Vedenφm Krkono╣skΘho nßrodnφho parku pov∞°en Ji°φ Novßk
VRCHLAB═/PRAHA 31. b°ezna (╚TK) - Ji°φho Novßka pov∞°il dnes ministr ╛ivotnφho prost°edφ Milo╣ Ku╛vart vedenφm Sprßvy Krkono╣skΘho nßrodnφho parku (KRNAP). Oficißln∞ Novßka jmenuje do funkce °editele parku a╛ b∞hem nßsledujφcφch dn∙, °ekla ╚TK Zde≥ka Zdobnickß z tiskovΘho st°ediska ministerstva.

"Jmenovßn budu a╛ po p°edlo╛enφ lustraΦnφho osv∞dΦenφ, ke konkursu jsme p°edklßdali pouze ΦestnΘ prohlß╣enφ," vysv∞tlil Novßk.

Nov² ╣Θf Sprßvy KRNAP nahradφ v k°esle Old°icha Lßbka. Ten se stßle zotavuje z t∞╛k²ch zran∞nφ, kterß utrp∞l p°i vß╛nΘ dopravnφ nehod∞ v listopadu. Lßbek stßl v Φele nßrodnφho parku od roku 1994.

V²b∞rovΘho °φzenφ na °editele parku se vedle Novßka z·Φastnili dal╣φ Φty°i uchazeΦi. Nastupujφcφ °editel dosud pracoval ve Sprßv∞ KRNAP jako nßm∞stek pro lesnφ hospodß°stvφ.

Podle spolupracovnφk∙ mß Novßk nejlep╣φ p°edpoklady pro to, aby se stal dobr²m °editelem. Novßk po studiφch nastoupil na lesnφ sprßvu do Hornφho Mar╣ova na Trutnovsku, kde pro╣el v╣emi funkcemi od hajnΘho a╛ po polesnΘho.

Zßsahy proti k∙rovci v ╣umavskΘm parku budou z°ejm∞ pokraΦovat
VIMPERK (okres Prachatice) 31. b°ezna (╚TK) - Kßcenφ strom∙ napaden²ch k∙rovcem na ·zemφ Nßrodnφho parku ⌐umava bude z°ejm∞ pokraΦovat i letos. ⌐estnßctiΦlennß v∞deckß sekce rady parku toti╛ po dne╣nφm jednßnφ sprßv∞ parku mimo jinΘ doporuΦila nadßle pozorn∞ sledovat rozvoj populace k∙rovce a Φinit opat°enφ v porostech, kde se p°emno╛il.

"Podle v∞deckΘ sekce nebyl loni plßnovan² rozsah zßsah∙ proti k∙rovci p°ekroΦen, ale uskuteΦnil se na plo╣e zhruba o deset procent men╣φ. P°edb∞╛nß zji╣t∞nφ doklßdajφ, ╛e v prvnφch z≤nßch, v nich╛ se proti k∙rovci zasahovalo, je nynφ o dva °ßdy mΘn∞ napaden²ch strom∙ ne╛ tam, kde se zasßhnout nemohlo (Trojmeznß)," °ekl ╚TK po skonΦenφ dne╣nφho jednßnφ mluvΦφ sprßvy parku Zden∞k Kanto°φk.

V d∙sledku blokßdy ekolog∙ z∙stalo na TrojmeznΘ nepora╛eno 2400 krychlov²ch metr∙ "k∙rovcov²ch" strom∙. Brouk z nich podle zji╣t∞nφ lesnφk∙ napadl nejmΘn∞ dal╣φch 1500 strom∙, tedy dal╣φch 3000 krychlov²ch metr∙ d°evnφ hmoty. Naproti tomu v oblasti SmrΦiny, kde se poda°ilo zßsahy dokonΦit, je pouze do 25 nov∞ napaden²ch strom∙, dodal mluvΦφ.

V∞deckß sekce rady ╣umavskΘho parku v zßsad∞ podporuje aktivnφ koncepci ochrany p°φrody, n∞kte°φ jejφ ΦlenovΘ jsou v╣ak proti zasahovßnφ v prvnφch z≤nßch. Podle dne╣nφho doporuΦenφ tam, kde to bude v prvnφch z≤nßch nutnΘ, budou kladeny lapßky a asanovßny napadenΘ stromy, p°iΦem╛ d°evo bude ponechßno na mφst∞. Ve druh²ch z≤nßch z∙stane na mφst∞ asi p∞tina d°evnφ hmoty.

"Pokud by sprßva parku m∞la respektovat dne╣nφ doporuΦenφ a zasahovat proti k∙rovci jen tam, kde je p°emno╛en², ve v∞t╣in∞ z 52 prvnφch z≤n parku by napadenΘ stromy nekßcela. Loni na ja°e tam toti╛ bylo do 15 procent sou╣φ a nynφ jde spφ╣e o jednotlivΘ stromy. V ╛ßdnΘm p°φpad∞ se tedy nedß mluvit o p°emno╛enφ," °ekl dnes ╚TK vedoucφ lesnφho programu Hnutφ Duha Jaromφr Blßha. ╚lenovΘ ekologick²ch nevlßdnφch organizacφ podle n∞j zßsadn∞ odmφtajφ jakΘkoli zßsahy v prvnφch z≤nßch parku.

Setkßnφ u╛ivatel∙ produkt∙ firmy TopolPro, s.r.o.
╚ERVEN┴ ╪E╚ICE 29. b°ezna (les) - Ve dnech 28. a 29. 3. se v penzionu ╚erven² Ml²n u ╚ervenΘ ╪eΦice, okr. Pelh°imov konalo ji╛ 3. setkßnφ u╛ivatel∙ program∙ spoleΦnosti TopolPro, s.r.o. - v²robce lesnickΘho SW pro taxaΦnφ kancelß°e a stßtnφ sprßvu.

┌Φastnφci setkßnφ byli seznßmeni s v²vojem jednotliv²ch program∙ v uplynulΘm roce, byl popsßn souΦasn² stav i plßnovanΘ nejbli╛╣φ kroky p°i dal╣φm v²voji SW. SouΦßstφ setkßnφ byla i diskuze u╛ivatel∙ s autory jednotliv²ch program∙ i neformßlnφ veΦer s posezenφm nad uzen²mi klobßskami.

Na setkßnφ vystoupili i zßstupci ┌H┌L, L╚R a spoleΦnosti PDS, s.r.o. s aktußlnφmi informacemi z IDC (informaΦnφ datov² sklad), p°ebφrßnφ LHP a v²voji SW na kontrolu digitßlnφch LHP (LHO).

Mezi zajφmav∞j╣φ informace, kterΘ na setkßnφ zazn∞ly, pat°φ zp°φstupn∞nφ dat katastru nemovitostφ na serverech ┌H┌L. I kdy╛ se jednß pouze o technologii bod∙ nad rastrem a p°φstup je prost°ednictvφm VPN umo╛n∞n pouze stßtnφ sprßv∞, jednß se na na╣e pom∞ry o pom∞rn∞ pokrokovΘ °e╣enφ.

Novinkou je takΘ mo╛nost jednodu╣e zobrazit souvislΘ zobrazenφ, tj. data z n∞kolika LHC najednou pomocφ programu HeleTax. Ne nßhodou zφskal program HeleTax 2. mφsto v sout∞╛i o Geoaplikaci roku.

Geoaplikace roku
HRADEC KR┴LOV╔ 29. b°ezna (les) - Dne 28. 3. byly v rßmci mezinßrodnφ konference Internet ve stßtnφ sprßv∞ a samosprßv∞ vyhodnoceny nejlep╣φ geoaplikace roku 1999.

V²sledky jsou zajφmavΘ. V kategorii A, tj. nejlep╣φ geoaplikace s celorepublikovou p∙sobnostφ se na prvnφch t°ech mφstech umφstily programy vyu╛φvanΘ v lesnictvφ. A pak, ╛e lesßci nejsou technicky zam∞°enφ.

1. cenu zφskal program PUKNI 5.0 G od spoleΦnosti Foresta SG, a.s. (vyvφjen ve spoluprßci s MZe)
2. mφsto obsadil program HeleTax od spoleΦnosti TopolPro, s.r.o.
3. mφsto obsadil program LHK SSL 4 od spoleΦnosti Foresta SG, a.s.

Slo╛enφ hodnotφcφ komise bylo nßsledujφcφ: Mgr. Miroslav Bla╛ek, Josef Falt, PhDr. Miroslava Matou╣ovß, Ing. Zßvi╣ Pexidr, CSc., Doc. RNDr. Vφt Vo╛enφlek, CSc

Dal╣φ ekologickß havßrie na Tise
BUDAPE⌐½ 28. b°ezna (╚TK) - Na ma∩arskΘm ·seku Tisy dnes zaznamenali vodohospodß°i dal╣φ zneΦi╣t∞nφ vody t∞╛k²mi kovy. Podle informacφ agentury MTI jde o d∙sledek novΘho protr╛enφ hrßze u rumunskΘho dolu Baia Borsa, ke kterΘmu do╣lo koncem uplynulΘho t²dne.

Podle poslednφch ·daj∙ hladina olova ve vodßch °eky Tisy p°esahuje evropskΘ normy 2,7krßt. ZneΦi╣t∞nß voda se do okolnφch tok∙ dostala potΘ, co v d∙sledku rychlΘho tßnφ sn∞hu a de╣t∞ hladina odkalovacφ nßdr╛e p°esßhla korunu hrßze a nßsledn∞ ji po╣kodila.

RumunskΘ ministerstvo ╛ivotnφho prost°edφ v╣ak dnes oznßmilo, ╛e spoleΦnost provozujφcφ d∙l u m∞sta Baia Borsa o novΘ ekologickΘ havßrii ·°ady neinformovala. Ministerstvo souΦasn∞ p°iznalo, ╛e po ekologickΘ havßrii, ke kterΘ do╣lo 10. b°ezna, se po╣kozenΘ hrßze proti podobn²m udßlostem je╣t∞ nepoda°ilo zajistit.

V poslednφch t²dnech do╣lo u dolu Baia Borsa k n∞kolika ·nik∙m t∞╛k²ch kov∙ do okolnφch tok∙ a nßsledn∞ do Tisy. Je╣t∞ 10. b°ezna uniklo z odkalovacφ nßdr╛e u Novatu do n∞kolika rumunsk²ch °ek a do Tisy asi 20.000 tun kalu obsahujφcφho t∞╛kΘ kovy a k dal╣φmu men╣φmu ·niku t∞╛k²ch kov∙ do╣lo i 15. b°ezna.

K nejv∞t╣φ ekologickΘ havßrii na Tise do╣lo letos koncem ledna, kdy uniklo z odkalovacφ nßdr╛e u severorumunskΘho dolu Aurul asi 100.000 tun odpadnφch vod obsahujφcφch kyanid. V d∙sledku tΘto havßrie do╣lo k zamo°enφ Tisy a Dunaje v Rumunsku, Ma∩arsku i Jugoslßvii. Podle p°edb∞╛n²ch ·daj∙ zp∙sobila Ma∩arsku tato kontaminace ╣kody ve v²╣i tΘm∞° 97 mili≤nu dolar∙.

Obce by m∞ly zφskat zp∞t asi 6000 hektar∙ les∙ v ╣umavskΘm parku
VIMPERK (okres Prachatice) 28. b°ezna (╚TK) - Podle novely zßkona o p°echodu majetku ╚R do vlastnictvφ obcφ, kterou 2. b°ezna schvßlila sn∞movna, by m∞lo b²t vrßceno asi 6000 hektar∙ les∙ na ·zemφ Nßrodnφho parku ⌐umava obcφm. Nejv∞t╣φ Φßst z nich, 4300 hektar∙, p°itom pat°φ do historickΘho majetku m∞sta Ka╣perskΘ Hory na Klatovsku. Novelu musφ je╣t∞ posoudit Senßt a prezident.

"Novela je d∙sledkem toho, ╛e °e╣enφ problΘmu se dlouhou dobu odklßdalo. Obce tak vzaly zavd∞k vrßcenφm les∙ na ·zemφ parku, kde jejich vyu╛itφ v²razn∞ omezujφ pravidla ochrany p°φrody. Pokud bude novela p°ijata a mezi nßmi a obcemi bude panovat rozum, nem∞lo by v╣ak vydßnφ les∙ ohrozit existenci parku," °ekl dnes ╚TK °editel sprßvy ╣umavskΘho parku Ivan «lßbek.

Podle n∞j m∞l parlament ud∞lat daleko hlub╣φ anal²zu tohoto problΘmu a hledat jinΘ systΘmovΘ °e╣enφ.

