce a umo╛≥ujφcφ lidem hospoda°enφ na pozemcφch. Lemovaly je kapliΦky, k°φ╛e a bo╛φ muka. Stejn∞ jako cesty zaΦaly zanikat po kolektivizaci zem∞d∞lstvφ. O jejich obnovu usiluje CHKO s dal╣φmi subjekty ji╛ t°etφ rok.

Dnes otev°enß K°inickß cesta je historicky a turisticky nejv²znamn∞j╣φ. P°i jejφ obnov∞ vysadili jejφ zachrßnci 300 strom∙ a ke°∙ a opravili poniΦenΘ sakrßlnφ pamßtky. Novinkou je pφskovcovß brßna Φasu, postavenß nad pramenem u K°inic. "Je to nßdhern² monument, pocta pramen∙m, kter² byl dnes p°i mßjovΘm procesφ vysv∞cen," °ekl Pi≥os.

Vytipovßnφ trasy pro obnovu je podle Pi≥ose tou nejjednodu╣╣φ zßle╛itostφ. "Nejvφc zßle╛φ na p°φstupu vlastnφk∙ pozemk∙, ti musφ s obnovou souhlasit," uvedl °editel CHKO. Aktivity ochranß°∙ pr² v∞t╣inou vφtajφ obce, jim╛ cesty krßtφ spojenφ s okolnφm sv∞tem, soukromΘ vlastnφky v╣ak k souhlasu nutit nemohou. "Prßv∞ v Martφnkovicφch, kterΘ budou na╣φm t°etφm cφlem, se obci poda°ilo souhlas v╣ech t°φ majitel∙ pozemk∙ zφskat," dodal °editel.

Krßsy Pßlavy turistΘ obdivovali s pr∙vodci sprßvy CHKO
MIKULOV (okres B°eclav) 27. kv∞tna (╚TK) - TΘm∞° 300 lidφ dnes vyu╛ilo nabφdku sprßvy Chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti (CHKO) Pßlava a v doprovodu pr∙vodc∙ nav╣tφvilo rezervaci D∞vφn, kterß tvo°φ centrßlnφ Φßst chrßn∞nΘ oblasti. Krom∞ odbornΘho v²kladu o p°φrodnφch krßsßch Pßlavy mohli turistΘ zφskat takΘ informaΦnφ materißly o rezervaci, °ekl ╚TK vedoucφ sprßvy Ji°φ Matu╣ka. Dodal, ╛e akce se konala v rßmci nedßvnΘho EvropskΘho dne park∙.

"Vrch D∞vφn je srdcem Pßlavy. Turistickß trasa, kterou jsme na dne╣ek pro p°φchozφ p°ipravili, m∞°ila p∞t kilometr∙. Jednu skupinu tvo°il v╛dy pr∙vodce s asi dvacφtkou nßv╣t∞vnφk∙. V²╣lap na vrchol i se sestupem trval tΘm∞° t°i hodiny," uvedl Matu╣ka.

Sprßva chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti p°ipravila pro turisty takΘ informaΦnφ tabule o zam²╣lenΘm roz╣φ°enφ biosfΘrickΘ rezervace Pßlava a ka╛d² mohl nahlΘdnout i do spis∙ o ekology kritizovanΘ rekonstrukci vysφlaΦe na D∞vφn∞.

"Akci jsme pojali i jako v²chovnou. Pr∙vodci turist∙m p°ipomφnali, jak se majφ v p°φrod∞ chovat, aby kv∙li jejich v²let∙m netrp∞lo ╛ivotnφ prost°edφ," zd∙raznil Matu╣ka. Poznamenal, ╛e ochranß°∙m na Pßlav∞ d∞lajφ problΘmy rogalistΘ, kte°φ p°i sv²ch startech z kopc∙ niΦφ vzßcnΘ rostliny.

V Chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti Pßlava se vyskytujφ vzßcnΘ druhy rostlin, hub, bezobratl²ch ╛ivoΦich∙, ryb, oboj╛ivelnφk∙, plaz∙ a ptßk∙. Z 366 kriticky ohro╛en²ch ╛ivoΦi╣n²ch druh∙ v ╚R jich na tomto ·zemφ ╛ije vφce ne╛ sto, mimo jinΘ i kobylka sßga, lu≥ßk hn∞d², nejmen╣φ netop²r - vrßpenec mal², Φßp Φern², led≥ßΦek °φΦnφ nebo kudlanka nßbo╛nß.

V arboretu se vzßcn²mi d°evinami ve K°tinßch zaΦala sez≤na
K╪TINY (okres Blansko) 27. kv∞tna (╚TK) - Letnφ turistickß sez≤na zaΦala dnes v arboretu ⌐kolnφho lesnφho podniku Masaryk∙v les ve K°tinßch na Blanensku. Na asi 20 hektarech si zde p°φchozφ mohou prohlΘdnout tisφc druh∙ exotick²ch d°evin z celΘho sv∞ta a 160 let star² bukov² prales. ╚TK to dnes °ekl pracovnφk arboreta Pavel Mauer. Vedenφ podniku podle n∞j p°edpoklßdß, ╛e jen o tomto vφkendu si arboretum prohlΘdne tΘm∞° 1800 nßv╣t∞vnφk∙.

"TuristΘ budou arboretem prochßzet v doprovodu pr∙vodc∙, kte°φ jim poskytnou odborn² v²klad. A╛ do 11. °φjna si zßjemci mohou arboretum prohlΘdnout ka╛d² t²den, v╛dy v pßtek, sobotu a ned∞li," uvedl Mauer. P°ipomn∞l, ╛e turistΘ si p°i nßv╣t∞v∞ mohou n∞kterΘ okrasnΘ d°eviny takΘ koupit. P°i vstupu do arboreta jim budou nabφzeny v²robky ze d°eva a literatura o p°φrod∞.

Arboretum zalo╛il v letech 1929 a╛ 1930 profesor brn∞nskΘ Mendelovy zem∞d∞lskΘ a lesnickΘ univerzity Augustin Bayer, jeho╛ pomnφk lze nalΘzt i p°i prochßzce Masarykov²m lesem.

Jednou z nejv∞t╣φch pozoruhodnostφ arboreta je sbφrka 250 druh∙ vrb pat°φcφ k nejv∞t╣φm v Evrop∞. Vede jφm i nauΦnß stezka Domßcφ d°eviny, kterou tvo°φ 135 strom∙, vyskytujφcφch se v Evrop∞. Ka╛d² z t∞chto strom∙ je p°φmo v terΘnu oznaΦen tabulφ s popiskou a mapkou oblastφ, v nich╛ roste. Arboretum le╛φ 20 kilometr∙ severn∞ od Brna a roΦn∞ ho nav╣tφvφ asi 5000 turist∙, dodal Mauer.

V plze≥skΘm ⌐φdlovskΘm rybnφku je po odbahn∞nφ tΘm∞° pitnß voda
PLZE╥ 26. kv∞tna (╚TK) - Kvalit∞ pitnΘ vody se blφ╛φ voda v plze≥skΘm ⌐φdlovskΘm rybnφku, kter² m∞sto nechalo na sklonku minulΘho roku odbahnit. Nynφ je rybnφk napu╣t∞n a p°ipraven pro letnφ rekreaci, °ekl dnes novinß°∙m Jaroslav Frydr²n ze Sprßvy ve°ejnΘho statku m∞sta Plzn∞.

"⌐φdlovsk² rybnφk je prvnφm ze soustavy Boleveck²ch rybnφk∙, jeho╛ ·dr╛ba je dokonΦena. Nynφ se p°ipravuje pro odbahn∞nφ a opravu hrßze sousednφ rybnφk NovßΦek. M∞sto mß v plßnu postupn∞ vyΦistit v╣echny rybnφky v boleveckΘ rybniΦnφ soustav∞," °ekl Frydr²n.

Oprava a ·dr╛ba ⌐φdlovskΘho rybnφka, kter² nebyl od svΘho zalo╛enφ v roce 1460 nikdy odbahn∞n, se provßd∞la postupn∞ od roku 1997 a vy╛ßdala si dev∞t mili≤n∙ korun. Poslednφ etapa - odbahn∞nφ rybnφka - byla zavr╣ena loni na podzim. Nynφ je rybnφk o rozloze zhruba t°φ hektar∙ napu╣t∞n a p°ipraven pro rekreaci Plze≥an∙.

V rekreaΦnφ oblasti BoleveckΘ rybnφky je osm rybnφk∙, z nich╛ nejv∞t╣φ Velk² rybnφk mß rozlohu 53 hektar∙. Celß rybniΦnφ soustava, aΦkoliv je v sousedstvφ velkΘho m∞sta, se vyznaΦuje dobrou kvalitou vody. Je to zp∙sobeno p°edev╣φm Φistou vodou v p°φtoku, p°evß╛n∞ zalesn∞nΘmu povodφ a pφskovcovΘmu podlo╛φ, kterΘ mß samoΦistφcφ schopnost, dodal Frydr²n.

Ochrßnci p°φrody vyv∞sili v lesφch na Rokycansku 50 ptaΦφch budek
ROKYCANY 24. kv∞tna (╚TK) - P°es p∞t desφtek budek pro hnφzdφcφ hmyzo╛ravΘ ptßky vyv∞sili letos na ja°e v lesφch na Rokycansku ΦlenovΘ rokycanskΘ organizace ╚eskΘho svazu ochrßnc∙ p°φrody (╚SOP). Instalaci budek a jejich ·dr╛bu provßd∞jφ ve spoluprßci s lesnφ sprßvou ve SpßlenΘm Po°φΦφ v okrese Plze≥-jih.

