- způsob využívání prostředí, při němž jsou společně s dřevinami pěstovány zemědělské plodiny v určitém ča

2.Alochtonní - nepůvodní, vyskytující se mimo areál svého původního rozšíření (alochtonní druhy rostlin a živočichů)

3. Areál - území (oblat) přirozeného rozšíření druhu

4. Autochtonní - původní, vyskytující se v areálu svého původního rozšíření (autochtonní druhy rostlin a živočichů). Problémem autochtonnosti či alochtonnosti druhů je časový horizont, k němuž tento údaj vztahujeme.

5. Atraktanty - látky lákající živočichy, užívané ke kontrole či k hubení škůdců

6. Autoreprodukce - sebeobnovování společenstva, obnova bez vložení dodatkové energie

7. Bázlivec olšový - Agelastica alni, 6 mm velký brouk z čeledi mandelinkovitých, při přemnožení způsobuje holožíry na olších, škůdce především ve školkách a mladých výsadbách

8. Bekyně mniška - Lymantria monacha, motýl z čeledi bekyňovitých, významný škůdce stejnorodých a stejnověkých smrkových porostů středního a vyššího stáří v nadmořských výškách 400 - 700 m n.m. Nejlepší způsob předcházení mniškovým kalamitám je pěstování smíšených porostů stanovištně vhodné skladby. Kontrola se provádí pomocí feromonových pastí, pochůzkovou metodou, dále (především při zvýšeném stavu) tzv. trusinkovou metodou (kontrola opadu trusu) a Wellensteinovou metodou kontroly dospělců.

Dalšími druhy této čeledi jsou bekyně velkohlavá (Lymantria dispar) - škodící především na listnatých porostech (především dubové porosty v teplejších oblastech), bekyně vrbová (Leucoma salicis) - především škůdce topolů a vrb a bekyně zlatořitná (Euproctis chryssorrhoea) - škůdce ovocných dřevin a dubů.

9.Bělokaz - brouk z čeledi kůrovcovitých, jsou významnými přenašeči houbových spor.

Známé druhy tohoto rodu jsou především b.dubový (Scolytus intricatus) - přenášející houby rodu Ceratocystis, b.chlumní (S.laevis) - napadající jilmy, b.jilmový (S.scolytus) - škůdce jilmů a b.pruhovaný (S.multistriatus) - rovněž škodící pod kůrou jilmů. Posledně tři jmenované druhy jsou přenašečem spor houby Ophiostoma ulmi, původce nechvalně známé grafiózy jilmů.

10. Bonita dřeviny - míra pro zhodnocení a porovnání produkční schopnosti dřeviny na daném stanivišti. Je ovlivněna přírodními podmínkami staniviště a genetickými vlastnostmi dřeviny.

11. Bourovec borový - Dendrolimus pini, motýl z čeledi bourovcovitých, škodící především na borovici. Bourovec borový patřil k obávaným škůdcům starších borových porostů v nížinných oblastech, v posledních letech však nebylo jeho přemnožení zaznamenáno. Vyskytuje se rovněž na smrku a jedli, na nich se však nepřemnožuje.

12. Buřeň - hospodářsky nežádoucí složka přízemní vegetace na holinách a nelesních půdách určených k zalesnění. Druhové složení je závislé na podmínkách stanoviště.

13. Délka výřezu jmenovitá - dálka po odečtení nadměrku (případně záseku) od skutečné délky

14. Dendrometrie - nauka o veškerých veličinách, používaných v lesnictví

15. Doba obnovní - doba, která uplyne od prvního do posledního odnovního zásahu

16. Doba odmýtí - rámcová produkční doba jednotky diferenciace hospodaření - hospodářského souboru (HS).

17. Druhování - operace, při které se z odvětvených stromů vyrábí jednotlivé sortimenty. Možnost jejich vydruhování se ověřuje v sestupném pořadí od nejcennějších až k nejméně kvalitním a nejméně žádaným.

18. Dříví surové - pokácené dříví, nerozdělené na jednotlivé sortimenty

19. Exploatace lesů - chápána jako těžba na rozsáhlých lesních plochách. Péče o obnovu porostů se zanedbává nebo zcela pomíjí.

20. Fenotyp - výsledný typ vzniklý působením prostředí na genotyp organismu

21. Feromony - látky produkované živočichy k vnitropopulační informaci. Sexuální feromony jsou užívány v lesnictví ke kontrole a hubení škůdců.

22. Fotoelektor - zařízení k odchytu živočichů využívající jejich fototropismu

23. Funkce lesa - přínosy podmíněné existencí lesa, rozdělují se na produkční a mimoprodukční

24. Genotyp - genetická struktura organismu

25. Gradace - souhrn jevů při přemnožení druhu od latence přes následnou kulminaci a zpět k latenci. Důležité při prognóze výskytu škůdců v lesnictví.

26. Hálka - novotvar na roslinách vzniklý činností živočichů, hub nebo bakterií.

27. Heterofylie - různolistost, u stejného jedince se vyskytují listy různého tvaru a velikosti

28. Holoseč - druh odnovní seče, při níž se jednorázově na určité ploše zmýtí všechny stromy

29. Holožír - žír hmyzích škůdců vedoucí k úplné ztrátě asimilačních orgánů

30. Hospodář lesní odborný - odborník s předepsanou kvalifikací, vlastnící licenci k výkonu této funkce, který vlastníku lesa garantuje odbornou úroveň hospodaření

31. Hřebenule - rod z čeledi blanokřídlých, škodící především na borovici. Hřebenule ryšavá (Neodiprion sertifer) - nejčastěji napadá stromy ve věku do 20 let, hřebenule borová (Diprion pini) - přemnožuje se v mezernatých porostech III. - V. věkové třídy, kde způsobuje holožíry.

32. Hubka - označení snůšky vajíček bekyně velkohlavé.

33. Chloróza - žloutnutí asimilačních orgánů způsobených rozrušováním nevytvářením se chlorofylu. Jeho příčinou může být znečištění ovzduší (ozon) nebo poruchy výživy.

34. Imise - látky, znečišťující ovzduší, které se vyskytují v blízkosti příjemce (roslina, živočich)

35. Impregnace dřeva - ochrana dřeva proti abiotickým nebo biotickým činitelům

36. Imunita dřevin - schopnost dřevin bránit se (aktivně) nepříznivému působení škůdců a jimi vytvořených látek.

37. In vitro - biologický proces, probíhající mimo živý organismus. v lesnictví (botanice) se jedná o pěstování buněk či částí organismů v tkáňové kultuře za přesně definovaných podmínek

38. Imbreeding - křížení mezi blízkými příbuznými organismy (v populacích o malém počtu jedinců)

39. Indikátor - organismus, jehož napřítomnost nebo naopak přítomnost (případně i změny na tomto organismu či jeho určité reakce) ukazují na stav nebo změny prostředí. V lesnictví jsou jako indikátory (bioindikátory) známy především lišejníky a mechorosty jako ukazetelé především stavu (čistoty) ovzduší.

40. Infiltrace - prosakování srážkových vod půdním profilem (tvorba podzemní vody). Její výše závisí na půdním druhu, typu a půdním krytu.

41. Inhibice - zpomalení nebo zastavení růstu organismu. V lesnictví jsou používány v ochraně lesa tzv. inhibitory růstu, které zpomalují životní pochody škodlivých organismů.

42. Insekticidy - chemické látky, které slouží k hubení hmyzu (odvozeno od latinského Isecta - hmyz). Podle způsobu, jakým vnikají do těla hmyzu a následně na něho působí se rozlišuje velké množství insekticidů (dotykové, požerové, vdechovací, nervové aj.) Účinnost zásahu je ovlivněna fází vývoje (stadiu) hmyzu, koncentraci insekticidu, počasí, době realizace a mnoha dalšími činiteli.

43. Oblastní inspektorát - organizační jednotka Lesů ČR, metodicky řídící několik správ (lesní správa) Lesů České republiky.

44. Intenzita probírky - procenticky vyjádřený objem dřevní hmoty, vytěžený v konkrétním porostu . Určuje se na základě výběru vhodného pěstebního programu a stavu porostu v době tvory lesního hospodářského plánu.

