Ochrßnci p°φrody: Zprßvy o vypou╣t∞nφ zmijφ do p°φrody l╛ou
VALA⌐SK╔ MEZI╪═╚═ (okres Vsetφn) 23. Φervna (╚TK) - Za l╛ivΘ a nesmyslnΘ dnes oznaΦili ochrßnci p°φrody zprßvy o vypou╣t∞nφ zmijφ do p°φrody, kterΘ se v poslednφ dob∞ ╣φ°φ mezi lidmi na Beskydsku. "Z n∞kolika stran jsme ji╛ sly╣eli o velkoplo╣nΘm vypou╣t∞nφ zmijφ, dokonce pr² k tomu pou╛φvßme vrtulnφk. Je to nesmysl a ╛ßdnΘ d∙vody k takovΘmu Φinu nejsou, i kdy╛ zmije je vzßcn² a kriticky ohro╛en² ╛ivoΦich," °ekl ╚TK Milan Orßlek z ╚eskΘho svazu ochrßnc∙ p°φrody ve Vala╣skΘm Mezi°φΦφ.

"Vypou╣t∞t jednotlivΘ ╛ivoΦi╣nΘ druhy do p°φrody lze jen s mimo°ßdn²m povolenφm ministerstva ╛ivotnφho prost°edφ po p°edchozφm v∞deckΘm v²zkumu s informovßnφm ve°ejnosti. V╛dy jde o nßkladnou akci, kterß se v∞t╣inou t²kß jen urΦitΘ oblasti. Nap°φklad v souΦasnΘ dob∞ jsou vysazovßni na n∞kolika mφstech Moravy raci nebo v okolφ ⌐tramberka mot²l jaso≥ Φervenook²," uvedl Orßlek. Podle n∞ho k fßmßm vede lidi nedßvnß smrt mu╛e-alergika z Mostecka, kter² zem°el na u╣tknutφ zmijφ. LidΘ majφ z had∙ strach, ale od roku 1945 zem°el na u╣tknutφ zmijφ v republice jen jedin² Φlov∞k, °ekl. "PodobnΘ fßmy vedou lidi k niΦenφ r∙zn²ch ╛ivoΦich∙, kter²ch tak ub²vß. Psi roΦn∞ zranφ stovky lidφ, ale nikdo je nevybφjφ," uvedl.

"Zmije je velmi plachß a na lidi ·toΦφ jen v p°φpad∞ jejich ·toku - obvykle reagujφ na ╣lßpnutφ Φlov∞ka. Zmijφ je velmi mßlo, i kdy╛ se vyskytujφ v celΘ ╚R. Navφc na╣e zkou╣ky rozli╣ovacφch schopnostφ dokßzaly, ╛e 90 procent ve°ejnosti si plete zmiji s naprosto ne╣kodnou u╛ovkou," uzav°el Orßlek.

V²znamn²mi lokalitami v²skytu zmije obecnΘ jsou ⌐umava, ╚eskomoravskß vrchovina, oblast ╚eskΘho lesa a Jesenφky. LidΘ ji mohou potkat i v Krkono╣φch, Beskydech Φi severnφch ╚echßch. Prßv∞ v horskΘ obci na Mostecku zmije u╣tkla v kv∞tnu mu╛e, kterΘmu museli lΘka°i dßt sΘrum pro zßchranu ╛ivota s pro╣lou lh∙tou. V souvislosti s tφm vy╣lo najevo, ╛e v╣echny nemocnice v ╚R m∞ly pro╣lß sΘra proti hadφmu jedu.

Sloupsko-╣o╣∙vskΘ jeskyn∞ byly otev°eny ve°ejnosti
SLOUP (okres Blansko) 22. Φervna (╚TK) - V MoravskΘm krasu byly dnes po t°ech letech rekonstrukcφ, kterΘ si vy╛ßdaly asi 40 mili≤n∙ korun, otev°eny Sloupsko-╣o╣∙vskΘ jeskyn∞. Propojeny jsou s jeskynφ K∙lnou, kterß je nejv²znamn∞j╣φm nalezi╣t∞m poz∙statk∙ neandertßlskΘho Φlov∞ka v ╚R. Nejzajφmav∞j╣φ novinkou ale je, ╛e v jeskynφch vznikla 1400 metr∙ dlouhß trasa pro vozφΦkß°e, °ekl ╚TK vedoucφ sprßvy jeskynφ MoravskΘho krasu Miloslav JanφΦek.

"Sloupsko-╣o╣∙vskΘ jeskyn∞ tak majφ ze v╣ech 12 ve°ejnosti p°φstupn²ch jeskynφ v ╚R nejdel╣φ trasu pro zdravotn∞ posti╛enΘ," uvedl JanφΦek. Up°esnil, ╛e cφlem stavebnφch oprav byl nßvrat do Φas∙, kdy jeskyn∞ objevovali speleologovΘ. Proto z nich zmizela zbyteΦnß zßbradlφ a ploty. TuristΘ tak mohou je╣t∞ siln∞ji vnφmat nejen krßsy podzemφ, ale i atmosfΘru v jeskynφch.

Opravy zaΦaly nejprve ve Sloupsk²ch jeskynφch, do jejich╛ nßv╣t∞vnickΘ trasy byla zaΦlen∞na i podzemnφ Stup≥ovitß propast. Rekonstrukce ⌐o╣∙vsk²ch jeskynφ zaΦaly p°ed rokem a prorß╛enφ chodby do jeskyn∞ K∙lna si vy╛ßdalo jeden lidsk² ╛ivot. Zahynul st°elmistr, kterΘmu trhavina explodovala v rukßch. U jeskynφ vznikly i novΘ provoznφ budovy a z u╣et°en²ch prost°edk∙ byla v jejich okolφ z°φzena nauΦnß stezka.

Zajφmavostφ Sloupsko-╣o╣∙vsk²ch jeskynφ je Eli╣Φin d≤m, ve kterΘm si p°φchozφ mohou vyslechnout Vangelisovu skladbu Dobytφ rßje. V jeskyni K∙lna vznikla v uplynul²ch m∞sφcφch takΘ v²stava v∞novanß prav∞kΘmu osφdlenφ. Nejstar╣φ poz∙statky neandertßlskΘho Φlov∞ka, kterΘ v nφ objevili archeologovΘ, pochßzejφ z obdobφ asi p°ed 120.000 lety. V K∙ln∞ jsou v╣ak i v²stavnφ panely v∞novanΘ druhΘ sv∞tovΘ vßlce. V tΘ dob∞ zde toti╛ vznikla tajnß tovßrna na v²robu leteck²ch souΦßstek.