"Budky obsadily p°evß╛n∞ s²kory ko≥adry, kterΘ zlikvidujφ v pßru z jednoho hektaru lesa b∞hem hnφzd∞nφ 20.000 a╛ 40.000 housenek a housenic. Tito ╛ivoΦichovΘ spoleΦn∞ s k∙rovcem pat°φ k nejv∞t╣φm ╣k∙dc∙m lesa," °ekl dnes novinß°∙m Lubomφr D∞dek z Oblastnφho inspektorßtu Les∙ ╚R v Pφsku. Doplnil, ╛e nejde jen o ochranu strom∙ p°ed ╣k∙dci, ale i o udr╛enφ urΦit²ch druh∙ ptßk∙ v krajin∞.

P°edseda rokycanskΘ organizace ╚SOP Pavel Moulis uvedl, ╛e budky chodφ ΦlenovΘ svazu kontrolovat, aby zjistili jejich obsazenost. Ptßci si podle n∞j velmi dob°e na hnφzda p°ivykli a nast∞hovali se do v╣ech sledovan²ch budek.

Lesy ╚R a ╚esk² svaz ochrßnc∙ p°φrody uzav°ely letos v b°eznu dohodu o spoleΦn²ch projektech v oblasti ochrany p°φrody, krajiny, ╛ivotnφho prost°edφ a ekologickΘ osv∞ty, na jejich╛ realizaci poskytnou Lesy ╚R ochrßnc∙m 1,5 mili≤nu korun. Vyv∞╣ovßnφ a ·dr╛ba budek je jednou z dohodnutΘ formy spoluprßce.

Sprßva ╣umavskΘho parku otev°ela dal╣φ informaΦnφ st°edisko
╚ESK╔ «LEBY (okres Prachatice) 24. kv∞tna (╚TK) - InformaΦnφ systΘm pro nßv╣t∞vnφky ╣umavskΘho nßrodnφho parku dopl≥uje ode dne╣ka novΘ informaΦnφ st°edisko v ╚esk²ch «lebech na Prachaticku. Otev°eno bylo u p°φle╛itosti evropskΘho Dne nßrodnφch park∙.

St°edisko je urΦeno ╣irokΘ ve°ejnosti. Zßjemc∙m poskytne v╣eobecnΘ informace o nßrodnφm parku a chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti ⌐umava, turistickΘ mapy a dal╣φ informaΦnφch materißly. Jako jedinΘ ze ╣umavsk²ch st°edisek nabφzφ v²stavu v∞novanou ochran∞ ╛ijφcφch ╛ivoΦich∙, °ekl dnes ╚TK mluvΦφ sprßvy parku Zden∞k Kanto°φk.

Nßv╣t∞vnφk se podle n∞j vφce dozvφ o konkrΘtnφch programech posφlenφ populace ohro╛en²ch druh∙ i o souΦasnΘm pojetφ pΘΦe o zv∞° v ╣umavskΘm parku. "Smyslem expozice je p°im∞t ve°ejnost k zamy╣lenφ nad vztahem a postojem Φlov∞ka k voln∞ ╛ijφcφ faun∞ v minulosti i souΦasnosti. NetradiΦnφ je forma apelace na lidskΘ chovßnφ k okolnφ p°φrod∞ - ka╛d² nßv╣t∞vnφk mß mo╛nost vyjßd°it sv∙j pocit kresbou, je╛ se m∙╛e stßt i souΦßstφ expozice," dodal mluvΦφ.

St°edisko bude v sez≤n∞ otev°eno od kv∞tna do konce zß°φ. Vybaveno je i parkovi╣t∞m pro automobily a stojany na jφzdnφ kola. Invalidnφ obΦanΘ ocenφ bezbariΘrov² p°φstup a v╣ichni nßv╣t∞vnφci pak mo╛nost jednoduchΘho obΦerstvenφ.

Nßrodnφ park ⌐umava loni nav╣tφvilo 1,8 mili≤nu turist∙. Sprßva parku ve spoluprßci s Klubem Φesk²ch turist∙ peΦuje o znaΦenφ 470 kilometr∙ p∞╣φch, 280 kilometr∙ cyklistick²ch, 340 kilometr∙ ly╛a°sk²ch a 59 kilometr∙ vodßck²ch tras.

KeramickΘ vydry za ochranu ╛ivotnφho prost°edφ poputujφ na Moravu
PRAHA 23. kv∞tna (╚TK) - EkologickΘ aktivity obyvatel NovojiΦφnska ocenila dnes veΦer v pra╛skΘm Divadle Ji°φho Grossmanna redakce ekologickΘho Φasopisu Nika, kdy╛ ud∞lila svΘ ceny v podob∞ keramick²ch vyder jednotlivc∙m a sdru╛enφ z tohoto okresu. Cenu Josefa Velka pro dobrovolnΘ aktivisty zφskal Jan Lukß╣ek ze ⌐tramberka, kterΘmu se povedlo p°est∞hovat z ohro╛enΘ lokality vzßcnΘho mot²la z Φeled∞ otakßrkovit²ch - jason∞ ΦervenookΘho.

Za vzornou spoluprßci obce a stßtnφ sprßvy p°i ochran∞ p°φrody odm∞nila Nika cenou pro profesionßly v oblasti ╛ivotnφho prost°edφ starostku Barto╣ovic Kate°inu K°enkovou a vedoucφ chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti Pood°φ Vla∩ku Hamplovou. I cena Niky pro obΦanskß sdru╛enφ poputuje do Barto╣ovic, zφskala ji zde p∙sobφcφ stanice pro handicapovanΘ ╛ivoΦichy.

Keramick²mi vydrami odm∞≥uje redakce Niky ΦeskΘ ekology a novinß°e zab²vajφcφ se problematikou ╛ivotnφho prost°edφ od roku 1997. Mezi laureßty pat°φ nap°φklad prßvnφk Petr Ku╛vart a publicistΘ ╚eskΘ televize, kte°φ pracovali na po°adech Nedej se.

Mezi leto╣nφmi kandidßty byli takΘ poslanec KDU-╚SL Libor Ambrozek, °editelka pra╛skΘho ekocentra Toulc∙v dv∙r Emilie StrejΦkovß, pra╛skΘ obΦanskΘ sdru╛enφ Flora, Jind°ichohradeckΘ mφstnφ drßhy a Lenka Matou╣kovß, kterß bojuje proti projektu v²stavby komplex∙ byt∙ na Cibulce v pßtΘm pra╛skΘm obvod∞.

Redaktor MladΘho sv∞ta Josef Velek, po n∞m╛ je pojmenovßna cena pro dobrovolnΘ aktivisty, byl jednφm z prvnφch Φesk²ch publicist∙, kte°φ se soustavn∞ zab²vali ekologickou problematikou. V roce 1990 utonul b∞hem potßp∞ΦskΘ expedice Blue World 90 v RudΘm mo°i.

Strß╛ci v parku Podyjφ budou letos d∙sledn∞ji dohlφ╛et na turisty
ZNOJMO 23. kv∞tna (╚TK) - V Nßrodnφm parku Podyjφ na Znojemsku se mno╛φ p°φpady neukßzn∞n²ch turist∙, proto na n∞ bude o prßzdninßch p°φsn∞ji ne╛ v minulosti dohlφ╛et 30 strß╛c∙ parku. ╚TK to dnes °ekl °editel jeho sprßvy Tomß╣ Rothr÷ckl. Doplnil, ╛e problΘmy vznikajφ p°edev╣φm s cyklisty, kte°φ neoprßvn∞n∞ jezdφ po stezkßch pro p∞╣φ. N∞kte°φ motocyklistΘ si dokonce trasy pro p∞╣φ turisty v parku pletou ze zßvodnφ drßhou, dodal °editel.

Vyu╛φvßnφ stezek pro p∞╣φ cyklisty, motorkß°i nebo dokonce skupinami turist∙ na konφch je podle Rothr÷ckla velmi nebezpeΦnΘ. P∞╣iny jsou toti╛ ·zkΘ a hrozφ na nich srß╛ky a zran∞nφ turist∙. Mnozφ cyklistΘ navφc nezvlßdajφ jφzdu po chodnφΦcφch a mnohdy se p°i pßdech z kola zranφ. Kon∞ zase mohou zp∙sobovat erozi p∙dy.

"Nem∙╛e si ka╛d² jezdit, kde si zamane. Poru╣ovßnφ t∞chto na°φzenφ proto budeme pokutovat," uvedl °editel parku. Dodal, ╛e strß╛ce m∙╛e provinilce potrestat pokutou a╛ 500 korun.

V parku je 87 kilometr∙ tras pro p∞╣φ a dal╣φch 82 kilometr∙ tras pro cykloturisty. Novinkou v n∞m jsou turistΘ na konφch, kte°φ se zde ve v∞t╣φ mφ°e objevili a╛ letos. Sprßva parku proto ji╛ pracuje na vyhlß╣ce, kterß jezdc∙m na konφch vymezφ trasy pro hipoturistiku, °ekl Rothr÷ckl.

Na ·zemφ parku p°φrodov∞dci zjistili 165 druh∙ ptßk∙ a 57 druh∙ savc∙. Pat°φ mezi n∞ vydra °φΦnφ, netop²r Brandt∙v a hrabo╣ mok°adnφ, osm druh∙ plaz∙ a bohat∞ je zde zastoupen i hmyz.

FIG Working Week
PRAHA 23. kv∞tna (les) - V Nßrodnφm dom∞ na Vinohradech v Praze prßv∞ probφhß Konference FIG Working Week. Jednß se o mezinßrodnφ akci, kterß je po°ßdanß ╚esk²m svazem geodet∙ a kartograf∙ ve spoluprßci s Mezinßrodnφ zem∞m∞°ickou organizacφ FIG.

Tato akce se konß od ·ter² 23. kv∞tna do pßtku 26. kv∞tna 2000 v Nßrodnφm dom∞ na Vinohradech.

V rßmci tΘto konference si Vßs spoleΦnost Intergraph ╚R, spol. s. r.o. dovoluje pozvat na firemnφ prezentaci o novinkßch a °e╣enφch spoleΦnosti Intergraph a na nßv╣t∞vu expozice na p°idru╛enΘ v²stav∞ Geomatika 2000. Tato prezentace bude probφhat ve Φtvrtek 25. 5. 2000 od 12:10 do 13:10 hodin.