45. Intercepce - jedná se o zadržování atmosferických srážek korunami dřevin. Povrch nadzemních částí dřevin převyšuje plochu, na níž dřeviny rostou. Velikost tohoto povrchu závisí na druhu dřeviny, stupni olistění, zápoji porostu. Vlastní intercepce je především ovlivněna intenzitou srážek. Čímjsou srážky intenzívnější , tím je intercepce menší. Při slabých srážkách může intrcepce představovat velmi podstatnou část srážek.

46. Interval výchovného zásahu - časový úsek mezi dvěma, po sobě jdoucími, zásahy. Je závislý především na intenzitě zásahů a stavu porostu. V zanedbaných porostech se uplatňují zásahy slabší intenzity a kratšího intervalu.

47. Inventarizace - porovnání skutečného stavu se stavem účetním (kontrola správnosti evidence). V lesnictví převážně vztaženo k inventarizaci dřeva, majetku, sadebního materiálu a pohonných hmot (PHM).

48. Inventář stromový - zásoby v porostech, které jsou obhospodařovány výběrným způsobem. Většinou bývá členěn do tlouš´tkových tříd a stupňů.

49. IUAPPA - Mezinárodní svaz asociací pro ochranu před znečištěním ovzduší.

50. IUCN - Mezinárodní unie pro ochranu a přírodních zdrojů

51. IUFRO - Mezinárodní svaz lesnických výzkumných organizací

52. Izoterma - pomyslná čára, spojující místa se stejnou teplotou

53. Jádro dřeva - nejčastěji tmavěji zbarvená, středová část , dřeva . Neobsahuje živé parenchymatické buňky a jeho vodivé buňky jsou téměř neprůchodné.Dřevní jádro má většinou větší hustotu než běl. Některé dřeviny mají jádro barevně téměř shodné s barvou běli.

54. Jádro mrazové - Jádro pozměněné působením zimních mrazů. Bývá barevně odlišeno, u nás se vyskytuje hlavně u buku lesního.

55. Jakost dříví - kvalita dříví, posuzovaná dle jakostních ukazatelů. Tyto ukazetele jsou rozdílné pro jednotlivé dřeviny a sortimenty. Většinou jsou stanoveny zákazem nebo maximálním rozsahem některých vad (suky, hniloba, křivost), požadovanou tloušťkou na čepu a v některých případech i určitou charakteristikou (rezonanční dříví - počet letokruhů na 1 cm při dodržení ostatních podmínek).

56. Jakost osiva - souhrn biologických a technických vlastností osiva (původ, čistota, klíčivost, energie klíčení, životnost aj.).

57. Jáma sněžná - zařízení, které slouží k prodloužení vegetačního klidu u reprodukčního materiálu (semenáčky, sazenice, řízky) nebo i k uložení stratifikovaného osiva . Chlazení je zajištěno vrstvou sněhu či ledu na podlaze (spodní chlazení) či dvojitou stěnou (boční chlazení).

58. Jamkovač půdní - stroj s motorickým pohonem, který slouží k vyhloubení jamek pro výsadbu sazenic nebo jem pro kůly, sloupy aj.

59. Jehlice - asimilační a transpirační orgán jehličnanů. Jeho životnost záleží na druhu dřeviny a vnějším prostředí (modřín - jednoleté jehlice).

60. Jehněda - hroznovité květenství, které opadává jako celek.

61. Jevy karenční - změny ve vzhledu a zbarvení asimilačních orgánů lesních dřevin. Jsou ukazatelem nedostatku nebo nadbytku některého prvku v půdě (poruch výživy). Řešení - půdní rozbory - hnojení, vápnění atd.

62. Kácení - pracovní operace, při které je strom oddělen od pařezu a skácen na zem. Rozhodující vliv na postup kácení má umístění jeho těžiště, které výrazně ovlivńuje směr pádu stromu.

63. Kategorie lesů - skupiny lesů podle jejich obecného funkčního poslání - převažující funkce. Známe lesy hospodářské, ochranné a zvláštního určení.

64. Kategorizace lesů fenotypová - výsledek fenotypu dřeviny, zařazují se do čtyř kategorií. Zařazují se porosty starší 60 let, u dougasky, jedle obrovské a vejmutovky starší 40 let a u olše , osiky , břízy a smrku v imisních oblastech starší 30 let. Rozeznáváme kategorii A - hospodářsky vysoce hodnotné porosty, B - ostatní porosty nadprůměrné kvality, C - porosty průměrné hodnoty a D - porosty hospodářsky nevhodné. Toto členění je důležité při sběru osiva.

65. Klanolístka obecná - Schizophyllum commune, stopkovýtrusná houba, rozšížená vesměs po celém světě. Infikuje dřevo zmýcených stromů - nejvíce buk, lípa, topol, jírovec, a bříza. Výjimečně infikuje i živé stromy na poraněných místech.

66. Klasifikace stromů - třídění stromů v porostu zpravidla podle vzájemného postavení a hospodářského významu. Slouží dnes havně při pěstebním výběru.

67. Klasifikace stromů Kraftova: 1)předrůstavé

2) úrovňové

3) zčásti úrovňové

4) podúrovňové

a) vrůstavé

b) částečně zastíněné

5) potlačené

a) životaschopné

b) odumírající a odumřelé

Byla vypracována pro smrkové a borové hospodářství, je nejznámější klasifikací stromů. Ostatní známé klasifikace stromů jsou Konšelova (upravená Kraftova), IUFRO, dánská, francouzská, Polanského, Schadelinova, Voropanova a Jurčova.

68. Klejotok - výron klovatiny u některých jehličnanů a listnáčů podmíněný přebytkem vody v horních pletivech nebo po poranění v důsledku infekce či poškození mrazem.

69. Klíčení epigeické - způsob klíčení, při kterém děložní lístky i stonek vyrůstají nad povrch půdy. Takto klíčí většina našich dřevin.

70. Klíčení hypogeické - způsob klíčení, při němž děložní lístky zůstávají trvale pod povrchem a neopouštějí osemení . Hypogeicky klíčí semena s velkým obsahem zásobních látek (dub, jírovec, líska).

71. Klíčidlo - laboratorní zařízení, sloužící ke zjišťování klíčivosti osiva.

72. Klíčivost - počet semen, vyklíčených za určitou, normou stanovenou dobu, vyjádření v procentech semen.

73. Klíční klid - stav semene, při kterém životná semena neklíčí ani v podmínkách ke klíčení vhodných. Vyvoláno několika příčinami.

74. Klihatka černá - vřeckatá houba, infikující zmýcené dřevo listnáčů (dub, habr, bříza, buk)

75. Klikoroh borový - Hylobius abietis, patří mezi nejvýznamnější hmyzí škůdce jehličnatých výsadeb na pasekách s 1-2 roky starými pařezy. Na starších pasekách již ke škodám nedochází, Z tohoto hlediska je vhodný tyv. pasečný klid - nesázet ihned po těžbě. Larvy škodí v lýku kořenů, později i v jejich běli s dospělí brouci (líhnoucí se následující rok z jara) provádějí zralostní žír na kůře mladých sazenic těsně nad kořenovým krčkem. Při silném napadení sazenice hyne.

76. Klimatop - soubor klimatických ekologických podmínek ve vzdušném prostoru krajinných ekosystémů.

77. Klimatyp - soubor dědičných ekologických forem dřevin, přizpůsobených klimatickým poměrům určité oblasti.

78. Klín relaskopický - optický skleněný hranol používaný při relaskopování (hodnocení zaujatosti stromů - výčetní základna).

79. Klínování - zarážení klínů do řezu při kácení stromů.

80. Klon - rostliny, vegetativně rozmnožené z téže mateřské rostliny, tudíž se stejným genotypem.

81. Klučení - těžba nebo odstraňování pařezů.

82. Kmenovina - růstová fáze lesa (poslední), kdy porost dozrává, plně plodí a blíží se zralostním hodnotám.

83. Kniha hospodářská - jedna ze základních částí lesního hospodářského plánu, popisující aktuální stav jednotlivých porostů (část popisová) a obsahující konkrétní hospodářská opatření (část plánovací).

