|
Ochránci přírody: Zprávy o vypouštění
zmijí do přírody lžou "Vypouštět jednotlivé živočišné druhy do přírody lze jen s mimořádným povolením ministerstva životního prostředí po předchozím vědeckém výzkumu s informováním veřejnosti. Vždy jde o nákladnou akci, která se většinou týká jen určité oblasti. Například v současné době jsou vysazováni na několika místech Moravy raci nebo v okolí Štramberka motýl jasoň červenooký," uvedl Orálek. Podle něho k fámám vede lidi nedávná smrt muže-alergika z Mostecka, který zemřel na uštknutí zmijí. Lidé mají z hadů strach, ale od roku 1945 zemřel na uštknutí zmijí v republice jen jediný člověk, řekl. "Podobné fámy vedou lidi k ničení různých živočichů, kterých tak ubývá. Psi ročně zraní stovky lidí, ale nikdo je nevybíjí," uvedl. "Zmije je velmi plachá a na lidi útočí jen v případě jejich útoku - obvykle reagují na šlápnutí člověka. Zmijí je velmi málo, i když se vyskytují v celé ČR. Navíc naše zkoušky rozlišovacích schopností dokázaly, že 90 procent veřejnosti si plete zmiji s naprosto neškodnou užovkou," uzavřel Orálek. Významnými lokalitami výskytu zmije obecné jsou Šumava, Českomoravská vrchovina, oblast Českého lesa a Jeseníky. Lidé ji mohou potkat i v Krkonoších, Beskydech či severních Čechách. Právě v horské obci na Mostecku zmije uštkla v květnu muže, kterému museli lékaři dát sérum pro záchranu života s prošlou lhůtou. V souvislosti s tím vyšlo najevo, že všechny nemocnice v ČR měly prošlá séra proti hadímu jedu. Sloupsko-šošůvské jeskyně byly
otevřeny veřejnosti "Sloupsko-šošůvské jeskyně tak mají ze všech 12 veřejnosti přístupných jeskyní v ČR nejdelší trasu pro zdravotně postižené," uvedl Janíček. Upřesnil, že cílem stavebních oprav byl návrat do časů, kdy jeskyně objevovali speleologové. Proto z nich zmizela zbytečná zábradlí a ploty. Turisté tak mohou ještě silněji vnímat nejen krásy podzemí, ale i atmosféru v jeskyních. Opravy začaly nejprve ve Sloupských jeskyních, do jejichž návštěvnické trasy byla začleněna i podzemní Stupňovitá propast. Rekonstrukce Šošůvských jeskyní začaly před rokem a prorážení chodby do jeskyně Kůlna si vyžádalo jeden lidský život. Zahynul střelmistr, kterému trhavina explodovala v rukách. U jeskyní vznikly i nové provozní budovy a z ušetřených prostředků byla v jejich okolí zřízena naučná stezka. Zajímavostí Sloupsko-šošůvských jeskyní je Eliščin dóm, ve kterém si příchozí mohou vyslechnout Vangelisovu skladbu Dobytí ráje. V jeskyni Kůlna vznikla v uplynulých měsících také výstava věnovaná pravěkému osídlení. Nejstarší pozůstatky neandertálského člověka, které v ní objevili archeologové, pocházejí z období asi před 120.000 lety. V Kůlně jsou však i výstavní panely věnované druhé světové válce. V té době zde totiž vznikla tajná továrna na výrobu leteckých součástek. Sloupsko-šošůvské jeskyně patří společně s Punkevními jeskyněmi, Kateřinkou a Balcarkou mezi čtyři veřejnosti přístupné jeskyně Moravského krasu. Vladimír Klepáč
Správa NPŠ vytěžila nelegálně
část první zóny u Jezerní slati "Díky neoprávněnému posunutí značení hranice první zóny o několik desítek metrů došlo k vykácení přísně chráněného území. V tomto prostoru nebylo povoleno ani kácení stromů napadených kůrovcem," uvedl Bláha s tím, že to, zda posunutí hranice bylo záměrné, nebo bylo způsobeno nedbalostí, vyšetřuje i policie. Mluvčí správy parku Zdeněk Kantořík dnes ČTK potvrdil, že chyba se skutečně stala a zdůvodnil ji nepřesným zakreslením hranice první zóny do map. "Šlo zřejmě o lidskou chybu. Hajný se proto domníval, že kůrovcové kolo leží již ve druhé zóně, z níž se pokácené stromy odvážejí," vysvětlil Kantořík. Dodal, že správa parku bude respektovat závěry šetření inspekce životního prostředí. V křesle Přátel přírody Pucherna Nový cyklus těchto akcí Přátel přírody určených veřejnosti bude probíhat v jejich Domě občanské společnosti, Stříbrnické nivy 2, Ústí n. L., v úterý 20. 