Ku╛vart souhlasφ s referendem k Temelφnu
PRAHA 2. kv∞tna (╚TK) - Ministr ╛ivotnφho prost°edφ Milo╣ Ku╛vart podporuje iniciativu Koalice referendum 2000, kterß po╛aduje vyhlß╣enφ v╣elidovΘho hlasovßnφ ke spu╣t∞nφ jadernΘ elektrßrny Temelφn. Po╛adavek ekolog∙ v╣ak podle n∞j znaΦn∞ komplikuje skuteΦnost, ╛e v ╚eskΘ republice dosud nebyl p°ijat zßkon o referendu. Ku╛vart to uvedl na dne╣nφ tiskovΘ konferenci.

Zd∙raznil, ╛e pro referendum byl a bude. ╪ekl, ╛e by se proto cht∞l sejφt s vicepremiΘrem pro legislativu Pavlem Rychetsk²m a projednat s nφm mo╛nost revokace zßkona a jeho za°azenφ do legislativnφho plßnu vlßdy. Nßvrh ·stavnφho zßkona o referendu z dφlny poslanc∙ ╚SSD zamφtla Poslaneckß sn∞movna poΦßtkem lo≥skΘho roku.

╚eskß republika ji╛ produkuje vφce elektrickΘ energie, ne╛ pot°ebuje, a pokud bude spu╣t∞n Temelφn, p°ebytek se je╣t∞ zv²╣φ, varoval ministr p°ed zprovozn∞nφm jadernΘ elektrßrny.

Ve°ejnost byla podle Ku╛varta ji╛ p°ed lety o temelφnskΘ elektrßrn∞ myln∞ informovßna. "Argumentace byla v╛dy o tom, ╛e jadernß elektrßrna pom∙╛e severnφm ╚echßm," vysv∞tlil. Mnohem v∞t╣φ problΘm v╣ak ╣Θf resortu ekologie spat°uje v socißlnφ oblasti. Jasn∞ by podle n∞j m∞lo b²t nap°φklad °eΦeno, jak se vlßda postavφ k vytvß°enφ nov²ch pracovnφch mφst pro propou╣t∞nΘ severoΦeskΘ hornφky.

Petici za referendum o spu╣t∞nφ Temelφna podepsalo k dne╣nφmu dni 11.400 obΦan∙. Nechybφ mezi nimi nap°φklad sociolog Jan Keller, polßrnφk a cestovatel Old°ich Bubßk, herec B°etislav Rychlφk, spisovatelka Tereza BouΦkovß Φi zp∞vßk Petr Muk. Vφce informacφ o iniciativ∞ naleznou p°φpadnφ zßjemci na internetovΘ adrese www.referendum2000.cz.

Radnice rozhodla omezit vjezd rybß°∙ na Slezskou Hartu
BRUNT┴L 27. dubna (╚TK) - Bruntßlskß radnice se rozhodla, ╛e letos rybß°∙m citeln∞ omezφ poΦet povolenφ ke vjezdu na m∞stskΘ pozemky v blφzkosti rybß°i vyhledßvanΘ p°ehradnφ nßdr╛e Slezskß Harta. ┌°ednφci tvrdφ, ╛e lovci ryb sv²mi auty niΦφ pole a louky u p°ehrady, proto cht∞jφ vjezdy jejich vozidel regulovat.

"Zatφmco loni rybß°i dostali tolik povolenek, kolik cht∞li, potΘ, co auty loni poniΦili m∞stskΘ louky a pole v blφzkosti SlezskΘ Harty, rozhodli jsme vydat letos rybß°sk²m organizacφm v Bruntßle a R²ma°ov∞ dohromady 60 p°enosn²ch povolenek," °ekl dnes ╚TK vedoucφ sprßvy majetku bruntßlskΘ radnice Petr FulneΦek.

Rybß°i legßln∞ mohou usednout se sv²m nßΦinφm na b°ehy nejmlad╣φ ΦeskΘ vodnφ nßdr╛e od p°edlo≥skΘho lΘta, kdy rozlehlΘ vodnφ dφlo oficißln∞ p°evzalo Povodφ Odry. Na p°ehradu v podh∙°φ Jesenφk∙ se sjφ╛d∞jφ vyznavaΦi ryba°enφ z celΘ Moravy.

Vodnφ dφlo, kterΘ se rozprostφrß na 800 hektarech a pojme na 180 mili≤n∙ metr∙ ΦtvereΦnφch vody, dokonΦilo Povodφ Odry p°ed t°emi roky. Nßdr╛ slou╛φ jako zßsobßrna pitnΘ vody, zdroj pro v²robu elekt°iny a mß zachycovat velkou vodu.

P°ehrada je ale souΦßstφ velkΘho ·zemnφho celku Jesenφky a rozvoj ·zemφ v okolnφch obcφch proto zßvisφ na schvßlenφ ·zemnφho plßnu tohoto ·zemnφho celku. "Nem∙╛eme ud∞lat po°ßdnΘ parkovi╣t∞, zßjemce o vybudovßnφ rekreaΦnφch za°φzenφ u p°ehrady odradφ, kdy╛ zjistφ, ╛e v obci stßle platφ stavebnφ uzßv∞ra," posteskl si dnes starosta Leskovce nad Moravicφ Sob∞slav SedlßΦek.

Zßstupci obcφ pod p°ehradou se alespo≥ cht∞jφ sejφt s p°edstaviteli rybß°sk²ch organizacφ, vodnφ zßchrannou slu╛bou, sprßvcem p°ehrady, potßp∞Φi a jachta°i, aby spoleΦn∞ stanovili pravidla vyu╛φvßnφ vodnφ plochy a jejφho okolφ a zamezili chaosu, kterΘmu lidΘ z obcφ museli Φelit minul² rok.

Referendum proti Temelφnu
SEVERN═ ╚ECHY 26. dubna (les) - "Celostßtnφ petiΦnφ akce Referendum 2000, kterß zapoΦala ve st°edu 19. dubna 2000, ·sp∞╣n∞ odstartovala i v severnφch ╚echßch. B∞hem prvnφho t²dne se poda°ilo sebrat vφce ne╛ 2100 podpis∙ od obΦan∙, kte°φ si p°ejφ, aby se o dostavb∞ jadernΘ elektrßrny Temelφn rozhodovalo v referendu", uvedl severoΦesk² koordinßtor akce Roman Klecker.

"Cφlem kampan∞ je znovu otev°φt otßzku Temelφna, rozpoutat diskusi, informovat obyvatelstvo a dosp∞t k v╣elidovΘmu hlasovßnφ. Referendum v roce 1998 p°islφbil i nyn∞j╣φ premiΘr Milo╣ Zeman, a proto v∞°φme, ╛e to nebyl jen p°edvolebnφ tah a svΘ slovo dodr╛φ", dodal jeho kolega Martin Havrßnek.

V koalici Referendum 2000 je ji╛ 85 nevlßdnφch organizacφ nejen ekologickΘho zam∞°enφ. SpoleΦn²m ·silφm se ji╛ poda°ilo zφskat kolem 8 000 podpis∙. SeveroΦeskß kancelß° sφdlφ v Dom∞ obΦanskΘ spoleΦnosti P°ßtel p°φrody v ┌stφ nad Labem. Petici je mo╛no podepsat v m∞stskΘm informaΦnφm centru na MφrovΘm nßm∞stφ Φi ve Stßtnφ v∞deckΘ knihovn∞. ╚eskΘ energetickΘ zßvody a. s. cht∞jφ jadernou elektrßrnu Temelφn spustit do zku╣ebnφho provozu v °φjnu tohoto roku.

Odbornφci v Olomouci diskutujφ o trvale udr╛itelnΘm rozvoji
OLOMOUC 25. dubna (╚TK) - O cestßch vedoucφch k trvale udr╛itelnΘm rozvoji budou diskutovat v rßmci Ekologick²ch dn∙ Olomouc experti na problematiku ochrany ╛ivotnφho prost°edφ, sociologovΘ, prognostici a politici.

Do Olomouce se sjeli z °ady evropsk²ch a asijsk²ch zemφ a takΘ z USA na dnes zahßjenou konferenci. Jeden z organizßtor∙ akce Michal Barto╣ dnes ╚TK °ekl, ╛e b∞hem Φty°dennφ konference budou specialistΘ na tΘma trvale udr╛itelnΘho ╛ivota na Zemi diskutovat o problΘmech souvisejφcφch s globalizacφ, zam²╣let se nad hodnotov²mi °e╣enφmi ekologickΘ krize a hledat nßstroje, jak udr╛iteln² rozvoj prosadit. "╚e╣tφ a zahraniΦnφ odbornφci, kte°φ se trvale udr╛itelnΘmu ╛ivotu v∞nujφ, cht∞jφ prodiskutovat, jak dostat my╣lenky tΘto ╣irokΘ koncepce postihujφcφ °adu spoleΦensk²ch oblastφ vφce mezi lidi, jak je prosadit do ka╛dodennφho ╛ivota," uvedl.

Konferenci zahßjil americk² expert Jerome Glenn p°ednß╣kou na tΘma V²zvy, kter²m Φelφme na prahu novΘho milΘnia. Na konferenci rovn∞╛ vystoupφ exministr ╛ivotnφho prost°edφ Martin Bursφk, p°edseda SpoleΦnosti pro trvale udr╛iteln² rozvoj na Slovensku Mikulß╣ Huba Φi Pavel NovßΦek z Centra interdisciplinßrnφch studiφ Univerzity PalackΘho.

O snaze odbornφk∙ zachovat p°φrodu na Zemi pro dal╣φ generace alespo≥ v nyn∞j╣φm stavu budou moci zßjemci diskutovat s ·Φastnφky konference ve st°edu 26. dubna v 17:00 v aule FilozofickΘ fakulty Univerzity PalackΘho v Olomouci.