84. Koeficient kůry - číslo, kterým je třeba násobit hodnotu zjištěnou v kůře (nejčastěji objem) převedli na hodnotu bez kůry.

85. Kornatění dřeva - stav, kdy poklesem vlhkosti dřeva pod bod nasycení nastává smršťování objemu dřeva a nastává pnutí v tahu nebo tlaku.

86. Korovnice - mšice z čeledi korovnicovitých, známe k. douglaskouvou, jedlovou, kavkazskou, smrkovou, pupenovou, vejmutovkovou, zelenou aj. Známe jsou především charakteristické hálky korovnice zelené a pupenové.

87. Koruna vlajková - tvar koruny dřeviny v podobě “ vlajky”, vyvolaný vlivem převládajících větrů.

88. Kořenomorka dubová - vřeckovýtrusná houba, napadající kořeny nejrůznějších dřevin, především dubů. U nás není příliš významná.

89. Kořenovník vrstevnatý - Heterobasidion (Fomes) annosum, stopkovýtrusná houba, působící velké škody na smrku v nižších polohách. Prvním příznakem napedení je vyhnilá báze kmene stromů. Nápadný příznak jsou potom bílé plodnice, rostoucí na povrchu hrabanky nad vyhnilými kořeny. Při vyšším napadení je vhodné snížit obmýtí.

90. Kostra ekologické stability - soubor ekologicky nejstabilnějších částí krajiny.

91. Kotlík - obnovní prvek oválného nebo kruhového tvaru menší velikosti (průměrně 0,3 ha ), používaný především u obnovy buku.

92. Kotlina mrazová - území, kde nejčastěji klesá teplota vzduchu pod bod mrazu vlivem mikroklimatických podmínek.

93. Kotva - zařízení k ukotvení zpravidla nosných lan lanových dopravních zařízení.

94. Kozlíček osikový - Saperda populnea, larva škodí na kmínku, dřeni a brouk následně provádí zralostní žír na listech. Při větším napadení dochází k úhynu. Škodí na topolech, osikách a méně i vrbách. Podobně škodí i kozlíček topolový - S. carcharias.

95. Kozlík na sušení kůry - střechovitá skládka, do níž se staví loupané svitky tříslové kůry k sušení.

96. Krásenka modřínová - druh drobných blanojřídlých, vyvíjí se v semenech modřínu.

97. Krtonožka obecná - hmyz z řádunrovnokřídlých, škodí ve větší míře v lesních školkách ožíráním kořínků.

98. Krychlení dříví - v podstatě se jedná o výpočet objemu dříví na základě měření jeho rozměrů.

99. Krytonosec olšový - brouk z čeledi nosatcovitých, larvy škodí v lýku a dřevě, kde se kuklí. Brouk následně vyhlodává jamky do kůry. Obrana - odstranění napadených jedinců.

100. Křemenitost - změna struktury dřeva, vytváří se v místech jednostranného namáhání kambia (reakční dřevo).

101. Křenčení dřeva - pokročilé stadium zapaření dřeva při nevhodném skladování.

102. Kuláč - podélně nedělený výřez surového dříví standardní délky (1 nebo 2 m) , s tloušťkou na čepu minimálně 7 cm.

103. Kuláček - podélně nedělený výřez surového dříví standardní délky (většinou 1 nebo 2m), s tloušťkou na čepu maximálně 7 cm s kůrou.

104. Kulisa - pruh obnovovaného porostu, ponechaný dočasně během odnovní doby, mezi dvěma pruhovými pasekami

105. Kultura zajištěná - lesní kultury, splňující podmínky právních předpisů.

106. Kůra lapací - pomůcka ke kontrole a hubení klikoroha borového. Jde o výřeza z kůry smrků, přiložené k sobě lýkovou částí. Mezi ně je vlažená otrávená větvička smrku nebo borovice.

107. Lalokonosec černý - brouk, dospělci ožírají kůru sazenic na kořenovém krčku a déle ožírají jehlice. Vyskytuje se hlavně ve vyšších polohách .

Dalším druhem je lalokonosec vejčitý.

108. Lapač feromonový - zařízení k odchytu hmyzích škůdců, které využívá feromonů (sexuální feromon). U nás jsou známy při kontrole bekyní, obaleče modřínového a především k zachycení rojení kůrovců.

109. Lapák - evidovaný, zdravý a pokácený strom či jeho část určený ke kontrole a hubení kůrovců. Lapáky první série slouží k zachycení první generace kůrovců, druhé série k zachycení 2. generace.

110. Lapák otrávený - lapák ošetřený insekticidem, určený k hubení kůrovců.

111. Lepování - nanášení proužku housenčího lepu po obvodu kmene za účelem zadržení lerev lezoucích ze země do korun stromů. Lepový pásek se zhotovujre ve výši očí.

112. Letokruh - prstenec dřeva, tvořený jarní a letní částí. Vrstav letního dřeva je hustší , tenčí a tmavší.

113. Lignin - látka způsobující dřevnatění buněk, dodává dřevu mechanickou pevnost. V jehličnatém dřevě je ligninu více než v listnatém.

114. Linie vyklizovací - trvalý nebo dočasný průsek v porostu, který slouží k soustřeďování vytěžené dřevní hmoty a k rozčlenění porostu na pracovní pole. Vyklizovací linie je součástí lesní dopravní sítě.

115. Linka manipulační - zařízení pro výrobu sortimentů surového dříví na skladech.

116. List sadebního materiálu průvodní - závazný doklad, vystavený při prodeji sadebního materiálu, obsahující údaje o prodejci, odběrateli, dřevině a jejím původu (původ sadebního materiálu).

117. Lizina - odstranění kůry i s tenkou vrstvou dřeva na stojícím stromě při smolaření (těžbě pryskyřice).

118. Loupák - nástroj k loupání tříslové kůry.

119. Loupání zvěří - poškozování kůry a lýka stojícíh stromů zvěří. Jde o strhávání celých prohů v podálném směru. Rozlišujeme letní a zimní loupání , letní je nebezpečnější - vegetační období.

120. Lýkohub - brouk z čeledi kůrovcovitých, škody daleko menší než u lýkožroutů. Napadají různé druhy dřevin podle specializace jednotlivých druhů.

Mezi nejznámější druhy těchto škůdců patří l.borový,l.drvař,l.jasanový,l.matný,.l.menší,l.obecný,l.sosnový, l.smrkový a l.zrnitý.

121. Lýkožrout smrkový - Ips typographus, brouk z čeledi kůrovcovitých, nejvýznamnější škůdce našich lesů. Zimuje jako larva, kukla nebo imago v závislosti na počasí. Rojení začína koncem dubna (v horách později), letní rojení pak červen - srpen, případné třetí rojení pak na přelomu srpna a září.

Kontrola se provádí především pomocí lapáků a feromonových lapačů. Základní principy ochrany proti kůrovci jsou včasné odstarnění dřeva, vhodného pro další vývoj, napadeného dřeva , likvidace ohnosek žíru a asanace napadeného dříví.

Další druhy lýkožroutů - vrcholkový, severský, prostřední, obecný, modřínový, menší, lesklý, jedlový, borový aj.

122. Mapy lesnické - soubor map, složící k hospodaření v lese. Při vyhotovení nového LHP se aktualizují. Dělíme je na mapy pracovní (např.hospodářské, obrysové) a obligatorní (porostní, typologické, těžební, organizační aj.).

123. Merie modřínová - houba, napadající modřínové jehlice.

124. Metody zjišťování zásob - metody zjišťování a výpočtu objemů dřeva v porostech. Metody se dělí na přímé (průměrkování naplno, relaskopické,zkusných ploch, kruhových ploch aj.) a nepřímé , kdy se vstupní veličiny neměří, ale zpravidle odhadují (metoda růstových tabulek).

125. Metr prostorový - krychle o hraně 1 metr, vyplněná jen částečně dřevní hmotou (část připadá na mezery). Je pomocnou objemovou jednotkou a na plnometry se převádí tzv. převodními koeficienty.

126. Mlazina - růstová fáze lesního porostu. Následuje po nárostu nebo odrostlé kultuře. Je vymezena střední porostní výškou větší než 1,3 metrů a výčetní toušťkou do 5 cm.