TakΘ p°edseda regionßlnφ sekce rady ╣umavskΘho parku senßtor Petr Smutn² je p°esv∞dΦen, ╛e p°φmΘ vydßnφ les∙ obcφm nenφ ╣╗astn²m °e╣enφm. "Zavdß toti╛ p°φΦinu ke spor∙m a nutnosti vydßvat ze stßtnφho rozpoΦtu nßhradu hospodß°skΘ ·jmy obcφm. Vzhledem k tomu, ╛e stßt dosud vlastnφ asi 1,6 mili≤nu hektar∙ lesnφ p∙dy, by podle m∞ bylo daleko sch∙dn∞j╣φm °e╣enφm vydßnφ nßhradnφho majetku mimo park," °ekl Smutn² ╚TK.

StejnΘho nßzoru je i nßm∞stek ministra ╛ivotnφho prost°edφ Josef B∞le. Novelou navrhovanΘ °e╣enφ podle n∞j zavdß p°φΦinu ke komplikacφm a spor∙m. Tφm, ╛e se budou roz╣i°ovat prvnφ (bezzßsahovΘ) z≤ny parku, m∙╛e Φasem nastat situace, ╛e obce budou po╛adovat, aby jejich lesy byly z parku vyΦlen∞ny.

M∞sto Ka╣perskΘ Hory odhaduje podle starosty Vladimφra Marka hodnotu sv²ch 4300 hektar∙ lesa na 1,25 miliardy korun. "Pokud dojde k jejich vrßcenφ, bylo by velice nehezkΘ zasßhnout souΦasnou sprßvu parku do zad tφm, ╛e bychom cht∞li tyto lesy vytrhnout z kontextu parku. Budeme se sprßvou parku spolupracovat; v budoucnu se v╣ak m∙╛eme dostat do konfliktu tφm, ╛e budeme po╛adovat urΦitou sumu zisku," °ekl ╚TK starosta.

╚R jednß o vstupu do EvropskΘ agentury pro ╛ivotnφ prost°edφ
BRUSEL 27. b°ezna (zpravodajka ╚TK) - ╚eskß republika i ostatnφch 12 zemφ, kterΘ kandidujφ na vstup do EvropskΘ unie, dnes zahßjily jednßnφ o p°ijetφ do EvropskΘ agentury pro ╛ivotnφ prost°edφ (EEA) je╣t∞ p°edtφm, ne╛ se stanou Φleny EU.

Evropskß agentura pro ╛ivotnφ prost°edφ je tak prvnφ z 11 agentur spoleΦenstvφ, o nich╛ by se v tomto sm∞ru mohlo zaΦφt jednat, oznßmila dnes mluvΦφ evropskΘ komisa°ky pro ╛ivotnφ prost°edφ Pia Ahrenkildeovß-Hansenovß. Podle nφ by nejlΘpe p°ipravenΘ zem∞ mohly b²t do EEA p°ijaty ji╛ v p°φ╣tφm roce.

EEA se informovßnφm politik∙ i ve°ejnosti sna╛φ podporovat trvale udr╛iteln² rozvoj a napomßhat vylep╣enφ ╛ivotnφho prost°edφ v Evrop∞. Dφky p°ijetφ kandidßtsk²ch zemφch tak bude moci poskytovat lep╣φ informace o stavu ╛ivotnφho prost°edφ tΘm∞° na celΘm kontinent∞.

Kandidßtsk²m zemφm by Φlenstvφ v tΘto agentu°e m∞lo napomoci p°i zavßd∞nφ ekologickΘ legislativy EU, vytvß°enφ "efektivnφch monitorovacφch systΘm∙" a dosa╛enφ co nejvy╣╣φch standard∙ v ╛ivotnφm prost°edφ. Pro sb∞r dat b∞hem prvnφch t°φ let Φlenstvφ by rovn∞╛ m∞ly zφskat finanΦnφ pomoc, p°edev╣φm v rßmci programu Phare.

Nov²m p°edsedou ╚SOP se stal Ambrozek
BENE⌐OV 26. b°ezna (╚TK) - Nov²m p°edsedou ╚eskΘho svazu ochrßnc∙ p°φrody (╚SOP) se stal lidoveck² poslanec Libor Ambrozek, kter² ve funkci vyst°φdal Petra DoleskΘho. Do Φela tΘto nejv∞t╣φ ΦeskΘ nevlßdnφ organizace zab²vajφcφ se ochranou p°φrody a ╛ivotnφho prost°edφ Ambrozka zvolili delegßti vφkendovΘho ΦtvrtΘho sn∞mu ╚SOP, kter² dnes skonΦil v Bene╣ov∞ u Prahy.

"Na sn∞mu zazn∞l jednoznaΦn² nßzor na dal╣φ otevφrßnφ ╚SOP ve°ejnosti," °ekl Ambrozek ╚TK. Napomoci by tomu podle n∞j m∞ly nap°φklad novΘ programy v oblasti ekologickΘ v²chovy. Diskutuje se i o mo╛nosti individußlnφho Φlenstvφ pro lidi, kte°φ majφ zßjem b²t informovßni o Φinnosti svazu, ale necht∞jφ b²t v ╛ßdnΘ jeho zßkladnφ organizaci, podotkl.

"Chceme jφt cestou r∙stu ΦlenskΘ zßkladny," dodal Ambrozek. Z toho vypl²vß i dal╣φ aktivita ╚SOP, ╛e se zßkladnφ organizace zapojujφ do konkrΘtnφho procesu rozhodovßnφ. ╚SOP se ·Φastnφ stovek sprßvnφch °φzenφ povolujφcφch r∙znΘ stavby nebo Φinnosti ovliv≥ujφcφ ╛ivotnφ prost°edφ a p°ipomφnkuje n∞kterΘ novΘ zßkony, uvedl Ambrozek.

Svaz se od svΘho vzniku v roce 1979 zam∞°uje p°edev╣φm na dobrovolnou prßci pro p°φrodu. Jeho Φleny jsou odbornφci, v∞dci, profesionßlnφ a amatΘr╣tφ ekologovΘ, ale p°edev╣φm lidΘ, kter²m nenφ lhostejnΘ prost°edφ, v n∞m╛ ╛ijφ.

╚SOP se v prvnφm desetiletφ stal masovou organizacφ se stovkami zßkladnφch organizacφ a vφce ne╛ 26.000 Φleny. Po listopadu 1989 se mnoho zßkladnφch organizacφ osamostatnilo a p°em∞nilo se v jinß "zelenß" obΦanskß sdru╛enφ.

V roce 1981 svaz zahßjil proces p°em∞ny v modernφ ochranß°skou organizaci a poda°ilo se mu zastavit pokles ΦlenskΘ zßkladny. Postupn∞ si upevnil dominantnφ postavenφ mezi nevlßdnφmi organizacemi, zab²vajφcφmi se ochranou p°φrody. Je zßrove≥ ╣estou nejv∞t╣φ organizacφ d∞tφ a mlßde╛e v ╚R.

Kßcenφ, o n∞m╛ p°ed dv∞ma t²dny informovali zßstupci ┌tvaru hlavnφho architekta m∞sta Brna i m∞stskΘ Φßsti Brno-st°ed, v╣ak kritizujφ ΦlenovΘ ╚eskΘho svazu ochrßnc∙ p°φrody (╚SOP). Ve vyjßd°enφ regionßlnφho sdru╛enφ, kterΘ mß ╚TK k dispozici, se nap°φklad uvßdφ, ╛e ochrßnci po╛adovali, aby kolem kostela byly znovu vysßzeny platany.

Dal╣φ v²znamnou podmφnkou bylo, aby se stromy kßcely a╛ po vydßnφ stavebnφho povolenφ na celou rekonstrukci. "D∙vodem jsou na╣e ╣patnΘ zku╣enosti s p°φpady, kdy se stromy pokßcφ a stavba se z nedostatku financφ nebo jin²ch p°φΦin nerealizuje," tvrdφ ochrßnci p°φrody. Podle nich stavebnφ povolenφ je╣t∞ nenabylo prßvnφ moci.

Jana Tupß z ┌tvaru hlavnφho architekta m∞sta Brna p°ed Φasem novinß°∙m °ekla, ╛e stoletΘ stromy posoudili odbornφci a dosp∞li k zßv∞ru, ╛e jsou ve ╣patnΘm stavu a nemajφ p°edpoklady pro dal╣φ v²voj. SouΦßstφ rekonstrukce prostranstvφ bude takΘ roz╣φ°enφ a zpevn∞nφ plochy p°ed vchodem do kostela a ·prava ve°ejnΘho osv∞tlenφ.

Rekonstrukce KomenskΘho nßm∞stφ zaΦala na podzim v souvislosti s p°φpravou na umφst∞nφ novΘho pomnφku Tomß╣e Garrigua Masaryka. Ten byl odhalen 7. b°ezna p°ed LΘka°skou fakultou univerzity, kterß nese jeho jmΘno. Do konce roku by m∞la novou podobu dostat takΘ zb²vajφcφ Φßst nßm∞stφ p°ed budovou JanßΦkovy akademie m·zick²ch um∞nφ.

ValnΘ hromady v tomto t²dnu:
Rybß°stvφ P°erov ... 31. 3. 2000

Hnutφ Duha kritizuje zp∙sob vracenφ ╣umavsk²ch les∙
╚ESK╔ BUD╠JOVICE 23. b°ezna (╚TK) - NavrhovanΘ legislativnφ °e╣enφ nßvratu les∙ na ⌐umav∞ do majetku obcφ je ╣patnΘ jak pro obce, tak i pro Nßrodnφ park ⌐umava. ╚TK to dnes °ekl vedoucφ lesnφho programu Hnutφ Duha Jaromφr Blßha. EkologovΘ s odvolßnφm na vlastnφ anal²zu kritizujφ poslaneckou novelu zßkona o p°echodu majetku ╚R do vlastnictvφ obcφ, kterou 2. b°ezna schvßlila sn∞movna. Novelu musφ je╣t∞ posoudit Senßt a prezident republiky.

"Nßvrh p°edpoklßdß, ╛e obcφm budou automaticky vraceny jejich p∙vodnφ pozemky na ·zemφ parku. V t∞chto lesφch je p°itom v²razn∞ omezena hospodß°skß Φinnost a vφce ne╛ 15 procent z nich le╛φ v prvnφch z≤nßch, kde je jakΘkoli hospoda°enφ zcela zakßzßno. Obce v nich proto nebudou moci normßln∞ hospoda°it a budou odkßzßny na vymßhßnφ nßhrad od stßtu. SpornΘ p°φpady z°ejm∞ vy·stφ v °adu nekoneΦn²ch soudnφch proces∙," uvedl Blßha.

Hnutφ Duha je podle n∞j p°esv∞dΦeno, ╛e pro obce i nßrodnφ park by byly v²hodn∞j╣φ dv∞ varianty °e╣enφ: vrßtit lesy mimo ·zemφ parku t∞m obcφm, kterΘ se nachßzejφ mimo n∞j, a poskytnout finanΦnφ nßhradu obcφm uvnit° parku. P°itom toto °e╣enφ je podle ekolog∙ na rozdφl od ·plnΘho finanΦnφho vyrovnßnφ ·nosnΘ pro stßtnφ rozpoΦet. Druhou variantou je mo╛nost volby obcφ mezi nßvratem les∙ v nßrodnφm parku a mimo n∞j. P∙vodnφ vlastnφci by tak m∞li zaruΦen nßvrat historick²ch pozemk∙, ale i prßvo vybrat si jinΘ, neomezovanΘ p°edpisy ochrany p°φrody.

"V ╣umavskΘm parku by m∞l stßt vrßtit devφti obcφm celkem 4715 hektar∙ les∙, z toho 710 hektar∙ v prvnφch z≤nßch. Uvnit° parku p°itom le╛φ pouze t°i z t∞chto obcφ jim╛ stßt dlu╛φ 265 hektar∙ les∙. Pro obce mimo park by lesy mimo hranice parku byly nejen hospodß°sky v²hodn∞j╣φ, ale takΘ p°φstupn∞j╣φ," vysv∞tlil Blßha.

Podle mluvΦφho sprßvy ╣umavskΘho parku Zde≥ka Kanto°φka je iniciativa ekolog∙ opo╛d∞nß. "U╛ p°i projednßvßnφ novely v parlamentu zazn∞l pozm∞≥ovacφ nßvrh v tomto duchu. P°itom sprßva parku je ji╛ od roku 1992 s obcemi zajedno o nutnosti °e╣enφ tohoto problΘmu. V roce 1995 byla tato zßle╛itost ve vlßd∞, ale k rozhodnutφ z°ejm∞ chyb∞la politickß v∙le," p°ipomn∞l mluvΦφ.