Sloupsko-╣o╣∙vskΘ jeskyn∞ pat°φ spoleΦn∞ s Punkevnφmi jeskyn∞mi, Kate°inkou a Balcarkou mezi Φty°i ve°ejnosti p°φstupnΘ jeskyn∞ MoravskΘho krasu.

Sprßva NP⌐ vyt∞╛ila nelegßln∞ Φßst prvnφ z≤ny u Jezernφ slati
VIMPERK (okres Prachatice) 20. Φervna (╚TK) - ╚eskß inspekce ╛ivotnφho prost°edφ p°i terΘnnφm ╣et°enφ zjistila, ╛e Sprßva Nßrodnφho parku ⌐umava (NP⌐) loni nelegßln∞ vyt∞╛ila Φßst prvnφ z≤ny lemujφcφ mezinßrodn∞ chrßn∞nou Jezernφ sla╗. Podle Jaromφra Blßhy z Hnutφ Duha zde nechala sprßva pokßcet stromy na ·zemφ o rozloze 0,3 hektaru a d°evo beze zbytku odvezla.

"Dφky neoprßvn∞nΘmu posunutφ znaΦenφ hranice prvnφ z≤ny o n∞kolik desφtek metr∙ do╣lo k vykßcenφ p°φsn∞ chrßn∞nΘho ·zemφ. V tomto prostoru nebylo povoleno ani kßcenφ strom∙ napaden²ch k∙rovcem," uvedl Blßha s tφm, ╛e to, zda posunutφ hranice bylo zßm∞rnΘ, nebo bylo zp∙sobeno nedbalostφ, vy╣et°uje i policie.

MluvΦφ sprßvy parku Zden∞k Kanto°φk dnes ╚TK potvrdil, ╛e chyba se skuteΦn∞ stala a zd∙vodnil ji nep°esn²m zakreslenφm hranice prvnφ z≤ny do map. "⌐lo z°ejm∞ o lidskou chybu. Hajn² se proto domnφval, ╛e k∙rovcovΘ kolo le╛φ ji╛ ve druhΘ z≤n∞, z nφ╛ se pokßcenΘ stromy odvß╛ejφ," vysv∞tlil Kanto°φk. Dodal, ╛e sprßva parku bude respektovat zßv∞ry ╣et°enφ inspekce ╛ivotnφho prost°edφ.

V k°esle P°ßtel p°φrody Pucherna
┌ST═ N. L. 19. Φervna (les) - Nßm∞stek primßtora m∞sta ┌stφ n. L. a p°edseda Strany zelen²ch v ┌stφ n. L. Vßclav Pucherna se stane hostem prvnφho diskusnφho po°adu "K°eslo pro hosta".

Nov² cyklus t∞chto akcφ P°ßtel p°φrody urΦen²ch ve°ejnosti bude probφhat v jejich Dom∞ obΦanskΘ spoleΦnosti, St°φbrnickΘ nivy 2, ┌stφ n. L., v ·ter² 20. 6. 2000.

P°ßtelΘ p°φrody na n∞ hodlajφ zvßt p°edstavitele mφstnφ stßtnφ sprßvy a samosprßvy, kter²m budou ·Φastnφci moci polo╛it jakoukoli otßzku. K°eslo pro hosta je p°φstupno zdarma ka╛dΘmu obΦanovi.

"Zφtra od 17 hodin oΦekßvßm, ╛e se na pana Puchernu, kter² odpovφdß za problematiku ╛ivotnφho prost°edφ, snesou otßzky t²kajφcφ se jeho postoje ohledn∞ kamenolom∙ v ╚eskΘm st°edoho°φ a kanalizace Labe. Nelze vylouΦit ani polemiku kolem postoje k vedenφ dßlnice D8 nap°φΦ CHKO ╚eskΘ st°edoho°φ", uvßdφ k tomu Marian Pßlenφk, p°edseda P°ßtel p°φrody, kter² bude K°eslo pro hosta moderovat.

P°i nehod∞ bombardΘru Su-22 byla zniΦena Φßst lesa za 100.000 KΦ
PRAHA/STAR┴ BOLESLAV 19. Φervna (╚TK) - Na 100.000 korun odhadujφ Lesy ╚R ╣kodu na stromech, kterou zp∙sobil havarujφcφ stφhacφ bombardΘr Su-22, jen╛ se v pßtek dopoledne z°φtil nedaleko vojenskΘ zßkladny v Nßm∞╣ti nad Oslavou na T°ebφΦsku. PovrchovΘ vody kontaminovßny nebyly, z mφsta havßrie bylo odvezeno 25 kubick²ch metr∙ p∙dy, kterß byla nahrazena nezßvadnou zeminou, sd∞lil dnes ╚TK mluvΦφ velitele vzdu╣n²ch sil ΦeskΘ armßdy Petr Fajl.

Potvrdil, ╛e p°i vy╣et°ovßnφ p°φΦin havßrie, p°i nφ╛ zahynul po ne·sp∞╣nΘ katapultß╛i pilot, zatφm "nebyly zji╣t∞ny ╛ßdnΘ objektivnφ skuteΦnosti, kterΘ by prokazovaly problΘmy technickΘho rßzu". Velitel vzdu╣n²ch sil Ladislav Klφma podle n∞j vydal na°φzenφ k provedenφ odborn²ch expertiz hlavnφch souΦßstφ letounu, nap°φklad motoru a °φzenφ. Stejn∞ jako Klφma v sobotu i Fajl dnes nepotvrdil, ╛e p°φΦinou havßrie bylo selhßnφ lidskΘho faktoru.

MluvΦφ uvedl, ╛e armßda p°edala V²zkumnΘmu technickΘmu ·stavu letectva k vyhodnocenφ zßznamovΘ za°φzenφ z havarovanΘho letounu, takzvanou Φernou sk°φ≥ku. Odbornφci zßrove≥ studujφ dal╣φ zßznamy z letounu, jako jsou radiovß korespondence a zßznam radarovΘ situace a modelujφ trajektorii letu bombardΘru.