6. 2000. Přátelé přírody na ně hodlají zvát představitele místní státní správy a samosprávy, kterým budou účastníci moci položit jakoukoli otázku. Křeslo pro hosta je přístupno zdarma každému občanovi. "Zítra od 17 hodin očekávám, že se na pana Puchernu, který odpovídá za problematiku životního prostředí, snesou otázky týkající se jeho postoje ohledně kamenolomů v Českém středohoří a kanalizace Labe. Nelze vyloučit ani polemiku kolem postoje k vedení dálnice D8 napříč CHKO České středohoří", uvádí k tomu Marian Páleník, předseda Přátel přírody, který bude Křeslo pro hosta moderovat. Při nehodě bombardéru Su-22 byla
zničena část lesa za 100.000 Kč Potvrdil, že při vyšetřování příčin havárie, při níž zahynul po neúspěšné katapultáži pilot, zatím "nebyly zjištěny žádné objektivní skutečnosti, které by prokazovaly problémy technického rázu". Velitel vzdušných sil Ladislav Klíma podle něj vydal nařízení k provedení odborných expertiz hlavních součástí letounu, například motoru a řízení. Stejně jako Klíma v sobotu i Fajl dnes nepotvrdil, že příčinou havárie bylo selhání lidského faktoru. Mluvčí uvedl, že armáda předala Výzkumnému technickému ústavu letectva k vyhodnocení záznamové zařízení z havarovaného letounu, takzvanou černou skříňku. Odborníci zároveň studují další záznamy z letounu, jako jsou radiová korespondence a záznam radarové situace a modelují trajektorii letu bombardéru. Ten se zřítil asi čtyři kilometry od přistávací dráhy mateřského letiště v lese nedaleko obce Kladeruby nad Oslavou. Stroj nepadal kolmo k zemi, ale asi dvě stě metrů před dopadem srážel padesátileté smrky. Letoun se podle hasičů nevznítil, hořel pouze les; požár byl podle Fajla v krátké době uhašen. Pilot, který havárii zaplatil životem, se vracel spolu se svými třemi kolegy ze čtrnáctidenního cvičení NATO "Clean Hunter" ze 34. základny 1. letecké divize Luftwafe v německém Memmingenu. Od nehody je na náměšťské základně stále pozastaven letecký výcvik, potvrdil Fajl. Do Jizerských hor se vrátilo
zpět drobné zpěvné ptactvo "Před několika lety jich tu bylo zhruba 6000 hektarů. Všechny jsou opět zalesněny, nebo alespoň osázeny přípravnými dřevinami. Ty se budou postupně v následujících 40 letech obměňovat za původní druhy," dodal. Lepší podmínky v lesích podle něj umožnily návrat drobného ptactva, například lejska černohlavého, rehka zahradního nebo šoupálka dlouhoprstého. "Jsou to dutinoví ptáci, v nových porostech hnízdit nemohou, proto jim spolu s ochránci vytváříme podmínky pro hnízdění uměle," dodal. Na výrobu a údržbu ptačích budek v Jizerských horách vyčlenily letos Lesy ČR 56.000 korun, zatímco loni to bylo 16.000 korun. Na jejich území se objevilo loni asi 200 ptačích budek, letos k nim přibude 150 dalších. Na Jablonecku se zaměřuje spolupráce lesáků s ochránci především na zachování druhové rozmanitosti lesa, likvidaci invazních rostlin, obnovování pramenišť a studánek a osvětu. "Loni jsme vynaložili na společné projekty 350.000 korun," připomněl šéf jablonecké Lesní správy Miroslav Kortan. Celkově uvolnily Lesy ČR na spolupráci s Českým svazem ochránců přírody loni jeden milión korun, letos poskytnou na ochranu přírody a ekologickou osvětu 1,5 miliónu korun. Ministr Kužvart na návštěvě ve