Na Nymbursku nov² v²znamn² krajinn² prvek
NYMBURK 22. b°ezna (╚TK) - Lokalitu LodickΘ t∙n∞ v t∞snΘ blφzkosti Nymburka zaregistroval v minul²ch dnech Okresnφ ·°ad v Nymburku jako v²znamn² krajinn² prvek. Znamenß to, ╛e jak²koli zßsah do tohoto ·zemφ, tvo°enΘho t∙n∞mi, pφsΦit²mi vyv²╣eninami a mlad²mi stromy, musφ v budoucnu zßvazn∞ posoudit orgßn ochrany p°φrody. ╚TK to dnes sd∞lil Ji°φ ╪ehounek z Klubu na zßchranu Polabφ p°i sdru╛enφ D∞ti Zem∞.

"Registraci jsme navrhli ji╛ p°ed dv∞ma lety. Podle zßkona majφ vlastnφci pozemk∙ prßvo do t°iceti dn∙ od registrace vznß╣et v²hrady, ale v p°φpad∞ Lodick²ch t∙nφ se tak nestalo," uvedl ╪ehounek.

Podle n∞ho jsou LodickΘ t∙n∞ v²znamnΘ takΘ jako ·toΦi╣t∞ mnoha chrßn∞n²ch ╛ivoΦich∙. "V t∙nφch se rozmno╛ujφ vzßcnΘ druhy oboj╛ivelnφk∙, nap°φklad Φolek velk² a obecn², ku≥ka ohnivß Φi ropucha zelenß. Najdeme tam takΘ u╛ovku obojkovou, mnoho druh∙ ptßk∙ a bezobratl²ch ╛ivoΦich∙," up°esnil.

Zßkon o ochran∞ p°φrody vymezuje v²znamnΘ krajinnΘ prvky jako "ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnΘ Φßsti krajiny, kterΘ utvß°ejφ jejφ typick² vzhled nebo p°ispφvajφ k udr╛enφ jejφ stability".

EkologovΘ na Vala╣sku zachra≥ujφ pamßtnΘ stromy
VALA⌐SK╔ MEZI╪═╚═ (okres Vsetφn) 22. b°ezna (╚TK) - V╣ech Φty°icet pamßtn²ch strom∙ Vsetφnska o╣et°ili za deset m∞sφc∙ ΦlenovΘ ╚eskΘho svazu ochrßnc∙ p°φrody z Vala╣skΘho Mezi°φΦφ. "Mßlokde v ╚eskΘ republice - a evidovßna je u nßs zhruba tisφcovka pamßtn²ch strom∙ - se to poda°ilo takov²m zp∙sobem," °ekl dnes ╚TK jejich jednatel Milan Orßlek.

Stromy zbavili ochrßnci p°φrody star²ch pah²l∙, odstranili jim suchΘ nebo nebezpeΦnΘ v∞tve, zakryli dutiny, do nich╛ p°i de╣ti zatΘkalo, o╣et°ili poran∞nφ a specißlnφmi popruhy, je╛ odolßvajφ sluneΦnφmu zß°enφ, stßhli rozdvojenΘ koruny. Vitalitu star²ch d°evin posφlili ekologovΘ specißlnφm p°ihnojenφm kyselinou boritou.

Unikßtem je Kobzova lφpa u Francovy Lhoty, v nφ╛ se podle legend ukr²vali Vala╣i za t°icetiletΘ vßlky, i dub ve Vala╣skΘm Mezi°φΦφ, jeho╛ obvod m∞°φ p°es p∞t metr∙. U hranic okresu v RouskΘm na P°erovsku o╣et°ili vala╣skomezi°φΦtφ ochrßnci p°φrody lφpu, u nφ╛ podle pov∞stφ odpoΦφval Jan Jiskra z Brand²sa. K nejstar╣φm pat°φ v okrese tis u Zub°φ, u n∞ho╛ bylo v²vrty zji╣t∞no stß°φ 400 let.

Vedle deseti loni nov∞ oznaΦen²ch pamßtn²ch strom∙ p°ibylo na Vsetφnsku 21 chrßn∞n²ch ·zemφ. Nynφ ekologovΘ konΦφ mapovßnφ jejich hranic p°ed turistickou sez≤nou a oznaΦujφ v nich p°φrodnφ pamßtky. Vzhledem k hornat∞j╣φmu charakteru vala╣skΘ krajiny se to t²kß p°evß╛n∞ luk s v²skytem vstavaΦe osmahlΘho, nachovΘho a vojenskΘho nebo prstnatce bezovΘho a dal╣φch rostlin.

"Jsou zde i chrßn∞nß ·zemφ mok°adnφho charakteru," informoval Orßlek. Up°esnil, ╛e mezi n∞ pat°φ nap°φklad Velk² chory≥sk² mok°ad s vφce ne╛ dvaceti hektary zamok°en²ch luk a t∙nφ.

"Na╣e prßce je dokladem fungujφcφ obΦanskΘ spoleΦnosti," konstatoval ekolog. Zd∙raznil, ╛e p°i ojedin∞lΘ akci se jim poda°ilo spojit zßjmy ochrßnc∙ p°φrody, ministerstva ╛ivotnφho prost°edφ, Chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti Beskydy, referßtu ╛ivotnφho prost°edφ Okresnφho ·°adu Vsetφn, obcφ a obΦan∙.

Geograf Lßska se vrßtil z Antarktidy
BRNO 21. b°ezna (╚TK) - Informace o antarktickΘm klimatu a jeho zm∞nßch, kterΘ mohou poslou╛it p°i v²zkumu globßlnφho oteplovßnφ, sbφral b∞hem v∞deckΘ expedice v Antarktid∞ Kamil Lßska z P°φrodov∞deckΘ fakulty Masarykovy univerzity v Brn∞. "Od ledna do b°ezna jsem se ·Φastnil v∞deckΘ expedice na ostrov∞ King George (krßle Ji°φho) v souostrovφ Ji╛nφ Shetlandy," °ekl dnes ╚TK Lßska, jen╛ se na kated°e geografie zab²vß polßrnφ klimatologiφ.

Brn∞nsk² geograf byl jednφm ze 140 ·Φastnφk∙ perußnskΘ expedice Antar XI. Z·Φastnili se jφ takΘ v∞dci z Ekvßdoru, Dßnska, Indie a Izraele. Ostrov krßle Ji°φho s jeho ledovci pova╛ujφ odbornφci za zmen╣en² model Antarktidy, a proto je podle nich vhodn² ke zkoumßnφ. Lßska tam byl ubytovßn na perußnskΘ zßkladn∞ Machu Picchu.

Meteorologickß pozorovßnφ brn∞nskΘho v∞dce poslou╛φ k popsßnφ klimatick²ch podmφnek na ostrov∞. "Specißlnφm m∞°enφm se zφskala unikßtnφ data, kterß lze nynφ vyu╛φt k modelovßnφ atmosfΘrick²ch proces∙ a k popsßnφ vzniku a v²voje antarktick²ch ledovc∙," uvedl Lßska. V∞dec shroma╛∩oval takΘ informace o antarktick²ch oßzßch. Jde o pob°e╛nφ oblasti, kterΘ kdysi pokr²valy ledovce, nynφ jsou ale bez ledu a lze tam najφt zßkladnφ formy ╛ivota.

Lßska sbφral takΘ °asy a li╣ejnφky, kterΘ nynφ prozkoumajφ jeho kolegovΘ biologovΘ. Jeho ·kolem bylo i fotografovßnφ ostrova specißlnφ kamerou z vrtulnφku. V budoucnu vznikne dφky snφmk∙m v Brn∞ digitßlnφ model ostrova, kter² poslou╛φ k modelovßnφ zm∞n klimatu a antarktick²ch ledovc∙.

Pob°e╛nφm antarktick²m oßzßm v∞nujφ brn∞n╣tφ v∞dci pozornost ji╛ n∞kolik let. Lßskova ·Φast na expedici Antar XI. p°isp∞la i k tomu, ╛e je╣t∞ letos by m∞la vzniknout dohoda mezi ╚R a Peru o v∞deckΘ spoluprßci. ╚e╣tφ geografovΘ tak budou mφt pro svß bßdßnφ v Antarktid∞ lep╣φ podmφnky.

Antarktida je pro v∞dce zajφmavß p°edev╣φm jako prost°edφ s extrΘmnφmi klimatick²mi podmφnkami, p∙sobφcφmi nejen na organismy, kterΘ tam ╛ijφ, ale i na celou planetu.

Spisovatel Nesvadba se p°ipojil k petici za °eku Labe!
Petici P°ßtel p°φrody Za °eku Labe podepsalo v prvnφ polovin∞ b°ezna 13 Φlen∙ ╚eskΘho centra PEN klubu. Mezi signatß°i jsou nap°. karlovarsk² bßsnφk Karel Fron, spisovatelka Daniela Fischerovß nebo slavn² Φesk² spisovatel (srovnßvan² n∞kdy s Karlem ╚apkem) Josef Nesvadba. Ji╛ d°φve petici podepsala spisovatelka Ludmila Freiovß.

Signatß°∙ petice Za °eku Labe adresovanΘ p°edstavitel∙m stßtnφ sprßvy a samosprßvy je ji╛ vφce ne╛ dva a p∙l tisφce. a shodujφ se v nßzoru, ╛e Labe nenφ jen vodnφ cesta, ale v prvΘ °ad∞ °eka, jejφ╛ poslednφ nezkanalizovan² ·sek mezi St°ekovem a stßtnφ hranicφ opl²vß p°φrodou nedozφrnΘ ceny - zejmΘna proto, ╛e se zde vyskytuje vφce kriticky ohro╛en²ch druh∙ - bobr evropsk², drobnokv∞t pob°e╛nφ, velevrub malφ°sk², morΦßk velk², ostralka ╣tφhlß a dal╣φ - a celß °ada siln∞ ohro╛en²ch a ohro╛en²ch druh∙, p°iΦem╛ prßv∞ tato biodiverzita °adφ °eku Labe mezi St°ekovem a stßtnφ hranicφ k nejcenn∞j╣φm lokalitßm ╚R v∙bec. Lodnφ dopravu poklßdajφ signatß°i za jeden z ekologicky ╣etrn²ch druh∙ dopravy a proto souhlasφ s podporou jejφho rozvoje, nikoli v╣ak na ·kor jedineΦnΘ p°φrody Labe a dal╣φch °ek. Signatß°i proto podporujφ nßzor obΦansk²ch iniciativ, ╛e bychom m∞li p°izp∙sobovat lod∞ °ece, nikoli °eku lodφm. Mφsto stavebnφch zßsah∙ do °eky a p°φrody Labe, kterΘ by mohly znamenat snφ╛enφ na╣eho nßrodnφho bohatstvφ, navrhujφ signatß°i petice Za °eku Labe v²voj a zakoupenφ nov²ch lodφ s ni╛╣φm ponorem ze stßtnφho rozpoΦtu a u╣et°enΘ prost°edky navrhujφ v∞novat jednak podpo°e lodnφ dopravy, jednak ochran∞ p°φrody ╚R.

PetiΦnφ iniciativa je odezvou na plßn, kter² prosazuje lo∩a°skß lobby, aby soukromφ provozovatelΘ lodnφ dopravy snφ╛ily svΘ ztrßty ve v²╣i n∞kolika desφtek mili≤n∙ korun roΦn∞. Ta navrhuje drastickΘ stavebnφ zßsahy do souΦasnΘ podoby Labe v objemu nejmΘn∞ 6 miliard korun financovat ze stßtnφho rozpoΦtu ╚R a program∙ EU.

Pr∙b∞h zßplav na Madagaskaru zhor╣ilo odles≥ovßnφ
ANTANANARIVO 19. b°ezna (╚TK) - Rozsah povodnφ, kterΘ od poΦßtku b°ezna postihujφ Madagaskar, zv∞t╣ilo odles≥ovßnφ. Z p∙vodnφch bujn²ch les∙ pokr²vajφcφch Madagaskar zb²vß jen deset procent. Velkß Φßst z nich byla vyhlß╣ena za chrßn∞nΘ Φi p°φmo p°em∞n∞na na nßrodnφ parky. I tak se ale rozloha les∙ stßle zmen╣uje, proto╛e rolnφci porß╛ejφ a pßlφ stromy a vegetaci, aby zφskali p∙du na p∞stovßnφ r²╛e a dal╣φch plodin. Ka╛d² rok zniΦφ zhruba 200.000 hektar∙ lesa, a p∙da pak nenφ s to zadr╛ovat vlßhu a je rychle erodovßna.