Konference Sm∞°ovßnφ k udr╛itelnΘmu rozvoji je souΦßstφ zhruba dvout²dennφho marat≤nu besed, p°ednß╣ek a kulturnφch akcφ na tΘma ochrany p°φrody EkologickΘ dny Olomouc.

Podblanick²m Ropßkem byla vyhlß╣ena firma TWX EURO D∙lnφ
VLA⌐IM (okres Bene╣ov) 22. dubna (╚TK) - Podblanick²m Ropßkem za rok 1999 dnes byla u p°φle╛itosti oslav Dne Zem∞ vyhlß╣ena pra╛skß firma TWX EURO D∙lnφ. Titul zφskala za intenzivnφ snahu o pr∙zkum lo╛isek zlata a p°φpadnou t∞╛bu v Dolnφm Posßzavφ a Povltavφ, °ekla dnes ╚TK Lenka Noskovß z PoblanickΘho ekocentra ╚eskΘho svazu ochrßnc∙ p°φrody (╚SOP).

DruhΘ mφsto si "vyslou╛ila" Sprßva a ·dr╛ba silnic Bene╣ov za niΦenφ zelen∞ kolem silnic, zejmΘna za nadm∞rnΘ kßcenφ a o°ezßvßnφ strom∙ a za nedostateΦnou nßhradnφ v²sadbu. T°etφ mφsto pat°φ bene╣ovskΘmu podnikateli Rudolfu Fulφnovi kv∙li uskladn∞nφ 150 sud∙ s lepidlem v niv∞ °φΦky Chot²╣anky u Bφlkovic na Bene╣ovsku. V lepidle voln∞ vytΘkajφcφm v uplynul²ch t°ech letech ze sud∙ toti╛ na╣la smrt °ada ╛ivoΦich∙.

Titul Podblanick² Ropßk ud∞lujφ ekologovΘ osobßm nebo firmßm, kterΘ v uplynulΘm roce prosazovaly nebo provedly negativnφ zßsah do ╛ivotnφho prost°edφ na Podblanicku.

Z 11 nominacφ letos za oprßvn∞nΘ porota oznaΦila sedm. Anketu vyhlßsilo posedmΘ bene╣ovskΘ okresnφ sdru╛enφ ╚SOP. Prvnφ titul Podblanick² Ropßk zφskala v roce 1993 firma ╚EZ za snahu vybudovat ulo╛i╣t∞ jadernΘho odpadu u MladΘ Vo╛ice na Tßborsku. O rok pozd∞ji si ho vyslou╛ila firma Mc Harrison, kterß cht∞la obnovit t∞╛bu zlata v okolφ RoudnΘho na Bene╣ovsku. SpoleΦnosti St°edoΦeskß energetickß byl titul ud∞len za neodbornΘ o°ezßvßnφ strom∙ kolem elektrickΘho vedenφ.

Vyhlß╣enφm ankety Podblanick² Ropßk zaΦal den otev°en²ch dve°φ v PodblanickΘm ekocentru ╚SOP, jφm╛ vyvrcholily leto╣nφ oslavy Dne Zem∞. Nßv╣t∞vnφci si dnes mohli prohlΘdnout novou knihovnu ekocentra, vyu╛φt slu╛eb jeho poradenskΘho a informaΦnφho servisu, nakoupit si ekologickΘ v²robky nebo prohlΘdnout Stanici pro handicapovanΘ ╛ivoΦichy.

Clinton oznßmil ke Dni Zem∞ opat°enφ proti globßlnφmu oteplovßnφ
WASHINGTON 22. dubna (╚TK) - U p°φle╛itosti dne╣nφho Dne Zem∞ oznßmil americk² prezident Bill Clinton dv∞ novΘ iniciativy pro boj proti globßlnφmu oteplovßnφ. Varoval, ╛e pokud se tento jev nebude °e╣it, vzr∙stajφcφ teploty vyvolajφ vß╛nΘ problΘmy.

V rozhlasovΘm prohlß╣enφ informoval, ╛e na°φdil federßlnφm ·°ad∙m snφ╛it mno╛stvφ spot°ebovan²ch pohonn²ch hmot sv²ch aut o 20 procent do p∞ti let. Rozhodl se takΘ finanΦn∞ motivovat pracovnφky federßlnφch institucφ, aby vφce pou╛φvali ve°ejnou hromadnou dopravu.

"90. lΘta byla nejteplej╣φm zaznamenan²m desetiletφm a prvnφ t°i m∞sφce roku 2000 byly nejteplej╣φ za poslednφch 100 let. V∞dci °φkajφ, ╛e teplota stoupß hlavn∞ v d∙sledku lidskΘ Φinnosti a ╛e pokud se tendence nezm∞nφ, novΘ podnebφ vy·stφ v siln∞j╣φ bou°e, vφce ekonomick²ch potφ╛φ a vφce povodnφ v pob°e╛nφch oblastech," °ekl Clinton.

Den Zem∞ se slavφ od roku 1970. Jeho cφlem bylo zlep╣it stav ╛ivota na Zemi zv²╣enφm odpov∞dnosti jejφch obyvatel. Stav planety se v╣ak podle odbornφk∙ neustßle zhor╣uje.

InvestiΦnφ p°φle╛itosti 2000
Praha 21. dubna (les) - 18. kv∞tna 2000 se v KongresovΘm centru IKEM v Praze 4 - KrΦi v dob∞ od 9:00 do 17:00 bude konat akce INVESTI╚N═ P╪═LE«ITOSTI 2000.

Tento kongres je urΦen individußlnφm i institucionßlnφm investor∙m. P°edstaveny zde budou modernφ formy investovßnφ voln²ch prost°edk∙ a aktußlnφ nabφdka v tΘto oblasti na na╣em trhu. Vzhledem k tomu, ╛e by tato nabφdka mohla zajφmat i n∞kterΘ nßv╣t∞vnφky na╣eho serveru, za°azujeme tuto informaci do na╣eho zpravodajstvφ i kdy╛ se net²kß p°φmo lesnictvφ.

V pßsmu moderovan²ch prezentacφ se p°edstavφ spoleΦnosti ABN AMRO Portfolio Management, BAADER Securities, Czech Rating Agency, Newton Investment, Patria Asset Management, Penzijnφ fond KomerΦnφ banky, Spo°itelnφ investiΦnφ spoleΦnost a dal╣φ poskytovatelΘ finanΦnφch slu╛eb. Nep∙jde v╣ak jen o pouh² sled jednotliv²ch vystoupenφ. Prezentace budou doprovßzeny panelov²mi diskuzemi, vstupy a komentß°i pozvan²ch odbornφk∙ i dotazy z publika.

Pßsmo bude rozd∞leno do dvou tΘmatick²ch blok∙: dopoledne bude p°edstavena nabφdka produkt∙ urΦen²ch institucionßlnφm investor∙m, jako jsou podniky, dru╛stva, m∞sta, fondy, poji╣╗ovny, sdru╛enφ a nadace. V odpolednφm bloku vystoupφ spoleΦnosti nabφzejφcφ produkty individußlnφm investor∙m - fyzick²m osobßm. Zde se p°edstavφ takovΘ produkty, jako jsou zahraniΦnφ cennΘ papφry, otev°enΘ podφlovΘ fondy vΦetn∞ SICAV fond∙, penzijnφ poji╣t∞nφ, apod. Ka╛d² blok bude zahßjen a ukonΦen panelovou diskuzφ, v nφ╛ se pozvanφ odbornφci vyjßd°φ k danΘ problematice z r∙zn²ch hledisek. Diskutovßna bude nap°. regulaΦnφ funkce stßtu, role organizßtor∙ trhu, asociacφ a samomoregulaΦnφch institucφ, mφra rizika ve vztahu k v²nos∙m a podobnΘ otßzky. Mezi pozvan²mi odbornφky budou zßstupci ministerstva financφ, Komise pro cennΘ papφry, Burzy cenn²ch papφr∙ Praha, RM-SystΘmu, Unie investiΦnφch spoleΦnostφ, Asociace penzijnφch fond∙, analytici a investiΦnφ poradci.

┌Φast v obou blocφch je mo╛nß po p°edchozφ registraci u po°ßdajφcφ agentury: ╚eskß kapitßlovß informaΦnφ agentura, a.s. Opletalova 5, 111 44 Praha 1 tel. 02 / 2209 8181, 02 / 2209 8365 fax: 02 / 2423 8185 elektronickß registrace: www.cekia.cz

PlnΘ zn∞nφ tiskovΘ zprßvy je zde.

Stovka cyklist∙ oslavila dnes v Brn∞ Den Zem∞ projφ╛∩kou
BRNO 20. dubna (╚TK) - Na sto cyklist∙ se dnes se╣lo na centrßlnφm brn∞nskΘm nßm∞stφ Svobody, aby spoleΦnou jφzdou po m∞st∞ oslavili Den Zem∞ a zßrove≥ podpo°ili rozvoj cyklistick²ch tras. Akce se konala ji╛ pojedenßctΘ, jejφ souΦßstφ byly i jφzdy zruΦnosti a ukßzky kolovΘ. Setkßnφ zorganizoval cyklistick² klub Bicybo za podpory brn∞nskΘho magistrßtu.

"V Brn∞ je v souΦasnosti asi 13,5 kilometru cyklistick²ch komunikacφ, kterΘ tvo°φ t°i souvislΘ ·seky," °ekl ╚TK jeden z po°adatel∙ akce Ji°φ JedliΦka. Dodal, ╛e cyklistΘ majφ v Brn∞ nejv∞t╣φ problΘmy v centru m∞sta, kde se na n∞ p°i v²stavb∞ komunikacφ v∙bec nemyslelo.