Finsku "Při využívání obnovitelných zdrojů energie patří Finsko spolu s Rakouskem a Dánskem k evropské špičce a jeho zkušenosti především se spalováním biomasy a s větrnými elektrárnami jsou pro nás velmi zajímavé," řekl ČTK Michal Pastvinský, vedoucí oddělení pro evropskou spolupráci, který se návštěvy Finska rovněž účastní. Hovořilo se však také o jaderné energetice. Ve srovnání se svými severskými sousedy Norskem, Dánskem a Švédskem je totiž Finsko tomuto zdroji energie o poznání více nakloněno (v Dánsku a v Norsku jaderné elektrárny vůbec nejsou, ve Švédsku již začala jejich postupná likvidace). "Země tisíců jezer", která je závislá na dovozu elektrické energie, má momentálně v provozu čtyři jaderné reaktory. Miloš Kužvart poté navštívil jadernou elektrárnu Loviisa. Ve čtvrtek se český ministr v Lahti seznámí s plynofikací jedné z tamních tepláren jménem Kymijärvi. Další jeho zastávkou bude teplárenský komplex v Numijärvi, vytápěný biomasou a dřevním odpadem. Jen čtvrtina lidí spokojena s
ekologickou situací v ČR Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků květnového průzkumu Institutu pro výzkum veřejného mínění (IVVM). V porovnání s předcházejícími roky pokračuje letos mírný růst spokojenosti s ekologickou situací v bydlišti i ve státě. Stoupající trend potvrdil IVVM poprvé loni, kdy bylo s životním prostředím ve své obci spokojeno 49 procent a ve státě 20 procent dotázaných. Péči, kterou stát věnuje životnímu prostředí, hodnotilo letos v květnu jako nedostatečnou 41 procent lidí, zatímco loni to byla ještě polovina občanů. Pokud jde o konkrétní oblasti související s životním prostředím, převažují pozitivní názory pouze na hospodaření s energiemi a surovinami. Mírně se letos zlepšilo hodnocení ekologické legislativy a jejího uplatňování v praxi. Vysoce kritický však zůstává pohled na chování firem k životnímu prostředí a na jejich územní nároky při výstavbě nových objektů. Spokojenější s úrovní životního prostředí jsou obyvatelé východních a jižních Čech a lidé v menších obcích a městech. Nadprůměrně spokojeni byli podnikatelé a příznivci ODS. Naopak vyšší nespokojenost projevili dotázaní z velkých měst. Ke kritikům činnosti vlády v oblasti ekologie patří zejména Pražané, obyvatelé severní Moravy, lidé ve velkoměstech a studující mládež. Poněkud lépe se ke státní péči o životní prostředí vyjádřili lidé s dobrou životní úrovní, podnikatelé, respondenti z malých měst a stoupenci ČSSD. Studenti z Jablonce zvítězili
v přírodovědeckém projektu Avuanga Záštitu nad projektem, kterého se zúčastnilo na 330 tříčlenných středoškolských týmů z celé republiky, převzal ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Do konce dubna museli studenti písemně odpovědět na téměř stovku otázek z biologie, ekologie, paleontologie, geologie a kultury. Nejlepších pět týmů se koncem minulého týdne sešlo na finálovém soustředění v Kremnických vrších na Slovensku. Během třídenního pobytu předvedli své fyzické i psychické schopnosti, manuální zručnost a řešili řadu úkolů. "Všichni, kteří postoupili do finále, byli opravdu skvělí. Jsem rád, že u nás máme takové mladé lidi," doplnil jeden z organizátorů Zdeněk Jakubka. V první části expedice se studenti vydají na čtrnáctidenní přechod panenskou přírodou pohoří Svatý nos, které se nachází v jedné z nejkrásnějších částí Bajkalu. Vítězové Jana Menšíková, Vojtěch Abraham a Jan Antoním budou během cesty řešit vědecké úkoly. Ve druhé polovině pobytu se členové expedice zúčastní plavby po Bajkalu. Navštíví také Uškaninové ostrovy, na nichž jako na jediném místě na světě žijí sladkovodní tuleni. "Zájem studentů o účast v projektu byl velký. V příštím roce hodláme do soutěže zapojit i studenty z Polska a Slovenska," upřesnil Pavlačík. Akci pro středoškolské studenty připravilo sdružení Vita společně s mezinárodní společností Amba project a Studiem Yorick. Přírodě blízké hospodaření v CHKO