"Lesy na svazφch hor vst°ebßvajφ vodu jako houba. Odles≥ovßnφ proto zhor╣uje zßplavy v ·dolφch," °ekl Andrew Cooke z Nßrodnφho ·°adu pro ╛ivotnφ prost°edφ.

NiΦenφ ohro╛uje jedno z nejunikßtn∞j╣φch a nejrozmanit∞j╣φch p°irozen²ch prost°edφ. Ostrov, kter² se odd∞lil od africkΘho kontinentu zhruba p°ed 160 mili≤ny let a na n∞m╛ ╛ijφ lidΘ jen dv∞ tisφciletφ, je domovem exotickΘ fauny a fl≤ry, vΦetn∞ ohro╛en²ch lemur∙, velk²ch maso╛rav²ch rostlin a mal²ch chamele≤n∙.

Povodn∞ zp∙sobily smrt zhruba 140 osob a zhor╣ily epidemii cholery, na kterou v uplynulΘm roce zem°elo p°es 1425 osob.

EkologovΘ zmokli p°i protestech proti kßcenφ strom∙
VIMPERK (okres Prachatice) 17. b°ezna (╚TK) - S nßpisy "Stop kßcenφ prvnφch z≤n", "P°φrodnφ procesy motorovou pilou nevznikajφ, ale zanikajφ", "Park pot°ebuje zm∞nu" a dal╣φmi p°i╣lo dnes dopoledne asi 20 ekologick²ch aktivist∙ p°ed budovu Sprßvy Nßrodnφho parku ⌐umava ve Vimperku na Prachaticku. V budov∞ se v tΘ dob∞ konalo jednßnφ v rßmci sprßvnφho °φzenφ o povolenφ dal╣φho kßcenφ k∙rovcem napaden²ch strom∙ v parku.

"Cφlem je podpo°it na╣e zßstupce, kte°φ odmφtajφ, aby pokraΦovalo kßcenφ smrk∙ v nejcenn∞j╣φch pralesovit²ch z≤nßch parku. Jeho sprßva toti╛ letos navrhuje roz╣φ°enφ ploch, na nich╛ m∙╛e zasahovat, o dal╣φch 250 hektar∙," °ekl ╚TK vedoucφ lesnφho programu Hnutφ Duha Jaromφr Blßha. ┌Φastnφci tichΘho protestu se po 30 minutßch roze╣li.

Podle mluvΦφho sprßvy parku Zde≥ka Kanto°φka to byla p°edΦasnß a zbyteΦnß akce. "Vedle 22 ╣umavsk²ch obcφ a okresnφch ·°ad∙ ╚esk² Krumlov, Prachatice a Klatovy je ·Φastnφkem °φzenφ i Hnutφ Duha a dal╣φ t°i ekologickΘ organizace. Jejich zßstupci tedy mohou uplatnit svΘ nßzory a p°ipomφnky a proti rozhodnutφ se odvolat. Navφc se dnes o povolenφ zßsah∙ nerozhoduje, sprßvnφ °φzenφ skonΦφ zhruba do m∞sφce," °ekl Kanto°φk ╚TK.

P°ipomn∞l, ╛e loni bylo v prvnφch z≤nßch parku pora╛eno zhruba 10.000 krychlov²ch metr∙ "k∙rovcov²ch" strom∙, letos by v╣ak m∞lo jφt o men╣φ mno╛stvφ. "Povolenφ zßsah∙ i v leto╣nφm roce vytvo°φ prßvnφ mo╛nost k tomu, abychom v p°φpad∞ pot°eby mohli proti k∙rovci zasßhnout. P°itom v drtivΘ v∞t╣in∞ z°ejm∞ p∙jde o provedenφ korekcφ, t°eba jen o pora╛enφ n∞kolika napaden²ch strom∙ v urΦitΘ lokalit∞," vysv∞tlil Kanto°φk.

V d∙sledku lo≥skΘ blokßdy ekologick²ch aktivist∙ podle n∞j z∙stalo v prvnφ z≤n∞ Trojmeznß nepora╛eno asi 2400 strom∙ napaden²ch k∙rovcem. Brouk z nich nynφ m∙╛e napadnout nejmΘn∞ trojnßsobek zdrav²ch strom∙. V souvislosti s tφm ╚eskß inspekce ╛ivotnφho prost°edφ za ·dajnΘ nedostatky p°i likvidaci k∙rovcovΘ kalamity v lo≥skΘm roce ulo╛ila sprßv∞ parku mili≤novou pokutu.

Ma∩arsko, Rumunsko a Ukrajina podepsaly protokol o ekologii
BUDAPE⌐½/SIDNEY 16. b°ezna (╚TK) - P°edstavitelΘ Ma∩arska, Ukrajiny a Rumunska ve v²chodoma∩arskΘm Debrecφnu podepsali protokol, jen╛ mß napomoci p°i prevenci ·nik∙ jedovat²ch lßtek do °ek. Informoval o tom dnes ma∩arsk² stßtnφ rozhlas. Australsk² d∙lnφ koncern Esmeralda, jemu╛ je p°ipisovßna zodpov∞dnost za kontaminaci Tisy kyanidem koncem ledna, kdy praskla hrßz odkalovacφ nßdr╛e u jeho zlatΘho dolu v severnφm Rumunsku, se v obav∞ p°ed ma∩arsk²mi nßroky na od╣kodnΘ nechal prohlßsil za nesolventnφ a p°evΘst do konkursu. Koncern to dnes oznßmil v Sidney.

Podle protokolu podepsanΘho v Debrecφnu se ka╛dß ze t°φ zemφ zavazuje sestavit seznam potencißlnφch hrozeb pro ╛ivotnφ prost°edφ na svΘm ·zemφ. Jak oznßmil ╣Θf ma∩arskΘ delegace BΘla Hajos, v ka╛dΘ zemi budou ustaveny komise, je╛ budou ·zce spolupracovat s Mezinßrodnφ komisφ pro ochranu Dunaje a se specißlnφm t²mem EU, jen╛ byl utvo°en ji╛ po kontaminaci Tisy kyanidem koncem ledna.

Protokol byl podepsßn potΘ, co t°ikrßt do╣lo k vß╛n²m p°φpad∙m kontaminace: 31.ledna k ·niku kyanidu do °ek Some╣ (ma∩arsky Szamos) a Tisa a dßle do Dunaje a 10. a 15.b°ezna k ·niku t∞╛k²ch kov∙ z odkalovacφ nßdr╛e u severorumunskΘho dolu Baia Borsa p°es °φΦku Vaser do °eky Viseu, je╛ se vlΘvß do Tisy.

Podle protokolu budou zem∞ v budoucnu spolupracovat, aby snφ╛ily mo╛nost ekologick²ch havßriφ, a v zahraniΦφ budou spoleΦn∞ vyhledßvat finanΦnφ prost°edky pro ·Φely ekologickΘ prevence.

K prvnφmu spoleΦnΘmu jednßnφ komisφ dojde v dubnu v Rumunsku.

MluvΦφ koncernu Esmeralda dnes v Sidney oznßmil, ╛e jeho koncernu je╣t∞ nebyly oznßmeny po╛adavky na od╣kodn∞nφ za ╣kody zp∙sobenΘ kyanidovou kontaminaci Some╣e a Tisy koncem ledna, av╣ak budoucnost podniku je pr² zcela nejistß. Ma∩arsko, je╛ bylo kontaminacφ posti╛eno nejvφce, ji╛ ohlßsilo ╛alobu proti Esmerald∞, v nφ╛ po╛aduje od╣kodn∞nφ ve v²╣i mili≤n∙ dolar∙.

Podle australsk²ch zßkon∙ si podnik m∙╛e do svΘho Φela vy╛ßdat sprßvce konkursnφ podstaty, kdy╛ se stal nesolventnφm, nebo se obßvß brzkΘ nesolvence. Aktiva firmy se pak zmrazφ a probφhajφcφ obchody p°ebφrß sprßvce konkursnφ podstaty, jen╛ dbß na to, aby v∞°itelΘ dostali co nejv∞t╣φ Φßst ze sv²ch pen∞z.

Pov∞°enec ma∩arskΘho parlamentu pro ╛ivotnφ prost°edφ Zoltßn IllΘs obvinil Esmeraldu, ╛e se tφmto krokem chce vyhnout odpov∞dnosti. Jde pr² pouze o trik, jφm╛ chce dosßhnout toho, aby nemusela platit od╣kodn∞nφ.

EkologovΘ budou protestovat proti kßcenφ v ╣umavskΘm parku
╚ESK╔ BUD╠JOVICE 15. b°ezna (╚TK) - Na 30 ekolog∙ se mß v pßtek dopoledne p°ed budovou Sprßvy Nßrodnφho parku ⌐umava ve Vimperku na Prachaticku z·Φastnit tichΘho protestnφho shromß╛d∞nφ. UskuteΦnφ se v dob∞, kdy se uvnit° budovy bude jednat o povolenφ dal╣φho kßcenφ k∙rovcem napaden²ch strom∙ v ╣umavskΘm parku.

"Chceme tak podpo°it na╣e zßstupce, kte°φ odmφtajφ, aby pokraΦovalo kßcenφ smrk∙ v prvnφch z≤nßch parku. Sprßva parku toti╛ letos navrhuje roz╣φ°enφ ploch, na nich╛ m∙╛e zasahovat, o dal╣φch asi 250 hektar∙," °ekl dnes ╚TK vedoucφ lesnφho programu Hnutφ Duha Jaromφr Blßha. Zd∙raznil, ╛e pßteΦnφ protest ekolog∙ bude tich², bez skandovßnφ, pouze s transparenty.

Zda budou ekologovΘ letos opakovat blokßdu prvnφch z≤n parku, nenφ podle Blßhy v tΘto chvφli jasnΘ. "Jsme (Hnutφ Duha) ·Φastnφkem °φzenφ o povolenφ zßsah∙ a navφc o zastavenφ zßsah∙ v prvnφch z≤nßch jednßme s ministerstvem ╛ivotnφho prost°edφ. Doufßme, ╛e dosp∞jeme k n∞jakΘ rozumnΘ dohod∞," uvedl.

NevylouΦil p°itom, ╛e pokud jednßnφ nebudou ·sp∞╣nß a sprßva ╣umavskΘho parku dostane i na leto╣nφ rok povolenφ ke kßcenφ strom∙ v prvnφch z≤nßch, ekologovΘ blokßdu zopakujφ. T²kala by se v╣ak jen nejcenn∞j╣φch pralesovit²ch Φßstφ parku, zejmΘna lokality Trojmeznß. "V ╛ßdnΘm p°φpad∞ nemßme zßjem celou zßle╛itost vyhrocovat a╛ k op∞tovnΘ blokßd∞," zd∙raznil Blßha.

Podle mluvΦφho sprßvy ╣umavskΘho parku Zde≥ka Kanto°φka se efektivita lo≥sk²ch zßsah∙ projevφ a╛ p°i leto╣nφm jarnφm rojenφ k∙rovce. "Povolenφ zßsah∙ i v leto╣nφm roce vytvß°φ prßvnφ mo╛nost k tomu, abychom v p°φpad∞ pot°eby mohli proti k∙rovci zasßhnout. P°itom v drtivΘ v∞t╣in∞ z°ejm∞ p∙jde o provedenφ korekcφ, t°eba jen o pora╛enφ n∞kolika napaden²ch strom∙ v urΦitΘ lokalit∞," vysv∞tlil Kanto°φk.

P°ipomn∞l, ╛e v d∙sledku lo≥skΘ tΘm∞° dvoum∞sφΦnφ blokßdy ekolog∙ z∙stalo v prvnφ z≤n∞ Φφslo 124 - Trojmeznß stßt zhruba tisφc napaden²ch strom∙, tedy na 2500 krychlov²ch metr∙ d°evnφ hmoty. K∙rovec z nich letos m∙╛e napadnout nejmΘn∞ trojnßsobek dosud zdrav²ch strom∙.