NeznßmΘ chemikßlie otrßvily ryby v polskΘ °ece Warta
VAR⌐AVA 22. kv∞tna (zpravodaj ╚TK) - Tisφce mrtv²ch ryb nalezli dnes rybß°i v polskΘ °ece Warta. Zabily je zatφm neznßmΘ pr∙myslovΘ chemikßlie vypu╣t∞nΘ ve st°ednφm Polsku do °φΦky Ner, kterß je p°φtokem Warty. P∙vodce zneΦi╣t∞nφ nenφ dosud znßm, informovalo var╣avskΘ Radio Zet.

╪eku podle Miroslavy ZaleckΘ z inspektorßtu ochrany ╛ivotnφho prost°edφ v Konin∞ otrßvilo velmi velkΘ mno╛stvφ jedovat²ch chemikßliφ. Kterß lßtka otravu zp∙sobila bude inspektorßt znßt a╛ v p°φ╣tφch dnech po dokonΦenφ anal²zy vody z Warty.

Dobrovolnφci zbavili JizerskΘ hory 750 kilogram∙ odpadk∙
LIBEREC 22. kv∞tna (╚TK) - ChladnΘ poΦasφ, dΘ╣╗ ani kroupy neodradily o vφkendu sb∞raΦe odpadk∙ od jarnφho ·klidu Jizersk²ch hor. P°i╣la asi stovka lidφ, kte°φ na frekventovan²ch turistick²ch cestßch sebrali celkem 25 pytl∙, co╛ je p°ibli╛n∞ t°iΦtvrt∞ tuny odpadk∙, hlavn∞ obal∙ od su╣enek a nßpoj∙, °ekla dnes ╚TK Jitka Doubnerovß ze SpoleΦnosti pro JizerskΘ hory, kterß sb∞r tradiΦn∞ organizuje.

"Objevili jsme takΘ n∞kolik Φern²ch sklßdek nejr∙zn∞j╣φho charakteru a ╣rot voln∞ pohozen² v krajin∞," °ekla. Ve╣ker² nalezen² odpad podle nφ odvezli ekologovΘ k likvidaci.

Akce Ukli∩me Jizerky vznikla p°ed t°emi lety jako aktivita n∞kolika mlad²ch lidφ z Jablonce nad Nisou. Pravideln∞ se jφ ·Φastnφ turistickΘ a skautskΘ oddφly, ╣kolnφ t°φdy, krou╛ky d∞tφ a mlßde╛e, ale i rodiny a jednotlivci.

"Letos poprvΘ neputovali sb∞raΦi horami pod vedenφm po°adatel∙, ale zvolili si svΘ trasy sami," °ekla Doubnerovß. Ke zjednodu╣enφ organizace sb∞ru podle nφ vedly finanΦnφ d∙vody - oproti lo≥skΘmu roku se toti╛ nepoda°ilo zφskat na ·klid hor ╛ßdnou finanΦnφ podporu. Zatφmco p°i lo≥sk²ch ·klidov²ch pracφch mohli poΦφtat sb∞raΦi se svaΦinou a ·hradou cestovnφch nßklad∙, letos nic takovΘho nebylo mo╛nΘ.

Sprßva CHKO K°ivoklßtsko p°ipomn∞la den park∙ vodßckou exkurzφ
K╪IVOKL┴T (okres Rakovnφk) 20. kv∞tna (╚TK) - Druh² Evropsk² den park∙ si dnes p°ipomn∞lo plavbou po rekonstruovanΘ VodßckΘ stezce Berounka tamnφ Sprßva Chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti (CHKO) K°ivoklßtsko. Celkem 25 zßjemc∙ o rafting, ochranß°∙ a Φlen∙ KanoistickΘho klubu Rakovnφk vyjelo v 10:00 na kanoφch a raftech z kempu Zvφkovec na 16 kilometr∙ dlouh² ·sek stezky. Konec jejich plavby byl naplßnovßn na 16:00 do Roztok u K°ivoklßtu. ╚TK to dnes °ekl Tomß╣ Ka╛mierski z CHKO K°ivoklßtsko.

Vodßckß stezka - 57 kilometr∙ dlouh² ·sek Berounky mezi Zvφkovcem a Karl╣tejnem - existuje podle Ka╛mierskΘho od roku 1984. Kv∙li rozsßhlΘ devastaci informaΦnφch tabulφ u stezky p°istoupila Sprßva CHKO K°ivoklßtsko loni a letos na ja°e k jejφ rekonstrukci.

"Z celkem 14 informaΦnφch panel∙ se dev∞t nachßzφ na ·zemφ K°ivoklßtska, jeden v Beroun∞ a Φty°i v CHKO ╚esk² kras. Tematicky se zam∞°ujφ na vodnφ a pob°e╛nφ faunu, ptactvo, paleontologickou lokalitu ve Skryjφch Φi historii osφdlenφ lokality od doby Kelt∙," uvedl. Ka╛d² panel podle n∞ho obsahuje i mapku s vyznaΦenφm zastßvky a zobrazenφ t°φ ╛ivoΦich∙ Φi rostlin, typick²ch pro danou lokalitu.

Dodal, ╛e zvlß╣tnostφ stezky je jejφ d∙slednΘ zam∞°enφ prßv∞ na vodßky. "InformaΦnφ panely jsou obrßceny k vod∞, aby byly ΦitelnΘ z pozice projφ╛d∞jφcφch vodßk∙. V∞t╣inou se v╣ak nachßzejφ v kempech, tak╛e jsou p°φstupnΘ i tamnφm nßv╣t∞vnφk∙m," vysv∞tlil.

Evropsk² den park∙, p°ipadajφcφ na 24. kv∞tna, si Sprßva CHKO K°ivoklßtsko podle Ka╛mierskΘho p°ipomφnß letos podruhΘ. S my╣lenkou v∞novat jeden den v roce chrßn∞n²m ·zemφm p°i╣la poprvΘ loni mezinßrodnφ organizace Federace Europarc, sdru╛ujφcφ 400 chrßn∞n²ch ·zemφ z 36 evropsk²ch zemφ. Stalo se tak v souvislosti s lo≥sk²m 90. v²roΦφm vyhlß╣enφ prvnφch nßrodnφch park∙ v Evrop∞.

Labu╗ s p∞ti mlß∩aty zem°ela u Brodc∙ pod koly vlaku
BRODCE (okres Bene╣ov) 18. kv∞tna (╚TK) - Labu╗ s p∞ti mlß∩aty na╣la v ·ter² smrt v koleji╣ti u nechrßn∞nΘho ╛elezniΦnφho p°ejezdu v obci Brodce na Bene╣ovsku.

Ptßky pravd∞podobn∞ p°ejel n∞kter² z projφ╛d∞jφcφch vlak∙, sd∞lil dnes ╚TK vedoucφ vla╣imskΘ Stanice pro handicapovanΘ ╛ivoΦichy ╚eskΘho svazu ochrßnc∙ p°φrody Pavel ╚ech. Na t∞la ptßk∙ s rozdrcen²mi nebo od t∞la odd∞len²mi hlavami upozornili obyvatelΘ ekology. Ti zaznamenali, ╛e Φßst labutφ rodiny tragΘdii p°e╛ila a zdr╛uje se na nedalekΘm PodhajskΘm rybnφku.

Na ╛eleznici podobn∞ jako na silnicφch p°ijde podle ╚echa o ╛ivot mnoho zvφ°at. Spolupracovnφci Stanice pro handicapovanΘ ╛ivoΦichy na╣li v zimnφch m∞sφcφch p°i kontrole ·seku ╛eleznice mezi Bene╣ovem a Trhov²m ⌐t∞pßnovem na Bene╣ovsku n∞kolik desφtek mrtv²ch ╛ivoΦich∙. Pod koly vlak∙ tu na╣li smrt plazi, ptßci, ale i srnec, pes nebo divokΘ prase. "Ve v∞t╣in∞ p°φpad∙ jde o nßhodnΘ st°ety s jedoucφm vlakem, kter²m nejde p°edejφt," podotkl ╚ech.

Ochrßnci p°φrody v tΘto souvislosti ╛ßdajφ °idiΦe aut, autobus∙ i vlak∙, aby podobnΘ nehody ohlßsili Stanici pro handicapovanΘ ╛ivoΦichy ve Vla╣imi, telefon 0303/845169 nebo 0603/268461.

Dny otev°en²ch dve°φ v Temelφn∞ jsou ji╛ zcela obsazeny
TEMEL═N 17. kv∞tna (╚TK) - Dny otev°en²ch dve°φ v jadernΘ elektrßrn∞ Temelφn ve dnech 19. a╛ 21. a 26. a╛ 28. kv∞tna, spojenΘ s prohlφdkou prvnφho v²robnφho bloku elektrßrny, jsou ji╛ pln∞ obsazeny. ╚TK to dnes °ekl mluvΦφ elektrßrny Milan Nebesß°.

"Tyto termφny jsou poslednφ mo╛nostφ, kdy m∙╛e ve°ejnost vstoupit do reaktorovΘho sßlu v kontejnmentu (ochrannΘm obalu) prvnφho v²robnφho bloku. Zde nynφ probφhajφ p°edprovoznφ zkou╣ky a revize za°φzenφ a do konce srpna bude do reaktoru zavezeno jadernΘ palivo," °ekl mluvΦφ. Podle n∞j nebude kv∙li harmonogramu a pr∙b∞hu pracφ mo╛nΘ tuto jedineΦnou mo╛nost prohlφdky dßle roz╣φ°it.

"V╣ichni dal╣φ zßjemci o informace o jadernΘ energetice a Temelφn∞ se v╣ak i nadßle mohou domluvit s pracovnφky na╣eho informaΦnφho st°ediska o n∞kterΘm ze standardnφch program∙ exkurze do elektrßrny," p°ipomn∞l Nebesß°.