127. Mykkorhiza - symbióza mezi hopubami a vyššími rostlinami.

128. Nadměrek - povinné zvětšení jmenovitých rozměrů sortimentů surového dříví, které má odběrateli vyrovnat případné rozdíly v objemu, vznikající např. sesycháním .

129. Nálet - první růstová fáze lesního porostu, která vznikla přirozenou cestou (přirozené zmlazení).

130. Nárost - zajištěný nálet se střední výškou 0,6 - 1,3 metrů.

131. Norma výkonová - technicky a ekonomicky zdůvodněná spotřeba pracovního času nutného k provedení pracovní operace jako součásti konkrétního pracovního postupu. Vyjadřuje se pracovním časem na jednotku výroby nebo výkonu, popřípadě množstvím výrobků za určitý časový úsek.

132. Obaleč dubový - Tortrix viridiana, motýl z čeledi obalečovitých, housenky se líhnou na jeře v době rašení dubů (IV - V) a pronikají do jejich pupenů. Později žijí ve spředených listech. Dospělci se vyskytují od konce května do poloviny července a kladou vajíčka do úžlabí větévek.

Obranná opatření - letecká aplikace šetných insekticidů (biopreparáty).

133. Obaleč modřínový - Zeiraphera diniana, motýl, dospělci se vyskytují v VII-VIII v jedné generaci. Vajíčka jsou kladena na větvičky po skupinkách do prasklin kůry. Na jaře se líhnou housenky, které se živí čerstvými jehlicemi. Tento druh působí velké škody především ve starších porostech smrku, kde jsou koruny proředěny vlivem imisní zátěže. Obranná opatření spočívají v aplikaci insekticidů, což je však vzhledem k výskytu v chráněných horských oblastech z ekologického hlediska velmi problémové.

Další druhy obalečů - borový, dubinový, hlohový, jedlový, předjarní, smrkový, šiškový.

134. Obaly pro pěstování sadebního materiálu - obaly chránící kořenové systémy sadebního materiálu při manipulaci s ním. Obaly se dělí na maloobjemové, velkoobjemové (nad 500 cm3), neprorůstavé (perforované dno) a prorůstavé (Jiffy-pots, Paperpot).

135. Období školky odpočinkové - období (většinou 1 rok), v němž je produkční plocha lesní školky nebo její část nevyužita pro pěstování sadebního materiálu.

136.Objem na pni - celkový objem stojícího stromu nebo porostu. Měří se s kůrou a v lesním hospodářském plánu se udává bez kůry.

137. Objem při pni - objem dřeva skáceného stromu nebo porostu.

138. Objem stromu - objem kmene od řezné plochy pařezu až k vegetačnímu vrcholu, včetně objemu větví.

139. Obnova lesa - proces nahrazování stávajícího (starého) porostu porostem novým. Obnova lesa v pralesích probíhá postupným rozpadem stávajícího porostu. V běžném lesnickém provozu dělíme obnovu lesa na přirozenou (nálet), umělou (výsadba, výsev) a kombinovanou.

140. Obracák - jedná se o kovový hák s ostrým hrotem na jenom konci a pohyblivým ocelovým kruhem na konci druhém, do něhož se umístí sochor. Hák se zabodne do dřeva a umožňuje manipulaci s kmenem.

141. Obrana biologická - součást ochrany lesů, která se zabývá studiem a realizací ochrany proti škůdcům pomocí biologických činitelů. Jedná se samozřejmě o ochranu proti biotickým činitelů. Využívají se hlavně mikroorganismy, bakterie, viry a dravý hmyz.

Další způsoby ochrany - fyzikální (mechanická) a chemická.

142. Obrostlík - tvarově nevhodný, úrovňový strom s rozložitou korunou, silnými bočnímui větvemi, vesměs v mladém porostu. Utlačuje okolní stromky. a proto se v prořezávce odstraňuje z porostu (známo hlavně u borovice lesní).

143. Odkorňování dříví - odstraňování kůry i s vrstvou dřeva z kmenů. Kůra s třískou se odstraňuje podél osy kmene. Odkorňuje se ručně nebo strojově. Při ručním odkorňování známe loupání (v době vegetace), škrábání (odděluje se část kůry i s částí lýka - odkornění do hněda) a prokřesávání (u břízy).

144. Odluka - seš, která zabraňuje poškození porostu při těžbě porostu sousedního. Ve starším porostu se na hranici s porostem mladším vytěží pruh o šíří cca 10-30 metrů a uměle či přirozeně se obnoví. Provede se asi 30 let před vlastní mýtní těžbou a zvýší tak ochranu mladšího porostu proti větru.

145. Oglejení - proces v půdě, způsobený dočasným zamokřením části (nebo celého ) půdního profilu.

146. Ohňovec borový - Phellinus pini, stopkovýtrusná houba parazitující na 12 druzích borovic. Obrana - zdravotní výběr napadených jedinců.

Další druhy ohňovců - Hartigův (na jedli), obecný (vrby), osikový, smrkový, topolový aj.

147. Ohryz - poškození kůry a lýka stromů a keřů zvěří při získávání potravy v době mimo vegetaci.

148. Ochrana lesa - činnosti, směřující k omezení vlivu škodlivých činitelů,ochranná opatření proti škodlivým činitelům a zmírňování následků jejich škod.

149. Oklest - odstranění spodních větví po celém obvodu kmene do určité výšky.

150. Okus - poškození vegetace zvěří, drobnými hlodavci nebo hospodářskými zvířaty , při němž dochází k okusování vegetačních vrcholů (pupenů, listů). Následkem opakovaného okusu jsou deformace sazenic.

151. Otvor výletový - otvor ve dřevě nebo kůře (zřídka i jiné části rostliny), ketrý vyhlodal dospělý hmyz k opuštění rostliny.

152. Outkovka jedlová - stopkovýtrusná houba, saprofyt jehličnatého (hlavně jedlového dřeva). Působí bílou hnilobu dřeva . Další druhy - outkovka pestrá , outkovka vonná a outkovka jednobarvá .

153. Padání semenáčků - onemocnění klíčících a již vyklíčených rostlin lesních dřevin , které vadnou a odumírají vlivem poškození abiotickými či biotickými činiteli (bakterie, houby - především rod Fusarium).

154. Padlí dubové - vřeckovýtrusná houba, vytváří bílé moučnaté povlaky na povrchu dubových listů. Je významným škůdcem školek a mlazin.

155. Palivo - sortiment VI. jakostní třídy, vyrábí se v délkách hlavně 1 metr, o tloušťce 3 - 30 cm. Polena nad 30 cm je nutno štípat. U tohoto sortimentu je možná hniloba do 70%, dřevo se však nesmí rozpadat.

156. Pásmo ohrožení imisemi - prostorové vymezení lesů, které mají stajnou dynamiku vývuje poškození porostů imisemi. Vyjadřuje se dobou, ketrá uplyne od vlivu imisí do rozpadu porostu. Pro pásmo A je to 20 let, B - 40 let, C - 60 let a D - 80 let. dynamika je dána imisemi a vlivem stanoviště.

157. Péče o porosty - Pěstební o ochranářská opatření v porostu od doby jeho založení do doby jeho obnovy.

158. Pesticidy - chemické přípravky, které obecně slouží k ničení škodlivých organismů. Dělí se na fungicidy, herbicidy, arboricidy, rodenticidy, insekticidy atd.

159. Pěvník kravavějící - stopkovýtrusná houba, rozšířen v jehličnatých lesích mírného pásma. Velmi často infikuje jehličnaté dřeviny (ředevším smrk) v místech poranění či poškození. Často se s ním setkáváme v souvislosti poškození porostů zvěří.

160. Píďalka podzimní - motýl s výraznou pohlavní dvojtvárností, Při přemnožení způsobuje holožíry v dobových porostech společně s dalšími housenkami jiných škůdců. Obranná opatření spočívají v leteckém postřiku šetrnými insekticidy (ekologicky) v kalamitně poškozených porostech.

161. Pilatka smrková - Pristiphora abietina , blanokřídlý hmyz, rojí se koncem dubny, vajíčka klade do čerstvě vyrašených jehlic. Housenice nezpůsobují holožíry, neboť ani při nedostatku potravy nepožírají starší jehlice.Napadá hlavně mladší smrkové porosty především nižších poloh.