Vlna zneΦi╣t∞nφ opustila Tokaj, pohotovost na Tise trvß
BUDAPE⌐½ 14. b°ezna (╚TK) - Podle poslednφch m∞°enφ kvality vody v Tise na ·seku °eky v ╛up∞ Szabolcs-Szatmßr poklesl obsah t∞╛k²ch kov∙ rozpu╣t∞n²ch v °ece pod ·rove≥ povolen²ch limit∙. Ma∩arsk² rozhlas s odvolßnφm na vyjßd°enφ vedoucφho vodohospodß°skΘho podniku spravujφcφho hornφ tok Tisy informoval, ╛e nam∞°enΘ ·daje nep°esahujφ hodnoty, kterΘ znamenajφ silnΘ zneΦi╣t∞nφ, a ╛e vlna zneΦi╣t∞nφ ji╛ opustila oblast Tokaje.

Bez ohledu na tuto skuteΦnost v╣ak na hornφm toku °eky Tisy stßle p°etrvßvß druh² stupe≥ pohotovosti.

Rozhlas v╣ak zßrove≥ informoval, ╛e b∞hem dne╣nφho odpoledne lze oΦekßvat vlnu zneΦi╣t∞nφ v oblasti Heve╣skΘ ╛upy. Tamnφ ·°ady proto vyzvaly obyvatele, aby nepou╛φvali vodu z °eky ani k napßjenφ zvφ°at a╛ do doby, ne╛ nebezpeΦφ zneΦi╣t∞nφ t∞╛k²mi kovy pomine.

Podle mφstnφch ·°ad∙ na tomto ·seku °eky p°esahujφ hodnoty m∞di ve vod∞ dvojnßsobek povolen²ch hodnot, obsah zinku dosahuje 7,3nßsobku a obsah olova na litr vody p°evy╣uje povolenΘ meze osmkrßt.

Sumou 20 mili≤n∙ forint∙ podpo°ila finskß spoleΦnost Nokia ·silφ ma∩arskΘ vlßdy zmφrnit ╣kody zp∙sobenΘ nedßvn²m zneΦi╣t∞nφm °eky Tisza kyanidem z rumunskΘho zlatΘho dolu Aurul u m∞sta Baia Mare a dal╣φm zneΦi╣t∞nφm, ke kterΘmu do╣lo po ·niku t∞╛k²ch kov∙ u m∞sta Baia Borsa.

Jak uvedl na tiskovΘ konferenci v Budape╣ti prvnφ viceprezident ma∩arskΘ dce°inΘ spoleΦnosti firmy Nokia Stefan Widomski, podpora mß slou╛it na vybudovßnφ monitorovacφho systΘmu podΘl °eky Tisy tak, aby bylo mo╛no v budoucnu vΦasn²m zßsahem zabrßnit rozsßhlΘmu zneΦi╣t∞nφ ╛ivotnφho prost°edφ.

Ministr Istvßn Stumpf poΦin vedenφ finskΘ firmy mimo°ßdn∞ ocenil a oznaΦil jej za p°φkladn². Poznamenal, ╛e a╛ doposud zahraniΦnφ spoleΦnosti p∙sobφcφ na ·zemφ Ma∩arska krom∞ investic do rozvoje sv²ch podnik∙ podporovaly finanΦn∞ zejmΘna kulturnφ akce, a vyslovil nad∞ji, ╛e p°φklad Nokie budou nßsledovat i dal╣φ firmy. Na tomto zßkladu pak bude mo╛no zahßjit takovou spoluprßci obchodnφ sfΘry, vlßdy a samosprßv, kterß p°isp∞je k vylep╣enφ infrastruktury v oblasti ╛ivotnφho prost°edφ.

Vlßdnφ zmocn∞nec pro Tisu Jßnos G÷nczy v tΘto souvislosti vyslovil oΦekßvßnφ, ╛e za 20 mili≤n∙ forint∙ bude mo╛no realizovat takov² monitorovacφ systΘm, s jeho╛ pomocφ bude mo╛no sledovat obnovu ╛ivota v povodφ °eky.

Ochrßnci p°φrody cht∞jφ zachovat a chrßnit zimovi╣t∞ netop²r∙
BOHUM═N ( okres Karvinß) 14. b°ezna (╚TK) - Zachovßnφ a ochrana star²ch d∙lnφch ╣achet a ╣tol, kterΘ jsou v zimnφm obdobφ hlavnφmi ·kryty netop²r∙, je snahou Φlen∙ ╚eskΘ speleologickΘ spoleΦnosti Orcus z Bohumφna. "P°irozen²ch zimovi╣╗ t∞chto savc∙, ub²vß a tak hledajφ jinΘ vhodnΘ zimnφ ·kryty," °ekl dnes Josef Wagner z bohumφnskΘho klubu.

Nejv²znamn∞j╣φm zimovi╣t∞m netop²r∙ na severnφ Morav∞ jsou starß d∙lnφ dφla po t∞╛b∞ b°idlice, zlatonosn²ch Φi m∞d∞n²ch rud. Tyto ╣toly s p°φhodnou vlhkostφ a stabilnφ teplotou tak nabφzejφ netop²r∙m ideßlnφ podmφnky. "╪ada opu╣t∞n²ch d∙lnφch d∞l je zvlß╣t∞ v oblasti Odersk²ch vrch∙, kde jich p°ezimovßvß a╛ na tisφc kus∙," up°esnil Wagner s tφm, ╛e nejpoΦetn∞j╣φm druhem je netop²r Φern². V ╚eskΘ republice ╛ije na 24 druh∙ netop²r∙ a v╣ichni pat°φ do skupiny chrßn∞n²ch zvφ°at.

Ochrßnci p°φrody ze spoleΦnosti Orcus se ji╛ 25 let zab²vajφ v²zkumem, dokumentaci a ochranou t∞chto zimovi╣╗. B∞hem svΘ Φinnosti lokalizovali a zdokumentovali vφce ne╛ 30 star²ch d∙lnφch d∞l.

"Bohu╛el jsme takΘ zjistili, ╛e nejv∞t╣φm nebezpeΦφm pro netop²ry je Φlov∞k. Jeho ru╣ivΘ nßv╣t∞vy v podzemφ, rozd∞lßvßnφ oh≥∙ nebo zneu╛φvßnφ t∞chto lokalit k nedovolenΘmu skladovßnφ odpadk∙ mohou zimujφcφ kolonie ohrozit," doplnil Wagner.

Spolchemie snφ╛ila za p∞t let emise do ovzdu╣φ o 60%
┌ST═ NAD LABEM 14. b°ezna (╚TK) - ┌steck² Spolek pro chemickou a hutnφ v²robu (Spolchemie) podle p°edb∞╛n²ch hodnocenφ snφ╛il loni emise do ovzdu╣φ na 209 tun proti 286 tunßm v roce 1998, to je o 27 procent. Ve srovnßnφ s rokem 1995 je to pokles o vφce ne╛ 60 procent, °ekl dnes pro ╚TK tiskov² mluvΦφ Spolchemie Zden∞k Rytφ°.

Z celkovΘho mno╛stvφ emisφ v roce 1999 p°edstavoval oxid si°iΦit² 158 tun, co╛ znamenß snφ╛enφ z roku na rok o 29 procent.

Rytφ° uvedl, ╛e Spolchemie mß na dosah spln∞nφ zßvazku, kter² vyhlßsila v polovin∞ devadesßt²ch let. Podle n∞j m∞la snφ╛it do roku 2000 objem vypou╣t∞n²ch emisφ do ovzdu╣φ na 200 tun za rok. V roce 1995 Spolchemie do ovzdu╣φ rozpt²lila 531 tun emisφ.

PoΦßtkem ╣edesßt²ch let p°edstavovaly emise Spolchemie do ovzdu╣φ m∞sta vφce ne╛ 10.000 tun roΦn∞, o dal╣φ desφtku let pozd∞ji to bylo pod tisφc tun a je╣t∞ v roce 1990 byl objem emisφ p°es 700 tun roΦn∞.

SystΘm regionßlnφ certifikace v LH
BRAND▌S NAD LABEM 13. b°ezna (les) - Nßrodnφ certifikaΦnφ st°edisko ╚R (NCS) dokonΦuje p°φpravu novΘho systΘmu certifikace lesnφho hospodß°stvφ v ╚R.

Mezi zßkladnφ dokumenty popisujφcφ tento systΘm pat°φ "technick² dokument" a "kritΘria a ukazatele certifikace trvale udr╛itelnΘho hospoda°enφ v lesφch". Jednφm z hlavnφch po╛adavk∙ na tento nov² systΘm je jeho sluΦitelnost s evropsk²m certifikaΦnφm rßmcem (PEFC).

Do 31. 3. 2000 se v╣echny zßjmovΘ skupiny i jednotlivci mohou k v²╣e uveden²m dokument∙m vyjad°ovat a aktivn∞ se tak zapojit do jejich tvorby. V╣echny tyto dokumenty jsou p°φstupnΘ na adrese: www.uhul.cz/ncs a svΘ p°ipomφnky m∙╛ete zasφlat p°φmo do p°ipravenΘho diskusnφho f≤ra nebo na e-mail: cert@uhul.cz

Je pot∞╣itelnΘ, ╛e mß odbornß ve°ejnost mo╛nost k tΘto tak zßva╛nΘ problematice vyjßd°it svΘ stanovisko. A navφc, ╛e k tomu m∙╛e pou╛φt tak pokrokovou technologii jakou je Internet. Snad tΘto mo╛nosti vyu╛ijeme v hojnΘ mφ°e a dokß╛eme, ╛e lesnφci s Internetem umφ pracovat!

Pozvanka na prezentaci
Spolecnosti Princip a SIEMENS Vas zvou na prezentaci novinek v oblasti GSM datove komunikace - predstaveni novych produktu SIEMENS DECT MD 32, SIEMENS A20, ale take modulu stavajicich.

Soucasti setkani bude projekce, ukazky vzorku a predevsim specifikace vyuziti a moznosti aplikaci. Muzete se take tesit na obcerstveni formou svedskych stolu a darkovy balicek SIEMENS.

Akce se uskutecni v prazskem sidle spolecnosti SIEMENS s.r.o., Evropska 33a, Praha 6 a to v pondeli 3. dubna 2000. Mate-li zajem zucastnit se, napiste prosim svou postovni adresu na olga.sedlackova@rg.siemens.cz.

Bude Vam zaslana oficialni pozvanka. Jste srdecne zvani !!

Experti kritizujφ ekologickou politiku rudo-zelenΘ n∞meckΘ vlßdy
BERL═N 10. b°ezna (╚TK) - Poradnφ expertnφ grΘmium n∞meckΘ vlßdy, kterou tvo°φ socißlnφ demokratΘ (SPD) a na ╛ivotnφ prost°ednφ orientovanφ Zelenφ, kritizuje kabinet, ╛e zatφm naprosto nesplnil ekologickß oΦekßvßnφ. Vlßda se podle dne╣nφ zprßvy odbornφk∙ soust°edila jen na ·stup od jadernΘ energetiky a zavedenφ ekologickΘ dan∞, av╣ak ostatnφ tΘmata prakticky opomφjφ.

"Zßstava reforem" je patrnß zejmΘna v ochran∞ p°φrody, p∙dy, vod, ale takΘ v oΦist∞ vzduchu a ochran∞ klimatu, konstatuje tzv. ekologickß rada. Je pot°eba reformovat odpadovΘ hospodß°stvφ. NezßvislΘ sedmiΦlennΘ grΘmium, kterΘ je povolßno od roku 1971 jako poradnφ orgßn spolkovΘ vlßdy, vydßvß ka╛dΘ dva roky komplexnφ dobrozdßnφ t²kajφcφ se ochrany ╛ivotnφho prost°edφ.

Zprßva 2000 konstatuje, ╛e o zvlß╣tnφm postavenφ ekologie v rudo-zelenΘ vlßd∞, v nφ╛ jsou na spolkovΘ ·rovni poprvΘ od roku 1998 Zelenφ, "zatφm nem∙╛e b²t ani °eΦi". P°evzetφ ministerstva ╛ivotnφho prost°edφ politikem Zelen²ch Jⁿrgenem Trittinem oΦekßvßnφ nesplnilo.

Ekologickß rada se ve "vysv∞dΦenφ" zmi≥uje o dlouhΘm seznamu nedostatk∙ vlßdnφ politiky. Jde nap°φklad o ochranu p°φrodnφch zdroj∙ pro budoucnost nebo mno╛φcφ se p°φpady likvidace p∙dy. Jen mßlo se °e╣φ star╣φ p°φpady zamo°enφ p∙d. Rada sdφlφ nßzor vlßdy, ╛e jen v∞t╣φ ·loha obnoviteln²ch zdroj∙ m∙╛e zabrßnit ohro╛ovßnφ klimatu, ale zßrove≥ kabinet vybφzφ, aby i v N∞mecku je╣t∞ kritiΦt∞ji p°istupoval k v²robc∙m energie z fosilnφch paliv.