Na st°ednφ Morav∞ podpo°ilo referendum o Temelφnu 4500 lidφ
OLOMOUC 16. kv∞tna (╚TK) - Petici za vyhlß╣enφ referenda o dostavb∞ jadernΘ elektrßrny Temelφn, kterou p°ed n∞kolika t²dny sepsala koalice obΦansk²ch iniciativ Referendum 2000, podepsalo na st°ednφ Morav∞ 4500 lidφ. ⌐Θf ekologickΘ organizace Hnutφ Duha Jan Berßnek dnes ╚TK °ekl, ╛e podpis pod petici pro lidovΘ hlasovßnφ p°ipojilo v celΘ zemi 34.000 lidφ.

"Doufßm, ╛e do konce t²dne budeme mφt 40.000 podpis∙ a jejich vßha u╛ p°im∞je ministra pr∙myslu (Miroslava GrΘgra), aby se s nßmi po t°ech t²dnech slib∙ se╣el," uvedl Berßnek. Zatφm podle n∞j ministr nabφdl jako prost°ednφka svΘho nßm∞stka, sch∙zku s nφm v╣ak aktivistΘ odmφtli.

Mezi lidmi, kte°φ se pod petici podepsali, je podle Berßnka °ada osobnostφ, nap°φklad moravsk² katolick² metropolita Jan Graubner a biskup Josef HrdliΦka, spisovatelΘ Ludvφk Kundera, Ivan Klφma a Ji°φ Strßnsk², hudebnφci Roman Hol², Vßclav Koubek a Jan P. Muchow a Michal Prokop, senßtor Petr Pithart Φi Miss ╚R 1999 Helena Houdovß.

Koalice vφce ne╛ stovky obΦansk²ch iniciativ hodlß sbφrat mezi lidmi podpisy tak dlouho, a╛ politiky p°inutφ schvßlit zßkon o referendu a pak je vypsat. "Byli bychom rßdi, kdyby se referendum uskuteΦnilo zßrove≥ s podzimnφmi volbami do Senßtu," uvedl u╛ d°φve Berßnek. GrΘgr∙v poradce Ji°φ HanzlφΦek v╣ak minul² t²den zve°ejnil, ╛e na p°elomu srpna a zß°φ by mohl b²t prvnφ blok elektrßrny p°ipraven k zavß╛enφ paliva.

Nßvrh ·stavnφho zßkona o referendu z dφlny poslanc∙ ╚SSD zamφtla Poslaneckß sn∞movna poΦßtkem roku. Ministr ╛ivotnφho prost°edφ prohlßsil, ╛e se pokusφ za°adit zßkon na jednßnφ vlßdy.

Krom∞ nedostatku Φasu stojφ proti zßjm∙m obΦansk²ch aktivist∙ takΘ lo≥skΘ usnesenφ vlßdy, podle n∞j╛ se Temelφn dokonΦφ, a rovn∞╛ ve°ejnΘ mφn∞nφ. Podle dubnovΘho pr∙zkumu agentury STEM by v referendu daly hlas dostavb∞ jadernΘ elektrßrny bezmßla t°i Φtvrtiny lidφ, co╛ je o osm procent vφce ne╛ loni. Ke skalnφm zastßnc∙m nukleßrnφ energetiky se °adφ vφce ne╛ polovina osloven²ch obyvatel.

Ochrßnci p°ipravili kampa≥ o ohro╛en²ch ╛ivoΦi╣φch
PRAHA 16. kv∞tna (╚TK) - InformaΦnφ kampa≥ o ohro╛en²ch druzφch zvφ°at ╛ijφcφch na ·zemφ ╚ech a Moravy p°ipravilo na leto╣nφ rok sdru╛enφ Ochrana fauny ╚eskΘ republiky. Prost°ednictvφm 600 billboard∙, televiznφch spot∙ a vystoupenφ v mΘdiφch cht∞jφ ochrßnci p°φrody ve°ejnost upozornit na skuteΦnost, ╛e z p°φrody stßle mizφ vzßcnΘ druhy. ┌kolem kampan∞ je takΘ zajistit finance na projekty sdru╛enφ a pomoct nevlßdnφm organizacφm, kterΘ se zab²vajφ ochranou biologickΘ rozmanitosti.

Sdru╛enφ Ochrana fauny ╚R mß 80 Φlen∙ a p°φznivc∙. Provozuje stanici pro zran∞nΘ ╛ivoΦichy a v∞nuje se ochran∞ ptßk∙ p°ed elektrick²m vedenφm, hlφdßnφm hnφzd drav²ch ptßk∙ p°ed vyloupenφm a nap°φklad takΘ p°enß╣enφm ╛ivoΦich∙ p°es nebezpeΦnß mφsta.

╚innost sdru╛enφ podporuje britskΘ velvyslanectvφ. Jak °ekl na dne╣nφ tiskovΘ konferenci Steve O`Connor, jen╛ zodpovφdß za grantovou Φinnost britskΘ ambasßdy, chce tato instituce p°isp∞t k udr╛enφ druh∙, kterΘ na ·zemφ VelkΘ Britßnie ji╛ vyhynuly.

Mezi ohro╛enΘ ╛ivoΦichy ╛ijφcφ na ·zemφ ╚eskΘ republiky pat°φ nap°φklad vlci. Z ptßk∙ se sdru╛enφ v∞nuje monitorovßnφ raroha velkΘho a sokola st∞hovavΘho.

"╚istota vod a ovzdu╣φ se v poslednφch letech sice zlep╣ila, na druhou stranu se po otev°enφ hranic zaΦalo obchodovat s ohro╛en²mi druhy," uvedl vedoucφ sdru╛enφ, kterΘ se v roce 1998 odd∞lilo od ╚eskΘho svazu ochrßnc∙ p°φrody, Pavel K°φ╛ek. Doplnil, ╛e ╛ivoty zvφ°at konΦφ Φast∞ji ne╛ d°φve na sloupech elektrickΘho vedenφ nebo pod koly automobil∙.

Labe je znovu ΦistΘ jako p°ed sto lety
BERL═N/PRAHA 16. kv∞tna (zpravodaj ╚TK) - ⌐tiky, jesete°i, mihule, ho°avky a dal╣φ druhy ryb se znovu vyskytujφ ve vodßch Labe na n∞meckΘm ·zemφ; podobnß je situace v ╚echßch, kde se dokonce k °ece vracejφ bob°i. Je╣t∞ p°ed 15 lety tΘm∞° mrtvΘ Labe nynφ dφky v²raznΘmu oΦi╣t∞nφ sv²ch vod op∞t o╛φvß pestr²mi projevy ╛ivota. Zlep╣enφ situace potvrzujφ n∞meΦtφ i Φe╣tφ odbornφci.

Vedoucφ odboru rybß°stvφ p°i saskΘm ministerstvu ╛ivotnφho prost°edφ Gert Fⁿllner uvßdφ, ╛e vody Labe jsou dnes znovu tak ΦistΘ, jako p°ed sto lety. "V d∙sledku toho se do nich vracφ stßle vφce ryb, tak╛e dnes jsou v╣echny druhy, kterΘ zde bylo mo╛nΘ najφt na zaΦßtku stoletφ, znovu v Labi zastoupeny."

"Pacient Labe ji╛ dßvno opustil stanici intenzivnφ pΘΦe a jeho stav se bude v p°φ╣tφch letech dßle zlep╣ovat," °φkß ╣Θf saskΘho ┌°adu pro kontrolu kvality vod Heinrich Reincke.

Podstatn∞ zlep╣enou kvalitu vody v Labi dnes potvrdil i Lud∞k Rederer z Povodφ Labe v Hradci KrßlovΘ. V souΦasnΘ dob∞ se podle n∞j v °ece vyskytuje zhruba osm desφtek druh∙ ryb, co╛ pr² sv∞dΦφ o v²raznΘ zm∞n∞ k lep╣φmu v porovnßnφ s minul²mi lety. Na dolnφm toku Labe v okolφ H°enska vodohospodß°i dokonce zaznamenali i obnoven² v²skyt bobr∙, uvedl Rederer.

P°φΦiny zlep╣ovßnφ Φistoty labsk²ch vod jsou z°ejmΘ: uzavφrßnφ provozu v podnicφch, kterΘ je d°φve nejvφce zneΦi╣╗ovaly, a to jak na ·zemφ b²valΘ NDR, tak v ╚eskΘ republice, a rozsßhlß v²stavba nov²ch Φisticφch stanic v ╚R i ve v²chodon∞meck²ch spolkov²ch zemφch Sasku a Sasku-Anhaltsku.

Podle ·daj∙ Reinckeho se ve srovnßnφ s rokem 1985 snφ╛il nap°φklad obsah rtuti ve vodßch Labe o pln²ch 95 procent a obsah uhlovodφk∙ dokonce o 98 procent.

Sb∞raΦi odpadk∙ vyrazφ op∞t do Jizersk²ch hor
LIBEREC 15. kv∞tna (╚TK) - Sb∞raΦi odpadk∙ vyrazφ o nadchßzejφcφm vφkendu op∞t do Jizersk²ch hor, aby je zbavili nepo°ßdku, kter² tam p°es zimu nechali ly╛a°i i jinφ turistΘ. Velk² jarnφ ·klid se zam∞°φ na nejfrekventovan∞j╣φ turistickΘ trasy, °ekla Jitka Doubnerovß ze SpoleΦnosti pro JizerskΘ hory, kterß sb∞r odpadk∙ tradiΦn∞ organizuje.

Akce Ukli∩me Jizerky podle nφ vznikla jako aktivita n∞kolika mlad²ch lidφ z Jablonce nad Nisou na podzim 1998. Pravideln∞ se jφ ·Φastnφ turistickΘ a skautskΘ oddφly, ╣kolnφ t°φdy, krou╛ky d∞tφ a mlßde╛e, ale i rodiny a jednotlivci.