Ten se z°φtil asi Φty°i kilometry od p°istßvacφ drßhy mate°skΘho leti╣t∞ v lese nedaleko obce Kladeruby nad Oslavou. Stroj nepadal kolmo k zemi, ale asi dv∞ st∞ metr∙ p°ed dopadem srß╛el padesßtiletΘ smrky. Letoun se podle hasiΦ∙ nevznφtil, ho°el pouze les; po╛ßr byl podle Fajla v krßtkΘ dob∞ uha╣en.

Pilot, kter² havßrii zaplatil ╛ivotem, se vracel spolu se sv²mi t°emi kolegy ze Φtrnßctidennφho cviΦenφ NATO "Clean Hunter" ze 34. zßkladny 1. leteckΘ divize Luftwafe v n∞meckΘm Memmingenu. Od nehody je na nßm∞╣╗skΘ zßkladn∞ stßle pozastaven leteck² v²cvik, potvrdil Fajl.

Do Jizersk²ch hor se vrßtilo zp∞t drobnΘ zp∞vnΘ ptactvo
BED╪ICHOV (okres Liberec) 15. Φervna (╚TK) - Spoluprßce lesßk∙ s ochrßnci p°φrody, kterß dostala p°ed dv∞ma lety smluvnφ zßklad, napomohla k nßvratu drobnΘho zp∞vnΘho ptactva do Jizersk²ch hor. Z Jizersk²ch hor u╛ takΘ ·pln∞ zmizely holiny vzniklΘ exhalacemi, informoval dnes ╚TK inspektor Oblastnφho inspektorßtu Les∙ ╚R v Liberci Pavel Malina.

"P°ed n∞kolika lety jich tu bylo zhruba 6000 hektar∙. V╣echny jsou op∞t zalesn∞ny, nebo alespo≥ osßzeny p°φpravn²mi d°evinami. Ty se budou postupn∞ v nßsledujφcφch 40 letech obm∞≥ovat za p∙vodnφ druhy," dodal.

Lep╣φ podmφnky v lesφch podle n∞j umo╛nily nßvrat drobnΘho ptactva, nap°φklad lejska ΦernohlavΘho, rehka zahradnφho nebo ╣oupßlka dlouhoprstΘho. "Jsou to dutinovφ ptßci, v nov²ch porostech hnφzdit nemohou, proto jim spolu s ochrßnci vytvß°φme podmφnky pro hnφzd∞nφ um∞le," dodal.

Na v²robu a ·dr╛bu ptaΦφch budek v Jizersk²ch horßch vyΦlenily letos Lesy ╚R 56.000 korun, zatφmco loni to bylo 16.000 korun. Na jejich ·zemφ se objevilo loni asi 200 ptaΦφch budek, letos k nim p°ibude 150 dal╣φch.

Na Jablonecku se zam∞°uje spoluprßce lesßk∙ s ochrßnci p°edev╣φm na zachovßnφ druhovΘ rozmanitosti lesa, likvidaci invaznφch rostlin, obnovovßnφ prameni╣╗ a studßnek a osv∞tu. "Loni jsme vynalo╛ili na spoleΦnΘ projekty 350.000 korun," p°ipomn∞l ╣Θf jabloneckΘ Lesnφ sprßvy Miroslav Kortan. Celkov∞ uvolnily Lesy ╚R na spoluprßci s ╚esk²m svazem ochrßnc∙ p°φrody loni jeden mili≤n korun, letos poskytnou na ochranu p°φrody a ekologickou osv∞tu 1,5 mili≤nu korun.

Ministr Ku╛vart na nßv╣t∞v∞ ve Finsku
HELSINKY 14. Φervna (dopisovatel ╚TK) - ╚esk² ministr ╛ivotnφho prost°edφ Milo╣ Ku╛vart se dnes v ·vodu svΘ dvoudennφ nßv╣t∞vy Finska setkal v Helsinkßch se svou finskou resortnφ kolegynφ Satu Hassiovou, na jejφ╛ pozvßnφ se cesta uskuteΦ≥uje. Hlavnφmi tΘmaty rozhovor∙ byly stav ╛ivotnφho prost°edφ v obou zemφch, mo╛nosti vzßjemnΘ spoluprßce, p°edev╣φm pokud jde o obnovitelnΘ zdroje energie, a realizace mezinßrodnφch projekt∙ EU pro kandidßtskΘ zem∞ Phare a ISPA v ╚eskΘ republice.

"P°i vyu╛φvßnφ obnoviteln²ch zdroj∙ energie pat°φ Finsko spolu s Rakouskem a Dßnskem k evropskΘ ╣piΦce a jeho zku╣enosti p°edev╣φm se spalovßnφm biomasy a s v∞trn²mi elektrßrnami jsou pro nßs velmi zajφmavΘ," °ekl ╚TK Michal Pastvinsk², vedoucφ odd∞lenφ pro evropskou spoluprßci, kter² se nßv╣t∞vy Finska rovn∞╛ ·Φastnφ.

Hovo°ilo se v╣ak takΘ o jadernΘ energetice. Ve srovnßnφ se sv²mi seversk²mi sousedy Norskem, Dßnskem a ⌐vΘdskem je toti╛ Finsko tomuto zdroji energie o poznßnφ vφce naklon∞no (v Dßnsku a v Norsku jadernΘ elektrßrny v∙bec nejsou, ve ⌐vΘdsku ji╛ zaΦala jejich postupnß likvidace). "Zem∞ tisφc∙ jezer", kterß je zßvislß na dovozu elektrickΘ energie, mß momentßln∞ v provozu Φty°i jadernΘ reaktory.

Milo╣ Ku╛vart potΘ nav╣tφvil jadernou elektrßrnu Loviisa.

Ve Φtvrtek se Φesk² ministr v Lahti seznßmφ s plynofikacφ jednΘ z tamnφch teplßren jmΘnem KymijΣrvi. Dal╣φ jeho zastßvkou bude teplßrensk² komplex v NumijΣrvi, vytßp∞n² biomasou a d°evnφm odpadem.