Poslanci schvßlili zßkon o nßhradßch ╣kod zp∙soben²ch zvφ°aty
PRAHA 9. b°ezna (╚TK) - ⌐kody, kterΘ zp∙sobφ n∞kterΘ druhy chrßn∞n²ch zvφ°at, by mohl v budoucnosti za urΦit²ch podmφnek hradit stßt. P°edpoklßdß to vlßdnφ nßvrh zßkona, kter² dnes schvßlila Poslaneckß sn∞movna. Zßkon poΦφtß s tφm, ╛e stßt by platil za ╣kody zp∙sobenΘ vlky, bobry, vydrami, losy, kormorßny, medv∞dy a rysy.

Stßt by m∞l platit za ╣kody zp∙sobenΘ t∞mito zvφ°aty na nesklizen²ch polnφch plodinßch, lesφch, vΦelstvech, rybßch, hospodß°sk²ch zvφ°atech Φi hlφdacφch psech. Zp∙sob v²poΦtu v²╣e ╣kody stanovφ ministerstvo ╛ivotnφho prost°edφ (M«P) vyhlß╣kou. Se svou ╛ßdostφ o nßhradu ╣kody se bude posti╛en² majitel moci obracet na okresnφ ·°ad, v Praze na magistrßt. P°ijetφ zßkona, dφky n∞mu╛ by se m∞lo p°edejφt °ad∞ soudnφch p°φ, mß stßtnφ rozpoΦet p°ijφt roΦn∞ na zhruba 13,6 mili≤nu korun.

Velkou diskusi ve sn∞movn∞ vyvolala mo╛nost, zda mß stßt hradit za ╣kody zp∙sobenΘ kormorßny jen v dob∞ jejich hnφzd∞nφ, jak navrhla vlßda, Φi po cel² rok, jak prosazoval zem∞d∞lsk² v²bor, kter² se sv²m nßvrhem nakonec neusp∞l. Alena Vopßlkovß z M«P takΘ ji╛ d°φve varovala, ╛e pokud by stßt hradil ╣kody, kterΘ kormorßni zp∙sobφ za cel² rok, stoupla by Φßstka pro pot°eby zßkona ze 13,6 mili≤nu na 76,1 mili≤nu korun roΦn∞. Ministerstvo takΘ upozornilo, ╛e poΦφtß s povolovßnφm odst°elu kormorßn∙.

Zatφmco v ╚R trvale hnφzdφ jen asi 200 pßr∙ kormorßn∙, na ja°e a na podzim jich stßt p°elΘtß asi 15.000. Kombinacφ povolovßnφ jejich odst°elu a placenφ nßhrad ╣kod chce M«P chrßnit hnφzdφcφ populaci t∞chto ptßk∙.

Nßvrh zßkona pamatuje i na mo╛nost, ╛e chrßn∞n² ╛ivoΦich zranφ Φi dokonce usmrtφ Φlov∞ka. Ve druhΘm p°φpad∞ m∞lo podle vlßdy poz∙stal²m, k nim╛ m∞l zesnul² vy╛ivovacφ povinnost, p°φslu╣et a╛ 15.000 korun, nezletil²m a╛ 25.000 korun. Poslanci dnes tyto Φßstky zv²╣ili na 25.000 a 50.000 korun. Stßt by m∞l vyplatit i nßhradu nßklad∙ na lΘΦenφ a poh°eb. Zßkon mß nab²t ·Φinnosti dnem vyhlß╣enφ.

Ma∩a°i o nßhrad∞ ╣kod po katastrof∞ na Tise
BUDAPE⌐½ 9. b°ezna (╚TK) - Nßhradu ╣kod v souvislosti se zneΦi╣t∞nφm °eky Tisy, zp∙soben²m ·nikem kyanidu z rumunskΘho zlatΘho dolu spoleΦnosti Aurul u m∞sta Baia Mare, by m∞ly Ma∩arsko a Rumunsko vy°e╣it spφ╣e diplomatickou cestou, ne╛ soudn∞. Prohlßsil to dnes na tiskovΘ konferenci v Budape╣ti Jßnos G÷nczy, kterΘho ma∩arskß vlßda pov∞°ila °e╣enφm otßzek souvisejφcφch s ekologickou katastrofou.

Podle jeho slov Ma∩arsko a Rumunsko musejφ spoleΦn∞ usilovat o regeneraci povodφ Tisy, p°iΦem╛ tato spoluprßce by mohla nejen zlep╣it napjatΘ vztahy mezi ob∞ma stßty, ale takΘ usnadnit p°φstup k finanΦnφm prost°edk∙m ze zahraniΦnφch zdroj∙.

V souvislosti s ekologickou katastrofou pak G÷nczy podle agentury MTI uvedl, ╛e vyΦφslovßnφ ╣kod stßle probφhß a p°esnΘ ·daje se dajφ oΦekßvat a╛ n∞kdy koncem leto╣nφho roku. G÷nczy nicmΘn∞ prohlßsil, ╛e pokud by k podobnΘ havßrii do╣lo na ·zemφ Ma∩arska, vinφka zneΦi╣t∞nφ ╛ivotnφho prost°edφ by Φekala pokuta kolem 30 miliard forint∙.

Zßrove≥ ov╣em G÷nczy dodal, ╛e tato Φßstka p°edstavuje jen zlomek celkov²ch p°φm²ch a nep°φm²ch ╣kod. Poznamenal takΘ, ╛e p°φΦiny a nßsledky katastrofy budou vy╣et°ovat ma∩ar╣tφ experti spoleΦn∞ s rumunsk²mi kolegy.

⌐Θf ma∩arskΘ odboΦky organizace World Wide Fund for Nature (WWF) Lßszl≤ Haraszthy na tiskovΘ konferenci informoval, ╛e WWF vypracoval program nejnutn∞j╣φch ·kol∙ ohledn∞ regenerace Tisy, kter² je sestaven do p∞ti bod∙. Zßrove≥ v╣ak zd∙raznil, ╛e aΦkoli je mo╛no pro znovuo╛ivenφ Tisy ud∞lat mnoho, velkou Φßst prßce bude pot°eba ponechat na p°φrod∞. Na otßzku, jak dlouho potrvß regenerace ╛ivotnφho prost°edφ podΘl °eky, Haraszthy odmφtl odpov∞d∞t s tφm, ╛e se nemφnφ pou╣t∞t do v∞╣t∞nφ a ╛e rychlost, s jakou se bude vracet ╛ivot do Tisy, nelze urΦit m∞°enφm.

EU ost°e kritizuje Polsko kv∙li ╛ivotnφmu prost°edφ
VAR⌐AVA 9. b°ezna (╚TK) - Evropskß komisa°ka pro ╛ivotnφ prost°edφ Margot Wallstr÷movß ost°e kritizovala polskou politiku v oblasti ochrany ╛ivotnφho prost°edφ. UΦinila tak na dne╣nφ tiskovΘ konferenci ve Var╣av∞ po sΘrii pracovnφch jednßnφ s p°edstaviteli polskΘ vlßdy a nevlßdnφch polsk²ch organizacφ zam∞°en²ch na ekologii.

"Byla jsem kritickß v minulosti. TotΘ╛ °φkßm tady. Legislativnφ prßce je p°φli╣ pomalß, p°echodnß obdobφ, je╛ po╛aduje Polsko, jsou p°φli╣ Φetnß a p°φli╣ dlouhß, politickß v∙le musφ b²t vyjßd°ena siln∞ji," prohlßsila Wallstr÷movß.

Polsk² ministr ╛ivotnφho prost°edφ, p°φrodnφch zdroj∙ a lesnictvφ Antoni Tokarczuk potvrdil, ╛e jednßnφ byla "otev°enß" a umo╛nila poznat rozsah nßzorov²ch rozdφl∙ mezi Polskem a Evropskou komisφ. «ivotnφ prost°edφ podle pozorovatel∙ p°edstavuje jednu z nejobtφ╛n∞j╣φch kapitol, je╛ musφ b²t je╣t∞ projednßna p°ed p°istoupenφm Polska k EU.

Var╣ava po╛aduje 14 p°echodn²ch obdobφ, n∞kterß z nich a╛ desetiletß, ne╛ bude moci vyhov∞t evropsk²m standard∙m ochrany ╛ivotnφho prost°edφ.

Jde jmenovit∞ o sm∞rnici, kterß Φlensk²m zemφm uklßdß v²stavbu kanalizace v m∞stsk²ch aglomeracφch. Var╣ava ╛ßdß lh∙tu do roku 2010 na uplatn∞nφ tΘto sm∞rnice ve m∞stech s vφce ne╛ 100.000 obyvatel, p°iΦem╛ teprve po tomto datu by se tato sm∞rnice zaΦala realizovat i v obcφch s vφce ne╛ 2000 obyvatel.

Polskß strana po╛aduje p°echodnß obdobφ takΘ v oblasti ochrany vod, recyklace a skladovßnφ odpad∙, zpracovßvßnφ tekut²ch paliv a ochrany oz≤novΘ vrstvy.

Na indonΘskΘ Sumat°e zu°φ stovky lesnφch po╛ßr∙
JAKARTA 8. b°ezna (╚TK) - N∞kolik set lesnφch po╛ßr∙ zu°φ na indonΘskΘm ostrov∞ Sumatra a v provincii Zßpadnφ Kalimantan a nad n∞kter²mi oblastmi se vznß╣ejφ obrovskß oblaka kou°e, kterß vzbuzujφ obavy z opakovßnφ smogovΘho zamo°enφ Φßsti jihov²chodnφ Asie z roku 1997. Informovali o tom dnes indonΘ╣tφ ΦinitelΘ.

"Je to ji╛ mimo°ßdnß udßlost," °ekl novinß°∙m ministr ╛ivotnφho prost°edφ Sonny Keraf p°ed zasedßnφm vlßdy, na n∞m╛ se m∞lo jednat o tΘto otßzce.

"Nevφme, zda n∞kdo po╛ßry zalo╛il ·mysln∞. Ale zjistφme to," podotkl.

P°ed dv∞ma lety smog zp∙soben² lesnφmi po╛ßry na Sumat°e a v Kalimantanu pokryl sousednφ Singapur a Φßst Malajsie, zp∙sobil u mnoha obyvatel zdravotnφ potφ╛e a po╣kodil cestovnφ ruch.

Z odpov∞dnosti byly tehdy obvin∞ny d°eva°skΘ spoleΦnosti a rolnφci, kte°φ vypalovßnφm les∙ cht∞li zφskat p∙du. V∞t╣ina po╛ßr∙ byla nynφ zji╣t∞na na odlehl²ch mφstech, kam se ╣patn∞ vybavenφ hasiΦi dostßvajφ jen obtφ╛n∞. Sumaterskß agentura pro dohled nad ╛ivotnφm prost°edφm obvinila spoleΦnosti vlastnφcφ v provincii Riau palmovΘ plantß╛e, ╛e po╛ßry zalo╛ila ·mysln∞.

Na Tise zru╣ena pohotovost vyhlß╣enß kv∙li kontaminaci
BUDAPE⌐½ 7. b°ezna (╚TK) - Vφce ne╛ m∞sφc po rozsßhlΘ kontaminaci kyanidem, zp∙sobenΘ protr╛enφm odkalovacφ nßdr╛e u zlatΘho dolu nedaleko severorumunskΘho m∞sta Baia Mare, dnes ·°ad pro ochranu ╛ivotnφho prost°edφ v ╛up∞ Szabolcs-Szatmßr v severov²chodnφm Ma∩arsku odvolal pohotovost na °ece Tise. Informovala o tom ma∩arskß agentura MTI s odvolßnφm na zßstupkyni °editele ·°adu Kornelii Kocsisovou.

Podle KocsisovΘ ·°ad p°ijal toto rozhodnutφ potΘ, co v uplynul²ch 24 hodinßch ji╛ v °ece nebyla nalezena ╛ßdnß mrtvß ryba.

Pohotovost byla na Tise vyhlß╣ena potom, co °eka Szamos (na rumunskΘm ·zemφ se jmenuje Some╣), do nφ╛ pronikly odpadnφ vody z odkalovacφ nßdr╛e, kontaminovala Tisu, do nφ╛ se vlΘvß na ma∩arskΘm ·zemφ, smrtonosnou koncentracφ kyanidu (podle ma∩arsk²ch ·daj∙ 180krßt p°evy╣ujφcφ povolen² limit). S Tisou se jed dostal do Jugoslßvie a kontaminoval i Dunaj. Koncentrace kyanidu se sice ve vodßch Dunaje pozvolna sni╛ovala, ale je╣t∞ v oblasti dunajskΘ delty Φty°ikrßt a╛ p∞tkrßt p°evy╣ovala p°φpustn² limit.