"Letos poprvΘ nebudou sb∞raΦi putovat trasami pod vedenφm po°adatel∙, ale zvolφ si svΘ trasy sami. DoporuΦφme jim, kudy se vydat, a vybavφme je pytli na odpad, jeho╛ svoz potom za°φdφme," dodala. Ke zjednodu╣enφ organizace sb∞ru vedly ekology podle DoubnerovΘ finanΦnφ d∙vody: Proti lo≥skΘmu roku se toti╛ nepoda°ilo zφskat na ·klid hor ╛ßdn² grant.

Vlivem tepla d°φve rozkvetly n∞kterΘ chrßn∞nΘ rostliny
OLOMOUC 13. kv∞tna (╚TK) - Neb²vale teplΘ a sluneΦnΘ poΦasφ v uplynul²ch dnech zp∙sobilo, ╛e v chrßn∞nΘ oblasti LitovelskΘ Pomoravφ na Olomoucku d°φve rozkvetly n∞kterΘ druhy ohro╛en²ch druh∙ rostlin. Podle ochranß°∙ tak nastal nevφdan² jev, nebo╗ souΦasn∞ kvetou n∞kterΘ druhy jarnφch i letnφch rostlin.

"PoΦasφ se projevilo ve v²skytu zvlß╣tnφch situacφ, nebo╗ kvetou n∞kterΘ letnφ druhy a souΦasn∞ dokvΘtajφ jarnφ druhy. Rostliny se tak dostßvajφ ve fßzi kvetenφ do velmi zajφmav²ch kombinacφ," °ekl dnes ╚TK Petr Albrecht ze Sprßvy chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti LitovelskΘ Pomoravφ. V rozlehlΘ chrßn∞nΘ oblasti nynφ kvetou trßvy a ost°ice, kterΘ jinΘ roky vykvΘtajφ a╛ za t°i t²dny. Naplno ji╛ kvete i siln∞ ohro╛en² druh kosatec sibi°sk², kter² jindy zdobφ louky a╛ koncem kv∞tna. D°φve vykvetl i chrßn∞n² upolφn nejvy╣╣φ.

Podle Albrechta v╣ak jde spφ╣e o ojedin∞lΘ ·kazy. Sucho a teplo zatφm do ╛ivota v lu╛nφch lesφch a na loukßch v chrßn∞nΘ oblasti nijak zßsadn∞ nezasßhlo. Lesy LitovelskΘho Pomoravφ toti╛ na ja°e zalila p∞tiletß voda, kterß se postupn∞ vsßkla do p∙dy. I p°es sucho je jφ zatφm v podzemnφch vrstvßch dostatek.

"Chrßn∞nß oblast mß pom∞rn∞ vysokou ekologickou stabilitu a s takov²mi v²chylkami si dokß╛e poradit lΘpe ne╛ okolnφ krajina. Sucho zatφm jen zv²raznilo ekologickΘ rozdφly mezi su╣╣φmi Φßstmi luk a vlhk²mi," poznamenal Albrecht.

Zßchranß°i peΦujφ o zran∞nΘho Φßpa i jeho p°φ╣tφ potomstvo
PLZE╥ 11. kv∞tna (╚TK) - O poran∞nΘho samce Φßpa bφlΘho peΦujφ zßchranß°i v plze≥skΘ zßchrannΘ stanici ptactva. Do um∞lΘ lφhn∞ p°enesli i Φty°i vejce z hnφzda, v n∞m╛ z∙stala osamocenß samiΦka. ╚ßpice, kterß je nynφ odkßzßna sama na sebe, by se o sn∙╣ku nedokßzala postarat, °ekl dnes ╚TK Karel Mako≥ ze zßchrannΘ stanice.

"Ptßk poran∞n² na k°φdle prudk²m nßrazem pochßzφ z hnφzdi╣t∞ v Merklφn∞ na Plze≥sku. Nejd°φve jsme sledovali, zda zran∞n² Φßp skuteΦn∞ pat°φ k samiΦce v hnφzd∞. PotΘ jsme ho odvezli do zßchrannΘ stanice a z hnφzda vybrali i Φty°i vejce. ╚ßpi jsou toti╛ zvyklφ peΦovat o hnφzdo spoleΦn∞ a osamocenß samiΦka by nedokßzal sama zdßrn∞ vyvΘst mladΘ," uvedl Mako≥.

Zran∞nφ Φßpa je vß╛nΘ a ╣patn∞ se hojφ, tak╛e jeho nßvrat na svobodu nebude z°ejm∞ mo╛n². Pokud se z vajec vylφhnou mlß∩ata, zßchranß°i majφ v ·myslu je po Φase vypustit do volnΘ p°φrody, dodal Mako≥.

Ji╛ vφce ne╛ sedm tisφc SeveroΦech∙ podpo°ilo petici Referendum 2000
12. kv∞tna (les) - B∞hem t°φt²dennφho trvßnφ celostßtnφ kampan∞ Referendum 2000 se poda°ilo nasbφrat 28 000 podpis∙, z toho vφce ne╛ 7 100 v severnφch ╚echßch. "Myslφm si, ╛e kampa≥ velice ·sp∞╣n∞ pokraΦuje. PoΦet sebran²ch podpis∙ hovo°φ jasn∞ o tom, ╛e lidΘ majφ zßjem se k problematice JE Temelφn vyjßd°it. Z mnoha diskusφ p°i sb∞ru podpis∙ jednoznaΦn∞ vypl²vß, ╛e obΦanΘ cht∞jφ b²t v tΘto zßle╛itosti vφce informovßni, aby si mohli vytvo°it vlastnφ nßzor. Proto rozdßvßme lidem informaΦnφ materißly vydanΘ Hnutφm Duha, kterΘ celou akci organizuje spoleΦn∞ s tΘm∞° stem dal╣φch nevlßdnφch organizacφ," uvedl severoΦesk² koordinßtor Roman Klecker.

"Na podporu vyhlß╣enφ referenda p°ipravujeme n∞kolik podp∙rn²ch akcφ. Ji╛ tuto sobotu, 13. kv∞tna, se od 14 hodin uskuteΦnφ v p°φrodnφm divadle Kyselka v Bφlin∞ koncert s nßzvem KONCERT PROTI LHOSTEJNOSTI, kde vystoupφ p°es deset hudebnφch skupin. O t²den pozd∞ji p°ipravujeme podobnou akci na MφrovΘm nßm∞stφ v ┌stφ nad Labem," dodal Klecker.

┌daje o ekologii v Praze na novΘm CD-ROM
PRAHA 10. kv∞tna (╚TK) - Informace o ╛ivotnφm prost°edφ v Praze naleznou zßjemci takΘ na novΘm nosiΦi CD-ROM s nßzvem Praha - ╛ivotnφ prost°edφ. Vydal ho Institut m∞stskΘ informatiky ve spoluprßci s ┌stavem pro ekopolitiku. LidΘ si mohou nosiΦ koupit v Prvnφm m∞stskΘm mapkupectvφ v «ateckΘ ulici, zap∙jΦit v ┌stavu pro ekopolitiku nebo prostudovat v ╚eskΘm ekologickΘm ·stavu, °ekl dnes novinß°∙m Jaroslav ⌐olc z m∞stskΘho institutu.

Nov² CD-ROM obsahuje mimo jinΘ roΦenku a atlas ╛ivotnφho prost°edφ Prahy a odkazy na instituce, kde mohou lidΘ zφskat dal╣φ informace. "Ka╛d² obyvatel Prahy m∙╛e nap°φklad zjistit, kam odnΘst nebezpeΦn² odpad nebo jakß je kvalita ovzdu╣φ v ulici, kde bydlφ," uvedl ⌐olc. Dodal, ╛e otßzky z oblasti zneΦi╣t∞nφ ovzdu╣φ jsou jedny z nejΦast∞j╣φch, na kterΘ se lidΘ ptajφ.

Zßjem lidφ o informace o ╛ivotnφm prost°edφ podle ⌐olce neustßle roste, ale obyvatelΘ v∞t╣inou nev∞dφ, kde je mohou zφskat. V °ad∞ p°φpad∙ p°itom nenφ nutnΘ obchßzet ·°ady a vypl≥ovat formulß°e, proto╛e informace jsou zpracovßvßny pr∙b∞╛n∞ a jsou ve°ejn∞ dostupnΘ na Internetu a v mnoha ti╣t∞n²ch publikacφch.

RoΦenky a dal╣φ ·daje o ╛ivotnφm prost°edφ v Praze naleznou zßjemci na internetovΘ adrese www.praha-mesto.cz, atlas ╛ivotnφho prost°edφ na adrese www.premis.cz/atlaszp a informace o kvalit∞ ovzdu╣φ na adrese www.premis.cz, upozornil ⌐olc. V∞t╣ina ·daj∙ je dostupnß i v angliΦtin∞, dodal.

AktivistΘ sbφrali podpisy za referendum o Temelφnu
PRAHA 10. kv∞tna (╚TK) - Petici za v╣elidovΘ hlasovßnφ o spu╣t∞nφ jadernΘ elektrßrny Temelφn nabφzeli dnes odpoledne k podpisu obΦan∙m v ulicφch centra Prahy ΦlenovΘ koalice obΦansk²ch iniciativ Referendum 2000. Akce nazvanΘ Referendum pro v╣echny se z·Φastnilo p°ibli╛n∞ 30 aktivist∙, na jejich cestu ulicemi hlavnφho m∞sta dohlφ╛el p°ibli╛n∞ stejn² poΦet policist∙. "Za t°i t²dny jsme nasbφrali 24.000 podpis∙, ·Φelem dne╣nφho pochodu centrem je p°idat k nim dal╣φ," °ekl novinß°∙m Φlen Hnutφ Duha Jan Berßnek a dodal, ╛e rozhodn∞ nejde o demonstraci.