Další druhy - p.horká, p. proužkovaná.

162. Pilořitka velká - Urocerus gigas, blanokřídlý hmyz, vyskytující se po celé Evropě, rojí se v VII - VIII, larvy se živí dřevem jehličnanů a třikrát přezimují. Je technickým škůdcem v lesnictví . další druhy - p. černá a fialová.

163. Plán hospodářský lesní - podává obraz o současném stavu lesů, určuje cíle a techniky hospodaření v lesích a je nástrojem cíleného hospodaření v lese. Zpracovává se zpravidla na dobu 10 let pro lesní hospodářský celek. Vlastníci lesů při vypracování LHP spolupracují a zodpovídají za realizaci hospodářských opatření ve svém lese. Povinnost zadat zpracování LHP má dle současné legislativy každý vlastník lesa, vlastnící minimálně 50 hektarů lesa.

164. Plíseň buková - houba parazitující na velkém množství nejrůznějších rostlin, škodí především ve školkách, kde napadá semenáčky buku (ale i jiných dřevin). jakmile je napaden stonek, semenáček hyne. Obranou je moření osiva, hluboké kypření záhonů či dezinfekce půdy.

165. Plnometr - objemová jednotky v lesnictví, na rozdíl od prostorového metru se považuje plnometr (plm) za krychlový metr dřeva.

166. Plocha zkusná - dočasně či trvalé vylišená reprezentativní část porostu, sloužící ke zjišŤování stavu porostu, k určení výhodnosti hospodářských opatření či výzkumným účelům.

167. Ploskohřbetka smrková - Cephalcia abietis, blanokřídlý hmyz, , rojení IV - VII, vajíška klade na zářezy v jehlicích, housenice žerou staré jehlice, v nedostatku potravy přejdou i na letošní. Po ukončení žíru padají k zemi, přezimují hrabance, kde různě dlouho přeleží. Poškozuje převážně starší porosty smrku. Kontrola hlavně počet housenic na 1 čtvereční metr (rojivce poznáme dle pupálního oka).

168. Podsadba - umělé vytváření nového porostu pod současnou clonou staršího (obnovaveného) porostu. Využívá se hlavně při doplnění náletu z přirozeného zmlazení, který je z ruzných příčin nedostatečný.

169. Polom - poškození lesních porostů vlivem abiotických činitelů (vítr, námraza, sníh aj.). Rozlišujeme polomy jednotlivé, skupinové (bez podstaného porušení zápoje) a plošné (polomy na rozsáhlých plochách s nutností zalesnění). Kromě uvedených činitelů ovlivňuje rozsah polomů rovněž druhové složení porostu, stanoviště a tzv. štíhlstní koeficient.

170. Poloodrostek - sadební materiál generativního i vegetativního původu o výšce nadzemní části 50 - 120 cm. Používají se při zalesňování silně zabuřenělých půd listnáči.

171. Polozávěs - způsob přepravy (soustřeďování) stromů lanovým systémem, při němž je oddenková část zdvižena (připevněna úvazkem) a koruna je vlečena po zemi. Používá se v členitých terénech.

172. Porost hlavní - soubor stromů, který je v daném porostu hlavním nositelem produkce dřeva.

173. Porost lesní - stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesa. V komplexním pojetí se jedná o část lesa (ekosystému) se všemi jeho složkami živými i neživými. Porostem se ve smyslu lesního zákona rozumí základní jednotka prostorového rozdělení lesa, identifikovatelná v terénu a zobrazená na lesnické mapě.

174. Pouzdrovníček modřínoý - motýl, dospělci se vyskytují v V-VI, vajíčka kladou na spodní stranu jehlic, housenky požírají v této fázi malé množství jehlic, přezimují v předivovém vaku a na jaře pokračují v žíru - kdy nejvýrazněji škodí a při přemnožení může dojít až k úplné defoliaci. Stromy však po žíru rehgenerují a tak je tento motýl významným škůdcem pouze v silně oslabených a chřadnoucích porostech modřínu.

175. Požerek - stopa žíru hmyzu či jiných bezobratlých na částech rostlin. Známe požerky jenoramenné, víceramenné, svorkovité, hvězdicovité, složené aj. dle charakteristiky požerku je možno určit druh, který jej způsobil.

176. Probírka - jedná se o výchovný zásah v lesním porostu v období jeho dospívání. Uskutečňuje se odstraněním složky v porostu hospodářsky nevhodné a nežádoucí ve prospěch (uvolnění) kvalitní složky porostu (kostry porostu). Známe velké množství probírkových metod, mající různá specifika.

177. Procento těžební - poměr objemu těžeb decenálních (nebo ročních ) k celkovému objemu zásoby dřeva v cellku, ve kterém je tato těžba vykonávána.

178. Prořezávka - výchovný zásah v mladých porostech (ve fázi mlazin či tyčkovin) , jehož účelem je snížení hustoty porostu, úprava jeho zdravotního stavu a dřevinné skladby. Rozeznáváme prořezávky individaální a schematické (v případě pravidelného a stejnorodého porostu).

179. Prostřihávka - výchovný zásah provedený v nárostech, prováděný hlavně za účelem snížení hustoty porostu prostřiháním. Tento zásah předchází vlastní prořezávce.

180. Provenience - zeměpisný původ osiva dřeviny nebo porostu. Považujeme ji za vhodnou, pokud se podmínky původního výskytu a místa určení shodují.

181. Průměrkování naplno - měření tloušťek všech stojících stromů v porostu (na dané ploše) ve výšce 1,3 metrů pomocí průměrky. Naměřené hodnoty se zaznamenávají a slouží k výpočtu zásoby porostu podle objemových tabulek (přesnost cca 5%). Používá se v porostech s předepsanou obnovní těžbou. Měření provádí skupina několika měřičů a zapisovatel .

182. Předrostlík - nadůrovňový , tvarově nevhodný strom, jehož koruna je nad porostní úrovní, je rozložitá a zastiňuje ostatní stromy v hlavní úrovni porostu. Odstraňuje se z porostu při prořezávkách.

183. Přeměna porostu - předčasná nebo urychlená změna současné druhové sladby na cílové zasoupení dřevin.

184. Příprava porostu (technologická příprava) - rozčlenění porostu na pracovní pole, stanovení směru těžby, určení skládek dříví a stanovení postupů soustřeďování dříví, určení směru odvozu dřeva,součástí je i vlastní příprava pracoviště - technické úpravy, zpevnění cest aj. Technologická příprava musí být provedena včas a s ohledem na nevrženou technologii.

185. Příprava půdy - soubor opatření pro zajištění umělé či přirozené obnovy lesa zaměřený na úpravu půdy a bylinného krytu. Pokud je nutno, předchází vlastní přípravě půdy i příprava plochy (odstranění klestu). Příprava půdy může být mechanická, chemická a biologická (přípravné dřeviny).

186. Přírůst běžný - rozdíl dvou hodnot růstové veličiny za určitý časový interval. Podle délky časového intervalu rozeznáváme PB roční, PB periodický a PB úhrnný .

Přírůst běžný celková je potom objemová běžný přírůst, vztahující se k hlavnímu porostu i podružnému. Vypočte se jako běžný přírůst zvětšený o součet objemu probírek do daného věku.

187. Přírůst průměrný mýtní - zvláštní případ věkového průměrného přírůstu vztažený k obmýtní době. Vypočte se jako podíl zásoby porostu v době obmýtní a obmýtní doby.Jeho velikost se rovná tzv. normálnímu etátu.

188. Přírůst světlostní - zesílený přírůst tlouštkový po záměrném prosvětlení porostu. Výrazný je především u stinných dřevin - buk a smrk. Jedná se o uvolnění zápoje u nastávajících a starších kmenovin.

189. Přísušek - časový úsek bez přísunu srážek (období sucha), které se projevuje velmi nepříznivě na rostlinách. Rozeznáváme p.hydrologický - vzniká z nedostatku srážek a velkého výparu vody, který může být dále posílen vysokými teplotami , suchými větry či malou vzdušnou vlhkostí v daném období . Dalším druhem je p. fyziologický - poruchy regulace vody v rostlině .