Kyanid v╣ude p∙sobil velkΘ ekologickΘ ╣kody spojenΘ p°edev╣φm s rozsßhl²m ·hynem ryb. Nejv∞t╣φ ╣kody byly zaznamenßny prßv∞ v ╛up∞ Szabolcs-Szatmßr, na jejφm╛ ·zemφ se Szamos vlΘvß do Tisy.

V Budape╣ti dnes takΘ 14 ma∩arsk²ch ekologick²ch organizacφ oznßmilo utvo°enφ spojenectvφ, je╛ mß napomoci obnovenφ ╛ivota v Tise. Seskupenφ nazvanΘ Platforma Tisy hodlß ·zce spolupracovat s vlßdou p°i realizaci jejφho programu ekologickΘ regenerace Tisy a chce do svΘ prßce zapojit takΘ rumunskΘ a jugoslßvskΘ ochrßnce ╛ivotnφho prost°edφ. Na tiskovΘ konferenci v Budape╣ti o tom informoval ╣Θf ma∩arskΘ odboΦky ekologickΘ organizace World Wide Fund for Nature Lßszl≤ Haraszthy.

"V∞t╣ina prßce na obnov∞ by v╣ak m∞la b²t ponechßna p°φrod∞, kterß, pokud nep°ijde dal╣φ dßvka jedu, se bude regenerovat sama," poznamenal Haraszthy.

Hydrolog: EkonomickΘ dopady kyanidovΘ havßrie budou velkΘ
PRAHA 7. b°ezna (╚TK) - EkologickΘ ╣kody zp∙sobenΘ kyanidov²m zneΦi╣t∞nφm Tisy a Dunaje doprovodφ snad je╣t∞ v∞t╣φ ╣kody ekonomickΘ, soudφ hydrolog Jan BouΦek, kter² se spolu s kolegy v pond∞lφ vrßtil z mise OSN monitorujφcφ situaci na posti╛en²ch °ekßch. "Nenφ to mrtvß °eka, vyrovnß se s tφm daleko rychleji ne╛ pov∞domφ lidφ," uvedl dnes na setkßnφ s novinß°i. Podotkl, ╛e v souvislosti se zprßvami o katastrof∞ prudce poklesl zßjem turist∙ o pobyt v Ma∩arsku.

T²m Φty° hydrolog∙ V²zkumnΘho ·stavu vodohospodß°skΘho p°ivezl spolu s v²sledky m∞°enφ z jedenßctidennφ mise vzorky usazenin a ╛iv²ch organism∙. Vzorky budou v laborato°φch vyhodnoceny a zaslßny do «enevy, kde mß do konce b°ezna vyjφt zprßva OSN o p°φΦinßch a nßsledcφch katastrofy zp∙sobenΘ 30. ledna protr╛enφm hrßze u rumunskΘho zlatΘho dolu Baia Mare. V d∙sledku havßrie unikl do °eky Some╣e kyanid, kter² zamo°il stovky kilometr∙ vodnφch tok∙ a ohrozil zdroj pitnΘ vody pro 2,5 mili≤n∙ lidφ.

HydrologovΘ monitorovali stav povrchov²ch vod tΘm∞° na celΘm posti╛enΘm ·zemφ. Nav╣tφvili i mφsto havßrie v Rumunsku. "Dostali jsme do ruky ve╣kerou dokumentaci a nena╣li jsme projekΦnφ Φi technologickΘ nedostatky, a╛ v hydrologickΘ dokumentaci jsme zjistili, ╛e projektanti nepoΦφtali s v²jimeΦnou meteorologickou situacφ," uvedl BouΦek s tφm, ╛e nßdr╛ nemohla b²t dokonale t∞snß ani p°ed havßriφ. Za°φzenφ pracovalo p∙l roku. Podrobnosti o p°φΦinßch katastrofy p°inese podle n∞j a╛ zprßva OSN.

«ivot se do Tisy vracφ podle BouΦka m∞sφc po havßrii rychle. Hor╣φ budou ekonomickΘ nßsledky. V Ma∩arsku nabφdli Φe╣tφ hydrologovΘ pomoc v podob∞ rybφ nßsady. "Vφc ne╛ rybφ nßsadu bychom jim pomohli, kdybychom kupovali jejich zdravΘ ryby, odpov∞d∞li," popsal BouΦek situaci v Ma∩arsku.

Zprßva OSN, kterß bude zahrnovat takΘ data po°φzenß Φesk²mi hydrology, mß vlßdßm posti╛en²ch zemφ doporuΦit dal╣φ postup p°i likvidaci ╣kod. UrΦena podle nφ bude takΘ v²╣e finanΦnφ pomoci.

╚ty°Φlenn² Φesk² t²m vyslalo do mise OSN ministerstvo ╛ivotnφho prost°edφ. Cestu financovalo 1,5 mili≤nu korun ministerstvo zahraniΦφ z pen∞z urΦen²ch na humanitßrnφ pomoc. Podobnou v²pravu poslalo do posti╛en²ch zemφ v rßmci mise OSN N∞mecko. Tito experti se zab²vali monitorovßnφm spodnφch vod. Ostatnφ ΦlenovΘ mise byli OSN do mise najati.

Pozvßnka na seminß°
╚R 5. b°ezna (les) - Od 2. 3. do 4. 4. se postupn∞ na jednotliv²ch poboΦkßch ┌H┌L konajφ bezplatnΘ seminß°e se zam∞°enφm na schvalovßnφ OPRL a LHP, p°ebφrßnφ LHO a nßslednΘ Φinnosti. Zvßni jsou p°edev╣φm zam∞stnanci Ok┌ a ·zemnφch odbor∙ MZe.

Pracovnφ seminß° povede nßm∞stek °editele ┌H┌L ing. Kamil Vysly╣el a p°φslu╣n² °editel poboΦky za p°φtomnosti odpov∞dn²ch pracovnφk∙ poboΦek za p°φslu╣nΘ ·seky.

Vφce informacφ o seminß°i se dozvφte zde

AFP: ⌐v²ca°i se sna╛φ roz╣φ°it populaci rys∙ v p°φrod∞
«ENEVA 3. b°ezna (╚TK/AFP) - ⌐v²carsko se rozhodlo zintenzφvnit svou politiku roz╣i°ovßnφ populace rys∙ ve volnΘ p°φrod∞ v kantonech bez ohledu na pytlßctvφ a otev°en² odpor chovatel∙ dobytka a lovc∙, pφ╣e agentura AFP.

┌°ad pro ╛ivotnφ prost°edφ koncem ·nora oznßmil "aktivnφ osφdlovßnφ nov²ch ·zemφ" na v²chod∞ zem∞; v tΘ╛e dob∞ byli t°i rysi, samice s mlß∩aty, nalezeni mrtvφ, nejspφ╣e otrßvenφ, v kantonu Vaud na zßpad∞ zem∞. ┌°ady kantonu podaly ╛alobu na neznßmΘho pachatele.

V Bernu dostali pracovnφci ┌°adu na ochranu p°φrody po╣tou n∞kolik balφΦk∙ obsahujφcφch Φty°i pracky z jednoho dosp∞lΘho rysa, kter² byl zabit dva dny p°edtφm. TakΘ v toto p°φpad∞ bylo zahßjeno vy╣et°ovßnφ.

Rys byl ve ⌐v²carsku oficißln∞ znovu vypu╣t∞n do p°φrody v roce 1972, a to v oblasti Luzernu (st°ed). "Vzhledem k p°φli╣ vysokΘ populaci kopytnφk∙ (jelen∙, kamzφk∙ a srnc∙) bylo rozhodnuto p°istoupit k jejich regulaci za pomoci rys∙. Je to ·sp∞ch," vysv∞tluje dr. Hans-Jⁿrgen Blankenhorn z ┌°adu pro ╛ivotnφ prost°edφ. Bylo zde vypu╣t∞no do volnΘ p°φrody 12 rys∙ a v roce 1976 se tento pokus opakoval v kantonu Neuchatel na zßpad∞ ⌐v²carska.

O Φtvrt stoletφ pozd∞ji jich ve ⌐v²carsku ╛ije 100 a╛ 150 kus∙, co╛ nestaΦφ pro dlouhodobΘ zaji╣t∞nφ p°e╛itφ tohoto druhu. Navφc jsou velmi lokalizovßni v centru a na zßpad∞, odkud n∞kte°φ p°e╣li hranice a usadili se ve francouzskΘ Ju°e, konstatuje Blankenhorn.

"Zvφ°ata nemohou emigrovat sama od sebe, proto╛e v krajin∞ jsou p°φrodnφ i um∞lΘ bariΘry, nap°φklad dßlnice. Aby mohla ╣v²carskß rysφ populace dlouhodob∞ p°e╛φt, musφ jφ Φlov∞k pomoci nalΘzt novß ·zemφ," °φkß Blankenhorn.

Tak se na federßlnφ ·rovni rozhodlo vypustit rysa do p°φrody ve v²chodnφch kantonech. Zßjem o rysa mß kanton Sankt Gallen; ostatnφ kantony naopak nejsou rysu naklon∞ny.

MajitelΘ p∙dy a lovci z v²chodnφch kanton∙ Glarus, Schwyz, Graubⁿnden a Appenzell-Ausserrhoden a Appenzell-Innerrhoden p°ijali prohlß╣enφ, v n∞m╛ ┌°ad pro ╛ivotnφ prost°edφ a ekologickΘ organizace za projekt vypu╣t∞nφ rys∙ do p°φrody kritizovali.

⌐v²carskß federace chovatel∙ ovcφ sice odsoudila pytlßctvφ, ale takΘ se p°ipojila k opozici a vypou╣t∞nφ koΦkovit²ch ╣elem do p°φrody v regionech, kde nikdy ne╛ily, oznaΦila za "obzvlß╣t∞ nepochopitelnΘ".

┌°ad pro ╛ivotnφ prost°edφ ve svΘm projektu p°edpoklßdß, ╛e nahradφ polovinu ╣kod zp∙soben²ch rysem na domßcφm zvφ°ectvu. Projekt obsahuje opat°enφ k p°emφst∞nφ rys∙ nebo k jejich v²jimeΦnΘmu odst°elu, pokud zp∙sobφ zßva╛nΘ ╣kody na stßdech nebo na mφstnφ zv∞°i.

Od roku 1997 byli s povolenφm ·°adu odst°eleni t°i rysi. Blankenhorn zd∙raz≥uje, ╛e rys zkonzumuje na 60 kus∙ zvφ°at roΦn∞, z Φeho╛ 95 procent tvo°φ srnci a kamzφci a p∞t procent domßcφ zvφ°ectvo, tedy dva a╛ t°i kusy roΦn∞. "Ve srovnßnφ s vlkem, jeho╛ ╣φ°enφ ve Francii vyvolalo stejn² odpor, to je zanedbatelnΘ," konstatuje.

Ve°ejnost se naopak vyslovuje pro nßvrat rysa do ╣v²carskΘ p°φrody. Podle nedßvnΘho pr∙zkumu Sv∞tovΘho programu na ochranu p°φrody (WWF) je rys∙m naklon∞no 84 procent osob.

P°φpadnou blokßdu ╣umavskΘho parku bude °e╣it policie
VIMPERK (okres Prachatice) 3. b°ezna (╚TK) - Pokud ekologiΦtφ aktivistΘ budou i letos brßnit d°evorubc∙m na ·zemφ Nßrodnφho parku ⌐umava v kßcenφ strom∙ napaden²ch k∙rovcem, pracovnφci parku o jejich jednßnφ neprodlen∞ vyrozumφ policii, kterß uΦinφ nezbytnß opat°enφ. Tento postup vyplynul ze st°edeΦnφ konzultace °editele sprßvy parku Ivana «lßbka na Okresnφm stßtnφm zastupitelstvφ v Prachaticφch, °ekl dnes ╚TK mluvΦφ parku Zden∞k Kanto°φk.

"Vychßzφme z toho, ╛e ·kolem pracovnφk∙ parku je pΘΦe o les a ochrana p°φrody na sv∞°enΘm ·zemφ a nikoli °e╣enφ protiprßvnφho jednßnφ ekologick²ch aktivist∙ Φi jin²ch osob," dodal Kanto°φk.