PodobnΘ akce se dnes konaly takΘ v Ostrav∞, Plzni, A╣i, Doma╛licφch a dal╣φch m∞stech ╚ech a Moravy. PoΦet iniciativ, kterΘ se ke koalici hlßsφ a po°ßdajφ nejr∙zn∞j╣φ akce, stoupl podle Berßnka v poslednφch dnech na 103.

Ve sb∞ru podpis∙ pod petici cht∞jφ jejφ auto°i pokraΦovat do doby, ne╛ poslanci a senßto°i jejich po╛adavek splnφ a p°ijmou zßkon o referendu. Cht∞li by v╣ak, aby se referendum o Temelφnu uskuteΦnilo v termφnu podzimnφch voleb do Senßtu.

Iniciativu zatφm podpo°il ministr ╛ivotnφho prost°edφ Milo╣ Ku╛vart, kter² p°islφbil o po╛adavku jednat s mφstop°edsedou vlßdy Pavlem Rychetsk²m. V ·ter² °ekl Ku╛vart novinß°∙m, ╛e by s velkou pravd∞podobnostφ podpo°il i p°φpadn² poslaneck² nßvrh zßkona o referendu.

AktivistΘ stßle oΦekßvajφ reakci ministra pr∙myslu a obchodu Miroslava GrΘgra. Ten p°islφbil na jejich dopis o po╛adavku referenda reagovat u╛ koncem dubna, jeho odpov∞∩ v╣ak aktivistΘ zatφm nedostali.

Dostavbu a spu╣t∞nφ jadernΘ elektrßrny Temelφn by podle pr∙zkumu St°ediska empirick²ch v²zkum∙ v referendu poΦßtkem dubna podpo°ily tΘm∞° t°i Φtvrtiny lidφ ze 73 procent Φesk²ch obΦan∙, kte°φ by se tohoto hlasovßnφ z·Φastnili. PoΦet zastßnc∙ dostavby byl v dubnu o osm procent vy╣╣φ ne╛ poΦßtkem lo≥skΘho kv∞tna, kdy o dostavb∞ elektrßrny rozhodovala vlßda.

Vy╣la publikace o v²znamn²ch ptaΦφch ·zemφch v Evrop∞
PRAHA 10. kv∞tna (╚TK) - Informace o 3619 ·zemφch pokr²vajφcφch sedm procent rozlohy Evropy, z nich╛ 16 se nachßzφ v ╚eskΘ republice, obsahuje dvoudφlnß monografie s nßzvem V²znamnß ptaΦφ ·zemφ v Evrop∞. Obsßhlou knihu v anglickΘm jazyce, kterou vydala organizace Birdlife International, dnes p°edstavili novinß°∙m ΦlenovΘ ╚eskΘ ornitologickΘ spoleΦnosti (╚SO) a Agentury ochrany ╛ivotnφho prost°edφ.

Publikace se podrobn∞ v∞nuje 50 evropsk²m zemφm a popisuje u ka╛dΘho mφsta druhy ptactva, kterΘ se tam vyskytujφ, popis jejich prost°edφ, vyu╛itφ ·zemφ z lidskΘho hlediska, p°φpadnΘ ohro╛enφ ptaΦφch druh∙ a jejich mo╛nß ochrana.

╚lenovΘ ╚SO p°edstavili i dal╣φ projekty organizace Birdlife International a n∞kterΘ svΘ vlastnφ projekty. Hlavnφm z nich je program Roz╣i°ovßnφ EvropskΘ unie, jeho╛ zßm∞rem je zavedenφ sm∞rnic EU na ochranu p°φrody do nßrodnφch prßvnφch norem. Jde o sm∞rnice o ochran∞ voln∞ ╛ijφcφch ptßk∙ a sm∞rnice o ochran∞ p°φrodnφch stanovi╣╗, voln∞ ╛ijφcφch ╛ivoΦich∙ a plan∞ rostoucφch rostlin. ╚SO takΘ bude posuzovat projekty financovanΘ EU z hlediska vliv∙ na ╛ivotnφ prost°edφ a sna╛φ se minimalizovat mo╛nΘ ╣kodlivΘ efekty dotacφ a investic v zem∞d∞lstvφ a doprav∞.

Dal╣φm program spoleΦnosti se jmenuje Volnß k°φdla a je zam∞°en na minimalizaci projev∙ kriminßlnφ Φinnosti ve vztahu k ptßk∙m. V tomto p°φpad∞ se ΦlenovΘ ╚SO zam∞°ujφ na postihovßnφ ilegßlnφho pronßsledovßnφ ptßk∙, jejich odst°el nebo pa╣ovßnφ, ale i sportovßnφ v chrßn∞n²ch oblastech.

╚eskß ornitologickß spoleΦnost byla zalo╛ena v roce 1926. V souΦasnΘ dob∞ mß p°ibli╛n∞ 1700 Φlen∙. Z nejbli╛╣φch akcφ upozornil tajemnφk ╚SO Petr Vo°φ╣ek na sΦφtßnφ labutφ, kterΘ se uskuteΦnφ 17. a 18. Φervna, Φi na sledovßnφ v²skytu po╣tolek v Praze, kterΘ ji╛ zaΦalo. Zßjemci o spoluprßci z °ad ve°ejnosti se mohou o t∞chto i dal╣φch aktivitßch spoleΦnosti dozv∞d∞t vφce na internetov²ch adresßch www.birdlife.cz a www.cso.cz.

AFP: EkosystΘm jezera Tanganjika ohro╛en
BUJUMBURA 9. kv∞tna (╚TK/AFP) - SkuteΦnΘ mo°e v srdci ΦernΘ Afriky, jezero Tanganjika, je v poslednφch letech ohro╛ovßno pr∙myslovou v²robou a nßr∙stem poΦtu obyvatel v okolφ, co╛ by mohlo podle agentury AFP v²razn∞ ohrozit jeho k°ehkou ekologickou rovnovßhu.

Se stß°φm okolo 10 mili≤n∙ let je Tanganjika jednφm z nejstar╣φch jezer ve sv∞toznßmΘ VelkΘ p°φkopovΘ propadlin∞. V jeze°e hlubokΘm asi 700 metr∙ ╛ije mnoho vzßcn²ch druh∙ ryb, zejmΘna dva druhy akvarijnφch rybek z Φeled∞ frontosa a tropheus, kterΘ ╛ijφ jen v t∞chto vodßch.

"Biologick² v²znam jezera je naprosto v²jimeΦn²," vysv∞tluje jeden francouzsk² obchodnφk z Burundi, amatΘrsk² "fanda" exotick²ch ryb, kter² si p°ßl z∙stat v anonymit∞. "«ijφ zde druhy, kterΘ jinde ve sv∞t∞ neuvidφte a kterΘ d∞lajφ velkou radost milovnφk∙m akvarijnφch rybiΦek."

"Nejbohat╣φ na r∙znΘ druhy ryb je severov²chodnφ strana jezera, kterß pat°φ prßv∞ Burundi," °φkß s tφm, ╛e "ale na tΘto stran∞ je takΘ nejvφce pr∙myslu a ╛ije zde nejvφc lidφ".

Burundskß metropole Bujumbura s 250.000 obyvateli a s asi 70 velk²mi podniky mß podle Nßrodnφho ·°adu pro ╛ivotnφ prost°edφ a zachovßnφ p°φrody (INENC) p°φm² vliv na stav vody v Tanganjice i v p°itΘkajφcφch °φΦkßch.

Ve╣ker² pr∙mysl (zem∞d∞lsko-potravinß°sk², textilnφ, chemick² a farmaceutick², ropn², v²robny m²dla, jatka, opravny aut, aj.) byl podle ·°ednφka INENC a koordinßtora Programu v²uky zneΦi╣t∞nφ v Burundi Gabriela Hakizamany ve m∞st∞ postaven bez jak²chkoli ohled∙ na ekologii jezera.

Anal²zy provßd∞nΘ ve vodßch jezera v zßtoce v Bujumbu°e prokßzaly existenci r∙zn²ch druh∙ bakteriφ, "zejmΘna koliformnφch", kterΘ byly podle n∞j nalezeny tΘ╛ v pitnΘ vod∞. TΘ╛ dal╣φ v∞t╣φ m∞sta jako Rumonge a Nyanza-Lac na jihu zem∞ pou╣t∞jφ pou╛itou vodu - zejmΘna z domßcnostφ - do jezera. Dal╣φ hrozbou pro jezero jsou pesticidy, kterΘ jsou ve velkΘ mφ°e pou╛φvßny na zem∞d∞lsk²ch polφch v Rusizi a v okolφ Rumonge.

"Nejvφce ze v╣eho ale bez jak²chkoli pochybnostφ ╣kodφ odles≥ovßnφ pob°e╛nφch Φßstφ jezera," °φkß jeden odbornφk na ochranu ╛ivotnφho prost°edφ, kter² cht∞l tΘ╛ z∙stat v anonymit∞. "Mφstnφ obyvatelΘ nejvφce hospoda°φ na ·boΦφch hor, kde t∞╛φ d°evo kv∙li svΘmu vlastnφmu zßsobenφ Φi pro v²robu d°ev∞nΘho uhlφ. Pob°e╛φ jezera je z velkΘ Φßsti vyt∞╛eno takΘ, a proto se v obdobφ de╣╗∙ Φi p°i sebemen╣φch lijßcφch valφ na pob°e╛φ jezera doslova potoky bahna," vysv∞tluje.

"Z toho pak vypl²vß slabß vrstva usazenin na skalistΘm dn∞ jezera, co╛ zabra≥uje plnΘmu rozvoji tamnφch °as a co╛ tΘ╛ dusφ endemickΘ houby v hloubce od dvou metr∙," vysv∞tluje.

CelΘ bohatstvφ tohoto tropickΘho pßsu bude v krßtkodobΘm horizontu n∞kolika desetiletφ zasa╛eno neΦistotami, pokud se neodkladn∞ nezm∞nφ p°φstup k p°φrod∞, uvedla v roce 1993 studie publikovanß ╣Θfem francouzskΘho sdru╛enφ cichlid∙ Robertem Allgayerem.