CyklistΘ loni zφskali novou stezku, kterß m∞°φ 820 metr∙ a vede po b°ehu °eky Svitavy v brn∞nskΘ m∞stskΘ Φßsti Husovice. Za chybu v╣ak ΦlenovΘ Bicyba poklßdajφ, ╛e na jejφ trase je lßvka se schodi╣t∞m vedoucφ p°es areßl podniku Zetor. M∞sto podle nich m∞lo vyvinout v∞t╣φ iniciativu, aby nevznikl tento nßroΦn² ·sek.

"Zatφmco ve vysp∞l²ch stßtech Evropy se sna╛φ cyklistickou dopravu podporovat, v ╚R se mnoho lidφ domnφvß, ╛e cyklista nemß ve m∞st∞ co d∞lat," up°esnil JedliΦka. Podle n∞j by se brn∞nskΘ cyklostezky nap°φklad mohly rozvφjet mφrn²m omezenφm individußlnφ automobilovΘ dopravy.

Cyklostezky ve m∞st∞ p°edstavil klub Bicybo ve°ejnosti na nßm∞stφ Svobody na n∞kolika v²stavnφch panelech.

T°φmetrovß zem∞koule se valila ulicemi v centru Prahy
PRAHA 20. dubna (╚TK) - Na padesßt d∞tφ v maskßch ohro╛en²ch ╛ivoΦi╣n²ch a rostlinn²ch druh∙ dnes v centru Prahy oslavovalo sobotnφ Den Zem∞. ⌐kolßky z celΘ republiky, kte°φ se ·Φastnφ celosv∞tovΘho studijnφho programu Globe, provßzeli p°i koulenφ t°φmetrovΘ modro╛lutΘ zem∞koule minist°i ╛ivotnφho prost°edφ a ╣kolstvφ Milo╣ Ku╛vart a Eduard Zeman. Akci uspo°ßdalo sdru╛enφ pro ekologickou v²chovu Tereza.

D∞tsk² pr∙vod vy╣el od budovy Labyrintu sv∞ta v Ha╣talskΘ ulici. Na Starom∞stskΘm nßm∞stφ se k n∞mu p°ipojili ╣ΘfovΘ resortu ╣kolstvφ a ekologie a doprovodili jej p°ed Pra╣nou brßnu, kde d∞tsk² happening vyvrcholil. Malφ ekologovΘ si zde spoleΦn∞ s ministry zazpφvali pφse≥ "Pra╣nß brßna otev°enß" a p°i pr∙chodu pomyslnou branou odhazovali v╣e, co ohro╛uje ╛ivotnφ prost°edφ. NejΦast∞ji se symbolicky zbavovali jadern²ch elektrßren, syntetick²ch barviv, plast∙, ale i lidskΘ hlouposti a lhostejnosti. Ku╛vart se Zemanem se shodli na tom, ╛e jim osobn∞ nejvφce znep°φjem≥uje ╛ivot mobilnφ telefon.

"Den Zem∞ nenφ v∞c ·°ad∙, ale den, kdy si nevlßdnφ organizace a obΦanΘ mohou p°ipomenout, ╛e mßme jen jednu planetu, planetu Zemi," zd∙raznil Ku╛vart. Celß akce je podle n∞j p°edev╣φm o mlßde╛i a d∞tech, kte°φ by m∞li pochopit v²znam stavu ╛ivotnφho prost°edφ pro budoucnost. Jeho slova podpo°il i Zeman, kter² p°ipomn∞l, ╛e ministerstvo ╣kolstvφ podporuje ekologick² program Globe finanΦn∞.

Program Globe, kter² se zam∞°uje na m∞°enφ kvality a stavu vody, ovzdu╣φ a rostlinstva, byl zahßjen p°ed p∞ti lety. Aktivn∞ se jej podle tiskovΘho mluvΦφho sdru╛enφ Tereza Jana Pro╣ka ·Φastnφ 89 zemφ v╣ech kontinent∙ vΦetn∞ ╣koly na argentinskΘ zßkladn∞ na Antarktid∞. V ╚R se do projektu zapojili studenti z 90 ╣kol. V²sledky programu jsou zve°ej≥ovßny na internetovΘ adrese www.globe.gov.

Den Zem∞ se poprvΘ slavil 22. dubna 1970 ve Spojen²ch stßtech za ·Φasti 20 mili≤n∙ lidφ. Od tΘ doby se roz╣φ°il do vφce ne╛ 140 zemφ. V ╚R byl poprvΘ slaven v roce 1990. Den Zem∞ mß p°ipomenout ka╛dΘmu jeho odpov∞dnost za stav a budoucnost ╛ivotnφho prost°edφ na planet∞ Zemi.

V Φervnu by M«P mohlo schvßlit Plßn pΘΦe o Nßrodnφ park ⌐umava
VIMPERK (okres Prachatice) 20. dubna (╚TK) - Sprßva Nßrodnφho parku ⌐umava (NP⌐) zahßjila s roΦnφm p°edstihem p°φpravu novΘho Plßnu pΘΦe, jeho╛ nßvrh by ministerstvo ╛ivotnφho prost°edφ mohlo schvßlit ji╛ na konci leto╣nφho Φervna. MluvΦφ Sprßvy NP⌐ Zden∞k Kanto°φk °ekl, ╛e v kv∞tnu bude nov² plßn projednßn s obcemi, jejich╛ zastupitelstva ho takΘ posuzujφ.

⌐umavsk² park mß dosud platn² Plßn pΘΦe z roku 1991, kter² by m∞l ze zßkona platit 10 let. "NovΘ poznatky a zku╣enosti, kterΘ nepotvrdily n∞kterΘ v²chozφ p°edpoklady p°edchozφho plßnu nap°φklad v oblasti zdravotnφho stavu les∙ a dynamiky k∙rovcovΘ gradace, nßs vedli k tomu, abychom nov² plßn zpracovali s urΦit²m p°edstihem," vysv∞tlil Kanto°φk.

V nßvrhu novΘho Plßnu pΘΦe o NP⌐ je nap°φklad zakotven postup roz╣i°ovßnφ prvnφch, nejp°φsn∞ji chrßn∞n²ch, z≤n, kterΘ by do roku 2030 m∞ly tvo°it 75 procent rozlohy parku. V prvnφch z≤nßch budou podle n∞j po omezenou dobu provßd∞ny r∙znΘ asanaΦnφ zßsahy ke tlumenφ k∙rovce, p°iΦem╛ ve╣kerΘ d°evo z∙stane v lese.

Mezi dal╣φ d∙le╛itΘ body plßnu pat°φ mimo jinΘ podpora p°φrod∞ blφzkΘho zem∞d∞lstvφ, rozvoj ╣etrn²ch forem turistiky, posφlenφ funkce stßvajφcφch sφdelnφch ·tvar∙, soustavnß pΘΦe o genofond rostlin a ╛ivoΦich∙ a systematickß nßprava zßva╛n²ch naru╣enφ vodnφho re╛imu. V²znamnou funkcφ parku je rovn∞╛ ·Φast na mezinßrodnφch projektech a v²zkumnß Φinnost, kterß slou╛φ jako obecn² zdroj poznßnφ i jako podklad pro ochranu p°φrody.

Ku╛vart: Vydßvßnφ les∙ v nßrodnφch parcφch je opakem postupu EU
VIMPERK (okres Prachatice) 20. dubna (╚TK) - Novela zßkona o p°echodu majetku ╚R do vlastnictvφ obcφ, na jejφm╛ zßklad∞ by ╣umavsk²m obcφm m∞ly b²t vrßceny jejich p∙vodnφ pozemky na ·zemφ Nßrodnφho parku ⌐umava, je podle ministra ╛ivotnφho prost°edφ Milo╣e Ku╛varta ╣patnß a je proti zßkonu o ochran∞ p°φrody a krajiny. Ministr to °ekl na dne╣nφ tiskovΘ besed∞ po jednßnφ se starosty ╣umavsk²ch obcφ.

Ku╛vart upozornil na to, ╛e zem∞ EvropskΘ unie vynaklßdajφ obrovskΘ prost°edky, aby na ·zemφ nßrodnφch park∙ vykupovaly soukromΘ Φi obecnφ pozemky a p°evßd∞ly je do majetku stßtu. "My jsme uΦinili opaΦn² krok. Ministerstvo ╛ivotnφho prost°edφ mß roΦn∞ v pr∙m∞ru na vykoupenφ 30 hektar∙ pro nßrodnφ parky. My jsme tφmto zßkonem pustili 8700 hektar∙," uvedl Ku╛vart.

Riziko zßkona spat°uje v tom, ╛e obce cht∞jφ na svΘm majetku hospoda°it, co╛ nenφ ze zßkona mo╛nΘ, proto╛e v nßrodnφch parcφch jde o lesy zvlß╣tnφho urΦenφ. "Dojde tak k hospodß°skΘmu znev²hodn∞nφ obcφ a ty budou po stßtu po╛adovat urΦitΘ nßhrady. Podle na╣ich odhad∙ budou nynφ Φinit ╣est mili≤n∙ a za 30 let to bude zhruba dvojnßsobek," poznamenal ministr.

Vrßcenφ les∙ obcφm m∙╛e navφc v nßrodnφch parcφch ztφ╛it proces roz╣i°ovßnφ prvnφch, nejp°φsn∞ji chrßn∞n²ch, z≤n. Ty by do roku 2030 m∞ly p°edstavovat 75 procent plochy parku.

╪e╣enφm m∙╛e b²t novela, podle nφ╛ by obce mohly realizovat svΘ prßvo na historick² majetek vydßnφm jin²ch majetk∙ v jejich blφzkosti nebo finanΦnφm pln∞nφm. Ku╛vart p°ipomn∞l, ╛e nap°φklad starosta Trutnova ji╛ navrhl, aby m∞sto jednalo o vydßnφ jin²ch lesnφch pozemk∙ v blφzkosti Trutnova.