190. Příval - déšť vysoké intenzity (přívalový déšť) nebo povodňový průtok , který působí svou náhlostí a velikostí rozsáhlé škody.

191. Rekonstrukce mlazin - zásadní změna (předělání) druhové a prostorové skladby dřevin v mlazině. Vesměs se částečnou nebo úplnou likvidací stávajícího porostu vytváří nová porost z důvodu ekonomických , stanovištních, pěstebních aj.

192. Relaskopování - optická metoda měření kruhové výčetní základny na 1 hektar na základě postupu, který vyvinul W. Bitterlich. Spočívá v hodnocení zaujatosti kmenůpři měření relaskopickou pomůckou. Každý zaujatý strom se počítá za 1 metr kubický výčetní základny.

193. Repelent - přírodní nebo syntetická látka, která působí odpudivě a používá se při ochraně (individaální) kulutur před zvěří. Uplatňuje se svou odpudivou chutí či zápachem. Základním požadavkem je současná neškodnost chráněné rostlině,člověku a zvěři.

194. Retardant - látka, způsobující zpomalení růstu rostlin.

195. Revírník - řídící osoba v revíru, v současnosti je to označení osoby, mající u Lesů ČR s.p., ne starost nejmenší plošnou organizační jednotku - revír. Jeho hlavní činnost spočívá v zadávání a příjemce prací v porostech na dané ploše.

196. Rez borová - závažné onemocnění starších borovice působené dvěma druhy rzí z třídy hub stopkovýtrusných. Nejefektivnější obranou je zdravotní výběr napadených jedinců.

Další druhy rzí - modřínová, jehlicová, březová, vejmotovková, jedlová aj.

197. Rezavec datlí - stopkovýtrusná houby, , infikující stromy v místě odlomení větví, pahýlů, někdy i mrazových trhlin, působí rozklad jádra. Příznakem napedení jsou imperfektní plodnice - odstraňujeme napadené stromy z porostu.

další druhy - r.šikmý, r.štětinatý.

198. Rezistence - schopnost hostitele potlačit nebo oddáli napedení škodlivým (patogenním) činitelem.

199. Rojivec - diapauzující jedinec, který ukončuje přeležení a v následujícím období rojení se vyvine v dospělého jedince. Takto se označuje hlavně pronymfa pilatek, ploskohřbetek a hřebenulí.

200. Roubování - jeden ze způsobů vegetativního množení rostlin, při kterém se na podnož přenášá roub (odříznutá část rostliny s 3 -5 pupeny) a srůstem těchto částí vzniká nový jedinec.

201. Roura sázecí - tenkostěnná kovová roura zakončená otvíracím bodcem s pedálem, používaná při výsadbě obalených semenáčků. Nejznámnější je s.roura Puttiputki, určená k výsadbě semenáčků Paperpot.

202.Rozčlenění porostu - rozdělení porostů sítí rozčleňovacíh linií (orientačních, vyklizovacích a přibližovacích)na pracovní pole , slouží k usnadnění výchovy, obnovy a orientace.

203. Rozdělení lesa prostorové - kancelářské a terénní rozlišení trvalých jednotek rozdělení lesa. Provádí se při obnově LHP (LHO) . V současné době se užívá trojstupňové - oddělení, dílec a porost (plánovací, hospodářská a evidenční funkce).

204. Rozluka - rozčleňovací a zajišťovací seč v rozsáhlých a stejnorodých, stejnověkých porostech za účelem jejich rozčlenění a zvýšení stability.

205. Rozmetadlo - stroj k pruhovému nebo celoplošnému rozhazování tuhých, polotuhých nebo sypkých hnojiv.

206.Rozsocha - suchý vrcholek, zapíchnutý vedle sazenice zaúčelem její ochrany před okusem a vytloukáním.

207. Řízek - část rostliny, oddělná od rostliny mateřské, u níž podporujeme tvorbu adventivních kořenů. Každá oddělená část rostliny pokračuje ve svém vývoji až do stadia úplného jedince.

208. Sad semenný - výsadba roubovanců lesních dřevin založená za účelem produkce semene známé genetické hodnoty. Většina s.sadů je založena z roubovanců potomstev výběrových stromů..

209. Sadba - úkon, při němž se semenáčky nebo sazenice (či řízky) vysazují do půdy za účelem zalesnění plochy. sadba se dělí na ruční či mechanizovanou (sázecí stroje) a dle způsobu sadby na vyvýšenou, kopečkovou, jamkovou, brázdovou aj.

210. Sadbovač - sdružené obaly (buňky), ve kterých se pěstují semenáčky či sazenice hromadně (Kopparfors).

211. Sadební materiál - prostokořenný a krytokořenný.

212. Sazeč - ruční nářadí pro štěrbinovou sadbu, sestávající ze zašpičatělé čepele (nahoře opatřené šlapkou) a asi 1 metr dlouhé násady s rukojetí. Vlastní štěrbina se vytvoří zabořením do země a páčením za násadu.

213. Sazenice - mladá rostlina generativního původu, vypěstovaná podřezáváním, školkováním,přepichováním nebo přesazováním do obalu - u semenáčku došlo k mechanické úpravě kořenového systému.

214. Sbíhavost kmene - vyjadřuje se v cm/1m délky. Představuje zmenšení tloušťky kmene od oddenkové části k vrcholu. Kmeny s malou sbíhavostí označujeme za plniodřevné.

215. Seč - označení pěstebních opatření v porostech , při kterých se z porostu odstraňují jednotlivé stromy nebo celé části porostu za účelem jejich obnovy nebo výchovy. Značí též plochu po vytěžení stromů (u seče holé). Podle cílů pěstebních opatření (i dle věku) se rozlišují různé druhy sečí .

216. Seč clonná - jedna ze základních obnovních sečí, kdy nový porost vzniká pod ochranou starého (obnovovaného ) porostu. Její podstatou je postupné snižování zápoje mateřského porostu. Má čtyři fáze - seč přípravná, semenná, prosvětlovací a domýtná.

217. Semenáček - mladá rostlinka generativního původu, u níž nebyl žádným způsobem upravován kořenový systém.

218. Shrnovač klestu - mechanizační prostředek , používaný k odstraňování pasečného odpadu po těžbě (klestu). Ovládání je nejčastěji hydraulické.

219. Sírovec žlutooranžový - stopkovýtrusná houba, zjištěna u nás na téměř 50 druzích listnatých dřevin (především dub, vrba, topol). Plodnice jsou jednoleté, vyrůstají V - VI, při vlhkém létě rovněž v VIII-IX. Napadené stromy se posléze lámou v kořenech.

Mladé plodnice této houby jsou velmi chutné.

220. Sitka - druh smrku, Picea sitchensis

221. Sklad dříví - vyhrazené místo, sloužící k uložení, druhování a expedici dříví. Vlastní sklad ydříví jsou vesměs vybaveny manipulačními plochami, transportéry, manipulačními linkami, odkorňovacími stroji, štípacími stroji, jeřáby aj.

222. Skladba porostu dřevinná - jedná se o výčet druhů dřevin, které se v daném porostu vyskytují s uvedením jejich procentického zastoupení v konkrétním porostu.

223. Skladování osiva - uchovávání osiva po určitou dobu v podmínkách , ketrá zaručují zachování jeho dobré jakosti a klíčivosti. podle doby skladování rozlišujeme krátkodobé (od zpracování do nejbližšího výsevu) a dlouhodobé (na více let). Vlastní technologie skladování je podmíněna druhem semene (dřevinou) a obsahem vody v semeni.

224. Skvrnitost listů - choroba vyvolaná různými druhy hub či baktérií, které působí nekrotické skvrny na listech (skvrny se postupně rozšiřují) . Od těchto skvrnitostí je nutno rozlišovat různé skvrnitosti, vyvolané toxickými látkami či abiotickými činitely.

225. Směr obnovy - směr, ketrým se rozvíjí obnova ze svých výchdisek. Musí být vždy proti směru převládajících větrů. Při obnově v imisních oblastech je nutno směr obnovy volit ptoti převládajícímu směru působení imisí.