Po sedmi letech se podle n∞j situace bohu╛el nezlep╣ila, ale spφ╣e v²razn∞ zhor╣ila. Mφsta t°enφ ryb jsou stßle vφce a vφce zneΦi╣╗ovßny nßnosy bahna, oznßmil ·°ednφk z INENC.

"N∞kterΘ velmi vzßcnΘ druhy ryb u╛ zmizely a voda je rok od roku nepr∙hledn∞j╣φ," °φkß jeden rybß° z malΘ vesnice na b°ehu jezera Tanganjika.

Globe Games v Humpolci se z·Φastnilo 350 student∙
HUMPOLEC 7. kv∞tna (╚TK) - Vφce ne╛ 350 student∙ z 41 zßkladnφch a st°ednφch ╣kol se o vφkendu z·Φastnilo t°etφch Φesk²ch Globe Games v Humpolci.

Mezi ·Φastnφky her, kterΘ jsou souΦßstφ mezinßrodnφho celosv∞tovΘho programu, jen╛ sleduje stav ╛ivotnφho prost°edφ Zem∞, se letos poprvΘ objevila i padesßtiΦlennß skupina norsk²ch student∙ a uΦitel∙, informovala koordinßtorka akce Jana Ledvinovß.

P°esto╛e se programu Globe aktivn∞ ·Φastnφ 89 zemφ sv∞ta, Globe Games se zatφm pravideln∞ konajφ pouze v ╚eskΘ republice, podotkla s tφm, ╛e Humpolec se stal hostitelsk²m m∞stem po Vala╣skΘm Mezi°φΦφ a TelΦi.

Zahßjenφ na nßm∞stφ se z·Φastnil i norsk² koordinßtor akce Karel Hetland. Sout∞╛φcφ t²my se pak roze╣ly na deset stanovi╣╗ v okolφ nedalekΘ z°φceniny hradu Orlφk, aby zde sbφraly cennΘ body v oblasti meteorologie, hydrologie, biometrie, biologie, zem∞pisu Φi angliΦtiny. Studenti po dva dny nap°φklad m∞°ili maximßlnφ, minimßlnφ i okam╛itou teplotu vzduchu, urΦovali typy mrak∙, druhy strom∙ a jejich v∞k nebo hledali na satelitnφ map∞ m∞sta ╚R, shrnula Ledvinovß.

Smyslem akce bylo nejen ov∞°it a porovnat znalosti a schopnosti sout∞╛φcφch t²m∙, ale p°edev╣φm umo╛nit setkßnφ d∞tφ a student∙ z celΘ republiky zapojen²ch do tohoto mezinßrodnφho programu, vysv∞tlila. D∞ti z celΘho sv∞ta se sna╛φ pomocφ sv²ch m∞°enφ zmapovat d∙sledky lidskΘ Φinnosti na planetu Zemi. P°ihlßsili se k n∞mu studenti a v∞dci ze 112 zemφ sv∞ta, kte°φ provßd∞jφ na 20 r∙zn²ch m∞°enφ. V²sledky pozorovßnφ pak odesφlajφ prost°ednictvφm Internetu do centra NASA v americkΘm stßt∞ Colorado. Zp∞t obdr╛φ p°ehledn∞ zpracovanΘ v²sledky.

Za p∞t let trvßnφ programu byly zpracovßny na Φty°i mili≤ny jednotliv²ch m∞°enφ, kterΘ odesφlß pravideln∞ vφce me╛ 7500 ╣kol. V ╚R se k programu p°ihlßsilo 90 skupin. Koordinßtorem je od roku 1995 sdru╛enφ pro ekologickou v²chovu Tereza.

Program podporujφ ministerstvo ╣kolstvφ i ╛ivotnφho prost°edφ.

Pracovnφci ╚eskΘho ⌐v²carska majφ pracovnφ vφkend
KR┴SN┴ L═PA 6. kv∞tna (╚TK) - OΦekßvanß invaze turist∙ o tomto prodlou╛enΘm vφkendu a akutnφ nebezpeΦφ vzniku nov²ch lesnφch po╛ßr∙ p°im∞la °editele Nßrodnφho parku ╚eskΘ ⌐v²carsko na D∞Φφnsku Zde≥ka Patzelta, aby vyhlßsil pro Φßst sv²ch zam∞stnanc∙ mimo°ßdn² pracovnφ vφkend.

Patzelt °ekl, ╛e Φty°i strß╛ci, sedmnßct lesnφk∙ a jedenßct dal╣φch odborn²ch pracovnφk∙ bude dohlφ╛et p°edev╣φm na dodr╛ovßnφ zßkazu vstupu do lesa. Sprßva parku vydala zßkaz vstupu do lesa potΘ, co tento t²den d∞Φφn╣tφ hasiΦi likvidovali na ·zemφ parku dva lesnφ po╛ßry: u MeznΘ Louky a u obce Kyjov. Ohe≥ zniΦil p°ibli╛n∞ t°i hektary lesa. Vzniklou ╣kodu si Patzelt je╣t∞ dnes netroufß odhadnout.

Pracovnφci sprßvy parku budou podle svΘho °editele vybaveni p°edev╣φm dobrou v∙lφ a v∞°φ, ╛e v ojedin∞l²ch p°φpadech poru╣enφ zßkazu vstupu do lesa vystaΦφ s domluvou. Pokud domluva staΦit nebude, majφ vφkendovφ strß╛ci parku k dispozici i pokutovΘ bloΦky, a to do v²╣e 500 korun. Patzelt zd∙raznil, ╛e zßkaz vstupu do lesa neznamenß v ╛ßdnΘm p°φpad∞ zßkaz vstupu do parku. "TuristΘ se v╣ak musejφ pohybovat jen po cestßch," poznamenal.

Nßrodnφ park ╚eskΘ ⌐v²carsko vznikl k 1. lednu 2000 v nejcenn∞j╣φ Φßsti pφskovcovΘho ·zemφ na pravΘm b°ehu Labe na rozloze 7900 hektar∙.

Ku╛vart: Obce nevyu╛φvajφ ekologickΘ fondy EU
FR▌DEK-M═STEK 6. kv∞tna (╚TK) - Dosavadnφ vyu╛itφ finanΦnφch ekologick²ch fond∙ EvropskΘ unie pova╛uje ministr ╛ivotnφho prost°edφ Milo╣ Ku╛vart za nedostateΦnΘ. "Na ekologickΘ projekty m∙╛eme roΦn∞ z fondu ISPA Φerpat jednu a╛ 1,4 miliardy korun," °ekl Ku╛vart po seminß°i o financovßnφ takov²ch projekt∙. Uveden² objem pen∞z smφ ╚R Φerpat ka╛doroΦn∞, a to po dobu sedmi let.

Mezi 58 ·Φastnφky seminß°e byli hlavn∞ zßstupci obecnφch ·°ad∙ z okres∙ Fr²dek-Mφstek, Nov² JiΦφn, Karvinß a Ostrava. Podle ministra se zajφmali vedle mo╛nostφ financovßnφ projekt∙ takΘ o metodiku jejich vypracovßnφ. Pro zφskßnφ pen∞z z fond∙ EU je toti╛ nezbytnΘ vypracovat velmi kvalitnφ zßm∞ry. Jak²koli nedostatek v materißlu m∙╛e znamenat oslabenφ ╣ancφ na zφskßnφ prost°edk∙ nebo dokonce jeho vy°azenφ, vysv∞tlil Ku╛vart.

Za vzorov² projekt, jen╛ mß ╣anci na schvßlenφ v EU, oznaΦil ministr zßm∞r Ostravy na roz╣φ°enφ kanalizaΦnφch systΘm∙. Ten ·dajn∞ poΦφtß s vyu╛itφm asi 300 mili≤n∙ korun.

Ku╛vart zd∙raznil, ╛e v souvislosti s avizovan²m vstupem ╚eskΘ republiky do EU je nutnΘ v komunßlnφ sfΘ°e investovat hlavn∞ do Φistφren odpadnφch vod, kanalizacφ i plynofikace. V t∞chto oblastech jsou toti╛ normy EU velmi tvrdΘ, a ╚R je musφ splnit. Navφc v ╚eskΘ republice pramenφ n∞kolik d∙le╛it²ch °ek, kterΘ protΘkajφ zem∞mi EvropskΘ unie. Dal╣φ oblasti v ekologii, kterΘ bude nutnΘ podle Ku╛varta v komunßlnφ sfΘ°e zlep╣it v souvislosti se vstupem ╚eskΘ republiky do EU, je likvidace obal∙ a problematika komunßlnφch odpad∙.

Ku╛vart bude ve ⌐vΘdsku jednat o ochran∞ p°φrody a o odpadech
PRAHA 5. kv∞tna (╚TK) - ZejmΘna stav evropskΘ integrace v oblasti ╛ivotnφho prost°edφ v ╚eskΘ republice, ochrana p°φrody a naklßdßnφ s odpady budou tΘmata, o nich╛ majφ v pond∞lφ ve ⌐vΘdsku hovo°it ministr ╛ivotnφho prost°edφ Milo╣ Ku╛vart a jeho resortnφ prot∞j╣ek Kjell Larsson.

Do Skandinßvie odjφ╛dφ Ku╛vart na jednodennφ oficißlnφ nßv╣t∞vu, informovala dnes ╚TK Eva Veverkovß z tiskovΘho odd∞lenφ ministerstva ╛ivotnφho prost°edφ. ⌐vΘdskß strana mß podle VeverkovΘ zßjem o roz╣φ°enφ spoluprßce v rßmci takzvan²ch twinning projekt∙, p°i kter²ch odbornφk∙m kandidßtsk²ch zemφ pomßhajφ s p°φpravou na zm∞ny experti Φlensk²ch zemφ EvropskΘ unie a kterΘ jsou v ╚R financovßny z prost°edk∙ programu Phare.