Sprßva Nßrodnφho parku a Chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti ⌐umava, kterß by obcφm m∞la vydat kolem 6000 hektar∙ les∙, podle jejφho °editele Ivana «lßbka ji╛ jednß se starosty a od 1. Φervence, kdy by m∞l zßkon vstoupit v platnost, bude technicky p°ipravena vydßvßnφ les∙ zahßjit.

BIOODPAD 2000
PRAHA 19. dubna (les) - Ve st°edu 10. kv∞tna se bude konat v aule V²zkumnΘho ·stavu rostlinnΘ v²roby v Praze seminß° BIOODPAD 2000. ┌vodnφ p°φsp∞vky budou pojednßvat o mo╛nostech t°φd∞nφ domovnφho bioodpadu prost°ednictvφm dvou u nßs ji╛ fungujφcφch systΘm∙ - donß╣kov² systΘm nap°. v NovΘ Pace a pytlov² systΘm nap°. v LuhaΦovicφch.

Dßle budou probφrßny mo╛nosti zpracovßnφ bioodpadu, a to zejmΘna prost°ednictvφm kompostovßnφ a anaerobnφ digesce, kterß je v EU velmi prosazovßna. Nap°. v N∞mecku je v souΦasnΘ dob∞ cca 600 velk²ch bioplynov²ch stanic a Dßnsko usiluje o zv²╣enφ produkce energie z bioplynu ze souΦasn²ch 2 PJ na 20 PJ v roce 2020.

Vedle t∞chto hlavnφch tΘmat se na seminß°i bude rovn∞╛ hovo°it o vyu╛itφ slßmy coby stavebnφho materißlu, fluidnφch technologiφch spalovßnφ bioodpadu, mikroorganismech pro kompostovßnφ a anaerobnφ digesci, atd. Na seminß°i bude takΘ posuzovßn nßvrh novΘho zßkona o odpadech ve vztahu k naklßdßnφ s bioodpady.

Zßm∞rem seminß°e je p°edstavit systΘmy odd∞lenΘho sb∞ru, nßslednΘho zpracovßnφ a koneΦnΘho vyu╛itφ zpracovanΘho bioodpadu (kompostu) ke hnojiv²m ·Φel∙m, kterΘ se ve vysp∞l²ch zemφch stßvajφ standardem. V N∞mecku ji╛ dnes 50% domßcnostφ t°φdφ bioodpad. Sklßdkovßnφ a spalovßnφ sm∞snΘho (sprßvn∞ji smφ╣enΘho) komunßlnφho odpadu je v EU omezovßno, jeliko╛ ob∞ tyto technologie brßnφ vracenφ ╛ivin do p∙dy. Sklßdky smφ╣enΘho komunßlnφho odpadu jsou navφc zdrojem emisφ metanu, kter² zvy╣uje sklenφkov² efekt tΘm∞° 50 krßt intenzivn∞ji ne╛ oxid uhliΦit².

NejproblematiΦt∞j╣φ Φßstφ komplexu technologiφ pro recyklaci bioodpadu je nepochybn∞ odd∞len² sb∞r bioodpadu. Je nßroΦn∞j╣φ ne╛ sb∞r plast∙, papφru Φi skla, a to jak po strßnce technickΘ, tak hlavn∞ po strßnce spoluprßce s obΦany. I v tak environmentßln∞ vysp∞l²ch zemφch jako je Dßnsko je prßv∞ tento bod p°φΦinou opo╛d∞nφ rozvoje recyklace komunßlnφho bioodpadu oproti p∙vodnφm plßn∙m.

Shromß╛d∞nφ p°ßtel p°φrody
┌ST═ NAD LABEM 19. dubna (les) - V rßmci Ekologick²ch dn∙ ┌stφ n. L. a oslav Dne Zem∞ prob∞hne v sobotu 22. 4. 2000 v 11 hodin u pomnφku P°emysla OrßΦe ve Stadicφch SHROM┴«D╠N═ P╪┴TEL P╪═RODY Za zßchranu ╚eskΘho st°edoho°φ proti otevφrßnφ nov²ch kamenolom∙ v ╚eskΘm st°edoho°φ a proti devastaci severoΦeskΘ p°φrody.

Na shromß╛d∞nφ budou mj. zve°ejn∞ny ropßckΘ v²roky nominovanΘ do ankety Zelenß perla roku 1999 a hlavnφ kandidßti na ropßka roku 1999. Dßle chystßme pro ·Φastnφky p°φjemnΘ p°ekvapenφ: poprvΘ zde bude prezentovßn dal╣φ ·sp∞ch P°ßtel p°φrody.

Nßsleduje ji╛ 6. roΦnφk VelikonoΦnφho p°echodu ╚eskΘho st°edoho°φ Od lomu k lomu (20 a╛ 25 km). Pro ·Φastnφky bude p°ipravena i krat╣φ varianta o dΘlce p°ibli╛n∞ 7 km.

Nßsleduje mo╛nost nav╣tφvit motorest OrßΦ (v╛dy se vst°φcnou obsluhou) a dßt si veΦe°i; dßle jedna ze t°φ variant:
a) malebn²m Oparensk²m ·dolφm do Mal²ch «ernosek (na vlakovou zastßvku); odjezd vlaku na ┌stφ n. L. 17:02 (18:59);
b) vlßΦkem z Oparna vyhlφdkovou trasou; odjezdy vlak∙ na Teplice 16:27 (19:15), na Lovosice 16:42 (18:18), v Lovosicφch spoj na ┌stφ n. L. v 16:55 (18:52);
c) v²╣lap na Lovo╣ (jedna z nejhezΦφch vyhlφdek na ╚eskΘ st°edoho°φ) a sestup do Lovosic (p°φp. M. «ernosek). Dal╣φ vlak z Lovosic na ┌stφ n. L. 21:02.
(Odjezdy vlak∙ bez zßruky - dle jφzdnφho °ßdu ╚D!)

Zveme v╣echny p°ßtele p°φrody! P°ij∩te vyjßd°it sv∙j postoj k p°φrod∞! P°ij∩te demonstrovat sv∙j nesouhlas s otevφrßnφm dal╣φch velkolom∙ v CHKO ╚eskΘ st°edoho°φ i mimo ni! Sraz ·Φastnφk∙ na hl. nßdra╛φ ┌stφ n. L. v 10 hod. u vlaku na ┌po°iny s odjezdem v 10:08 (zastßvka Stadice).

EkologickΘ dny ┌stφ nad Labem
┌ST═ NAD LABEM 19. dubna (les) - Program ekologick²ch dn∙ ┌stφ nad Labem, kterΘ se konajφ: 17. 4. - 6. 6. 2000

Besedy v Dom∞ obΦanskΘ spoleΦnosti (St°φbrnickΘ nivy 2):
st°eda 19. 4. 2000 v 18 hodin - SluneΦnφ strategie (Milan Smr╛, Nadace Novß Zem∞) o fascinujφcφ knize Hermanna Scheera: alternativa k fosiln∞ jadernΘ energetice; pot°ebujeme Temelφn?; globßlnφ oteplovßnφ; vyplatφ se obnovitelnΘ zdroje?; energetickß revoluce
Φtvrtek 27. 4. 2000 v 18 hodin - Ekologickß v²chova d∞tφ v ╚R a v USA (Gary Randloph, expert z USA) v americkΘ Φe╣tin∞
Φtvrtek 11. 5. 2000 v 18 hodin - Bobr evropsk² na ΦeskΘm Labi (Ale╣ Vorel a Barbora Vlachovß, znalci mφstnφch bobr∙) vyprßv∞nφ; fotografie; nenφ bobr ·steckou lochneskou?; oΦitΘ sv∞dectvφ; mß ╣anci p°e╛φt?
Φtvrtek 25. 5. 2000 v 18 hodin - Jak² je ╛ivot hospodß°sk²ch zvφ°at? (Dita MichaliΦkovß, SpoleΦnost pro zvφ°ata) jsou slepice, krßvy a prasata jen bezcitnΘ stroje na maso?; mohou takΘ trp∞t?; ╛ivot na A4; lze ud∞lat n∞co pro d∙stojn∞j╣φ ╛ivot hospodß°sk²ch zvφ°at?
·ter² 6. 6. 2000 v 17 hodin - Jsou ekologovΘ zelenφ fa╣istΘ? (Marian Pßlenφk, p°edseda P°ßtel p°φrody) cφsa° je nah²; nedomy╣lenß spoleΦnost; krycφ nßzvy; Albert Gore; sofismy; morßlnφ zvφ°e; odst°edivΘ a dost°edivΘ sφly; spoleΦensk² imunitnφ systΘm

Dal╣φ program:
23. 4. 2000 - promφtßnφ filmu Baraka v kin∞ U Franti╣ka - uzav°enΘ p°edstavenφ pro Φleny a p°φznivce P°ßtel p°φrody
3. 5. a╛ 2. 6. 2000 - V▌STAVA FOTOGRAFI═ na tΘma "Konec p°φrody" v kostele SvatΘho Vojt∞cha - otev°eno: v╣ednφ dny od 10 do 18 hodin vernisß╛ 2. 5. 2000 v 17:00. Ohro╛enΘ p°φrodnφ krßsy ┌stecka vzßcnΘ rostliny a ╛ivoΦichovΘ; Cybertran; je Labe °eka, nebo kanßl?; ╚eskΘ st°edoho°φ
22. 4. 2000 - shromß╛d∞nφ Proti otevφrßnφ nov²ch kamenolom∙ v ╚eskΘm st°edoho°φ velikonoΦnφ p°echod ╚eskΘho st°edoho°φ

Podpo°eno Nadacφ VIA z prost°edk∙ programu Podpora mφstnφch iniciativ financovanΘho United Development Program (UNDP) a vlßdou ╚R a dßle Nadacemi ROS a Partnerstvφ a British Know How Fund.