Křivoklátsko Byli zde zastoupeni jak lesníci z provozu (zástupci LČR, státní správy, i lesního plánování), tak ochránci (zástupci různých správ CHKO, státní správy, ochrany přírody). Toto setkání ukázalo, že když se upustí od emocí a dá se prostor věcné diskusi, je možné se domluvit a najít řešení, které vyhovuje všem stranám, především lesu, o který nám všem snad jde. První den byl věnován přednáškám na výše uvedené téma, v odpoledních hodinách následovalo slavnostní otevření a prohlídka lesnické stezky u Emerita, která traverzovitě prochází prudkou strání nad Berounkou a návštěvníkům představuje druhovou rozmanitost stejnojmenné přírodní rezervace. Večer pak následoval společenský program... Druhý den byl věnován exkurzi v terénu, kde bylo možné v praxi sledovat využívání přirozeného zmlazení při obnově lesa s upozorněním na možná úskalí a problémy. Součástí exkurze byly i ukázky staveb z programu 2000. Každý účastník této konference se tak na vlastní oči mohl přesvědčit, že lesníci skutečně umí v lese hospodařit, a to i tak, aby z toho měl užitek i návštěvník lesa a aby se každému v lese líbilo. Vít Skála
Čeští a němečtí experti na urbanizaci
a ekologii jednají v Praze Odborníci budou srovnávat jednotlivé podoby procesů suburbanizace na konkrétních příkladech z Německa, České republiky a Slovenska. Diskuse se rovněž zaměří na nástroje regulace s cílem hledání odpovědi na aktuální potřeby územního rozvoje v zemích střední a východní Evropy. Jde o třetí mezinárodní setkání odborníků v rámci projektu Interreg II C, jehož nositeli jsou německé organizace Akademie pro prostorový výzkum a územní plánování a Institut pro ekologický územní rozvoj Drážďany. Cílem projektu je podpora dialogu mezi vědci a odborníky z praxe v zemích střední, východní a jihovýchodní Evropy k zásadním a aktuálním otázkám regionálního rozvoje. IEEP, který na konferenci zastupuje českou stranu, byl založen jako vědecké a poradenské pracoviště se zaměřením na problémy hospodářské, ekologické, agrární a regionální politiky. Je přičleněn k fakultě národohospodářské VŠE. V roce 1999 institut například řešil projekty zaměřené na analýzu dopadů navrhovaných legislativních změn a nástrojů hospodářské politiky. Vzácné rašeliniště Na Čihadle
mohou lidé opět pozorovat z věže "Původní věž se musela před lety zbořit, protože se rozpadala" připomněla. Lidé, kteří si chtěli rezervaci tvořenou čtyřhektarovým rašeliništěm prohlédnout, museli vstoupit na její území. Cenný ekosystém tím značně trpěl, dodala. Podle zástupce vedoucí Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jizerské hory Pavla Voničky nová věž harmonizuje požadavky ochrany přírody se zájmy turistického ruchu a bezpečnosti návštěvníků hor. Přírodní rezervace Na Čihadle se rozkládá mezi Černou horou a vrcholem Jizera. Dřevěný žebřík ke čtyřmetrové věži je za jejím plotem. S vyhlídkovou věží, která je přímo nad rašeliništěm, ho spojuje lávka z kmenů stromů. "Po velkoplošném odtěžení lesních porostů jsou rašeliniště vystavena působení extrémních klimatických vlivů. Vysychají jezírka na rašelinných loukách a mizejí vzácné rostliny jako klikva nebo rosnatka okrouhlolistá, jediná zdejší masožravá rostlina," doplnila Doubnerová. Cílem projektu je podle ní obnovit porost rašelinišť a vytvořit opět přirozenou ochranu před přímým sluncem, prouděním větru a teplotními výkyvy. Nově ekologové v lokalitě vysadili 800 sazenic břízy karpatské, 1200 jeřábů ptačích a 500 smrků ztepilých. Krádež traktoru Za informace vedoucí k přímému dopadení pachatele vypisuji peněžní odměnu: 50.000 Kč. Dle dosavadního šetření jel traktor po vlastní ose, avšak nelze vyloučit