Jen Φtvrtina lidφ spokojena s ekologickou situacφ v ╚R
PRAHA 13. Φervna (╚TK) - Celkovou ekologickou situaci v ╚eskΘ republice posuzujφ lidΘ stßle velmi kriticky. Je s nφ spokojena pouze Φtvrtina, tedy 24 procent obΦan∙, "tak nap∙l" je spokojeno 41 procent dotßzan²ch a 29 procent∙m ·rove≥ ╛ivotnφho prost°edφ ve stßt∞ nevyhovuje. Pon∞kud uspokojiv∞j╣φ je mφstnφ hodnocenφ. S ╛ivotnφm prost°edφm v bydli╣ti je spokojena vφce ne╛ polovina, konkrΘtn∞ 55 procent obΦan∙, poloviΦnφ spokojenost uvedlo 31 procent a nespokojenost 13 procent dotßzan²ch.

Vypl²vß to z dnes zve°ejn∞n²ch v²sledk∙ kv∞tnovΘho pr∙zkumu Institutu pro v²zkum ve°ejnΘho mφn∞nφ (IVVM).

V porovnßnφ s p°edchßzejφcφmi roky pokraΦuje letos mφrn² r∙st spokojenosti s ekologickou situacφ v bydli╣ti i ve stßt∞. Stoupajφcφ trend potvrdil IVVM poprvΘ loni, kdy bylo s ╛ivotnφm prost°edφm ve svΘ obci spokojeno 49 procent a ve stßt∞ 20 procent dotßzan²ch. PΘΦi, kterou stßt v∞nuje ╛ivotnφmu prost°edφ, hodnotilo letos v kv∞tnu jako nedostateΦnou 41 procent lidφ, zatφmco loni to byla je╣t∞ polovina obΦan∙.

Pokud jde o konkrΘtnφ oblasti souvisejφcφ s ╛ivotnφm prost°edφm, p°eva╛ujφ pozitivnφ nßzory pouze na hospoda°enφ s energiemi a surovinami. Mφrn∞ se letos zlep╣ilo hodnocenφ ekologickΘ legislativy a jejφho uplat≥ovßnφ v praxi. Vysoce kritick² v╣ak z∙stßvß pohled na chovßnφ firem k ╛ivotnφmu prost°edφ a na jejich ·zemnφ nßroky p°i v²stavb∞ nov²ch objekt∙.

Spokojen∞j╣φ s ·rovnφ ╛ivotnφho prost°edφ jsou obyvatelΘ v²chodnφch a ji╛nφch ╚ech a lidΘ v men╣φch obcφch a m∞stech. Nadpr∙m∞rn∞ spokojeni byli podnikatelΘ a p°φznivci ODS. Naopak vy╣╣φ nespokojenost projevili dotßzanφ z velk²ch m∞st.

Ke kritik∙m Φinnosti vlßdy v oblasti ekologie pat°φ zejmΘna Pra╛anΘ, obyvatelΘ severnφ Moravy, lidΘ ve velkom∞stech a studujφcφ mlßde╛. Pon∞kud lΘpe se ke stßtnφ pΘΦi o ╛ivotnφ prost°edφ vyjßd°ili lidΘ s dobrou ╛ivotnφ ·rovnφ, podnikatelΘ, respondenti z mal²ch m∞st a stoupenci ╚SSD.

Studenti z Jablonce zvφt∞zili v p°φrodov∞deckΘm projektu Avuanga
OSTRAVA 12. Φervna (╚TK) - T°φΦlennΘ dru╛stvo student∙ ze sedmiletΘho gymnßzia z Jablonce nad Nisou zvφt∞zilo v celostßtnφm p°φrodov∞deckΘm projektu Avuanga. Za odm∞nu se o prßzdninßch z·Φastnφ m∞sφΦnφ expedice ke b°eh∙m jezera Bajkal. "Smyslem projektu je dßt p°φle╛itost mlad²m st°edo╣kolßk∙m, kte°φ se cht∞jφ podφlet na v²zkumu a ochran∞ p°φrody," °ekl dnes novinß°∙m vedoucφ projektu Zbyn∞k PavlaΦφk.

Zß╣titu nad projektem, kterΘho se z·Φastnilo na 330 t°φΦlenn²ch st°edo╣kolsk²ch t²m∙ z celΘ republiky, p°evzal ministr ╛ivotnφho prost°edφ Milo╣ Ku╛vart. Do konce dubna museli studenti pφsemn∞ odpov∞d∞t na tΘm∞° stovku otßzek z biologie, ekologie, paleontologie, geologie a kultury. Nejlep╣φch p∞t t²m∙ se koncem minulΘho t²dne se╣lo na finßlovΘm soust°ed∞nφ v Kremnick²ch vr╣φch na Slovensku. B∞hem t°φdennφho pobytu p°edvedli svΘ fyzickΘ i psychickΘ schopnosti, manußlnφ zruΦnost a °e╣ili °adu ·kol∙.

"V╣ichni, kte°φ postoupili do finßle, byli opravdu skv∞lφ. Jsem rßd, ╛e u nßs mßme takovΘ mladΘ lidi," doplnil jeden z organizßtor∙ Zden∞k Jakubka.

V prvnφ Φßsti expedice se studenti vydajφ na Φtrnßctidennφ p°echod panenskou p°φrodou poho°φ Svat² nos, kterΘ se nachßzφ v jednΘ z nejkrßsn∞j╣φch Φßstφ Bajkalu. Vφt∞zovΘ Jana Men╣φkovß, Vojt∞ch Abraham a Jan Antonφm budou b∞hem cesty °e╣it v∞deckΘ ·koly. Ve druhΘ polovin∞ pobytu se ΦlenovΘ expedice z·Φastnφ plavby po Bajkalu. Nav╣tφvφ takΘ U╣kaninovΘ ostrovy, na nich╛ jako na jedinΘm mφst∞ na sv∞t∞ ╛ijφ sladkovodnφ tuleni.

"Zßjem student∙ o ·Φast v projektu byl velk². V p°φ╣tφm roce hodlßme do sout∞╛e zapojit i studenty z Polska a Slovenska," up°esnil PavlaΦφk.