226. Smolák mlazinový - brouk z čeledi nosatcovitých, má jednoletý vývoj. Samičky kladou ajíčka do přeslenů mladých borovic (v hromádkách) od jara do podzimu (6-10 leté porosty).

Další druhy - s.sosnový, smrkový, jedlový a borový.

227. Smolaření - získávání pryskyřice z živých jehličnatých stromů (borovice) takovým způsobem, že se stromy úmyslně zraňují a roní pryskyřici, ketrá se zachycuje a dále zpracovává. Roční získané množství se liší podle stanoviště a druhu borovice a kolísá od 1 do 4 kg. Pro porovnání při smolaření na smrku či modřínu bylo získáno ročně 100 - 300 gramů.

228. Snášení dříví - shromažďování lehkých sortimentů dříví na jedno místo ručně nesením nebo taháním. Jedná se vesměs o snášení rovnaného dříví do hrání či do hromad (u tyčí, tyček).

229. Sosnokaz (můra sosnokaz) - Panolis flammea, motýl z čeledi můrovitých. Dospělci se objevují v IV - V a samička klade cca po 10 kusech vajíčka na jehlice. Housenky se živí čerstvými jehlicemi, další instary konzumují rovněž jehlice starší. Přezimuje kukla. Živnou dřevinu tvoří hlavně borovice lesní.Je velmi nebezpečným škůdcem borových porostů (hlavně j. Morava). Kontrola - množství přezimujících kukel v jarním období, obrana je letecká aplikace insekticidů.

230. Sosnokrut - rez, napadající borovici (v místech, kde roste s osikou). Napadá semenáčka, sazenice a výhony borových mlazin. Druhým hostitelem této rzi je osika a topol bílý. Infekce nastává v jarních měsících a napadený výhon při silnější infekci odumírá nebo je jeho růst deformován.

231. Soubor lesních typů - komplex fytocenologicky podobných lesních typů v určité ekologické řadě, edafické kategoriia vegetačním stupni.

232. Soustřeďování dříví - nejnáročnější fáze dopravy dřeva z místa kácení (P) na vývozní (VM) nebo odvozní (OM) místo. Dělí se na vyklizování a přibližování. Vlastní spoustřeďování je ovlivněno těžební technologií - v jakém stavu se opracované dríví dostává na OM.

Rozeznáváme soustřeďování : ruční

animální (koně)

gravitační

mechanizované (traktory, lanovky aj.)

233. Souše - dosud stojící strom, odumřelý a uschlý z nejrůznějších příčin. Podle příčiny rozeznáváme souše kůrovcové, smolné aj.

234. Spála mrazová - trhlina ve dřevě způsobená velkým rozdílem mezi denními a nočními teplotami v zimě na osluněné části kmene hladkokorách dřevin. Kůra s lýkem hyne a vznikají trhliny.

235. Spon - rozmístění stromků na zalesňované ploše (nebo sazenic ve školkách) popsané v geometrických obrazcích.Spon může být pravidelný nebo nepravidelný. Počet sazenic u obdélníkového sponu se počíta jako podíl plochy (P) a vzdálenosti sazenic od sebe v řadách a ezi řadami (a,b).

N = P/a.b

236. Stratifikace - předosevní příprava semen, prováděná za účelem překonání klíčního klidu semene. Způsob strtifikace závisí na konkrétní dřevině, jejíž semeno se stratifikuje. Odbourávají se tak inhibitory růstu nebo nevyspělost emrya.

237. Strom výběrový - fenotypově vynikající jedinec, který produkcí , odolností a jakostí převyšuje ostatní jedince téhož druhu a věku na daném stanovišti. Je určen pro odběr roubů.

238.Stupeň poškození imisemi - intenzita poškození lesních stromů imisemi, je hodnocena převážně ztráta asimilačních orgánů a jejich barva. Rozlišuje se (u borovice a smrku) podle podílu silně poškozených stromů v porostu 0,I,II,IIIa, IIIb,IVa,IVb, přičemž u stupně 0 je tento podíl nulový a u stupně IV b - 100%.

239. Stupeň vegetační - jednotka skupin typů geobiocénů, závislá na výškovém a expozičním klimatu a vymezená podle přirozených rostlinných společenstev.

240. Stupeň vegetační lesní - vegetační stupeň s determinantní dřevinnou složkou stromovitého vzrůstu.

241. Stupeň věkový - desetiletý interval věku porostu (0-10 let, 10 - 20 let atd.). Dva věkové stupně tvoří věkovou třídu - barevné rozlišení v porostních mapách.

242. Svodnice - z hlediska lesnického se jedná o příčné odvodňovací objekty pro odvedení vody z koruny cesty do příkopu nebo na odpadový svah. Jsou to opevněné žlábky o šířce 10 cm a hloubce 20 cm, vedené šikmo k ose komunikace.

243. Svraštělka javorová - vřeckovýtrusná houba, působící černé skvrny na listech javorů. Objevuje se na jedincích od stadia sazenic až d středního věku (na starých stromech již ojediněle). Obrana zpravidla není nutná - popř. spalování listů po opadu.

244. Sypavka borová - Lophodermium pinastri, choroba jehličí na semenáčcích, sazenicích a mlazinách borovice. Vyvolává hromadný předčasný opad napadených jehlic. Jehlice opadávají zjara, kde plodnice na nich dokončují svůj vývoj - VI- VII. Od VII do iX pak hrozí nebezpečí infekce. Na jaře dalšího roku nebo ještě na podzim se na napadených jehlicích objevují černé proužky nahloučeného podhoubí. Obrana - ve školkách fungicidy, první aplikace mezi 10.-15. červencem.

245. Školka lesní - pozemek na lesní nebo zemědělské půdě, který slouží k pěstování sadebního materiálu pro umělou obnovu lesa, popř. pro rekultivace nebo ozeleňování ploch. Zakládá se na pozemcích s optimálními půdními i klimatickými poměry.

246. Školkování - přesazování semenáčků nebo sazenic do minerální půdy. Účelem je vypěstovat sazenice nebo poloodrostky s nedeformovaným kořenovým systémem a větší nedzemní částí.

247. Škrabák - ruční nástroj k odstraňování kůry z pokácených a odvětvených stromů.

248. Tablety hnojivé - průmyslové hnojivo, upravené do tvaru tabletek. uplatňují se jako doplňkový zdroj živin u sadebního materiálu pěstovaného v obalech. v lesnictví se aplikují při výsadbě k boku sadbové jamky či do šterbiny vyhloubené vedle vysazených sazenic.

249. Tabulky objemové - tabulky, udávající objemy jednotlivých stojících stromů jako funkci výčetní tloušťky (po 2 cm stupních) a výšky (po metrech) u jednotlivých druhů dřevin.Předpokladem pro jejich využití je výškový grafikon.

250. Tabulky růstové - číselné nebo grafické přehledy, které udávají nejdůležitější taxační a růstové veličiny stejnověkých, vesměs nesmíšených a určitým způsobem zakládaných porostů na 1 hektar při plném zakmenění.

251. Tesařici - brouci z čeledi tesaříkovitých. Techničtí škůdci dřeva, méně často fyziologičtí škůdci, obrana je dokonalé odkornění řeziva. Tesaříků rozlišujeme velké množství druhů, např. t.smrkový, fialový, krovový aj.

252.Těžba nahodilá - má nahodilý ,obtížně předvídatelný charakter. je vyvolaná působením různých škodlivých biotických i abiotických činitelů.

253. Tmavoskvrnáč borový (píďalka tmavoskvrnáč) - Bupalus piniarius, motýl, škůdce borového jehličí. Dospělci se vyskytují IV-VII, přezimuje kukla. Obrana - insekticidy.

254. Tracheomykóza - onemocnění vodivých pletiv rostlin, způsobené houbovými patogeny. Podhoubí buď ucpává cévy nebo vylučuje toxiny a působí poruchy ve fyziologických pochodech.Původcem jsou převážně houby rodu Ophiostoma. Opatření - preventivní pěstební péče a negativní zdravotní výběr. Pozitivní výsledky přináší použití boiopreparátů (Bacillus subtilis).