Odbornφci vy╣et°ujφ ·hyn ryb na Krom∞°φ╛sku
KROM╠╪═« 18. dubna (╚TK) - ┌hyn pstruh∙ a dal╣φch ryb v °φΦce Kotojedce u Zdounek na Krom∞°φ╛sku vy╣et°ujφ od soboty odbornφci. V den, kdy v tuzemsku zaΦala pstruhovß sez≤na, na╣li rybß°i tok, do n∞ho╛ ryby vysadili, otrßven² neznßmou lßtkou, sd∞lil dnes ╚TK pracovnφk referßtu ╛ivotnφho prost°edφ krom∞°φ╛skΘho okresnφho ·°adu Old°ich Novotn². Celkovß ╣koda zatφm nebyla vyΦφslena.

Novotn² uvedl, ╛e dnes pro╣el asi p∞tikilometrov² ·sek °eky a╛ po tok Moravy a prakticky v╣ude nachßzel mrtvΘ ryby. "Odebrali jsme ihned vzorky z °φΦky i jejich p°φtok∙ a po╛ßdali specializovanou olomouckou laborato° o vyhodnocenφ vody a vzork∙ mrtv²ch ryb," °ekl.

Krom∞°φ╛╣tφ rybß°i ·dajn∞ tu╣φ, kdo ekologickou katastrofu zp∙sobil, ale Φekajφ na v²sledky rozbor∙. "Nemohu nikoho jmenovat, dokud policie na╣e podez°enφ nevy╣et°φ," informoval p°edseda krom∞°φ╛skΘ rybß°skΘ organizace Petr Kovß°.

MluvΦφ krom∞°φ╛skΘ policie Lud∞k Reme╣ ╚TK sd∞lil, ╛e policie o p°φpadu vφ, ale rybß°i dosud trestnφ oznßmenφ nepodali. "Z°ejm∞ tak uΦinφ a╛ s rozbory vody a mrtv²ch ryb," uzav°el.

V²zva k prezentaci lesnφk∙
OLOMOUC 17. dubna (les) - Po°adatelΘ Ekologick²ch dn∙ Olomouc 2000 nabφzejφ lesnφk∙m prostor pro propagaci ekologick²ch program∙ a p°φrod∞ blφzkΘho hospoda°enφ v lesφch na Ekojarmarku, kter² se bude konat v rßmci EDO 2000 v pond∞lφ 1. 5. 2000 na hornφm a dolnφm nßm∞stφ v Olomouci.

Jednß se o velice zajφmavou a ojedin∞lou v²zvu. Lesnφci tak mohou vedle prezentacφ "ekologick²ch" organizacφ ukßzat, ╛e v lese je pot°eba hospoda°it a ╛e citlivΘ hospoda°enφ lesu ne╣kodφ, ale naopak prospφvß.

Na tuto v²zvu mohou reagovat jak Lesy ╚eskΘ republiky, s.p., tak r∙znΘ soukromΘ organizace, kterΘ se zab²vajφ ╣etrn²mi technologiemi p°i prßci v lese.

Zßjemci mohou bli╛╣φ informace zφskat na adrese: slunakov@umo.cz (p. Barto╣) nebo u provozovatel∙ 1. lesnφho serveru.

Vφce o EDO 2000 zde.

Den Zem∞ v olomouckΘ zoologickΘ zahrad∞ zahßjil EkologickΘ dny
OLOMOUC 15. dubna (╚TK) - Stovky d∞tφ spolu s rodiΦi dnes dopoledne zavφtaly do olomouckΘ zoo na SvatΘm KopeΦku, kde akcφ Den Zem∞ v zoo zaΦal zhruba dvout²dennφ marat≤n sout∞╛φ, besed a p°ednß╣ek na tΘma ochrany p°φrody EkologickΘ dny Olomouc.

"D∞ti nejen╛e si v zoo prohlΘdly cizokrajnß zvφ°ata, ale na celkem deseti stanovi╣tφch jsme pro n∞ p°ipravili otßzky souvisejφcφ s ochranou p°φrody. Pro nejlep╣φ sout∞╛φcφ jsou p°ipraveny ceny v podob∞ ╛iv²ch k°eΦφk∙ Φi ply╣ov²ch zvφ°ßtek," °ekla ╚TK Hana Vyslou╛ilovß z olomouckΘho Domu d∞tφ a mlßde╛e.

B∞hem dopoledne d∞ti rovn∞╛ vym²╣lely jmΘna pro dv∞ m∞sφc starΘ koziΦky kamerunskΘ, kterΘ potΘ sm∞ly pok°tφt. "Velk² zßjem d∞tφ a rodiΦ∙ nßs t∞╣φ. Svoji roli jist∞ sehrßlo krßsnΘ poΦasφ," poznamenala mluvΦφ olomouckΘ zoo Hana Labskß.

Ji╛ desßtΘ EkologickΘ dny Olomouc nabφdnou zßjemc∙m °adu odborn²ch besed, kulturnφch akcφ, sout∞╛φ, v²let∙, Φi ekologick² jarmark. Na rozliΦnß tΘmata t²kajφcφ se ochrany p°φrody budou se zßjemci diskutovat nap°φklad publicista Vßclav «ßk, badatel Stanislav Komßrek, filozof Zden∞k Neubauer, sociolog Jan Keller a hudebnφk Jan Muchow. Program pamatuje i na vyznavaΦe cyklistiky Φi turisty, pro kterΘ po°adatelΘ p°ichystali v²lety.

Na tradiΦn∞ vyhledßvanΘm koncert∞ v centru m∞sta si lidΘ budou moci zatanΦit na hudbu Ivana Krßle, Vladimφra Mi╣φka Φi skupiny Fleret. Na nßm∞stφ vystoupφ i Jana Kirschnerovß, Kukulφn, Rad∙za Φi ╚eskomoravskß hudebnφ spoleΦnost.

Na Zlφnsku a Vsetφnsku d∞ti uklφzely nepo°ßdek v p°φrod∞
ZL═N 15. dubna (╚TK) - Desφtky modr²ch pytl∙ napln∞n²ch odpadky, kterΘ b∞hem n∞kolika hodin sesbφrala mlßde╛ z organizace Junßk, dnes olemovaly °eku D°evnici protΘkajφcφ st°edem Zlφna. "Dohodli jsme se s Junßky, ╛e jim zajistφme pytle a odvoz toho, co uklidφ," °ekla ╚TK mluvΦφ zlφnskΘ radnice Dana Da≥ovß.

PohozenΘ odpadky sbφrali po obou stranßch b°ehu D°evnice v dΘlce zhruba sedmi kilometr∙ "reprezentanti" sedmi zlφnsk²ch st°edisek Junßka, kte°φ si trasu rozd∞lili na ·seky od P°φluku a╛ po Φtvr╗ Malenovice. "Pracovali jsme od devφti do dvanßcti hodin a v²sledky jsou za chlapci a d∞vΦaty vid∞t," °ekl Jaromφr Svoboda, kter² jednu skupinu doprovßzel. Zd∙raznil, ╛e d∞ti si p°i prßci uv∞domφ, ╛e nepo°ßdek zp∙sobili lidΘ, a zaΦnou se chovat k p°φrod∞ lΘpe.

NejΦast∞ji pr² odhazujφ nepo°ßdnφci na b°ezφch papφrky, ale najde se takΘ konzerva, bota, textilie a r∙znΘ odlo╛enΘ pot°eby z domßcnostφ. "Sbφrat odpadky sem chodφme n∞kolik let a situace se p°φli╣ nem∞nφ," konstatoval jeden ze sb∞raΦ∙.

Na d∞ti se obrßtila s prosbou o pomoc takΘ zoologickß zahrada v Le╣nΘ u Zlφna. "Dnes u nßs hrabaly listφ," °ekl jejφ pracovnφk Franti╣ek Hladil. Ji╛ v pßtek zde 200 ╣kolßk∙ z pßtΘ zlφnskΘ zßkladnφ ╣koly a sousednφ obce ⌐tφpa zastalo prßci, kterou by jeden zam∞stnanec zahrady musel d∞lat p°es m∞sφc. Za odm∞nu si mohou brigßdnφci zdarma prohlΘdnout cizokrajnou zv∞°.

TakΘ mladφ ochrßnci p°φrody v okolφ Ro╛nova pod Radho╣t∞m na Vsetφnsku se dnes pustili do ·klidu nauΦnΘ stezky. "V ned∞li bychom se cht∞li vydat krou╛kovat sovy, kterΘ ji╛ majφ mlß∩ata. Zav∞sili jsme pro n∞ na p°φhodn²ch mφstech kolem 40 budek," informoval vedoucφ skupiny Franti╣ek ⌐ulgan.

Rybß°i cht∞jφ st°φlet kormorßny, ochranß°i jsou ost°e proti
P╪EROV 15. dubna (╚TK) - Rybß°i z HustopeΦφ nad BeΦvou na P°erovsku po╛ßdali stßtnφ ·°ady o povolenφ na odst°el chrßn∞n²ch kormorßn∙. Tvrdφ, ╛e hejna hladov²ch ope°enc∙ jim letos zp∙sobila na chovn²ch rybnφcφch znaΦnΘ ╣kody. Na sousednφm Vsetφnsku proto nedßvno souhlas dostali. Ochranß°i v╣ak zabφjenφ ptßk∙ odmφtajφ. Tvrdφ, ╛e ╣kody nejsou takovΘ, nebo╗ ptßk∙ je mΘn∞.