Akci pro st°edo╣kolskΘ studenty p°ipravilo sdru╛enφ Vita spoleΦn∞ s mezinßrodnφ spoleΦnostφ Amba project a Studiem Yorick.

P°φrod∞ blφzkΘ hospoda°enφ v CHKO K°ivoklßtsko
K╪IVOKL┴T 8. Φervna (les) - Ve dnech 6. a 7. Φervna se v Roztokßch u K°ivoklßtu konala konference o hospoda°enφ v lesφch CHKO s konkrΘtnφm p°φkladem K°ivoklßtska.

Byli zde zastoupeni jak lesnφci z provozu (zßstupci L╚R, stßtnφ sprßvy, i lesnφho plßnovßnφ), tak ochrßnci (zßstupci r∙zn²ch sprßv CHKO, stßtnφ sprßvy, ochrany p°φrody).

Toto setkßnφ ukßzalo, ╛e kdy╛ se upustφ od emocφ a dß se prostor v∞cnΘ diskusi, je mo╛nΘ se domluvit a najφt °e╣enφ, kterΘ vyhovuje v╣em stranßm, p°edev╣φm lesu, o kter² nßm v╣em snad jde.

Prvnφ den byl v∞novßn p°ednß╣kßm na v²╣e uvedenΘ tΘma, v odpolednφch hodinßch nßsledovalo slavnostnφ otev°enφ a prohlφdka lesnickΘ stezky u Emerita, kterß traverzovit∞ prochßzφ prudkou strßnφ nad Berounkou a nßv╣t∞vnφk∙m p°edstavuje druhovou rozmanitost stejnojmennΘ p°φrodnφ rezervace. VeΦer pak nßsledoval spoleΦensk² program...

Druh² den byl v∞novßn exkurzi v terΘnu, kde bylo mo╛nΘ v praxi sledovat vyu╛φvßnφ p°irozenΘho zmlazenφ p°i obnov∞ lesa s upozorn∞nφm na mo╛nß ·skalφ a problΘmy. SouΦßstφ exkurze byly i ukßzky staveb z programu 2000.

Ka╛d² ·Φastnφk tΘto konference se tak na vlastnφ oΦi mohl p°esv∞dΦit, ╛e lesnφci skuteΦn∞ umφ v lese hospoda°it, a to i tak, aby z toho m∞l u╛itek i nßv╣t∞vnφk lesa a aby se ka╛dΘmu v lese lφbilo.

╚e╣tφ a n∞meΦtφ experti na urbanizaci a ekologii jednajφ v Praze
PRAHA 8. Φervna (╚TK) - Problematice ╛ivelnΘho osidlovßnφ a naru╣ovßnφ krajiny, nßr∙stu dopravy a nßslednΘmu pustnutφ m∞stsk²ch center se v∞nuje mezinßrodnφ konference s nßzvem "Jevy, ·Φinky a mo╛nosti °e╣enφ proces∙ suburbanizace", kterß se konß dnes a v pßtek v pra╛skΘm hotelu Krystal. F≤rum odbornφk∙ po°ßdß spolu s n∞meck²mi kolegy Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) VysokΘ ╣koly ekonomickΘ (V⌐E) v Praze. Novinß°∙m to dnes sd∞lila °editelka IEEP Ji°ina Jφlkovß.

Odbornφci budou srovnßvat jednotlivΘ podoby proces∙ suburbanizace na konkrΘtnφch p°φkladech z N∞mecka, ╚eskΘ republiky a Slovenska. Diskuse se rovn∞╛ zam∞°φ na nßstroje regulace s cφlem hledßnφ odpov∞di na aktußlnφ pot°eby ·zemnφho rozvoje v zemφch st°ednφ a v²chodnφ Evropy.

Jde o t°etφ mezinßrodnφ setkßnφ odbornφk∙ v rßmci projektu Interreg II C, jeho╛ nositeli jsou n∞meckΘ organizace Akademie pro prostorov² v²zkum a ·zemnφ plßnovßnφ a Institut pro ekologick² ·zemnφ rozvoj Drß╛∩any. Cφlem projektu je podpora dialogu mezi v∞dci a odbornφky z praxe v zemφch st°ednφ, v²chodnφ a jihov²chodnφ Evropy k zßsadnφm a aktußlnφm otßzkßm regionßlnφho rozvoje.

IEEP, kter² na konferenci zastupuje Φeskou stranu, byl zalo╛en jako v∞deckΘ a poradenskΘ pracovi╣t∞ se zam∞°enφm na problΘmy hospodß°skΘ, ekologickΘ, agrßrnφ a regionßlnφ politiky. Je p°iΦlen∞n k fakult∞ nßrodohospodß°skΘ V⌐E. V roce 1999 institut nap°φklad °e╣il projekty zam∞°enΘ na anal²zu dopad∙ navrhovan²ch legislativnφch zm∞n a nßstroj∙ hospodß°skΘ politiky.

VzßcnΘ ra╣elini╣t∞ Na ╚ihadle mohou lidΘ op∞t pozorovat z v∞╛e
BED╪ICHOV (okres Liberec) 8. Φervna (╚TK) - P°φrodnφ rezervaci Na ╚ihadle v centrßlnφ Φßsti Jizersk²ch hor mohou lidΘ po vφce ne╛ deseti letech op∞t pozorovat z vyhlφdkovΘ v∞╛e. Jejφ obnova se uskuteΦnila v rßmci projektu Stabilizace ra╣elini╣╗ nßhornφ plo╣iny Jizersk²ch hor Na ╚ihadle, Na Kneip∞ a U Posedu. Projekt byl souΦßstφ Programu pΘΦe o krajinu ministerstva ╛ivotnφho prost°edφ. P°i p°φle╛itosti otev°enφ v∞╛e to dnes ╚TK °ekla Jitka Doubnerovß ze SpoleΦnosti pro JizerskΘ hory.

"P∙vodnφ v∞╛ se musela p°ed lety zbo°it, proto╛e se rozpadala" p°ipomn∞la. LidΘ, kte°φ si cht∞li rezervaci tvo°enou Φty°hektarov²m ra╣elini╣t∞m prohlΘdnout, museli vstoupit na jejφ ·zemφ. Cenn² ekosystΘm tφm znaΦn∞ trp∞l, dodala.