převoz nákl. automobilem. Odborníci hovoří v Průhonicích
o chráněných krajinných oblastech Program by mělo schválit ministerstvo životního prostředí a poté by na něj měly brát při své práci ohled i ostatní resorty a nevládní organizace, sdělil ČTK ředitel Správy CHKO ČR František Pelc, který se průhonické konference účastní. Program podle něj obsahuje i úkoly zaměřené na ochranu a obnovu přirozené druhové rozmanitosti rostlin a živočichů. Podle Pelce je třeba se i mimo CHKO zaměřit na pomoc přírodě tak, aby byla schopna sama sebe obnovovat. V Česku je například dosti narušený vodní režim, převažujícího monokulturní lesy, navíc jsou poškozeny imisemi, zemědělské půdy je příliš, uvedl. "Návrat k přírodě blízkému lesnímu hospodaření a k energeticky nenáročnému zemědělství, které má ve středu pozornosti spíše péči o krajinu a obnovu venkova než čistě jenom produkování obilnin a jiných komodit, by prospěl přírodě i lidem," dodal. Pelc se domnívá, že by se CHKO měly více otevřít veřejnosti, což by přispělo k většímu vzájemnému porozumění. "CHKO jsou nejenom pro ochranu přírody, ale také pro lidi. Není to bariéra rozvoje," upozornil. Průhonická konference se koná ve světový Den životního prostředí. Ten si na rozdíl od dubnového Dne Země připomínají především profesionální ochránci přírody. Konference zároveň připomíná páté výročí založení Správy CHKO ČR. Ta se stará o 23 celoplošně chráněných území v České republice, k nimž patří mimo jiné Labské pískovce, Moravský kras, Jizerské nebo Lužické hory. Průhonické konference se účastní například i bývalí ministr životního prostředí Martin Bursík a zákonodárci Libor Ambrozek a Petr Smutný. Kužvart otevřel NP České Švýcarsko Národní park České Švýcarsko zahájil svou činnost k 1. lednu 2000, přičemž boj o jeho zřízení začal již roku 1990. Otevření parku na Mezné se zúčastnil ministr životního prostředí Svobodného státu Sasko Steffen Flath, ředitelka Světového svazu ochrany přírody (IUCN) Maritta Kochová-Wesserová a představitelé Národního parku Saské Švýcarsko. Součástí oslav otevření národního parku je festival Bezmezná Mezná, na němž vystupují interpreti folku a country. V obci Doubice se koná v souvislosti s otevřením parku dětský den, který vyvrcholí večerem u táboráku. V Jetřichovicích se v kostele sv. Jana Nepomuckého v podvečer uskuteční koncert smíšeného sboru "Naši pěvci" z Prahy, který má na programu skladby českých, německých a lužickosrbských autorů. Stejný sbor vystoupí v neděli dopoledne v evangelickém kostele v Bad Schandau. Národní park České Švýcarsko o rozloze 79 kilometrů čtverečních leží severovýchodně od Děčína v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a na malé části Chráněné oblasti Lužické hory. Území tvoří unikátní pískovcová skalní města, kaňony, rokle a neporušené nebo jen málo pozměněné původní ekosystémy, zejména lesní. Součástí národního parku je největší skalní most v Evropě - Pravčická brána. Kužvart věří v rozšíření NP České
Švýcarsko O rozšíření parku by mohli mít podle Kužvarta zájem starostové obcí, na jejichž území zasahuje. Pro tyto obce se tím totiž podle něj výrazně zvyšuje možnost využít různé fondy na stavbu čistíren odpadních vod, na ekologické způsoby využití elektřiny nebo na péči o les. Z mimorozpočtových zdrojů je na tyto účely ročně vyčleněno 3,5 miliardy korun, uvedl. Právě o možnostech financování různých akcí dnes Kužvart v Krásné Lípě diskutoval s představiteli místní státní správy a samosprávy. Kužvart uvedl, že se mu líbí myšlenka rozšiřování