"Situace je ne·nosnß. Zatφmco p°ed p∞ti lety p°ilΘtlo osm kormorßn∙, letos jich bylo na 450. Se╛rali t°etinu osßdky, ╣koda se pohybuje kolem mili≤nu korun. JinΘ °e╣enφ, ne╛ odst°el pßr kus∙, nenφ ·ΦinnΘ," °ekl dnes ╚TK zßstupce rybß°stvφ z HustopeΦφ nad BeΦvou u hranic se Vsetφnskem Slavoj Ha╣ka.

⌐Θf MoravskΘho ornitologickΘho spolku Ji°φ ⌐afrßnek v╣ak nß°ky rybß°∙ odmφtß. Tvrdφ, ╛e poΦet kormorßn∙, kte°φ tßhnou p°es rybnφky na P°erovsku na ja°e a poΦßtkem podzimu, je naopak rok od roku ni╛╣φ. Nesouhlasφ proto s verdiktem vsetφnskΘho okresnφho ·°adu, jen╛ povolil HustopeΦsk²m odst°el v∞t╣φho poΦtu ptßk∙.

"V mφrnΘ regulaci zvφ°ete, u n∞ho╛ hrozφ, ╛e vyhubφ v∞t╣inu ryb, nevidφm nic proti p°φrod∞," obhajuje povolenφ ornitolog a vsetφnsk² stßtnφ ·°ednφk Jan Pavelka. "Kormorßn je plach² ptßk, staΦφ jej ·Φinn∞ pla╣it. Mφsto toho se na n∞j po°ßdajφ hony jako na Φarod∞jnice," namφtß ornitolog ⌐afrßnek.

Okresnφ ·°ad v P°erov∞ by m∞l rozhodnout o po╛adavku rybß°∙ na odst°el kormorßn∙ velk²ch na v²chod∞ P°erovska do konce dubna. "Zßle╛φ, co kdo uvede za argumenty. Je v╣ak mo╛nΘ, ╛e kv∙li objektivnφmu posouzenφ nakonec bude p°izvßn soudnφ znalec. To by se v╣ak rozhodnutφ oddßlilo," °ekl ╚TK Marek Herman z odd∞lenφ ochrany p°φrody p°erovskΘho okresnφho ·°adu.

Rybß°i nevidφ spßsu ani v novΘ legislativ∞, kterß umo╛nφ po╛adovat od stßtu nßhradu ╣kody zp∙sobenΘ chrßn∞n²mi ╛ivoΦichy. Tvrdφ toti╛, ╛e nßhrada se bude t²kat jen ╣kod zp∙soben²ch hnφzdφcφmi ptßky, kter²ch je v obou okresech jen pßr.

"Pokud se nebudeme moci brßnit st°φlenφm, budeme muset skonΦit. Ztrßty budou takovΘ, ╛e do dvou let pov∞sφm ╛ivnost na h°ebφk," prohlßsil rybß° Ha╣ka.

Co jsou ekologickΘ dny Olomouc (EDO)?
OLOMOUC 14. dubna (les) - EDO jsou ekologick²m svßtkem, kter² se konß od roku 1992 pravideln∞ ka╛d² rok na p°elomu dubna a kv∞tna v Olomouci. PoprvΘ se uskuteΦnily v roce 1990. EkologickΘ dny Olomouc se postupn∞ za°adily mezi nejv²znamn∞j╣φ akce v ╚R pro ╣irokou ve°ejnost propagujφcφ ochranu p°φrody (spoleΦn∞ s TSTTT UherskΘ Hradi╣t∞ a Ekofilmem). Za pom∞rn∞ mal²ch finanΦnφch nßklad∙ vznikla rozsßhlß aktivita s velkou ╣kßlou program∙ a s vlivem na znaΦn² poΦet lidφ. Program EDO 96 nav╣tφvilo okolo 18000 lidφ, EDO 97 se z·Φastnilo 20914 lidφ, v roce 1998 23960 lidφ a v roce 1999 31377 lidφ. Je pot∞╣itelnΘ, ╛e si EDO ji╛ zφskaly svΘ nßv╣t∞vnφky ze v╣ech kout∙ ╚R (i Slovenska). EDO p°ipravujφ t°i pracovnφci St°ediska ekologickΘ v²chovy Slu≥ßkov p°i ┌°ad∞ m∞sta Olomouc, ale p°edev╣φm podstatnou dobrovolnou pomoc poskytujφ ΦlenovΘ obΦanskΘho sdru╛enφ Slu≥ßkov, bez kter²ch by akce nebyly uskuteΦnitelnΘ. EDO se ·Φastnφ stßle vφce nevlßdnφch organizacφ a celß °ada z nich spolupracuje p°φmo na realizaci programu EDO. Program EDO 2000 zde.

EDO se sna╛φ b²t spoleΦnou poradou lidφ o problΘmech, kterΘ se bezprost°edn∞ dot²kajφ jejich ╛ivota. Tyto problΘmy se nesna╛φ vy°e╣it, ale odkr²vat je z r∙zn²ch ·hl∙ pohledu. Sna╛φ se poskytnout informace v bezprost°ednφm rozhovoru a sdφlnΘ atmosfΘ°e.

EDO se z°φkajφ jak²chkoliv projev∙ radikalismu a nßsilφ, sna╛φ se vhodn∞ doplnit p°φmΘ akce ekologick²ch hnutφ. Cht∞jφ zv²╣it zßjem obΦan∙ o otßzky ochrany p°φrody, poskytujφ jim nßm∞ty na osobnφ jednßnφ, kterΘ je k p°φrod∞ p°φzniv∞j╣φ. P°i v╣ech akcφch - a zejmΘna p°i Ekojarmarku - dostßvajφ lidΘ mnoho podstatn²ch informacφ o stavu mφstnφho, republikovΘho i globßlnφho «P.

EDO jsou co nejvφce otev°enΘ k "nezelen²m komunitßm" a programov∞ p°esahujφ do jin²ch zßjmov²ch oblastφ. Tφm oslovujφ ╣irokΘ spektrum obΦan∙, jejich╛ zßjmy jsou jinak ochran∞ p°φrody vzdßlenΘ. Proto jsou tΘmata Φist∞ ekologickß v∞t╣inou podßvßna prost°ednictvφm kultury, filozofie, sociologie, psychologie a dal╣φch obor∙, kterΘ s ekologiφ souvisejφ. Tak EDO obohacujφ praktickou a "technickou" ochranu p°φrody o dal╣φ rozm∞ry.

EDO jsou programov∞ nepolitickΘ a ze zßsady se nep°iklßn∞jφ k urΦit²m politick²m a ideologick²m sm∞r∙m. Odmφtajφ pravo-levΘ nahlφ╛enφ na globßlnφ problΘmy lidstva.

EDO podporujφ ideje, aktivity a jednßnφ, kterΘ jsou alternativnφ k p°evlßdajφcφmu konzumnφmu zp∙sobu ╛ivota a usp∞chanΘ "modernφ dob∞" a kultu°e.

EDO jsou setkßnφm ekologick²ch nevlßdnφch hnutφ z ╚R, SR a zahraniΦφ. Ve°ejnost poznßvß, ╛e pod nßlepkou "zelenφ" se skr²vß mnoho organizacφ s odli╣n²mi nßzory i zßjmy, ale se stejn²m cφlem, ke kterΘmu si ka╛d² m∙╛e vybrat sv∙j p°φstup.

EDO rozvφjejφ tolerantnφ obΦansk² dialog na zßva╛nß tΘmata souvisejφcφ s globßlnφ ekologickou krizφ. Velmi prosp∞╣nß je v²m∞na nßzor∙ obΦan - nevlßdnφ organizace - ·°ady, vlßda. EDO podporujφ utvß°enφ obΦanskΘ demokratickΘ spoleΦnosti.

EDO zvφt∞zily v anket∞ Ekotip 93, vypsanΘ Zelen²m kruhem Olomouc, oce≥ujφcφ nejv²znamn∞j╣φ aktivity na ochranu «P v okresech Olomouc a P°erov. EDO se t∞╣φ v²raznΘmu zßjmu mφstnφch i celostßtnφch sd∞lovacφch prost°edk∙. V roce 1995 byl p°φm²m p°enosem z EDO odvysφlßn na ╚T 1 publicistick² po°ad Debata. V roce 1996 byl natoΦen po°ad pro ╚esk² rozhlas 2 "Moudrost Φlov∞ka a moudrost p°φrody - ohlΘdnutφ za Ekologick²mi dny Olomouc". EDO byly v roce 1996 ocen∞ny podporou PHARE a to na prvnφm mφst∞ kategorie "Zv²╣enφ ekologickΘho v∞domφ ve°ejnosti". V roce 1988 byly EDO a Φinnost SEV Slu≥ßkov ocen∞ny prvnφ cenou v anket∞ "Hanßckß ╛φ╛ala", tzn. Hanßckß pro ╛ivotnφ prost°edφ ╛ßdoucφ lidskß aktivita, zahrnujφcφ 3 okresy Prost∞jov, P°erov a Olomouc. V roce 1998 natoΦil Kabel plus dokument o Ekojarmarku : "Jak² byl prvnφ mßj v Olomouci".

EDO se z·Φastnili v╣ichni dosavadnφ minist°i «P : Josef Vavrou╣ek, Miroslav Macek, Ivan Dejmal, Bed°ich Moldan, Ji°φ Skalick², Martin Bursφk a Milo╣ Ku╛vart.

Ma∩arsko chce od╣kodn∞nφ za zneΦi╣t∞nΘ °eky
BUKURE⌐½ 14. dubna (╚TK) - Ma∩arsko bude od Rumunska po╛adovat od╣kodn∞nφ za zneΦi╣t∞nφ °ady ma∩arsk²ch °ek, mezi nimi Tisy, odpadnφmi vodami z rumunsk²ch dol∙. Ma∩arsk² premiΘr Viktor Orbßn to dnes prohlßsil v Bukure╣ti na tiskovΘ konferenci po jednßnφ se sv²m rumunsk²m prot∞j╣kem Mugurem Isareskem.