Podle zßstupce vedoucφ Chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti (CHKO) JizerskΘ hory Pavla VoniΦky novß v∞╛ harmonizuje po╛adavky ochrany p°φrody se zßjmy turistickΘho ruchu a bezpeΦnosti nßv╣t∞vnφk∙ hor.

P°φrodnφ rezervace Na ╚ihadle se rozklßdß mezi ╚ernou horou a vrcholem Jizera. D°ev∞n² ╛eb°φk ke Φty°metrovΘ v∞╛i je za jejφm plotem. S vyhlφdkovou v∞╛φ, kterß je p°φmo nad ra╣elini╣t∞m, ho spojuje lßvka z kmen∙ strom∙.

"Po velkoplo╣nΘm odt∞╛enφ lesnφch porost∙ jsou ra╣elini╣t∞ vystavena p∙sobenφ extrΘmnφch klimatick²ch vliv∙. Vysychajφ jezφrka na ra╣elinn²ch loukßch a mizejφ vzßcnΘ rostliny jako klikva nebo rosnatka okrouhlolistß, jedinß zdej╣φ maso╛ravß rostlina," doplnila Doubnerovß. Cφlem projektu je podle nφ obnovit porost ra╣elini╣╗ a vytvo°it op∞t p°irozenou ochranu p°ed p°φm²m sluncem, proud∞nφm v∞tru a teplotnφmi v²kyvy. Nov∞ ekologovΘ v lokalit∞ vysadili 800 sazenic b°φzy karpatskΘ, 1200 je°ßb∙ ptaΦφch a 500 smrk∙ ztepil²ch.

Krßde╛ traktoru
TACHOV (les) - VΦera v noci - 30. 5.-31. 5. okolo 3:oo hod byl odcizen soukromΘmu podnikateli z lesa v okrese Tachov mezi obcemi Lesnß a Ostr∙vek specißlnφ lesnφ kolov² traktor. Sna╛n∞ Vßs tφmto ╛ßdßm o jakΘkoliv informace o pohybu tohoto LKT.

Za informace vedoucφ k p°φmΘmu dopadenφ pachatele vypisuji pen∞╛nφ odm∞nu: 50.000 KΦ.

Dle dosavadnφho ╣et°enφ jel traktor po vlastnφ ose, av╣ak nelze vylouΦit p°evoz nßkl. automobilem.
┌daje o LKT: SLKT 81 turbo, barva ╛lutß, Φ. rßmu: 0123, motor po GO.
Zvlß╣tnosti: VypadlΘ levΘ p°ednφ sv∞tlo, koncovΘ zadnφ levΘ sv∞tlo rozbitΘ, zadnφ kryt elektromagnet. spφnaΦ∙ s pozink. plechu. Hadice od kompresoru propojena trubiΦkou se dv∞ma svorkami. Vrchnφ vφko- kryt chladiΦe- prohnutΘ, svßr 45 ░ . Lev² navijßk bez lana. P°edem velice d∞kuji za jakoukoliv pomoc. Kontakt: Jar.Prochazka@worldonline.cz

Odbornφci hovo°φ v Pr∙honicφch o chrßn∞n²ch krajinn²ch oblastech
PR┘HONICE (okres Praha-zßpad) 5. Φervna (╚TK) - Chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti (CHKO) by se m∞ly stßt modelov²m ·zemφm pro trvale udr╛iteln² rozvoj hospodß°skΘho vyu╛φvßnφ krajiny. Vypl²vß to z dokumentu Program rozvoje CHKO. TakΘ o n∞m dnes v Pr∙honicφch jednß p°es 200 ·Φastnφk∙ odbornΘ konference, nazvanΘ Chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti pro t°etφ tisφciletφ.

Program by m∞lo schvßlit ministerstvo ╛ivotnφho prost°edφ a potΘ by na n∞j m∞ly brßt p°i svΘ prßci ohled i ostatnφ resorty a nevlßdnφ organizace, sd∞lil ╚TK °editel Sprßvy CHKO ╚R Franti╣ek Pelc, kter² se pr∙honickΘ konference ·Φastnφ. Program podle n∞j obsahuje i ·koly zam∞°enΘ na ochranu a obnovu p°irozenΘ druhovΘ rozmanitosti rostlin a ╛ivoΦich∙.

Podle Pelce je t°eba se i mimo CHKO zam∞°it na pomoc p°φrod∞ tak, aby byla schopna sama sebe obnovovat. V ╚esku je nap°φklad dosti naru╣en² vodnφ re╛im, p°eva╛ujφcφho monokulturnφ lesy, navφc jsou po╣kozeny imisemi, zem∞d∞lskΘ p∙dy je p°φli╣, uvedl. "Nßvrat k p°φrod∞ blφzkΘmu lesnφmu hospoda°enφ a k energeticky nenßroΦnΘmu zem∞d∞lstvφ, kterΘ mß ve st°edu pozornosti spφ╣e pΘΦi o krajinu a obnovu venkova ne╛ Φist∞ jenom produkovßnφ obilnin a jin²ch komodit, by prosp∞l p°φrod∞ i lidem," dodal.

Pelc se domnφvß, ╛e by se CHKO m∞ly vφce otev°φt ve°ejnosti, co╛ by p°isp∞lo k v∞t╣φmu vzßjemnΘmu porozum∞nφ. "CHKO jsou nejenom pro ochranu p°φrody, ale takΘ pro lidi. Nenφ to bariΘra rozvoje," upozornil.

Pr∙honickß konference se konß ve sv∞tov² Den ╛ivotnφho prost°edφ. Ten si na rozdφl od dubnovΘho Dne Zem∞ p°ipomφnajφ p°edev╣φm profesionßlnφ ochrßnci p°φrody. Konference zßrove≥ p°ipomφnß pßtΘ v²roΦφ zalo╛enφ Sprßvy CHKO ╚R. Ta se starß o 23 celoplo╣n∞ chrßn∞n²ch ·zemφ v ╚eskΘ republice, k nim╛ pat°φ mimo jinΘ LabskΘ pφskovce, Moravsk² kras, JizerskΘ nebo Lu╛ickΘ hory.