hraničních přechodů do Německa pro pěší, cyklisty a běžkaře přímo na území národního parku. Ten má podle něj v první řadě sloužit ochraně přírody, ale zároveň je také místem ekologického vzdělávání a může sloužit ke sbližování obou sousedních států. "Možná už letos v zimě prošlápneme společně s kolegy z Národního parku České Švýcarsko a Národního parku Saské Švýcarsko deseti až patnáctikilometrový běžecký okruh přes hranici", řekl ministr. Ředitel národního parku České Švýcarsko Zdeněk Patzelt novinářům řekl, že nyní je navrhováno zřízení nových hraničních přechodů pro pěší v Zadních Jetřichovicích a na někdejší takzvané promenádní cestě z Hřenska do Schmilky. Přechod pro pěší v Zadní Doubici má být rozšířen tak, aby ho mohli používat cyklisté i běžkaři. Park leží v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a na malé části Chráněné oblasti Lužické hory. Území tvoří unikátní pískovcová skalní města, kaňony, rokle a neporušené nebo jen málo pozměněné původní ekosystémy. Oblast je součástí Česko-saského Švýcarska, přičemž na německé straně je chráněna jako národní park již mnoho let. Národní park České Švýcarsko zahájil svou činnost k 1. lednu 2000. Sokoli v Plzni poprvé vyvedou
mláďata Sokoli se v centru Plzně usadili v roce 1998; tehdy jim mláďata někdo ukradl a o rok později vejce vyplavila voda. Samička pochází podle Hrušky ze snůšky několika ptáků vypuštěných ve městě v roce 1994. Od roku 1992 zde místní ochránci zvířat vypustili celkem 24 sokolů, z toho 13 samečků a 11 samiček. Tito draví ptáci měli původně za úkol vytlačit z města holuby. Okolí hnízda je po neblahých zkušenostech z minulých let střeženo elektronickým zabezpečovacím zařízením, uvedl Hruška. Do blízkosti hnízda ochranáři instalovali kameru a do výlohy informačního střediska plzeňské radnice obrazovku, na které mohou obyvatelé a návštěvníci města vývoj sokolí rodiny sledovat. Na celém území České republiky ochránci zvířat v současné době evidují pouze deset párů těchto kriticky ohrožených ptáků, z toho dva páry hnízdí ve městech. Vedle Plzně se sokoli uhnízdili i v centru Prahy na Staroměstském náměstí. U Kladna zahájil provoz Vodní
park Čabárna Lážnovský dnes ČTK potvrdil, že základem obnovy původního ekosystému byl příspěvek z programu Revitalizace říčních systémů ministerstva životního prostředí ve výši 4,5 miliónu korun. Za tuto sumu Lážnovský vybudoval nové koryto Týneckého potoka a vodní plochu Čabárna rozdělil hrázemi do pěti částí. Ty následně zbavil nánosů bahna a plochu sousedící se Švermovem osázel vodními kořenovými rostlinami. "V podstatě tak vznikla přírodní kořenová čistička, která předčišťuje vody jdoucí z Týneckého potoka," vysvětlil. Do takto ozdraveného ekosystému pak Lažnovský vysadil původní druhy rostlin a vrátil sem žáby, čolky obecné a užovky obojkové. Pro školní exkurze park doplnil o lesní zvěř - lišku a jezevce. Podle poradkyně pro vodohospodářskou činnost Heleny Vybíralové přispěla ke vzniku parku paradoxně ekologická havárie, při níž zde v dubnu 1998 uhynulo 500 kusů japonských okrasných ryb. Čabárnu tehdy Lážnovský využíval pro chov koi-kaprů, zvýšená koncentrace škodlivin ve vodě však ryby zlikvidovala. Zdrojem havárie byla podle Vybíralové splašková voda z Kladna - Švermova, kterou původně zřeďovaly důlní vody ze šachty Ronna. Po ukončení důlní činnosti v 1997 se však důlní čerpadla zastavila a v mokřadu vzrostla koncentrace škodlivin. "Havárie změnila odmítavý přístup referátu životního prostředí okresního úřadu k přehrazení celistvé vodní plochy. Stavba hrází pak umožnila regulovat přítok znečištěných vod a zvýšit samočistící schopnost mokřadu," dodala. |