P°ipomn∞l, ╛e v d∙sledku lo≥skΘ blokßdy z∙stalo na TrojmeznΘ nepora╛eno asi 2400 "k∙rovcov²ch" strom∙. Brouk z nich nynφ m∙╛e napadnout nejmΘn∞ trojnßsobek dosud zdrav²ch strom∙. V souvislosti s tφm ╚eskß inspekce ╛ivotnφho prost°edφ za ·dajnΘ nedostatky p°i likvidaci k∙rovcovΘ kalamity v lo≥skΘm roce ulo╛ila sprßv∞ parku mili≤novou pokutu.

Vedenφ parku bude podle Kanto°φka Φinit ve╣kerΘ prßvnφ kroky vΦetn∞ p°φpadnΘ soudnφ ╛aloby k tomu, aby zhruba dev∞t desetin pokuty uhradili organizßto°i a ·Φastnφci blokßdy, kte°φ za vyt²kanΘ nedostatky v tomto rozsahu nesou odpov∞dnost.

"P°itom stßtnφ zastupitelstvφ dosud nerozhodlo o na╣em trestnφm oznßmenφ na jednßnφ ·Φastnφk∙ blokßdy, kte°φ loni od 27. Φervence do 21. zß°φ brßnili v kßcenφ k∙rovcem napaden²ch strom∙ v pralese Trojmeznß. Podle poslednφch informacφ okresnφ stßtnφ zßstupkyn∞ vrßtila v∞c k do╣et°enφ p°φslu╣nΘmu obvodnφmu odd∞lenφ policie," uvedl Kanto°φk.

Vedenφ parku tak podle n∞j stßle nevφ, zda se ·Φastnφci lo≥skΘ blokßdy dopustili Φi nedopustili trestnΘho Φinu. P°itom blokßdou zp∙sobenΘ ekonomickΘ ╣kody Φinφ 100.000 a ekologickΘ ╣kody podle znaleckΘho posudku vφce ne╛ 15 mili≤n∙ korun.

⌐umavskΘ ekologickΘ autobusy loni p°epravily na 112.000 turist∙
VIMPERK 3. b°ezna (╚TK) - TΘm∞° 112.000 turist∙, tedy o 11,8 procenta vφce ne╛ v roce 1998, p°epravilo loni po ·zemφ Nßrodnφho parku ⌐umava p∞t pravideln²ch linek autobus∙ jezdφcφch na ekologickou bionaftu. SpoleΦn² projekt sprßvy parku, okresnφch ·°ad∙ Prachatice a Klatovy, ╣umavsk²ch obcφ a podnikatel∙ v cestovnφm ruchu letos ·sp∞╣n∞ vstoupφ do pßtΘho roΦnφku, °ekl dnes ╚TK mluvΦφ parku Zden∞k Kanto°φk.

"Na╣e `zelenΘ` autobusy loni ujely celkem 54.912 kilometr∙ a denn∞ p°epravily pr∙m∞rn∞ 827 cestujφcφch. Novinkou p°itom byly linky Churß≥ov - Kvilda a Novß Pec - Jelenφ Vrchy," dodal.

Vφce nßv╣t∞vnφk∙ ⌐umavy podle n∞j loni vyu╛ilo nßvaznost spoj∙ p°es Φesko-n∞meck² hraniΦnφ p°echod BuΦina - Finsterau na obdobn² dopravnφ systΘm v Nßrodnφm parku Bavorsk² les. Tam mohli po p°edlo╛enφ jφzdenky z ╣umavskΘho ekologickΘho autobusu cestovat n∞meck²mi autobusy za poloviΦnφ jφzdnΘ.

Rentabilita ╣umavskΘ ekologickΘ dopravy dosßhla loni 64,4 procenta a sprßva parku projekt dotovala Φßstkou 407.000 korun. Sprßva parku p°itom zaji╣╗uje koordinaci celΘho systΘmu, vydßvß informaΦnφ materißly a hradφ finanΦnφ ztrßtu na linkßch ⌐piΦßk - Kaplice pod Boubφnem a Horskß Kvilda - BuΦina. Na lince Su╣ice - Kvilda ztrßtu kompenzujφ obce a okresnφ ·°ad Klatovy a na linkßch Kvilda - Churß≥ov a Novß Pec - Jelenφ Vrchy obce Prachaticka.

S urΦitou ztrßtou poΦφtß vedenφ parku i letos, nebo╗ plnΘ ekonomickΘ jφzdnΘ by podle Kanto°φka s velkou pravd∞podobnostφ znamenalo znaΦn² odliv turist∙ a cel² systΘm by ztratil ·Φinnost.

Nßrodnφ park ⌐umava loni nav╣tφvilo vφce ne╛ 1,8 mili≤nu turist∙, tedy zhruba stejn∞ jako v roce 1998. K nejvyhledßvan∞j╣φm lokalitßm op∞t pat°ila nauΦnß stezka Povyd°φ, vedoucφ od ╚e≥kovy pily k Ant²glu. Ve ╣piΦkßch jφ denn∞ pro╣lo a╛ 2000 turist∙.

EkologovΘ ╛ßdajφ omezenφ t∞╛by v ╚eskΘm krasu
PRAHA 3. b°ezna (╚TK) - V²znamnΘ omezenφ t∞╛by vßpenc∙ v chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti ╚esk² kras, revizi dob²vacφch prostor∙ a odpis zßsob v nejcenn∞j╣φch lokalitßch oblasti po╛adujφ v petici adresovanΘ nejvy╣╣φm stßtnφm orgßn∙m ΦlenovΘ v²boru "Pro ╚esk² kras a Φeskou krajinu". Odpis zßsob vßpenc∙ v I. a II. z≤n∞ dob²vacφho prostoru je podle nich °e╣enφm, jak zabrßnit nadm∞rnΘ t∞╛b∞ Velkolomu ╚ertovy schody, kterß nenßvratn∞ likviduje p∙vodnφ krajinu.

"Nechceme okam╛itΘ ukonΦenφ t∞╛by, ale jejφ maximßlnφ utlumenφ," informoval dnes za petiΦnφ v²bor ╚TK Michal ⌐tingl z ekologickΘho sdru╛enφ D∞ti Zem∞. Dodal, ╛e auto°i petice takΘ po╛adujφ, aby t∞╛a°i postupn∞ opustili dob²vßnφ vysokoprocentnφch vßpenc∙ pro ·Φely stavebnictvφ a soust°edili se na maloobjemovou t∞╛bu urΦenou v²hradn∞ pro u╣lechtilΘ ·Φely.

Velkolom ╚ertovy schody je podle ⌐tingla nejk°iklav∞j╣φm p°φpadem devastace ╚eskΘho krasu, ne v╣ak jedin²m. "Ne·nosnou situaci, kdy sedm procent plochy chrßn∞nΘ oblasti pokr²vajφ t∞╛ebnφ prostory by bylo mo╛nΘ °e╣it revizφ zdej╣φch dob²vacφch prostor∙ a lo╛iskov²ch ·zemφ," soudφ ekolog. Proto╛e velkΘ dob²vacφ prostory nejsou pouze v²sadou ╚eskΘho krasu, po╛aduje petice, aby byly zrevidovßny v╣echny dob²vacφ prostory a lo╛iskovß ·zemφ v chrßn∞n²ch oblastech celΘ ╚eskΘ republiky.

Petici, mezi jejφ╛ signatß°e pat°φ exministr ╛ivotnφho prost°edφ Ivan Dejmal, spisovatel Ludvφk Vaculφk Φi starostka Kon∞prus V∞ra Sklenß°ovß, naleznou zßjemci na internetovΘ adrese www.ceskykras.cz. PetiΦnφ archy jsou rovn∞╛ k dispozici na obecnφch ·°adech Tman∞, Kon∞prus, Mo°iny a dal╣φch obcφch ╚eskΘho krasu.

Lesy ╚R dajφ na ochranu p°φrody 1,4 mil.
HRADEC KR┴LOV╔ 2. b°ezna (╚TK) - Stßtnφ podnik Lesy ╚eskΘ republiky letos dß na ekologickΘ projekty realizovanΘ s ╚esk²m svazem ochrßnc∙ p°φrody (╚SOP) 1,4 mili≤nu korun. Je to tΘm∞° o polovinu vφce ne╛ loni, kdy Lesy ╚R s ochrßnci spolupracovaly poprvΘ. Vypl²vß to ze smlouvy o spoluprßci pro leto╣nφ rok, kterou dnes v Hradci KrßlovΘ podepsali zßstupci obou organizacφ.

Projekty majφ p°edev╣φm podporovat p°φrodnφ r∙znorodost v lesφch, °ekl po podpisu smlouvy v²robn∞-technick² °editel Les∙ ╚R Franti╣ek Morßvek. Ochrßnci p°φrody tak dostanou penφze nap°φklad na projekt zßchrany ohro╛en²ch druh∙ bylin a lesnφch d°evin, na pokraΦovßnφ projektu zßchrany mraveni╣╗, Φi ochranu vodnφch tok∙ a mok°ad∙.

Lesy ╚R p°isp∞jφ i na chod nßrodnφ sφt∞ stanic pro zran∞nΘ ╛ivoΦichy. Podpo°φ takΘ sledovßnφ a ochranu netop²r∙, dravc∙ a sov v lesφch a projekty zam∞°enΘ na ekologickou v²chovu d∞tφ i dosp∞l²ch "Studßnky" a "Les nenφ popelnice".

Podle p°edsedy ╚SOP Petra DolejskΘho tvo°φ penφze od Les∙ ╚R zhruba sedminu roΦnφho p°φjmu ·st°edφ svazu. CelkovΘ p°φjmy od r∙zn²ch dßrc∙ pro v╣ech asi 350 samostatn²ch zßkladnφch organizacφ pak odhadl na 100 mili≤n∙ korun.

╚SOP je s asi 8000 Φleny nejv∞t╣φ nevlßdnφ neziskovou ochranß°skou organizacφ v republice. Lesy ╚R jsou nejv∞t╣φm vlastnφkem les∙, kdy╛ jim pat°φ asi polovina z celΘho lesnφho p∙dnφho fondu ╚R.

Perchl≤r je nadßle hrozbou pro rezervaci Ma╣tale
CHRUDIM 2. b°ezna (╚TK) - Spodnφ vody v p°φrodnφ rezervaci Ma╣tale na Chrudimsku nadßle ohro╛uje perchl≤r, kter² zneΦistil vodnφ zdroj v obci Bor u SkutΦe. "V souΦasnΘ dob∞ hledßme zdroj zneΦi╣t∞nφ. Podle na╣ich rozbor∙ nebyl zatφm kontaminovßn ╛ßdn² jin² zdroj pitnΘ vody v tΘto oblasti. Jak se perchl≤r ╣φ°φ v lese v╣ak nikdo nevφ," °ekl dnes ╚TK Jaroslav ╪φha z Okresnφ hygienickΘ stanice v Chrudimi.

Hygienici podle n∞j zkontrolovali studny na samotßch v okolφ Boru, nikde v╣ak nebyl zv²╣en² v²skyt karcinogennφho perchl≤ru prokßzßn. "Do lΘta zkontrolujeme i zdroje vody pro v╣echny letnφ d∞tskΘ tßbory," uvedl ╪φha.

V∞t╣ina obcφ v tΘto lokalit∞ je napojena na skupinov² vodovod, kter² je v po°ßdku. Bor mß vlastnφ vodovod, v jeho╛ zdroji p°esßhl koncem roku obsah perchl≤ru povolenou normu vφce ne╛ stonßsobn∞. "V souΦasnΘ dob∞ odpovφdß voda norm∞, ale problΘm nekonΦφ. Za°φzenφ, kterΘ chemikßlii z vody odstra≥uje, je nouzov²m °e╣enφm," upozornil ╪φha. ProblΘm by definitivn∞ vy°e╣ila p°φpojka ke skupinovΘmu vodovodu, obec ji v╣ak vybuduje pouze s pomocφ stßtu.

Bez stßtnφ pomoci se neobejde ani asanace mφsta, kam byl v minulosti perchl≤r vyvezen. Chrudimsk² okresnφ ·°ad Φekß na v²sledky pr∙zkumu, kter² odhalφ zdroj zneΦi╣t∞nφ, jeho velikost a tφm i nßklady, je╛ si asanace vy╛ßdß. "Okresy ani obce na to penφze nemajφ. Ve stßtnφm rozpoΦtu by m∞ly b²t pro takovΘto havarijnφ situace vyΦlen∞ny penφze," °ekl vedoucφ referßtu ╛ivotnφho prost°edφ Okresnφho ·°adu v Chrudimi Josef Hejduk.