255. Třásněnka modřínová - lesnicky nejvýznamnější druh z řádu třásnokřídlí. její vývoj probíhá na modřínu. Larvy sají na jehlicích (první 2 instary), dospělci sají na jehlicích a v osách výhonů. Jehlce se zbarvují do šeda a kroutí se. Škody vznikají snížením přírůstu a deformacemi kmenů.

256. Tyče - sortiment dříví, určený k použití převážně v původní formě. Tloušťka tyčí se měří na tlustém konci (max. do 13 cm), na tenkém konci musí mít minimálně 2 cm. Podle délky a tloušťky se jehličnaté tyče dělí do 4 tříd a listnaté do 3 tříd.

257. Tyčkovina - růstová fáze lesa , následující po mlazině, porostv 2 - 4 věkového stupně s výčetní tlouˇšťkou 6-12cm.

258. Tyčky - sortiment, určený k použití převážně v původní formě. jehličnaté i listnaté tyčky se dělí dle tloušťky a délky do 3 tříd. Tloušťka se měří 1 metr od tlustého once a opracovávají se do 2 cm (na tenkém konci) s kůrou.

259. Tyčovina - růstová fáze porostu po tyčkovině, střední výčetní tloušťka 13-19cm. V této fázi přetrvává tloušťkový přírůst a poklesává přírůst výškový.

260. Typologie lesa - vědní disciplína, zabývající se typologickými jednotkami lesa, sdruženými do lesnických typologických klasifikací. Každá typologická klasifikace vychází z pojetí jednoty živé a neživé přírody (nejznámější typologická klasifikace Zlatníkova).

261. Úprava lesa časová - soubor poznatků a opatření zaměřených na časové uspořádání hospodaření v lese. Úkolem je stanovit rámce jednotlivých hospodářských opatření, zejména ve vztahu k obnově porostů a jejich souborů (obmýtí, obnovní doba aj.).

262. Úprava lesa prostorová - soubor poznatků a opatření řešící prostorovou oprganizaci lesa jako celu i jeho dílčích částí. Ú.l.prostorová vnější - rozdělení lesa z hlediska hospodářskoúpravnických jednotek a Ú.l.p. vnitřní - uspořádání z hlediska druhu (druhové složení) a prostoru (prostorová porostní výstavba - ochranářské prvky atd.).

263. Václavka smrková - Armillaria ostoyae, stopkovýtrusná houba, značné škody na smrku ztepilém v jeho nepůvodních oblastech, působí rozklad dřeva spodní části kořenů - 3 fáze rozkladu dřeva. Plodnice se vyskytují v září až říjnu. Na lokalitách s velkým ohrožením je nutno omezit výsadbu smrku.

264. Vady dřeva - vlastnosti, které omezují použití dřeva a jsou důležité při zařazování do sortimentů dříví. Patří sem např. točitost, křivost (vady tvaru kmene), suky, hniloba, poškození hmyzem atd.

265. Výchova lesních porostů - soubor opatření ovlivňující druhovou a prostorovou skladbu, růst, vývoj, zdravotní stav, odolnost a kvalitu lesního porostu s cílem zabezpečit plnění funkcí lesa.

266. Výstavek - strom , záměrně ponechaný na ploše po mýtní těžbě pro semennou obnovu porostu nebo pro produkci jakostních sortimentů, popř. z důvodů estetických.

267. Výška porostu střední - výška odvozená z hodnot zjištěných výšek stromů v porostu podle jednotlivých druhů dřevin, např. z výškového grafikonu, statisticky apod. Odpovídá zpravidle výšce středního kmene v porostu.

268. Vyžínání kultur - mechanické odstraňování buřeně při ochraně kultur. Používá se ručních (srpy, kosy, mačety) nebo mechanizačních prostředků (křovinořezy). Rozlišujeme vyžínání jednotlivé nebo celoplošné. nejúčinnější dobou zásahu je léto v době před rozkvětem.

269. WWF - World Wildlife Fund (Světový fond pro ochranu přírody) - mezinárodní nadace pro ochranu přírody, založena v r.1961 v Glandu (Švýcarsko).

270. Xylém - dřevo

271. Základ kalamitní - ukazatel, ketrý slouží k výpočtu množství lapačů nebo klasických lapáků v boji proti lýkožroutu smrkovému, přičemž se rozlišují stromy včas zpracované a stromy částečně nebo zcela opuštěné.

272. Zakmenění - ukazatel stupně využití růstového prostředí porostu. Vypočítá se jako podíl skutečné výčetní základny a výčetní základny tabulkové. Lze ho vypočítat rovněž jako podíl skutečné a tabulkové porostní zásoby.

273. Zákon lesní - základní právní norma v lesnictví. V současnosti je v platnosti zákon č.289/1995 o lesích a o změně a doplnění některých zákonů. Tento zákon platí od 1.1.1996. K tomotu zákona bylo následně vydáno 12 prováděcích vyhlášek v roce 1996, z nichž byla již jedna - 102/1996 Sb. zrušena novou vyhláškou č.219/1998 Sb. V současnosti se pracuje rovněž na novele lesního zákona.

274. Zalesňování - založení nového lesního porostu přirozenou (přirozená obnova) nebo umělou (sadba, síje) cestou na lesních i nelesních pozemcích.

275. Zámotek (kokon) - ochranný obal kukly nebo diapauzující larvy, který je udělán z hustě spředených váken. Sdpřádají jej larvy po dokončení svého žíru pomocí výměšků ze snovacích žláz. Podle tvaru lze některé škůdce i určit. Zámotky vytvářejí pilatky, paličatky, hřebenule a někteří motýli.

276. Zastoupení dřevin - plošný podíl jednotlivých druhů dřevin v porostu, který je procenticky vyjádřen. Je ukazatelem tzv. druhové skladby porostů. Vypočítá se jako podíl (RPD /P).100, přičemž RDP je redukovanouplochou konkrétního druhu dřeviny a P je redukovanou plochou celého porostu. Zastoupení je možno v porostu rovněž odhadnout (pokud bude využito k účelu, kde nebude nutná větší přesnost).

277. Zlom - přelomení kmene způsobené vlivem abiotických činitelů (sníh, vítr, námraza, laviny, sesuvy půd apod.). Podle vlastního místa, kde ke zlomu došlo, rozlišujeme zlomy vrcholové, korunové, kmenové. Nedochází k vyvrácení celého stromu (vývrat).

278. Zmlazení přirozené - jedná se o obnovu porostu přirozenou (přírodní ) cestou. První fází je nálet, později přechází v nárost (zajištěný nálet). Přirozeným zmlazením se rozumí taktéž vegetativní obnova pařezovými nebo kořenovými výmladky ve výmladkovém lese.

279. Způsob hospodářský - soubor opatření, ovlivňující věkovou a prostorovou strukturu lesa. V našich podmínkách se používá nejvíce hospodářský způsob pasečný - forma holosečná.

Přehled hospodářských způsobů:

A) hospodářský způsob pasečný - formy -holosečná

- násečná

- podrostní

B) hospodářský způsob výběrný - formy - jednotlivý

- skupinový

280. Zralost mýtní - stav stromů a porostů, kdy dosáhnou vlastností, určených cílem hospodaření, a kdy je nejvhodnější je vytěžit.

281. Žďáření - způsob přeměny lesa na zemědělskou půdu pomocí spálení lesního porostu. Dnes se u nás tento způsob již neuplatňuje, je však dosud používán v některých tropických zemích .

282. Žlabatky - drobné vosičky, patřící do řádu blanokřídlých.Nejvíce druhů žije na dubech, kde vytvářejí hálky (duběnky), v nichž se vyvíjí a kuklí.

283. Žloutnutí listí imisní - jedná se o barevné změny na asimilačních orgánech jehličnanů (jehlicích) i listnáčů (listech), ketrá je způsobena změnami ve složení ovzduší, v němž se dřevina vyvíjí. Změna barvy je způsobena následkem rozrušení chlorofylu nebo poruch při jeho tvorbě (případně i poruch při tvorbě jiných rostlinných barviv).

284. Županování (prokřesávání ) - pomístné odstraňování kůry za účelem rychlejšího vysychání dřeva a snížení nebezpečí jeho poškození houbovými chorobami nebo hmyzími škůdci. Někdy se provádí ve šroubovici (bříza). K županování se používá lehká sekyrka nebo mačeta.