Pr∙honickΘ konference se ·Φastnφ nap°φklad i b²valφ ministr ╛ivotnφho prost°edφ Martin Bursφk a zßkonodßrci Libor Ambrozek a Petr Smutn².

Ku╛vart otev°el NP ╚eskΘ ⌐v²carsko
PRAHA/KR┴SN┴ L═PA (okres D∞Φφn) 3. Φervna (╚TK) - Nßrodnφ park ╚eskΘ ⌐v²carsko, o jeho╛ vyhlß╣enφ rozhodla loni Poslaneckß sn∞movna, dnes odpoledne na MeznΘ u H°enska slavnostn∞ otev°el ministr ╛ivotnφho prost°edφ Milo╣ Ku╛vart. ╪ekl, ╛e Nßrodnφ park ╚eskΘ ⌐v²carsko, Φtvrt² v po°adφ, je u╛ z°ejm∞ poslednφm nßrodnφm parkem v ╚eskΘ republice. Lze podle n∞j ale oΦekßvat, ╛e p°ibude je╣t∞ n∞kolik chrßn∞n²ch krajinn²ch oblastφ.

Nßrodnφ park ╚eskΘ ⌐v²carsko zahßjil svou Φinnost k 1. lednu 2000, p°iΦem╛ boj o jeho z°φzenφ zaΦal ji╛ roku 1990.

Otev°enφ parku na MeznΘ se z·Φastnil ministr ╛ivotnφho prost°edφ SvobodnΘho stßtu Sasko Steffen Flath, °editelka Sv∞tovΘho svazu ochrany p°φrody (IUCN) Maritta Kochovß-Wesserovß a p°edstavitelΘ Nßrodnφho parku SaskΘ ⌐v²carsko.

SouΦßstφ oslav otev°enφ nßrodnφho parku je festival Bezmeznß Meznß, na n∞m╛ vystupujφ interpreti folku a country. V obci Doubice se konß v souvislosti s otev°enφm parku d∞tsk² den, kter² vyvrcholφ veΦerem u tßborßku. V Jet°ichovicφch se v kostele sv. Jana NepomuckΘho v podveΦer uskuteΦnφ koncert smφ╣enΘho sboru "Na╣i p∞vci" z Prahy, kter² mß na programu skladby Φesk²ch, n∞meck²ch a lu╛ickosrbsk²ch autor∙. Stejn² sbor vystoupφ v ned∞li dopoledne v evangelickΘm kostele v Bad Schandau.

Nßrodnφ park ╚eskΘ ⌐v²carsko o rozloze 79 kilometr∙ ΦtvereΦnφch le╛φ severov²chodn∞ od D∞Φφna v Chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti LabskΘ pφskovce a na malΘ Φßsti Chrßn∞nΘ oblasti Lu╛ickΘ hory. ┌zemφ tvo°φ unikßtnφ pφskovcovß skalnφ m∞sta, ka≥ony, rokle a neporu╣enΘ nebo jen mßlo pozm∞n∞nΘ p∙vodnφ ekosystΘmy, zejmΘna lesnφ. SouΦßstφ nßrodnφho parku je nejv∞t╣φ skalnφ most v Evrop∞ - PravΦickß brßna.

Ku╛vart v∞°φ v roz╣φ°enφ NP ╚eskΘ ⌐v²carsko
KR┴SN┴ L═PA 3. Φervna (╚TK) - Ministr ╛ivotnφho prost°edφ Milo╣ Ku╛vart v∞°φ, ╛e nejmlad╣φ Φesk² Nßrodnφ park ╚eskΘ ⌐v²carsko se "do roka a do dne" poda°φ roz╣φ°it o dal╣φ ekologicky cennß ·zemφ. Ku╛vart to dnes °ekl novinß°∙m v KrßsnΘ Lφp∞, kterß je sφdlem nßrodnφho parku. Jeho slavnostnφ otev°enφ se uskuteΦnφ odpoledne v MeznΘ u H°enska.

O roz╣φ°enφ parku by mohli mφt podle Ku╛varta zßjem starostovΘ obcφ, na jejich╛ ·zemφ zasahuje. Pro tyto obce se tφm toti╛ podle n∞j v²razn∞ zvy╣uje mo╛nost vyu╛φt r∙znΘ fondy na stavbu Φistφren odpadnφch vod, na ekologickΘ zp∙soby vyu╛itφ elekt°iny nebo na pΘΦi o les.

Z mimorozpoΦtov²ch zdroj∙ je na tyto ·Φely roΦn∞ vyΦlen∞no 3,5 miliardy korun, uvedl. Prßv∞ o mo╛nostech financovßnφ r∙zn²ch akcφ dnes Ku╛vart v KrßsnΘ Lφp∞ diskutoval s p°edstaviteli mφstnφ stßtnφ sprßvy a samosprßvy.

Ku╛vart uvedl, ╛e se mu lφbφ my╣lenka roz╣i°ovßnφ hraniΦnφch p°echod∙ do N∞mecka pro p∞╣φ, cyklisty a b∞╛ka°e p°φmo na ·zemφ nßrodnφho parku. Ten mß podle n∞j v prvnφ °ad∞ slou╛it ochran∞ p°φrody, ale zßrove≥ je takΘ mφstem ekologickΘho vzd∞lßvßnφ a m∙╛e slou╛it ke sbli╛ovßnφ obou sousednφch stßt∙. "Mo╛nß u╛ letos v zim∞ pro╣lßpneme spoleΦn∞ s kolegy z Nßrodnφho parku ╚eskΘ ⌐v²carsko a Nßrodnφho parku SaskΘ ⌐v²carsko deseti a╛ patnßctikilometrov² b∞╛eck² okruh p°es hranici", °ekl ministr.

╪editel nßrodnφho parku ╚eskΘ ⌐v²carsko Zden∞k Patzelt novinß°∙m °ekl, ╛e nynφ je navrhovßno z°φzenφ nov²ch hraniΦnφch p°echod∙ pro p∞╣φ v Zadnφch Jet°ichovicφch a na n∞kdej╣φ takzvanΘ promenßdnφ cest∞ z H°enska do Schmilky. P°echod pro p∞╣φ v Zadnφ Doubici mß b²t roz╣φ°en tak, aby ho mohli pou╛φvat cyklistΘ i b∞╛ka°i.