"Ma∩arsko utrp∞lo ╣kody a my ud∞lßme v╣echno, co je mo╛nΘ, abychom zφskali od╣kodn∞nφ," zd∙raznil Orbßn a dodal: "Zlo ji╛ bylo uΦin∞no a tento problΘm ji╛ nenφ v rukßch politik∙, ale prßvnφk∙."

Orbßn rovn∞╛ oznßmil, ╛e dohoda o ╛ivotnφm prost°edφ, kterou nedßvno uzav°ela Budape╣╗ s Bukure╣tφ, ji╛ byla ratifikovßna ma∩arsk²m parlamentem. Ma∩arsk² premiΘr vyjßd°il v tΘto souvislosti politovßnφ nad tφm, ╛e rumunsk² parlament dohodu je╣t∞ neratifikoval. Orbßn dodal, ╛e jeho zem∞ si p°eje uzav°φt "rozsßhlΘ dohody o ╛ivotnφm prost°edφ" se v╣emi sousednφmi stßty.

Podle rumunskΘho premiΘra nynφ vyvstßvß otßzka, kam a╛ sahß "zodpov∞dnost stßtu" v tΘto oblasti. Isarescu souΦasn∞ ujistil, ╛e proti bß≥sk²m spoleΦnostem, z jejich╛ dol∙ vze╣lo zneΦi╣t∞nφ, bylo zahßjeno soudnφ °φzenφ.

K nejv∞t╣φ ekologickΘ havßrii na Tise do╣lo letos koncem ledna, kdy z odkalovacφ nßdr╛e u severorumunskΘho dolu Aurul uniklo asi 100.000 tun odpadnφch vod obsahujφcφch kyanid. V d∙sledku tΘto havßrie do╣lo k zamo°enφ Tisy a Dunaje v Rumunsku, Ma∩arsku i Jugoslßvii.

PotΘ do╣lo u severomunskΘho dolu Baia Borsa k n∞kolika ·nik∙m t∞╛k²ch kov∙ do okolnφch tok∙ a nßsledn∞ do Tisy. Je╣t∞ 10. b°ezna uniklo z odkalovacφ nßdr╛e u Novatu do n∞kolika rumunsk²ch °ek a do Tisy asi 20.000 tun kalu obsahujφcφho t∞╛kΘ kovy a k dal╣φmu men╣φmu ·niku t∞╛k²ch kov∙ do╣lo i 15. b°ezna.

Na programu Orbßnovy oficißlnφ nßv╣t∞vy Rumunska je je╣t∞ p°ijetφ u rumunskΘho prezidenta Emila Constantineska a setkßnφ s p°edsedy obou komor rumunskΘho parlamentu. Ma∩arsk² premiΘr se rovn∞╛ setkß s vedoucφmi p°edstaviteli DemokratickΘho svazu Ma∩ar∙ v Rumunsku (UDMR), kter² je vlßd∞ zastoupen n∞kolika ministry.

B∞hem Dne Zem∞ vytvo°φ mladφ ve Vsetφn∞ z odpad∙ pou╛itelnΘ v∞ci
VSET═N 13. dubna (╚TK) - Pou╛itelnΘ v∞ci zhotovφ z odpad∙ p°i pßteΦnφ oslav∞ Dne Zem∞ ve vsetφnskΘ PanskΘ zahrad∞ mladφ ·Φastnφci akce ╚arovßnφ s odpady. Program zaΦne v 10:00 a d∞ti mohou sv∞°it svß nejtajn∞j╣φ p°ßnφ Stromu p°ßnφ Zem∞ i lidφ, °ekla dnes ╚TK °editelka po°ßdajφcφho domu d∞tφ a mlßde╛e Alcedo Iva Hlinskß.

Zßjem d∞tφ o program Dne Zem∞ registrujφ vsetφn╣tφ organizßto°i od ·ternφho zahßjenφ v²stavy Rok 2000 - konec v∞k∙ pl²tvßnφ. Stovky kreseb a prostorov²ch pracφ ╛ßk∙ mate°sk²ch, zßkladnφch a st°ednφch ╣kol instalovalo ve vsetφnskΘm Rokytcentru Alcedo a vsetφnskΘ obΦanskΘ ekologickΘ sdru╛enφ Led≥ßΦek. V²stava potrvß do 11. kv∞tna.

"Hlavnφm tΘmatem leto╣nφch Dn∙ Zem∞ je sb∞r, t°φd∞nφ a zpracovßnφ odpad∙. Zßjemci si mohou v pßtek v PanskΘ zahrad∞ nap°φklad zatipovat, kolik PET lahvφ obsahuje hromada odpad∙," dodala Hlinskß.

Chlapci a d∞vΦata se takΘ vydajφ po nauΦnΘ stezce do p°φrody a dφky mikroskopu se budou moci zblφzka seznßmit s vodnφmi ╛ivoΦichy. Zajφmav² program pro n∞ p°ipravili i vsetφn╣tφ jesky≥ß°i a ochrßnci p°φrody. Vystoupφ vala╣skΘ hudebnφ skupiny Inkognito a Romband a zatanΦφ romskΘ soubory ProblΘm a Balvaj.

Oslava Dne Zem∞ zaΦala ji╛ v pond∞lφ ve Zlφn∞. ZaΦßtek oslav, po°ßdan²ch zlφnsk²m m∞stsk²m ·°adem, se v╣ak nesetkal s ·sp∞chem. Na prvnφ p°ednß╣ku, nazvanou ProΦ je sv∞t barevn², toti╛ p°i╣el do knihovny Franti╣ka Barto╣e jen jeden posluchaΦ.

Den Zem∞ bude Praha slavit o tomto vφkendu
PRAHA 13. dubna (╚TK) - U╛ o nadchßzejφcφm vφkendu si budou Pra╛anΘ moci p°ipomenout sv∞tov² Den Zem∞, kter² se tradiΦn∞ slavφ 22. dubna. Ekologickß sdru╛enφ p°ipravila na sobotu a ned∞li °adu akcφ urΦen²ch p°edev╣φm d∞tem. Sdru╛enφ ekologickΘ v²chovy Tereza po°ßdß v ProkopskΘm ·dolφ 10. roΦnφk p°φrodnφho festivalu Den Zem∞ s podtitulem "P°e╛ili jsem rok 2000, p°e╛ijeme v╣echno?!". V ekologickΘm centru Toulc∙v dv∙r spojφ v sobotu a ned∞li p°ipomφnku Dne Zem∞ s velikonoΦnφm jarmarkem. ╚TK to dnes °ekl Jan Pro╣ek ze sdru╛enφ Tereza.

"U b²valΘho koupali╣t∞ pod Klukovicemi, kam se lidΘ dostanou ze zastßvky autobusu Φφslo 120 Sφdli╣t∞ Barrandov, je pro ·Φastnφky oslav p°ichystßna pestrß paleta praktick²ch a tv∙rΦφch Φinnostφ vztahujφcφch se k p°φrod∞ a ╛ivotnφmu prost°edφ," uvedl Pro╣ek. Na louce budou d∞ti moct vyrßb∞t keramiku, p°edm∞ty z ovΦφ vlny a takΘ lovit drobnΘ vodnφ ╛ivoΦichy ze zdej╣φho potoka a prohlφ╛et si je lupou.

Po novΘ nauΦnΘ stezce se budou moct vydat vφkendovφ nßv╣t∞vnφci Toulcova dvora v Hostiva°i. Dnes otev°enß kilometrovß stezka nazvanß K ╛ivΘ budoucnosti se sklßdß z 15 zastßvek, na nich╛ se zßjemci mohou seznßmit s ╛ivotem r∙zn²ch p°φrodnφch spoleΦenstev. "JednotlivΘ panely takΘ popisujφ, co se dß d∞lat pro ochranu p°φrody," °ekla ╚TK °editelka centra Emilie StrejΦkovß. Projekt mohlo centrum uskuteΦnit dφky grantu z programu podpory mφstnφch iniciativ nadace Via.

Po prochßzce bude zßjemce v sobotu a v ned∞li v Toulcov∞ dvo°e Φekat nap°φklad v²roba kraslic a pomlßzek. P°edev╣φm nejmen╣φ nßv╣t∞vnφky pot∞╣φ pohled na zdej╣φ chov hospodß°sk²ch zvφ°at. P°ipraveno je takΘ vystoupenφ loutkovΘho divadla.

Ji╛ 3.333 podpis∙ petice za °eku Labe!
D╠╚═N 9. b°ezna (les) - Petici P°ßtel p°φrody Za °eku Labe (jejφ plnΘ zn∞nφ viz p°φloha) podepsal v zaΦßtkem dubna ji╛ 3.333. obΦan. "Zatφmco poΦet podpis∙ antiekologickΘho sdru╛enφ Na╣e Labe klesß, na╣e petice Za °eku Labe prod∞lßvß opaΦn² v²voj.

Pon∞kud mne p°ekvapilo, kdy╛ p°edseda sdru╛enφ Na╣e Labe pan ⌐efara, kter² je souΦasn∞ radnφm m∞sta D∞Φφna, Φlenem ╚SSD, p°edsedou p°edstavenstva Dopravnφho podniku m∞sta D∞Φφn a podnikatelem v oboru lodnφ dopravy, nejprve koncem lo≥skΘho roku prohlßsil, ╛e jejich petici (za kanalizaci Labe) podepsalo 3.000 lidφ, a t°i m∞sφce nato toto mno╛stvφ up°esnil na 2.000," dodßvß k tomu p°edseda P°ßtel p°φrody Pßlenφk.