Minist°i budou takΘ jednat o mo╛nosti ·Φasti ╣vΘdsk²ch organizacφ p°i realizaci investiΦnφch opat°enφ v ochran∞ p°φrody. Ku╛vart se setkß takΘ se Φleny ⌐vΘdsko-ΦeskΘ obchodnφ komory ve Stockholmu a se Φleny v²boru pro zem∞d∞lstvφ a ╛ivotnφ prost°edφ ╣vΘdskΘho parlamentu. Ty hodlß informovat o pokroku dosa╛enΘm ve sla∩ovßnφ ΦeskΘ legislativy s prßvem EU.

Velvyslanci EU budou v Praze sßzet stromy
PRAHA 5. kv∞tna (╚TK) - V Praze p°ibude 9. kv∞tna °ada strom∙, kterΘ zde vysadφ v rßmci EvropskΘho dne velvyslanci stßt∙ EvropskΘ unie (EU) spoleΦn∞ se zßstupci v∞t╣iny radnic. Pro Pra╛any p°itom budou po cel² den p°ipraveny na r∙zn²ch mφstech metropole informace o fungovßnφ unie a dopadech chystanΘho p°istoupenφ ╚eskΘ republiky k nφ.

JednotlivΘ obvody vysadφ 9. kv∞tna Lφpy Evropy, p°iΦem╛ t°inßct² pra╛sk² obvod navφc zkrß╣lφ alej patnßcti strom∙, tedy tolik, kolik je Φlen∙ unie. DiplomatΘ jejφch stßt∙ se sßzenφ z·Φastnφ nejen v Praze 13, ale nap°φklad i v Praze 3, 4 nebo 11, oznßmila dnes ╚TK agentura Knight & Svoboda, kterß se na po°ßdßnφ putovnφch Evropsk²ch dn∙ podφlφ.

Pra╛sk² Evropsk² den bude zatφm nejrozsßhlej╣φ. Vedle dvacφtky informaΦnφch Eurostßnk∙ budou obΦanΘ moci zφskßvat informace o unii od 10:00 nap°φklad i v Eurotramvaji. V M∞stskΘ knihovn∞ pak bude od 14:00 p°ipravena beseda, kterΘ se z·Φastnφ nap°φklad premiΘr Milo╣ Zeman, ministr zahraniΦφ Jan Kavan nebo ministr spravedlnosti Otakar Motejl.

PodblanickΘ ekocentrum otev°elo ve°ejnosti svou knihovnu
VLA⌐IM (okres Bene╣ov) 4. kv∞tna (╚TK) - PodblanickΘ ekocentrum ╚eskΘho svazu ochrßnc∙ p°φrody (╚SOP) ve Vla╣imi otev°elo svou knihovnu ve°ejnosti. Od nedßvn²ch oslav Dne Zem∞ si tak mohou nßv╣t∞vnφci vybrat n∞kterou z 2000 knih, p°es 50 videokazet nebo vφce ne╛ 40 periodik. "Na╣φm zßm∞rem je umo╛nit p°φstup k t∞mto fond∙m v╣em zßjemc∙m," sd∞lila dnes ╚TK pracovnice ekocentra Kate°ina ╚ervenkovß.

Knihovna vznikla p°edev╣φm dφky odkaz∙m a dar∙m p°φznivc∙ hnutφ na ochranu ╛ivotnφho prost°edφ. Obsahov∞ je zam∞°ena hlavn∞ na biologickΘ v∞dy, ochranu ╛ivotnφho prost°edφ a na regionßlnφ tematiku. Donedßvna slou╛ila v∞t╣inou jen samotn²m ekolog∙m, student∙m nebo uΦitel∙m, dodala ╚ervenkovß.

Vla╣imskß organizace ╚SOP je jednou z vφce ne╛ 350 zßkladnφch organizacφ ╚SOP. Byla zalo╛ena v roce 1990. P°ed ╣esti lety otev°ela PodblanickΘ ekocentrum, v n∞m╛ provozuje Stanici mlad²ch ochrßnc∙ p°φrody a Stanici pro handicapovanΘ ╛ivoΦichy. Centrum zaji╣╗uje ochranu p°φrody, pΘΦi o ╛ivotnφ prost°edφ i ekologickou v²chovu d∞tφ a mlßde╛e.

EkologovΘ ukonΦφ petici k Temelφnu, kdy╛ bude zßkon o referendu
OLOMOUC 3. kv∞tna (╚TK) - Koalice obΦansk²ch iniciativ Referendum 2000, kterß sbφrß podpisy pod petici po╛adujφcφ v╣elidovΘ hlasovßnφ o spu╣t∞nφ jadernΘ elektrßrny v Temelφn∞, hodlß v akci pokraΦovat do doby, ne╛ vlßda, poslanci a senßto°i dajφ na hlasy lidφ a schvßlφ zßkon o referendu. MluvΦφ Referenda 2000 Petr ⌐t∞pßnek novinß°∙m °ekl, ╛e petici k dne╣ku podepsalo 15.000 lidφ.

"Dokud nebude vyhrßno, budeme pokraΦovat. Cht∞li bychom v╣ak, aby referendum bylo zßrove≥ s podzimnφmi volbami do Senßtu," °ekl ╚TK ╣Θf Hnutφ Duha Jan Berßnek. Podle n∞j se poΦet obΦansk²ch iniciativ bojujφcφch za referendum o Temelφn∞ roz╣φ°il na 95. ⌐t∞pßnek informoval, ╛e ministr pr∙myslu Miroslav GrΘgr, kterΘho ekologovΘ po╛ßdali o sch∙zku, jim dodnes neodpov∞d∞l, p°esto╛e to u╛ minul² t²den slφbil.

Jeho kolega a ministr ╛ivotnφho prost°edφ Milo╣ Ku╛vart my╣lenku v╣elidovΘho hlasovßnφ o spu╣t∞nφ Temelφna podpo°il. Podle n∞j v╣ak po╛adavek ekolog∙ komplikuje skuteΦnost, ╛e ╚R nemß schvßlen zßkon o referendu. Pr∙zkum ve°ejnΘho mφn∞nφ z minulΘho t²dne v╣ak ukßzal, ╛e za dostavbu se stavφ v∞t╣ina lidφ.

Ku╛vart v ·ter² novinß°∙m °ekl, ╛e by se cht∞l sejφt s vicepremiΘrem pro legislativu Pavlem Rychetsk²m a projednat s nφm mo╛nost revokace zßkona o referendu a jeho za°azenφ do legislativnφho plßnu vlßdy. Nßvrh ·stavnφho zßkona o referendu z dφlny poslanc∙ ╚SSD zamφtla Poslaneckß sn∞movna poΦßtkem roku.

Koalice Referendum 2000 dnes kritizovala zßm∞ry ministerstev pr∙myslu a mφstnφho rozvoje vybudovat dal╣φ jadernou elektrßrnu v Blahutovicφch na NovojiΦφnsku. MluvΦφ ⌐t∞pßnek mimo jinΘ upozornil na to, ╛e elektrßrna by le╛ela v hust∞ obydlenΘ oblasti jen pßr desφtek kilometr∙ od t°φ velk²ch m∞st - Ostravy, Olomouce a Zlφna. Proti plßnovanΘ stavb∞ se u╛ postavili senßto°i z dotΦenΘ oblasti a obce z okolφ.

Ku╛vart souhlasφ s referendem k Temelφnu
PRAHA 2. kv∞tna (╚TK) - Ministr ╛ivotnφho prost°edφ Milo╣ Ku╛vart podporuje iniciativu Koalice referendum 2000, kterß po╛aduje vyhlß╣enφ v╣elidovΘho hlasovßnφ ke spu╣t∞nφ jadernΘ elektrßrny Temelφn. Po╛adavek ekolog∙ v╣ak podle n∞j znaΦn∞ komplikuje skuteΦnost, ╛e v ╚eskΘ republice dosud nebyl p°ijat zßkon o referendu. Ku╛vart to uvedl na dne╣nφ tiskovΘ konferenci.

Zd∙raznil, ╛e pro referendum byl a bude. ╪ekl, ╛e by se proto cht∞l sejφt s vicepremiΘrem pro legislativu Pavlem Rychetsk²m a projednat s nφm mo╛nost revokace zßkona a jeho za°azenφ do legislativnφho plßnu vlßdy. Nßvrh ·stavnφho zßkona o referendu z dφlny poslanc∙ ╚SSD zamφtla Poslaneckß sn∞movna poΦßtkem lo≥skΘho roku.

╚eskß republika ji╛ produkuje vφce elektrickΘ energie, ne╛ pot°ebuje, a pokud bude spu╣t∞n Temelφn, p°ebytek se je╣t∞ zv²╣φ, varoval ministr p°ed zprovozn∞nφm jadernΘ elektrßrny.

Ve°ejnost byla podle Ku╛varta ji╛ p°ed lety o temelφnskΘ elektrßrn∞ myln∞ informovßna. "Argumentace byla v╛dy o tom, ╛e jadernß elektrßrna pom∙╛e severnφm ╚echßm," vysv∞tlil. Mnohem v∞t╣φ problΘm v╣ak ╣Θf resortu ekologie spat°uje v socißlnφ oblasti. Jasn∞ by podle n∞j m∞lo b²t nap°φklad °eΦeno, jak se vlßda postavφ k vytvß°enφ nov²ch pracovnφch mφst pro propou╣t∞nΘ severoΦeskΘ hornφky.

Petici za referendum o spu╣t∞nφ Temelφna podepsalo k dne╣nφmu dni 11.400 obΦan∙. Nechybφ mezi nimi nap°φklad sociolog Jan Keller, polßrnφk a cestovatel Old°ich Bubßk, herec B°etislav Rychlφk, spisovatelka Tereza BouΦkovß Φi zp∞vßk Petr Muk. Vφce informacφ o iniciativ∞ naleznou p°φpadnφ zßjemci na internetovΘ adrese www.referendum2000.cz.