Park le╛φ v Chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti LabskΘ pφskovce a na malΘ Φßsti Chrßn∞nΘ oblasti Lu╛ickΘ hory. ┌zemφ tvo°φ unikßtnφ pφskovcovß skalnφ m∞sta, ka≥ony, rokle a neporu╣enΘ nebo jen mßlo pozm∞n∞nΘ p∙vodnφ ekosystΘmy. Oblast je souΦßstφ ╚esko-saskΘho ⌐v²carska, p°iΦem╛ na n∞meckΘ stran∞ je chrßn∞na jako nßrodnφ park ji╛ mnoho let. Nßrodnφ park ╚eskΘ ⌐v²carsko zahßjil svou Φinnost k 1. lednu 2000.

Sokoli v Plzni poprvΘ vyvedou mlß∩ata
PLZE╥ 3. Φervna (╚TK) - Pßrek sokola st∞hovavΘho, kter² se p°ed n∞kolika lety uhnφzdil ve v∞╛i chrßmu svatΘho Bartolom∞je v centru Plzn∞, letos vyvede prvnφ mlß∩ata. Mladφ sokoli by m∞li opustit hnφzdo do deseti dn∙, °ekl dnes ╚TK Jaroslav Hru╣ka z plze≥skΘ poboΦky ╚eskΘho svazu ochrßnc∙ p°φrody.

Sokoli se v centru Plzn∞ usadili v roce 1998; tehdy jim mlß∩ata n∞kdo ukradl a o rok pozd∞ji vejce vyplavila voda. SamiΦka pochßzφ podle Hru╣ky ze sn∙╣ky n∞kolika ptßk∙ vypu╣t∞n²ch ve m∞st∞ v roce 1994. Od roku 1992 zde mφstnφ ochrßnci zvφ°at vypustili celkem 24 sokol∙, z toho 13 sameΦk∙ a 11 samiΦek. Tito dravφ ptßci m∞li p∙vodn∞ za ·kol vytlaΦit z m∞sta holuby.

Okolφ hnφzda je po neblah²ch zku╣enostech z minul²ch let st°e╛eno elektronick²m zabezpeΦovacφm za°φzenφm, uvedl Hru╣ka. Do blφzkosti hnφzda ochranß°i instalovali kameru a do v²lohy informaΦnφho st°ediska plze≥skΘ radnice obrazovku, na kterΘ mohou obyvatelΘ a nßv╣t∞vnφci m∞sta v²voj sokolφ rodiny sledovat.

Na celΘm ·zemφ ╚eskΘ republiky ochrßnci zvφ°at v souΦasnΘ dob∞ evidujφ pouze deset pßr∙ t∞chto kriticky ohro╛en²ch ptßk∙, z toho dva pßry hnφzdφ ve m∞stech. Vedle Plzn∞ se sokoli uhnφzdili i v centru Prahy na Starom∞stskΘm nßm∞stφ.

U Kladna zahßjil provoz Vodnφ park ╚abßrna
KLADNO 2. Φervna (╚TK) - Vodnφ park ╚abßrna, vybudovan² v letech 1998 a╛ 2000 na mφst∞ mok°ad∙ u Kladna - ⌐vermova, otev°el dnes za p°φtomnosti kladenskΘ radnice a zßstupc∙ ministerstva ╛ivotnφho prost°edφ jeho tv∙rce Vladimφr Lß╛novsk². Park podle n∞ho vznikl p°i revitalizaci t∞╛ce naru╣enΘho mok°adu T²neckΘho potoka, do n∞ho╛ odchßzejφ odpadnφ vody ze ⌐vermova.

Lß╛novsk² dnes ╚TK potvrdil, ╛e zßkladem obnovy p∙vodnφho ekosystΘmu byl p°φsp∞vek z programu Revitalizace °φΦnφch systΘm∙ ministerstva ╛ivotnφho prost°edφ ve v²╣i 4,5 mili≤nu korun. Za tuto sumu Lß╛novsk² vybudoval novΘ koryto T²neckΘho potoka a vodnφ plochu ╚abßrna rozd∞lil hrßzemi do p∞ti Φßstφ. Ty nßsledn∞ zbavil nßnos∙ bahna a plochu sousedφcφ se ⌐vermovem osßzel vodnφmi ko°enov²mi rostlinami.

"V podstat∞ tak vznikla p°φrodnφ ko°enovß ΦistiΦka, kterß p°edΦi╣╗uje vody jdoucφ z T²neckΘho potoka," vysv∞tlil.

Do takto ozdravenΘho ekosystΘmu pak La╛novsk² vysadil p∙vodnφ druhy rostlin a vrßtil sem ╛ßby, Φolky obecnΘ a u╛ovky obojkovΘ. Pro ╣kolnφ exkurze park doplnil o lesnφ zv∞° - li╣ku a jezevce.

Podle poradkyn∞ pro vodohospodß°skou Φinnost Heleny VybφralovΘ p°isp∞la ke vzniku parku paradoxn∞ ekologickß havßrie, p°i nφ╛ zde v dubnu 1998 uhynulo 500 kus∙ japonsk²ch okrasn²ch ryb. ╚abßrnu tehdy Lß╛novsk² vyu╛φval pro chov koi-kapr∙, zv²╣enß koncentrace ╣kodlivin ve vod∞ v╣ak ryby zlikvidovala.

Zdrojem havßrie byla podle VybφralovΘ spla╣kovß voda z Kladna - ⌐vermova, kterou p∙vodn∞ z°e∩ovaly d∙lnφ vody ze ╣achty Ronna. Po ukonΦenφ d∙lnφ Φinnosti v 1997 se v╣ak d∙lnφ Φerpadla zastavila a v mok°adu vzrostla koncentrace ╣kodlivin.

"Havßrie zm∞nila odmφtav² p°φstup referßtu ╛ivotnφho prost°edφ okresnφho ·°adu k p°ehrazenφ celistvΘ vodnφ plochy. Stavba hrßzφ pak umo╛nila regulovat p°φtok zneΦi╣t∞n²ch vod a zv²╣it samoΦistφcφ schopnost mok°adu," dodala.