"Nemyslφm si ale, ╛e by m∞ly nastat n∞jakΘ dostihy ve sb∞ru podpis∙. PodstatnΘ jsou v∞cnΘ argumenty. A ty celkem p°esv∞dΦiv∞ mluvφ proti dal╣φmu tahßnφ pen∞z z kapes da≥ov²ch poplatnφk∙. P°eji v╣em podnikajφcφm, aby se jim jejich byznys da°il a rozhodn∞ mne net∞╣φ, ╛e lo∩a°i nedosßhli loni kv∙li nφzk²m stav∙m vody v Labi ╛ßdn² zisk. Kdyby ov╣em ka╛d² podnikatel, kter² prod∞lßvß, cht∞l, aby mu stßt jeho ztrßtu hradil ze stßtnφho rozpoΦtu, brzy bychom v╣ichni p°i╣li na buben. P°ipomφnß mi to trochu scΘnu z filmu Mat∞ji, proΦ t∞ holky necht∞jφ, kdy radnφ navrhli vypustit rybnφk, aby chlapci nemohli ╣mφrovat koupajφcφ se d∞vΦata.

Stßtnφ rozpoΦet vykazuje rok od roku vy╣╣φ deficit, ale ministerstvo dopravy se chovß, jako bychom nev∞d∞li co s pen∞zi. Nad tφm, ╛e by kanalizace Labe siln∞ po╣kodila jednu z nejcenn∞j╣φch p°φrodnφch lokalit, se patrn∞ nepozastavujφ u╛ v∙bec. Patrn∞ jsou si jisti, ╛e jim ministr «P ud∞lφ dal╣φ v²jimku ze zßkona, jak se v tΘto zemi stßvß tradicφ" konΦφ sv∙j komentß° Pßlenφk.

Petice je odezvou na plßn, kter² prosazuje lo∩a°skß lobby, aby stßt sanoval soukrom²m provozovatel∙m lodnφ dopravy jejich ztrßty ve v²╣i n∞kolika desφtek mili≤n∙ korun roΦn∞. Podle tohoto plßnu by se stavebnφ zßsahy do p°φrody v okolφ °eky Labe v objemu 6 miliard korun m∞ly financovat ze stßtnφho rozpoΦtu ╚R a program∙ EU. Mezi signatß°i petice za °eku Labe nalezneme nap°φklad spisovatelky Danielu Fischerovou a Ludmilu Freiovou nebo autora slavn²ch sci-fi romßn∙ Josefa Nesvadbu.

Signatß°i petice Za °eku Labe adresovanΘ p°edstavitel∙m stßtnφ sprßvy a samosprßvy se shodujφ v nßzoru, ╛e Labe nenφ jen vodnφ cestou, ale v prvΘ °ad∞ °ekou. Poslednφ nezkanalizovan² ·sek °eky Labe mezi St°ekovem a stßtnφ hranicφ opl²vß p°φrodou nedozφrnΘ ceny - zejmΘna proto, ╛e se zde vyskytuje vφce kriticky ohro╛en²ch druh∙ - bobr evropsk², drobnokv∞t pob°e╛nφ, velevrub malφ°sk², morΦßk velk², ostralka ╣tφhlß a dal╣φ - a celß °ada siln∞ ohro╛en²ch a ohro╛en²ch druh∙. A prßv∞ tato druhovß rozmanitost °adφ °eku Labe mezi St°ekovem a stßtnφ hranicφ k nejcenn∞j╣φm lokalitßm ╚R v∙bec.

Za petiΦnφ v²bor Marian Pßlenφk, p°edseda sdru╛enφ P°ßtelΘ p°φrody - ObΦanskß spoleΦnost

6. mezinßrodnφ veletrh lesnickΘ techniky skonΦil
BRNO 6. dubna (les) - Dnes v Brn∞ skonΦil veletrh Silva Regina, Techagro, Animal Vetex.

Lesnickß Φßst - Silva Regina byla umφst∞na pouze v pavilonu L. P°esto, ╛e byl pro tuto Φßst zvolen nejmen╣φ pavilon, i tak zel tΘm∞° prßzdnotou. TΘm∞° polovinu zabrala expozice firmy SILVAJAGD, pak zde m∞lo sv∙j stßnek MZe, ┌H┌L, Lesnickß prßce a je╣t∞ n∞kolik mßlo men╣φch firem.

Bohat╣φ expozice byly na volnΘ plo╣e, kde vystavovali v²robci p°ednφch znaΦek svou techniku pro lesnφ hospodß°stvφ. Od pßsem a pilnφk∙ p°es motorovΘ pily a traktory a╛ po harvestory a procesory.

Nßv╣t∞vnφci se mohli seznßmit s aktußlnφm stavem tΘto techniky na trhu a vyu╛φt osobnφch jednßnφ pro zφskßnφ odpov∞dφ na konkrΘtnφ otßzky. I kdy╛ se jednalo o veletrh sv²m rozsahem i nßv╣t∞vnostφ men╣φho v²znamu a praktick² p°φnos m∞l spφ╣e pro odbornφky ne╛ pro laickou ve°ejnost, nebyla jeho nßv╣t∞va jist∞ pro nikoho ztracen²m Φasem.

Zßkon o nßhradßch ╣kod zp∙soben²ch zvφ°aty
PRAHA 5. dubna (╚TK) - Senßt dnes schvßlil zßkon, podle kterΘho by stßt m∞l za urΦit²ch podmφnek hradit ╣kody zp∙sobenΘ n∞kter²mi druhy zvlß╣╗ chrßn∞n²ch zvφ°at. Pro vlßdnφ nßvrh zßkona ve zn∞nφ postoupenΘm Poslaneckou sn∞movnou hlasovalo 51 z 65 p°φtomn²ch senßtor∙, nikdo nebyl proti. P°edlohu musφ je╣t∞ podepsat prezident republiky.

"Cφlem navrhovanΘho zßkona je p°isp∞t k zachovßnφ ohro╛en²ch druh∙ ╛ivoΦich∙ v na╣φ p°φrod∞ a souΦasn∞ poskytnout od╣kodn∞nφ osobßm, jφm╛ byla t∞mito ╛ivoΦichy uΦin∞na ·jma na majetku nebo na zdravφ," °ekl senßtor∙m ministr ╛ivotnφho prost°edφ Milo╣ Ku╛vart. Zd∙raznil, ╛e zßkon se vztahuje jen na nßhradu ╣kod na n∞kter²ch druzφch majetku a jen na ╣kody zp∙sobenΘ vybran²mi druhy zvlß╣t∞ chrßn∞n²ch ╛ivoΦich∙.

Stßt by m∞l podle novΘ prßvnφ normy platit za ╣kody prokazateln∞ zp∙sobenΘ vlky, bobry, vydrami, losy, kormorßny, medv∞dy a rysy na domßcφch zvφ°atech, polnφch plodinßch, lesφch, vΦelstvech, rybßch, Φi hlφdacφch psech.

Zßkon stanovuje tΘ╛ podmφnky pro vyplacenφ jednorßzovΘho od╣kodn∞nφ pro poz∙stalΘ, jestli╛e chrßn∞nΘ zvφ°e zp∙sobilo smrt Φlov∞ka. Nezletil²m, k nim╛ m∞l zesnul² vy╛ivovacφ povinnost, stßt vyplatφ 50.000 korun, ostatnφm poz∙stal²m 25 000 korun. Nßrok na finanΦnφ nßhradu budou mφt podle zßkona i ti, kterΘ chrßn∞n² ╛ivoΦich zranil. Po╣kozenφ se se sv²mi ╛ßdostmi o nßhradu ╣kody budou moci obracet na okresnφ ·°ady a v Praze na magistrßt.

Semily vyzvaly m∞sta a obce k vysazovßnφ strom∙
SEMILY 3. dubna (╚TK) - Semilskß radnice vyzvala m∞sta a obce v LibereckΘm kraji, aby p°i p°φle╛itosti leto╣nφho Mezinßrodnφho roku Zem∞ vysazovaly stromy. "Ty se stanou trvalou vzpomφnkou na zlom tisφciletφ a, vhodn∞ oznaΦeny Φi zadokumentovßny v kronikßch, i v²razem na╣eho zelenΘho poselstvφ budoucφm generacφm," °ekl ╚TK vedoucφ odboru ╣kolstvφ s kultury M∞stskΘho ·°adu v Semilech Vladimφr Kubφk.

Radnice ve svΘ v²zv∞ zd∙raz≥uje, ╛e "magick²" letopoΦet 2000 dßvß mo╛nost vysadit stromy, o jejich╛ stß°φ nebude pochybnost. "MnohΘ stromy stojφ v krajin∞ osamoceny. Jsou tich²mi sv∞dky minulosti, pohnut²ch osud∙ zem∞, mφsta, lidφ. Jsou p°ipomφnkou v²znamn²ch a jindy zcela intimnφch udßlostφ. V poklidu venkovsk²ch sφdel i v ruchu m∞st Φi metropolφ jsou n∞m²mi sv∞dky na╣eho poΦφnßnφ, ani╛ bychom dnes mohli s urΦitostφ stanovit jejich stß°φ," p°ipomφnß semilskß radnice ve svΘ v²zv∞ a ╛ßdß m∞sta o zprßvu o v╣ech nov∞ vysazen²ch stromech.

Semilsk² m∞stsk² ·°ad chce vysadit tento m∞sφc t°i lφpy na ostrov, kter² vytvß°φ slepΘ rameno Jizery. U Φistφrny odpadnφch vod pak vysadφ starosta m∞sta Franti╣ek Moj╛φ╣ topoly.

Asi p∞t obcφ z okolφ ji╛ p°islφbilo, ╛e v²zvu semilskΘho m∞stskΘho ·°adu podpo°φ. V╣echny novΘ stromy chce semilsk² ·°ad evidovat ve svΘ databance.

(Dobrß v²zva! Strom∙ nikdy nenφ dost. Vysazovßnφ topol∙ pro tento ·Φel asi ale nebude to pravΘ... pozn. les)